Bezpečnost na pozemních komunikacích v Kraji Vysočina

Transkript

1 Bezpečnost na pozemních komunikacích v Kraji Vysočina Ing. Libor Joukl

2 Bezpečnost na pozemních komunikacích v Kraji Vysočina V rámci prezentace bych chtěl zmínit tři základní oblasti, které v současné doběřešíme, a to mýto, vysokorychlostní vážení a ukládání kaucí dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. 2

3 Mýtný systém

4 Mýto k v České republice 4

5 Mýto v Kraji Vysočina k

6 Mýtný systém Mýto zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích - 22, 22a, 22b, 22c, 22d, 22e vyhláška 527/2006 Sb. příloha 3 a příloha 4 6

7 Mýtný systém V současné době se dá předpokládat další rozšíření mýtného systému ze strany státu na další úseky tj. silnic I. tříd. V následujícím snímku je znázorněno předpokládané rozšíření zpoplatněných úseků v Kraji Vysočina na silnicích I. tříd. Rozsah tohoto rozšíření v Kraji Vysočina se dotkne cca 428 km silnic I. tříd. 7

8 Mýto po rozšíření na silnice I. tříd 8

9 Mýtný systém V současné době je zapotřebí uvažovat nad modelem zpoplatnění všech úseků silnic I. třídy na územíčeské republiky tj km. Při aplikaci tohoto modelu vznikne riziko nadměrného přesunu nákladní dopravy z těchto zpoplatněných úseků silnic I. tříd na silnice nižších kategorií (silnice II. i III. třídy). Pro jednotlivé dopravce bude již výhodnější nehledat souběžné trasy, ale vyhledávat nejkratší možnou trasu s využitím silnic II. a III. tříd (neplacených úseků). Je velmi těžké v současné době stanovit přesný objem kilometrů silnic II. a III. tříd, kterých by se tento model dotkl. V Kraji Vysočina lze pracovat se vstupní informací násobků kilometrů silnic I. tříd tj. 428 km a dovoluji si říct, že lze předpokládat využití celého objemu silniční sítě silnic II. tříd v Kraji Vysočina (dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou silnice II. tříd určeny pro dopravu mezi okresy), tj km. Dále se dá předpokládat s využitím silnic III. tříd, které svým stavebním a dopravně technickým stavem (zejména parametry) tuto dopravu unesou. 9

10 Mýtný systém Pro dokreslení si dovolím uvést následující příklad, ve kterém vezmeme v úvahu trasu nákladního vozidla od sjezdu z dálnice D1 u Devíti křížů do města Pelhřimov, po dálnici D1 nebo při využití adekvátní objízdné trasy tj. v našem případě silnice II/602 ve vlastnictví Kraje Vysočina. 10

11 Mýtný systém Trasa D1 a I/34 cca 93,5 km (D1 75,8 km + I/34 17,7 km) Emisní třída EURO II počet náprav 4+ -sazba v pátek 15:00 21:00 Dálnice + rychlostní silnice 11,76 Kč/km Silnice I. třídy 5,60 Kč/km Cena 990 Kč - sazba ostatní doba v týdnu Dálnice + rychlostní silnice 8,24 Kč/km Silnice I. třídy 3,92 Kč/km Cena 694 Kč Trasa po silnici II/602 cca 88,9 km - v případě nezpoplatnění této z velké části zrekonstruované silnice (v hodnotě cca 560 mil. Kč a po dokončení naplánovaných úseků 780 mil. Kč), dojde dle našeho názoru k nadměrnému využívání tohoto úseku nákladní dopravou oproti v současné době již zpoplatněných a úseků do budoucna plánovaných ke zpoplatnění. 11

12 Mýtný systém Do výše uvedené kalkulace nákladů je zapotřebí zahrnout i prodloužení trasy, v našem případě nepatrný, tj. 4,6 km. Při kalkulaci s cenou 35 Kč za km nákladního dopravce se jedná o navýšení ceny za mýto o položku 161 Kč. Po sečtení položky za mýto při jízdě po D1 a silnici I/34 v odpoledních hodinách v pátek a částky za nárůst kilometrů se jedná o částku 990 Kč Kč = Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že riziko objíždění zpoplatněných úseků je dosti vysoké. 12

13 Mýtný systém Tento model popírá celkový model určení jednotlivých kategorií silniční sítě v daném území, kde by se měly vytvářet takové podmínky, aby pro samotného dopravce bylo motivující využít dálnice a silnice I. třídy k tzv. dálkové dopravě, ke které jsou ve smyslu zákona o pozemních komunikacích určeny. Z výše uvedeného Kraj Vysočina, jako vlastník silnic II. a III. tříd na území kraje z důvodu ochrany tohoto majetku navrhuje zavést zpoplatnění vybraných silnic nižších tříd, aby nedocházelo k nadměrnému využití těchto pozemních komunikací nákladní dopravou. Vybrané úseky silnic nižších tříd v Kraji Vysočina, které navrhujeme k začlenění do mýtného systému jsou uvedeny na následujícím snímku. 13

14 Návrh Kraje Vysočina 14

15 Návrh Kraje Vysočina Seznam navržených silnic II. a III. tříd, vhodných ke zpoplatnění v Kraji Vysočina Kraj Vysočina vytipoval tyto úseky silnic (délky jsou přibližné): II/602 hranice Kraje Vysočina Pelhřimov; souběžná silnice s dálnicí D1; délka 78 km, II/112 hranice Kraje Vysočina křižovatka se silnicí II/410; souběžná silnice s dálnicí D1; délka 71 km II/360 od křižovatky se silnicí II/152 hranice Kraje Vysočina; propojení silnic I/38, dálnice D1, I/37, I/19, I/34; délka 75 km II/392 hranice Kraje Vysočina Jinošov; propojení silnic I/38, I/23, dálnice D1; délka 12 km II/399 Jinošov Velká Bíteš; propojení silnic I/23, dálnice D1; délka 13 km II/379 Velká Bíteš hranice Kraje Vysočina; propojení dálnice D1,silnice I/43; délka 7 km II/353 Jihlava Žďár nad Sázavou; propojení silnic I/38, dálnice D1, I/37; délka 34 km II/405 Jihlava Třebíč; souběžná trasa mezi silnicemi I/38 a I/23 a dálnicí D1; délka 31 km II/152 Dukovany Jemnice; souběžná trasa se silnicí I/23; délka 51 km II/406 Jihlava hranice Kraje Vysočina; souběžná se silnicí I/38; délka 34 km II/347 Habry Humpolec; propojení silnice I/38 a dálnice D1; délka 26 km II/150 Havlíčkův Brod hranice Kraje Vysočina; souběžná silnice s dálnicí D1 od silnice I/38; délka 36 km 15

16 Mýtný systém Mýtný systém na silnicích II. a III. tříd nechápeme jako ekonomický příjem krajů, ale hlavně jako prvek regulace dopravy na silnicích nižších tříd. Podle některých názorů je možné docílit regulace dopravy zákazovými značkami s maximální tonáží projíždějících vozidel, tato varianta zásadně koliduje s 5 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kde je jasně stanoveno, že silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy a silnice III. třídy je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Omezení vjezdu na silnice II. a III. třídy by proto bylo proti smyslu zákona o pozemních komunikacích. 16

17 Vysokorychlostní vážení

18 Vysokorychlostní vážení Novelou č. 347/2009 Sb., bylo nově do zákona o pozemních komunikacích zapracováno tzv. vysokorychlostní vážení. Vysokorychlostní vážení spočívá v: Je prováděno na trase vozidla (tedy nedochází k jeho odklonu z původně zamýšlené trasy jako u nízkorychlostního vážení) Vážení je prováděno bez ohledu na to, zda je řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení a se skutečností, že je kontrolní vážení prováděno. Zajišťuje jej a provádí je místně příslušný silniční správní úřad kraje nebo obce sám nebo Policie ČR a celní úřady v součinnosti s ním (nikoli správce pozemní komunikace v součinnosti s PoliciíČR či celními úřady, jako je tomu u nízkorychlostního vážení a dosavadní úpravy) Zahrnuje i kontrolu dalších hmotnostních poměrů vozidla stanoveným ve vyhlášce č. 341/2002 Sb. 18

19 Vysokorychlostní vážení 19

20 Ukládání kaucí dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

21 Uložené kauce za jednotlivé roky kauce Celkem uložené vrácené propadnuté Kauce uložené Policií ČR nebo Celním orgánem uložené kauce počet částka počet částka počet částka počet částka celkem Policie ČR Celní orgán uložené kauce počet částka počet částka počet částka počet částka celkem Policie ČR Celní orgán

22 22

23 Děkuji za pozornost Ing. Libor Joukl