Rostlinné explantáty (kultury in vitro)
|
|
- Jan Dvořák
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rostlinné explantáty (kultury in vitro) Jaroslava Dubová Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a anatomie rostlin a Laboratoř molekulární fyziologie rostlin Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita
2 Příklady kultur z katalogu firmy Duchefa Cyclamen Malus Lilium
3 Definice termínů Explantát (Bauer 1939) je každý fragment živého pletiva, celý orgán nebo soubor orgánů, který je vytržen z korelačních vztahů celku a je pěstován v umělých podmínkách.
4 Definice termínů ex plantare = pěstovat mimo in vitro = ve skle, v umělých podmínkách aseptická kultura = bez infekce (bakterie, kvasinky, plísně) axenická kultura = kultura jednoho organismu tkáňová kultura = historický pojem, přeneseno z oblasti fyziologie živočichů
5 z katalogu firmy Duchefa houbová infekce v kultuře
6 Příklady infikovaných kultur Kultura infikovaná kvasinkami a bakteriemi Kultury infikované houbami
7 Úrovně organizace explantátu rostlina (klíční rostlina, embryo) orgán (kořen, list, řapík, pupen) pletivo (dřeňový parenchym, endosperm, kambium - tkáňové kultury ) buňka (mikrospory, pyl. zrna, buněčné suspenze) izolovaný protoplast
8 Příklady různých typů kultur kalusová kultura mikropropagace jabloně suspenze buněk vojtěšky prašníková kultura tabáku rostlinné protoplasty mezofylu tabáku
9 Kultivační nádoby pro kultury in vitro (sklo i plasty) média ztužená agarem zkumavky, Petriho misky, Erlenmayerovy baňky, zavařovací lahve, Magenta boxy
10 Suspenzní kultury tekutá média laboratorní třepačka laboratorní bioreaktor
11 Systém RITA dočasně zaplavované kultury technická modifikace pro pěstování explantátů v tekutém médiu
12 Rostlinné explantáty zpočátku obor rostlinné fyziologie odlišující se svou vlastní metodologií později četné aplikace v genetice a šlechtitelství v současnosti jsou metodickou základnou rostlinných biotechnologií mají využití i v molekulární biologii jsou součástí metod množení rostlin, transformace, selekce
13 Využití explantátů A. Získání teoretických poznatků buněčné dělení totipotence rostlinné buňky diferenciace rostlinné buňky a pletiva metabolismus regulační mechanismy transformace a mutageneze
14 Využití explantátů B. Praktické aplikace rychlé množení ve velkých kvantech urychlování šlechtitelských cyklů získávání vzdálených hybridů ( embryo rescue, opylení in vitro) získávání haploidů a dihaploidů ozdravování od virů umělá semena genové banky, kryoprezervace
15 Zajímavá adresa: Department of Plant Production Horticulture University Horticulture, Univ. Gent Coupure links Gent Belgium Department of Botany University of Natal Pietermaritzburg Scottsville Pietermaritzburg 3209 Republic of South Africa Prof. Dr. Pierre Debergh Dr. Johan Van Huylenbroeck Dr. Stefaan Werbrouck Prof. Dr. Johannes Van Staden Dr. Jeff Finnie Dr. Anna Jäger cd-rom bylo vytvořeno jako pomůcka pro studenty pro kurzy kultur rostlinných buněk a pletiv i biotechnologie. Podle autorů to není kompletní kurz, ale poskytuje hypertextové stránky s množstvím obrázků a krátkých textů.
16 Historický přehled - počátky Gottlieb Haberlandt * 1854 Altenburg považovaný za otce kultur rostlinných explantátů Kultivoval explantáty: parenchym listů dřeň stonku svěrací buňky průduchů
17 neznalost výživy, nesterilní kultura, vysoce diferencované buňky v kultuře krátkodobé přežívání kultur přesto Haberlandt věřil v budoucnost kultur in vitro a formuloval 1902 teorii o totipotenci rostlinné buňky (Kulturversuche mit isolierten Pflanzenzellen) 1922 Knudson - výsevy orchidejí in vitro 1925 Laibach izolovaná embrya lnu (Linum)
18 Totipotence rostlinné buňky totipotence diferencovaných rostlinných buněk byla předpovězena v roce 1902 Gottliebem Haberlandtem ( ) a v roce 1958 experimentálně potvrzena Reinertem a Stewardem somatickou embryogenezí u mrkve Haberlandtova socha na jeho pomníku v rodišti v Altenburgu
19 První pravé tkáňové kultury americký rostlinný fyziolog P.R.White
20 První pravé tkáňové kultury 1935 P.R.White - izolované kořeny rajčat cukry vitamíny - B1, B6, kyselina nikotinová glycin meristem kořenové špičky produkce fytohormonů
21 Kalusové kultury 1939 Gautheret - kalus mrkve, Nobecourt - kalus tabáku, White - nádory tabáku
22 Meristémové kultury Ernest Ball - regenerace rostliny z izolovaného meristému (Lupinus) Limmaset a Cornuet - rozdílné koncentrace virových částic v rostlinných orgánech, meristémy téměř viruprosté Morrel a Martin - ozdravování virózních jiřin (Dahlia) meriklonové množení
23 Suspenzní kultury Steward, Reinert - tekuté médium, třepané kultury buněk a buněčných shluků kalusy i regenerace rostlin somatická embryogeneze Po 100 letech pokusné potvrzení platnosti buněčné teorie Schleidena a Schwannaa i Haberladtovy teorie o totipotenci somatických buněk.
24 České začátky používání metodik rostlinných explantátů Rudolf Řetovský, Eva Petrů AV ČR Praha Zdeněk Opatrný AV ČR, VÚRVRuzyně (Výzkumný ústav rostlinné výroby), UK Praha Boris Vyskot BFÚ AV ČR Brno František J. Novák AV ČR Olomouc, AA Seibersdorf Jiří Vagera - AV ČR Olomouc Zdeněk Sladký MU Brno Prof. Zdeněk Sladký, DrSc. Foto: J. Dubová
25 III. Dny rostlinné fyziologie VŠZ Praha-Suchdol 1983 J. Vagera UEB Olomouc K. Erdelský UKom Bratislava V. Kozinka SAV Bratislava Z. Sladký O. Erdelská MU Brno SAV Bratislava
26 Olomouc 1984 Foto: M. Griga T. Murashige Z. Sladký
27 Brno 1985 Regulation of Plant Integrity F. K. Skoog objevitel kinetinu Galston F. K. Skoog L. Čulafič
28 Slovenské začátky rostlinných explantátů Karol Erdelský UKom Bratislava Anna Preťová SAV Nitra Aurélie Kamenická Arboretum Mlyňany Eva Čellárová UJPŠ Košice Foto: J. Dubová
29 Opylení a oplození in vitro indická škola: Kanta, Maheshwari, Rangaswami polská škola: Zenkteler české pokusy: Tupý, Balatková (ČSAV Praha), Sladký (MU Brno) různé metody aplikace pylu na explantát
30 Představitel indické školy experimentální embryologie 1966 prašníkové kultury a odvození haploidních rostlin (Datura) P. Maheshwari
31 Profesor Maciej Zenkteler Univerzita A. Mickiewicza Poznaň, Polsko Experimentální embryologie, opylování in vitro Foto: J. Dubová
32 Smolenice 2001 s prof. M. Zenktelerem M. Griga z exkurze na X. embryologické konferenci Nitra 2001
33 Prašníkové kultury manipulace se stupněm ploidie: 1. regenerace haploidních rostlin z mikrospor nebo pylových zrn: prašníkové nebo mikrosporové kultury 2. zdvojení haploidního genomu regenerantů = dihaploidizace získání homozygotního materiálu v kratší době
34 Rostlinné protoplasty Takebe a Nagata - regenerace rostlinek tabáku z izolovaných protoplastů
35 Rostlinné protoplasty Carlson Butěnko, Gleba Dudits Potrykus Coocking fůze protoplastů - somatická hybridizace - cybridy
36 Transformace rostlinného genomu důkaz integrace Ti plasmidu do rostlinného genomu přímý přenos DNA do rostlinného protoplastu (mikro-injekce) přímý přenos DNA do rostlinných buněk Geneticky modifikované organismy = GMO
37 Biotrend BIOTRIN je česká nezisková organizace vytvořená vědeckými pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích informace nejen o českých biotechnologiích
38 Zajímavé webové adresy Přehledné a názorné výukové stránky ukázka didaktiky rostlinných explantátů jednoduché postupy
39 Doporučená literatura DROBNÍK, J. et ŠTĚPÁNKOVÁ, H. /eds./ (1997): Harmonizace pravidel práce v biologii a chemii. I. Bezpečnost biotechnologií. Series in Natural History, 6, PERES, Praha. (Skriptum UK). ONDŘEJ, M. (1985): Cytogenetika a molekulární genetika rostlin. - Academia, Praha. ONDŘEJ, M. (1992): Genové inženýrství kulturních rostlin.- Academia, Praha.
40 Doporučená literatura GAMBORG, O. L. et PHILLIPS, G. C. (1995): Plant cell, tissue and organ culture. Fundamental methods, Springer Berlin. Heidelberg. PIERIK, R.L.M. (1987): In vitro culture of higher plants. - Martinus Nijhoff Publishers, Dordrecht, Boston, Lancaster. REINERT, J. et BAJAJ, Y.P.S./eds./ (1977 ): Applied and fundamental aspects of plant cell, tissue and organ culture.- Springer Verlag, Berlin, Heidelberg, New York.
41 Doporučená literatura - skripta KOVÁČ, J. (1992): Explantátové kultury rostlin. Ústí n. Labem (Skriptum UJEP). VOTRUBA, M. et al. (1987): Explantátové techniky (pro biotechnology a šlechtitele).- Praha (Skriptum VŠZ Praha). ŠEBÁNEK, J. et SLADKÝ, Z. (1988): Biotechnologie rostlinných explantátů.- Brno (Skriptum VŠZ). (nyní MZLU)
42 Časopisy Plant Cell, Tissue and Organ Culture Springer Netherlands Plant Cell Reports Springer Berlin / Heidelberg
43 Adresa stránek kurzu (v úpravě) Bi6120 Rostlinné explantáty Školní vzdělávací programy MU 3. Střední školy, 3.3. Člověk a příroda, Biologie Od rostlinné kultury in vitro k biotechnologiím J. Dubová, A. Smíšková
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
Rostlinné explantáty. Co jsou to rostlinné explantáty? Jaké specifické vlastnosti rostlin umožňují jejich kultivaci in vitro?
Rostliny in vitro Rostlinné explantáty Co jsou to rostlinné explantáty? G. Haberlandt Jaké specifické vlastnosti rostlin umožňují jejich kultivaci in vitro? Jaké podmínky zajistit, aby kultivace byla úspěšná?
Tkáňové kultury rostlin. Mikropropagace
Tkáňové kultury rostlin Mikropropagace IN VITRO KULTURY (EXPLANTÁTOVÉ KUTLURY, ROSTLINNÉ EXPLANTÁTY) Izolované rostliny, jejich orgány, pletiva či buňky pěstované in vitro ve sterilních podmínkách Na kultivačních
inženýrství rostlin U3V
BIOTECHNOLOGIE a genové inženýrství rostlin U3V Zdeněk OPATRNÝ Katedra experimentální biologie rostlin, Přírodovědecká fakulta UK Praha Letní semestr 2014 Teoretické a metodické základy biotechnologického
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
Krása TC. mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze.
Krása TC mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze. Kalusové kultury, protokormy. I když kalusové kultury nejsou metodou běžnou při rozmnožování
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Seminář Rostlinné biotechnologie kolem nás Božena Navrátilová LS 2014/2015 Seminář
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Metody kultivace tkání a buněk
Metody kultivace tkání a buněk KATEDRA SPECIÁLNÍ PRODUKCE ROSTLINNÉ Fyziologie a genetika rostlinných září 2014 explantátových kultur prof. Ing. Vladislav Čurn, Ph.D. University of South Bohemia Faculty
Mikropropagace klonů lesních dřevin termíny a důležité fenomény na fotografických dokumentech.
Mikropropagace klonů lesních dřevin termíny a důležité fenomény na fotografických dokumentech. Řešitel: Ing. Hana Prknová Spoluřešitelé: Prof. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc. Ing. Jaroslav Klápště ČZU FLD
Rostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
Vliv různých druhů cytokininů na zakořeňování moruše černé in vitro
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Vliv různých druhů cytokininů na zakořeňování moruše černé in vitro Michaela Medková Tišnov 2013 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: Zemědělství, potravinářství, lesní
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D. Studijní směr Experimentální biologie rostlin
doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D. Studijní směr Experimentální biologie rostlin Představení studijního směru Experimentální biologie rostlin Vít Gloser Oddělení fyziologie a anatomie rostlin (OFAR) Ústav experimentální
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN VERTIKÁLNÍ PŘENOS VLASTNOSTÍ DĚDIČNOST považoval člověk za samozřejmou zákonitost Evoluce
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
Kdo jsme Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Partner Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (projekt OP VaVpI) Centrum
Název: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Mohelský mlýn na Vysočině
1 z 5 27.11.2014 10:05 Abicko > 2014 > září > Věda a výzkum Mohelský mlýn na Vysočině Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) vlastní několik desetiletí unikátní objekt Mohelského mlýna na řece Jihlavě nedaleko
Od rostlinné kultury in vitro k biotechnologiím
Od rostlinné kultury in vitro k biotechnologiím Jaroslava Dubová Alexandra Smíšková Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a anatomie rostlin e-mail:
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
ROLE ETYLENU PŘI KULTIVACI ČESNEKU V PODMÍNKÁCH IN VITRO VITRO
ROLE ETYLENU PŘI KULTIVACI ČESNEKU V PODMÍNKÁCH IN VITRO ROLE ETYLENU PŘI KULTIVACI ČESNEKU V PODMÍNKÁCH IN VITRO Fišerová, H., 1 Spálovský, M., 1 Staňková, Z., 1 Kozák, V., 1 Křižan, B., 2 Havel, L. 1
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
CR Haná LABORATORNÍ MYCÍ AUTOMAT S PŘÍSLUŠENSTVÍM 2
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v souladu s 156 zákona č. 137/2006, Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Nadlimitní veřejná zakázka na dodávky zadávaná v otevřeném řízení v souladu s ust.
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme
Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. ÚMBR BC AV ČR,v.v.i. & katedra genetiky PřF JU Branišovská 31, 370 05 České Budějovice GM crops
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 8.2.2019 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
Mendeleum ústav genetiky
Mendeleum ústav genetiky Informace o studijním oboru Řízení zahradnických technologií Modul : Biotechnologie v zahradnictví Laboratoř MOLEKULÁRNÍ GENETIKY Termocyklery Horizontální elektroforéza Mikropipety
1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání
ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie
Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie DETEKCE PŘÍTOMNOSTI ANTIBIOTIKA V TEKUTÉM MÉDIU JAROMÍR FIALA Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 2.2.2018 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
Přehled finančně podpořených témat prací SOČ pro rok 2011/2012. vedoucí
Přehled finančně podpořených témat prací SOČ pro rok 2011/2012 název instituce vedoucí jméno řešitel škola 1 2 3 Souboj osteoblastů a osteoklastů při remodelaci kostí Návrh polohovacího zařízení řízené
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
Zápis z 13. zasedání kolegia rektora dne 19. ledna 2015
Zápis z 13. zasedání kolegia rektora dne 19. ledna 2015 Přítomni: Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA rektor UK Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. prorektor UK Prof. RNDr. Jan Hála, DrSc. prorektor UK Doc.
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/21.1342
,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/21.1342 VY_52_INOVACE_Př.Ma.15 AutoSave 1 Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram PŘÍRODOPIS 7. ročník KVĚT A KVĚTENSTVÍ Vypracovala: Ing. Miroslava
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
BIOIMPLANTOLOGIE 2012 Brno, 12. 13. dubna 2012 hotel Holiday Inn
Společnost pro bioimplantologii ČLS JEP ve spolupráci s Národním Tkáňovým Centrem pořádají IV. celostátní konferenci BIOIMPLANTOLOGIE 2012 Brno, 12. 13. dubna 2012 hotel Holiday Inn Akce má charakter postgraduálního
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1) Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr. 5.1. Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.
5. Bioreaktory Bioreaktor (fermentor) je nejdůležitější částí výrobní linky biotechnologického procesu. Jde o nádobu různého objemu, ve které probíhá biologický proces. Dochází zde k růstu buněk a tvorbě
Výroční zpráva Společnosti lékařské genetiky ČLS JEP za rok 2007
Výroční zpráva Společnosti lékařské genetiky ČLS JEP za rok 2007 Výbor Společnosti lékařské genetiky si dovoluje předložit svým členům Výroční zprávu za rok 2007. Tato zpráva je stručným výčtem aktivit
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Možnosti stanovení Listeria monocytogenes popis metod a jejich princip Mária Strážiková Aleš Holfeld Obsah Charakteristika Listeria monocytogenes Listerióza Metody detekce
NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA
NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA Nano je z řečtiny = trpaslík. 10-9, 1 nm = cca deset tisícin průměru lidského vlasu Nanotechnologie věda a technologie na atomární a molekulární úrovni Mnoho
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Cvičení z biologie Jednoletý volitelný předmět
Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie O8A, C4A Jednoletý volitelný předmět Cíle předmětu Předmět cvičení z biologie je určen pro studenty, kteří potřebují ke svému budoucímu studiu
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
Tisíc a jedno využití průtokové cytometrie v biologii rostlin. Jaroslav Doležel Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc
Tisíc a jedno využití průtokové cytometrie v biologii rostlin Jaroslav Doležel Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc Průtoková cytometrie Princip Vyvinuta pro analýzu velkých populací krevních buněk
Moduly jako prostředek inovace v intergaci výuky moderní fyziky a chemie
Moduly jako prostředek inovace v intergaci výuky moderní fyziky a chemie Zkrácený název: Inovace studia fyziky a chemie UPOL, MU 2012-2014 OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Cíle projektu Inovace studijních
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
Geneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové
- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut
Obchodní akademie a Střední odborná škola zemědělská a ekologická, Žatec, příspěvková organizace PROFILOVÁ (ŠKOLNÍ) ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Ve školním roce 2013/2014 budou na základě rozhodnutí ředitelky
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Biotechnologické metody ve šlechtění rostlin
KATEDRA SPECIÁLNÍ PRODUKCE ROSTLINNÉ září 2014 prof. Ing. Vladislav Čurn, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Katedra speciální produkce rostlinné Na Sádkách 1780, 370
dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)
Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny