Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV

Transkript

1 Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV

2 JAVOR 1. část Modrá barva ve znaku Voděrad je podle potoku Javor. Javor se nachází na jihozápadě od Voděrad a těsně sousedí s usedlostmi čp Ševčík a čp. 28 a čp. 30 Felzmann. Jedná se o listnatý a smíšený les o rozloze zhruba 4ha, ale v posledních letech byly zalesněny i přilehlé louky, takţe přesná velikost se dá jen stěţí určit. Samotný les je na velice členitém terénu. V jeho nejzápadnější části pramení potok Javor, který za léta vytvořil středem lesa hluboké koryto. Tento potok po léta podemílá kořeny stromů a ve zhruba polovině lesa se vytvořil jakýsi vodopád, který přívalové sráţky a jarní tání stále prohlubují. Převýšení je zde 2-3 m. Další zajímavostí Javora je Skála (lom kamene), který se nachází v jihozápadní části lesa. Další lom zvaný starý lom se nachází v jihovýchodní části nedaleko usedlosti čp. 28 Kystuf-Felzmann. V tomto lomu se těţilo převáţně do hloubky a poté slouţil kamenolom jako skládka. Od usedlosti čp. 28 Krystuf-Felzmann vede cesta, která byla cestou přes Javor.

3 V západní části lesa Javora v místech, kde pramení potok, se nachází rozsáhlá usedlost z konce dvacátého století, která se v poslední době stále rozrůstá. Les Javor byl soukromým majetkem, nacházel se v něm lom kamene, pouţívaný ke stavebním účelům v regionu. Dodnes je v lomu zbytek kolejí a točna, která slouţila jako zatáčka. Koleje dále pokračovaly lesem směrem k nemovitosti čp. 28 (tehdy Krystufovi) po horizontu. Ještě v lese někde u starého lomu koleje vystupovaly nad úroveň cesty. Tam probíhala překládka na povozy. Ještě v 80. letech minulého století zde byly pozůstatky lomového vozíku, korba a podvozek. Zřejmě je ale lovci ţeleza jiţ prodali k recyklaci. V Text a foto: Tereza Panenková + rodinný tým spolupracovníků

4 Z HISTORIE FOTOBALOVÉHO HŘIŠTĚ VE VODĚRADECH Většina větších obcí se pyšní sportovními areály a zvláště fotbalovými hřišti. Nejiné to bylo i ve Voděradech. Přesto historie nesahá příliš daleko. Voděrady svoji polohou a hornatým terénem mělo dlouho problémy sehnat rovnou plochu, kde by se hřiště na fotbal dalo vybudovat. V meziválečném a poválečném období touto plochou byla louka mezi lesy směrem k Houdkovicím. Někdy v padesátých letech se začal hrát fotbal na louce s dřevěnými brankami pode vsí k Houdkovicím u rybníčka. Novější fotbalové hřiště se začalo budovat ke konci 60. let v horní části obce. Tato hrací plocha byla slavnostně předána místní sportovní organizaci TJ Sokol Voděrady a otevřena 28. června Samotné vybudování představovalo velmi nákladnou stavbu. Bylo zapotřebí přemístit obrovské mnoţství zeminy. O to se postarala firma Stavostroj z Nového Města nad Metují. V té době začala tato firma vyrábět pro armádu ÚŢAS (univerzální ţenijní a stavební stroj), který bylo potřeba někde otestovat. Vojáci proto vyuţili pozvání tehdejšího starosty naší obce a za minimální cenu provedli základní zemní práce budoucího hřiště. Zbytek byl dokončen v rámci zkušebního provozu p. Chalupným ze Semechnic strojem KN. Plocha byla nakonec oseta a do roka se dalo se pouţívat. Pro malé rozměry 99 m x 46 m a neustálé stíţnosti ze strany soupeřících muţstev došlo na přelomu 70. a 80. let k rozšíření stávajícího fotbalového hřiště do současné podoby. Pod tímto hřištěm se vybudovala malá travnatá plocha. Při větších akcích slouţí jako parkoviště, jinak ho vyuţívá základní škola. V roce 1999 začaly přípravné práce spojené s výstavbou nového fotbalového hřiště, plánované atletické dráhy a kabin.

5 Vykupovaly se pozemky od stávajících majitelů, prováděla se výměra a pozemní práce. Od roku 1999 se tedy začalo budovat a v roce 2005 bylo slavnostně zprovozněno fotbalové hřiště o rozměrech 100 m x 60 m, běţecká dráha a doskočiště. Také bylo instalováno zavlaţovací zařízení, voda se zachytává do velkoobjemových nádrţí a v době sucha je moţné zavlaţovat obě hřiště. Sportovní areál, jehoţ součástí jsou kabiny, restaurace a pergola, je vyuţíván fotbalovým oddílem, základní školou, veřejností, ale i sportovními oddíly, které tráví svůj čas při soustředění na ubytovně v naší obci. Konají se zde různé sportovní a kulturní akce. Sokol Voděrady zde kaţdoročně pořádá VRŠOVAN CUP turnaj v malé kopané. Této soutěţe se účastní mnoho týmů nejen z Čech, ale i z Polska nebo Slovenska. Chybí jiţ jen víceúčelové hřiště za jednou brankou, pro kterou jiţ byly v rámci zemních prací místním Sokolem provedeny přípravné práce. Ve vesnici bylo vybudováno zázemí pro sportovní nadšence s nádherným výhledem na Orlické hory. (text a foto: D. Toman)

6 PŘÍRODOVĚDNÝ PODZIM NA ZŠ VODĚRADY Podzim i začátek zimy u nás letos přál vycházkám do přírody. V rámci přírodopisné části projektu se ţáci podíleli na vzniku několika sad pracovních listů, které se stanou součástí učebnice o našem kraji a budeme je dále vyuţívat při výuce. Objevila se při tom navíc celá řada nových námětů, z nichţ některé jiţ jsou téţ rozpracovány a v průběhu následujících měsíců by se nám je mělo podařit dotáhnout do ucelené podoby. Mapování listnáčů v okolí školy sběr poloţek do podzimního herbáře (foto: J. Novotný) Hledání mechu ploníku před mikroskopováním jeho buněk (foto: K. Prokešová) Při práci jiţ naplno vyuţíváme techniku, která nám byla díky účasti v projektu Školy pro venkov poskytnuta. Velmi se osvědčil mikroskop s LCD displejem a moţností pořizovat snímky (i videa) zdařilých preparátů díky němu máme dost vlastních podkladů hned k několika sadám pracovních listů, které by mohly dětem slouţit jako úvod k jakékoliv práci s optickými mikroskopy. Fotografování rostlinných.buněk (foto: K.Prokešová) Mikroskop s LCD displejem (foto: výrobce) Pozorovali a fotografovali jsme jiţ několik typů rostlinných buněk, prvoky, řadu drobných ţivočichů, ale i krystalky některých minerálů. Většinu přírodnin přitom děti nasbíraly samy v blízkém okolí školy bezprostředně před mikroskopováním, coţ během přírodovědných laboratorních cvičení rozhodně nelze uskutečnit na všech školách.

7 Snímky pořízené školním mikroskopem Shluky jednobuněčných řas zrněnek zvětš. 400x (foto: A. Chytka, 7. tř.) Nálevník (prvok v "senném nálevu") zvětš. 400x (foto: J. Burket, 7. tř.) Mech ploník ob. (pilovitá špička lístku) zvětš. 100x (foto: ţáci 7. tř.) Buňky (s chloroplasty) - okraj téhoţ lístku zv. 400x (foto: ţáci 7. tř.) Máme také k dispozici kvalitní fotoaparát a pomalu se učíme vyuţívat jeho moţností. Naplno by měl letos poslouţit při dokončování botanického fotokalendáře (sezónního fotoherbáře) - během jara a léta loňského roku jiţ totiţ vznikla databáze fotografií bylin, které postupně vykvétaly přímo pod okny školy na zahradě za farou, kam jsme se s dětmi často vydávali. Ve škole a v jejím okolí lze ale potkat mnohem víc přírodních pozoruhodností Naši ţáci se přírody nebojí - tropická strašilka (foto: J. Novotný)

8 PODZIMNÍ HERBÁŘ listy stromů v okolí školy (z podzimních pracovních listů ZŠ Voděrady) Během několika podzimních vycházek jsme zmapovali volně rostoucí listnaté dřeviny v okolní krajině vznikl tak herbář listů zdejších volně rostoucích stromů a malý pracovní sešit, který obsahuje např. i mapu s vyznačenou trasou, na které se lze se všemi druhy setkat, řešit řadu úkolů a zhotovit si vlastní podzimní herbář. Vznikl také interaktivní přehled listů. bříza bělokorá buk lesní dub červený dub letní habr obecný jasan ztepilý javor babyka javor klen (horský) javor mléč

9 jeřáb obecný (ptačí) jírovec maďal lípa srdčitá líska obecná olše lepkavá topol osika (foto: J. Novotný a ţáci 5.r.) trnovník akát vrba bílá

10 NAD KRONIKAMI OBCE Ţáci 6. a 7. ročníku se sešli na Obecním úřadě ve Voděradech s paní Panenkovou, která řadu let pracovala na úřadě (spolupracovala s dřívějšími předsedy a dnešními starosty p. Brandejsem, p. Tošovským, p. Poláčkem a p. Šmídou). Jejím koníčkem a zájmem je historie. Ta voděradská obzvlášť. Děti zajímala postava voděradského Rudly. Narodil se r. 1904, otec pocházel z Voděrad, jeho maminka byla Němka. Dětství neměl lehké, a to se na jeho osobě projevovalo. Přišel do obce mezi válkami, starala se o něho rodina obecního sluhy. Lidem v obci pomáhal např. nosil vodu z tehdy jediné obecní studny u fary. Lidé ho zlobili, dělali si z něho legraci, ale ve skutečnosti ho měli rádi a do Voděrad Rudla prostě patřil. Nestalo se, aby v době posvícení nedostal do uzlíčku koláč nebo jinou dobrotu. Kdyţ se dostal na sklonku ţivota do nemocnice, paní Kašparová mu upekla k svátku velikonočního beránka, s kterým se veškerému personálu musel pochlubit. Zemřel na infarkt v roce 1976.

11 Verše voděradského rodáka básníka p. Vladimíra Brandejse nám Rudlu představují takto: Neškodný blázen starý jak paměť sama (uţ je to dávno co z jediné studny všem roznášel vodu) chodí sem s pohřby a troubí na hřeben. Pak se pečlivě češe na pěšinku a docela moudře počítá desetníky na dně kašny (báseň Vesnická ze sbírky Stromy) (text: B. Jarkovská, foto: B. Jarkovská, archiv) KŘÍŢOVKA 1. dominanta Voděrad 2. vesnice vzdálená 2 km od Voděrad 3. místní tělovýchovná organizace 4. představitel obce v letech nejvyšší vrchol Orlických hor 6. úspěšný fotbalista, absolvent voděradské školy 7. název rozhledny u Vojenic 8. nejvyšší místo Vrchů u vesnice. 9. představitel obce v letech sestry Jakubcovy hrají úspěšně. 11. závod v Kvasinách 12. postava z Vrchů, známá generaci našich babiček 13. současný starosta 14. blízký les, název od listnatého stromu zde rostoucího 15. zámek Coloredo Mansfeldů je v 16. časté příjmení ve Voděradech 17. místní název pro Voděrady a okolí 18. křestní jméno básníka pocházejícího z Voděrad 19. vodní zdroj

12 KŘÍŽOVKA TAJENKA: komu je zasvěcený kostel ve Voděradech