Review palearktických druhů rodu Selasia Laporte (Elateridae: Agrypninae: Drilini) se zaměřením na faunu Arabského poloostrova
|
|
- Hynek Beránek
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE Review palearktických druhů rodu Selasia Laporte (Elateridae: Agrypninae: Drilini) se zaměřením na faunu Arabského poloostrova BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Šárka Trllová B1407-Chemie Chemie pro víceoborové studium, biologie prezenční studium Vedoucí práce: RNDr. Robin Kundrata, Ph.D.
2 Prohlašují, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pod vedením mého školitele. V Olomouci dne Šárka Trllová
3 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Robinu Kundratovi za odborné vedení při tvorbě této práce, cenné rady, poskytnutí studijní literatury a materiálu a ochotu. Poděkování si zaslouží také Václav Čapek za pomoc při zpracování jednotlivých map rozšíření a Pavel Kučera za informace o druhu Selasia arabica Geisthardt, 2003 z Ománu. Za poskytnutí materiálu pro tuto práci si poděkování zaslouží také L. Bocák (Olomouc, Česká republika), R. Schuh (Wiener Neustadt, Rakousko), S. Ilniczky (Budapešť, Maďarsko), M. Hartmann (Erfurt, Německo), M. Geisthardt (Karben-Petterweil, Německo), M. Barclay (Londýn, Velká Británie), T. Deuve, A. Taghavian (Paříž, Francie), O. Merkl a T. Németh (Budapešť, Maďarsko).
4 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Šárka Trllová Název práce: Review palearktických druhů rodu Selasia Laporte (Elateridae: Agrypninae: Drilini) se zaměřením na faunu Arabského poloostrova Typ práce: Bakalářská práce Pracoviště: Katedra zoologie Vedoucí práce: RNDr. Robin Kundrata, Ph.D Rok obhajoby práce: 2014 Abstrakt: Tato práce shrnuje veškeré dostupné poznatky o rodu Selasia (Agrypninae: Drilini) z Palearktické oblasti. Z tohoto regionu je celkem známo 7 druhů Selasia arabica Geisthardt, 2003 (Jemen, Omán, Saúdská Arábie), S. atriventris Pic, 1914 (Indie, Nepál), S.bleusei Olivier, 1913 (Rodos), S. boruckae Kundrata, 2012 (Nepál), S. homhilia Geisthardt, 2003 (Jemen: Sokotra), S. merkli Kundrata, 2012 (Pákistán) a S. socotrana Kundrata, 2012 (Jemen: Sokotra). Blíže jsem se věnovala morfologické a barevné variabilitě druhu S. arabica, od kterého jsem měla k dispozici téměř 60 zástupců, zejména ze západního Jemenu a Ománu. Zjistila jsem značnou intraspecifickou variabilitu ve zbarvení tykadel a krovek, tvaru pronota a kopulačních orgánů, hloubce rýh na bázi krovek a poměru délek třetí a čtvrté antenomery. Je přiložen také checklist všech popsaných palearktickch druhů rodu Selasia. Klíčová slova: Elateridae, Drilini, Selasia, Palearktická oblast Počet stran: 21 Počet příloh: 9 Jazyk: český
5 Bibliographical identification Author s name and surname: Šárka Trllová Title: Review of palaearctic species of Selasia Laporte (Elateridae: Agrypninae: Drilini), with special emphasis on the fauna of the Arabian Peninsula Type of thesis: Bachelor s thesis Department: Department of Zoology Supervisor: RNDr. Robin Kundrata, Ph.D They year of presentation: 2014 Abstract: In this study, I summarize all available information on the genus Selasia (Agrypninae: Drilini) from the Palaearctic Region. The seven species of the genus Selasia are known from this region Selasia arabica Geisthardt, 2003 (Yemen, Oman, The Kingdom of Saudi Arabia), S. atriventris Pic, 1914 (India, Nepal), S. bleusei Olivier, 1913 (Rhodes), S. boruckae Kundrata, 2012 (Nepal), S. homhilia Geisthardt, 2003 (Yemen: Socotra), S. merkli Kundrata, 2012 (Pakistan), and S. socotrana Kundrata, 2012 (Yemen: Socotra). I focused mainly on morfological and coloration variability of S. arabica. I had at my disposal more than 60 specimens from western Yemen and Oman. I have found considerable variability in the coloration of antennae and elytra, the shape of pronotum and male genitalia, depth of keels in elytral base, and the ratio of the third and fourth antennomeres. The checklist of all species of the genus Selasia from Palaearctic region is attached. Key words: Elateridae, Drilini, Selasia, Palaearctic Region Number of pages: 21 Number of appendices: 9 Language: Czech
6 Obsah 1 ÚVOD MATERIÁL A METODY ROD SELASIA LAPORTE, Taxonomické zařazení Diferenciální diagnóza Rozšíření Biologie a ekologie REVIEW PALEARKTICKÝCH DRUHŮ RODU SELASIA Himaláje Arabský poloostrov CHECKLIST RODU SELASIA Z PALEARKTICKÉHO REGIONU DISKUZE A ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY... 22
7 1 ÚVOD Tribus Drilini byl ještě nedávno považován za samostatnou čeleď, avšak na základě molekulární fylogeneze je dnes řazen mezi kovaříky (Kundrata & Bocak 2011, Kundrata et al. 2014a). Přestože v minulosti patřilo mezi Drilini daleko více taxonů (Wittmer 1944), většina z nich byla převedena do jiných čeledí a v současnosti tato skupina obsahuje jenom cca 100 druhů řazených do čtyř rodů: Drilus Olivier, Malacogaster Bassi, Paradrilus Kiesenwetter a Selasia Laporte (Kundrata & Bocak 2011). U všech druhů tribu Drilini je přítomen silný sexuální dimorfismus - měkkotělí samci jsou plně okřídlení, zatímco neotenní samice jsou larviformní a bezkřídlé (Bocak et al. 2010). Díky přítomnosti nelétavých samic s omezenou disperzí má tato skupina fragmentovanou distribuci jednotlivých druhů i populací a může tak být využita např. k identifikaci pleistocénních refugií (Kundrata & Bocak 2007). Chaotická klasifikace a nedostatek znalostí o rozšíření Drilini však neumožňuje použití této linie v dalších evolučních a fylogeografických studiích. Zástupci tribu Drilini se vyskytují na různých stanovištích společně s populacemi suchozemských měkkýšů, jimiž se jejich larvy a samice živí (Cros 1930; Gittenberger 1999; Mesher & Welter-Schultes 2001; Orstan 1999; Symondson 2004). Zástupci tribu Drilini jsou obyvatelé nížin nebo nižších horkých lesů ve střední Evropě, pobřežních mokřad a vyšších nadmořských výšek ve Středozemní oblasti. Obývají rostlinnou vegetaci (byliny) a nižší keře. Jsou pomalí a nepříliš dobří letci, jejich diverzita je proto obvykle velmi omezená. Rody Drilus a Malacogaster jsou rozšířeny zejména ve Středomoří, pouze dva druhy Drilus se vyskytují severně od Alp. Rod Drilus Olivier, 1970 zahrnuje 31 druhů. Barva těla je hnědá až černá, zřídka mohou být některé části těla červeně zbarvené. Zástupci tohoto rodu mají nitkovitá či pilovitá až slabě hřebenitá tykadla. Rod Malacogaster Bassi, 1834 obsahuje 11 druhů. Celkové zbarvení je žluté, světle hnědé až černé, štít může být buď červený nebo nažloutlý. Podobně jako většina druhů rodu Drilus mají zástupci rodu Malacogaster pilovitá tykadla. Tyto dva rody jsou si často dosti podobné zbarvením (červený štít a tmavé krovky) a externí morfologií (shora viditelné poslední segmenty zadečku vyčnívající zpoza krovek), a proto byly v minulosti v mnoha případech zaměňovány (Kundrata et al. 2014b). Paradrilus Keisenwetter, 1865 je známý hlavně ze starých sbírek a po dlouhou dobu nebyl sbírán, což vedlo k dojmům, že rod Paradrilus je vyhynulý, avšak v letech byl nalezen v 1
8 počtu několika jedinců ve volné přírodě (M. Baena, osobní sdělení). Tělo má podlouhlé, tmavě hnědé až černé a tykadla nitkovitá (Kiesenwetter 1865). Rod Selasia je s přibližně sedmdesáti popsanými druhy nejpočetnějším rodem tribu Drilini. Většina druhů obývá Afrotropický region (Geisthardt 2003), avšak několik zástupců zasahuje také do Palearktické a Orientální oblasti (Wittmer 1944, Kundrata 2012a, b). Tento rod je nejméně prozkoumaným rodem tribu Drilini a jeho klasifikace je velmi chaotická. Většina druhů je známa pouze z originálních popisů a absolutně chybějí základní informace o rozšíření a morfologické variabilitě jednotlivých druhů. Cílem této práce je zpracovat seznam druhů rodu Selasia z Palearktické oblasti a shrnout veškeré dostupné informace o všech druzích z této oblasti, včetně jejich distribuce, uložení typového materiálu a morfologické variability, a to zejména se zaměřením na faunu Arabského poloostrova. 2
9 2 MATERIÁL A METODY Část této práce byla založena na studiu morfologie dospělých samců rodu Selasia. Fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus Camedia 300, který byl připojen k binokulární lupě. Postupně byly fotograficky zdokumentovány všechny kusy a vybrané fotografie byly upraveny v programu Helicon Focus 5.2 a následně v programu Adobe Photoshop CS6. Mapy byly vytvořeny pomocí programu ArcGIS 10. Jako standardní diagnostický znak byly použity samčí pohlavní orgány, u kterých byl zkoumán celkový tvar penisu, paramer a falobáze. Dospělí brouci byli proto rozvlhčeni v 50% ethanolu, poté byl v Petriho misce pomocí entomologických špendlíků oddělen abdomen od thoraxu. Abdomen byl poté krátce ponechán v horkém 10% roztoku hydroxidu draselného, čímž došlo k rozpuštění svaloviny a tuku. Pohlavní orgán byl po maceraci vysunut z abdomenu a očištěn od tukových tkání a vaziva. Kopulační orgán byl vložen do glycerolu, vyfotografován a v programu Adobe Photoshop CS6 upraven do finální verze. Morfologická měření byla prováděna přes okulárovou mřížku s měřítkem a pro záznamy měření byly použity tyto zkratky: BL délka těla od předního okraje hlavy k apexu krovek, PL délka pronota ve střední linii, PWA šířka pronota v jeho předních rozích, PWP šířka pronota v jeho zadních rozích, A3 délka třetí antenomery, PA šířka pronota v jeho předních rozích, PP šířka pronota v jeho zadních rozích, ES (nebo Edist) minimální vzdálenost mezi očima měřena z frontálního pohledu, EA (nebo Ediam) maximální průměr oka v laterálním pohledu, A4 délka čtvrté antenomery, WHe šířka hlavy včetně očí, WHu šířka v ramenou. Lokalitní údaje studovaného materiálu jsou uvedeny v původní verzi a nebyly překládány do českého jazyka. 3
10 Sbírky a muzea, ze kterých pocházejí zkoumané typy a ostatní materiál MHNP Museum National d Histoire Naturelle, Paříž, Francie HNHM Hungarian Natural History Museum, Budapešť, Maďarsko BMNH Museum Natural History, Londýn, Velká Británie NHMW Naturhistorisches Museum, Vídeň, Rakousko NMPC Národní muzeum, Prague, Česká republika SMNK Staatliches Museum für Naturkunde, Karlsruhe, Německo PCMG sbírka M. Geisthardta; Karben-Petterweil, Německo NKME Naturkundemuseum Erfurt, Německo HLMD Hessisches Landesmuseum, Darmstadt, Německo PCLB sbírka L. Bocáka; Olomouc, Česká republika PCRK sbírka R. Kundraty; Olomouc, Česká republika PCRS sbírka R. Schuha; Wiener Neustadt, Rakousko PCSI sbírka S. Ilniczkyho; Budapešt, Maďarsko 4
11 3 ROD SELASIA LAPORTE, Taxonomické zařazení ŘÁD: Coleoptera Linnaeus, 1758 PODŘÁD: Polyphaga Emery, 1886 SÉRIE: Elateriformia Crowson, 1960 NADČELEĎ: Elateroidea Leach, 1815 ČELEĎ: Elateridae Leach, 1815 PODČELEĎ: Agrypninae Candéze, 1857 TRIBUS: Drilini Blanchard, 1845 ROD: Selasia Laporte, Diferenciální diagnóza V rámci tribu Drilini se Selasia liší od rodu Paradrilus kratší druhou antenomerou (u rodu Paradrilus se délka druhé antenomery rovná délce třetí antenomery), od rodu Malacogaster hřebenitými tykadly (serátní u všech druhů rodu Malacogaster spp.) a od rodu Drilus mírně konkávním předním okrajem mesoventritu (hluboce vykrojený přední okraj mesoventritu u rodu Drilus; Kundrata & Bocak 2007, Kundrata et al. 2014b). 3.3 Rozšíření Rod Selasia je s přibližně sedmdesáti popsanými druhy nejpočetnější rod tribu Drilini (Geisthard 2007b), rozšířený zejména v Afrotropické oblasti (Wittmer 1944; Geisthardt 2007a, b), tři druhy se vyskytují na Arabském poloostrově a Sokotře, jeden ve Středozemí (Rodos) a osm druhů je popsáno z Himalájí a Indického subkontinentu (Wittmer 1944, 1989; Geisthardt 2003, 2007a, b; Kundrata 2012a, b). V Palearktické oblasti se vyskytují druhy S. arabica Geisthardt, 2003 (Jemen, Omán, Saúdská Arábie), S. atriventris Pic, 1914 (Indie, 5
12 Nepál), S. bleusei Olivier, 1913 (Rodos), S. boruckae Kundrata, 2012 (Nepál), S. homhilia Geisthardt, 2003 (Jemen: Sokotra), S. merkli Kundrata, 2012 (Pákistán) a S. socotrana Kundrata, 2012 (Jemen: Sokotra) (Obr. 1 6). Podrobné informace o rozšíření jednotlivých druhů rodu Selasia není známo díky fragmentované literatuře či chybně určeným jedincům ve všech hlavních evropských sbírkách, ale díky apterním samicím je u nich předpokládaná distribuce pouze v malých oblastech (Bocak et al. 2010). Výjimku tvoří druh Selasia pulchra Pascoë, 1887, jehož rozšíření v Afrotropické oblasti je velmi rozsáhlé (Geisthardt 2007a). 3.4 Biologie a ekologie Znalosti o biologii tribu Drilini jsou velmi omezené. Většina zástupců obývá středomořské nížiny nebo nižší horké lesy, nicméně hranice výskytu sahají i k vyšším nadmořským výškám (Bocak et al. 2010). Většina samců je aktivních ve dne, ale jejich aktivita roste zejména v podvečer, kdy klesá teplota a stoupá vlhkost. Druhy rodu Selasia známé z Afrotropické oblasti se vyskytují běžně v lesích, kde obývají keřové patro. Okřídlení samci jsou často přitáhováni světlem (Bocak et al. 2010, P. Kučera, osobní sdělení). Larvy a samice afrických druhů se živí suchozemskými plži (např. Williams 1951). Informace o biologii a ekologii palearktických druhů nejsou známé, ale předpokládá se, že se živí měkkýši stejně jako ostatní zástupci tribu Drilini (Kundrata 2012b). 6
13 4 REVIEW PALEARKTICKÝCH DRUHŮ RODU SELASIA Selasia Laporte, 1836 Selasia Laporte, 1836: 19. Typový druh Selasia rhipiceroides Laporte, 1836: 20. 7
14 4.1 Himaláje Mezi himalájské druhy patří Selasia merkli Kundrata, 2012 (Pákistán), Selasia boruckae Kundrata, 2012 (Nepál) a Selasia atriventris Pic 1914 (Indie, Nepál). Selasia merkli je morfologicky poněkud odlišnější od ostatních dvou druhů, ale Selasia atriventris je svým vzhledem velmi podobná druhu Selasia boruckae. Liší se od sebe barvou těla a tvarem kopulačního orgánu, které je širší a mohutnější u druhu S. atriventris (Kundrata 2012b). Selasia atriventris Pic, 1914 (Obr. 2) Místo uložení typu: Holotyp (NHMP) Typová lokalita: Indie: Darjeeling Rozšíření: Indie (Západní Bengálsko), Nepál Popis: Tělo protáhlé, 2,6krát delší než širší. Hlava hnědá, mandibuly tmavě hnědé, tykadla, elytry a nohy hnědé, vnější okraje elyter světlejší, pronotum nažloutlé až světle hnědé, abdomen tmavě hnědý. Celé tělo pokryto žlutým ochlupením. Hlava mírně hypognátní, zasazena do pronota, včetně očí stejně široká jako přední část pronota. Oči středně velké, čelní vzdálenost očí 1,7krát průměr oka. Mandibuly štíhlé, dlouhé, značně zakřivené, lesklé, s nápadným zubem ve střední části. Maxilární palpy s prvním článkem kratším než druhý, který je dlouhý, třetí článek nejkratší. Labiální palpy malé, tříčlánkové, apikální palpomer zašpičatělý. Tykadla jedenáctičlánková, scapus dlouhý, pedicel velmi malý, krátký, třetí antenomera s robustní lamelou dlouhou asi do poloviny délky lamely čtvrté antenomery; antenomery 4 10 se postupně zužují k apikální části, s dlouhými lamelami, apikální antenomera nejdelší. Pronotum ploché, nejširší v zadní části, 1,6krát širší než jeho délka ve střední části. Přední okraj mírně zvlněný, boční okraje postupně rozšířené do třetiny zadní hrany s nepatrným výkrojem. Přední rohy téměř pravoúhlé, zadní rohy ostré, nápadně vyčnívající. Povrch disku s hrubou skulpturou, řídkými, vzpřímenými chlupy. Scutellum ploché, trojúhelníkovité. Prosternum transverzální, s nápadným prosternálním výběžkem. Krovky 8
15 téměř rovnoběžné, lehce rozšířené v oblasti humer v polovině krovek; 1,9krát delší než je šířka humer, skulpturované, pokryté řídkými, dlouhými, vstřícně postavenými chlupy. Končetiny štíhlé, mírně zploštělé, s řídkými dlouhými setami; kyčle dlouhé, robustní, trochantery štíhlé, šikmo připojené k femuru, tarsomery 1 3 stejně dlouhé, čtvrtý tarsomer nejkratší; apikální tarsomer dlouhý, drápy jednoduché, štíhlé, mírně zakřivené. Samčí genitálie s falem silným, zakřiveným, delším než řídce ochlupené paramery. Selasia boruckae Kundrata, 2012 (Obr. 3) Místo uložení typové série: Holotyp a 16 paratypů (BMNH), 5 paratypů (PCRK) Typová lokalita: Nepál: Kathmandu Dist., Kakani, 2070 m Rozšíření: Nepál (Kathmandu Dist.) Popis: Tělo středně dlouhé, protáhlé, 2,7 2,8krát delší než šířka humer. Hlava hnědá, mandibuly černé, tykadla, elytry a abdomen tmavě hnědé, antenomery 1 2 světlejší, pronotum a končetiny žluté až světle hnědé. Celé tělo pokryto žlutým až světle hnědým ochlupením. Hlava mírně hypognátní, zasazena do pronota, včetně očí stejně široká jako přední hrana pronota. Oči středně velké, čelní vzdálenost očí 1,6 1,8krát průměr oka. Mandibuly štíhlé, dlouhé, značně zakřivené, lesklé, s nápadným zubem ve střední části. Maxilární palpy čtyřčlánkové, mírně delší než mandibuly; první článek kratší než druhý, který je dlouhý a třetí článek nejkratší. Labiální palpy malé, tříčlánkové, apikální palpomer zašpičatělý. Pronotum ploché, nejširší v zadní části, 1,7 1,8krát širší než je délka ve střední části, přední hrana zvlněná, boční okraje postupně rozšířené, v zadní části konkávní, zadní rohy s hlubokým výřezem. Přední rohy pravoúhlé, zadní rohy ostré. Povrch disku s hrubým vrubováním, s řídkými, vzpřímenými chlupy. Scutellum ploché, trojúhelníkovité. Prosternum příčné s nápadným prosternálním výběžkem, na vrcholu zúženým. Krovky téměř rovnoběžné, nejširší v oblasti humer, 2,0 2,1krát delší než je šířka humer, zúžené na vrcholu, jemně skulpturované, pokryté vstřícně postavenými chlupy. Abdomen krátký, štíhlý, s řídkým ochlupením. Kopulační orgány samce s mohutným falem, značně zakřiveným, mírně se zužujícím v polovině, v apikální části rozšířeným, delším než robustní paramery s řídkými chlupy. 9
16 Selasia merkli Kundrata, 2012 (Obr. 5) Místo uložení typu: Holotyp (HNHM) Typová lokalita: Pákistán: Himalaya Mts., Kashmir, Deosai N. P., Deosai Plains, 3950 m, 75 12`14``E, 35 00`43``N Rozšíření: Pákistán (Kashmir) Popis: Tělo středně dlouhé, protáhlé, téměř souměrné, 2,7krát delší než širší, mírně konvexní. Všechny části těla světle hnědé až hnědé, pouze mandibuly a apikální části palpomer tmavší. Celé tělo pokryto žlutým ochlupením. Hlava mírně zasazena do pronota, včetně očí stejně široká jako přední okraj pronota. Čelo skulpturované, s prohloubenou depresí mezi tykadlovými jamkami; pokryté dlouhými, řídkými, vzpřímenými setami. Oči středně velké, uložené z boku hlavy, částečně kryté pronotem, čelní vzdálenost očí 1,3krát průměr oka. Mandibuly štíhlé, dlouhé, lesklé, s více či méně patrným zubem ve střední části. Pronotum ploché, nejširší v zadní části, 1,6krát širší než je jeho délka ve střední části. Přední hrana mírně zvlněná, boční okraje konvexní, zadní hrana s hlubokým výřezem uprostřed. Přední rohy pravoúhlé, zadní rohy ostré. Povrch disku s hrubým vrubováním, s řídkými, vzpřímenými chlupy. Scutellum ploché, trojúhelníkovité. Prosternum příčné s nápadným prosternálním výběžkem, na vrcholu zúženým. Krovky téměř souměrné, rozšířené v oblasti humer, 2,1krát delší než je šířka humer, zúžené na vrcholu, skulpturované. Krovky pokryté řídkými, na bočních okrajích a na vrcholu hustými chlupy. Abdomen krátký, štíhlý, ventrity s jemným, řídkým a dlouhým ochlupením. Kopulační orgán s mohutným falem, který je delší než robustní paramery s řídkými setami, značně zakřivený. 4.2 Arabský poloostrov Selasia arabica Geisthardt, 2003 (Obr. 1) 10
17 11
18 Popis: Tělo dorzoventrálně zploštělé, středně dlouhé, protáhlé, mírně sklerotizované, barva hnědá až žlutá. Délka těla 4,1 5,6 mm, šířka 1,5 2,0 mm, tykadla od třetího článku světle hnědé, hnědé až tmavě hnědé, silně flabelátní. Celé tělo pokryto žlutými až světle hnědými chlupy, po stranách hustými a silnými. První až sedmý abdominální článek žlutohnědý, matný, výrazně skulpturovaný, poslední je červenohnědý, hladký a lesklý. Mandibuly štíhlé, dlouhé, značně zakřivené, lesklé, s nápadným zubem ve střední části. Hlava včetně očí široká, ale užší než přední hrana pronota. Oči zakulacené. Frontální část s asi 1 mm dlouhými červenohnědými hustými setami. Pronotum stejné barvy jako hlava, přední hrana zvlněná. Scutellum na spodní části stejné barvy jako elytry, poměrně velké, apex zaoblený, řídce pokrytý načervenalými setami. Povrch štítu s hrubým tečkováním, s řídkými vzpřímenými chlupy. Krovky dvoubarevné, základ tvoří žlutá barva, v poslední třetině výrazná změna v černou; hrubě skulpturované. Končetiny štíhlé, žluté, pokryté řídkými chlupy. Kopulační orgán samce jednoduchý s robustními paramerami; pokryto řídkým ochlupením. Selasia homhilia Geisthardt, 2003 (Obr. 4) Místo uložení typu: Holotyp (HLMD) Typová lokalita: Jemen: Socotra, Homhil, ca. 500 m, 12 34'13''N, 54 18'32''E Rozšíření: Jemen (Sokotra) Popis: Tělo středně dlouhé, prodloužené. Hlava široká, včetně očí výrazně užší než pronotum, rovnoměrně, ne příliš hustě pokryta 0,5 mm dlouhými hnědě zbarvenými chlupy. Oči malé, frontální vzdálenost 4krát průměr oka. Clypeus není jasně viditelný, frontální část téměř plochá, labrum světlé, membranozní, mandibuly bez patrného zubu na vnitřní straně. Tykadla s výjimkou prvních dvou černohnědá, matná. Pronotum klenuté, širší než delší, stejné barvy jako hlava, pokryto červenohnědými chlupy, v přední polovině a na stranách hustější než v polovině zadní. Tyto lysé oblasti s poměrně mělkou skulpturou. Scutellum s nažloutlými chlupy, kuželovité, stejně široké jak dlouhé, mírně světlejší než pronotum. Elytry v oblasti humer širší než je báze pronota; lesklé, nažloutlé, se slabým vrubováním, poměrně hustě pokryté 0,4 mm dlouhými chlupy stejné barvy. Thorax a první abdominální článek žlutý. Zbylé části abdomenu hnědé až černé. Končetiny ve stejné barvě jak thorax. Kopulační orgán velmi jednoduchý, paramery lysé. 12
19 Selasia socotrana Kundrata, 2012 (Obr. 6) Místo uložení typové série: Holotyp (NMPC), 1 paratyp (BMNH) Typová lokalita: Jemen: Socotra island, Dixam plateau, Tudhen, `N, `E, 1135m Rozšíření: Jemen (Sokotra) Popis: Tělo středně dlouhé, 2,8krát delší než šířka v oblasti humer. Hlava, prothorax a elytry hnědé, antenomery, abdomen, mesothorax a metathorax černé, nohy hnědé až tmavě hnědé, apikální část femuru a bazální část tibie černé. Končetiny štíhlé, s řídkými, dlouhými chlupy, dlouhé, robustní kyčle. Celé tělo pokryto řídkým, žlutým ochlupením. Hlava včetně očí mírně širší než přední okraj pronota. Oči středně velké, frontální vzdálenost 2,0krát průměr oka. Mandibuly štíhlé, lesklé, dlouhé, značně zakřivené s patrným zubem ve střední části. Maxillární palpy čtyřčlánkové, apikální část šikmo seříznutá. Labiální palpy tříčlánkové, malé, apikální palpomer zašpičatělý. Tykadla robustní, výrazně hřebenitá, dosahující až třetinu délky elyter, od třetí antenomery s lamelami, scapus dlouhý, robustní, pedicel menší, krátký, antenomera 3 dlouhá s lamelou dosahující téměř do poloviny délky ostatních lamel, základ lamely třetí antenomery je 2krát delší než u lamely čtvrté antenomery. Antenomery 4 10 postupně zkráceny s dlouhými štíhlými lamelami. Pronotum mírně konvexní, nejširší ve střední části, 1,3krát širší než delší. Přední okraj téměř rovný, boční hrany i zadní okraj konvexní; zadní okraj s nepatrným výkrojem. Přední rohy tupé, zadní rohy nápadně ostré. Povrch disku skulpturovaný, s řídkým, vzpřímeným a dlouhým ochlupením. Prosternum transverzální, s nápadným prosternálním výběžkem. Scutellum ploché, trojúhelníkovité. Krovky téměř paralelní, nejširší v bazální části, 1,76 1,84krát delší než šířka v ramenou, zašpičatělé apikálně, skulpturované. Ochlupení krovek řídké v bazální části, husté na bocích a v apikální části. Abdomen krátký; ventrity s jemnou mikrostrukturou a dlouhými, řídkými setami. Končetiny štíhlé, lehce zploštělé, pokryté řídkým ochlupením, kyčle robustní, dlouhé, trochantery malé, šikmo připevněné ke stehnům, tarsomery 1 3 přibližně stejně dlouhé, tarsomer 4 nejkratší, apikální tarsomer dlouhý; drápy jednoduché, štíhlé, mírně zakřivené. Samčí genitálie se silným, výrazně zakřiveným falem, delším než paramery. 13
20 5 CHECKLIST RODU SELASIA Z PALEARKTICKÉHO REGIONU 14
21 6 DISKUZE A ZÁVĚR 15
22 16
23 17
24 7 LITERATURA Bahillo de la Puebla, P. & López Colón, J. I. (2005) Los Drilidae Lacordaire, 1857 de la Península Ibérica e Islas Baleares (Coleoptera). Boletín Sociedad Entomológica Aragonesa, 37: Bassi, C. A. (1834) Malacogastre. Malacogaster. Bassi. In: Guérin-Méneville, F. E. (Ed.), Magasin de Zoologie. Troisiéme Année. Classe IX. Insectes. Libraire de Lequien Fils, Paris [1833], pp. 1 3, pl. 99. Bocak, L., Branham, M. A. & Kundrata, R. (2010) Family Drilidae Blanchard, In: J. F. Lawrence & R. A. B. Leschen (Eds) Handbook of Zoology, Volume IV (ed. by N. P. Kristensen & R. G. Beutel). Part 38, Volume 2: Coleoptera, Polyphaga, part (pp ). New York, Berlin: Walter de Gruyter. Cros, A. (1930) Malacogaster passerinii Bassi, moeurs et évolution. Bulletin Société d Histoire Naturelle de l Afrique du Nord, 21: Geisthardt, M. (2003) Zwei neue Arten der Gattung Selasia Castelnau, 1836 aus dem Jemen (Coleoptera: Drilidae). Mitteilungen des Internationalen Entomologischen Vereins 28: Geisthardt, M. (2007a) Remarks on some African Selasia-species and descriptions of new species (Coleoptera: Drilidae). Mitteilungen des Internationalen Entomologischen Vereins 32: Geisthardt, M. (2007b) Neue und bekannte Selasia Laporte, 1836 Arten aus dem südliche Afrika (Coleoptera, Drilidae). Entomologica Basiliensia et Collectionis Frey 29: Geisthard, M. (2009) Order Coleoptera, family Drilidae. Arthropod fauna of the UAE 2:
25 Gittenberger, E. (1999) Dispersal, vicariance, and partial morphostasis in the evolutionary history of SE European Zonitini (Mollusca, Gastropoda, Pulmonata). Zoologischer Anzeiger 237: Ivie, M. A. & Barclay, M. V. L. (2011) The familial placement and specific membership of Escalerina Bolívar y Pieltain and Paulusiella Löbl (Coleoptera: Elateridae, Dascillidae, Drilidae), with new synonymies. Coleopterists bulletin 65(2): Kiesenwetter, E. A. H. (1859) Beitrag zur Käferfauna Griechenlands. Sechstes Stück: Malacodermata, Cleridae, Ptinidae, Anobiidae. Berliner Entomologische Zeitschrift 3: Kobieluszová, L. (2012) Klasifikace a distribuce tribu Drilini (Coleoptera: Elateridae: Agrypninae). Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta. Kundrata, R. (2012a) Taxonomic review of the Himalayan species of Selasia Laporte, 1836 (Coleoptera: Elateridae: Agrypninae: Drilini). Annales Zoologici 62: Kundrata, R. (2012b) Description of Selasia socotrana sp. nov. (Elateridae: Agrypninae: Drilini) from Socotra Island, with notes on S. homhilia. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae 52 (Supplementum 2): Kundrata, R. & Bocak, L. (2007) A revision of Euanoma and Pseudeuanoma (Coleoptera: Drilidae). Annales Zoologici 57: Kundrata, R. & Bocak, L. (2011) The phylogeny and limits of Elateridae (Insecta, Coleoptera): is there a common tendency of click beetles to soft-bodiedness and neoteny? Zoologica Scripta 40: Kundrata R., Bocakova M. & Bocak L. (2014a) The comprehensive phylogeny of the superfamily Elateroidea (Coleoptera: Elateriformia). Molecular Phylogenetics and Evolution 76:
26 Kundrata, R., Kobieluszova, L. & Bocak, L. (2014b) A review of Drilini (Coleoptera: Elateridae: Agrypninae) of the Northern Levant, with description of a new species from Syria and a key to Levantine species. Zootaxa 3755: Laporte, F. L. (1836) Études entomologiques, ou descriptions d insectes nouveaux, et observations sur la synonymie. Revue Entomologique 4: Mesher, C. S. & Welter Schultes, F. W. (2001) Morphological properties of Albinaria species on the island of Dia, north of Crete. Biologia Gallo-Hellenica 26(2): Olivier, G. A. (1790) Entomologie, ou Histoire Naturelle des Insectes, avec leurs caractères génériques et spécifiques, leur description, leur synonymie et leur figure enluminée. Bd. 2. Paris: Baudonin. No 23, pp. 1 4, No 24, pp 1 4. Olivier, E. (1913) Description d'une nouvelle espèce de Drilidae [Col.]. Bulletin de la Société Entomologique de France, 1913: Orstan, A. (1999) Drill holes in land snail shells from western Turkey. Schriften zur Malakozoologie aus dem Haus der Natur Cismar 13: Pic, M. (1914) Notes diverses, descriptions et diagnoses (Suite). L`Échange, Revue Linnéenne 30: Symondson, W. O. C. (2004) Coleoptera (Carabidae, Staphylinidae, Lampyridae, Drilidae and Silphidae) as predators of terrestrial gastropods. Natural Enemies of Terrestrial Molluscs, ed. G. M. Barker, Wallingford: CABI Publishing, pp Williams. F. X. (1951) Life-history studies of East African Achatina snails. Bulletin of the Museum of Comparative Zoology 105: Wittmer, W. (1944) Catalogue des Drilidae E. Oliv. (Coleoptera Malacodermata). Revista de la Sociedad Entomológica Argentina 12:
27 Wittmer, W. (1989) Die Familie Drilidae (Coleoptera) in Südafrika, sowie Beschreibung von neuen Arten aus dem Südlichen Afrika. Entomologica Basilensia 13:
28 8 PŘÍLOHY Seznam příloh 22
29 Obr Druhy rodu Selasia Laporte, 1836 z Palearktické oblasti. 23
30 Obr Zástupci druhu Selasia arabica Geisthardt, 2003 z různých populací v rámci areálu rozšíření. 24
31 Obr
32 Obr. 23. Rozšíření rodu Selasia v Palearktické a Orientální oblasti. 26
33 Obr. 24. Rozšíření druhu Selasia arabica na Arabském poloostrově. 27
34 Tab.1. Rozměry jednotlivých zástupců Selasia arabica Geisthardt, BL = délka těla od předního okraje hlavy k apexu krovek; EL = délka krovek; WHe = šířka hlavy včetně očí; WHu = šířka v ramenou; PL = délka pronota ve střední linii; PWA = šířka pronota v jeho předních rozích; PWP = šířka pronota v jeho zadních rozích; Edist = minimální vzdálenost mezi očima měřena z frontálního pohledu; Ediam = maximální průměr oka v laterálním pohledu; A3 = délka třetí antenomery; A4 = délka čtvrté antenomery. 28
35 Tab.2. Rozměry jednotlivých zástupců Selasia arabica Geisthardt, 2003 poměry. BL = délka těla od předního okraje hlavy k apexu krovek; EL = délka krovek; WHe = šířka hlavy včetně očí; WHu = šířka v ramenou; PL = délka pronota ve střední linii; PA = šířka pronota v jeho předních rozích; PP = šířka pronota v jeho zadních rozích; ES = minimální vzdálenost mezi očima měřena z frontálního pohledu; EA = maximální průměr oka v laterálním pohledu; A3 = délka třetí antenomery; A4 = délka čtvrté antenomery. 29
36 Tab. 3. Zbarvení jednotlivých zástupců druhu Selasia arabica Geisthardt, A1 2 = barva první a druhé antenomery; A3 = barva třetí antenomery; L3 = barva třetí lamely; A4 10 = barva čtvrté až desáté antenomery, L4 10 = barva čtvrté až desáté lamely; A11 = barva jedenácté antenomery; 50 % = černé zbarvení krovek zasahující do poloviny jejich délky; 1/3 = černé zbarvení krovek zasahující do horní první třetiny jejich délky; LB = světle hnědá; B = hnědá; DB = tmavě hnědá; BL = černá. 30
37 Tab. 4. Výsledky měření jednotlivých zástupců druhu Selasia arabica Geisthardt, 2003 pro jednotlivé provincie. BL = délka těla od předního okraje hlavy k apexu krovek; EL = délka krovek; WHe = šířka hlavy včetně očí; WHu = šířka v ramenou; PL = délka pronota ve střední linii; PWA = šířka pronota v jeho předních rozích; PWP = šířka pronota v jeho zadních rozích; EDIST = minimální vzdálenost mezi očima měřena z frontálního pohledu; EDIA = maximální průměr oka v laterálním pohledu; A3 = délka třetí antenomery; A4 = délka čtvrté antenomery; A1 2 = barva první a druhé antenomery; A3 = barva čtvrté antenomery; L3 = barva třetí lamely; A4 10 = barva čtvrté až desáté antenomery, L4 10 = barva čtvrté až desáté lamely; A11 = barva jedenácté antenomery; 50 % = černé zbarvení krovek zasahující do poloviny jejich délky; 1/3 = černé zbarvení krovek zasahující do horní první třetiny jejich délky; LB = světle hnědá; B = hnědá; DB = tmavě hnědá; BL = černá. 31
Klasifikace a distribuce tribu Drilini (Coleoptera: Elateridae: Agrypninae) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE Klasifikace a distribuce tribu Drilini (Coleoptera: Elateridae: Agrypninae) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Lucie Kobieluszová B1501 - Biologie
Informace a pokyny ke zpracování a odevzdání bakalářské práce (BP) na Katedře organické
Informace a pokyny ke zpracování a odevzdání bakalářské práce (BP) na Katedře organické chemie (KOCH) 1) Zadání tématu bakalářské práce: Student je povinen vybrat si téma bakalářské práce a splnit všechny
Fotografie s poznámkami ke sběru potemníků tribu Stenosini (Tenebrionidae)
Fotografie s poznámkami ke sběru potemníků tribu Stenosini (Tenebrionidae) (upravené a doplněné 2016) Trib Stenosini (Tenebrionidae) obsahuje v současné době 35 rodů v cca 400 druzích a další druhy i rody
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra biologie Revize rodu Lamellipalpodes (Coleoptera: Lampyridae) a evoluce bioluminiscence u světluškovitých brouků Bakalářská práce Tereza Friedlová
Vzor textu na deskách bakalářské práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Jméno Příjmení
Vzor textu na deskách bakalářské práce Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Rok Jméno Příjmení Vzor titulní strany bakalářské práce Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Determinace kůrovců (Scolytidae) Jiří Foit
Determinace kůrovců (Scolytidae) Jiří Foit Morfologie kůrovců Morfologie kůrovců 1) Ips cembrae 2) Ips amitinus 8, 9) Ips acuminatus 11) Ips sexdentatus 12) Ips typographus Podčeleď: Scolytinae tribus
Vzor textu na deskách diplomové práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. Jméno Příjmení
Vzor textu na deskách diplomové práce Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Rok Jméno Příjmení Vzor titulní strany diplomové práce Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky
Elateridarium 3: 35-40, 21.5.2009 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky
zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení
zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Postup při získání základních popisných dat pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením
Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké
Aeolus melliculus (Coleoptera: Elateridae), nový druh pro faunu kontinentálního Portugalska a Kypru
Elateridarium 6: 78-81, 3.12.2012 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Aeolus melliculus (Coleoptera: Elateridae), nový druh pro faunu kontinentálního Portugalska a Kypru Aeolus melliculus
Entomologické praktikum. Systematika 6. Raphidioptera, Megaloptera, Hymenoptera
Entomologické praktikum Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno Systematika 6. řády: Neuroptera, Raphidioptera, Megaloptera, Hymenoptera Tento projekt je spolufinancován Evropským
Poznámky k určování larev obojživelníků ČR
Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší
ČESKÁ BAGDETA. Plemenné znaky:
ČESKÁ BAGDETA Názvy dle ES : N - Tschechische Bagdette, F Bagadais Tchèque, A Czech Bagdad Zařazení v seznamu plemen ES: holubi bradavičnatí č. 110. Původ : východní Čechy Plemenné znaky: Poměrně silný
Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity č. 12 / 2018 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU (ve znění účinném od 15.12.2018)
ZÁHADY EXTERIÉRU PŘEDNÁŠKA PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE LABORATORNÍCH POTKANŮ. Adéla Máčiková
ZÁHADY EXTERIÉRU PŘEDNÁŠKA PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE LABORATORNÍCH POTKANŮ Adéla Máčiková Proč se starat o exteriér? Zdraví je nejdůležitější! v PP chovu ale není vše, zvířata by měla také nějak vypadat
Pěstování pokusných rostlin cvičení. Modelová rostlina Cucurbita pepo L.
Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Základní popisná data pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením pěti plodů v rámci každého genotypu data popisující
Systém a fylogeneze hmyzu Blechy - Siphonaptera
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a fylogeneze hmyzu Blechy - Siphonaptera Igor Malenovský Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno & Ústav botaniky
Jak knihu používat 2 Stavba těla a vývojová stadia 4 Znaky hmyzích řádů 8. Chvostoskoci, vidličnatky, chvostnatky, rybenky 18
Heiko Bellmann Hmyz Jak knihu používat 2 Stavba těla a vývojová stadia 4 Znaky hmyzích řádů 8 Chvostoskoci, vidličnatky, chvostnatky, rybenky 18 Jepice, pošvatky a vážky 20 Švábi, škvoři, všekazi, kudlanky,
BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
STANDARD PLEMEN A BAREVNÝCH RÁZŮ MORČAT. verze k 1. 1. 2011
STANDARD PLEMEN A BAREVNÝCH RÁZŮ MORČAT verze k 1. 1. 2011 ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ Ústřední odborná komise chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců Česká republika Standard plemen a barevných rázů morčat
Protokol VI. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Morfologie korýšů. Úvod: Úkol: Anatomická pitva kraba
Jméno: Obor/ročník: Datum: Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX Protokol VI. Téma: Úvod: Morfologie korýšů Krabi (Brachyura) patří do skupiny korýšů a členovců. Mají tedy článkované končetiny a tělo kryté
Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1
Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základy ochrany lesa Entomologie Morphologie III. Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická
FCI-Standard č. 11 / / GB BULL TERRIER BULTERIÉR
FCI-Standard č. 11 / 12. 1. 2001/ GB BULL TERRIER BULTERIÉR 2 ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008. VYUŽITÍ: Teriér. KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 3 Teriéři.
CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY
THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i
Ostřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny
Ostřice různoklasé Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí vysoké mokřadní rostliny (C. buekii, elata, cespitosa, acuta, bigelowii, nigra, hirta, lasiocarpa, rostrata, vesicaria, melanostachya, riparia,
Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM:
Larvy vodomilovitých brouků vyskytujících se v ČR
Larvy vodomilovitých brouků vyskytujících se v ČR Martin FIKÁČEK Entomologické oddělení Národního muzea, Praha Následující klíč a tabulka umožňuje určení larev vodomilů vyskytujících se v ČR do úrovně
MORFOLOGIE PEDIPALPŮ NEOBISIUM CARCINOIDES (PSEUDOSCORPIONES: NEOBISIIDAE) Z ČESKÉ REPUBLIKY
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7(1999): 105-113 ISBN: 80-86046-41-9 MORFOLOGIE PEDIPALPŮ NEOBISIUM CARCINOIDES (PSEUDOSCORPIONES: NEOBISIIDAE) Z ČESKÉ REPUBLIKY Morphology of pedipalps of Neobisium carcinoides
- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)
- produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace
Výsledky faunistického průzkumu čeledí Cleridae, Trogossitidae a Lymexylonidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka
Elateridarium 9: 118-122, 9.3.2015 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Výsledky faunistického průzkumu čeledí Cleridae, Trogossitidae a Lymexylonidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace
Určování hůře rozlišitelných semen. Bc. Hana Potyšová květen 2012
Určování hůře rozlišitelných semen Bc. Hana Potyšová květen 2012 Oves hluchý Avena fatua L. pluchatá obilka, jemně chlupatá, protáhle kopinatá, na bázi s podkovovitou jizvou charakteristické očko pluchy
Příspěvek k poznání Vážek (Odonata) PR Údolí Únětického Potoka a Únětických rybníků
Elateridarium 9: 111-117, 9.3.2015 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Příspěvek k poznání Vážek (Odonata) PR Údolí Únětického Potoka a Únětických rybníků Contribution to the dragonflies
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NÁVRH STRATEGIE ROZVOJE MALÉ RODINNÉ FIRMY THE DEVELOPMENT OF SMALL FAMILY OWNED COMPANY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF NÁVRH STRATEGIE ROZVOJE MALÉ RODINNÉ FIRMY THE DEVELOPMENT OF SMALL
Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku
Přírodovědec v muzeu Projdi celým procesem popisování nového druhu od vybrání jedinečného jména po publikování vědeckého článku! ÚKOL č. 1 Jedinec je primárně řazen ke konkrétnímu druhu díky svým morfologickým
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
Entomologické praktikum. Otakar Holuša. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 1.
Entomologické praktikum Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno Systematika 1. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Významný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity
Přírodovědecká fakulta UK Tisková zpráva Významný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity Poznání druhové rozmanitosti živé přírody, tedy biodiverzity, je důležité zejména
Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT.
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: ZOOLOGIE Autor: Mgr. Dagmar Sedláčková Název:Význam a vnější stavba
- Jako člověk fascinovaný variabilitou savců se nejvíce zajímám o fylogenezi, taxonomii a ochranu savců.
- Jako člověk fascinovaný variabilitou savců se nejvíce zajímám o fylogenezi, taxonomii a ochranu savců. - Za velice zajímavou považuji také domestikaci zvířat a obecně vztah člověka ke zvířatům. - Mými
Eragrostis N. M. Wolf - milička
Eragrostis N. M. Wolf - milička Cca 350 druhů. Kosmopolitně, převážně v subtropech. V Evropě cca 8 původních druhů + několik zavlečených. V ČR 1-2 původní druhy + několik vzácně zavlékaných. Drobné až
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Determinační cvičení ze suchozemských bezobratlých. Kobylky (Ensifera)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Determinační cvičení ze suchozemských bezobratlých Kobylky (Ensifera) Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Katedra biologie Pedagogická fakulta
Bonitační karta. Míry psa. A šířka hlavy B délka čenichové partie C délka hlavy
Bonitační karta Míry psa A délka hlavy B délka čenichové partie C výška v kohoutku D hloubka hrudníku E obvod hrudníku F délka těla A šířka hlavy B délka čenichové partie C délka hlavy Celkový vzhled 1
Tvorba trvalého preparátu
BIOLOGIE Tvorba trvalého preparátu V rámci následujícího laboratorního cvičení se studenti seznámí s technikou tvorby trvalých preparátů členovců. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace
Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo
samčí samičí květy Univerzita 3. věku šišky 6-10 cm dlouhé Semena 2-3mm dlouhá + 5-7 mm dlouhé křídlo šupiny na špičce zubaté letorosty žlutavé, lysé, lesklé, rýhované jehlice zploštělé, 1,5-2,5 cm dl.,
Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum
Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum Ing. Filip Pavel Vysoká nad Labem 248, 503 31 Vysoká
Základní barvy holuba domácího
Základní barvy holuba domácího Ing. Juraj Kafka Národní komise pro standardy holubů ČSCH 5 Popis původního zbarvení Columba livia, (L.) modré černopruhé 4 3 1 2 1. Krk část opeření s rozprostřenými pigmentovými
MIKROSKOPICKÁ MORFOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ. RNDr. Václav Švamberk říjen 2009 Fotografie : RNDr Václav Švamberk
MIKROSKOPICKÁ MORFOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ RNDr. Václav Švamberk říjen 2009 Fotografie : RNDr Václav Švamberk Vyrobeno s použitím preparátů RNDr. Pavla Macků, 2009 Končetina prvního páru celkový pohled kyčel
Formální požadavky na zpracování bakalářské práce
- 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,
VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika
VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika Topol osika (osika obecná) Populus tremula L. Strom středních rozměrů se
VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC
VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz
Klíč podřádů, nadčeledí a čeledí brouků
Klíč podřádů, nadčeledí a čeledí brouků 1 Zadní kyčle zcela prostupují uprostřed 1. sternit, takže po straně těla zůstávají viditelné jen jeho boční části. (obr. 18). První 3 sternity navzájem srostlé,
Amphiesmenoptera [Trichoptera. + Lepidoptera] Synapomorfie
Amphiesmenoptera [Trichoptera + Lepidoptera] značně odlišné skupiny TR a LE (např. vodní í larvy versus terestrické) dokládají blízkou příbuznost silně podpořenou jak morfologicky, molekulárně, tak i na
Gepard. Popis. Rozmnožování
Martinů Lenka 16.1.2011 Popis Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. Na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 100 km/h Hmotnost: 38-43
135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky,
135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky, 890,- Kč. 315 str., druhé vydání dobré příručky sloužící
Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice
Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Obsah: Carabini Soubor map rozšíření druhu Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784)
K osmdesátinám Lubomíra Hromádky. Lubomír Hromádka 80 years old
Published May 5, 2011 Klapalekiana, 47: 147 151, 2011 ISSN 1210-6100 K osmdesátinám Lubomíra Hromádky Lubomír Hromádka 80 years old Lubomír Hromádka se narodil 26. dubna 1931 v Praze v krejčovské rodině
pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KUBA referát Jméno a příjmení: Karolína RÝDLOVÁ Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Třída: 6. O Datum: 10. 12. 2014 Kuba 1. Obecná charakteristika ostrova
KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ KATEDRA CHEMICKÉHO INŽENÝRSTVÍ KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: VEDOUCÍ PRÁCE: Jiří Vašíř Ing. Hana Jiránková,
ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21
ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným
Výsledky faunistického průzkumu čeledí Ptinidae a Bostrichidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka
Elateridarium 8: 104-111, 1.10.2014 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Výsledky faunistického průzkumu čeledí Ptinidae a Bostrichidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen
Vodní měkkýši přírodní rezervace Všetatská černava
Bohemia centralis, Praha, 28: 377 381, 2007 Vodní měkkýši přírodní rezervace Všetatská černava Aquatic molluscs of the Všetatská černava Nature Reserve (Central Bohemia, Czech Republic) Luboš Beran Správa
Doplňky k vydaným článkům o hmyzu (Insecta) Přírodní Rezervace Údolí Únětického Potoka
Elateridarium 11: 7-12, 8.1.2017 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Doplňky k vydaným článkům o hmyzu (Insecta) Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka Supplement to the published
Jaké potraviny děti preferují?
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Jaké potraviny děti preferují? Vypracoval: Ing. Milan Hejda Vedoucí práce: doc. PaedDr.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ROAD STRUCTURES VYHLEDÁVACÍ STUDIE OBCHVATU OBCE OSTROMĚŘ
PRAP ZS 2008/2009 cvičení Tykev souhrnná prezentace výsledků
PRAP ZS 2008/2009 cvičení Tykev souhrnná prezentace výsledků základní informace: uvedená data můžete využít ke zpracování vašich protokolů; údaje, které byly na první pohled chybné, jsem opravila; údaje,
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ. Název práce. [Zvolte druh závěrečné práce] HANA KOTOLOVÁ. Vedoucí práce: [Napište jméno a příjmení školitele s tituly]
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Název práce [Zvolte druh závěrečné práce] HANA KOTOLOVÁ Vedoucí práce: [Napište jméno a příjmení školitele s tituly] [Zvolte katedru nebo ústav] [Vyberte program] Brno Napište
Původ: Před stoletím se dostal z orientu do severní Afriky a odtud přes Kypr do Holandska, Anglie a Německa.
Anglický indián Názvy dle ES: N Indianer, F Barb Anglais, A Barb Zařazení v seznamu plemen ES: Holubi bradavičnatí č. 102 Původ: Před stoletím se dostal z orientu do severní Afriky a odtud přes Kypr do
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 16 Ostatní jehličnany
GENETICS OF CAT S COLORS GENETIKA ZBARVENÍ KOČEK. Chaloupková L., Dvořák J. ABSTRACT ABSTRAKT ÚVOD
GENETCS OF CAT S COLORS GENETKA ZBARVENÍ KOČEK Chaloupková L., Dvořák J. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat, Agronomická fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, ČR E-mail: xchalou0@node.mendelu.cz,
Pancrustacea: komparativní pitva
Pancrustacea: komparativní pitva Korýši: rak Hlava 5 Hruď 8 Zadeček 6 Hexapoda malá variabilita hmyz Hlava 6 článků Hruď 3 články Zadeček 11 článků Základní schéma vždy stejné, baz. skupiny - drobné rozdíly
Plazi II. VY_32_INOVACE_3.14.Bi._Plazi_II. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Autor: Ing. Tkáč Ladislav
VY_32_INOVACE_3.14.Bi._Plazi_II. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 3.prosinec 2013 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III. Tento
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE KLASIFIKACE PODČELEDI CARDIOPHORINAE (COLEOPTERA: ELATEROIDEA: ELATERIDAE)
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE KLASIFIKACE PODČELEDI CARDIOPHORINAE (COLEOPTERA: ELATEROIDEA: ELATERIDAE) Bakalářská práce Vypracovala: Dominika Janošíková Studijní
TECHNICKÉ PARAMETRY DIPLOMOVÉ PRÁCE
TECHNICKÉ PARAMETRY DIPLOMOVÉ PRÁCE 1. VAZBA Práce je vázána v pevných deskách, na kterých jsou následující údaje: Název vysoké školy a fakulty; jméno autora diplomové práce; název práce; Diplomová práce
RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier)
10.01.2011/EN FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard N 327 RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) PŘEKLAD FCI:
Chráněné rostliny a živočichové Květnice
Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto
VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE
VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat
INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS
INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,
Klíč k určování našich nejběžnějších obrněnek (Dinophyta)
Klíč k určování našich nejběžnějších obrněnek (Dinophyta) - zpracováno podle POPOVSKÝ (2001) a POPOVSKÝ & PFIESTER (1990); obrázky převzaty ze stejných zdrojů I. převládajícím stadiem je bičíkovec (Peridiniales)
Obojživelníci České republiky
Obojživelníci České republiky Přehled hlavních skupin Ocasatí Bezocasí V dospělosti s vyvinutým ocasem V dospělosti bez ocasu Čeleď: Mlokovití (Salamandridae) Mlok obecný (Salamandra salamandra) Poznávací
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
TŘÍLAMELOVÉ PARKETY. Může obsahovat dobře srostlé suky o průměru až 3 mm, ovšem jen
TŘÍLAMELOVÉ PARKETY Dub Select Dřevo s poměrně homogenní barvou. Mezi jednotlivými lamelami mohou být patrné malé barevné odchylky. Materiál může obsahovat dřeňové paprsky. Může obsahovat dobře srostlé
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE SAMONASÁVACÍ ČERPADLO SELF-PRIMING PUMP DIPLOMOVÁ
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
Válečka skalní (Brachypodium rupestre) výzva ke sledování
56 FLORISTIKA Válečka skalní (rachypodium rupestre) výzva ke sledování rachypodium rupestre call for attention Martin Dančák Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a
Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )
Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: OBOJŽIVELNÍCI Na území České republiky žije celkem 21 druhů obojživelníků ze dvou řádů. Řád ocasatých
Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti
Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti 1. Pedagogická činnost Výuka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Bakalářský studijní program Biologie přednášky: Anatomie a morfologie rostlin (B120C107); 1 hod.,
Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice
Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice klasovité květenství několik klásků pohlavně rozlišených blizny 2 nebo 3 koncový klásek smíšený, spodní klásky jednopohlavné Carex buxbaumii agg. výběžkaté hnědočervené
PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3
Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová
Pevniny, ostrovy a motýli kde je hranice mezi Afrikou a Asií?
Pevniny, ostrovy a motýli kde je hranice mezi Afrikou a Asií? Zdeněk Faltýnek Fric, Vladimír Hula, Meenakshi Irungbam Chib, Michal Rindoš, Jana Marešová Asie Afrika Sokotra Lakshadweep Seychely Maledivy
Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití
JAK HODNOTIT PLEMENNÁ ZVÍŘATA VE VLASTNÍM CHOVU?
JAK HODNOTIT PLEMENNÁ ZVÍŘATA VE VLASTNÍM CHOVU? Posoudit si vlastní zvířata je obtížný, ale nezbytný úkol. Ať už prodáváte svůj dobytek v dražbě nebo přímo chovateli, je důležité, abyste vaše zvířata
Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd JAN JAROLÍM Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci