Vítejte ve Španělsku, na ostrově Menorca, dámy a pánové

Transkript

1 Vítejte ve Španělsku, na ostrově Menorca, dámy a pánové INFOKNIHA

2 Vážení a milí zákazníci, vítáme Vás na Vaší dovolené. Úvodem bychom Vám chtěli poděkovat za to, že jste si pro Vaši dovolenou zvolili naši cestovní kancelář. Vaše volba nás motivuje a zavazuje k maximálnímu úsilí a snaze udělat vše pro to, abyste zde strávili nádherné a nezapomenutelné chvíle. Věříme, že budete spokojeni s kvalitou ubytování i doprovodných služeb a že Vás zaujme některý z nabízených výletů, ať už se rozhodnete vyrazit za historií, přírodou či zábavou. Ve vybraných místech pro Vás máme připravené české animační a tematické programy, Vaše děti určitě potěší dětské kluby v klubových hotelích CK Alexandria. V každé destinaci je Vám k dispozici zkušený delegát, na kterého se můžete kdykoli obrátit se svými dotazy a přáními. Rádi bychom Vás upozornili na možnost stát se členem Alexandria Bonus Klubu, který výrazně zvýhodňuje naše stálé zákazníky. Podrobnější informace o něm získáte na našich internetových stránkách či od našich delegátů, ale vězte, že se členství opravdu vyplatí. Našim krédem tedy zůstává: kvalitní služby, výhodné ceny a mnoho spokojených zákazníků. Závěrem nám dovolte, abychom Vám popřáli hodně sluníčka a moře veselých zážitků z Vaší dovolené. Kolektiv cestovní kanceláře ALEXANDRIA nabízí svým členům několik stupňů výhod a slev. Už jste se stali členem ABK? Přihlášku můžete vyplnit na nebo v našich pobočkách 2

3 Španělsko patří mezi velmi oblíbené destinace. Krásné čisté písečné pláže a rozmanitá příroda v kombinaci s historií, to je to, co láká Čechy do Španělska. Vážení návštěvníci, právě otvíráte první stránky této malé cestovní kuchařky po Mallorce, kterou jsme připravili pro Vaši snadnější a rychlejší orientaci ve všech oblastech Vaší zasloužené dovolené. Veškeré případné dotazy a informace Vám rádi poskytnou naši delegáti. Přejeme Vám příjemný a ničím nerušený pobyt na Mallorce. Ciutadella Madrid Menorca Arenal d en Castell Poněkud zastíněný slávou své větší sestry Mallorky je druhý Baleárský ostrov Menorca Je to však ostrov neméně krásný, oplývající rozmanitou krajinou, nedotčenou přírodou a nabízející dokonalé možnosti rekreace v pobřežních vesničkách pyšnících se jedinečnými stavbami i atmosférou. Navštívíte-li ostrov Menorca, uvědomíte si jeho odlišnost od ostatních Baleárských ostrovů. Menorca Vás překvapí rozmanitostí své krajiny, panensky krásnou přírodou a autentickým prostředím vesniček. Menorca je ostrovem plným barev: bílé domky, zeleň luk a azurově modré nebe a moře vytvářejí barevnou symfonii, na kterou se nezapomíná. Římané pojmenovali tento půvabný ostrov Minor neboli menší, aby jej odlišili od sousedního většího ostrova Mallorca. Menorca je nejen druhým největším a geologicky nejstarším Baleárským ostrovem, ale také nejsevernějším a nejvýchodnějším. Slunce tady vychází a zapadá v porovnání s ostatními ostrovy a španělskou pevninou nejdříve. Menorca leží asi 40 kilometrů severovýchodně od sousední Mallorky Na ostrově je vysoká vlhkost vzduchu a pro to je na ostrově velmi bujná vegetace, Menorca je často nazývána Zeleným ostrovem. Typické snímky z ostrova představují idylické pastviny se stády skotu či koní, malá políčka oddělená nízkou kamennou zídkou, červenohnědé skály porostlé hustými křovisky, žlutobílé vápencové útesy obklopené piniovými háji a především malebné panenské plážičky, které jsou hlavní atrakcí ostrova. Na tomto ostrově byla příkladně zachována rovnováha mezi člověkem a přírodou. V roce 1991 bylo prohlášeno 46% povrchu za chráněné krajinné území. Úsilí domorodců a vlády Baleárského souostroví o ochranu fauny a flóry ostrova přispělo k tomu, že byla Menorca v roce 1993 vyhlášena organizací UNESCO světovou biosférickou rezervací. Na ostrově existuje 19 chráněných krajinných území nejvyššího stupně. Tato skutečnost dokazuje, že podstatná část území je dosud neporušena a je patrná snaha ji zachovat i pro další generace Son Xoriguer Cala Galdana Santo Tomas Son Bou Mahon Punta Prima VŠEOBECNÉ INFORMACE Baleárské ostrovy leží v západní části Středozemního moře, cca km od Barcelony. Ostrovy jsou autonomní oblastí Španělska. Mezi hlavní ostrovy patří Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera a stranou ležící nejmenší obydlený ostrov Cabrera. K souostroví dále náleží 146 neobydlených ostrovů. Celé souostroví je oblíbeným cílem turistů z celého světa. 3

4 GEOGRAFIE Menorca leží přímo v centru západního Středomoří a je přibližně stejně vzdálena od francouzské Marseille a Alžíru. Ostrov zaujímá plochu 702 km 2, což je asi jedna pětina povrchu sousední Mallorky. Délka pobřeží je asi 290 kilometrů. Vzdálenost ze západu na východ je přibližně 50 kilometrů a z jihu na sever asi 17 kilometrů. Menorca prošla na rozdíl od sousedních ostrovů odlišným geologickým vývojem. Ostrov vznikl totiž již v období prvohor usazováním horniny na mořském dně. Na ostrově lze rozlišit dvě geologicky a geograficky zcela odlišné oblasti, které jsou odděleny přibližně diagonálou Mahón Algaiarens. Geologicky starší sever ostrova domorodci pojmenovali Tramontana podle silného severního větru, který ovlivňuje podnebí této části ostrova. Sever je pestrou mozaikou útvarů z různých geologických období, které mají souvislost s vývojem hlavních evropských pohoří. Geologicky nejstarší zóna je v okolí Fornells, kde jsou horniny staré asi 400 milionů let, tedy dvakrát tolik než na sousední Mallorce. Oblast Tramontana je hornatější, pláže mají červenohnědý hrubší písek a jsou panensky krásné. Sever ostrova je chráněným krajinným územím nejvyššího stupně. Ráz krajiny na severu je drsnější, krajina je divoká a nespoutaná a roste zde mnoho druhů vzácných rostlin. Geologicky mladší jih ostrova, kterému se říká Migjorn, vznikl mnohem později asi před 20 milióny let v období třetihor. Byl vytvořen v miocénu a je formován vápencovými útvary s hlubokými kaňony či propastmi, které byly po staletí vytvářeny koryty sladkovodních řek. Migjorn se vyznačuje převážně rozlehlými rovinami s načervenalou barvou půdy, pobřežím se strmými vápencovými skalnatými útesy a malými romantickými zálivy, které ukrývají malebné plážičky s bělostným a jemným pískem. Také na jihu najdete oblast chráněného krajinného území nejvyššího stupně. Atmosféra jižních pláží je jedinečná a tamní krajina každého okouzlí svou křehkou, až kýčovitou krásou. Ve vnitrozemí ostrova najdete pole, pastviny, kopce i údolí a malé půvabné vesničky, které jsou vzdálené živému ruchu turistických letovisek na pobřeží. Právě tady leží nejvyšší vrchol ostrova hora Monte Toro, která se tyčí do výšky 358 metrů. OBYVATELSTVO Na ostrově žije přibližně stálých obyvatel, což představuje asi jedenáctinu celkového počtu obyvatel Baleárských ostrovů (asi ). Na Menorce je ale hustota obyvatel pouze poloviční, pouze 98 obyvatel/km 2. Menorca má 8 správních celků: Mahón, Ciutadella, Alaior, Es Castell, Sant Lluis, Ferreries, Es Mercadal a Es Migjorn Gran. Většina obyvatel žije ve městě, 80% obyvatel pracuje v oblasti cestovního ruchu a služeb, ostatní v zemědělství nebo obuvnickém, šperkařském či potravinářském průmyslu.většina obyvatel ostrova pracuje v době letní turistické sezóny (6 měsíců) bez dnů volna, protože je třeba vydělat peníze na zimní období. Někteří 4

5 odcházejí v zimě za prací na pevninu, ostatní mají jiné povolání než v létě anebo žijí z úspor a odpočívají. Menorca má velmi nízkou nezaměstnanost. Životní rytmus je na Menorce mnohem pomalejší než jinde. Menorčané nespěchají a vychutnávají si každý den. Proto se jezdí pomalu autem, oběd či večeře trvá nekonečně dlouho a všude vládne klid a pohoda. Návštěvníci, kteří pochopí, přizpůsobí se a zpomalí své tempo, se tady budou cítit pohodově a budou se chtít na ostrov znovu vrátit. Menorca působí v dnešním uspěchaném světě jako oáza klidu a míru, kde jakoby se zastavil čas. Menorčané jsou hrdí na svůj menorský původ a ctí své národní tradice a zvyky. Mnoho lidí má doma menorský kroj a tančí typické menorské tance. Menorčané působí ze začátku trochu uzavřeně, dáte-li jim však najevo svou touhu poznat lépe jejich ostrov, brzy Vás překvapí svou pohostinností a přátelskou povahou. Milují přírodu a rádi se o krásy svého ostrova podělí s příchozími, kteří projeví zájem a prokáží vrozený respekt k životnímu prostředí. Domorodci se odlišují od Španělů mimo jiné i tím, že neuznávají býčí zápasy, na ostrově nenajdete jedinou býčí arénu a dokonce ani v místních barech neuvidíte na televizní obrazovce ukázky toho nejlepšího z toreadorského umění. Menorčan miluje také moře a neumí bez něj žít. Odejde-li jinam, vždy se po čase vrátí zpět. Zatímco v létě se více pracuje a je méně času na přátele a záliby, v zimě se často lidé scházejí ve vybraných hospůdkách a vinárnách, popíjejí, klábosí, hrají na kytaru nebo společenské hry. Menorčané rádi a dobře zpívají. Zajímavé jsou i vzhledové rysy domorodců, najdete tu kromě černovlasých a černookých jižních typů také lidi modrooké a blonďaté. Obdivuhodné jsou i jazykové znalosti Menorčanů, většina z nich hovoří plynně anglicky a někteří i německy. JAZYK Úředním jazykem na ostrově je nejen španělština, ale také katalánština. Tato skutečnost souvisí s historickým vývojem 5

6 ostrova. Dobytí území Alfonsem III. a pozdější připojení ke katalánsko-aragonskému království způsobilo dvojjazyčnost obyvatel ostrova. Katalánština je jedním z románských jazyků a největšího významu dosáhla v pozdním středověku. Na Menorce se vyvinula místní krajová varianta katalánštiny, kterou domorodci hrdě označují jako menorquí neboli menorštinu. V 18. století za vlády Angličanů byla na ostrově vyhlášena jazyková nezávislost, za doby Frankovy diktatury byla však katalánština přísně zakázána. Po Frankově smrti se stala katalánština úředním jazykem v Katalánsku, v oblasti Valencie a na Baleárech. Katalánština se od španělštiny odlišuje nejen rozdílnou výslovností, ale také rozdíly ve slovní zásobě a písmu.hlavní město se píše jako Mahón, Mahon nebo Maó. Rozdílně psané názvy vesnic turistům orientaci v místních názvech rozhodně neusnadňují. Přesto však volání po jazykové jednotnosti v označování měst, náměstí a ulic nebylo dosud vyslyšeno. PODNEBÍ Ostrov Menorca leží v mírně subtropickém pásmu, zimy jsou mírné a vlhké, s nejnižší teplotou asi 5 10 stupňů Celsia, léta jsou naopak suchá s nejvyšší teplotou asi 33 stupňů Celsia. Průměrné roční srážky představují asi 600 l/m 2. Na ostrově je poměrně vysoká průměrná vlhkost vzduchu asi 68%. Menorca je díky svému rovnému povrchu vystavena vlivu různých větrů. Podnebí ostrova ovlivňuje především severní vítr Tramuntana, který v zimě v extrémních případech dosahuje rychlosti až 90 kilometrů v hodině. Proto mají olivovníky na severu ostrova nakloněnou korunu téměř vodorovně jižním směrem a obydlí mají silné a pevné zdi bez oken na severní straně. Pro Menorčany představuje vítr Tramuntana téměř mystickou postavu, vypráví se spousta příběhů o síle a moci tohoto větru. Teplotní tabulka průměrné hodnoty ve stupních Celsia Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Voda Vzduch

7 HISTORIE Menorca, která leží ve středu západního Středomoří, byla vystavena v minulosti vlivům nejrůznějších národů. Féničané, Kartáginci, Římané, Vandalové, Arabové, Katalánci, Turci, Angličané, Francouzi a Španělé vytvořili mozaiku z různých kultur a jejich přítomnost zanechala stopy v architektuře, pojmenování měst a vesnic, gastronomii i ve stylu života domorodců. Z tohoto důvodu si Menorca uchovává svůj osobitý charakter, který ji odlišuje od ostatních Baleárských ostrovů. Historie ostrova se datuje již od 3. století před Kristem. Významné bylo období tzv. talayotické kultury, kdy vznikaly jedinečné a velmi cenné stavební památky. Po celých pět století vládnou na Menorce Římané, jejich působení přerušují až Vandalové ze severní Afriky. Za nadvlády Arabů ( století) žilo místní i maurské obyvatelstvo v naprosté shodě a toleranci, vlivy arabské architektury jsou patrné až dodnes a dochovala se celá řada půvabných arabských legend. Katalánci dobyli ostrov v roce 1287 zpět a v roce 1343 se stává Menorca součástí katalánsko-aragonského království. Turci se nechvalně zapsali do dějin ostrova v 16. století svými barbarskými činy, spojenými s loupením, násilím a krutostí. Po válce o dědictví španělské (1713) muselo Španělsko postoupit Anglii Gibraltar a ostrov Menorca. Angličané vládli na ostrově s kratšími přestávkami po celé 18. století a obohatili menorskou architekturu i kulturu o celou řadu podnětů. Velmi slavným anglickým guvernérem, který působil na ostrově, byl Richard Kane. Přemístil hlavní město ze Ciutadelly do Mahónu a spojil obě města silnicí, dal postavit první veřejný vodojem a zakázal kácet stromy na severu ostrova, čímž se významnou měrou zasloužil o ochranu menorské přírody. Kane toleroval náboženství i lidové tradice domorodců a byl bezpochyby nejoblíbenějším Angličanem na Menorce. V roce 1802 byla Menorca na základě smlouvy z Amiensu opět připojena ke Španělsku. Přehled významných událostí v historii ostrova: 3000 před Kristem Archaické období, jehož poznání je založeno pouze na vědeckých hypotézách. Předpokládá se, že první obyvatelé ostrova přicházeli z jižní Francie a usazovali se ve skalních jeskyních na břehu moře před Kristem Prehistorické období doba bronzová a železná. Na ostrově žijí lovci a sběrači plodů, kteří pravděpodobně tvořili velmi mírumilovné společenství. Důkazem je absence staveb s obranným charakterem. Toto období tvoří protiklad ke všem válečným výbojům, které postihly ostrov později. 7

8 1400 před Kristem Období tzv. talayotické kultury, vznikají pozoruhodné megalitické stavby z kamene: navetas (bárkové hroby), talayots (strážní věže) a taulas (kultovní stavby) před Kristem Na ostrov připlouvají antické národy. Féničané rozvíjejí obchod a nazývají ostrov Nura Ohnivý ostrov. Pravděpodobně proto, že při plavbě k pobřeží zahlédli na kopcích na pobřeží oheň. Féničané zakládají města Magona a Jamnona před Kristem Menorca byla pod hospodářským a politickým vlivem Kartága. V jedné z místních legend se praví, že se na Menorce narodil vojevůdce Hanibal. Jisté však je, že část kartáginských vojsk tvořili místní muži. 123 před Kristem V roce 123 př. Kr. však připlul na ostrov římský konzul Quintus Cecilius Metellus. Údajně prý obalil své lodě kůží, aby je ochránil před nárazy kamenů, které po něm vrhali domorodci. Quintus Cecilius Metellus si však ostrov podmanil a připojil ostrov k Říši římské. Pojmenoval ho menor (menší), aby ho odlišili od sousední Mallorky. Důsledkem romanizace bylo udělení titulu municipium dvěma menorským městům: Mahónu (Mago) a Ciutadelle (Iammo). Přes rozvoj primitivních městských celků žila část obyvatelstva stále v původních talayotických osadách, některé z nich byly osidlovány až do 13. století. Z doby římské se však dochovalo jen málo památek, které byly zcela zničeny pozdějšími stavebními úpravami Probíhá násilná kristianizace židovského obyvatelstva, které sídlilo hlavně v oblasti Mahónu. 427 Nadvládu Římanů přerušil až Vandal Genserico a Menorca se stala součástí jeho severoafrické říše. Nastalo období izolace a úpadku Baleárské ostrovy jsou připojeny k Východořímské říši. Po několik století tu vládli různí byzantští vládci, kteří bránili ostrov před piráty a později Maury. 902 První arabské nájezdy se uskutečnily v prvních letech 8. století ze severu Afriky. Teprve v 10. století byla Menorca podrobena nadvládě Cordóbského kalifátu. Pod touto nadvládou získala Ciutadella (Iammona) nové jméno Medina Minurka a povýšila na hlavní město ostrova. Její přístav sloužil jako základna pro nejrychlejší dopravní a obchodní spojení se sousedním ostrovem Mallorca. Nastává období rozkvětu maurského umění a kultury. Městské stavební památky z islámského období nebyly dochovány, zbytky arabské ochranné pevnosti najdete na vrcholu hory Santa Agueda Poté co Jaime I. aragónský dobyl sousední Mallorku, odkud vypudil Araby, se také začal zajímat o sousední muslimský ostrov. V roce 1232 si jej podrobil pomocí lsti: vyslal své lodě směrem ke Ciutadelle a vyhrožoval útokem, dokud se město nevzdá. Obrovské ohně na pobřeží Mallorky výhrůžky ještě podpořily. Menorští Mauři se zalekli konfliktu a vzdali se. Byli nuceni podepsat vazalskou smlouvu, podle které za svou nezávislost museli platit daně aragonskému království ledna 1287, po třech dnech vítězného pochodu a po kapitulaci hlavní arabské pevnosti, umístěné na vrcholku hory Santa Agueda, přijel král aragonsko-katalánského království Alfons III. k branám města Medina Minurka. Král třikrát udeřil svou standartou o zem a požadoval od muslimů klíč od hlavní brány. Tak se stal arabský Alcázar, sídlo almojarifa a královským palácem Menorca se stává součástí Mallorského království V roce 1343 připadly Baleáry pod korunu království aragonsko-katalánského. Ciutadella zůstává i nadále hlavním městem a duchovním a administrativním centrem ostrova. Přistěhovalci z Katalánska přispěli k rozšíření katalánštiny na ostrově. Dochází k rozvoji zemědělství, staví se farní kostelíky a zakládají se obce Es Mercadal, Alaior a Ferreries V průběhu 16. století bylo menorské pobřeží ohrožováno tureckými piráty. Roku 1535 získalo španělské a janovské loďstvo pod vedením Karla I. přístav Tunis a základnu tureckého piráta Rudovouse. Ten se však hodlal za potupu pomstít a zorganizoval odvetnou výpravu k menorským břehům. Ve stejnou dobu již na ostrov pronikly zprávy o křesťanském vítězství na severu Afriky. Když se přibližovala Rudovousova flotila k Mahónu, domorodci připravovali oslavu v domnění, že jde o triumfální návrat vítězných vojsk Karla I. Když si uvědomili svůj osudný omyl, bylo již příliš pozdě. Začalo obléhání města, turečtí vojáci byli opojeni ničením a pleněním. Místní vojáci zahájili svou obranu, ale po třech dnech byli nuceni nerovný boj vzdát. Radní, kteří podepsali kapitulaci, byli po roce odsouzeni ke smrti za zbabělost Karel I., který se poučil z této události, přikázal nechat po- 8

9 stavit v ústí přístavu obrannou pevnost Sant Felip. Vznikla tak jedna z nejmocnějších pevností v západním Středomoří Dvacet tři let po zničení Mahónu se Turci vrátili, objeli severní pobřeží a objevili se pod slabými hradbami Ciutadelly. Pohled na flotilu 140 lodí byl hrůzostrašný. Pouhých 600 odvážných vojáků se postavilo proti Turků. Po devíti dnech pekelného obléhání útočníci pronikli až do centra města. Nastaly tři dny loupení, ničení, násilí a krveprolití. Turci si s sebou odvezli přes menorských zajatců. Málokdo přežil, ve městě zbyl jen oheň, popel a zničené domy. Po letech byli tito zajatci vykoupeni a přes se jich vrátilo zpět na ostrov. Svědectví o prodělaných hrůzách a příkoří popisuje spis Acta de Constantinopola, který se stal důležitým dokumentem pro příští generace. Každý rok 9. července si domorodci na radnici připomínají tento smutný den veřejným předčítáním tohoto dokumentu. Ještě dnes odkazují názvy ulic ve Ciutadelle na neblahou událost roku Latinské nápisy na obelisku na náměstí Plaza del Born připomínají hrdinství tehdejších obyvatel Ciutadelly Po válce o španělské dědictví byla Menorca na základě Utrechtské dohody připojena k Anglickému království. Španělsko muselo postoupit Anglii nejen Menorku, ale i Gibraltar. Odstoupením těchto území bylo chápáno jako kompenzace za uznání Filipa V. bourbonského jako krále. S několika delšími přestávkami trvala nadvláda Angličanů po celé století. Anglikánská církev měla neustálé problémy s církví katolickou, která měla své tradiční sídlo v Ciutadelle. Vlivná aristokracie ze Ciutadelly zastávala konzervativní názory a byla orientována španělským směrem. Proto se také uzavírala před vlivy anglických vládců. Tato společenská atmosféra usnadnila Angličanům rozhodnutí o změně sídla hlavního města. V roce 1722 byl Mahón ustanoven hlavním městem ostrova. Tato změna měla dva hlavní důvody: za prvé měl mahónský přístav ideální předpoklady pro bezpečné umístění anglické flotily a za druhé ve městě bydleli převážně obchodníci, měšťané a vojáci, kteří ochotně přijímali nové náboženské, kulturní i obchodní podněty ze strany Angličanů Během sedmileté války byla Menorca okupována Francouzi. V roce 1763 se však Menorca vrací zpět do anglických rukou. Angličané vládnou na ostrově až do roku 1782, kdy Menorku napadlo Španělsko Menorca je opět pod britskou nadvládou, je založeno anglické posádkové městečko Georgetown, dnešní Es Castell Na ostrov přijeli španělsko-francouzské vojenské oddíly a Menorca je dočasně připojena ke Španělsku. Vznikají stavby s obranným charakterem, katalánština se stává zakázaným jazykem ve školách a je znova zavedena inkvizice Angličané se pokusili již o třetí okupaci ostrova a Menorca je opět britskou kolonií Na základě smlouvy z Amiensu byla Menorca opět připojena ke Španělskému království, kde vládl Karel IV V tomto roce vznikla na Menorce první továrnička na výrobu obuvi Proběhly volby do poslanecké sněmovny. Zvítězila koalice republikánů a socialistů Během španělské občanské války se Menorca přiklání k politice republikánů a bojuje proti diktatuře generála Franka Španělsko se po smrti Franka stává konstituční monarchií v čele s Juanem Carlosem I Španělsko bylo rozděleno na 17 autonomních oblastí, jednou z nich se stávají Baleárské ostrovy s hlavním městem Palma de Mallorca Vzniká instituce Consell Insular (Rada ostrova), do které jsou voleni první zástupci jednotlivých menorských obcí Baleárské ostrovy získávají autonomii a je ustanovena vláda Baleárského souostroví Španělsko bylo přijato do Evropské unie října 1993 vyhlašuje UNESCO ostrov za světovou biosférickou rezervaci. 9

10 MAHON A CIUTADELLA Ciutadella i Mahón jsou věčnými rivaly v boji o větší prestiž a slávu, mají však i mnoho společného. Města byla založena přibližně před lety Féničany a v době římské získala titul města. Obě jsou důležitými přístavy, které vznikly přirozenou cestou, v minulosti byly obehnány městskými hradbami a napadeny tureckými piráty v 16. století. V Ciutadelle i Mahónu dnes žije přibližně stejný počet obyvatel. Přesto je však architektonický ráz, kulturní zázemí i mentalita obyvatel obou měst zcela odlišná. Zatímco byla Ciutadella vždy sídlem bohaté aristokracie a církve, v Mahónu bydleli hlavně obchodníci, vojáci a měštanstvo. Zatímco Ciutadella konzervativně odmítala přijímat cizí vlivy a podněty. Mahón přijal Angličany i s jejich novotami s otevřenou náručí. Ciutadella leží na samém západě, Mahón na východním výběžku ostrova. Zatímco mohutný mahónský přístav je pokládán za jeden z nejdelších na světě, přístav ve Ciutadelle je malý a úzký a ve srovnání s mahónským působí spíše miniaturním dojmem. Zatímco byl Mahón vystavěn na vršku nad přístavem, Ciutadella leží téměř na úrovni přístavu. Pro Ciutadellu byl nejvýznamnějším obdobím přelom 16. a 17. století, Mahón zažil největší rozkvět až v 18. století. Přestože je ostrov malý, jeho dvě nejdůležitější města si drží mezi sebou obrovský odstup. Bipolarita života ostrovanů se projevuje v každodenním životě a souvisí s historickým vývojem. Střídající se vládci totiž dávali přednost jednomu či druhému a položili tak základy pro budoucí žabomyší války mezi obyvateli obou měst. MAHON Hlavní město Mahón se rozkládá v jihovýchodním cípu ostrova a je významným obchodním centrem. V současné době žije ve městě cca stálých obyvatel a bydlí tam asi anglických starousedlíků. Před lety dorazili Féničané i k východnímu břehu ostrova Menorca. Založili zde svou první námořní základnu a nazvali ji Maghen = ochrana. Později se vlády zmocnili Kartáginci, přístav Maghen ještě vylepšili opevněním. Existují dvě varianty, které vysvětlují název města Mahón: podle fénického Maghen nebo pojmenování na počest kartáginského vojevůdce Magona, který byl bratrem Hanibala. Římané město nazývali Portus Magonis, později bylo jméno zkráceno na Mahón. Největší rozvoj prodělalo města za vlády Angličanů v 18. století, kdy také získalo titul hlavního města (1722). Náměstí Plaza Explanada nejdůležitější náměstí, původně staré nádvoří s armádními kasárnami, je dnes sídlem mnoha firem, obchodů a restaurací. Městská radnice (Ayuntamiento) budova je barokní, fasáda v neoklasicistním stylu (původně otevřena 1613 a později opravena 1789), na fasádě radnice jsou instalovány původní hodiny, které pocházejí z 18.století a městu je věnoval oblíbený anglický guvernér Richard Kane. Na radnici se také nachází sbírka portrétů historicky významných osobností. Kostel Panny Marie (Santa María) již ve 13. století stál na náměstí údajně kostel. Dnešní budova pochází z 18. století, byla vystavěna v pozdně gotickém stylu, zvenku si však můžete povšimnout prvků neoklasicismu či rokoka. Oltář je pouhou kopií, protože původní byl poničen za občanské války. Barokní kapli sv. Josefa vyzdobil sochami místní umělec. Největší zvláštností kostela jsou však bezpochyby unikátní dřevěné varhany s píšťalami (z toho je 215 dřevěných, zbytek kovových). Zajímavé je, že některé píšťaly jsou položeny vodorovně (iberský vliv). Varhany mají 30 pedálů, 4 klávesnice a 51 rejstříků, z nichž jsou vzácné dva: jeden napodobuje lidský hlas a druhý malý zvonek. Toto mistrovské dílo zhotovil za pouhé 4 roky švýcarský varhaník Johann Kyburz, který žil v Barceloně. Varhany byly na ostrov přepraveny v roce Řezbářské práce a sošky jsou dílem místních umělců. Varhany naštěstí nebyly v minulosti poničeny. V červenci a srpnu se v kostele často konají dopoledne varhanní koncerty. V turistické informační kanceláři je k dispozici i přehled večerních koncertů slavných varhaníků. Návštěva tohoto kostela stojí rozhodně za to. Brána sv. Rocha (Pont de Sant Roc) pozůstatek původního městského opevnění z pozdního 15. století. Ještě v 18. století tady končila městská část a od brány vedla cesta do Ciutadelly. Ve výklenku brány se nachází soška sv. Rocha, který chránil ostrovany před mořem. Klášter sv. Františka (Sant Francesc) františkánský klášter ze 17. století s půvabným kostelíkem se zajímavou křížovou chodbou. Místní kostelík je ukázkou pozdní gotiky o jedné lodi s ozdobnými barokními prvky (kaplička všech svatých). V klášterních chodbách, které byly nedávno zrestaurovány, se nachází expozice archeologických sbírek menorského muzea. Kostel s klášterem sv. Carmen (Claustre del Carmen) byl postaven v letech Bývalý karmelitánský klášter se pyšní krásnou křížovou chodbou, kde se dnes koná v pracovní dny městský trh s ovocem, zeleninou, sýrem, vínem a spoustou dalších dobrot. Dům Mir (Casa Mir) najdete nad schodištěm u mahónského přístavu. Tento dům Vás zaujme na první pohled svou zajímavou barevnou fasádou, která je ukázkou menorské secesní architektury. Přístav (puerto) mahónský přístav patří mezi nejatraktivnější místa na ostrově. Bývá považován za jeden z nejdelších přírodních přístavů na světě (téměř 6 km dlouhý, 1 2 km široký, m hluboký). Délka pobřeží přístavu je asi 20 kilometrů. 10

11 Přístav má tvar fjordu a je nejlépe chráněným přírodním přístavem v celém Středomoří. Právě proto se stal za britské nadvlády v 18. stoletím domovským přístavem anglické vojenské flotily. Již tehdy byl mahonský přístav živým obchodním centrem. Dnes přijíždí celá řada nákladních lodí i trajektů. Chcete-li přístav poznat v celé jeho kráse, doporučujeme si zakoupit okružní plavbu výletním parníkem, který kotví nedaleko schodiště nad přístavem. Během půlhodinové plavby pojedete podél nejzajímavějších míst mahonského přístavu. Voda je tak čistá, že na mořském dně rostou mořské řasy posodomie, které jsou velmi citlivé na jakékoli znečistění. V přístavu jsou umístěny sádky na pěstování mušlí, které patří mezi místní kulinářské speciality. Podél přístavu vede asi 4 kilometry dlouhá promenáda, známá pod názvem Baixamar tato část města je oblíbeným centrem nočního života. Najdete zde spoustu restaurací, kaváren, barů i obchodů. V severní části přístavu, kde mají své vilky místní starousedlíci, se nachází červený dům, známý pod názvem Casa San Antonio nebo také Golden Farm. Toto sídlo je spojováno s údajným čtyřdenním společným pobytem admirála Nelsona a lady Hamiltonové v roce Tato legenda však nebyla historicky potvrzena, někteří tvrdí, že Nelson vůbec nevystoupil z lodi na pevninu. Při plavbě přístavem uvidíte několik menších ostrůvků: Ostrov krále (la isla del Rey) je pojmenován po španělském králi Alfonsu III., který ve 13. století osvobodil ostrov od nadvlády Arabů. Dodnes uvidíte zbytky budovy, která sloužila za Angličanů jako vojenská nemocnice. Ostrov karantény (la isla de Quarantena) dodnes uvidíte ruiny budovy, kde byly ve středověku izolováni těžce nemocní lidé. Dnes má na ostrůvku svou základnu španělské námořnictvo. Ostrov s lazaretem (la isla de Lazareto) největší ze tří ostrovů leží u ústí přístavu. V letech sloužila místní nemocnice pacientům, nakaženým cholerou. V současnosti je využívána jako rekreační zařízení pro zaměstnance z oblasti zdravotnictví z celého Španělska (od června do září je možné toto místo navštívit, lodě sem vyplouvají pravidelně z nedalekého Es Castell). Na jihovýchodní straně přístavu se nachází pozůstatky bývalé nejsilnější pevnosti ve Středomoří (San Felipe), kterou nechal vystavět po tureckém útoku španělský král Karel V. Dnes je pevnost využívána jako vojenské muzeum. Vámi objeví pevnost Isabely II. (La Mola), která byla vystavěna v letech V době Frankovy diktatury sloužila jako vojenské vězení, dnes ji využívá španělské námořnictvo. Pevnost je nejvýchodnějším bodem Španělska. CIUTADELLA Ciutadella se nachází na samém západě ostrova a má asi obyvatel. Po založení přístavu v Mahónu Féničané obepluli severní pobřeží a založili strategickou základnu na západě ostrova. Pojmenovali ji Jamma (západní přístav). Římané ji později přejmenovali na Iamnona, v období kristianizace se Iamnona velmi rychle přizpůsobila nové víře a na počátku 5. století tu bylo založeno první biskupství na Baleárech. Arabové opět město přejmenovali na Medina Minurka, ustanovili ji hlavním městem a sídlem almojarifa. Místní přístav byl důležitým centrem obchodu mezi Baleáry. Po do- bytí ostrova Alfonsem III. zůstala Medina Minurka hlavním městem, jméno se však opět změnilo analogicky k hlavnímu městu sousedního ostrova (Ciutat de Mallorca) na Ciutadella de Menorca. V polovině 16. století byla Ciutadella z velké části zničena tureckými piráty. Naopak největšího rozkvětu dosáhla koncem 16. století, kdy bohatí šlechtici nechávali stavět své velkolepé městské paláce, které dodnes patří mezi skvosty menorské architektury. V 18. století zažila Ciutadella obrovskou potupu, protože hlavním městem byl ustanoven Mahón. Aristokratická Ciutadella však zůstala i nadále sídlem biskupství. V současnosti je hlavně kulturním a turistickým centrem ostrova. Chcete-li poznat magické kouzlo úzkých a stinných uliček starého města, doporučujeme pěší prohlídku. Středověké historické centrum je ohraničeno hlavní městskou ulicí (Contramurada), která procházela v minulosti podél městské hradby. Ciutadella byla částečně opevněna až do konce minulého století. Hradby byly postaveny již za Římanů a zdokonaleny Araby a Alfonsem III. Po jejich zničení Turky v 16. století byly opět postaveny, dnes však můžeme vidět pouze jejich část: věže nad místním přístavem a v Sa Fons (městské museum). Při pěší procházce poznáte následující místa: Náměstí Plaza des Born okolo náměstí si nechávaly vystavět svá nová sídla významné a bohaté šlechtické rodiny. Aristokratické paláce jsou postaveny z mořského vápence a vznikaly jako napodobenina katalánských a italských vzorů. Staly se výrazem znovunalezeného sebevědomí městské aristokracie a utvářely architektonický ráz centra Ciutadelly. Na náměstí naleznete i další historické budovy, například Městskou radnici (Ayuntamiento), původně palác arabského vládce, almojarifa, Real Alcázar, později královský palác krále Alfonse III. a sídlo guvernérů. Současnou podobu budova získala v 19. století, v roce 1835 tady byla založena univerzita a od roku 1884 slouží jako radnice. V kanceláři starosty města se uchovává původní standarta krále Alfonse III. a kodex privilegií, který byl udělen ostrovu. Stěny gotického sálu jsou zdobeny portréty proslulých obyvatel ostrova a válečnými štíty šlechtických rodů. Městské divadlo (Teatro Municipal des Born), Budova s pěknou fasádou byla postavena v 19. století na místě bývalých britských kasáren. Od rekonstrukce v roce 1990 se tu konají filmová a hudební představení. Uprostřed ná- 11

12 městí se tyčí 22 metrů vysoký obelisk místního sochaře, který připomíná obdivuhodné hrdinství obyvatel města v době tureckého útoku v roce Každý pátek a sobotu dopoledne se tu konají městské trhy, kde se prodává obuv, oblečení, kožené výrobky Katedrála (la catedral) je nejdůležitějším kostelem na ostrově a byla postavena v průběhu 14. století na místě původní arabské mešity. Věž se zvonicí, původní arabský minaret, zachovává ještě dodnes místo schodiště rampu bez schodů. Katedrála je jedním z mála příkladů katalánské gotiky s jednou hlavní lodí, kterou obklopuje šest kaplí. Zatímco hlavní portál je v klasicistním stylu 18. století, původní jižní portál pochází ze 14. století. Oltář je příkladnou ukázkou katalánské gotiky, zajímavá jsou gotická okna s barevnou skleněnou mozaikou. Bezprostředně vedle katedrály stojí biskupský palác (Palacio Episcopal) z pozdního 18. století. Půvabná je i proslulá nákupní ulice s arkádami Ses Voltes. Za zmínku stojí i augustiniánský klášter Del Socors v barokním slohu ze 17. století, kde sídlí kněžský seminář a v létě se tam konají koncerty vážné hudby. Barokní kostel (El Roser) dnes slouží jako výstavní síň. Jedním z nejstarších kostelů v Ciutadelle je Kostel sv. Františka (Sant Francesc), který byl založen již v roce Vedle kostela vznikl později známý františkánský klášter. Kostel se vyznačuje směsí různých stavebních stylů: původní stavba byla zcela zničena roku 1558, gotická loď byla obnovena v roce Postranní vchod byl postaven v barokním slohu 17. století a neoklasicistické prvky na fasádě pocházejí z 19. století. Za zhlédnutí určitě stojí i půvabné městské tržiště (mercat) z roku 1869, kde se již od časných ranních hodin překřikují prodavači ryb, mořských živočichů, ovoce a zeleniny. Trh se koná denně kromě neděle. Obranná věžička Sant Nicolau se nachází na samém konci stejnojmenné ulice u ústí přístavu. Tato věž pochází ze 17. století, nedávno byla opravena a v současnosti slouží jako malé muzeum. Přístav (puerto) Přírodní přístav má tvar úzkého fjordu a ve srovnání s mahónským působí spíše jako kanál v italských Benátkách. Možná jsou to právě jeho miniaturní rozměry, které mu dodávají na zvláštnosti a jedinečnosti. Pouhý jeden kilometr délky a asi 200 metrů šířky charakterizují největší chloubu obyvatel města. Zbytky původního městského opevnění kontrastují s rybářskými bárkami a barevnými slunečníky na terasách kaváren a restaurací. Na promenádě v přístavu je po celý den živo, lidé se procházejí a posedávají v kavárnách, vjíždějí a odjíždějí plachetnice a výletní parníky. Snad je to právě věčný pohyb lodí po mořské hladině, který dodává místu zvláštní a neobvyklý kolorit. Náměstíčko Plaza de Sant Joan se v době svátků sv. Jana stává dějištěm středověkých her a soutěží. Přístav je vyhlášeným centrem nočního života, v místních lokálech můžete užívat radovánek až do brzkých ranních hodin. Pohled na osvětlený přístav je opravdu úchvatný. Po schodech, které vedou k radnici, dojdete až do samého centra města na náměstí Des Born. Okolí města: V okolí Ciutadelly najdete spoustu archeologických památek: mezi nejznámější patří slavná Naveta des Tudons, kterou najdete asi 5 km za městem u hlavní silnice do Mahónu. Dále jsou to talayotické osady Torre Trencada, Torre Llafuda a Son Catlar (největší na Baleárech ). Městské muzeum: Museu Municipal de Ciutadella muzeum bylo v roce 1995 otevřeno v jedné z restaurovaných věží původního 12

13 městského opevnění. Unikátní je sbírka archeologických nálezů z období kultury talayotické, punské, řecké, římské a maurské. Bronzové předměty, kameny, mince, sarkofág, skleněné předměty, keramika. FORNELS Malá a okouzlující přímořská vesnička leží na samém severu ostrova v oblasti chráněného krajinného území. Klidná osada s bílými domky, zelenými dřevěnými okenicemi,malým kostelíkem, přímořskou promenádou s palmami a půvabným rybářským přístavem Vás okouzlí na první pohled. Ve Fornells bydlí asi 300 stálých obyvatel, kteří žijí převážně z rybolovu, lovu langust a částečně z turistických služeb. V létě se ve Fornells scházejí surfaři, milovníci plachetnic a hlavně gurmáni, které sem přitahují rybí speciality a místní kulinářská specialita -langustová polévka. Menorčané jedí tuto lahodnou, ale poměrně drahou pochoutku zásadně ve Fornells, protože je tu prý vždy čerstvá a místní kuchaři ji umí připravit nejlépe. V srpnu přijíždějí klienti ze španělských velkoměst a hledají tady klid a odpočinek od stresů dnešní civilizace. Rybářský přístav vznikl přirozenou cestou, je chráněn okolní zátokou a hodí se pro všechny druhy vodních sportů, hlavně pro výuku jachtingu. Je lemován půvabnou pobřežní promenádou s palmami, z které se nabízí nádherný pohled na rybářské bárky, plachetnice a malé jachty. Z konce mola můžete pořídit nejhezčí snímky, protože uvidíte lodě, promenádu s palmami, bílé domky a v pozadí nejvyšší horu ostrova. Přístav Fornells působí jako balzám na duši a je ideální pro romanticky založené bytosti, které chtějí uniknout před vymoženostmi turistických letovisek a raději poznávají autentické prostředí menorských vesniček. ALAIOR Třetí největší město ostrova bylo založeno roku 1304 a je vyhlášené výrobou sýru, obuvi a zmrzliny. Většina sýráren leží podél hlavní silnice mezi Ciutadellou a Mahónem. Chcete-li si sýr koupit domů, udělejte to právě tady, protože je tu levný. Někdy nabízejí i ovčí sýr z pasterizovaného mléka. V Alaioru samotném nenajdete žádné významnější historické památky, v okolí však najdete celou řadu kamenných megalitických staveb. Nedaleko městečka najdete také půvabný hřbitov, který vznikl již za maurské nadvlády. V 17. století byla část Alaioru zničena zemětřesením. Největší rozkvět zažilo město na počátku tohoto století. FERRERIES Páté největší městečko ostrova má obyvatel. Historie Ferreries je nejasná, protože se nedochovaly žádné dokumenty. Ferreries patřilo k obci Es Mercadal a k pevnosti Santa Agueda. Postupně se však obec v údolí rozrůstala a nabývala na významu. Název městečka byl pravděpodobně odvozen od la Ferreria, což znamená kovářství. Tato živnost byla ve vesničce velmi rozšířena. Na začátku 14. století mallorský král Jakub II. založil farní kostel sv. Bartoloměje. Současný kostel byl postaven na místě původního kostela až v 19. století. Roku 1870 byla přistavěna kaple Všech svatých a roku 1884 nová zvonice. Krásné jsou sošky svatých a oltář. Teprve v 19. století získala osada statut obce. Vyrábí se tady bižuterie a velmi kvalitní obuv, značka Jaime Mascaró patří mezi nejprestižnější v celém Španělsku. Z Ferreries se dají podnikat krásné výlety na severní a jižní pobřeží. Nedaleko vesnice najdete kaňon Barranc d Algendar, jehož údolí se vyznačuje bujnou vegetací a úrodnou půdou. Je zde možné navštívit i prehistorickou osadu Son Mercer de Baix. ES MERCADAL Tato kouzelná vesnička se nachází v samém středu ostrova na úpatí hory Monte Toro a má obyvatel. Jméno obce bylo odvozeno od slova mercat (trh). První zmínky o vesnici najdeme již v historických pramenech z roku 1301, dlouholetou tradici tady má výroba cukrářských výrobků. Ve vsi najdete kasárna španělské armády, několik stylových restaurací s tradiční menorskou kuchyní a obchodů s uměleckými předměty. Nízké domky mají bílou fasádu, zelené dřevěné okenice a jsou zdobeny nádhernými květinami. V létě sem k večeru často přijíždějí turisté, kteří se po návratu z pláží chtějí dobře navečeřet. Vesnička leží asi 60 metrů nad mořem uprostřed luk, polí a pastvin a je výchozím bodem pro mnoho pěkných pěších výletů do okolí. Dnes žijí obyvatelé vsi hlavně ze zemědělství, zpracování dřeva, stavebnictví a cestovního ruchu. Velmi pěkným zážitkem jsou svátky sv. Martina (v polovině července). Uličkami prochází procesí v barevných dobových kostýmech a projíždějí jezdci na vyzdobených koních. V Mercadalu byl v době anglické okupace uveden do provozu první kamenný veřejný vodojem. Anglický guvernér Richard Kane tady nechal postavit obrovskou nádrž, která sloužila jako zásobárna dešťové vody. Obsah nádrže byl údajně 340 tun a vodojem vyřešil častý problém s nedostatkem vody v letních měsících. Ještě dnes se můžete na vodojem Aljub jít podívat. Každou sobotu mají domorodci vodojem od 8 do 10 hodin k dispozici a odnášejí si v kanystrech nechlorovanou pitnou vodu, která chutná lépe než voda z vodovodu. Vodojem najdete mezi uličkami Carrer de Ciutadell 2 a náměstíčkem Pla de ses Eres 44. ES CASTELL Městečko leží východně od Mahónu na jižním břehu rozlehlého ramene přístavu. Založení městečka souvisí s nejmocnější pevností západního Středomoří Sant Felipe. Britové postavili nedaleko této mocné bašty posádkové město, které pojmenovali na počest britského krále Jiřího III. Georgetown. Za španělské nadvlády se název obce změnil na Es Castell (hrad). Es Castell je nejvýchodnějším místem Španělska a je oblíbeným prázdninovým letoviskem britských turistů. Půvabný záliv Cales Fonts je doslova obložen bary a restauracemi, z kterých se lákavě line vůně středomořských specialit. V centru obce najdete bary a kavárny, které svou nabídku zcela přizpůsobily zvykům a požadavkům anglických hostů. SANT LLUIS Obec leží asi 5 kilometrů jižně od hlavního města uprostřed úrodné roviny, kde se pěstuje ovoce a zelenina. Po příchodu Francouzů v roce 1856 se zde usídlili drobní zemědělci. Francouzi nechali postavit farní kostelík, který byl zasvěcen francouzskému králi Ludvíku IX. Mezi největší zajímavosti vesničky patří půvabný mlýn Molí de Dalt, kde se dnes nachází muzeum. Mlýn byl v provozu až do roku 1949, kdy ho poničil silný severní vítr. V muzeu najdete předměty, které připomínají dobu, kdy se mlýn skutečně používal na mletí mouky. 13

14 JIŽNÍ A SEVERNÍ PANENSKÉ PLÁŽE Jižní panenské pláže Jižní panenské (nezastavěné) pláže mají jedno společné: jsou až kýčovitě krásné. Zátoky jsou tvořeny vápencovými útesy a ukrývají malebnou plážičku s bělostným a jemným pískem. Voda je tak průzračná, že lze dohlédnout až na písečné mořské dno, které spolu s dopadajícími slunečními paprsky dává moři neuvěřitelně jasnou, tyrkysově modrou barvu. Pláže jsou lemovány hustými porosty pinií a jsou součástí chráněného krajinného území. Pro lepší orientaci při cestě na pláže doporučujeme zakoupit podrobnou mapku ostrova, kde jsou vyznačeny i polní a lesní stezky. Panenské (nezastavěné) pláže bez turistických služeb: Arenal de Son Saura je jednou z nejznámějších panenských písečných pláží na jižním pobřeží (520 m dlouhá, 60 m široká). Bezprostřední okolí pláže je panensky krásné, mořská voda průzračně čistá, znečištění je pouze přírodního rázu (mořské řasy Posidonia oceanica). Pláže jsou dvě, na větší z nich je častější výskyt řas. V létě pláž navštěvují turisté, kteří většinou přijíždějí výletní lodí, aby se vykoupali a pokochali její křehkou krásou. Cala n Turqueta byla pojmenována podle tyrkysové barvy moře. Přestože se jedná o panenskou pláž (185 m dlouhá, 80 m široká), přitahuje tato jedinečná nádherná zátoka bohužel stále více turistů. Písek na pláži i na mořském dně je jemný a bílý, a proto je voda neuvěřitelně jasně modrá. Harmonii barev ještě umocňuje zeleň pinií, které zátoku lemují. Mezi okolními skalními útesy se skrývá bohatý podmořský život. Cala Macarelleta a Cala Macarella obě plážičky jsou po celé léto hojně navštěvovány nudisty, kteří jsou zde tolerováni. Pláže leží bezprostředně vedle sebe a jsou si velmi podobné. Cala Macarelleta je menší a klidnější než její sousední sestra (30 m dlouhá, 55 m široká) a je na ní obtížnější přístup (asi 600 metrů po lesní stezce podél strmého převisu). Sousední a větší Cala Macarella (75 m dlouhá, 60 m široká) je považována za jednu z nejkrásnějších pláží na Menorce, obklopuje ji nádherná panenská příroda. Okolní pinie poskytují dostatek stínu před poledním sluncem. U pláže najdete malý bar s občerstvením a v hlavní sezóně je možné si vypůjčit šlapadlo. Zajímavostí je ústí malé říčky, která protéká okolní roklí a vlévá se do moře. Mořské dno je písečné a zátoka je tvořena nízkými skalními útesy. Viditelnost v moři je asi 4 metry, v blízkosti útesu jsou místa vhodná pro šnorchlování. V okolí obou pláží často kotví plachetnice a menší jachty a dodávají místu neodolatelné kouzlo. Cala Mitjana okouzlující panenská pláž (100 m dlouhá, 140 m široká) s bílým jemným pískem a neuvěřitelně průzračným mořem. Je obklopena malebným zálivem s vyššími vápencovými útesy a hustým piniovým hájem. V bezprostřední blízkosti se nachází miniaturní kopie této pláže Cala Mitjaneta. Ve skalnatých útesech najdete průrvy 14

15 a jeskyně, které jsou přístupné z vody pouze se šnorchlem. Cala Trebalúger podle domorodců je nejkouzelnější pláží jižního pobřeží ostrova, na kterou existuje pouze přístup pěšky či lodí. Z tohoto důvodu je méně navštěvována turisty a znají ji hlavně místní. Pláž s bělostným pískem (190 m dlouhá, 160 m široká) připomíná reklamní snímky z oblasti Karibiku. V okolních skalách se nachází četné prehistorické jeskyně. Severní panenské pláže Severní panenské (nezastavěné) pláže jsou obklopeny kopcovitou krajinou a nádhernou přírodou, která je součástí chráněného krajinného území nejvyššího stupně. Písek na plážích má červenohnědou barvu a je mnohem hrubší než na jihu. Okolí pláží lemují nízké, křovinaté porosty a daří se tam mnoha druhům vzácných rostlin. V okolí skalnatých útesů pulsuje zajímavý podmořský život. Oblast je nebezpečná pro navigaci, protože na moři vane silný severní vítr. Severně od Mercadalu Platja Binimel-la jméno pláže je arabského původu. Ještě před několika lety byla turisty zcela neobjevena, dnes je navštěvována více. Je nejširší a nejsnáze přístupnou pláží v okolí. Písek je hrubší a má červenohnědou barvu, voda je průzračně čistá. V malém stánku se někdy prodává malé občerstvení a půjčují se lehátka. V blízkosti pláže se nachází malé sladkovodní jezírko s rákosím, na kterém můžete často zahlédnout plovoucí kachny, lovící svou potravu. V okolí pláže se nachází několik typických venkovských statků a vynikající restaurace. Cala Pregonda (170 m dlouhá) patří bezpochyby mezi nejkrásnější zálivy na severu ostrova. Pohádková pláž je ohraničena z východu nízkými zelenými vršky a ze západu skalními útesy. Překrásný pohled na průzračnou mořskou hladinu umocňují četné skalnaté žlutohnědé ostrůvky, na které lze doplavat. Bizarní skalnaté útvary nejrůznějšího tvaru dodávají pláži jedinečný charakter. Platja de Cavallería je tvořena několika malými plážemi s nazlátlým pískem, u kterých často kotví menší lodě. Na pláži najdete půjčovnu slunečníků a lehátek a malý plážový bar. V hlavní sezóně lze provozovat i vodní sporty. Bohužel je pláž hojně navštěvována turisty. Severně od Ferreries: Cala Pilar osamocená pláž s bujnou okolní vegetací (250 m dlouhá) je navštěvována hlavně domorodci či dokonalými znalci severu ostrova. Přímo u pláže vyvěrá sladkovodní pramen. Cala Pilar má tvar půlměsíce a hrubší červenohnědý písek je lemována načervenalými pískovcovými skalisky a pahorky, které jsou porostlé nízkými křovisky. Červenohnědá hlína u skal a kamenů má prý blahodárné účinky na lidský organismus. V okolí najdete ve skalách vydlabané jeskyně, které však už po mnohá staletí zejí prázdnotou. Častým návštěvníkem pláže jsou divoká prasata, která přicházejí loudit u lidí něco na zub. 15

16 Ets Alocs pláž se nachází východním směrem od Cala Pilar (60 m dlouhá), velmi málo navštěvovaná, v létě se tam příležitostně načerno stanuje. Es Macar d Alfurinet pláž leží západním směrem od Cala Pilar (za nízkým pahorkem nad dřevěnou chatrčí) a je zajímavá svými obrovskými hladkými oblázky, které po staletí formovaly vlny a dodaly jim pozoruhodně kulatý tvar. Severně od Ciutadelly: Cala Algaiarens dvě písečné pláže jsou propojeny lesní cestou a skalní stezkou podél pobřeží. Větší z pláží (Es Tancats) má tvar širokého půlměsíce a je obklopena písečnými dunami, které jsou obrostlé rákosím. Na menší pláž (Es Bots) je obtížnější přístup, zato je ale daleko komornější. Okolí obou pláží formují nádherné skalnaté útesy nejrůznějších tvarů a velikostí. Čeká Vás bezvadné koupání uprostřed nádherné menorské přírody. Západním směrem leží úzká a skalnatá zátoka Cala Fontanelles, kterou navštěvují o víkendu domorodci a kde kotví malé rybářské bárky. Severně od Mahónu: Arenal de sa Mesquida nejoblíbenější písečná pláž obyvatel hlavního města (320 m dlouhá, 80 m široká). Oblast v okolí osady Sa Mesquida je zajímavá pro šnorchlování, hlavně kolem ostrůvků severozápadně od pláže. V okolí zálivu najdete celou řadu rybářských domků a víkendových vilek bohatších obyvatel Mahónu. Záliv Cala Mesquida posloužil Španělům při znovudobývání ostrova v roce 1781 jako základna. Těsně před příjezdem k zálivu vede odbočka doprava k dalšímu, menšímu zálivu Es Murtar, u kterého leží vyhlášená restaurace Cap Roig. Servis: půjčovna lehátek a slunečníků, vodní sporty. Raconada de sa Mesquida Vella sousední pláž (severozápadně od Cala Mesquida) je ideální alternativou pro ty, kteří preferují soukromí. Pláž (320 m dlouhá, 80 m široká) je tvořena kulatými a tmavými oblázky, ale je bohužel často znečištěna mořskými řasami. Nudisté sem utíkají za romantikou a před zraky zvědavců. Platja des Grau písečná pláž leží poblíž samého jádra biosférické rezervace na ostrově parku S Albufera, od kterého je oddělena pouze hustým lesním porostem. Z tohoto důvodu je Platja des Grau součástí chráněného krajinného území nejvyššího stupně. Pláž (550 m dlouhá) je pro svůj velmi pozvolný přístup do vody oblíbená hlavně u rodin s dětmi. Servis: půjčovna lehátek a slunečníků. Okolní restaurace ve vesničce Es Grau jsou vyhlášené specialitami z mořských živočichů. Z vršku na pobřeží za vsí se Vám nabízí fantastický výhled na širé moře a skalnaté útesy. V dálce se rýsuje maják na mysu Cap de Favaritx a přímo před vámi se rozkládá ostrůvek Illa d en Colom (Holubí ostrov). Dnes je ostrůvek neobydlený, má dvě písečné plážičky a dosud tam žije vzácný druh černé menorské ještěrky. Platja des Tamarells na sousední malou a romantickou pláž s nazlátlým pískem (70 m dlouhou) dojde naštěstí jen málo lidí. Můžete se vydat pěšky po pobřeží nebo připlout lodí. 16

17 GASTRONOMIE Kulinářské umění je jedním z nejvhodnějších způsobů, jak poznat charakter cizí země. Menorská kuchyně vychází z tradičních receptů, ale je ovlivněna i cizími podněty. Na rozdíl od mallorské kuchyně využívá méně olivového oleje, ale více másla, šlehačky a mléčných výrobků. Přesto je velmi rozmanitá, chutná a zdravá, čerpá ze dvou základních zdrojů: z darů moře a země. Základem jsou totiž ryby, mořští živočichové a zelenina. Pochoutkou pro každého gurmána je menorská langustová polévka (caldereta de langosta), která však patří mezi nejdražší jídla na ostrově. Nejlepší langustovou polévku umí uvařit v restauracích v přístavu Fornells. Jak se připravuje tato pochoutka? Používá se půl kila langusty na osobu a vyrobí se hustý langustový vývar, který se nalije na kousky opečeného chleba. Vaří se v hliněné misce den předem, protože by se jídlo mělo uležet. Langusty se smí na Menorce lovit pouze od května do konce srpna, a proto langustovou polévku můžete ochutnat pouze v létě. lého Španělska. Již v 15. století italští obchodníci sýr vozili do dalších evropských zemí. Dnes je výroba sýrů nejdůležitějším potravinářským odvětvím na ostrově. Část produkce pochází z venkovských statků, kde je ihned po dojení mléko zpracováváno podle prastarých a osvědčených receptů. Sýr je nejdříve naložen do slaného nálevu a poté uložen ve skladu na dřevěných policích, kde zraje. Majitelé statků pak sýr prodávají velkoodběrateli a část si nechají pro svou vlastní potřebu. Sýr ze syrového mléka prodávají některé malé sýrárny hlavně v městečku Alaior. Doporučujeme dát přednost sýru ze syrového mléka, protože se jedná o domácí produkt výborné kvality. Chuť a vůně je výrazně lepší a zaplatíte také méně než v kterémkoliv obchodě se suvenýry, kde se prodává značkový sýr z větších továren. Mezi typické místní pochoutky patří i domácí majonéza, která se podává s bílým chlebem či masem. Menorčané s oblibou vyprávějí o tom, jak vlastně majonéza vznikla. V roce 1756 po vítězství Francouzů nad Brity přijel na ostrov hrabě Richelieu, synovec známého kardinála. V noci procházel ulicemi Mahónu a dostal hlad. V jedné z hospůdek mu kuchař připravil maso s vynikající omáčkou, která měla velký úspěch a byla pojmenována na počest města Mahónu Mahonnaise. Richelieu si recept odvezl do Fran- Rybáři vyjíždějí na lov v brzkých ranních hodinách a vytahují langusty pomocí dlouhých sítí až z hloubky 200 metrů. Podměrečné kousky se házejí zpět do moře. Specialitou oblasti je lahodný mahónský sýr (queso de Mahón), kterému se ve Španělsku říká král sýrů. Má tvar kvádru se zaoblenými hranami a jeho výroba má dlouholetou tradici (od 5. století po Kristu). Vyrábí se z čerstvého nebo pasterizovaného kravího mléka, někdy se však při výrobě přidává i trochu ovčího mléka. Sýr se liší svou barvou (žlutobílá až světlehnědá), chutí a vůní, počtem a rozmístěním otvorů. Jednotlivé druhy sýrů mají i jinou dobu zrání a tím i jinou chuť: čerstvý sýr (tierno) se podává se solí či bez; jemný, polozralý sýr (semi-curado) je tvrdý, připomíná goudu a doba zrání je asi 3 měsíce a konečně velmi aromatický, zralý sýr (curado) připomíná chuťově zralý parmazán a jeho doba zrání je asi 10 měsíců. Menorský sýr má samozřejmě svou registrační značku a je vyvážen do ce- 17

18 cie a díky světové proslulé francouzské kuchyni se tak původně menorská omáčka dostala pod názvem majonéza do celého světa. Mahonnaise se vyrábí ze žloutku, olivového oleje, citrónové štávy a koření. Někdy se přidává i třený česnek a název pak zní allioli. Existuje celá řada specialit ze zeleniny, masa a ryb. Příkladem je například zeleninová polévka (oliaigua), která se vyrábí z cibule, česneku, zelené papriky a hlavně z malých, chuťovně výrazných rajčat. Polévka obsahuje i malé kousky chleba a v sezóně se přidávají i čerstvé fíky nebo melouny. Vynikající je i zeleninový guláš z lilků, rajčat, cibule a brambor (tumbet). Menorčané milují plněnou zeleninu (verdura rellenada): lilky (berenjenas), artyčoky (alcachofas), zelí (col) cibule (cebollas), papriky (pimientos) a cukety (calebasines). Náplň je z ryb, sardelek, masa či jiné zeleniny a většinou jsou zapékané v troubě. Výborné jsou i taštičky z lístkového těsta (coques) plněné zeleninou, např. rajčaty (coques de tomatiga) nebo sýrem (formatjades). Pokud dáváte přednost masu, ochutnejte místní hovězí biftek (bistec de vaca), kotlety z vepřového masa (chuletas de cerdo), vepřový hřbet (lomo), králíka (conejo) s fíky (con higos), s cibulí a kapary (con cebollas y alcaparras), či s hráškem (con guisantes), koroptev se zelím (perdiz con col). Ze salámů a klobásek si jistě vyberete: metský paprikový salám, který se griluje nebo se používá jako náplň do těsta (sobrasada), typický tvrdý, suchý salám (carn-ixua) či typický salám z vepřového jazyka a koření (cuxat). Hříchem by však bylo neokusit některou z rybích specialit, mezi nejznámější a nejchutnější mořské ryby patří: mořský ďas (rape), mečoun (emperador), mořská štika (merluza), mořský jazyk (lenguado), losos (salmón), mořský okoun (mero), mořský cejn (besugo), mořská parma (mollera). Ryby se připravují na grilu (a la plancha), smažené (frito), s omáčkou (a la marinera) nebo pečené v troubě (as forn). Mnohem levnější než langustová polévka je hustý rybí vývar (caldereta de peix) a chuť je velmi podobná. Pestrá je i paleta pokrmů z mořských živočichů: kroužky sépie (calamares), chobotnice (pulpo), mušle (mejillones), mořské datle (datiles), venušiny mušle (escopinya), krevety (gambas), obří krevety (cigalas), krab (cangrejo), mořští šneci (caracoles) či humři (bogavantes) by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti. Vynikající je i rýžová polévka s kousky ryb a mořských živočichů (arroz caldososo). Španělským národním jídlem je šafránové rizoto s mořskými živočichy, masem a zeleninou (paella), které samozřejmě nechybí ani na menorském jídelníčku. Menorčané mají rádi sladké, moučník většinou zakončí každý oběd či večeři: mandlové zákusky (amargos), sušenky z cukru, skořice a citrónu (carquiyols) či nejznámější baleárská specialita z kynutého těsta plněný či dutý koláč ve tvaru šnečí ulity (ensaimada) jsou opravdu vynikající. Právě na Menorce se začala vyrábět jedna z nejlepších zmrzlin ve Španělsku se značkou Menorquina, dnes má továrna své hlavní sídlo v Barceloně. A každý správný Španěl zakončí jídlo kávou a typickým bylinkovým či ovocným likérem, aby mu dobře trávilo. Bon profit! = dobrou chuť Nejoblíbenějším nápojem domorodců je proslulý menorský gin (gin Xoriguer), který se chuťově výrazně odlišuje od běžného ginu. Zpracovává se destilací z vinného alkoholu a vody. Silně aromatickou chuť mu dodávají bobule jalovce, které jsou na ostrov dováženy až z Pyrenejí. Výroba ginu má ve světě dávnou tradici. Již na konci středověku se prý vyráběla destilací tzv. živá voda, kterou připravovali alchymisté. Protože již z antiky byl známý pozitivní účinek jalovcových bobulí na ledviny, přešlo se postupně k výrobě tzv. jalovcové vody, která se vyráběla destilací alkoholu, vody a bobulí. Za doby vlády anglického krále Viléma III. slavil tento nápoj velký úspěch a byl nazván ginem. Proto přijal anglický parlament v roce 1736 přísná opatření a destilaci ginu zakázal. Je však jisté, že Angličani, žijící od roku 1808 na Menorce, si z tohoto zákazu těžkou hlavu nedělali a destilovali vesele dál. Brzy se stal gin nejoblíbenějším nápojem na ostrově. Menorčané pijí gin hlavně v době svátků a ředí jej buď citronádou (pomada) nebo sodovkou (pellofa). O svátcích prý několikanásobně stoupne spotřeba ginu a většina lidí se pak na gin v průběhu roku nemůže ani podívat. Přesto si ráno spousta domorodců dopřeje jednoho či dva panáky na lačno, pokládají to za účinnou prevenci před chorobami a žaludečními obtížemi. Menorský gin Xoriguer se vyrábí v malé továrničce v mahónském přístavu a obsahuje 38% alkoholu. Dováží se pouze na sousední ostrov Mallorca a do některých oblastí v Katalánsku. Malá továrnička jistě stojí za návštěvu, nabízí zdarma ochutnávku a můžete si zde gin a další nápoje i zakoupit. Levnější je však v supermarketu či v obchodě na letišti. Kromě menorského ginu existují ještě další čtyři typické likéry: heřmánkový, bylinkový, rohovníkový a nápoj koňakového typu, který se pije teplý. Některé z těchto likérů možná znáte ze sousedních Baleárských ostrovů. 18

19 SVÁTKY Podobně jako jinde ve Španělsku Menorčané po celý rok hojně oslavují. Místní svátky (festes) probíhají postupně ve všech městech a vesnicích ostrova. Společným znakem je hudba, tanec, průvody, dostatek dobrého jídla a pití, ale hlavně menorská specialita průvody jezdců na koních. Stěžejní oslavy probíhají v létě, začínají tradičně Festes de Sant Joan v Ciutadelle ( června) a jsou zakončeny Festes de Nuestra Senora de Gracia v Mahónu (většinou září). Mezitím se oslavuje každý týden v jiné obci, jedná se však o pouhou novodobou napodobeninu středověkých svátků. Všechny oslavy zahrnují náboženské, regionální a lidové prvky. Častou součástí svátků je procesí, při kterém obyvatelé obce tvoří průvod, v jehož čele se tyčí soška oslavovaného patrona či svatého. Večer se konají často různé hudební a taneční představení s ochutnávkou místních gastronomických specialit. Domorodci jsou proslulí svou slabostí pro menorské koně, kteří jsou po celý rok připravováni na své vystoupení v době letních svátků. Ti nejhezčí a nejlepší koně mají tu čest se oslav zúčastnit, jsou nádherně vyzdobeni, projíždějí ulicemi a hrdě nesou ve svém sedle jezdce v dobovém kostýmu. Menorské svátky představují pro turisty nezapomenutelný zážitek. Nejstarším tradičním svátkem na ostrově jsou Oslavy svatého Jana v Ciutadelle Festas de Sant Joan ( června), které každoročně zahajují sezónu letních svátků. Svátky probíhají podle velmi striktního středověkého protokolu ze 14. století. V první polovině září se konají v hlavním městě svátky Festes de Nuestra Senora de Gracia, které jsou rovněž velkolepou podívanou. Přehled místních svátků leden Svátek tří ran (17. ledna) Oslavy v Ciutadelle připomínají porážku Maurů a znovudobytí ostrova křesťany (leden 1287). Probíhá historická rekonstrukce triumfálního příjezdu krále Alfonse III., který vedl vítězná vojska. Po slavnostní mši přijíždějí tři jezdci na koních na místo bývalé městské brány, nejstarší z nich udeří po vzoru krále Alfonse třikrát svou standartou o zem a žádá klíč od města. 19

20 únor/březen/duben Karneval Termín karnevalu se každý rok mění. Hudební a taneční představení, průvody obyvatel vesniček a měst v maskách to vše ke karnevalu neodmyslitelně patří. březen/duben Pascuas Velikonoční svátky Tradiční náboženské ceremonie doprovázejí velikonoční procesí ve všech obcích ostrova. červen Sant Joan Svátky sv. Jana v Ciutadelle ( června a předchozí neděli) červenec procesí lodí (víkend před nebo po 15. červenci) V přístavu v Ciutadelle, Mahónu a Fornells se pořadají procesí rybářských loděk, která uctívají památku svaté Carmen, patronky námořníků a rybářů Sant Martí (třetí týden v červenci) Oslavy svatého Martina se konají ve vesničce Mercadal. Hlavní atrakcí je procesí s obrovskými figurkami, které střídá tradiční průvod jezdců na koních a tradiční jaleo. Sant Antoni Abat (čtvrtý týden v červenci) Svátek svatého Antonína se slaví v přístavu Fornells kromě tance a ukázek místního folklóru se i tady koná tradiční průvod jezdců na koních a tradiční jaleo. Sant Jaume ( července) Svátky svatého Jakuba probíhají v Es Castell (nedaleko Mahónu) srpen Sant Cristofol (víkend přelom červenec/srpen nebo první srpnový víkend) svátky svatého Kryštofa probíhají v Es Migjorn Gran hudba, procesí a průvod jezdců na koních a tradiční jaleo. Sant Llorenc (víkend po 10. srpnu) Svátky svatého Lorence se konají v Alaoiru průvod jezdců na koních, tradiční jaleo, folklórní a taneční představení, ohňostroj Sant Climent (třetí týden v srpnu) Svátky svatého Klimenta ve vesničce Sant Climent na ulici se připravuje na obrovské pánvi obří paella (španělské národní jídlo) a následuje ochutnávka. Sant Bartomeu ( srpna) Svátky svatého Bartoloměje probíhají ve Ferreries průvody jezdců na koních, tradiční jaleo, hudba, tanec a ohňostroj. září Festes de Grácia v Mahónu (7. 9. září). PRŮMYSL A ŘEMESLNÁ VÝROBA Pro obyvatele ostrova je kromě cestovního ruchu také důležitým odvětvím zemědělství, výroba kožených výrobků a šperkařství. Obuvnický průmysl má bezmála stoletou tradici. Již v 18. století místní ševci a jejich učedníci vyráběli obuv pro zámožnou šlechtu a měšťanstvo. Vznikaly rodinné dílničky, kde se řemeslo dědilo z generace na generaci. V roce 1861 byl na ostrov dovezen z Kuby první stroj a vznikla první továrnička na výrobu obuvi. Koncem 19. století se již živilo výrobou obuvi více než 40% menorských rodin. Dnes místní továrny vyrábějí obuv špičkové kvality, kterou mohou ocenit lidé v celé Evropě. Nejdříve byly výrobky prezentovány pod cizí, evropsky proslulou značkou, dnes však již místní výrobci vystupují pod vlastním jménem a vystavují na obuvnických veletrzích v Evropě i Asii. Mezi nejznámější značky patří Jaime Mascaró, Pons Quintana, Rubrica, Patricia. Na Menorce má dlouhodobou tradici také šperkařství. Již v roce 1784 pracovalo na Menorce 21 zlatníků, kteří navazovali na šperkařské umění místních Židů. V polovině 19. století vznikaly první dílny na zpracování stříbra, které se na ostrov dováželo. Za jediný rok prý lodě přepravily na Menorku asi kilogramů tohoto kovu. V roce 1911 byla otevřena první továrnička na výrobu stříbrných mincí. Dnes se vyrábí na Menorce kvalitní bižuterie, která je prezentována na veletrhu SEBIME, který se koná každoročně v květnu v Mahónu. 20