Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Transkript

1 Úvodem k 3. vydání ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí Východiska k doktrínám Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický pohled Vývoj státní formy moci a vládnutí Původní charakteristika veřejné moci, prvky státnosti Státotvorný charakter národa Formy vládnutí Legitimace veřejné moci Politická kultura podmiňující veřejnou moc Autoritářská forma vládnutí Demokracie Demokracie jako mechanismus vládnutí K pojetí demokracie Suverenita lidu a podstata zprostředkované demokracie Struktura veřejné moci a dělba moci Dělba moci ve vývoji Smysl dělby moci a její konstrukce v demokracii Funkční mechanismy demokracie Demokracie přímá a její dilemata Demokracie přímá a její koncept Formy přímé demokracie Ke konceptu institutu zvanému referendum Ke konceptu zvanému konzultace s lidem

2 3.1.5 Ke konceptu zvanému lidová iniciativa Ke konceptu zvanému lidové veto Koncept parlamentarismu jako modelu demokracie reprezentativní Funkce parlamentu Dělba moci v legislativní činnosti Ústavní základy organizace a činnosti parlamentu Rozhodování volbami jako princip demokracie Konstrukční zásady volební technologie Volby jako administrativní postup Vztah poslanců a voličů Organizace voleb a princip zastoupení Volby a práva občanů Volební spravedlnost Veřejná moc a samospráva Typy samosprávy Místní správa a samospráva Složky společnosti ovlivňující veřejnou moc v demokracii Veřejné mínění a veřejná moc Masmédia a veřejná moc Skupiny vlivu K pojmu skupiny vlivu Typy skupin vlivu Funkce skupin vlivu Veřejná moc (stát) a politické strany Fenomén politických stran v současnosti Systém politických stran jako zvláštní struktura moci Institucionalizace politických stran Funkce politických stran při formování veřejné moci Dilema oddělenosti státu od politické strany Vlastnictví a veřejná moc Vlastnictví jako základ moci Vlastnictví v právním systému moderního státu Daňový systém jako mocenský fenomén

3 ČÁST DRUHÁ: STÁT 1 Stát jako fenomén Stát v historickém kontextu Vznik moderního státu Revoluce a státnost Různá pojetí státu Stát jako sociálně-geografická kategorie Stát jako kategorie sociologická Stát jako politicky organizovaná společnost Stát jako právní kategorie Stát jako mezinárodněprávní kategorie Stát jako ústavněprávní kategorie Moderní stát jako národní stát Národní jednotka Národní emancipace a vývoj státních forem Pojmové znaky státu K pojetí znaků státu Územní základ státu Obyvatelstvo a státnost Státní občanství Mocenská povaha státu K pojetí suverenity státu Funkce státu Pojetí funkcí státu Klasifikace a charakteristika funkcí státu Funkce státu a veřejný zájem Finančněrozpočtový režim státu Veřejná moc a funkce ochrany životního prostředí Funkce veřejného vzdělávání Modality vývoje státních jednotek

4 4 Organizace veřejné moci forma vlády Vývoj modelů organizace veřejné moci Monarchie a republika Dělba moci a hlava státu Státní mechanismus Stát jako organismus Struktura státního mechanismu Institucionální pluralita státních orgánů a dělba moci Hlediska dělení státních orgánů Působnost státního orgánu Vertikální organizace státu Státní aparát Charakteristické rysy státní služby K charakteru státních zařízení Veřejnoprávní status ozbrojených a bezpečnostních složek Nezávislé správní orgány Modelové ústavní formy vlády Parlamentní forma vlády Prezidentská forma vlády Smíšená (poloprezidentská) forma vlády Forma vlády shromáždění Výkonná moc v moderované demokracii Pojetí soudní moci v dělbě moci Evropský model parlamentní formy vlády jako současná konfrontace mezi většinou a opozicí Formy státu Pojetí forem státu jako vertikální dělba moci Stát jednoduchý a složený pojetí Unitární stát Ústavní modely federace Vznik federací Podstata federalismu Dělba působnosti ve federaci Konkrétní modely federalismu

5 5.3 Státní konfederace Stát a nadnárodní veřejná moc Státní a nadstátní autorita Asociace států nového typu Vícevrstevná vertikální dělba moci Charakter Evropské unie jako nadnárodní suverenity Evropská unie jako tzv. nová suverenita Dělba moci v Evropské unii Právní řád jako mocenský nástroj Evropské unie Forma vlády v Evropské unii ČÁST TŘETÍ: VEŘEJNÁ MOC A PRÁVO 1 Právo a vládnutí Mocenský fenomén práva Právní systém jako fenomén moci Tvorba práva veřejnou mocí Ústava, veřejná moc a společenské vztahy Úvodem o ústavě Ústavy jako produkt revolucí Historická opodstatněnost vztahu ústavy a státu Ústava jako právní status veřejné moci Ústava jako regulace státní moci Forma státu a ústava Zvláštnosti vztahů upravených ústavou Pojetí ústavodárné moci Ochrana ústavy Dominantní ústavní modely Funkce spravedlnosti jako funkce veřejné moci Úvodem ke společenské spravedlnosti Soudnictví jako součást veřejné moci Soudní systémy Typové modely soudnictví Principy organizace a činnosti soudnictví

6 3.6 Status soudce Správní soudnictví Ústavní soudnictví Úloha ústavního soudnictví Pravomoci ústavních soudů Veřejná moc a lidská práva Historická východiska lidských práv vývojové doktríny Historická etapizace lidských práv Vliv doktrín na učení o lidských právech Princip rovnosti a rovnoprávnosti Omezení práv a svobod Záruky práv a svobod Různá obsahová pojetí lidských práv Všeobecné deklarace Všeobecná práva K doktríně přirozeného práva Pojetí práv člověka a práv občana Stát a režim (základních) lidských práv Stát a režim politických práv (svobod) Veřejná moc a sociální existence člověka Ústavní systémy a postavení občanů Evropské pojetí lidských práv Soudobý stát a povinnosti občanů Odpovědnost veřejné moci (státu) K pojetí odpovědnosti veřejné moci Kontrolovatelnost veřejné moci (státu) Základy státní služby Realizace odpovědnosti veřejné moci Kontrolní moc v soustavě veřejné moci Seznam vybrané literatury Rejstřík Summary