Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape

Transkript

1 Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape J. VRÁBLIKOVÁ and P. VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, Česká republika ( Vrablikova@fzp. ujep.cz) Abstract Characteristic for the Podkrusnohori area is reducing of industrial production and coal mining. Landscape structure is transforming. Important part are areas engagement in to reclamation. Category of agricultural land resources is reducing for the benefit others categories and hydologic reclamation. Area for the leisure time and sports are increased nearly city center of Most nad Usti n.l. Industrial land use and problematic of disparity consider grant by MMR number WD Key words: Antropogenic affected area, Podkrusnohori, industrial landscape, hydrologic reclamation Úvod Charakteristika zájmové oblasti Průmyslová a hornická činnost zanechaly své stopy v Podkrušnohorské krajině, životním prostředí a lidech.původní krajiny byly hornictvím podstatně změněny a částečně zničeny. Základním úkolem regionálního územního rozvoje je proto obnova krajiny a její trvalé znovuoživení.revitalizace území neznamená jen obnovu území po těžbě, ale i trvale udržitelný rozvoj, zlepšení životního prostředí a životních podmínek v Podkrušnohoří. Cíle Cílem příspěvku je zaměřit se na problematiku revitalizace průmyslové krajiny. Již po dobu 15 let se zapojuje Fakulta životního prostředí UJEP do výzkumu zabývajícím se zátěží prostředí. V letech to byl v projekt Výzkum antropogenních zátěží v severočeském regionu a od r byl řešen projekt VaV č. 1J 056/05-DP2 zabývající se využitím venkovského prostoru v antropogenně postižené krajině severních Čech Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova. Od r je řešen 5-letý projekt - WD zaměřený na Modelové řešení revitalizace území průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří, který je zaměřen na řešení regionálních disparit. Zájmové území (okres Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L.) zaujímá rozlohu km 2, což je necelých 43% rozlohy Ústeckého kraje (5.335 km 2 ). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km 2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více jak 40 % řešeného území. Další tři okresy Most (467 km 2 ), Teplice (469 km 2 ), Ústí nad Labem (404 km 2 ) řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu soudržnosti NUTS II Severozápad a je situována při hranicích ČR se Spolkovou republikou Německo (Svobodný stát Sasko). Jedná se o oblast s největším podílem území ovlivněným těžbou, ale i průmyslovou činností.tyto činnosti se výrazně projevují na devastaci území. Náprava tohoto stavu se podle horního zákona provádí sanací a rekultivací. Rekultivace za téměř 50 let prošla různými stádii, od pouhého urovnání povrchu a ozelenění se v současném období zaměřuje na komplexní využití území s cílem dosáhnout obnovu funkcí krajiny, ale i obnovu sociálně ekonomickou. Současný vývoj území po těžbě, zkušenosti s jeho obnovou a využitím, ale i ekonomický vývoj prokazují nutnost jiných priorit než které bývaly v minulém období. V minulém období bylo preferováno hospodářské využití, lesnická a zemědělská rekultivace. Na přelomu století a zejména po r je stav jiný,

2 zejména jde o posílení ekologických princip v krajin, tok energie, d ležitá je i problematika kolob hu vody v krajin,vodní režim, to lze považovat za významný úkol i s ohledem na klimatické zm ny. Vytvá ení podmínek pro zadržování vody v krajin sebou p ináší nejen obnovu mok ad, ale i obnovu í ní sít, revitalizace tok, vytvá ení drobných vodních tok, ale i budování jezer ve zbytkových jamách uhelných povrchových lom. P íkladem jsou zbytkové jámy v lomu Most i lomu Milada v Chaba ovicích. Výsledky 1. P ehled o provád ní rekultivací v Severo eské hn douhelné pánvi. Tab..1 - Ukon ené rekultivace v SHP do r v ha orienta ní údaje V ha Zem d lské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 1197,1 613,2 20,3 43,3 1873,9 Teplicko Bílinsko 571,8 1085,0 89,6 141,6 1888,0 Mostecko 1268, ,2 1093,6 4752,9 Chomutovsko 797,1 105,0 21,4 58,0 981,5 SHP celkem 3834,2 4073,1 252,5 1336,5 9496,3 (Ro enka životního prost edí Ústeckého kraje 2004) Do konce sledovaného období je v SHP ukon eno 9.496,3 rekultivací. Dominují rekultivace lesnické 43% a zem d lské celkem 40,4%. Tab..2 - Rekultivace v SHP p edpoklad ukon ení v období v ha V ha Zem d lské Lesnické Hydrické Ostatní Celkem Ústecko 59,8 674,4 257,3 146,8 1138,3 Teplicko Bílinsko 339,6 779,8 28,5 436,3 1584,2 Mostecko 568,1 1468,1 411,0 1311,2 3758,4 Chomutovsko 801,2 799,9 0,1 256,4 1857,6 SHP celkem 1768,7 3722,2 696,9 2150,7 8338,5 (Ro enka životního prost edí Ústeckého kraje 2004) Z analýz tabulek 1 a 2 je patrno, že z dominujících forem rekultivací lesnických a zem d lských, která v p edchozí etap p edstavovaly více jak 83% z obnovovaného území je plán do r.2020 jiný. Lesnické rekultivace budou nadále dominovat - 44,6%, u zem d lských rekultivací bude výrazné snížení na 21,2 %, zvýší se rozsah hydrických rekultivací na 8,4% a zdvojnásobí se rozsah rekultivací zahrnovaných do ostatních forem. Z uvedeného p ehledu je patrný nár st hydrických rekultivací, které dávají p edpoklad zlepšení vodního režimu krajiny. V sou asném období je aktuální problematika zatáp ní zbytkové jámy lomu Most Ležáky a na Ústecku zatáp ní zbytkové jámy lomu Milada v Chaba ovicích. 2. Hydrická rekultivace lomu Milada - Chaba ovice Základem koncep ního ešení sanace a rekultivace lomu Chaba ovice je hydrický zp sob rekultivace. Zatáp ní zbytkové jámy bylo zahájeno 15. ervna 2001 a vzniklé jezero bude mít rozlohu cca 250 ha, pr m rnou hloubku 15,5 m. Množství vody v jeze e bude cca 35 mil. m 3. Zdrojem vody jsou nádrže Modlany a Kate ina. Realizace návrh má velkou m rou p isp t v okolí m sta Ústí nad Labem k vytvo ení atraktivního území. U jezera se p edpokládá jeho mnohostranné využití. Velmi významná bude jeho

3 funkce ekologická a krajinn estetická, p edevším p i spojeni rekultivovaného území lomu a výsypek s okolní t žbou nenarušenou krajinou. Rekultivace lomu Chaba ovice vytvá í velmi významné rekrea ní zázemí pro m sto Ústí nad Labem, bude místem poznávání p írodních krás a estetických hodnot nov vznikající krajiny, která postupn splyne s okolní p írodou. Zrekultivované území bude sloužit pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, p íp. pro další aktivity. Sou asn bude plnit významnou funkci krajinn estetickou i ekologickou. Jsou vytvo eny p edpoklady, aby veškerá zajímavá místa byla komunika n dostupná, a to bu ve ejnými komunikacemi nebo cyklostezkami. V zájmovém území bude dostatek místa i pro parkovací plochy. Technologické komunikace, které budou z ízeny podél definitivní b ehové linie budou po dobudování protiabrazivních opat ení p evrstveny zeminou, zatravn ny a po ur itých úpravách budou využívány jako cyklostezky. Mezi st žejní problémy revitalizace tohoto území pat i dosažení optimální výsledné kvality vody, využitelné nejenom pro ú ely ekologické, sportovního ryba eni, vodních sport, ale i pro koupáni, a to závisí na ad podmínek. Jednou z nich je zajišt ní pom rn rychlého napln ní zbytkové jámy vodou. To by následn umožnilo rychlé nastartování samo isticích proces v tomto jeze e, zárove ušet ilo finan ní prost edky na pr b žnou ochranu b ehové linie p ed vodní abrazí, kterou bude nutno zabezpe ovat p i pomalém napoušt ni. Tab Základní údaje o jezeru Chaba ovice Jezero Chaba ovice Parametry: Plánovaný kone ný stav Stav ke dni Plocha 247,6 ha 195,7 ha Množství vody 34,430 mil. m 3 7,394 mil. m Hladina 145,3 m n.m 137,49 m n.m Max. hloubka 22,82 m 15,01 m (zdroj: 3. Hydrická rekultivace lomu Most Rekultiva ní práce na území lomu Most Ležáky probíhají již od 60. a 70.let 20.století. V r zapo aly práce na St imické výsypce s vnit ní výsypce lomu Most. Veškeré rekultiva ní snahy jsou sm rovány na celé území bývalého lomu Most Ležáky o vým e ha s cílem vytvo ení rozmanité, ekologicky a esteticky hodnotné krajiny s velkou vodní plochou. Zatopení zbytkové jámy lomu Most, které bude realizováno v rámci revitalizace území po vyuhleném lomu Most- Ležáky p edstavuje vytvo ení vodní plochy o vým e 311 ha (údaje viz tab..4)

4 Tab..4 - Základní parametry jezera Most Parametr Kóta provozní hladiny (hladina stálého nadržení) Povolené kolísání hladiny v jeze e okolo kóty 199 m n.m. Kóta max. hladiny Zatopená plocha Hodnota 199,00 m n.m. ± 30 cm 199,3 m n.m. 311,1 ha Objem vody 68,9 mil. m 3 Maximální hloubka 75,0 m Rychlost napoušt ní 1,2 m 3 /s P edpoklad ukon ení napoušt ní r Délka p ivad e z Oh e napojení na PVN m Délka p ivad e z dolu Kohinoor m Jezero Most bude napušt no vodou z eky Oh e, namísto p vodn uvažovaného zdroje vody z eky Bíliny. eka Bílina kvalitou své vody zatím neodpovídá požadavk m. Svým malým pr tokem neumož uje napoušt ní v pr b hu celého roku, ale pouze v období zvýšených srážek nebo tání. Proto bylo p ehodnoceno p vodní rozhodnutí využít vody z eky Bíliny k napoušt ní a byl zvolen zdroj vody - eka Oh e. Voda z eky Oh e je do této oblasti p ivád na z erpací stanice Straná, pod p ehradou Nechranice, pr myslovým vodovodem (PVN). Na tento zdroj bude napojen trubní p ivad DN 800 v délce m, kterým bude voda z Oh e v množství 1,2 m 3 /s dopravena do jezera Most. Hladina a kvalita vody v budoucím jezeru je již nyní pravideln monitorována. Dalším povoleným zdrojem kvalitní vody pro napoušt ní a dopl ování úrovn hladiny v jeze e Most jsou d lní vody z dolu Kohinoor, hlubinného dolu s ukon enou t žbou a ro ním objemem erpání až 3,5 mil m 3. Tyto kvalitní d lní vody budou p ivedeny trubním p ivad em o délce m. Je z ejmé, že pln ní takové nádrže, jako je projektované jezero Most, je dosud unikátní záležitost. Nejsou k dispozici domácí ani zahrani ní p ímo použitelné srovnávací údaje. Proto jsou zadané problémy ešitelné pouze opatrnou aplikací limnologické teorie s neustálým zvažováním podmínek platnosti publikovaných m ení a závislostí. Záv r Povrchová t žba hn dého uhlí p edstavovala výrazný negativní vliv na krajinu, životní prost edí a osudy obyvatel. Rekultivace území do konce minulého století byly zam eny na budoucí hospodá ské využití nov vznikajícího území. V sou asném období jsou pro obnovu funkcí v krajin navrhována komplexní ešení posilující ekologické principy v krajin. Jako jeden z nejd ležit jších obnovovaných prvk je vodní režim. Zbytkové jámy po povrchové velkokapacitní t žb jsou zatopovány vodou, ímž vytvo í významný krajinný estetický prvek, který zabezpe í funkci ekologickou i sociáln ekonomickou. Hydrická rekultivace jako sou ást obnovy krajiny po t žb významn ovlivní strukturu krajiny, rozší í rekrea ní možnosti a budou významným zdrojem pracovních p íležitostí.

5 Literatura Dvo ák P: Rekultivace lomu Most Ležáky. Sborník z konference Re Region, Most Vráblíková a kol. Studie o možnostech využití antropogenn postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zem d lství a venkova Ústí n.l., FŽP Ústí n.l Ro enka životního prost edí Ústeckého kraje 2004, Krajský ú ad Ústeckého kraje