2. Správa obce Kolče

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "2. Správa obce Kolče"

Pavel Malý
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 2. Správa obce Kolče Učiniti popis, jak byla spravována obec Koleč v dobách dávných můžeme započíti teprve dobou pozdější po bitvě na Bílé hoře od r. 1695, kdy byly zavedeny zvláštní urbar nebo-li kontrakt, ve kterých byly podmínky a povinnosti rolnických gruntů a chalup, neboť před r byly tyto popouštěny jen dědičným nájemníkům a od tohoto roku předány tyto skutečným vlastníkům s dědickými právy. Na každém panství byl úředník zvaný justiciar, který řídil a vedl knihu gruntovního majetku. Ku panství kolečskému náležely jen vsi Koleč, Tejnice a Mozolín. V r tehdejší majitel panství Václav Liborijus rytíř Ubelli ze Siegburku přikoupil ku panství i obec Třebusice, náležící Kapitule na Strahově v Praze. Jmenovaný majitel po přikoupení vsi Třebusice založil novou gruntovní knihu panství kolečského, do níž přeneseny byly starší urbary, kupní smlouvy a povinnosti sedláků a chalupníků v Kolči, Týnici a mlýna v Mozolíně a v Třebusicích. Kniha tato přenesena do důchodu panství ve Zvoleněvsi, kamž byla s ostatním archivem přenesena. Druhá gruntovní kniha založena r. 1741, do kteréž byly veškeré smlouvy přeneseny. Co jest příznačné, že kniha založena 1714 je vedená v českém jazyce, kdežto kniha z r už v jazyce německém. Třetí gruntovní kniha založená pro panství kolečské Antonínem Bohoušem rytířem z Utěšic, co poslední a odevzdána byla 26./V k c.k. okresnímu soudu v Slaném. Ta tvořila základ k založení pozemkových kněh u téhož soudu pro obce Koleč, Tejnice, Mozolín a Třebusice. Podle těchto kněh bylo možno částečně vyhledati jména rychtářů a konšelů, které později uvedeme. Roku 1829 byly velezasloužilým L. Brinkem, hospodářským správce panství kolečského založeny knihy pro obecní účty, v níž zaneseny jsou obecní účty nepřetržitě od r až do r Později po odchodu správce L. Brinkeho, vedl a doplňoval tuto knihu farář J. Mottl do r. 1864, později far. mat. Petráš do r Ten vedl s obcí spor za knihovní vlastnost nové farní budovy, která byl postavena na obecním pozemku na místě, kde býval obecní brůdek, který byl zavezen a tak stavba farní budovy je na obecním pozemku.

1695 byly tyto popouštěny jen dědičným nájemníkům a od tohoto roku předány tyto skutečným vlastníkům s dědickými právy.

2 Po učiněném smíru velkostatek postavil kanál č. 30 napříč návsí, a až do odpadové strouhy a náves řádně upravil. Václav Švarc co člen obecního zastupitelstva a pokladník, doplnil r obecní účty na zvláštních archách vedené v knize založené L. Brinkem, jakož i v hlavní knize chudých za celých 18 roků, neboť dřívější starosta Jos. Šťastný přestal účty do této knihy zapisovati. Kniha založená v r svým obsahem dále nestačila a zakoupena do kontribudečské záložny v Kolči dosud nepoužitá nová kniha a použita co hlavní kniha obce kolečské, do kteréž jsou dále obecní účty od r za každý rok zapisovány. Vrátíme se k tehdejším poměrům. Poměry poddanské trvaly až do r. 1848, kdy robota a poddanství bylo zrušeno. Podle Josefínského rozvrhu daně byla výměra panství kolečského r. 1845: 517 jiter 1297 ½ čtvereč. sáhů Koleč ½ společně s obcí Třebusice společně s obcí činila plodná půda selská Koleč a Třebusice. Celá výměra činila celkem 1350 jiter 348 čtv. sáhů. Urbární povinnosti do r obnášely: Pracovní dny s potahy (Bezugstagen) 2496 dnů Ručních dnů robotních 4000 Pozemkové činže robotníků 69 zl. 16 kr. r. č. Domovní činže Společné činže Zemské činže Židovský chráněný poplatek Celý vyvazovací pozemkový kapitál náhradní za zrušenou robotu ze dne 10. prosince 1850 obnášel při panství kolečském zl. 30 kr. Za jeden den ruční roboty čítáno 6 kr. c. m.

3 V r patřilo panství kolečskému: Obec Koleč 74 domů (poslední Vejražkovic) 672 obyv. Tejnice Mozolín Třebusice Celkem bylo v r v Kolči 910 obyv. Vlasta Maňasová učitelka V roce 1848 bylo zaplaceno daní od panství v Kolči: všeobecná daň zl. 12 kr., domovní daň.. 29 zl. 40 kr., zemské přirážky. 446 zl. 15 kr. V roce 1849 nejvyšším rozhodnutím byly zrušeny vrchnostenské právní úřady a činnost jejich přenesena na nově zřízené c.k. soudy, z Kolče na c. k. okresní soud v Slaném. Pozemková kniha založena na základě gruntovní knihy panství kolečského, jak už poznamenáno. Roku 1850 zrušeny jsou úřady rychtářské, od vrchnosti potvrzované, a uhrazeny volenými úřady obecními. Roku 1865 přenesena byla část působnosti samosprávní na nově zřízené samosprávné úřady: okresní zastupitelstvo a obec. Koleč přivtělena do okresního zastupitelstva v Slaném. Dnes podléháme ve všech daňových berním úřadům a berní správě v Slaném. Katastr naší obce má v patrnosti okresní geometr (zeměměřič).

V roce 1849 nejvyšším rozhodnutím byly zrušeny vrchnostenské právní úřady a činnost jejich přenesena na nově zřízené c.k. soudy, z Kolče na c. k. okresní soud v Slaném.

4 Stavení a živnostenské věci. Koleč patří pod rozhodnutí nynější okresní politické správě (dříve hejtmanství) v Slaném. Ve zvěrolékařství náležíme pod dozor okres. zvěrolékaře v Slaném, ve věcech obchodních příslušíme obchodnímu soudu v Praze. Náš okresní soud v Slaném patří v obvod zemského soudu v Praze. U okresního soudu uloženy jsou pozemkové knihy obce Kolče. Věci vojenské patří pod správu okresní politické správy v Slaném, které v přenesené působnosti vyřizuje obecní úřad. O veřejnou bezpečnost pečuje v naší obci místní četnická stanice a policie obecní, která se stává ze členů obecního zastupitelstva (jako komisaře a strážníka), obcí vydržovaného. Obec Koleč náleží do vikariatu (farní osada kolečská) slánského a ten k arcidiesi pražské. Farní administratůra byla založena r a farní úřad r V obci je pětitřídní obecná škola. K vydržování školních budov zřízena je místní školní rada, kteráž náleží pod okresní školní výbor. Dozor nad školou má okresní inspektor ze Slaného. Učednící živnostenští jsou povinni v této době navštěvovati pokračovací živnostenskou školu. Byl učiněn pokus ke zřízení vlastní živnostenské školy pokračovací v Kolči, ale pro nedostatek učňů po světové válce zřízení této školy oddáleno na dobu vhodnější. Místní živnostenské společenstvo v Kolči má již zřízený fond pro vlastní pokračovací školu. Taktéž nutno zmíniti se o založení hřbitova pro farní osadu kolečskou. První hřbitov založen byl kolem kostela r Roku 1788 založen nynější hřbitov až po hrobku rodiny Bohušův z Utěšic. Na starém hřbitově přestalo se pohřbívati r Druhá část hřbitova nad hrobkou přikoupena byla r od rolníka Antonína Šťastného, čp. 31.

U okresního soudu uloženy jsou pozemkové knihy obce Kolče. Věci vojenské patří pod správu okresní politické správy v Slaném, které v přenesené působnosti vyřizuje obecní úřad.

5 Třetí část hřbitova koupena v r od Antonína Duchka, čp. 33. a Václava Šťastného čp.31. Pozemek V. Šťastného byl vyměněn za zbytek pozemku Ant. Duchka, který nemohl býti celý použit. Ohražení hřbitova nového zdí provedeno v r stavitelem Jaroslavem Brejníkem z Volovic. Správu hřbitova vede hřbitovní výbor se starostou obce, hřbitovní úřad je upraven. Seznam rychtářů, představených a starostů v Kolči (pokud se zjistilo) Od roku do roku Jméno a příjmení: čp. domu rychtář Šaroch Václav 35. rychtář Šaroch František 35. rychtář Bentelmajer Jan 30. rychtář Hodík Jan 36. rychtář Fišer Ondřej - rychtář Fiala Václav 22. rychtář Nejtek Jan 8. rychtář Šaroch Václav 35. rychtář Nejtek Jan 8. rychtář Fiala Antonín 22. představený Richtr Václav 30. představený Fiala Antonín 22. starosta Richtr Václav 30.

Seznam rychtářů, představených a starostů v Kolči (pokud se zjistilo) Od roku do roku 1741-1766 1766-1777 1777-1788 1788-1789 1789-1823 1823-1826 1826-1835 1835-1840 1840-1846 1846-1849 1849-1856

6 1870- starosta Šťastný Josef starosta Fiala František starosta Šaroch Matěj starosta Fiala František starosta Šťastný Josef starosta Fiala František starosta Brož František starosta Šaroch Václav * starosta Efler Josef * starosta Kříž Josef * starosta Hons Josef *nový volební úřad Poštovní úřad byl zřízen 10. ledna Na popud faráře Mottla ze dne 10. února 1861 přikročeno, podle vlád. nařízení, k ustavení zvláštního výboru z obecního zastupitelstva v Kolči ke správě ústavu chudých. Podle nařízení z 16/ bylo jmění ústavu chudých, dosud spravovaného berními úřady, předáno obcím. Podle likvidace z 28. listopadu 1860 sestávalo jmění ústavu chudých v Kolči ze jmění: - ze 3 dluhopisů soukromých per 669 zl. 90 kr., - 5 dluhopisů státních per 1018 zl. a v hotovosti.. 76 zl. 95 kr. r. č.

1925 1925- * starosta Hons Josef 59. 1935 *nový volební úřad Poštovní úřad byl zřízen 10. ledna 1884. Na popud faráře Mottla ze dne 10. února 1861 přikročeno, podle vlád.

7 Od tohoto času začali se chudí obecní příslušníci podělovati. Za starosty Matěje Šarocha, hlavně prací tehdejšího pokladního obce Václava Švarce, postaven r na odděleném pozemku od obecního domu pastoušky čp. 4. nový dům se 3 světnicemi k obývání; slouží za obecní chudobinec a zapsán je v pozemkových knihách jako vlastnictví pod čp Ústavu chudých v Kolči. Náklad na tento dům byl ušetřen z dobrovolných dražeb při prodávání dobytka místního velkostatku. Občanstvo i obec na stavbu domu z povinných dávek ničím nepřispělo. Velkostatek ke stavbě přenechal cihly za výrobní cenu. Náklad na dům obnášel 1192,45 Kč. Od té doby se poměry chudinské horšily a nestačí již více úroky z fondu na vydání chudinská krýti. Schodek doplňuje se z jiných příjmů obecních. K vůli přehledu zaznamenáváme výši přirážek za poslední domu od r Rok: Obecní Školní Rok: Obecní Školní Rok: Obecní Školní V roce 1928 podle nové úpravy zákonné splynuly školní přirážky v obecní a nesmí býti vyšší 300 dohromady. Až do r vybírala obec daně a přirážky sama, od té doby berní úřad. V roce 1928 vybírala zase obec daně (přirážky) pozemkové sama, ostatní daně a přirážky berní úřad v Slaném.

Ústavu chudých v Kolči. Náklad na tento dům byl ušetřen z dobrovolných dražeb při prodávání dobytka místního velkostatku. Občanstvo i obec na stavbu domu z povinných dávek ničím nepřispělo.

Podobné dokumenty

I.položení. ,, Místní plac,,

I.položení. ,, Místní plac,, Josefínský katastr Třetí úřední knihou, zřízenou pro všechny obce v Čechách jest katastr císaře Josefa 2., jinak též katastr josefínský. Vznikl na rozkaz samotného císaře Josefa 2., známého pokrokového