Alan Bennett lidi Premiéry a

Transkript

1 Alan Bennett lidi Premiéry a

2 Alan Bennett lidi Markéta Tallerová Markéta Tallerová

3 Alan Bennett Alan Bennett narozený 9. května 1934 v Leedsu je autor divadelních her, rozhlasových her a pořadů, filmový i televizní scenárista, prozaik a v neposlední řadě i herec. Patří k nejuznávanějším britským dramatickým umělcům a jeho umělecká existence je výrazně spjata s proměnami divadelních i televizních žánrů druhé poloviny 20. století a počátku třetího tisíciletí. Spočítat ocenění, kterých se mu dostalo, by byl trochu nadlidský výkon. Ceny a nominace na ceny získával od roku 1963 dodnes za hry, scénáře i herectví. Syn řezníka, který výtečně prospíval ve škole a po válce se během vojenské služby naučil rusky, získal prestižní oxfordské stipendium a na této staré a proslulé univerzitě vystudoval historii. Specializoval se na středověkou historii a po absolutoriu ji také poměrně zapáleně přednášel. Jenže Oxford nikdy nebyl jen líhní vědců a světově proslulých učenců. Byl také vždy místem, kde se studenti aktivně věnovali divadlu. Na počátku padesátých let 20. století tu vznikla Oxford Revue, seskupení studentů hrajících v divadelních sálech, i všemožných jiných sálech a hospodách divadlo všeho druhu. U zrodu této aktivity stáli později Monty Pythononovští Michael Palin a Terry Jones a také Alan Bennett, později Dudley Moore, Rowan Atkinson, Ken Loach, ještě později například Ariane Mnouchkine a nespočet dalších slavných herců, režisérů, z nichž mnozí v Oxfordu původně studovali něco zcela jiného než herectví či režii, nebo divadlo vůbec. Stand up show, kabaret, satira i Shakespeare tak lze charakterizovat povrchně a stručně dlouhou a působivou existenci tohoto volného sdružení studentských ochotníků, jak by se to asi zachytilo v české divadelní terminologii. V rámci tohoto sdružení už jako přednášející středověké historie na Oxford College spolupracoval jako autor a herec s Dudley Moorem, Jonathanem Millerem a Peterem Cookem na satirické revue nazvané Beyond the Fringe, s níž se v roce 1960 zúčastnili festivalu v Edinburghu, a která mu přinesla okamžitou slávu a pánové ji hráli ve West Endu i na Broadwayi. 10. února 1962 ji v John Golden Theatre navštívil i prezident Kennedy. Vzápětí se Bennett vzdal akademické kariéry a obrátil se k psaní na plný úvazek, stejně tak jako k divadelnímu, televiznímu a filmovému herectví. Po světovém úspěchu Beyond the Fringe napsal několik dalších her, ale první Forty Years on byla s úspěchem uvedena až v roce V šedesátých letech psal Bennett zejména scénáře pro televizi, ať už jako autor nebo spoluautor. Jeho televizní hry i série skečů se staly velmi sledovanými. Opominout bychom neměli jeho hereckou i autorskou spolupráci s rozhlasovou stanicí BBC. Jako herec se samozřejmě objevoval i v televizi. Prý hrál často vikáře anglikánské církve. Tvrdil, že v církevních školách vyrůstal, stále s vikáři přicházel do styku a tak začal vypadat jako jeden z nich. Jako herce ho prý charakterizoval výrazný a tvárný hlas, jímž byl schopen vyjadřovat velmi různé emocionální polohy, silný leedský přízvuk a ostrý, říká se u nás břitký, humor. Často v rozhlase četl svá díla, která charakte- Martin Stránský

4 rizovala mimořádná citlivost spojená s vtipem. Velký úspěch měl ale také s čtením Medvídka Pú. Jeho jen těžce spočitatelné práce v televizi, rozhlase i v divadle charakterizovala již zmíněná citlivost kombinovaná s humorem. Nadání vnímat citlivě osudy lidí stíhaných nepřízní osudu, vyřazovaných ze společnosti nebo naopak pronásledovaných přízní společnosti až divokou. Jeho hra Kafka s Dick (Kafkovo brko) je takovou ukázkou komedie, která se zastává zoufalého veleslavného spisovatele štvaného literární historií, literaturou o něm plnou dohadů, výmyslů, obdivných lží a pitomostí všeho druhu. Možná si někteří vzpomenou, že jsme ji uvedli v roce 1998 v Malém divadle. Bennett ve svých dílech také skvěle pracuje s historickými tématy. Prolíná současnost s historií, aniž historii zkreslí. K jeho nejznámějším divadelním hrám patří historická tragikomedie Šílenství Jiřího III. z roku 1991 zachycující skutečnou historickou epizodu, kdy se koncem 18. století na určitou dobu zbláznil král Jiří III. Jak s tím nakládala zpanikařená politická elita, parlament, jeho nejbližší a jiní mocichtiví, je náplní této komedie s tragickými momenty. Z této hry posléze napsal Bennett filmový scénář a vznikl tak v roce 1994 velmi úspěšný film, který získal jednoho Oskara a několik dalších nominací, kromě jiného i za scénář. Natočil jej Nicolas Hynter, režisér, s nímž Bennett spojil nadlouho svoji divadelní dráhu. V devadesátých letech minulého století a počátkem našeho vydal Bennett i několik próz, v nichž píše o svém životě, o svých,,třináctých komnatách. Z jeho próz u nás vyšla pouze novela Neobyčejný čtenář o královně, která náhodou zavítá do pojízdné knihovny nedaleko Buckinghamského paláce a propadne čtenářské vášni, což zcela promění její život a nejen její. Kromě toho vytvořil velice úspěšnou a velmi nekonvenční sérii televizních monologů nazvanou Talking Heads. Začal s ní již v letech osmdesátých a pokračoval až do roku Je to zvláštní žánr dramatických monologů sdělujících příběhy zcela zvláštním způsobem tragikomické. Ostatně spojení humoru s melancholií a tragikou je jeho asi nejtypičtějším rysem. Spolu s velkým pozorovacím talentem a charakteristickou soucitností s nepovedenými lidskými životy. The Lady in the Van (Paní z dodávky) je hrou z autorova života a její hrdinkou je skutečná paní, která jako bezdomovec patnáct let přežívala v různých dodávkách na příjezdové cestě vedoucí k autorovu domu a s níž vedl nesčetné zcela civilní hovory. Dalším jeho úspěšným dílem byla komedie (ale opět smutná) nazvaná The History Boys z roku 2004, které se později dostalo opět filmové podoby (u nás vyšla na DVD pod názvem Šprti). Následovala v roce 2009 hra The Habit of Art (Zlozvyk umění), kterou uvedlo londýnské Národní divadlo a prostřednictvím přímého přenosu se hra dostala do kin celého světa. Stejně jako komedie People (Lidi) z roku 2012, která byla v roce 2013 přenášena z National Theatre v Londýně do kin v celém světě včetně českých. Ale naše inscenace je její českou divadelní premiérou. Jakub Albrecht Josef Jílek

5 Jakub Albrecht Ladislav Dušek Michal Maléř Jana Stránská Barbora Mottlová Jaromír Tlalka Jana Stránská Ladislav Dušek

6 LIDI lidi Alan Bennett jsou komedií. Jeden kritik ji nazval kousavě zábavnou a současně připomněl, že Bennett má osobitý dar smíchat satiru s elegií. A dodejme, že i s řízným, drsným humorem. Ale má i dar soucitu, soucitnosti s nezvykle poznamenanými životy svých hrdinek. Předmětem jeho vtipu se tu stává boj o využití zanikajícího památkového objektu (tak bychom to nazvali v Čechách) i s jeho obyvatelkami. Starobylého anglického domu stojícího ve zdevastované uhelné krajině nikoliv nepodobné té v severních Čechách. Dámy ze starobylého rodu nemají na údržbu ani domu, ani svých osob a ocitají se mezi skylou a charibdou převzetí Národním fondem, nebo naopak privátním zvěcněním bohatým Koncernem. V každém případě tu nejde o lidi, ale o jejich zvěcněnění a komerční využití v zájmu památkového průmyslu. Mají se stát symbolem něčeho, co již zaniklo. Extrémně komerční svět semílá všechno do jakési konzervy, Překlad... Jiří Josek Režie... Petr Palouš Scéna a kostýmy... Jitka Moravcová Hudba... Petr Otto Čermák Dramaturgie... Martin Urban Osoby a obsazení: Dorothy Stacpoolová... June Stacpoolová... Markéta Tallerová Iris... Bevan... Jaromír Tlalka Ralph Lumsden... Martin Stránský Biskup... Milan Hodný Pan Theodore... Ladislav Dušek Bruce, grip... Jakub Albrecht Louise, kostymérka... Jana Stránská Nigel, asistent režie... Josef Jelínek Les, kameraman... Přemysl Houška Colin, herec... Michal Maléř Brit, herečka... Barbora Mottlová Inspice a nápověda... Přemysl Houška Video dotáčka... Pavel Hejret Fotografie... Lukáš Trojan Koláže... Martin Taller Ladislav Dušek První premiéra dne 14. listopadu 2014 v Šaldově divadle. Druhá premiéra dne 15. listopadu 2014 v Šaldově divadle.

7 Markéta Tallerová kterou pak za vstupné nabízí návštěvníkům. Jev to skutečně není pouze anglický. Hra je posměšnou, ironickou komedií o naší potřebě udělat z minulosti dokonale využitelné zábavné panoptikum. Interaktivní šílenství je to z čeho si autor střílí, aby současně se soucitem sobě vlastním stál na straně těch, kteří se z nouze stávají jeho masem. Alan Bennett je autor vážený a ctěný pro své široké dílo, které, ač většinou neseno duchem ostrého humoru, je obranou lidí, kteří se stali oběťmi rozvoje naší nevypočitatelné ctižádostivé civilizace.

8 Technická spolupráce Light designer... Pavel Hejret Svítí... Pavel Košek Jaroslav Němec David Lanči Vedoucí zvukař... Miloš Vondráček Zvukař... Karel Korous Jevištní mistr... Petr Ottl Rekvizity... Danuše Klosová Vlásenky... Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů... Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Luďka Hory Autorská práva v České republice zastupuje Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, , Praha 4. Náklad: ks / cena 23 Kč Ředitelka: Ing. Jarmila Levko Šéf činohry: Ivan Rajmont Redakce: Martin Urban Grafika: Pavel Dušek Fotografie: Roman Dobeš Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. Markéta Tallerová Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL

9 divadlo.cz