Otázky ke státní závěrečné zkoušce [zkoušce odborné způsobilosti] v oboru dějiny a teorie architektury a urbanismu

Transkript

1 Otázky ke státní závěrečné zkoušce [zkoušce odborné způsobilosti] v oboru dějiny a teorie architektury a urbanismu pro předsedy (členy) státnicových komisí [pro členy zkušebních komisí při autorizační radě České komory architektů]

2 I. PRAVĚKÉ STAVITELSTVÍ A ARCHITEKTURA - VZNIK ARCHETYPŮ KONSTRUKČNÍCH, TEKTONICKÝCH A TYPOLOGICKÝCH I.1 Obytné stavby, opevnění; pravěký urbanismus I.2 Pohřební, kultovní a megalitické stavby II. STAROVĚKÝ EGYPT - OSÍDLENÍ, ČASOVÉ VYMEZENÍ, TYPOLOGICKÉ DRUHY, URBANISMUS, KONSTRUKCE A MATERIÁLY, ARCHITEKTONIKA II.1 II.2 II.3 Obytné stavby a urbanismus Pohřební stavby Chrámy III. STAROVĚKÁ MALÁ ASIE A PŘEDNÍ VÝCHOD - OSÍDLENÍ, ČASOVÉ VYMEZENÍ KULTUR, TYPOLOGICKÉ DRUHY, KONSTRUKCE A MATERIÁLY, ARCHITEKTONIKA III.1 III.2 III.3 III.4 Malá Asie Fénicie Palestina Izrael IV. STAROVĚKÝ A STŘEDOVĚKÝ STŘEDNÍ A DÁLNÝ VÝCHOD - OSÍDLENÍ, ČASOVÉ VYMEZENÍ KULTUR, TYPOLOGICKÉ DRUHY, KONSTRUKCE A MATERIÁLY, ARCHITEKTONIKA IV.1 IV.2 IV.3 IV.4 IV.4 IV.5 IV.6 IV.7 IV.8 Mezopotámie Persie Arabské státy Střední východ / Afghánistán Indie Čína Jihovýchodní Asie / Barma, Kambodža, Vietnam Korea Japonsko V. PŘEDKOLUMBOVSKÁ AMERIKA - OSÍDLENÍ, ČASOVÉ VYMEZENÍ KULTUR, TYPOLOGICKÉ DRUHY, KONSTRUKCE A MATERIÁLY, ARCHITEKTONIKA V.1 Severní a Jižní Amerika / kultura prérijních Indiánů, Eskymáků a obyvatel Ohňové země V.2 Severní a Střední Amerika / kultura pueblových Indiánů TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 2 / 16

3 V.3 Střední Amerika I / Mayové V.4 Střední Amerika II / Aztékové a Toltékové V.5 Jižní Amerika / Inkové VI. ARCHITEKTURA EGEJSKÉ OBLASTI A ŘECKA VE STAROVĚKU ČASOVÉ, ZEMĚPISNÉ A POLITICKÉ VYMEZENÍ KULTUR, CENTRA KULTUR, URBANISMUS, MATERIÁLY A KONSTRUKCE, ARCHITEKTONIKA, STAVEBNÍ DRUHY VI.1 VI.2 VI.3 VI.4 VI.5 Egejská kultura kompletně Periodizace kultury pevninského Řecka s důrazem na klasické období Vyjmenovat stavební druhy. Urbanismus, orientační Athény Athénská Akropolis a její stavby - nakreslit Helénistická stavební kultura VII. STAVEBNÍ DRUHY STAROVĚKÉHO ŘECKA VE VŠECH KULTURNÍCH PERIODÁCH VII.1 VII.2 VII.3 VII.4 Stavby obytné - dům s megaronem a dům s perystilem a jejich dopad na jiné kultury a typologické druhy Stavby správní a kulturní - beleuterion, stoa, odeon, divadlo - podrobně Chrámy (typy podle půdorysu a podle průčelí), oltáře, náhrobky a drobná architektura Stavby sportovní - gymnaseion, stadion, hippodrom VIII. ANTICKÉ ŘÁDY VČETNĚ ÚSEKU KLADÍ VIII.1 VIII.2 VIII.3 VIII.4 VIII.5 Dorský řád - vznik, podoba řádu v Řecku a Římě, řešení problémového nároží v Řecku a Římě - nakreslit Ionský řád - vznik, podoba řádu v klasickém Řecku, helenismu a Římě, řešení problémového nároží Korintský řád Kompozitní řád Toskánský řád IX. ETRURIE - STAVEBNÍ DRUHY, MĚSTA, KONSTRUKCE A MATERIÁLY, ARCHITEKTONIKA X. STAVEBNÍ DRUHY V ANTICKÉM ŘÍMĚ VE VZTAHU K PERIODÁM ŘÍMSKÝCH DĚJIN A INSPIRAČNÍM ZDROJŮM TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 3 / 16

4 X.1 Vila a její druhy X.2 Veřejné stavby I. / kurie, stadion, circus, tabularium; bazilika a thermy podrobněji X.3 Veřejné stavby II / divadlo (včetně rozdílu proti řeckému), amfiteátr; stavební a architektonické řešení X.4 Chrámy - podélné (návaznost na řeckou a etruskou tradici) i centrály X.5 Pohřební architektura, oslavné stavby, památníky a jiná drobná architektura XI. ŘÍMSKÉ STAVITELSTVÍ A ARCHITEKTONIKA. ODKAZ DO STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU XI.1 XI.2 XI.3 XI.4 Zdivo a klenby, odkaz do středověku a novověku Architektonika v antickém Římě souhrnně - uplatnění tektoniky skutečné a dekorativní ve vztahu ke konstrukci Příklady použití, úpravy v řádovém tvarosloví Římské arkády, nakreslit, vysvětlit architektoniku a úpravy v řadovém tvarosloví, odkaz pro novověkou architekturu Vítězný oblouk, nakreslit, vysvětlit architektoniku a úpravy v řadovém tvarosloví, odkaz pro novověkou architekturu XII. ŘÍMSKÝ URBANISMUS - MĚSTA A JEJICH FORA, OPEVNĚNÍ, CESTY, VOJENSKÉ TÁBORY XII.1 XII.2 XII.3 Římská města, vojenské tábory, cesty a opevnění Forum obecně, císařská fora v Římě Římské vojenské tábory a jejich vliv na rozvoj evropských měst XIII. PŘEDROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V EVROPĚ - STARŠÍ A NOVÉ PRINCIPY V TYPOLOGII A TVAROSLOVÍ KŘESŤANSKÉ ANTIKY, STAVBY V MILÁNU A RAVENNĚ, TZV. KAROLÍNSKÁ RENESANCE A JEJÍ OHLASY XIII.1 XIII.2 XIII.3 XIII.4 XIII.5 Starší a nové principy ve stavbách křesťanské antiky Podélné a centrální stavby křesťanské antiky Pozdní antické stavby v Milánu a Ravenně Karolínské stavby v západní a střední Evropě Kostel P. Marie a Karla Velikého v Cáchách XIV. PŘEDROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH OPEVNĚNÍ HRADIŠŤ, POČÁTKY ZDĚNÉ ARCHITEKTURY NA VELKÉ MORAVĚ, STAVBY Z OBDOBÍ POČÁTKŮ ČESKÉHO STÁTU TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 4 / 16

5 XIV.1 XIV.2 Velkomoravská architektura a její ohlasy v Čechách Stavby z období počátků českého státu XV. BYZANTSKÁ A ISLÁMSKÁ ARCHITEKTURA - ZEMĚPISNÉ A ČASOVÉ VYMEZENÍ, TYPOLOGICKÉ DRUHY A VÝZNAMNÉ OBJEKTY, OHLASY, ISLÁMSKÉ STAVBY A JEJICH VLIV NA KŘESŤANSKOU EVROPU XV.1 XV.2 XV.3 XV.4 Východořímská říše a Konstantinopol / Arménie, Gruzie Typologické a konstrukční principy byzantských staveb Hagia Sophia Islámské stavby ve východním a jižním Středomoří XVI. ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA - ANTICKÉ TRADICE A NOVÉ PŘÍNOSY, STAVEBNÍ DRUHY, TVAROSLOVÍ, TRIBUNOVÉ KOSTELY NA ČESKÉM VENKOVĚ A PRAŽSKÉ ROMÁNSKÉ DOMY XVI.1 XVI.2 XVI.3 XVI.4 XVI.5 XVI.6 Antické tradice a nové přínosy v románské architektuře Románské baziliky v západní a střední Evropě a jejich původ Technologie a tvarosloví románských staveb Románské centrální a podélné stavby v českých zemích Románský tribunový kostel Pražské románské domy XVII. VZNIK A POČÁTKY GOTICKÉ ARCHITEKTURY - PŮVOD, ŠÍŘENÍ V ZÁPADNÍ EVROPĚ A NÁSTUP DO ČECH, TYPOLOGIE, TECHNOLOGIE A TVAROSLOVÍ, VÝZNAMNÉ STAVBY XVII.1 XVII.2 XVII.3 XVII.4 XVII.5 Prvky a tříbení znaků gotické architektury v severní Francii Počátky gotické architektury v českých zemích Gotická profánní architektura Gotická sakrální architektura Gotická katedrála XVIII. VRCHOLNĚ GOTICKÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA V ČECHÁCH - ČASOVÉ VYMEZENÍ, STAVEBNÍ DRUHY, PETR PARLÉŘ A JEHO STAVBY, KRÁSNÝ SLOH XVIII.1 XVIII.2 XVIII.3 XVIII.4 Rozvoj gotické architektury ve 14. století Stavby Petra Parléře v Praze a ve středních Čechách Katedrální stavby v Čechách Stavební vývoj pražské katedrály ve středověku TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 5 / 16

6 XVIII.5 XVIII.6 XVIII.7 Typologie a konstrukce menšího gotického kostela a zvonice Městské kostely bazilikálního a halového typu Česká architektura kolem roku 1400 (krásný sloh) XIX. STŘEDOVĚKÁ KLENEBNÍ TECHNIKA - TVARY, NÁZVOSLOVÍ, TECHNOLOGIE, VÝZNAMNÉ OBJEKTY OD RANÉ DO POZDNÍ GOTIKY XIX.1 XIX.2 XIX.3 XIX.4 XIX.5 Tvary a způsoby bednění základních středověkých kleneb Postup stavby křížové klenby bez žeber a se žebry Klenby Petra Parléře v pražské katedrále Pozdně gotické klenby Sklípková klenba / klenby Benedikta Rejta a jeho následovníků XX. SÍDELNÍ STRUKTURA A URBANISMUS (SÍDLIŠTNÍ STRUKTURA) VE STŘEDOVĚKU - MĚSTO A VESNICE, ZAKLÁDÁNÍ, VÝZNAMNÁ MĚSTA A ZEJMÉNA PRAHA XX.1 XX.2 XX.3 XX.4 XX.5 XX.6 Civitas dei a Civitas terrena / duchovní předpoklady kultivace krajiny a vliv řádů na proces urbanizace (kolonizaci) území Vesnice a kostel v raném středověku, zakládací schémata vesnic ve 13. až 14. století Sídelní proměny ve 13. a 14. století, vazby gotických měst na starší předchůdce Zakládání gotických měst a jejich síť v českých zemích Urbanistická struktura středověké Prahy Založení pražského Nového města XXI. TYPOLOGIE STŘEDOVĚKÝCH OBYTNÝCH A OBRANNÝCH STAVEB - DŮM VE MĚSTĚ A NA VESNICI, STRUKTURA GOTICKÉHO MĚSTA, OPEVŇOVACÍ STAVBY XXI.1 XXI.2 XXI.3 XXI.4 Základní prvky struktury gotického města Domy a veřejné budovy ve středověkém městě Středověký městský a vesnický dům a jeho obytná místnost Gotické opevnění, hrad a tvrz XXII. POZDNÍ GOTIKA V ZÁPADNÍ EVROPĚ A V ČECHÁCH - ČASOVÉ VYMEZENÍ, PROMĚNA ARCHITEKTURY, VÝZNAMNÉ STAVBY TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 6 / 16

7 XXII.1 XXII.2 XXII.3 XXII.4 XXII.5 Pozdní gotika v západní Evropě / Francie, Anglie, Německo Pozdní gotika ve střední Evropě Pozdní gotika ve východní Evropě Pozdně gotické stavby v okruhu pražského královského dvora Pozdně gotické stavby ve městech a klášterech XXIII. PRINCIPY RENESANČNÍ ARCHITEKTURY - SPOLEČENSKÉ PODMÍNKY VZNIKU, KLENEBNÍ TECHNIKA, STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE XXIII.1 XXIII.2 XXIII.3 XXIII.4 Stavební druhy v renesanci Prameny renesanční architektury a společenské podmínky vzniku renesance Klenební techniky v renesanci Stavební materiály a konstrukce v renesanci XXIV. PRINCIPY ITALSKÉ RENESANČNÍ ARCHITEKTURY - VÝVOJ CENTRÁLNÍHO A PODÉLNÉHO PROSTORU, PALÁCOVÉHO PRŮČELÍ, URBANISMUS, TEORETIKOVÉ XXIV.1 XXIV.2 XXIV.3 XXIV.4 Vývoj centrálního a podélného chrámového prostoru v italské renesanci Vývoj palácového průčelí v italské renesanci Urbanismus v italské renesanci Teoretikové italské renesance XXV. RANÁ RENESANCE V ITÁLII - ŠÍŘENÍ RENESANCE, ARCHITEKTI QUATTROCENTA XXV.1 XXV.2 XXV.3 XXV.4 Vznik a šíření renesanční architektury v Itálii Architekti italského quattrocenta Tvorba Filippa Brunelschiho Architekt Leone Battista Alberti XXVI. VRCHOLNÁ A POZDNÍ RENESANCE V ITÁLII, MANÝRISMUS ARCHITEKTI, CHRÁM SV. PETRA, VILA XXVI.1 XXVI.2 XXVI.3 XXVI.4 XXVI.5 XXVI.6 Tvorba Donata d Angela Bramanta Michelangelo Buonarotti jako architekt Andrea Palladio Giacomo Barozzi da Vignola Chrám sv. Petra v Římě Vila a zahrada v italské renesanční architektuře TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 7 / 16

8 XXVI.7 Manýrismus v italské architektuře - podstata, příklady XXVII. MIMOITALSKÁ RENESANČNÍ ARCHITEKTURA - FRANCIE, ŠPANĚLSKO A PORTUGALSKO, NĚMECKO XXVII.1 XXVII.2 XXVII.3 Renesanční architektura ve Francii Renesanční architektura ve Španělsku a Portugalsku, její směry Renesanční architektura v Německu XXVIII. POČÁTKY ČESKÉ RENESANČNÍ ARCHITEKTURY V DOBĚ JAGELLONSKÉ - PŘESTAVBA PRAŽSKÉHO HRADU XXVIII.1 XXVIII.2 XXVIII.3 První projevy renesanční architektury v českých zemích za Jagellonců Přestavba Pražského hradu za Jagellonců Počátky renesanční architektury za Jagellonců - mimo Pražský hrad XXIX. VRCHOLNÁ A POZDNÍ RENESANCE V ČESKÝCH ZEMÍCH - PŘESTAVBA PRAŽSKÉHO HRADU ZA HABSBURKŮ, ČESKÁ MĚSTA, ZÁMKY, PALÁCE, RADNICE, KOSTELY, MĚŠŤANSKÝ DŮM; ARCHITEKTI XXIX.1 XXIX.2 XXIX.3 XXIX.4 XXIX.5 XXIX.6 XXIX.7 XXIX.8 XXIX.9 XXIX.10 Přestavba Pražského hradu za Habsburků Česká města v renesanci Zámecká architektura v české renesanci Renesanční paláce v českých zemích Radniční architektura v české renesanci Renesanční sakrální architektura v českých zemích Renesanční měšťanský dům v českých zemích Centrální stavby v české renesanci Renesanční zahrada v českých zemích Architekti české renesance XXX. BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ITÁLII - STAVEBNÍ DRUHY, DYNAMICKÝ A KLASICISTNÍ SMĚR, ARCHITEKTI XXX.1 XXX.2 XXX.3 XXX.4 XXX.5 XXX.6 Barokní tvarosloví, stavební druhy Chrám sv. Petra v Římě a jeho barokní dostavba Směry barokní architektury v Itálii Dynamický směr v italské barokní architektuře - podstata, představitelé F. Borromini a G. Guarini Klasicistní směr v italské barokní architektuře 18. století Přestavba Říma v době barokní TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 8 / 16

9 XXXI. BAROKNÍ ARCHITEKTURA VE FRANCII, ANGLII, ŠPANĚLSKU, PORTUGALSKU, NĚMECKU A RAKOUSKU, VE VÝCHODNÍ A SEVERNÍ EVROPĚ; BAROKNÍ ARCHITEKTURA KOLONIÁLNÍ / JIŽNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA, ASIE XXXI.1 Barokní architektura ve Francii - představitelé, příklady XXXI.2 Barokní architektura v Anglii - představitelé, příklady XXXI.3 Barokní architektura ve Španělsku a Portugalsku - představitelé, příklady XXXI.4 Barokní architektura v Německu - centra, architekti, příklady XXXI.5 Barokní architektura v Rakousku, představitelé a jejich činnost v českých zemích XXXI.6 Barokní architektura ve východní a severní Evropě - představitelé, příklady XXXI.7 Barokní architektura koloniální / Jižní a Střední Amerika, Asie - představitelé, příklady XXXII. BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH - SMĚRY, BAROKNÍ GOTIKA, ARCHITEKTI, STAVEBNÍ DRUHY, ZAHRADA XXXII.1 XXXII.2 XXXII.3 XXXII.4 XXXII.5 XXXII.6 XXXII.7 XXXII.8 XXXII.9 Časové rozdělení české barokní architektury Klasicistní směr v české barokní architektuře Dynamický směr v české barokní architektuře Barokní gotika v českých zemích Zámek v českém baroku Palác v české barokní architektuře Poutní místa v českém baroku, barokní krajina Barokní zahrada v české zámecké a palácové architektuře Barokní urbanismus v českých zemích XXXIII. ČESKÁ BAROKNÍ ARCHITEKTURA V OBDOBÍ TŘICETILETÉ VÁLKY XXXIII.1 XXXIII.2 Valdštejnská architektura v Praze a v českých zemích Feudální a sakrální architektura za třicetileté války v českých zemích XXXIV. RANĚ BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH PO R OPEVŇOVÁNÍ MĚST XXXIV.1 Opevňování českých měst po třicetileté válce XXXIV.2 Feudální a sakrální architektura v českých zemích TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 9 / 16

10 XXXIV.3 Rozbor urbanistického a architektonického členění tří pražských palácových průčelí 17. století - palác Valdštejnský, Černínský a Toskánský XXXIV.4 Architekt Jean Baptiste Mathey XXXV. VRCHOLNĚ BAROKNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH ARCHITEKTI, KOSTEL SV. MIKULÁŠE V PRAZE - MALÉ STRANĚ XXXV.1 XXXV.2 XXXV.3 XXXV.4 Kryštof Dientzenhofer a skupina dynamicko-barokních kostelů Tvorba Jana Blažeje Santiniho-Aichla a barokní gotika Tvorba Kiliána Ignáce Dientzenhofera Kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně XXXVI. POZDNÍ BAROK A ROKOKO V ČESKÉ ARCHITEKTUŘE - PŘESTAVBA PRAŽSKÉHO HRADU, ZÁMKY A PALÁCE, PEVNOSTENSKÁ MĚSTA, LIDOVÁ ARCHITEKTURA XXXVI.1 Pozdně barokní přestavba Pražského hradu XXXVI.2 Pozdně barokní a rokoková zámecká a palácová architektura v českých zemích XXXVI.3 Barokní lidová architektura v českých zemích XXXVI.4 Barokní pevnostenská města v českých zemích XXXVII. CENTRA KLASICISMU - EVROPA, AMERIKA XXXVII.1 Francouzské etapy klasicismu, empír - významné památky XXXVII.2 Specifická forma francouzských klasicistů, osobnosti Ledoux, Durand, Boullée XXXVII.3 Klasicismus v Anglii a jeho významné stavební památky XXXVII.4 Klasicismus v Německu a v Rusku XXXVII.5 Klasicismus v českých zemích a jeho odraz v architektuře XXXVII.6 Klasicistní ideál Ameriky, architekti a významné stavby XXXVIII. KLASICISTNÍ URBANISMUS - ZALOŽENÍ A KOMPOZICE VÝZNAMNÝCH MĚST V EVROPĚ A AMERICE XXXVIII.1 Pařížský diametr a koncepce města - nakreslete XXXVIII.2 John Nash a urbanismus velkého Londýna - nakreslete XXXVIII.3 Založení Petrohradu jako významného města v Rusku - nakreslete XXXVIII.4 Specifika českých klasicistních měst, založení Terezína a Josefova - pevnostní města - nakreslete TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 10 / 16

11 XXXVIII.5 Americká ideální města - Washington, New York a Philadelphia XXXIX. INŽENÝRSTVÍ JAKO VÝRAZNÝ FENOMÉN ARCHITEKTURA 19. STOLETÍ A POČÁTKU 20. STOLETÍ (NOVÉ KONSTRUKCE, TECHNOLOGIE A MATERIÁLY) XXXIX.1 Počátky železných konstrukcí, technologie a inženýrské stavby (mosty, nádraží) XXXIX.2 Universální světové výstavy a architektura moderních výstavních pavilonů - od Londýna po Paříž XXXIX.3 Železné konstrukce v architektuře nových stavebních druhů (obchodní domy, peněžní ústavy) XXXIX.4 Železobeton v architektuře a jeho vliv na architektonickou formu (Hennebique, Monier, Baudot, Perret) XL. NOVÁ TYPOLOGIE ARCHITEKTURY 19. STOLETÍ A JEJÍ ODRAZ V ARCHITEKTONICKÉ FORMĚ (NAPŘÍKLAD DIVADLO, MUZEUM, PARLAMENT NEBO RADNICE) XL.1 Vývoj divadelní formy na příkladu tvorby Gillyho, Schinkela a Sempera XL.2 Zvláštnosti vývoje Národního divadla v Praze - datujte a nakreslete jednotlivé fáze XL.3 Musea Gotfrieda Sempera ve Vídni a jejich vliv na českou architekturu XL.4 Příklady rozvinutých půdorysných forem divadla 2. poloviny 19. století (Garnier, Siccardsburg a van der Nüll, Fellner a Helmer) - popište XL.5 Půdorysný koncept obytného domu 1. a 2. poloviny 19. století, rozdíly a vlivy XL.6 Nájemný dům a jeho vývoj v 19. století - nakreslete půdorysná schémata XL.7 Vila její vývoj v 19. století (od Palladiova benátského půdorysu ke cottage) XLI. NOVÝ AMERICKÝ DŮM A JEHO VLIV NA USPOŘÁDÁNÍ MĚSTA / AMERICKÝ URBANISMUS XLI.1 Jednotlivé fáze vývoje Chicaga v druhé polovině 19. století; ocelový skelet a mrakodrap, významní architekti XLI.2 Konstrukční a půdorysná koncepce moderního domu v Chicagu (princip konstrukce, uvolněný půdorys) XLI.3 Sullivan a Frank Lloyd Wright; ranná fáze Wrightovy tvorby - princip prérijního domu TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 11 / 16

12 XLII. VZNIK METROPOLE V 19. STOLETÍ, REFORMAČNÍ SNAHY A UTOPIE (PAŘÍŽ, BARCELONA,VÍDEŇ, LONDÝN, PETROHRAD, PRAHA) XLII.1 XLII.2 XLII.3 XLII.4 XLII.5 Zrod metropole obecné principy, periodizace, přehled nejvýznamnějších metropolí Paříž / haussmanizace Paříže za Napoleona III; vliv na ostatní města Barcelona a plán Cerda Vídeň a Ringstrasse - urbanistická koncepce a významné stavební památky Přerod Prahy v 19. století / vliv moderních urbanistických koncepcí na česká a moravská města, zboření hradeb XLIII. NEOSTYLY V ARCHITEKTUŘE 19. STOLETÍ A EKLEKTICISMUS XLIII.1 XLIII.2 XLIII.3 XLIII.4 Eklekticismus a jeho projevy v architektuře přelomu století periodizace a nejvýznamnější díla Novorománská a novogotická architektonická tvorba v Evropě a v českých zemích Novorenesance v Evropě a v českých zemích Novobarokní a druhorokoková architektura v Evropě a v českých zemích XLIV. TEORIE A PRAXE PAMÁTKOVÉHO PURISMU 19. STOLETÍ XLIV.1 XLIV.2 XLIV.3 Teoretici památkového hnutí a jejich vliv na architekturu (Viollet le Duc, Riegl, Dvořák, Dehio, Neuwirth ) Novodobé hutě a Společnosti na dostavbu katedrál v Evropě Kranner, Mocker a Hilbert a památkové hnutí v české architektuře XLV. POČÁTKY MODERNÍHO URBANISMU V EVROPĚ (MYŠLENKY A REALIZACE ZAHRADNÍCH MĚST, CAMILLO SITTE, OTTO WAGNER A OSTATNÍ KONCEPCE) XLV.1 XLV.2 XLV.3 Ebenezer Howard a myšlenka zahradního města Camillo Sitte a jeho vztah k modernímu městu (realizace v českých zemích) Tony Garnier a průmyslové město počátku 20. století (srovnej s ostatními koncepcemi - Soria y Mata apod.) TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 12 / 16

13 XLVI. MODERNISMUS V EVROPSKÉ ARCHITEKTUŘE NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ (MODERNA, ART NOUVEAU, MODERN STYLE, WERKBUND, SECESE, JUGENDSTIL A DALŠÍ) XLVI.1 Magnetické pole vídeňské školy Otto Wagnera (Evropa a Wagnerovi žáci) XLVI.2 Art Nouveau ve Francii a Belgii XLVI.3 Antonio Gaudí a katalánská architektura 2. polovina 19. století a počátek 20. století XLVI.4 Modern Style - Mackintosh a kořeny Arts and Crafts XLVI.5 Jugendstil a vliv vídeňských architektů (Olbrich, Hofmann ) XLVI.6 Německý Werkbund a Hermann Muthesius - výstavy Werkbundu v Evropě XLVII. EVROPSKÉ -ISMY DRUHÉ DEKÁDY 20. STOLETÍ (EXPRESIONISMUS, KONSTRUKTIVISMUS, FUTURISMUS, KUBISMUS, ART DECO ), RAUMPLAN ADOLFA LOOSE XLVII.1 XLVII.2 XLVII.3 XLVII.4 XLVII.5 XLVII.6 Expresionismus v Německu a specifická forma architektury Český kubismus a rondokubismus (národní styl) Kořeny abstraktivismu v Rusku - Malevičův suprematismus Výstava dekorativních umění v Paříži 1925 a významné pavilony Auguste Perret a moderní architektura ve Francii (kostely a veřejné budovy) Tvorba Adolfa Loose a princip Raumplanu XLVIII. UMĚLECKÉ AVANTGARDY DVACÁTÝCH LET V EVROPĚ XLVIII.1 XLVIII.2 XLVIII.3 Francouzský architektonický purismus - Amadée Ozenfant a ranný Le Corbusier a Pierre Jeanneret Holandské hnutí neoplasticismu a nová koncepce prostoru v architektuře, významné realizace Sovětský konstruktivismus a jeho společenské souvislosti - významné realizace v Rusku i ostatních svazových republikách, koncepce architektury XLIX. ZROD FUNKCIONALISMU V EVROPĚ A C.I.A.M., EVROPSKÁ CENTRA, SOCIÁLNÍ ASPEKT TVORBY, TEORETICKÝ KONCEPT XLIX.1 Le Corbusier a pět bodů moderní architektury - aplikovaná teorie v praxi TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 13 / 16

14 XLIX.2 XLIX.3 XLIX.4 XLIX.5 Zrod C.I.A.M. a sociální aspekt jeho programu - kongresy a tématika Athénská charta a její vliv na moderní urbanismus Funkcionalismus v Evropě a jeho nejvýznamnější realizace Český funkcionalismus a jeho charakteristika - důraz na sociální aspekt XLIX.6 Sociální byt jako fenomén meziválečného funkcionalismu - příklady teorie a realizace L. NEOKLASICKÉ TENDENCE V ARCHITEKTUŘE A URBANISMU L.1 Socialistický realismus v sovětské architektuře 30. a 40. let a důvody neúspěchu konstruktivismu L.2 Německý neoklasicismus třicátých let řecko-germánský sloh a architektura obytných a průmyslových staveb L.3 Italský racionalismus 20. a 30. let za vlády B. Mussoliniho, výstava EUR 42 L.4 Klasické tendence v české architektuře ve dvacátých a třicátých letech (Josip Plečnik, Antonín Engel a ostatní) L.5 Výstava moderní kultury a techniky v Paříži významné pavilony LI. POVÁLEČNÁ OBNOVA MĚST A KONTINUITA FUNKCIONALISMU LI.1 LI.2 LI.3 LI.4 Principy obnovy válkou zničených evropských měst Nová hlavní města a jejich architekti - urbanistické principy C.I.A.M. po válce a důvody jeho rozpadu Činnost významných evropských architektů ve Spojených státech po válce - Gropius, Rohe, Neutra, Schindler, Saarinen LII. ZROD NOVÝCH PROUDŮ A NÁVRATŮ V ARCHITEKTUŘE 50. A 60. LET, NOVÉ TECHNOLOGIE, KONSTRUKCE A MATERIÁLY LII.1 LII.2 LII.3 LII.4 LII.5 Nový brutalismus a pravdivost v architektuře - teorie a praxe Nové konstrukce a jejich vliv na architekturu v padesátých a šedesátých letech Mies van der Rohe a Le Corbusier v padesátých letech, srovnání jejich tvorby Frank Lloyd Wright a jeho činnost ve třicátých až padesátých letech Specifika tvorby Luise Kahna v USA TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 14 / 16

15 LII.6 LII.7 LII.8 LII.9 LII.10 Japonský metabolismus a jeho realizace a autoři Česká specifika socialistického realismu padesátých let Výstava Expo 58 a její vliv na českou architekturu Moderní výstavy Expo a architektura významných pavilonů od 50. do 80. let Architektura high-tech a její vliv na myšlení 70. let, významné realizace LIII. TEORIE A PRAXE POSTMODERNÍ ARCHITEKTURY 70. A 80. LET, ODKLON OD MODERNISTICKÉ DOKTRÍNY FUNCIONALISMU, EKOLOGICKY ORIENTOVANÁ ARCHITEKTURA A URBANISMUS (TRADIČNÍ A NETRADIČNÍ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE) LIII.1 Charles Jencks a sémiotika v architektuře - proměna architektonického jazyka LIII.2 Fenomenologie v architektuře podle Christiana Norberga- Schulze a Kevina Lynche - obraz města LIII.3 Osobnosti postmoderní architektury a nejvýznamnější realizace LIII.4 Návraty v současné architektuře - revival funkcionalismu a ostatních směrů architektury 20. století LIII.5 Ekologicky orientovaná architektura a urbanismus / tradiční a netradiční materiály a technologie v současném stavitelství LIII.6 Současné směry architektury evropské, severoamerické, středo- a jihoamerické, asijské střední východ, asijské dálný východ, australské, africké. LIV. PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY K TEORII, DĚJINÁM A PRAXI ARCHITEKTONICKÉ TVORBY LIV.1 LIV.2 LIV.3 Principy architektonické tvorby a jejich proměny v dějinách a kulturních okruzích symetrie-asymetrie, měřítko, rytmusarytmie a podobně) Typologie staveb a obecné principy jejich proměny v jednotlivých kulturních okruzích vzájemné ovlivňování a širší kulturní souvislosti / historická typologie staveb Obytný dům a jeho kulturní proměny / historická typologie obytného domu TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 15 / 16

16 LIV.4 Kultovní dům a jeho kulturní proměny / historická typologie kultovního domu LIV.5 Kulturní stavby (divadla, muzea, galerie a podobně) a jejich vývojové proměny / historická typologie kulturních staveb LIV.6 Správní stavby (soudy, radnice) a jejich vývojové proměny / historická typologie správních staveb LIV.7 Sportovní stavby a jejich vývojové proměny / historická typologie sportovních staveb LIV.8 Vzdělávací stavby a jejich vývojové proměny / historická typologie vzdělávacích staveb LIV.9 Zdravotnické stavby (špitály) a jejich vývojové proměny / historická typologie zdravotnických staveb LIV.10 Hospodářské stavby zemědělské a jejich vývojové proměny / historická typologie hospodářských staveb zemědělských LIV.11 Hospodářské stavby řemeslné a průmyslové a jejich vývojové proměny / historická typologie hospodářských staveb řemeslných a průmyslových LIV.12 Vojenské stavitelství a jeho proměny v jednotlivých epochách a kulturních okruzích LV. PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY K TEORII, DĚJINÁM A PRAXI URBANISMU LV.1 LV.2 LV.3 LV.4 LV.5 Veřejný prostor I základní typologie a souvislosti historického vývoje veřejného prostoru v jednotlivých kulturních okruzích Veřejný prostor II ulice loubí - chodníky / typy a historický vývoj v jednotlivých kulturních okruzích Veřejný prostor III náměstí a místa shromažďování / typy a historický vývoj v jednotlivých kulturních okruzích Veřejný prostor IV parky a zahrady Soukromý prostor a jeho vztah k urbánnímu prostředí TEORIE ARCHITEKTURY A URBANISMU / ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 16 / 16