Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Transkript

1 Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Další zastávkou v našem pátrání by měl být Státní okresní archiv v Havlíčkové Brodě ( kde je mimo jiné uložen i archiv Ždírce nad Doubravou. VI. Archiv obce Ždírec nad Doubravou (1950) Časový rozsah fondu je od roku 1850 do roku 1945 (1950) a obsahuje celkem 96 inventárních jednotek (z toho je 21 úředních knih, 12 pomocných knih - podacích protokolů, 21 účetních knih, 4 kartony spisů týkajících se péče o veřejné ústavy a zařízení, obce a její správy, správy obecního majetku. Kartony celkem obsahují 42 inventárních jednotek). Podrobnější rozpis celého fondu je uveden v další části M tohoto archivního putování. Protože fond obce je poměrně obsáhlý a podrobné seznámení by bylo nad rozsah této práce, uvedu alespoň ukázky z několika archiválií. A navíc jsou některé uložené spisy a knihy v současné době veřejnosti nepřístupné Matrika obyvatel založena v roce 1850 ( ) Nejedná se o skutečnou matriku, ale podle nadpisu na štítku knihy - Obecní matrika neboliž sepsání lidu začínajíc roku 1850 jde spíše o soupis obyvatel. U každého čísla popisného jsou jmenovitě uvedeny osoby, které tu žijí. Někdy bylo stavení rozděleno na dva byty a žilo tu více rodin. Tak například v čp. 46 žil Antonín Panáček (*1811), jeho žena Marie (*1810) a syn Antonín (*1840), kteří jsou uvedeni jako jedna rodina. Druhá rodina která tu žila měla pět členů: Václava Stehnu (*1811), jeho ženu Magdalenu (*1809), dcery Marii (*1833) a Františku (*1835) a syna Josefa (*1848). Dále tu žili Mísařovi: Josef Mísař (*1830), jeho žena Karolína (*1831) a dcery Josefka (*1854) a Karolína (*1857).. Rok narození, zvláště u starších osob, nemusí být úplně správný.

2 8 Kniha vydaných domovských listů a pracovních knížek Domovské právo bylo u nás zavedeno v roce 1849 a spojovalo osobu s konkrétní obcí. Ta pak měla nárok na nerušený pobyt v ní, právo na chudinské zaopatření a zaopatření ve stáří. Domovské právo měl člověk zpravidla v obci ve které se narodil, právo se dědilo po otci (nemanželské děti jej nabývaly podle příslušnosti matky). Manželka získala domovské právo po svém manželovi. Člověk jej také mohl získat po udělení služebního místa v dané obci, nebo přijetím do obecního svazku usnesením obecního zastupitelstva. To se ale nejprve musel v obci kde neměl domovské právo po čtyři roky nepřetržitě zdržovat. Pokud člověk nežil více jak 10 let ve své domovské obci, mohla tato obec požádat jinou, kde se dotyčný zdržoval, o přijetí do jejího domovského svazku. Při přestěhování do jiné obce mohl v ní zažádat o udělení domovské práva po určité lhůtě, ovšem nemuselo se mu vyhovět. Domovské právo osvědčoval domovský list, jehož evidence se vedla v matrikách domovských příslušníků. List byl považován za neplatný pokud nebyl vyplněn v souladu s platnými právními předpisy. Domovský list bylo také možné užít jako cestovní doklad při cestách po území korunních zemí. Při cestě do zahraničí však mohl být použit jen pokud byl opatřen visem. Domovské listy přestaly plnit funkci cestovního dokladu v roce 1857 po přijetí nové právní úpravy pasových záležitostí o zavedení nového pasového systému. Poté sloužily pouze k prokázání domovské příslušnosti. Institut domovské příslušnosti byl u nás zrušen dnem 1.ledna (zdroj : Pracovní knížka /Čeledí knížka/ Služební knížka Byla to úřední listina, která nahradila dřívější vandrovní knížky. Byla vyhotovená obecním úřadem obce pobytu, kterou se musel každý prokázat když chtěl nastoupit do práce nebo do služby. Mladým dělníkům, kteří nedosáhli šestnácti let, směla být knížka vydána jenom se svolením otce nebo poručníka případně obce pobytu. Při rozvázání pracovního poměru musel zaměstnavatel vyplnit příslušné rubriky Pracovní knížky, podepsat ji a opatřit potvrzením představeného společenstva, nebo tam kde společenstvo nebylo, potvrzením místního četnického/policejního úřadu. Pracovní knížky platily také co průkazy cestovní a legitimační a sice k cestám do cizozemska, ale jen tehdy, pokud byly opatřeny doložkou o cestování.

3 Způsob zapisování do knihy se postupem času měnil. Neuváděla se adresa žadatele, ale v pozdějších letech se začal alespoň zapisovat rok narození. Hledáme-li tedy někoho konkrétního, tak je hledání alespoň trochu ulehčeno, i když zde také platí, že uvedený rok narození nemusí být vždy přesný:

4 A opět změna v zapisování - už se uvádí celé datum narození a v poznámkách se objevují i čísla popisná: O něco později existoval už formulář a zapisovalo se do předtištěných kolonek. Přibyly nové a pro badatele zajímavé údaje. Například se uváděl popis žadatele jakou měl postavu, obličej, vlasy, oči, ústa, nos a zda neměl zvláštní znamení.

5 15 Hnanecký protokol Hnanecké protokoly mají návaznost na domovské listy. Pokud přišel do obce člověk který tu neměl domovské právo a jeho pobyt byl v obci nežádoucí (nedovolené žebrání, potulka, krádeže), pak byl tzv. postrkem odeslán do jeho domovské obce a na její náklady. Těmto tulákům byl vystaven Hnanecký pas, kde bylo uvedeno jméno, popis postavy a název domovské obce. Tyto osoby se zapisovaly do knihy Hnaneckých protokolů, kde se uváděly i výdaje, které s nimi obec měla, například náklady na stravu a opatrování. Zde se uvádělo zda dostal porci ranní, polední, večerní a na kolik jídlo vyšlo (někdy jedna porce vyšla na 6, někdy na 12, ale také na 24 krejcarů). Je tedy zřejmé, že osoby zapsané ve ždíreckých hnaneckých protokolech, nejsou ždírečtí, o kterých se zmínky dají nalézt zase v hnaneckých protokolech jiných vsí a měst.

6 19 Kniha ohlašovací o neaktivním mužstvu zeměbrany K této knize se nedá příliš říci, ale lze v ní nalézt, zda byl některý náš předek na vojně, kde a u jakého útvaru sloužil a jaké dosáhl hodnosti. Muži ze Ždírce a okolí většinou sloužili u 30. zeměbraneckého pěšího pluku, který sídlil ve Vysokém Mýtě.

7

8 2 Kniha zápisů schůzí obecního zastupitelstva Knihy zápisů ze schůzí ždíreckého obecního zastupitelstva jsou v archivu uloženy tři. První s inventárním číslem 2 je z let , druhá, inv. č. 3, z let a třetí inv. č. 4 z let Z každé schůze obecního zastupitelstva se sepisoval protokol. První schůze v roce 1902 se uskutečnila 6-ho ledna o 2-hé odpoledne v místnostech obecního úřadu. Projednávaly se hned 4 body. Na konci každého zápisu se přítomní podepsali. Příklady zápisů: 1) bod č. 3 : Pojednání dle nařízení c.k. okres. hejtmanství v Chotěboři, zříditi v obecním domku novou podlahu a záchod. 2) bod č. 3 : Pojednání ohledně obecního strážníka. 3) bod č. 2 : Vyzvednutí Marie Sedlákové z choromyslného ústavu v Dobřanech. 4) bod č. 3 : Jakým nákladem hraditi se bude dluh na stříkačku a výzbroj. 5) bod č. 1 : Přijmutí do svazku domovského Ant. Málka příslušníka obce Rovný. 6) bod č. 5 : Jakému účelu věnovati se budou peníze za odprodané cihly ve škole. 7) bod č. 1 : Jak naloží se s nedoplatkem váznoucím v knihách na polovici domku č. p. 51 ve Ždírci. 8) bod č. 2 : Pan Jan Fiala čp. 53 žádá obecní úřad aby mu povoleno bylo, by mohl skátiti jasan u domku jeho bleskem roztříštěný. 9) bod č. 4 : Zdali odvedeným rekrutům udělí se každému 2 kor. jako jiná léta. 10 ) bod č. 2 : Přijmouti za občana obce zdejší Jana Doležala doposud příslušníka města Chotěboř. 11) bod č. 3 : Prozkoumání stvrzenky od občanské záložny na Smíchově. 12) bod č. 2 : Jednání o placení podpor za Mar. Frühbauerovou do Vídně. 13) bod č. 2 : Přijetí do obce zdejší Josefa Plašila. 14) bod č. 4 : Jednání o úpravě a obmezování veřejných tanečních zábav. 15) bod.č. 5 : Volné návrhy A jak to bylo vyřízeno? 1) Dle nařízení c.k. okresního hejtmanství v Chotěboři by v obecním domku podlaha a záchod bylo zřízeno, jest usneseno, že potřebné věci k tomu se v brzku zhotoví a pokud bude možná z jara nejspíše se práce v obecním domku zhotoví 2) Na obecního strážníka a za obecního ponocného k přihlížejíc k obec. lesů za roční služné 200,- korun Coufal Jan. 3) Marie Sedláková z ústavu choromyslného bude vyzvednuta osobou z obce zdejší vyslanou do Prahy kdež převzetí se stane na Fr. Nádraží dne 29. listopadu v 2 hodiny odpoledne. 4) Dluh na stříkačku a výzbroj hasický hraditi se bude tím, že hasický sbor dává šest set korun, ostatní přebytek obecní a pakli se nedostane vypůjčí se ze záložny zdejší a do Prahy obnos zapraví. 5) Dle zákona ze dne 5. prosince 1896 č. 222 ř.z. přijat Ant. Málek za občana obce Ždírec. 6) Až se obdrží obnos za odprodané cihly věnovati se bude hasickému zboru. Později připsáno : Obnos ten obdržen dne 21. ledna a věnováno 8 korun hasickému sboru. 7) Usneseno aby majitelům domku čp. 51 dala se lhůta by do 8 dnů obnos ten vyrovnaly a pakli tak neučiní, podá se žaloba. 8) Janu Fialovi jest povoleno aby onen jasan skátil a zase nový zasadil. 9) Usneseno že odvedeným rekrutům udělí se z obecní pokladny každému 2 koruny. Ve volných návrzích pak bylo projednáno : Pan starosta navrhl, aby zakoupena byla kniha pro zápis trestaných osob z obce což jemu povoleno bylo.

9 10) Dle zákona stávajícího o právu domovském přiznáno bylo právo domovské p. Janu Doležalovi v obci zdejší, neboť doposud chudinskému zaopatření na obtíž nepřipadl, a vždy slušně a mravně ve zdejší obci se choval. 11) Stvrzenka od občanské záložny byla prozkoumána a usneseno, by firmě R.A.Smejkal zaslán byl dopis, že zástupce jmenované firmy při koupě stříkačky ujišťoval, že žádné výlohy obci zdejší tím nevzejdou a tudíž má se za to, že kolek na dlužní úpis v částce 7 k. 50 h. má zapraviti jmenovaná firma. Posečká se na odpověď od oné firmy, zdali však kolek ten hraditi nebude, zapraví se částka ona z obecní pokladny, by dlužní úpis občanská záložna na Smíchově obci zdejší odeslala. 12) Dále placení podpory za Marii Frühbauerovou do Vídně usneslo se by podpora ta byla odepřena a ob. úř. pro 2. okr. ve Vídni vyrozuměn, že není možno tak mladou osobu podporovat a dále kdyby snad ještě bez práce byla a podpory požadovala by byla postrkem do domovské obce dopravena, jelikož z udělování podpor zřejmo jest, že osoba ta pracovati nechce. 13) K žádosti obce Klokočova ze dne 22. října č. 389 týkající se přijetí do obce zdejší rodiny Josefa Plašila usneslo se podepsané zastupitelstvo, že jmenovaný více než 10 r. v obci zdejší bydlí a tudíž na základě zák. ze dne 5. prosince 1896 č. 222 ř.z. přijat jest Josef Plašil a jeho manželka Marie za občany obce zdejší, kdežto syn jejich František, který již překročil 24 rok věku svého se do obce zdejší nepřijímá, o čemž budiž obec Klokočov vyrozuměna. 14) V základě úpravě o obmezování veřejných tanečních zábav dle úředního listu čís. 10 z r bylo vzato v úvahu a přišlo se k tomu náhledu, že obmezování tanečních zábav v tom smyslu jak si to c.k. okres. hejtmanství představuje vůbec možno není, poněvadž hostinští na vesnicích kteří zajisté a nesporně velikými daněmi zatíženi jsou jenom těmito zábavami se jakž takž udržují nad vodou. 15) Ve volných návrzích podává p. starosta účet za čepice obecního strážníka zdali by obnos ten vyplatiti se má z obec. pokladny což se povoluje by se účet ten vyrovnal. Náhrada ohledně stavby domku p. Frant. Daniela na poli pronajatém Fr. Matouškovi usnešeno, by majitel novostavby jmenovanému dal náhradu 3 koruny. /až na drobné úpravy je text nechán v původní podobě/

10

11

12 Kdo zná knížku Josefa Kynčla Průvodce Krucemburkem s rodinnými kronikami, ten ví, že při popisování historie jednotlivých čísel popisných uváděl také jaké škody vznikly majitelům při požáru v roce 1893 a při krupobití v roce To se nevyhnula ani Ždírci, v Pamětní knize obce ždírecké se na str. 18 píše: Roku 1903 bylo 20. července veliké krupobití v této krajině. Všecka úroda zničena na 100%, stromy u silnic vyvráceny a ukrouceny, rovněž i v lesích mnoho škod způsobeno. Nejvíce postižen les Hať, kde stromy křížem krážem ležely vyvrácené, polámané a překroucené na zemi. Až u srdce každého občana bylo bolno dívati se na tu spoušť způsobenou kroupami. Okna k západu obrácená byla vesměs vytlučena. Ždírečtí pak vyčíslili své škody a představení obce je zapsali v Knize schůzí obecního zastupitelstva:

13

14

15 Věra Novotná, leden 2011.