Oslavy TGM v Hradci Králové. Několik ohlédnutí za léty

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Oslavy TGM v Hradci Králové Několik ohlédnutí za léty (magisterská diplomová práce) Bc. Petra Jeníková Vedoucí práce: Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D. Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Denisy Nečasové, Ph.D. a uvedla jsem všechnu použitou literaturu a prameny. V Brně dne Petra Jeníková 2

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Denise Nečasové, Ph.D. za její trpělivost, ochotu a rady, jež mi během práce poskytovala. Poděkování patří také ochotným zástupcům královéhradecké Masarykovy společnosti panu Rudolfu Faltejskovi a panu Josefu Duchoňovi, jakož i vstřícnému personálu královéhradeckého okresního archivu. Děkuji též rodině za podporu při studiu. V neposlední řadě děkuji manželovi. 3

4 Obsah 1 Úvod Kolektivní paměť a její podoby Pomník T. G. Masaryka na Husově náměstí v Hradci Králové Myšlenka na vybudování pomníku Přípravné práce a projekt pomníku Položení základního kamene a neočekávané komplikace Pokračování a dokončení prací na pomníku v roce Slavnostní odhalení pomníku Po odhalení pomníku Masarykův pomník jako místo paměti Masarykovy prezidentské návštěvy v Hradci Králové Masarykova návštěva Hradce Králové dne 11. října roku Před návštěvou Průběh a reflexe návštěvy Masarykova zastávka v Hradci Králové dne 13. července roku Před návštěvou Průběh uvítání a zhodnocení Poslední Masarykova návštěva v Hradci Králové dne 24. května roku Před návštěvou Průběh a reflexe Slavnosti vítání prezidenta Masaryka v Hradci Králové jako místo paměti Oslavy 80. narozenin TGM v Hradci Králové Před výročím Průběh oslav a jejich hodnocení v místním tisku Napsáno o Masarykovi Oslavy Masarykových narozenin jako místo paměti Závěr Prameny a literatura Seznam příloh Přílohy

5 1 Úvod Veliká a nelíčená jest oddanost a láska k Tomáši Masarykovi jako budovateli a řediteli republiky. Ale neskonale hlubší jest tato oddanost k němu jako k člověku. 1 Osobě T. G. Masaryka jsem se věnovala již ve své bakalářské diplomové práci, v níž jsem se snažila ilustrovat fenomén kolektivní paměti na příkladu dvou Masarykových pomníků ve Dvoře Králové nad Labem. V úvodním zamyšlení jsem se soustředila na úlohu pomníků ve společnosti. Ukazuje se, že pomník jakožto určitý prvek či forma vyjádření kolektivní paměti sehrává nezanedbatelnou roli při formování identity. Bez významu jistě nezůstává ani možnost spojení pomníků s určitým politickým režimem či ideologií. V závislosti na proměnách vládnoucí moci pak mnohdy dochází také k vlnám stavění nových nebo naopak bourání starých, nevyhovujících pomníků. Tento proces je možné dobře vysledovat i v případě zmiňovaných pomníků prezidenta Masaryka. 2 Tato magisterská diplomová práce navazuje v jistém ohledu na práci předchozí. Také v této práci bude pozornost soustředěna na postavu prezidenta Osvoboditele a jeho zakotvení v kolektivní paměti jednoho města. I zde se zastavíme mimo jiné u pomníku TGM. Místně se však přesuneme do krajského města Hradce Králové. Vzhledem k rozsahu této práce a též 1 Rozhledy , ročník 12, č. 10, s Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem , diplomová práce, Brno K problematice pomníků viz dále například Zdeněk HOJDA Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996 nebo Milan HLAVAČKA (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha Osudům konkrétních Masarykových pomníků se věnují například: Petra BLAŽEJOVÁ, Tomáš Garrigue Masaryk a Český Těšín, Český Těšín Ladislav FORMÁNEK Lukáš PEŠKA, Odhalení pomníku T. G. M. a návštěva prezidenta republiky Václava Klause v Holicích, Holice Věra HLADÍKOVÁ, Dva pomníky TGM ve Střekově. Pamětní spis k odhalení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka 28. října 2008, Ústí nad Labem Jiří KOTYK, Pamětní sborník k novému odhalení sochy TGM v Pardubicích, Pardubice Pavel KOUKAL, Budu se na vás dívat. Osudy pomníků T. G. Masaryka na severu Čech, Duchcov Zdeněk MAHLER, K historii pomníku TGM v Praze, in Miroslav Bednář (ed.), Spory o dějiny III. Sborník kritických textů, Praha Hana SÝKOROVÁ, Pomníky T. G. Masaryka, aneb jak jsme je se slávou stavěli a v tichosti bourali, Ostrava Miloš TRAPL, Osudy sochy. Sborník k obnovení sochy T. G. Masaryka v Prostějově , Prostějov

6 obsáhlému okruhu dostupných pramenů se časově omezíme pouze na léta , tedy období Masarykova prezidentského úřadu. V této době zažívá město Hradec Králové všestranný rozkvět. Pod vedením starosty Františka Ulricha se z města stává významné centrum českého severovýchodu. 3 Bourání pevnosti, jež započalo v 90. letech 19. století, umožnilo rychlý urbanistický a architektonický rozvoj města. Zlatá éra královéhradecké architektury je pak spojována se jmény vynikajících architektů, jakými byli mimo jiné Jan Kotěra či Josef Gočár. Rozvoj města i kvalita zdejší výstavby nezůstaly bez povšimnutí a Hradec Králové se tak stal místem, kam přijížděli významní hosté a výpravy nejen z Československa, ale i ze zahraničí, a město tak postupně získávalo pověst salónu republiky. 4 Ostatně i sám Masaryk jakožto prezident poctil město svou návštěvou hned třikrát. O tom bude pojednáno dále. K upřesnění časových a prostorových rámců této práce však nutno doplnit ještě jednu poznámku. V období nacistické okupace, konkrétně v roce 1942, došlo ke sloučení vlastního města Hradec Králové a přilehlých, dosud správně samostatných obcí. 5 Jelikož se tato práce zabývá obdobím do roku 1935, máme v případě Hradce Králové na mysli město v jeho podobě před rokem Pozornost tedy budeme soustředit pouze na současné vnitřní město. Úvodní kapitola této práce bude patřit obecnějšímu pojednání o fenoménu kolektivní paměti. Cílem této kapitoly bude přiblížení vlastního pojmu kolektivní paměť. Pokusíme se zde však nejen představit možné definice, ale také objasnit funkce kolektivní paměti, důležitým východiskem pro další zkoumání pak bude taktéž zamyšlení nad jejími formami a projevy. Fenoménu kolektivní paměti byla věnována řada publikací. Pozornost si jistě zaslouží dnes již klasické dílo francouzského filozofa a sociologa Maurice Halbwachse 6. Pro naše účely dobře poslouží i pojednání Jana Asmanna v knize Kultura a paměť 7, fenoménem 3 Poprvé byl František Ulrich zvolen starostou města dne 6. února V čele města pak setrval téměř 35 let až do své rezignace na podzim roku Bližší pojednání o osobnosti Františka Ulricha viz například Vladimír ŠKALOUD, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998, zde s. 9, 10, Tamtéž, s. 22, 23, 129, 130. Viz také Marie BENEŠOVÁ a kol., Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové Vladimír ŠKALOUD, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998, s Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha

7 paměti se dále zabývá také Jacques Le Goff v díle Paměť a dějiny. 8 Další informace můžeme doplnit na základě řady studií, konkrétně zde uveďme například zamyšlení Zdeňka Vašíčka a Françoise Mayer Minulost a současnost, paměť a dějiny publikované ve stejnojmenné knize. 9 Teoretické pojednání věnované kolektivní paměti bude tvořit rámec pro centrální část práce. V ní se zaměříme na spojení prezidenta Masaryka s východočeskou metropolí. Možné podoby kolektivní paměti budeme ilustrovat konkrétně na příběhu Masarykova královéhradeckého pomníku, na slavnostech spojených s prezidentovými návštěvami města a konečně také na oslavách u příležitosti prezidentových narozenin. Hlavní příběh Masarykova pomníku v centru Hradce Králové se odehrává v letech Právě roku 1925 dochází k položení základního kamene, slavnostní odhalení pomníku následuje o rok později. 10 Roku 1990 pak dochází k poslednímu znovuobnovení pomníku odstraněného v dobách socialismu. Můžeme konstatovat, že královéhradecký pomník TGM do značné míry kopíruje vlny stavění a bourání, jež lze vypozorovat v případě mnohých Masarykových pomníků v rámci celé republiky. 11 Osudům hradeckého pomníku byla věnována drobná publikace vydaná právě u příležitosti jeho obnovení v roce Problematikou Masarykových pomníků v Hradci Králové se v současné době zabývá PhDr. Jaroslava Pospíšilová z královéhradeckého muzea. Dle dostupných informací by se v letošním roce měla objevit aktualizovaná verze zmiňované publikace. V této práci se detailněji zaměříme pouze na část příběhu Masarykova královéhradeckého pomníku spadající do období první republiky. Zajímat nás tedy budou především okolnosti vzniku a odhalení pomníku v roce Pro tuto část práce budeme využívat fondy Státního okresního archivu v Hradci Králové, zejména pak fond Archiv města Hradec Králové a dále fond městského úřadu Hradec Králové (zápisy z jednání městské rady). Další informace poskytnou též městské kroniky a místní tisk. 8 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha Zdeněk VAŠÍČEK, Françoise Mayer, Minulost a současnost, paměť a dějiny, Brno K usnesení městské rady o vybudování pomníku došlo již roku 1923, viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Viz Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem , diplomová práce, Brno 2012, s a Zdeněk HOJDA Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996, s Josef POTOČEK a kol., Návrat k odkazu svobody, demokracie a mravnosti. Znovuobnovení sochy T. G. Masaryka v Hradci Králové 1990, Hradec Králové

8 V případě Masarykových návštěv Hradce Králové se opět budeme soustředit na období let TGM navštívil město celkem jedenáctkrát, do vymezeného období spadají tři prezidentské návštěvy, a to v letech 1919, 1926 a V této části práce si přiblížíme mimo jiné průběh slavnostního vítání prezidenta, hlavní roli zde však bude hrát reflexe Masarykových návštěv v místním tisku a kronikách. Budeme využívat informace pěti vybraných zdejších listů, konkrétně se jedná o Český Severovýchod, týdenník Československé strany národně socialistické, Kraj královéhradecký, oficielní orgán Republikánské strany československého venkova (Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu), Nové směry, týdenník krajské organisace Politické strany živnostnictva a obchodnictva československého (Týdeník československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské), Osvětu lidu, pokrokové noviny pro český východ a severovýchod (Orgán československé národní demokracie v župě královéhradecké) a Rozhledy, orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro severovýchodní Čechy (pro župu královéhradeckou). 13 Přehled o jednotlivých Masarykových návštěvách Hradce Králové přinesla též publikace místního badatele Ludvíka Domečky vydaná roku V novější literatuře nacházíme stručné pojednání o návštěvách TGM v knize Královéhradecké obrázky, jedná se však spíše publikaci populárně naučného stylu. 14 Obdobnou koncepci i cíle jako v případě Masarykových návštěv bude sledovat poslední část práce věnovaná královéhradeckým oslavám prezidentových narozenin. Konkrétně se budeme zabývat oslavami 80. narozenin TGM v březnu roku Čerpat budeme opět především z místního tisku, případně z městských kronik. V souvislosti s Masarykovými oslavami uveďme, že tradici veřejných shromáždění u příležitosti výročí narozenin a úmrtí 13 Český severovýchod vycházel v letech obvykle jednou týdně s výjimkou let , kdy se jednalo o čtrnáctideník. Kraj královéhradecký vycházel v letech dvakrát týdně. Týdeník Nové směry byl vydáván v letech Osvěta lidu byla vydávána v letech s výjimkou let Periodicita listu se měnila, v námi sledovaném období list vycházel obvykle dvakrát týdně. Rozhledy vycházely v letech obvykle jednou týdně. Názvy některých listů se během let proměňovaly, pozměněné názvy uvádím v závorkách. 14 Ludvík DOMEČKA, Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku, Hradec Králové Jiří MALINA, Královéhradecké obrázky. 2. díl, Hradec Králové

9 TGM u jeho pomníku v Hradci králové udržují v současné době členové místní pobočky Masarykovy společnosti Kolektivní paměť a její podoby Paměť potřebuje místa. 16 Současný trend ve výzkumu fenoménu paměti bychom mohli slovy Milana Hlavačky shrnout následovně: od zkoumání otázky individuální lidské paměti a lidského zapomínání z hlediska jedince se přešlo k analyzování kolektivní paměti a hlavně jejího vlivu na vytváření a zachovávání paměti a identity kolektivní. 17 Paměť již nezůstává pouze doménou filozofů, psychologů či sociologů, nýbrž sehrává roli i na poli zkoumání historického. 18 Ve snaze o uchopení pojmu paměti ovšem narážíme na drobný problém. V literatuře se setkáváme s množstvím různých specifikujících přívlastků, přičemž ve věci definice ani vzájemné hierarchie jednotlivých kategorií nepanuje souhlas. 19 Mluvíme pak například o paměti kolektivní, kulturní, sociální či komunikativní. Vzhledem k této rozrůzněnosti pojmů není zcela snadné vytvořit jednotnou, univerzální definici kolektivní paměti. Pokusíme se zde tedy alespoň nastínit několik možných pohledů. Začněme konceptem z poloviny minulého století, jehož autorem je známý francouzský sociolog a teoretik paměti Maurice Halbwachs. Nahlédnout do základních Halbwachsových tezí můžeme prostřednictvím díla Kolektivní paměť. Halbwachs ve svém pojednání rozlišuje dva druhy vzpomínek. Jedná se na jedné straně o vzpomínky individuální, na druhé straně o vzpomínky kolektivní. Jedinec se pak tudíž podle Halbwachse podílí na dvojím druhu vzpomínek. V této souvislosti hovoří autor též o paměti osobní a sociální (popřípadě paměti 15 Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Masarykovy společnosti, online: stahováno Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001, s Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s Tamtéž. 19 Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s

10 autobiografické a historické) 20. Paměť osobní se mnohdy opírá o paměť kolektivní ( chce-li si ověřit či upřesnit nějaké vzpomínky nebo dokonce zaplnit určité mezery 21 ), někdy s ní dokonce dočasně splývá, paměť kolektivní naproti tomu individuální paměti obklopuje, ale nesplývá s nimi. 22 Ústřední roli v Halbwachsově teorii sehrává proces socializace jedince a s ním myšlenka společenské podmíněnosti paměti. 23 Vlastníkem paměti je podle Halbwachse sice jednotlivec, jeho paměť je ale tvarována kolektivem. Jinými slovy, paměť je vždy kolektivní, skupinově specifická. 24 Připomeňme ještě, že dle Halbwachse není kolektivní paměť totožná s historií. Historie je totiž určitým výběrem faktů uspořádaných dle pravidel, která ovšem nebyla vlastní skupině, jež tyto minulé události udržovala v živoucí podobě. Kolektivní paměť nepřesahuje hranice dané skupiny. Naproti tomu historie stojí de facto mimo skupiny či nad nimi. Můžeme říci, že historie začíná tam, kde se již paměť nemůže opřít o skupinu, tedy vlastně v momentě, kde končí tradice a kde zaniká nebo se rozkládá sociální paměť. 25 Nejvýznamnější rysy kolektivní paměti v návaznosti na Maurice Halbwachse bychom tedy mohli shrnout následovně: Kolektivní paměť je závislá na skupině. S ohledem na množství různých skupin pak může existovat také celá řada kolektivních pamětí. Neexistuje tak žádná univerzální paměť. Důležitým znakem kolektivní paměti je dále její ukotvení v určitém konkrétním časovém a prostorovém rámci. Jiné pojetí fenoménu paměti předkládá německý badatel Jan Assmann například v díle Kultura a paměť. Podobně jako Halbwachs vztahuje Assmann vzpomínání ke skupině Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009, s Tamtéž, s. 93. Pro úplnost dodejme, že Halbwachs hovoří také o tzv. vypůjčené paměti. Jedná se o případ, kdy si člověk vypomáhá vzpomínkami jiných, aby si mohl vybavit svou vlastní minulost. Odvolává se na záchytné body, které existují mimo něj a které jsou určeny společností. Tamtéž, s Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009, s Právě v myšlence společenské podmíněnosti paměti ovšem spočívá zároveň slabina Halbwachsovy teorie, na niž ve své práci upozorňuje například Jan Assmann. Jedinec vyrůstající v odloučení od společnosti by totiž v důsledku této teorie neměl vůbec žádnou paměť, neboť vzpomínky, a to i osobní, vznikají (dle Halbwachse) pouze díky komunikaci a interakci v rámci společenských skupin. Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001, s Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s. 36, Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, s , Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s. 31,

11 Zatímco Halbwachs ve svém díle odlišuje paměť osobní a paměť kolektivní, přichází Assmann s konceptem kulturní paměti. Dále pak rozlišuje paměť kulturní a paměť komunikativní. Komunikativní paměť se dle Assmanna rozvíjí u určité skupiny lidí v určitém čase a zahrnuje vzpomínky vztahující se k nedávné minulosti, vzpomínky sdílené se současníky. Zemřou-li nositelé, zaniká také paměť. Jako příklad komunikativní paměti uvádí Assmann paměť generační. 27 Naproti tomu paměť kulturní se soustřeďuje na určité body v minulosti. Minulost zde vystupuje v podobě jakýchsi vzpomínkových figur, z faktických dějin se pak prostřednictvím vzpomínání stává mýtus. Kulturní paměť tedy na rozdíl od paměti komunikativní vykazuje určité rysy sakrality. Můžeme zde hovořit také o protikladu mezi všedním a svátečním. Významným znakem kulturní paměti je tedy dle Assmanna zformovanost a obřadnost. 28 Ukažme si však ještě na další protiklad mezi komunikativní a kulturní vzpomínkou. Ten spočívá podle Assmanna ve struktuře participace. Zatímco v případě komunikativní paměti nenacházíme žádné speciální nositele, neboť každý je považován za stejně kompetentního, má paměť kulturní své specialisty. Jejími nositeli pak mohou být, jak uvádí Assmann, například učitelé, učenci, umělci a podobně. Dalším rysem kulturní paměti může být také určitá kontrola jejího šíření. 29 Vzniká otázka, jakým způsobem se skupina podílí na kulturní paměti, je-li tato paměť šířena pouze prostřednictvím speciálních nositelů. Dle Assmanna se tak děje prostřednictvím osobní přítomnosti a shromažďování se. Pro takové shromažďování je ovšem třeba vytvořit příležitosti. Vhodnými příležitostmi mohou být kupříkladu svátky. 30 Ve své studii věnované státním svátkům na Slovensku označuje Dušan Kováč svátky za důležitá místa paměti. Ačkoliv svátky mají na rozdíl od pomníků, soch apod. spíše virtuální charakter, přesto se výrazně zapisují do vědomí společnosti. Zatímco totiž hmotné 27 Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s Tamtéž, s. 50, Tamtéž, s. 51, 52. Pro další srovnání mezi komunikativní a kulturní pamětí viz tamtéž, s Tamtéž, s

12 památníky mívají často omezenou lokální působnost, působení svátků může být celoplošné. 31 Pozvolna tak v naší úvaze přecházíme k otázce, v jakých formách se kolektivní paměť může vyskytovat. Ve výše uvedeném příspěvku jsme se setkali s označením místa paměti. Připomeňme zde tedy nyní autora konceptu míst paměti, francouzského historika Pierra Noru. Nora ve svém díle popisuje transformaci živé paměti na místa paměti. Podle Nory je paměť propojena s určitým místem či objektem, protože jen přes taková místa a objekty jsou lidé schopni vzpomínat. 32 Můžeme pak hovořit o místech, do nichž se kolektivní paměť přemístila, poté co zaniklo její přirozené prostředí a začaly mizet generace, které byly s touto minulostí bezprostředně spojeny. 33 Daný prostor se ovšem stává místem paměti, teprve jsou-li splněny určité předpoklady. Jedná se například o případ, kdy je konkrétnímu místu připsán určitý symbolický význam nebo se s ním pojí určitý rituál. Právě kolem takových míst dochází ke znovuprožívání a ritualizování minulosti. 34 Je ovšem třeba si uvědomit, že místa paměti nemusí být nutně vázána na konkrétní prostor. Již jsme se setkali se státními svátky coby místy paměti. Jacques Le Goff ve svém díle Paměť a dějiny konstatuje: Kolektivní paměť se zkoumá, zachraňuje a uctívá nikoli už v událostech, ale v dlouhém trvání, a spíš než v textech se hledá v obrazech, gestech, rituálech a oslavách. 35 Inventář míst paměti může tedy zahrnovat konkrétní i abstraktní místa, jakými mohou být kupříkladu emblémy, pomníky a památníky, hřbitovy, bojiště, ale též svátky, slavnosti či rituály. 36 Le Goff k tomuto výčtu připojuje také místa, jako jsou archivy, knihovny, muzea, architektonická místa, stavby, oslavy památných událostí, poutě nebo výročí a dále také učebnice, autobiografie či spolky Dušan KOVÁČ, Štátne sviatky v Slovenskej republike jako miesta pamäti,, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 105, Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s Tamtéž. 35 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s

13 Dle Le Goffa prochází kolektivní paměť významnou proměnou s rozšířením písma. Paměť se objevuje v nových formách, totiž v podobě nápisu či dokumentu. Nová civilizace nápisu přichází podle Le Goffa přibližně v polovině 19. století například v podobě uličních tabulí či pamětních desek. V téže době znovu narůstá také obliba soch a pomníků vůbec, zakládají se nové instituce. Zejména v období po první světové válce pak dochází k rozkvětu vzpomínání na mrtvé. Novinkou 20. století je také rozmach fotografie. 38 Zastavme se nyní blíže u pomníku jakožto nositele kolektivní paměti. Nad definicí pomníku jsem se zamýšlela už ve své bakalářské práci. Připomeňme, že na pomník můžeme nahlížet coby na architektonické či umělecké dílo a následně se tedy zabývat jeho formou a zpracováním, v závislosti na jeho ztvárnění pak můžeme rozlišovat různé typy pomníků. Jiný pohled na definici pomníku přinese zamyšlení nad jeho funkcí. 39 A právě v souvislosti s funkcí můžeme hovořit o pomníku coby místu paměti. Veřejný prostor a objekty v něm oslavují a připomínají konkrétní historické a mýtické události, vítězství či porážky, kulturní a historické osobnosti a hrdiny. Památníky jsou nositeli významů, které jsou těžko definovatelné a uchopitelné, ale jsou silně emocionální (příkladem takových reprezentovaných významů mohou být odkazy na svobodu, vítězství, smrt a podobně). 40 V sochách a památnících tedy dochází k určitému zhmotnění významů a kolektivní paměti a právě prostřednictvím významů reprezentovaných sochami či památníky se naskýtá možnost rekonstrukce a interpretace událostí. Památník může zůstat nositelem kolektivní paměti i v případě, že je z daného prostoru odstraněn, neboť absence objektu neznamená zánik významu a paměti. 41 Zaměřme se v krátkosti ještě na některá abstraktní místa paměti. Rozličné formy praktik vzpomínání můžeme pozorovat například při veřejných rituálech. Takové kolektivní rituály, jakými mohou být konkrétně například společné pochody, zpěv, tanec, modlitba a další, 38 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s. 74, 75, 101, Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem , diplomová práce, Brno 2012, s. 9, Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s Tamtéž, s

14 přispívají ke sjednocení chování účastníků a sehrávají významnou roli při vytváření kolektivní identity. 42 V předcházejících odstavcích jsme se seznámili s konceptem míst paměti a nastínili jsme možné rozlišení na místa konkrétní a abstraktní. U zmíněného konceptu ještě zůstaňme a zamysleme se nad otázkou, kdo stojí v pozadí vzniku míst paměti. Svatava Raková se ve své studii vrací k Norovu dělení paměti na paměť žitou (také rodovou či generační) a paměť umělou (kolektivní). Tyto paměti existují vedle sebe, paměť umělá ovšem během dějinného vývoje prochází určitým procesem rekonstrukce a mnohdy podléhá doplnění či změnám. Díky tomu může taková umělá paměť plnit disciplinační, případně mobilizační funkci. Na základě toho dochází Raková k závěru, že místa paměti jsou vyjádřením (zvěcněním) oficiálních či vládnoucích diskursů. 43 Podobně také proměny míst paměti jsou dle Rakové zejména výsledkem zásahů shora. 44 V tomto případě bychom tedy mohli hovořit o jakýchsi oficiálních místech paměti. Nutno ovšem dodat, že kolektivní paměť může mít i místa neoficiálního charakteru. Milan Hlavačka v souvislosti s tím hovoří o paměti oficiální a její lidové (případně zlidovělé) podobě. Předmětem zkoumání pak může být kupříkladu spontánní přežívání předchozích dominantních paměťových struktur a hierarchií v nové situaci, případně vědomé udržování zavržených a zakázaných tradic či odraz přijatého dominantního diskursu v memoriálních projevech širších společenských vrstev. 45 Již jsme si představili několik pohledů na definici kolektivní paměti a taktéž jsme si ukázali její možné formy či podoby. Uvažujme nyní v závěru této kapitoly nad funkcemi kolektivní paměti. Naši úvahu bychom mohli uvést citátem z již dříve zmiňovaného díla Jacquese Le Goffa Paměť a dějiny: Jako může amnézie způsobovat více či méně závažné poruchy 42 Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 730, Bernhard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu, s rozdílnou pamětí, Sociální studia, 2007, č. 1-2, s Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s Tamtéž, s Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 18,

15 v rámci osobnosti jedince, může také absence nebo záměrná či nechtěná ztráta kolektivní paměti u populací a národů způsobovat závažné poruchy kolektivní identity. 46 Kolektivní paměť tedy sehrává významnou roli při hledání, formování a udržování identity. Jako identifikační nástroje pak slouží právě jednotlivá místa paměti, ať už fyzická (například budovy, pomníky, památníky 47 ), nebo abstraktní (jakými mohou být kupříkladu oslavy, symboly, rituály, písně a podobně). Prvkem identifikace mohou být dále také literární kodifikace paměti (jako jsou slovníky, encyklopedie, učebnice, tisk) či mentální místa paměti (zde máme na mysli například volbu a používání konkrétní slovní zásoby). 48 Le Goff ve svém díle zmiňuje ještě další funkci kolektivní paměti. Paměť je podle něj totiž také mocenským nástrojem a cílem. 49 A jak ve své studii připomíná Milan Hlavačka, obraz minulosti se neustále mění podle priorit a zájmů přítomné společnosti, popřípadě její politické elity. 50 Kolektivní paměť tedy představuje také důležitý faktor v boji o moc, o ovládnutí vzpomínek. V následující kapitole se pokusíme přiblížit některé podoby a funkce kolektivní paměti na konkrétních příkladech z města Hradec Králové. Nejprve se budeme věnovat Masarykovu královéhradeckému pomníku a poté slavnostem spojovaným s prezidentovými návštěvami města a dále oslavám u příležitosti Masarykových narozenin. 46 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s Gábor Oláh o památníku coby nástroji identifikace uvádí: Sochy a památníky mohou hrát důležitou roli v kulturním a společenském životě měst a jejich obyvatel. Díky kolektivní paměti vzniká mezi jedinci a prostorem vztah, který je jedním z mnoha faktorů sebeidentifikace jedince. Památník se může stát silným faktorem identifikace jedince se skupinou. Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, s. 22, 23. Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, s. 11, 20. Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich místo v historickém a společenském provozu, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 13,

16 3 Pomník T. G. Masaryka na Husově náměstí 51 v Hradci Králové Za živa pomník, to je divná věc, já nevím, co to znamená. Obyčejně až po smrti se staví takové věci. To je takový vykřičník. Dej pozor, dej pozor! Ze středu hostů ozve se výkřik: To znamená, že Vás máme rádi, ať to víte již za živa. 52 Vyhlášení samostatného Československa dne 28. října roku 1918 se setkalo i v Hradci Králové s radostnou odezvou. Na domech zavlály české prapory, objevily se i slovanské trikolory a odznaky americké. Ještě téhož dne bylo přikročeno k odstraňování symbolů starého režimu rakouských orlů ze státních i jiných budov. Ony odznaky zhroucené moci zdejší mládež dle zápisu kronikáře s nadšením házela do Labe. 53 Zároveň s mizejícími připomínkami monarchie se také otevřel prostor pro nové hrdiny. Jedním z nich byl bezesporu i pozdější prezident T. G. Masaryk. Již 29. října bylo na základě jednomyslného usnesení městského zastupitelstva Hradce Králové Masarykovi uděleno čestné občanství. 54 V následujících měsících došlo také na přejmenování náměstí a ulic. Tak se například nábřeží Františka Josefa stalo nábřežím Masarykovým, náměstí Františka Josefa náměstím Svobody, most císaře Karla mostem Wilsonovým. 55 Už v prvním poválečném roce dočkal se T. G. Masaryk také svého prvního pomníku. Dle knihy Pomníky a zapomníky autorů Zdeňka Hojdy a Jiřího Pokorného byl tento vystavěn v srpnu 51 Náměstí Husovo od roku 1914 do roku 1931 (s výjimkou let ), roku 1931 přejmenováno na náměstí Masarykovo. Pojmenování změněno roku 1940 v době nacistické okupace. V letech opět Masarykovo náměstí, poté pravděpodobně v důsledku protimasarykovské kampaně znovu několikrát přejmenováno. V současné době Masarykovo náměstí. Viz Bohumír DEJMEK, Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic, Hradec Králové 1993, s Reakce TGM, když si prohlédl vlastní pomník v Hradci Králové, jak je zaznamenána v tisku, viz Slavné uvítání p. presidenta na Hradecku, Rozhledy , ročník 11, č. 22. s SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1918, kn. 232, inv. č. 521, s Odstraňování symbolů monarchie pokračovalo i v následujícím roce. Například Nové směry přinesly zprávu o odstranění kamenného orla z bývalé radnice pod titulkem Poslední zbytky, připomínající rakousko, mizí, Nové směry , ročník 1, č. 32, s SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1918, kn. 232, inv. č. 521, s Čestné občanství bylo téhož dne uděleno také Karlu Kramářovi, Františku Staňkovi, Václavu Klofáčovi a Gustavu Habrmanovi. 55 Tamtéž, s

17 roku 1919 v Loučce u Litovle. Českými zeměmi pak proběhly tři výraznější vlny stavění (a bourání) Masarykových pomníků. První spadá do roku 1928 ve spojení s oslavami desátého výročí republiky. Další velká vlna budování pomníků TGM pak přichází ve druhé polovině 30. let v reakci na Masarykovu abdikaci dne 14. prosince roku 1935 a zvláště pak jeho úmrtí dne 14. září roku Pomníky v této době národ vzdával poslední poctu svému prezidentovi. Současně představoval Masarykův odkaz významnou ideologickou oporu v dobách nacistického nebezpečí. V období okupace se pak Masarykovy pomníky často stávaly místem, kam Češi pokládali květiny, což budilo pobouření Němců. Okupační správa řešila situaci demontáží pomníků, také ve snaze oslabit vzpomínky na první republiku. Během let 1939 až 1940 pak pomníky TGM z území Protektorátu prakticky zmizely. K obnově Masarykových pomníků bylo na mnoha místech přistoupeno roku V 50. letech ovšem v důsledku protimasarykovského postoje KSČ začaly pomníky znovu mizet. Pokusy o obnovení Masarykových pomníků v roce 1968 byly ve většině případů neúspěšné. Pomníky se tak na svá místa začaly vracet povětšinou až po roce Jak jsem již zmínila v úvodu práce, v této kapitole se zaměříme na příběh jednoho z Masarykových královéhradeckých pomníků nacházejícího se v centru města na dnešním Masarykově náměstí. Jelikož je tato práce vymezena obdobím let , shrneme pozdější osudy pomníku pouze ve stručném přehledu. Protože také ke vzniku velkého Hradce Králové, tedy ke sloučení města Hradec Králové a jeho předměstí, došlo teprve roku 1942, bude pozornost věnována pouze současnému vnitřnímu městu. Proto se zde nebudeme zabývat dalšími Masarykovými pomníky, jež bychom dnes sice mohli najít na území města, v námi zkoumaném období se však tyto nacházely na území samostatných obcí Zdeněk HOJDA - Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996, s. 192, 197, Jedná se například o tyto pomníky: - pomník padlých v 1. světové válce s reliéfem TGM, Březhrad, odhalen 1920, reliéf byl později odstraněn a na pomník se již nevrátil - památník národního osvobození (památník padlým v 1. světové válce) s reliéfem TGM v Malšovicích, odhalen , několikrát odstraněn, obnoven památník padlým s reliéfem TGM v Třebši, odhalen v srpnu 1923, reliéf byl také několikrát odstraněn, navrácen až v roce

18 3.1 Myšlenka na vybudování pomníku Ukázali jsme si, že budování pomníků prezidenta Osvoboditele započalo již v prvních poválečných letech, další výraznější vlna stavění pomníků TGM pak následovala roku 1928 ve spojitosti s oslavami desetiletého trvání státu. Vznik pomníku v Hradci Králové spadá již mezidobí před rokem 1928 a v listu Prager Presse je označován dokonce za prvý monumentální pomník presidenta T. G. Masaryka či prvý opravdový pomník našeho Osvoboditele. 58 Autor článku zdůrazňuje také umělecké kvality díla a upozorňuje, že tímto počinem Hradec Králové předešel dokonce i hlavní město Prahu. 59 Začněme tedy nyní vyprávět příběh Masarykova královéhradeckého pomníku. Přenesme se v čase do roku Dne 23. května tohoto roku dochází k usnesení královéhradecké městské rady o záměru zřídit ve městě pomník prezidentu Masarykovi, a to ku příležitosti Masarykových 75. narozenin. Usnesení o vybudování pomníku je prakticky obratem rozesláno redakcím zdejších listů s prosbou o uveřejnění a místním organizacím politických stran s žádostí o vyslání zástupců do komitétu pro zřízení pomníku. U pokladny městského důchodenského úřadu je také založen zvláštní účet Fond na zřízení pomníku v Hradci Králové panu presidentu republiky Dr. T. G. Masarykovi. Ještě téhož dne daroval starosta města Dr. František Ulrich fondu 1000 Kč jako příspěvek na vybudování pomníku. 60 Takové tedy byly úřední počátky snahy o vybudování pomníku TGM v Hradci Králové. Co však usnesení městské rady předcházelo? Dle místního listu Rozhledy se myšlenka na - busta TGM v budově pošty na dnešním Riegrově náměstí, odstraněna na příkaz nacistů, po válce obnovena, dnes se busta nachází na schodišti v 1. patře budovy - busta TGM v budově školy, Nový Hradec Králové, busta zde byla umístěna pravděpodobně při otevření školy roku 1930, další osudy nejasné - busta TGM v budově hlavního nádraží, osudy nejasné - busta TGM v budově krajského soudu, odhalena dne Prvý monumentální pomník presidenta T. G. Masaryka, Kraj královéhradecký, , ročník 17, č , s. 1,2. 59 Tamtéž, s SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1923, kn. 233, inv. č. 522, s SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Obeslány byly následující politické strany: strana národně demokratická, strana socialistická, strana lidová, strana sociálně demokratická a středostavovská strana živnostensko-obchodní. Každá strana měla do komitétu vyslat po dvou zástupcích. Organizace strany komunistické a agrárníků byly obeslány pravděpodobně až v dubnu roku

19 postavení pomníku zrodila poprvé při besedě v hostinci Na růžku. Zde prý několik hostů složilo první příspěvek a žádost, aby městská rada vzala myšlenku na postavení pomníku za svou. Tuto informaci se bohužel nepodařilo doložit dalšími prameny, proto ji zde uvádím spíše jako zajímavost Přípravné práce a projekt pomníku Události roku 1924 Dne 18. února roku 1924 se konala společná schůze královéhradecké městské rady a finanční komise. Návrh na postavení pomníku TGM byl všemi účastníky schválen a bylo navrženo taktéž zřízení užšího přípravného komitétu pro postavení Masarykova pomníku. Do komitétu byl zvolen starosta města František Ulrich a zástupci místních politických stran. 62 Ve schůzi městské rady se zástupci politických stran dne 9. dubna bylo rozhodnuto, že Masarykův pomník bude stát na Husově náměstí. 63 Na základě usnesení městské rady téhož dne byl o vypracování návrhu na pomník TGM požádán sochař Jan Štursa, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. 64 Odpověď sochařova se zachovala v dopise starostovi Františku Ulrichovi ze dne 11. června. Štursa navrhuje provedení pomníku coby bronzové sochy v celkové ceně 160 tisíc Kč. 65 V dopise je dále přislíbeno dodání modelu pomníku do října téhož roku, vlastní socha by pak měla být hotova v takovém termínu, aby bylo možno pomník postavit do 28. října roku Pomník p. presidenta T. G. Masaryka v Hradci Králové, Rozhledy , ročník 8, č. 44, s SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1924, kn. 233, inv. č. 522, s Tamtéž, s Jan Štursa je považován za umělce, který jak svou tvorbou, tak pedagogickou činností významně ovlivnil sochařství první republiky. Podílel se na vytváření formy nové ikonografie mladého Československa. Mimo jiné navrhoval pro republiku nové mince a také pracoval na podobizně TGM pro poslaneckou sněmovnu. Zajímavostí je, že hlava této podobizny se stala oblíbeným oficiálním portrétem prezidenta. Petr WITTLICH, Jan Štursa, Praha 2008, s Dopis Jana Štursy starostovi Ulrichovi ze dne , SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Jedná se o sochu TGM v nadživotní velikosti o výšce přibližně 2,8 metru bez podstavce, cena je uvedena taktéž pouze za vlastní sochu bez podstavce. 19

20 Štursova nabídka byla přijata usnesením městské rady dne 14. června, rozhodnutí rady bylo profesoru Štursovi tlumočeno dopisem ze dne 18. června. 66 Koncem měsíce června bylo dále rozhodnuto o zadání soklu pro pomník architektu Josefu Gočárovi. 67 Připomeňme, že toto nebyla první Gočárova zakázka pro Hradec Králové. 68 Již od roku 1922 pracoval Gočár na projektu Anglobanky právě na Husově náměstí. Na koncepci Anglobanky řešené v uměřeném národním slohu navázal sjednoceným průčelím trojice sousedních domů a vytvořil tak unikátní architektonickou kulisu pro budoucí prezidentův pomník. Pro zajímavost uveďme, že průčelí navazujících objektů jsou korunována útvary připomínajícími písmena M. Je možné, že se jedná o architektovu hříčku se jménem prezidenta. Dále byl Gočár pověřen celkovou architektonickou úpravou náměstí. 69 Není také náhodou, že na projektu Masarykova královéhradeckého pomníku spolupracovali právě Gočár se Štursou. Oba byli členy Spolku výtvarných umělců Mánes a také profesory na Akademii výtvarných umění v Praze. Jejich spolupráci můžeme sledovat například již v letech , kdy Jan Štursa tvořil (mimochodem společně s Otto Gutfreundem, o němž se zmíníme později) sochařskou výzdobu pro Gočárem projektovanou Legiobanku v Praze Položení základního kamene a neočekávané komplikace Události roku 1925 Práce na projektu pomníku zdárně pokračovaly i v roce Od zdejšího kameníka a sochaře Václava Škody byla vyžádána nabídka na provedení kamenických prací souvisejících s položením základního kamene pro pomník. Příslušná nabídka na práce 66 Dopis Janu Štursovi ze dne , SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Architekt Gočár pracoval pro Hradec Králové již v době před první světovou válkou. V letech zde realizoval dvojici obytných domů a dále v letech modernistické schodiště u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V této době navrhl také budovy protestantského kostela a Lutherova ústavu, tyto stavby bohužel nebyly realizovány. K jeho projektům z doby první republiky patří kromě výše uvedeného koželužská škola, Rašínovo gymnázium (dnešní gymnázium J. K. Tyla), obecné a měšťanské školy, mateřská škola či budova Ředitelství státních drah. Pozoruhodné jsou také Gočárovy regulační plány. Marie BENEŠOVÁ a kol., Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s Zdeněk LUKEŠ a kol., Josef Gočár, Praha 2010, s. 106, 107, Tamtéž, s. 312, 313,

21 v celkové ceně 770 Kč dorazila technické kanceláři města dne 23. února. Ještě téhož dne byla nabídka usnesením městské rady přijata. Zadané práce měly být provedeny do 5. března. 71 V březnu roku 1925 oslavil prezident Masaryk své 75. narozeniny. Také Hradec Králové slavil narozeniny svého prezidenta. Tohoto roku byly ovšem královéhradecké oslavy výjimečné. 72 Završením slavností bylo totiž položení základního kamene k pomníku TGM. Můžeme sledovat průběh tohoto slavnostního aktu tak, jak ho zachytil zdejší kronikář. V neděli dne 8. března se shromáždilo obecenstvo v hojném počtu na Husově náměstí. Okolí základního kamene bylo vyzdobeno květinami. Slavnost zahájil svým projevem starosta Ulrich. Hovořil o důvodu, proč Hradec Králové staví prezidentovi za živa pomník. Uvedl: Je to vděčnost a uznání za jeho osvoboditelské dílo, má být svědomím nám i potomkům a jest i projevem místního holdu za to, že pan president měl Hradec vždy rád, že do něho rád zajížděl Jeho duch je to, jenž vytvořil vlastně Hradec takový, jaký nyní jest. 73 O Masarykově osobnosti a zásluhách promluvil také další řečník, tehdejší poslanec Národního shromáždění František Tomášek. Po slavnostních projevech zazněla hymna a oba výše zmiňovaní pánové přistoupili k poklepům na kámen. Slavnost byla ukončena uložením pamětní listiny do schránky v základech kamene. 74 O průběhu oslav informovaly také zdejší listy. Podle zprávy Kraje královéhradeckého ze dne 11. března se oslavy těšily velké účasti. Vrcholným bodem oslav bylo dle této zprávy právě položení základního kamene pro pomník TGM. Kraj také připomíná, že k plánovanému odhalení pomníku dojde nejpozději v den svátku národní svobody, tedy 28. října téhož roku. Dále Kraj uvádí přepis projevů obou slavnostních řečníků. Část z Ulrichova projevu jsme 71 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Schůze VIII. dne 23. února 1925, čl. 96, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1925, kn K průběhu oslav viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1925, kn. 234, inv. č. 523, s V této kapitole se zaměříme pouze na tu část slavnosti související s položením základního kamene pro pomník TGM. Oslavy probíhaly od 6. do 8. března. Program oslav byl uveřejněn například v Osvětě lidu , ročník 28, č SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta , rok 1925, kn. 234, inv. č. 523, s Tamtéž, s. 78,

22 citovali výše, připomeňme zde tedy ještě několik myšlenek z projevu druhého řečníka, Františka Tomáška. Tomášek poukázal na zajímavou skutečnost: Dříve nestavěli jsme pomníky živým jak veliký musí býti tento muž, náš president, když u něho činíme výjimku! Poté, co řečník pohovořil o kvalitách Masarykových a o poslání zdejšího pomníku, dodal: cena pomníku stoupne, když také v srdci, v duši vystavíme si pomník nehynoucí toho muže, jenž opravdu je hoden nejvyšší úcty a lásky národa. 75 Další informace o průběhu slavností doplňuje také Český severovýchod v čísle ze dne 13. března. U základního kamene byla postavena čestná stráž tvořená zástupci Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a legionářů, dále čestná rota československého vojska, školní mládež a zástupci městské rady i úřadů. Dle zprávy byly letošní prezidentovy narozeniny oslavovány všemi vrstvami obyvatelstva. Jistou zajímavostí zmiňovanou pouze v Českém severovýchodu může být přítomnost biskupa, který se dřívějších oslav neúčastnil. List to komentoval následovně: Je to známkou, že i z Říma vane jiný vítr a že se přece již jen se stálostí republiky i v Římě počítá. 76 Účast biskupa na Masarykových oslavách je o to pozoruhodnější, že právě v roce 1925 vyvrcholilo napětí mezi československým státem a Vatikánem, způsobené mimo jiné i Masarykovou prohusitskou orientací. 77 V závěru list dodává, že prezidentův pomník má být odhalen 28. října, čímž prokáže Hradec Králové, že si dovede vážiti člověka nejlepšího a o náš stát nejzasloužilejšího. 78 Zprávy o položení základního kamene pro pomník TGM přinesla také Osvěta lidu ze dne 14. března. List připomíná, že i před léty měl Masaryk v Hradci Králové své příznivce, ale nebylo jich tehdy mnoho, naopak zde byla řada lidí, kteří se vůči Masarykovi stavěli nenávistně. Nyní se ovšem zástupci snad všech společenských tříd, zástupci korporací a společností sešli poklonit se velké osobnosti Masarykově Hradecké oslavy presidentových narozenin, Kraj královéhradecký , ročník 16, č. 20, s Místní zprávy. Oslavy 75. narozenin presidenta republiky Dra Masaryka a položení základního kamene na jeho pomník na Husově náměstí, Český severovýchod , ročník 3, č. 6, s Podrobnější informace například Marek ŠMÍD, Postava Jana Husa jako předmět sporu mezi Československem a Svatým stolcem v období první republiky, in Zděněk Kučera a kol. (eds.) Hus a Masaryk, hledání národní tradice a identity. Sborník projevů pronesených na slavnostním setkání u příležitosti 163. výročí narození Tomáš Garrigua Masaryka v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a dalších příspěvků, Praha 2013, s Místní zprávy. Oslavy 75. narozenin presidenta republiky Dra Masaryka a položení základního kamene na jeho pomník na Husově náměstí, Český severovýchod , ročník 3, č. 6, s Hradecká vzpomínka na presidenta, Osvěta lidu , ročník 28, č

23 V květnu téhož roku byly ovšem další práce na pomníku nečekaně přerušeny tragickou smrtí jeho hlavního autora, sochaře Jana Štursy. Možné řešení vzniklé situace předkládá ve svém dopise starostovi architekt Gočár. Nedoporučuje dokončení Štursova modelu, ovšem ani vypsání veřejné soutěže na pomník, což by celou záležitost značně pozdrželo a přineslo by komplikace také s ohledem na již hotovou koncepci Husova náměstí a celkovou architekturu pomníku. Gočár tedy navrhuje svěřit práce na Masarykově pomníku sochaři Gutfreundovi, kterého považuje za jedině schopného toto dílo zdárně dovésti ku konci. 80 Ke Gočárovu návrhu se přiklonily taktéž další významné osobnosti z pražských uměleckých kruhů, historikové umění doktor Zdeněk Wirth a profesor Antonín Matějček. V dopise Ulrichovi ze dne 20. května hovoří Wirth o jediném možném řešení jelikož prostor, měřítko i hmota pro pomník jsou dány (na základě návrhu, jenž vyšel ze společné práce architekta Gočára a sochaře Štursy), nebylo by na místě vypsání soutěže. Stejně jako Gočár navrhuje i Wirth zadat práce na pomníku Gutfreundovi. 81 Uveďme zde v krátkosti ještě vyjádření profesora Matějčka. Podobně jako Gočár nepovažuje Matějček dokončování Štursova modelu za vhodné. Dle Matějčka je tedy třeba povolati někoho, kdo by čestně dostál úkolu, jenž vyplývá z uměleckých záměrů projektanta Husova náměstí (myšleno Gočára). 82 Také Matějček se připojuje k návrhu Gočárovu a Wirthovu a doporučuje rovněž sochaře Gutfreunda. Stejně jako Štursa a Gočár byl i Otto Gutfreund členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Již jsme zmiňovali spolupráci těchto tří umělců na budově pražské Legiobanky. Společně s Gočárem se Gutfreund podílel například také na výzdobě budovy Vyšší zemědělské družstevní školy a Domu zemědělské osvěty na Vinohradech. Není tedy překvapující, že si Gočár vybral pro další spolupráci na Masarykově královéhradeckém pomníku právě 80 Dopis architekta Gočára starostovi Ulrichovi, nedatováno, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Dopis Dr. Zdeňka Wirtha starostovi Ulrichovi ze dne , SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č Dopis prof. Matějčka starostovi Ulrichovi ze dne , tamtéž. 23