Problémy mezinárodní politiky

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problémy mezinárodní politiky"

Emil Novotný
před 10 lety
Počet zobrazení:

1 Problémy mezinárodní politiky

2 Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi

3 Cíle zahraniční politiky udržení suverenity udržení teritoriální integrity udržení vnitřní stability podporuje hospodářské, sociální, kulturní a jiné zájmy občanů ve vztahu k zahraničí

4 Na zahraniční politiku působí geopolitické podmínky geografická poloha a velikost země charakter sousedních států početnost obyvatelstva kulturní a morální vyspělost přírodní zdroje úroveň hospodářského a technologického rozvoje vyspělost a stabilita politického systému

5 Mezinárodní právo vytváří právní základy zahraniční politiky a mezinárodních vztahů upravuje politické jednání států, společenství států a mezinárodních organizací, vztahy mezi nimi a způsob řešení mezinárodních sporů

6 Diplomacie hlavní prostředek zahraniční politiky zajišťuje účast státu na mezinárodních jednáních, členství v mezinárodních organizacích, obranných aliancích a nadnárodních společenstvích

7 Hlavní aktéři zahraniční politiky Ministerstvo zahraničních věcí ve většině zemí patříke klíčovým resortům Parlament schvaluje finanční prostředky a způsob jejich použití, projednává základní zaměření zahraniční politiky a ratifikuje mezinárodní smlouvy Hlava státu reprezentuje stát, podepisuje mezinárodní smlouvy, přijímá a pověřuje diplomatické zástupce

8 Prostředky zahraniční politiky obranná politika zahraniční obchod zahraniční a kulturní politika

9 Mezinárodní organizace vládní nevládní

10 Mezinárodní vládní organizace vznikají na základě smlouvy, kterou mezi sebou uzavírají minimálně tři státy mají trvalý charakter, disponují vlastní organizační strukturou mohou uzavírat mezinárodní smlouvy usnadňují členským státům dosahování vytčených cílů, poskytují jim vhodnou platformu pro rozvoj vzájemných styků

11 Mezinárodní nevládní organizace sdružují fyzické či právnické osoby a národní společnosti nebo sdružení z různých zemí usilují o spolupráci a obhajobu společných zájmů vnejrůznějších otázkách

12 Organizace spojených národů vsoučasnosti sdružuje přes 190 států cílem OSN je udržovat mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy, uskutečňovat mezinárodní součinnost při řešení mezinárodních hospodářských, sociálních, kulturních nebo humanitních problémů, podporovat a posilovat úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství

13 Valné shromáždění OSN zastoupeny všechny členské státy postavení států není závislé na velikosti jejich území, počtu obyvatel či hospodářské síle při hlasování má každý stát jeden hlas k schválení určitého rozhodnutí je zapotřebí dosáhnout nadpoloviční většiny všech přítomných členů vpřípadě důležitých otázek musí být dosaženo kvalifikované (dvoutřetinové) většiny usnesení VS OSN mají charakter doporučení a nejsou z hlediska mezinárodního práva závazná vpřípadě potřeby si VS zřizuje pomocné orgány (Dětský fond, Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, Organizace pro průmyslový rozvoj apod.)

14 Rada bezpečnosti OSN výkonný orgán OSN tvoří ji 15 členů 5 stálých a 10 nestálých (po 2 letech se obměňují) stálí členové mají právo veta RB OSN odpovídá za udržení míru a bezpečnosti, má právo rozhodnout, zda došlo k ohrožení či porušení míru, označit určitou akci za agresi RB OSN může přijímat rozhodnutí k udržení či obnovení míru rozhodnutí RB jsou pro členy OSN závazná

15 Mezinárodní soudní dvůr skládá se z 15 soudců, které volí VS a RB rozhoduje mezinárodněprávní spory (např. spory o výklad mezinárodních smluv či mezinárodního práva) rozhodnutí MSD jsou závazná

16 Hospodářská a sociální rada tvoří ji 27 členů, kteří jsou voleni na 3 roky každý rok se obměňuje jedna třetina tohoto orgánu rada sjednává dohody o přidružení s jinými mezinárodními organizacemi (např. MOP, Mezinárodní měnový fond apod.) HSR přijímá doporučení v otázkách hospodářské, sociální a kulturní povahy

17 Sekretariát OSN představuje úřední aparát OSN vjeho čele stojí generální tajemník, kterého na doporučení Rady bezpečnosti jmenuje Valné shromáždění na pět let s možností znovuzvolení. Generální tajemník plní úkoly, jimiž ho pověřívs či jiné orgány OSN, zastupuje OSN na mezinárodních jednáních, vede diplomatická jednání z pověření RB nebo VS, má právo iniciovat jednání RB o případech ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti každoročně předkládá Valnému shromáždění zprávu o činnosti organizace

18 Evropský integrační proces 1948 Evropský kongres v Haagu výzva ke sjednocení Evropy na principech parlamentní demokracie a respektování lidských práv 1949 vytvoření Rady Evropy 1950 členské státy Rady Evropy uzavřely regionální úmluvu o lidských právech (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod) - náš stát přistoupil k úmluvě roku 1991

19 Evropská unie 1952 Evropské společenství uhlí a oceli (Montánní unie) členské státy byly: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Lucembursko a SRN 1957 Římská smlouva 1958 Evropské hospodářské společenství (na základě Římské smlouvy) cílem EHS byla koordinace obchodní unie 1973 vstup Dánska, Irska a Velké Británie do EHS 1981 vstup Řecka do EHS 1986 vstup Španělska a Portugalska do EHS

20 Euroatom vznikl a postupně se rozšiřoval spolu s EHS podpora jaderného výzkumu a výroby koordinace obchodu se štěpným materiálem a řešení otázek jaderné bezpečnosti

21 Evropské společenství vzniklo na základě integračních organizací EHS a EUROATOMU dále prohlubovala integrační proces a vytvářela podmínky pro pozdější odstranění hranic mezi členskými státy, zajištění volného pobytu osob, zboží, kapitálu

22 Evropská Unie 1992 Smlouva o Evropské Unii (Maastricht) vstoupila v platnost 1. listopadu 1993 vedle dosavadní hospodářské spolupráce, rozšířené Ekonomickou a měnovou unii, zahrnuje Evropská unie rovněžspolečnou zahraniční a bezpečnostní politiku, spolupráci resortů spravedlnosti a vnitra a společné občanství 1995 EU se rozšířila o Rakousko, Švédsko a Finsko 2004 EU se rozšířila o deset nových evropských zemí

23 Evropský parlament poslanci jsou voleni v přímých volbách na dobu pěti let poslanci v parlamentu nereprezentují svůj stát, ale voliče na půdě EP se vytvářejí jednotlivé frakce nikoli na základě státní příslušnosti, ale podle příslušnosti politické a ideologické EP se v EU podílí na legislativní funkci, včetně schvalování rozpočtu

24 Rada EU tvoří ji zástupci členských států na úrovni ministrů (do přijetí Maastrichtské smlouvy se tento orgán jmenoval Rada ministrů) vpředsednictví se členské státy pravidelně (po půlročních obdobích) střídají podle abecedního pořadí (rotační předsednictví) složitý hlasovací mechanismus nejdůležitější rozhodnutí vyžadují jednomyslný souhlas, v jiných případech je třeba dosáhnout kvalifikované většiny, a to na základě principu proporcionality, někdy stačíprostávětšina na základě rovnosti hlasů kromě schvalování legislativních aktů Rada rozhoduje o přijetí nových členů, uzavírá dohody s mezinárodními organizacemi a se státy, jež nejsou členy EU navrhuje rozpočet a určuje společnou obchodní politiku EU rozhodnutí Rady a dohody, které uzavře, jsou pro členské státy EU závazné

25 Evropská komise EK je výkonný orgán EU její členové působí nezávisle na jednotlivých vládách a hájí zájmy celého společenství EK je podřízena EP může jí vyslovit nedůvěru Komise navrhuje Radě EU právní akty a kontroluje dodržování mezinárodních smluv a závazných aktů orgánů společenství vpřípadech porušení podmínek hospodářské soutěže může komise ukládat sankce fyzickým i právnickým osobám

26 Soudní dvůr SD je orgánem soudní moci EU, sídlí v Lucemburku 13 soudců (jmenováni na šest let každé 3 roky je jmenováno šest, resp. sedm soudců) Soudní dvůr rozhoduje vzájemné spory mezi členskými státy

27 Účetní dvůr jeho členové jsou jmenováni Radou EU

Podobné dokumenty

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)

Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.