A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce

Transkript

1 (karta obce: CZ41_1_2) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Aš Kód obce (IČOB): 52 (554499) Číslo ORP3 (ČSÚ): 411 (411) Název ORP3: Aš Kód OPOU2 ČSÚ: 4111 Název OPOU2:: Aš Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Aktualizováno: Stránka 1 z 9

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_1_2) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město Aš místní část se nachází cca. 2,5 km východně od místní části Aš. Je zde charakteristická venkovská zástavba, rodinné domy a rekreační objekty. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 27 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu Aš lokality Aš, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/211) Optimalizace vodovodu Aš (11/213) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Aktualizováno: Stránka 2 z 9

3 (karta obce: CZ41_1_2) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Rok: Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) Průměrná denní potřeba Qp m3/d Max. denní potřeba Qd m3/d Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Aš Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Aktualizováno: Stránka 3 z 9

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_1_2) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rekon. řadů rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,,8,6,4,2, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Aktualizováno: Stránka 4 z 9

5 (karta obce: CZ41_1_2) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město Aš místní část ( m n.m.) je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Nebanice. Obec je připojena na rozvodnou vodovodní síť města Aš. Zásobovaná oblast Aše je rozdělena do 4 tlakových pásem : Háj vysoké Háj nízké Modřín Krásná Tlakové pásmo Háj vysoké ( m n.m.) je zásobováno gravitačně z vodojemu Háj. Z vodojemu Háj jsou přes redukční ventily zásobena pásma Háj nízké, obce, Vernéřov a Podhradí. Tlakové poměry v pásmu jsou převážně vysoké. Stáří vody v pásmu (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech s menším odběrem a v obci Vernéřov je stáří vyšší. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území části obce je 732 m. Celkem je na vodovod napojeno 2 ks přípojek v délce 585 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5 m3 (49,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2 75 m3 (65,4/6,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši, pro zásobení města Aš. Na vodovod města Aš jsou dále napojeny rozváděcí řady pro zásobování obce Krásná. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 25 do vodojemu Háj 4 3 m3. Teoretické stáří vody dopravované z úpravny vody Nebanice do vodojemů Modřín a Háj se pohybuje kolem 5 až 6 dnů. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 2 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW3, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW3 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 3 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 6 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 1,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 7 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2 3 m3 (511,35/56,35 m n.m.) m3 (511,5/56,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 22 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 7. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2 15 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2 4 m3 (679,6/677, m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo Aktualizováno: Stránka 5 z 9

6 (karta obce: CZ41_1_2) provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 1,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,5 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,/616, m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2 15 m3 a 2 x 75 m3(735,/73, m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 7 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 9. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r Rekonstrukce probíhala v letech Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 1 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 4 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 4 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení ph se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 7 a DN 4 do Chebu a DN 3 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích je třeba trvale sledovat kvalitu vody. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Aktualizováno: Stránka 6 z 9

7 (karta obce: CZ41_1_2) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok: Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 15,6 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Aš Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Aktualizováno: Stránka 7 z 9

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_1_2) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] 3 15, , , specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rek.stok.sítě rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,,8,6,4,2, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Aktualizováno: Stránka 8 z 9

9 (karta obce: CZ41_1_2) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Obec nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Aš nebo na zemědělsky využívané pozemky. K odvádění dešťových vod užívá obec systém příkopů, struh a propustků. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Vzhledem k tomu, že se nachází v ochranném pásmu zdrojů podzemní vody Bílý Halštrov a s ohledem na velikost místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 215 rekonstrukci ch nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 22 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Aš. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav 213 Aktualizováno: Stránka 9 z 9