UVB. Udržitelná výstavba budov. Cvičení č. 1 a 2. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Transkript

1 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Udržitelná výstavba budov Cvičení č. 1 a 2 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

2 Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích Katedra stavebnictví info@krausmichal.cz (krausm@mail.vstecb.cz) www: Telefon: Kancelář: D206L Garant: Přednášky: prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Konzultační hodiny: - Přes e mail kdykoliv - Každý sudou středu od 11:25 do 12:55 - Každý sudý čtvrtek 08:00 do 09:30 - V jiný termín vždy po předchozí domluvě ( ) 2

3 Předpoklady a požadavky Cílem cvičení předmětu je získat základní znalost a přehled v hodnocení komplexní kvality budov z hlediska kritérií udržitelné výstavby. Princip hodnocení je prezentován na metodě SBToolCZ, která hodnotí kvalitu budovy z environmentálních, socio-kulturních, ekonomických kritérií. Cvičení nenahrazují přednášky!!! Hodnocení cvičení (0 30 bodů) - semestrální projekt (17 bodů), obhajoba (5 bodů), dílčí úkoly (8 bodů), - semestrální projekt nutno odevzdat v rámci posledního cvičení - obhajoba semestrálního projektu v rámci posledního cvičení!!! Písemná zkouška (0-70 bodů) - písemná zkouška z celé obsahové náplně předmětu (přednášky). 3

4 Osnova cvičení ÚVOD, OBSAH, POŽADAVKY NA CVIČENÍ, ZADÁNÍ SEMESTRÁLNÍHO PROJEKTU SEZNÁMENÍ S METODOU SBTOOLCZ ENVIRONMENTÁLNÍ KRITÉRIA ZADÁNÍ VÝPOČTU KRITÉRIÍ: E01, E02, E03, E ENVIRONMENTÁLNÍ KRITÉRIA ZADÁNÍ VÝPOČTU KRITÉRIÍ E05, E06, E07, E08, E09, E10, E11, E12 KONZULTACE A KONTROLA ÚKOLŮ Z PŘECHOZÍHO CVIČENÍ (2 body) SOCIÁLNÍ KRITÉRIA ZADÁNÍ VÝPOČTU KRITÉRIÍ S01, S02, S03, S04, S05, S06, S07, S08, S09, S10, S11 KONZULTACE A KONTROLA ÚKOLŮ Z PŘECHOZÍHO CVIČENÍ (2 body) EKONOMICKÁ KRITÉRIA A MANAGEMENT, LOKALITA ZADÁNÍ VÝPOČTU KRITÉRIÍ C01, C02, C03, C04, L01, L02, L03, L04, L05, L06 KONZULTACE A KONTROLA ÚKOLŮ Z PŘECHOZÍHO CVIČENÍ (2 body) PREZENTACE A OBHAJOBY SEMESTRÁLNÍCH PROJEKTŮ VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ JEDNOTLIVÝCH POSUZOVANÝCH OBJEKTŮ * Případné změny vyhrazeny s ohledem na průběh semestru 4

5 Semestrální projekt Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro bytové stavby ve fázi návrhu Vypracování, odevzdání a obhajoba semestrálního projektu: Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu je nutnou podmínkou pro absolvování cvičení předmětu. Semestrální projekt bude zpracován na libovolný rodinný dům s nízkou spotřebou energie (projekt může být převzat z jiného předmětu) umístěný na přesně definované, reálné parcele. Rozsah a povinné členění semestrálního projektu je definováno metodikou SBToolCZ (zkrácená verze). 5

6 Semestrální projekt Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro bytové stavby ve fázi návrhu Obsah semestrálního projektu Titulní strana a zadání semestrálního projektu Podrobný popis budovy a lokality Velikostní ukazatele budovy (zastavěná plocha, výkaz výměr, ) Výpočty a zdůvodnění hodnocení jednotlivých kritérií Shrnutí hodnocení dle tabulek metodiky SBToolCZ Závěr dokumentující dosažený stupeň kvality budovy Výkresová dokumentace Přílohy 6

7 Semestrální projekt Nezbytná vstupní data pro první fázi hodnocení dle SBToolCZ: 1. FÁZE: Architektonicko konstrukční studie objektu (velikostní ukazatele), Skladby jednotlivých konstrukcí. Vstupní data 1. Fáze připravit do příštího cvičení!!! ( ) 2. FÁZE: Výkaz výměr jednotlivých konstrukcí (dle struktury hodnocení), Energetické posouzení objektu (protokol ENERGIE). 7

8 Environmentální hodnocení budov Specifický soubor činností zaměřených na systémové a objektivní hodnocení budov z hlediska environmentálních aspektů Návrh opatření na eliminaci negativních vlivů a zabezpečení parametrů environmentálně kvalitních, spolehlivých a bezpečných budov Nástroj nejenom kontroly, ale také tvorby environmentálně bezpečných budov a jejich prostředí Umožňuje předejít negativním dopadům už ve stádiu konstrukčního návrhu Systémy a metody environmentálního hodnocení budov se vyvíjejí od roku 1990 Od roku 2000 probíhá intenzivní vývoj systémů a metod: Manuály Výpočtové modely Softwarové nástroje 8

9 Národní metodika SBToolCZ Metodika SBToolCZ patří do mateřského systému metodik SBTool, který vyvíjí mezinárodní nezisková organizace International Initiative for Sustainable Built Environment (iisbe) Zástupcem iisbe pro Českou republiku je Česká společnost pro udržitelnou výstavbu budov se sídlem na Fakultě stavební ČVUT Oficiální spuštění metodiky pro bytové stavby v červnu 2010 SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby: vybírá kritéria hodnocení relevantní pro Českou republiku výpočty jsou přizpůsobené českým normám je v souladu s českou legislativou má nastavené srovnávací hladiny podle českého stavebnictví váhy má nastavené pomocí panelu expertů 9

10 Národní metodika SBToolCZ Hodnocení komplexní kvality budov z hlediska širokého spektra kritérií udržitelnosti se v řadě zemí stává běžnou součástí projektového a realizačního procesu výstavby budovy. Záměrem hodnocení je: úspora strategických surovinových zdrojů snižování ekologické zátěže zdravější životní prostředí pro investory a developery získání marketingové výhody pro uživatele zvýšení kvality vnitřního prostředí budovy a jejího okolí snížení celkových nákladů na provoz objektu 10

11 Národní metodika SBToolCZ Výstupy z hodnocení jsou následující: certifikát kvality budovy - grafický symbol certifikát kvality budovy prezentační dokument protokol podrobná zpráva z hodnocení 11

12 Národní metodika SBToolCZ 12

13 Národní metodika SBToolCZ Základní princip multikriteriálního hodnocení 13

14 Národní metodika SBToolCZ Struktura kritérií a celkové váhy skupin 14

15 Environmentální kritéria Struktura environmentálních kritérií Životní prostředí 15

16 E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) Snížení množství emisních ekvivalentů CO 2 vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí CO 2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí CO 2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech Indikátor Roční emisní ekvivalenty CO 2 v kg vztažené na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu uhličitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu uhličitého) Celkové emise = svázané emise + provozní emise 16

17 E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) Snížení množství emisních ekvivalentů oxidu siřičitého vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí SO 2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí SO 2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech Indikátor Roční emisní ekvivalenty SO 2 v kg vztažené na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu siřičitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu siřičitého). Stejný princip jako hodnocení E.01 (GWP) 17

18 E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) Snížení dopadu lidské činnosti na eutrofizaci prostředí, při které dochází k přesycování prostředí minerálními živinami, a to především dusíkem a fosforem Zvyšující se koncentrace dusíku a fosforu v prostředí ohrožují biodiverzitu, vysoký obsah živin může mít dalekosáhlé negativní dopady na přírodní ekosystémy Indikátor Roční emise NO X v kg vztažena na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se provozní emise vznikající jako důsledek spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy se pomocí emisních faktorů přepočítají na emise NO X 18

19 E.04 Potenciál ničení ozonu (ODP) Snížení množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, tj. emisních ekvivalentů trichlormonofluormetanu (R-11) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Mezi látky poškozující ozonovou vrstvu patří halony (ty mají nejvyšší potenciál pro poškozování), látky CFC (tzv. tvrdé freony), HCFC (tzv. měkké freony), methylbromid, tetrachlormethan, aj. Indikátor Roční emisní ekvivalenty R-11 v gramech vztažených na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí R-11 u použitých tepelných a akustických izolací 19

20 E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) Snížení množství látek přispívajících k tvorbě přízemního ozonu, tj. emisních ekvivalentů ethenu (ethylen - C 2 H 4 ) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Indikátor Roční emisní ekvivalenty ethenu (C 2 H 4 ) v gramech vztažených na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí C 2 H 4 u použitých tepelných a akustických izolací 20

21 E.06 Využití zeleně na pozemku Zachování či vytvoření maximálního podílu ploch s přírodním charakterem Spojení zeleně s lidskými sídly a uplatnění prvků a ploch přírodního charakteru ve vztahu k člověku má mnoho příznivých vlivů na uživatele Indikátor Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku [%] Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku (bez zastavěné plochy) (PP) se spočte dle vzorce: PP = PZ / (CP ZP) * 100 [%], resp. PP = (PZ + ZPZ) / (CP ZPV) * 100 [%] 21

22 E.06 Využití zeleně na pozemku 22

23 E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy Indikátor Index využití zeleně [-], který je kalkulován na základě míry ozelenění potenciálních ploch Hodnotí se 2 typy zeleně dle umístění (zeleň = intenzivní či extenzivní původní nebo i kultivovaná): zelené střechy spočte se podíl plochy zelené střechy na celkové ploše střechy = A [-] zelené fasády spočte se podíl plochy zelených fasád na celkové ploše svislých obvodových neprůsvitných konstrukcích = B [-] 23

24 E.08 Spotřeba pitné vody Redukce spotřeby pitné vody z vodovodního řadu formou úspor a krytím části spotřeby dešťovou či užitkovou vodou Indikátor Spotřeba vody v m 3 /(osoba*rok) Z projektové dokumentace se převezme hodnota celkové spotřeby pitné vody a předpokládaný počet obyvatel. Z toho se vyčíslí měrná spotřeba pitné vody vztažená na obyvatele a rok Pokud projekt neuvádí spotřebu pitné vody, pak se spočte dle platných (např. spotřeba dle směrných čísel potřeby vody dle Přílohy č. 12 k vyhlášce č. 120/2011 Sb. 24

25 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Upozornění na problematiku spotřeby primární energie a snaha o její minimalizaci. Jde o snahu snižovat množství primární energie z neobnovitelných zdrojů nutné pro krytí energetických potřeb budovy a svázanou spotřebu energie Indikátor Měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů v MJ na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázané spotřeby energie) a ve fázi provozu (stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů dle energetické náročnosti budovy a z využitých energonositelů) 25

26 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Maximalizace využití recyklovaných, recyklovatelných a obnovitelných konstrukčních materiálů při výstavbě budovy, důraz na minimalizaci celkové hmotnosti stavebních materiálů Indikátor Kreditové hodnocení na základě tří parametrů: Podíl hmotnosti použitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Měrná hmotnost stavby [kg/m 2 ] Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Do výpočtu spotřeby konstrukčních materiálů se zahrnují stejné konstrukce jako v kritériích E.01, E.02 a E.09 26

27 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Na každý materiál použitý ve výstavbě lze nahlížet dvěma pohledy, a to: 1) jak vznikl materiál na začátku životního cyklu budovy tedy ve fázi výstavby 2) jak lze s materiálem po dožití a demolici dále nakládat Pro bod 1) se použité materiály ve stavbě člení následovně: 1a) materiály obnovitelné 1b) recyklované materiály (materiály vzniklé recyklací) 1c) přírodní primární zdroje, tedy materiály vzniklé výrobou z primárních neobnovitelných surovin Pro bod 2) se použité materiály stavby člení následovně: 2a) materiály plnohodnotně recyklovatelné 2b) materiály částečně recyklovatelné 2c) materiály nerecyklovatelné, které putují na skládku, nebo do spalovny 27

28 Nízkoenergetické a pasivní stavby E.11 Využití půdy Ochrana krajiny a případně i kvalitní půdy. Zvýhodnění zástavby dříve využitých území za účelem snižování záboru kvalitnější půdy pro výstavbu budovy Indikátor Stavba v kontextu ochrany přírody a krajiny Na základě informací z územního plánu a katastrálních map se pozemek stavby zařadí dle benchmarku 28

29 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Snížení množství dešťové vody odváděné pryč z pozemku za účelem menší zátěže kanalizační sítě a snížení rizika povodní Indikátor Podíl dešťové vody uchycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody, která na pozemek dopadne [%] Množství dešťové vody zachycené na pozemku se stanoví jako objem vody zachycené v akumulačních nádržích, vsakovacích systémech, na zelených střechách a nezpevněných plochách v poměru k celkovému objemu srážek. Celkové množství srážek Q se stanoví následovně: Q = j * A / 1000 [m3/rok], kde j = roční úhrn srážek v dané lokalitě (dle mapy srážek) [mm/rok], A = plocha pozemku, včetně zastavěných ploch [m 2 ] 29

30 Sociální kritéria Podoba výsledné shrnující tabulky pro sociálně-kulturní oblast (S) 30

31 S.01 Vizuální komfort Zvýšení kvality vizuálního komfortu obyvatel budovy Indikátor Bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany V prvním kroku se prověří naplnění požadavků normy ČSN na hodnoty činitele denní osvětlenosti. Pokud nejsou požadavky splněny, nebo projektová dokumentace denní osvětlení neobsahuje, tak se kritérium nehodnotí (= 0 bodů) Hodnocení se sestává ze dvou bodů: Hodnocení viditelnosti oblohy Hodnocení rozložení obytných místností v orientaci na světové strany 31

32 S.02 Akustický komfort Zvýšení kvality akustického komfortu v budově Indikátor Akustická klasifikace obytných prostorů Hodnocení je založeno na stanovení akustických tříd jednotlivých bytů. Akustické třídy jsou čtyři A, B, C a D Pro hodnocení se stanovují: hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti (R W) stěn a stropů mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stěn a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu hodnoty vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku (L n,w ) stropních konstrukcí mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu hodnoty vážené neprůzvučnosti obvodového pláště (R W ) 32

33 S.02 Akustický komfort Třída A: akustická třída odpovídá obzvláště dobrému akustickému klimatu, kde jsou uživatelé rušeni zvukem nebo hlukem jen výjimečně Třída B: akustická třída se značně lepším akustickým klimatem než jsou minimální požadavky pro budovy. Uživatelé mohou být v některých případech rušeni Třída C: Akustická třída odpovídající právě minimálním požadavků ve stavebních řádech Třída D: Akustická třída odpovídající starším budovám s méně vyhovujícím akustickým klimatem. V současné výstavbě budov pro bydlení je tato třída nepřípustná 33

34 S.03 Tepelná pohoda v letním období Zajištění tepelné pohody v letním období Indikátor Splnění požadavků na letní teplotní stabilitu obytných místností Projektová dokumentace musí obsahovat výpočty tepelné stability alespoň jedné kritické místnosti. Kritická místnost musí vykazovat: nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v letním období Δθ ai,max Δθ ai,max,n nejvyšší denní teplota v místnosti θ ai,max θ ai,max,n Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v letním období v budově je místnost s největší plochou přímo osluněných výplní otvorů orientovaných na Z, JZ, J, JV, V, a to v poměru k podlahové ploše přilehlého prostoru 34

35 S.04 Tepelná pohoda v zimním období Zajištění tepelné pohody v zimním období Indikátor Splnění požadavků na zimní teplotní stabilitu obytných místností ČSN definuje tepelnou stabilitu v zimním období v kritické místnosti pomocí parametru poklesu výsledné teploty Δθ r,n(τ). V kritických místnostech s pobytem lidí po přerušení vytápění při vytápění radiátory, sálavými panely a při teplovzdušném vytápění, nemá Δθ r,n(τ) poklesnout více než o 3 C a v místnostech při vytápění kamny a podlahovém vytápění více než o 4 C Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v zimním období je místnost s nejvyšším celkovým součinitelem prostupu tepla konstrukcí ohraničujících místnost U c podle ČSN Často je to rohová místnost pod střechou 35

36 S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů Kontrola a omezení používání materiálů, které mohou způsobovat zdravotní rizika Indikátor Použití materiálů s ohledem na obsah formaldehydu. V případě bytových staveb se hodnocení omezuje pouze na výběr materiálů tvořících vnitřní povrchy s minimální emisí škodlivin. Jde tedy o zajištění vysoké kvality vnitřního vzduchu výběrem produktů s nízkým, nebo žádným obsahem formaldehydu. Týká se zejména vnitřních nátěrů, lepidel, koberců a vrstvených dřevěných produktů. Nepoužívat materiály na bázi dřeva, které obsahují formaldehydové pryskyřice. Emise VOC (Volatile organic compounds) tj. škodlivé těkavé organické sloučeniny) emitované vnitřním prostředím benzen, toulen, styren, ethylbenzen, formaldehyd, trichlorethylen, tetrachlotroethylen. 36

37 S.06 Uživatelský komfort Vyhodnocení řady aspektů z oblasti zdravého a kvalitního bydlení Indikátor Kreditové ohodnocení několika aspektů z oblasti kvalitního bydlení V oblasti obytných i jiných staveb hraje stále větší roli kvalita vnitřního prostředí, užitný komfort staveb a jejich zdravotní a hygienická nezávadnost. Uživatele zajímá kromě architektonické kvality domu, velikosti a dispozice obytných prostorů i řada dalších praktických aspektů, které jasně přispívají k uživatelské kvalitě nemovitosti. Hodnocení se skládá z následujících dílčích oblastí: Úschova kol a kočárků Společné vnitřní užitné prostory Balkony, terasy a lodžie Vytápění a příprava teplé vody Větrání 37

38 S.07 Bezbariérový přístup Česká legislativa upravuje požadavky na technické požadavky staveb pro tělesně postižené pouze pro vybrané typy budov Hodnocení podporuje vybudování vyššího standardu pohybu osob po budově anebo usnadnění tohoto pohybu tam, kde to legislativa nevyžaduje Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dílčích parametrů Pro pohybové omezení jsou základním problémem hlavně fyzické překážky Důraz v návrhu by se tak měl především klást na eliminace výškových rozdílů, dodržení maximálních podélných a příčných sklonů pochozích ploch, zajištění dostatečných průjezdů a manipulačních prostor a umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti osoby na vozíku 38

39 S.08 Zajištění zabezpečení budovy Zabezpečení budovy a použití zabezpečovacích prvků Indikátor Srovnání úrovně skutečně provedených zabezpečovacích opatření s doporučením normy podle úrovně rizika pro daný typ a účel budovy Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti Stupeň zabezpečení se odvíjí od porovnání stupně plánovaných/skutečných opatření budovy se stupněm ochrany doporučeným normou ENV Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov 39

40 S.09 Flexibilita využití budovy Zvýšení flexibility využití budovy, které zajistí delší životnost budovy Indikátor Bodový stupeň flexibility stanovený na základě použitého konstrukčního systému a jeho rozponu Flexibilní prostory mají obecně vyšší hodnotu v čase, protože umožňují snadné úpravy prostor pro různé účely Vyšší konstrukční výška a dispozičně uvolněný prostor obecně přispívají k možné změně účelu budovy. Uvolněný prostor v dispozici lze získat nejlépe použitím skeletové konstrukce, nebo kombinovaným systémem o vyšších rozponech 40

41 S.10 Prostorová efektivita Optimalizace využití vnitřního prostoru budovy v souvislosti s plochou, kterou zaujímají nosné a jiné konstrukce Indikátor Podíl užitné podlahové plochy na hrubé podlahové ploše Prostorová efektivita je opatřením, které vede k optimalizovanému využití podlahových ploch uvnitř budov Využití ploch by mělo být ekonomické a také má přímý vliv na ekonomiku projektu Snahou redukovat plochu zabranou stavebními konstrukcemi lze dosáhnout vyšší využitelnosti ploch a na daném zastavěném území při stejné podlažnosti objektu lze dosáhnout vyšší rentability 41

42 S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel Vybudování kvalitních společenských prostor v exteriéru budovy pro pobyt obyvatelů Indikátor Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů v exteriéru Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů se odehrává v několika hodnotících úrovní dle typu společenského prostoru a jeho kvality: Typ místa pobytu - střešní terasa, přízemní terasa, předzahrádka, aj. Kvalita místa dodatečná zeleň, vodní prvky, baldachýny, větrolamy, lavičky, stolky, aj. 42

43 Ekonomika a management Struktura kritérií v oblasti Ekonomika a management 43

44 C.01 Analýza provozních nákladů Jasná a promyšlená koncepce projektu v ekonomických souvislostech celého životního cyklu budovy Indikátor Bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska hodnocení nákladů životního cyklu Provozní náklady na údržbu a správu budovy zahrnují: poplatky firmě na facility management, úklid, údržba venkovních ploch, údržba zeleně, revize elektro, požární revize, servis výtahů, provoz recepce, provoz bezpečnostních systémů, apod. Případné zisky při provozu budovy zahrnují např. zisky při pronájmu nebytových prostorů, zisky z případného prodeje energie, která je získána z OZE 44

45 C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace Zajištění dostupnosti dokumentace o skutečném provedení stavby (stavebních výkresů, výkresů TZB a elektroinstalací) a uživatelských manuálů zařízení budovy pro potřeby obsluhy a majitele budovy, aby byli schopni efektivně řídit provoz budovy Indikátor Cíl a kvalita technické dokumentace ponechané pro potřeby obsluhy budovy a uživatele bytů Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku V případě rodinných domů se kritérium nehodnotí (0 bodů) Hodnocení se skládá ze dvou částí: Hodnocení kvality a obsahu dokumentů, které budou předány budoucím majitelům a uživatelům Hodnocení provedení úložného místa pro tyto dokumenty 45

46 C.03 Autonomie provozu Zvýšení odolnosti provozu budovy proti výpadkům dodávky médií Indikátor Doba od přerušení dodávky média, po kterou základní systémy budovy plní svou funkci Slovní hodnocení dle nastavených benchmarků. Systém zálohy musí být nadimenzován tak, aby byl zajištěn provoz klíčových spotřebičů po určitou dobu. Klíčové spotřebiče jsou následující: nouzové osvětlení, výtahy, základní prvky TZB zajišťujících distribuci vody, případná elektronika vstupních dveří. 46

47 C.04 Management tříděného odpadu Podpora projektanta, developera, správce, či majitele budovy poskytnout nájemníkům/vlastníkům bytových jednotek možnost třídit/recyklovat domácí odpad Indikátor Bodové ohodnocení dostupnosti sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad v budově, nebo v bezprostředním okolí Projekt musí blíže specifikovat odpadové hospodářství v budově a jejím okolí. Do hodnocení se nezapočítávají místa, která spravuje veřejná správa. Hodnocení se sestává z dílčího posouzení: Vybudování sběrných míst Počet komodit, které lze ve sběrném místě vyhodit Kapacita sběrných nádob 47

48 Lokalita Struktura kritérií v oblasti Lokalita 48

49 L.01 Biodiverzita Podpora zachování ekologické hodnoty místa, které odpovídá kvalitě a množství přirozených druhů, které se nachází na místě stavby Místo stavby - půda - představuje jako nositel a stanoviště biotopu (ekosystému) veřejný smíšený statek. Nadměrná exploatace, uzurpace a devastace způsobuje celospolečenský impakt a negativní ekologický externí efekt. Musí být proto různými opatřeními trvale chráněna před zničením a znehodnocováním Indikátor Kreditové ohodnocení na základě stanovení hodnoty fauny a flory a hodnoty území/krajiny Ekologická hodnota místa se stanoví ze třech hledisek: hodnota fauny, hodnota flory a hodnota území a krajiny 49

50 L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci Posouzení dostupných a veřejných míst pro relaxaci v lokalitě budovy. Existence takovýchto míst a jejich dobrá dostupnost výrazně přispívá ke kvalitnějšímu životu obyvatel v budově a omezení individuální dopravy za relaxací Přístup občanů k veřejným prostranstvím je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní existence míst v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (relaxačních míst) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých relaxačních míst a jejich vzdálenost od objektu 50

51 L.03 Dostupnost služeb Posouzení dostupných služeb v lokalitě stavby. Účelem je zajištění integrity společenství, zajištění snadného přístupu k službám a v neposlední řadě snížení emisí a spotřeby energie jako důsledek redukce cestování za službami Přístup občanů k základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (dostupnost služeb) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých typů služeb a jejich vzdálenost od objektu 51

52 L.03 Dostupnost služeb Typy služeb jsou rozděleny do třech tříd a rozlišují se následující typy služeb (přičemž do hodnocení se započítávají služby pouze do vzdálenosti 2,5 km od plošného těžiště hodnocené budovy) 52

53 L.04 Dostupnost veřejné dopravy Posouzení napojení budovy na systém veřejné dopravy za účelem snížení individuální automobilové dopravy Doprava v ČR představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí Lze předpokládat, že obyvatelé domu, který je napojen na systém MHD, budou častěji preferovat použití veřejné dopravy před individuální automobilovou dopravou. Navíc má dobrá dostupnost příznivý sociální dopad Indikátor Index dostupnosti veřejné dopravy Výsledné kreditové ohodnocení (Index dostupnosti veřejné dopravy) se stanoví na základě ohodnocení dílčích subkritérií: počet zastávek, pěší vzdálenost od zastávky, stav komunikace pro pěší a frekvence dopravního spojení 53

54 L.05 Bezpečnost budovy a okolí Zajištění provedení potřebných kroků pro zajištění bezpečného prostředí a snížení rizika výskytu kriminality a strachu z kriminality Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti Indikátor Dosažený stupeň v procesu prevence kriminality Podrobné hodnocení rizik kriminality provedené podle normy: Budovy ve fázi návrhu - ENV :2003 Příloha A Existující budovy - ENV :2003 Příloha B 54

55 L.06 Živelná rizika V ČR je největším živelným rizikem hrozba povodní. Toto kritérium tedy postihuje snížení rizika povodní a škod na budově Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V záplavových oblastech se podle územního plánu sice nesmí stavět, ale současná praxe je někdy jiná Indikátor Umístění stavby na územích ohrožených povodněmi a existence protipovodňových opatření Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku na základě konfrontace s povodňovou mapou a územním plánem 55

56 Případová studie Bytový dům, Chýně (dřevěné prefapanely) + Nízkoenergetické řešení + Využití dřeva - Veškeré energetické potřeby kryty elektřinou Environmentální kritéria 0,5 Socio-kulturní kritéria 3,0 Ekonomika a management 3,2 Celkem 1,8 56

57 Případová studie Bytový dům, Moravské Budějovice (zděný stěnový systém) - Standardní provedení Environmentální kritéria 1,0 Socio-kulturní kritéria 3,0 Ekonomika a management 2,8 Celkem 2,0 57

58 Případová studie Rodinný dům, Koberovy (dřevostavba) + Nízkoenergetický (pasivní) standard + Rekuperace + Fotovoltaický systém + Využití dřeva při výstavbě - Nevyužívání dešťové vody Environmentální kritéria 8,3 Socio-kulturní kritéria 6,1 Ekonomika a management 5,0 Celkem 7,0 58

59 Dotazy či připomínky: Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. 59