Modul 5. Přeshraniční kooperace a management v oblasti vzdělávání OPENING. OPtimized ENlargement TrainING Academy

Transkript

1 Modul 5 Přeshraniční kooperace a management v oblasti vzdělávání OPENING OPtimized ENlargement TrainING Academy

2 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Vydavatel Město Vídeň, MD-BD Za obsah zodpovídá Kancelář pro Evropu při Městské školní radě Vídeň Dragana Lichtner, Franz Schimek & Stuart Simpson Koordinace modulu & redakce Europaforum Wien Alexander Wolffhardt, Johannes Lutter Překlad a korektura Katerina Krejčova Grafická úprava neuwirthåsteinborn, Cizojazyčná fotosazba Karin Enzinger, Artemiss Tisk druckreif.at, Wien Stadt Wien, 2005 Všechna práva vyhrazena. Projekt OPENING byl proveden v rámci programu Přeshraniční iniciativy lokálních a regionálních úřadů EU, které sousedí s novými členskými zeměmi za finanční podpory z prostředků Evropské komise. Obsah této zprávy znázorňuje názory partnerů projektu. Tato zpráva není oficiálním názorem Evropské unie.

3 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie Předmluva 2 Evropské požadavky v oblasti vzdělávání 3 Cíle a aktivity modulu OPENING Přeshraniční management a kooperace v oblasti vzdělávání 5 Výchozí situace a cíle 5 Realizace a aktivity 5 Tématický okruh "administrace ve školách a v mateřských školkách" 7 Cíle a výsledky workshopů I 7 Job Shadowing ve školách a v mateřských školkách 8 Tématický okruh ekonomie vzdělávání v regionu CENTROPE 13 Cíle a výsledky workshopu II 13 Náhled do workshopu ekonomie vzdělávání v regionu CENTROPE 13 Tématický okruh přeshraniční vzdělávání a spolupráce srovnatelnost kvalifikací školních systémů 16 Cíle a výsledky workshopu III 16 Náhled do workshopu Přeshraniční vzdělávání a spolupráce srovnatelnost kvalifikací školních systémů 16 Servisní část: Kontakty na partnery modulu 20

4 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Předmluva 1. května 2004 byla Evropská unie rozšířena o deset nových členských států. Tak došlo k doposud nejvýznamějšímu rozšíření, k největším změnám v EU v jejích dějinách. Železná opona, která dělila kontinent se přeměnila ve spojnici, a dnes spojuje, co bylo po desetiletí rozděleno. V centrálním evropském prostoru, v místě kde sousedí Česko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko, se začíná vyvíjet nový evropský jádrový středoevropské region CENTROPE, který sdílí nejen společné kulturní dědictví ale i aktuální pozoruhodnou dynamiku hospodářského vývoje. Rozdílné hospodářské, sociální a regionální změny spojené rozšířením EU byly v posledních letech předmětem podrobných rozborů. Přechodné potíže, které byly očekávány především v příhraničních regionech v tomto bodu se shodovaly všechny studie musejí být podchyceny předvídavou přeshraniční kooperací a společným jednáním. Projekt OPENING, který iniciovalo Město Vídeň a kofinancovala Evropská komise, byl rozhodným cíleným krokem k prohloubení již stávající spolupráce v regionu CENTROPE a obzvláště k iniciaci kooperačních projektů a strukturované výměny zkušeností mezi lokálními a regionálními úřady v původních a nových členských státech. OPENING vsadil na obsahovou různorodost a metodickou flexibilitu. Celkem bylo realizováno sedm tématických projektových modulů do každého modulu byli zapojeni jiní aktéři a různé problematické oblasti, které byly předem definovány cílovými skupinami. V souvislosti s vybranou tématikou byla také zvolena odpovídající metodika. Důležitým faktorem pro úspěch celého projektu byl především otevřený přístup k problematickým oblastem a návrhům pro jejich řešení. Tato příručka shrnuje výsledky projektového modulu Přeshraniční kooperace a management v oblasti vzdělávání. V servisní části na konci brožury jsou uvedeni aktéři, kteří se tématikou tohoto modulu zabývají. Podrobné informace a přehled o dalších, v rámci OPENINGU realizovaných, projektových modulech obdržíte na intenetových stránkách Dr. Peter Pollak Město Vídeň, Ředitelství Magistrátu Právní oddělení, Vedoucí oddělení ústavní služby a záležitostí EU Nositel projektu Dr. Johannes Lutter Europaforum Wien Management projektu

5 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 3 Evropské požadavky v oblasti vzdělávání Upevňování a podporování pocitu soudržnosti a spolupráce ve středoevropském regionu se stává i v oblasti školního vzdělání významným cílem, neboť se nacházíme na počátku třetího tisíciletí, kdy se původně omezené a ohraničené evropské ekonomické, společenské, vnitrostátní a regionální vztahy a pojítka počínají stále více rozpínat a rozšiřovat do evropských dimenzí. V Rakousku, a speciálně ve Vídni, došlo v posledních letech k převratným změnám: v r k pádu Železné opony, v r ke vstupu Rakouska do Evropské unie a v r k jejímu doposud největšímu rozšíření. Tyto významné politické změny na trvalo ovlivnily naše soužití. Udržování mezilidských vztahů již není omezeno jazykovými bariérami. Sociální a ekonomický život je na cestě k dosažení mezinárodnosti. Proto musí být školákům umožněno,aby si osvojili názory, znalosti a schopnosti, pomocí kterých se budou stále více cítit a jednat jako členové a občané Evropské unie - prostoru, který sahá za hranice jejich bezprostředního okolí. Zdůraznění významu evropské dimenze a její posilování se nejen bude stále více stávat centrálním požadavkem vzdělávacího procesu, nýbrž bude i ovlivňovat jeho budoucí vývoj. Ucelení evropské dimenze lze docílit pomocí realizace konkrétních malých krůčků ve všech oblastech školního vzdělávacího procesu. Vídeňská městská školní rada tuto tendenci podchytila, a vydala první důležité inovativní impulzy. Po realistickém ohodnocení celoevropských vývojových tendencí se Vídeňská školní rada, coby centrála v oblasti vzdělávání, zaměřila na intenzivní navazování, rozšiřování a prohlubování kontaktů mezi Východem a Západem, na udržování interregionálních kontaktů a aktivit s našimi sousedskými regiony v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Konkrétně je třeba poukázat na projekt CERNET (Central European Regional Network for Education Transfer), který Vídeňská městská školní rada realizovala v letech 1996 až Tento projekt zahrnoval intenzivní přeshraniční kooperaci v oblasti vzdělávání. Partnerskými regiony byly Jižní Morava (Brno), Bratislava a Győr-Moson-Sopron. Jako jeden z největších evropských projektů Města Vídně byl převážně financován z prostředků programu INTERREG IIA a IIIA.

6 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Projekt sledoval následující cíle: Podpora výměny zkušeností mezi všemi zúčastněnými činiteli v oblasti vzdělávání Stupňování mobility odborníků v oblasti vzdělávání, pedagogů a školáků Opatření za účelem dalšího vývoje výuky cizích jazyků zahrnující více stupňů a regionů Budování vzdělávací sítě ve Střední Evropě Podpora hospodářské, sociální a kulturní spolupráce pomocí opatření v oblasti školního a dalšího vzdělávání Vývoj a realizace nových kooperačních modelů pro primární a sekundární školy Propojení partnerských regionů pomocí nových informačních technologií Vývoj a realizace inovativních vzdělávacích projektů Vědecké vedení těchto cílů v oblasti vzdělávání Souhrně lze konstatovat, že stanovených cílů bylo dosaženo, a že získané zkušenosti a know-how úspěšného konceptu CERNET přispěly nejen k dalšímu pokračování ale i k rozšíření do nových projektů EU, EdQ (Education Quality) ve stávajících regionech CERNET Regionen a EdGATE (Education Gate), tedy v celém evropském prostoru.

7 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 5 Cíle a aktivity modulu OPENING Přeshraniční management a kooperace v oblasti vzdělávání Výchozí situace a stanovení cílů Dlouholeté zkušenosti v oblasti přeshraničních kooperací ukazují, že věcná spolupráce často naráží na hranice, neboť se struktury jednotlivých vzdělávacích systémů od sebe navzájem liší, a proto je jejich srovnávání možné pouze za určitých podmínek. Aby mohlo být nabízeno smysluplné přeshraniční vzdělávání, musí být tato rozdílnost zohledněna. Především musí být v oblasti školního vzdělávání vytvořeny předpoklady pro vysokou míru mobility obyvatelstva, která budou v nově vznikajícím regionu CENTROPE (Východní Rakousko, Jižní Morava, Západní Slovensko a Západní Maďarsko) do budoucna nezbytná. V budoucnu jistě nebude dočasný přestup do jiného vzdělávacího sytému, a s ním spojená přechodná změna bydliště, žádným ojedinělým jevem. Z tohoto důvodu musejí být školáci připravováni na stále důležitější požadavek mobility. Především musí být docíleno srovnatelnosti kvalifikací ve školních systémech. Kancelář pro Evropu při Vídeňské školní radě tedy podchytila možnost cílené výměny zkušeností v rámci projektu OPENING, a vyvinula těmto cílům odpovídající modul Přeshraniční management a kooperace v oblasti vzdělávání. V rámci tohoto modulu byly stanoveny následujícící stěžejní témata: Školní administrace Jak je škola organizována a administrována? Ekonomie vzdělávání - Kolik škola stojí? Kdo pokrývá náklady? Kvalifikace v rámci školního vzdělání Jakým způsobem lze školní kvalifikace srovnávat a harmonizovat? Modul se zaměřil na zplnomocněné instituce v regionu CENTROPE. Těmto regionálním institucím měla být umožněna intenzivní výměna zkušeností v daném tématickém okruhu. V pracovních skupinách měly být prezentovány a srovnávány rozdílné modely, mělo být diskutováno o možnostech spolupráce. Realizace a aktivity K uvedeným stěžejním námětům byly provedeny tři workshopy výměny zkušeností: Workshop I: Administrace ve školách a v mateřských školkách cílová skupina: vedoucí školních zařízení různých školních typů Workshop II: Ekonomie vzdělávání v regionu CENTROPE cílová skupina: Zplnomocněné instituce v oblasti regionální školní administrace Workshop III: Přeshraniční vzdělávání a spolupráce cílová skupina: Zplnomocněné instituce v oblasti regionální školní inspekce, popř. odborníci pro odborné a další vzdělávání pedagogického perzonálu

8 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Vedle těchto workshopů poradenského charakteru byla účastníkům také nabídnula možnost, využít job shadowingu : zástupci výše uvedených regionů měli možnost, po dobu jednoho až dvou dnů pozorovat (stát ve stínu) příslušného kolegy v partnerském regionu, aby tak mohli z první ruky získat náhled do práce a úkolů jejich partnerů-kolegů. Dojmy a poznatky z těchto krátkých pracovních návštěv shrnuli v krátké zprávě (action diary). Tato metoda job shadowingu vzbudila mimořádný zájem především u vedoucích škol. V zásadě měl modul Přeshraniční management a kooperace v oblasti vzdělávání podpořit rozšíření profesionální a interkulturní kompetencí na všech úrovních vzdělávacího procesu. Tento pracovní postup umožňuje především poznání specifik jiných, odlišných či neznámých kulturních okruhů, a zprostředkovává, kterak s těmito poznatky a zkušenostmi patřičně nakládat.

9 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 7 Tématický okruh administrace ve školách a v mateřských školkách Cíle a výsledky workshopu I (Katalin Körmöci, Odbor školství při úřadu starosty Města Győr, koordinátorka workshopu) Po rozšíření Evropské unie si zplnomocněné instituce regionu CENTROPE uvědomily, že je nezbytné, společně diskutovat o nejrůznějších tématech v oblasti vzdělávání. Projekt OPENING umožnil pořádání workshopu na téma administrace škol a mateřských školek. Tento workshop se konal 11. a 12. října 2004, v Győru, v Maďarsku. Tohoto dvoudenního workshopu výměny zkušeností se zúčastnilo 23 odborníků, z převážné většiny ředitelé základních škol prvního a druhého stupně. Účastníci se zabývali otázkou: Jak funguje škola? Na začátku workshopu byly prezentovány vzdělávací systémy regionů a početné administrativní úlohy škol. V souvislosti s těmito úlohami zjistili účastníci workshopu mnoho společných znaků, o kterých následovně živě diskutovali. Zastupitelé škol porovnávali početné administrativní podklady a formuláře jako např. knihu docházky a příjmacího řízení škol, orientační podklady, kroniku žáků školy, třídní knihy, tedy všechny podklady, které jsou pro školní provoz nepostradatelné. Druhý den diskutovali účastníci v pracovních skupinách společné znaky a rozdíly, a připravili realizaci job shadowingu. Na konci pořadu byly všechny výsledky prezentovány a diskutovány. Workshop na téma admnistrace škol a mateřských školek se ověřil jako úspěšný postup, ačkoliv z časových důvodů nebylo možné, zacházet do detailů. Díky projektu OPENING vznikla nová partnerství, již probíhají velmi dobře.

10 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Job shadowing ve školách a v mateřských školkách Účastníci workshopu byli zapojeni do pracovního postupu job shadowing. Zástupci výše uvedených regionů měli možnost, po dobu jednoho až dvou dnů pozorovat (stát ve stínu) příslušné kolegy v partnerském regionu, a tak získat náhled do práce a úkolů jejich kolegů. Dojmy a poznatky z těchto krátkých pracovních návštěv účastníci shrnuli v krátké zprávě (action diary). Job Shadowing Action Diary (Hubert Denk, Základní škola Illmitz, Burgenland navštívil Zakladní školu Gessayova v Bratislavě a Zakladní školu ve Znojmě) V rámci job shadowingu jsem společně s mojí ženou Henriettou Denkovou, která je vedoucí farní Mateřské školky ve Wallern, navštívil Základní školy v Bratislavě a ve Znojmě. Zatímco moje žena navštívila školky ve výše uvedených městech, aby se seznámila s jejich každodenním provozem, doprovázel jsem ředitele Základních škol v Bratislavě a ve Znojmě a jejich německy mluvící kolegy. Po dobu několika hodin jsem je doprovázel při jejich každodenní práci, což mi umožnilo porovnání úkolů a pracovních oblastí ředitelů v Rakousku, na Slovensku a v Česku. Při našich pracovních rozhovorech jsme se zaměřili na finanční rámcové podmínky školního provozu a na úlohy a provomoce ředitelů, úřední předlohy a úlohy (formuláře a postupy). Dále byly předmětem rozhovorů akční oblasti pomocných pracovních sil ředitelů v oblasti administrace a obecná situace a vývoj v oblasti základní školní docházky v jednotlivých zemích. Dne 8. listopadu 2004, v 9.30 hod nás v Základní škole v Bratislavě uvítal pan ředitel Bohuslav Dilhof. Tohoto setkání se zúčastnil i ředitel Základní školy v Kittsee, pan Eduard Moik, jehož škola je partnerskou školou slovenské Základní školy v Petržalce. Pan Moik nás navedl k cílové škole. Pan ředitel Bohuslav Dilhof navrhl, že nás vyzvedne na hraničním přechodě Kittsee. Potom co jsme byli velmi přátelsky přivítáni,

11 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 9 doprovodil ředitel Dilhof moji ženu k blízké Mateřské školce, kde začala společně s ředitelkou Mateřské školky, Olgou Ferenčíkovou, s prací. Po návratu do Základní školy jsme byli provedeni kancelářskými prostorami správní části školní budovy. Zde mi byly představeny dvě sekretářky, které jsou pověřeny různými administrativními úlohami. Jedna z nich byla zodpovědná za agendu vyplácení perzonálu, druhá za stanovení rozpočtového plánu a jeho správu. Ředitel je jejich nadřízenou instancí a pedagogicky zodpovědnou osobou. Správa školy v Bratislavě se zásadně odlišuje od správy školy v Illmitzu. Zatímco v Rakousku jsou učitelé základních škol placení spolkovými zeměmi, a provoz škol zajišťují obce místní příslušnosti škol, je škola v Bratislavě z velké části autonomní, a dostává ročně k dispozici určitý rozpočet, který se vyměřuje podle počtu žáků. Z těchto zdrojů jsou hrazeny celkový provoz školy, veškerý perzonál (pedagogický, kancelářský, kuchyňský, údržba,...) a veškeré náklady na provoz školní budovy (opravy, topení, elektrický proud). Ředitel na Slovensku má také při výběru pedagogického perzonálu více pravomocí než ředitelé v Rakousku. Při výběru učitelů si ředitel vybírá podle požadavků, které sám stanovuje. Učitelé, kteří mají o pracovní místo zájem, zašlou patřičný formulář řediteli školy. K formuláři musejí být přiloženy přílohy: výpis z trestního rejstříku, údaje o profesionálních referencích, lékařské atesty a potvrzení o příslušných zkouškách. Ředitel je také oprávněn, učitele propouštět. Zaměstnanecký poměr se uzavírá na dobu jednoho roku. V této smlouvě o zaměstnaneckém poměru je upraveno také finanční ohodnocení, které se stanovuje podle předem daných platových tabulek. V průměru se pohybuje výše výdělku kolem 400 až 450 za měsíc. Pokud to finanční situace školy dovoluje, má také ředitel školy možnost, udělit učitelům měsíční prémii. Tyto možnosti jsou velmi omezené. Dále existuje možnost příplatku za funkci třídního. Co se výuky týče, dovoluje se jednotlivým školám podle jejich autonomních ustanovení, změnit hodinový rozvrh školy.

12 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Každý školák obdrží od státu dobrozdání ve výši (75 SKK/na měsíc), které přispívá k úhradě odpoledního doučování. Tato dobrozdání mohou být uplatňována i na jiných školách než na škole jeho povinné školní docházky. Učitel, který provádí odpolední výuku, účtuje tato dobrozdání přímo u příslušného ministerstva. Podle informací ředitele Dilhofera, se zpravidla využívá na 92% těchto dobrozdání, ale existují i regiony, ve kterých je tato nabídka využívána v nižší míře, což závisí m. j. i na sociálních poměrech v daném regionu. Po společné večeři s ředitelem Dilhofem a několik a učiteli Základní školy a přenocování v pensionu, ve kterém byly z převážné většiny ubytováni studenti a mladí učitelé, jsme ráno, 9. listopadu, po snídani pokračovali v naší cestě k ředitelovi Základní školy do Znojma. Po cestě jsme paní Gábině Havlíkové náš příjezd telefonicky oznámili. V hotelu nás již očekávala. Ředitel Základní školy, Petr Žák, se s námi bohužel setkat nemohl, neboť byl zaneprázdněn jedním důležitým neodkladným termínem. Jeho škola byla několik dní před naší návštěvou zavřena, a on byl na základě této skutečnosti zván na Pracovní úřad. Proto byla prvním bodem programu návštěva Mateřské školky, jejíž ředitelkou je Gábina Havlíková. Bylo pro mě, i jako pro člena obecní rady obce Wallern, která je nepřímo zodpovědná za provoz a financování školky naší obce, velmi zajímavé, dostat náhled do organizace a financování mateřské školky v České republice. Tento velmi informativní den vyzněl večer návštěvou historického kláštera a ochutnávkou v jeho vinotéce. školy jsme měli příležitost k delšímu rozhovoru o úlohách ředitele základní školy v České republice. V zásadě jsou podobné jako na slovenských školách. Školy jsou dalekosáhle autonomní. České školy ale čerpají finanční prostředky ze dvou zdrojů. Jedním z nich je Ministerstvo školství. Ministerstvo převádí školám finanční prostředky přes Školní úřad v Brně a přes obce. Výška dotací se určuje podle počtu žáků na jednotlivých školách. Prostředky se používají na opatření učebnic, učebních podkladů, na výplaty nepedagogického perzonálu, na platy učitelů, další vzdělávání učitelů atd. Druhým zdrojem finančních prostředků jsou přímo obce. Tyto prostředky zajišťují údržbu školní budovy: topení, proud a pod. O použití peněz z tohoto rozpočtu rozhoduje ředitel školy. Navazování pracovního poměru s učiteli a jejich odměňování je upravené podobně jako na Slovensku. Platy učitelů v Česku jsou ale v průměru o cca. 30% vyšší. Obce pověřují funkcí ředitele zpravidla na dobu čtyř. O pověření funkcí ředitele školy rozhoduje grémium. Po uplynutí čtyř let jmenuje toto grémium nového ředitele. Často dochází ale k tomu, že funkce stávajícího ředitele je obecním úřadem potvrzena, aniž by došlo k výběrovému řízení. Odpoledne, 10. listopadu, jsme se, obohaceni mnoha novými poznatky, vydali na zpáteční cestu domů. Ráno 10. listopadu jsme se za doprovodu Gábiny a Perta krátce před 8 hodinou ubrali za prací do mateřské školky a do školy. Jelikož škola, ve které byl Petr ředitelem, byla zavřena, nabídl Petr jako náhradní program návštěvu Sportovní a umělecké základní školy v bezprostřední blízkosti našeho hotelu. Uvítali nás ředitel této školy a jeho zástupce, který uměl velmi dobře německy. Hned po prohlídce

13 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 11 Job shadowing action diary (Stanislav Papánek a Marta Šestáková, Obchodní akademie Imricha Karvaša v Bratislavě navštívili školu Szakközépiskola v Mosonmagyaróváru, Komitát Győr-Moson-Sopron) Náš program: Uvítací rozhovor a představení vedení školy Informace o škole Obecné informace o každodenní práci vedení školy Prohlídka Základní a Střední školy Prohlídka Odborné školy Závěr 26. listopadu 2004, 1. den: Paní ředitelka Mária Sziranyi nám představila svoje spolupracovnice: tři zástupkyně ředitele pro Základní, Střední a Odbornou školu. Dále nám byly představeny dvě sekretářky a čtyři další zaměstnanci školy. Szakközépiskola je školou, která zahrnuje více typů škol. Jejími částmi jsou: Bilinguální německomaďarská základní škola, 0-tý ročník střední školy, který je intenzivním rokem jazykové výuky němčiny. Dále je zde čtyřletá Odborná škola gastronomie a cestovního ruchu s maturitou a dvouletá Škola pro kuchaře, cukráře a servisní perzonál. Před dvěma lety byla této škole ještě podřízena blízká Základní škola. Střední školy nám prezentovali projekt videonahrávku o jejich škole. Navštívili jsme také jazykovou labolatoř a učebny vybavené počítačovou technikou. 27. listopadu 2004, 2. den: Druhý den jsme byli provázení dalšími prostory školní budovy, např. novými praktickými učebnami oboru kuchař, cukrář a servisní perzonál. Šatna, sanitární místnosti, nová kuchyň a velmi vkusně zařízená malá restaurace byly nedávno nově zařízeny. Tento den byl ve znamení příprav školního plesu pro učitele a rodiče příležitost pro žáky, prezentovat, kolyo se naučili. Připravovaly se pochoutky, pečivo a samozdřejmě i vynikající obsluha. Návštěva této školy pro nás byla nanejvýš zajímavou zkušeností. Obě strany vyjádřily přání, dále pokračovat ve vzájemných návštěvách a pořádat společné aktivity na úrovni nejen učitelů ale i žáků. Díky nevelké geografické vzdálenosti mezi oběma školami nestojí realizaci tohoto záměru nic v cestě. Pracovní všední den se velmi podobá našemu v českých školách: zpracování pošty, rozhovory s učiteli a se zástupci různých institucí, které se školou spolupracují, řešení aktuálních problémů ve škole, pravidelné kontroly učebního plánu, který je ve všech oblastech velmi svědomitě vypracován. Všechny nové a aktuální úlohy se během školního roku pružně zapracovávají do učebního plánu. Školu financují Ministerstvo školství a obec. V posledních letech se vedení škol podařilo, zúčastnit se na více projektech, a tak získat více finančních prostředků. Vedení školy nás provedlo budovou. Obzvláště zajímavá pro nás byla prohlídka Dvojjazyčné školy, kde jsme navštívili druhou a třetí třídu při výuce němčiny pomocí počítačové techniky. Žáci třetí třídy

14 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Job shadowing action diary (Edith Jainschig, Základní škola, Vídeň navštívila Základní školu Fekete István a Mateřskou školku v Győru, Komitát Győr-Moson-Sopron) 22. listopadu 2004, 1. den: Byly jsme (kolegyně Johanna Kirchmayer, Eva Richlik a já) ředitelkou školy přátelsky uvítány. Jedna žákyně Odborné školy cestovního ruchu pro nás připravila krátkou prohlídku města. Potom jsem navštívila školu a strávila dva dny, které byly velmi bohaté na informace. Škola je v každém ohledu autonomní (finanční záležitosti, výběr perzonálu, atd.). Ačkoliv je škola financována (výše dotace závisí na počtu žáků) zemí i obcemi, jsou celkové finanční příspěvky spíše skromné, což vyžaduje ve školách vydatnou porci osobní angažovanosti. Z části se praktikuje dvojjazyčná výuka (německy a maďarsky), a již ve školce se vyučuje angličtina. Dětem s jazykovými problémy a jinými hendikepy se dostává speciální péče. Místně specifický školní program je poviností, učitelé a ředitelé škol musí velmi podrobně a průběžně všechno a všecičko dokumentovat v podobě písemných zpráv. Počty žáků ve třídách a závazky učitelů jsou docela dobře srovnatelné s vídeňskými poměry. Učebnice pro výuku němčiny jsou z části z Německa, pracovní podklady sestavují angažovaní učitelé sami. Atmosféra ve škole je velmi pozitivní. Je zde velký zájem na integraci postižených dětí. Byly jsme opravdu vítanými hosty!

15 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 13 Tématický okruh ekonomie vzdělávání v regionu CENTROPE Cíle a výsledky workshopu II (Johann Studencki, Městský školní rada pro Vídeň Okresní školní inspekce, koordinátor workshopu) V rámci pořadů ve dnech 22. a 23. listopadu 2004, ve Vídni, byly vypracovány následující cíle: Poznání rozdílných systémů v jednotlivých regionech Vysvětlení pojmů / vymezení pojmů/ definice pojmů Vypracování smysluplných struktur, ze kterých jsou patrny stejné a rozdílné aspekty Nehodnotit otázku nákladů škol pouze z ekonomického/finančního hlediska, nýbrž i z hlediska sociálního a pedagogického Lze shrnout, že na základě rozdílných systémů finančních zdrojů, rozdílného spravování zdrojů a rozdílného řízení systému nemohl být nalezen žádný společný jmenovatel, který by umožnil smysluplné srovnání, a z kterého by bezprostředně vyplývala určitá fakta při porovnání nákladů. K tomuto výsledku došlo, ačkoliv se účastníci workshopu usnesli na zdánlivě nejjednoduší a nejpřehlednější úrovni, totiž na úrovni školních zařízení pro 6-ti až 10-ti leté žáky. Pro všechny účastníky workshopu byly poznatky o komplexititě jiných systémů a o administraci velmi zajímavou zkušoností. Pomocí konkrétních témat a otázek se podařilo, znázornit rozdílné systémy, a zřetelně poukázat na jednotlivé rozdíly. Náhled do workshopu ekonomie vzdělávání v regionu CENTROPE Koordinátor workshopu, Johann Studencki, konstatoval, že jednotliví účastníci workshopu měli různá očekávání a shrnul: sbírání zkušeností, plynulé pokračování v přeshraniční spolupráci, výměna zkušeností mezi kolegy z různých regionů, informace o systému školní inspekce, financování a hospodaření škol v regionech, náhled do relací finančních prostředků, náhled do systémů sousedních států, podněty od kolegů z jiných regionů Skupina se shodla na mřížkovém modelu jako na nástroji pro zobrazení odpovědí na otázky v oblasti srovnávání základních škol v různých regionech.

16 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Maďarsko Existuje zákon, který upravuje, kolik dětí by průměrně jedna třída měla mít. První třída základní školy má dvacet povinných hodin a dvě volně rozdělitelné dodatečné hodiny výuky. Náboženství není v povinné výuce obsaženo. Jeden maďarský školní rok má 185 školních dnů. Z tohoto počtu mohou být vybrány volné dny podle autonomní volby každé školy. V těchto volných dnech ale musí být nabízen náhradní program jako např. exkurze, kurzy a pod. Maďarským školám je přidělován státem určený rozpočet, ze kterého jsou hrazeny veškeré náklady. Rozpočet pro školy je vyměřován podle počtu žáků. Za jednoho/jednu žáka/žákyni škola každoročně dostává stanovený obnos. Pokud náklady nemohou být ze státního rozpočtu pokryty, musí si školy dodatečné prostředky lukrovat z následujících zdrojů: Sponzoři Pronájem školních prostor Školní nadace Sponzorství podnikatelskými subjekty Dále bylo uvedeno, že v Maďarsku, na rozdíl od ostatních na workshopu zúčastněných regionů, existuje, leoschen vysoký počet souhrnných škol. Slovensko Nový Zákon o školní reformě postavil zodpovědné osoby před novou úlohu. Školy jsou dotovány státem všechny ve stejné výši, nehledě na jejich organizační strukturu, a letos obdržely o 4% méně prostředků než v minulém roce. Školy mají také možnost, pobírat finanční prostředky od obcí, ve kterých jsou umístněny. Náklady jsou ve slovenských školách rozčleněny následujícícm způsobem: 70% učitelé, pedagogický perzonál 15% provozní náklady 15% náklady za další vzdělávání Pokud se školám nepodaří, lukrovat chybějící finanční prostředky z jiného zdroje, musejí spojit jednotlivé třídy, aby ušetřily na pedagogickém perzonálu. Pokud nepomůže ani to, dojde k zavření školy.

17 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 15 Dokonce bylo zmíněno, že školní inspekci na Slovensku provádějí i sami ředitelé, takže se nedá říci, že by školy byly kontrolovány z venku. Rakousko V zásadě je nutno rozlišovat mezi vyššími a základními školami. Za financování vyšších škol zodpovídá pouze Spolková republika. Financování základních škol přísluší jednotlivým spolkovým zemím. Náklady za pedagogický perzonál obecně pokrývá Spolková republika. Výplaty učitelů základních škol hradí jednotlivé spolkové země, přičemž Spolková republika tyto náklady refunduje podle smluvního výpočtového klíče, t.zn. že učitelé stojí v zaměstnaneckém poměru se spolkovými zeměmi. Pouze ve Vídni byla tato výsostná služba postoupena Školnímu úřadu, Vídeňské městské školní radě. Ve spolkové zemi Burgenland poskytuje školní rozpočet spolková země Burgenland, obzvláště na vybavení technikou EDV a zvláštní podpory pro národní skupiny a menšiny. Pro Dolní Rakousko nemohlo být nabídnuto jednotné znázornění, neboť zde je systém od obce k obci rozdílný. Vedle rozdílných systémů byl tématem i rozdíl ve výdělcích v jednotlivých regionech: Rakousko (učitel v 1.služebním roce) Maďarsko 408 Slovensko Jednotlivé školy mohou čerpat z jednoho společného koše, který poskytuje daná spolková země. Přímo nedostávají školy finanční prostředky z jiných zdrojů. Pokud je sanace školy nezbytná, platí 90% obec Vídeň, a 10% okres, ve kterém je škola umístněna.

18 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Tématický okruh přeshraniční vzdělávání a spolupráce srovnatelnost kvalifikací školních systémů Cíle a výsledky workshopu III (Stefan Szecsenyi, Okresní školní rada Neusiedl am See, koordinátor workshopu) Jako pro mnoho jiných Evropanů, nebyl pro mě 1. květen 2004 dnem rozšíření Evropské unie, nýbrž dnem znovuzrození Evropy. Srostlo něco, co k sobě patří. Za touto významnou historickou událostí se skrývá nejen idea sjednocené Evropy, nýbrž také společná minulost národů, kterým se díky píli a síle podařilo, kompenzovat dopady jedné historické epochy, a vytvořit hospodářské a politické podmínky pro vstup do EU v časovém úseku půl života jedné generace. Ještě okouzlen touto změnou, se mi dostalo příležitosti - byl jsem, za účelem přípravy modulu OPENING Přeshraniční management a kooperace v oblasti vzdělávání, nadřízeným úřadem pověřen účastí na pracovním setkání, 2. a 3. prosince 2004 v Podersdorfu na Neusiedlerském jezeru. Díky profesionálnímu managementu projektu a kompetentním partnerům projektu v regionu CENTROPE byl velmi rychle vypracován plán projektu. Byl jsem pověřen organizací a koordinací workshopu na téma Přeshraniční vzdělávání a spolupráce - srovnatelnost kvalifikací školních systémů. Náhle jsem se ocital přímo uprostřed dění jednoho konkrétního, dílčího evropského integračního procesu. Informační a komunikační média umožnila rychlý konzens o místě konání, obsahu a o programu workshopu. Spolupráce na tomto modulu se vyznačovala otevřeným, ba srdečným, vzájemným přístupem, vyváženou diskuzí o otázkách a zainteresovaným rozborem detailů. Vyšlo na jevo, že účastníci workshopu jednotlivé otázky podobně odhadovali, a podobně přístupovali k jejich řešení. Na straně druhé se projevily i zajímavé rozdíly. Jak již maďarský spisovatel a sociolog, György Konrád, vyjádřil: rozlišujeme se od sebe skutečně dost na to, aby jsme vzbouzeli jeden pro druhého zájem, a navzájem si dostatečně podobáme na to, aby jsme stále ještě mohli cítit pevnou půdu pod nohama. Evropa by mohla symbolizovat tuto pevnou půdu. Výměna osobních zkušeností by mohla být postupem, jak se vyvarovat nedorozuměním. Lepší poznatky o druzích a lepší vzájemné porozumění to jsou předpoklady pro úspěšnou spolupráci. Náhled do workshopu přeshraniční vzdělávání a spolupráce srovnatelnost kvalifikací školních systémů 2. prosince 2004, 1. den: Účastníci přijali návrh koordinátora workshopu, Stefana Szecsenyi, a počali práci v první fázi prezentacemi krátkých statementů k předem stanoveným rámcovým tématům: Povinná školní docházka popř. oprávnění k návštěvě školy obecně, školáci ze (sousední) cizí země v daném školním systému Školní systém a menšiny v jednotlivých zemích Jazyky sousedních zemí v jednotlivých systémech Požadavky na učitele obecně, popř. uznávací řízení pro uchazeče z prostoru EU Již v této první fázi vyšlo na jevo, že diskuze, ve kterých se na jedné straně projevují paralelity, na straně druhé také podporují uvědomění pro rozdíly. Lepší odhad, popř. lepší srovnání, je možný pouze na základě intenzivní výměny zkušeností.

19 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 17 Na konci prvního dne workshopu byl stanoven plán pro den druhý: účastníci rozhodli, rozdělit se do dvou pracovních skupin, ve kterých se budou zabývat následujícími tématy: Pracovní skupina 1: Žáci ve školních systémech zemí: povinná školní docházka-oprávnění k návštěvě školy-zařazení, uznávání kvalifikací (žáci, učitelé, odborní pracovníci) moderace: Fritz Luisser Pracovní skupina 2: výuka jazyků v jednotlivých systémech, kvalifikace učitelů, zvláštní projekty výuky jazyků popř. školní projekty moderace: Edith Mühlgaszner 3. prosince 2004, 2. den: Práce ve skupinách (srovnávání jednotlivých systémů, zhotovení zprávy skupiny ve formě plakátu) Zpráva skupin Shrnutí výsledků Podle údajů účastníku workshopu, platí povinnost školní docházky na Slovensku, v Česku a v Maďarsku zásadně pouze pro vlastní občany. V Rakousku platí tato povinnost pro všechny děti s trvalým pobytem v Rakousku, nehledě na titul/důvod jejich pobytu. Povinnost školní docházky začíná v 6-ti letech, a trvá v Maďarsku a na Slovensku 10 školních let, přičemž musí být na Slovensku absolvován 10. školní rok v nástavbové škole. V Česku a v Rakousku trvá povinná školní docházka 9 let. Časový posun povinnosti školní docházky kůli nedostatečné školní zralosti je možné v Maďarsku, v Česku a na Slovensku. V Rakousku tato možnost není. Vstup do školního systému se praktikuje v jednotlivých zemích velmi rozdílným způsobem. V Maďarsku by měla být předškolní výchova v rámci posledního roku v mateřské školce povinná. V Česku a na Slovensku tomtu tak již je. Rakouští účastníci představili model tříleté přípravy dětí na vstup do školy s možností návštěvy školy podle plánu pro předškolní výchovu. Rozdíly se vyskytují při přijetí dětí, které již navštěvovaly školu v zahraničí: Děti jsou zařazovány podle zařazovací zkoušky nebo podle nostrifikace předloženého vysvědčení. Pokud děti neovládají jazyk, ve kterém výuka probíhá, jsou zařazeny zpravidla podle znalosti jazyka (bez oznámkování ve výukovém jazyce). Děti také někdy bývají v jazykové výuce zařazeny do nižších tříd. Zdá se, že příjem dětí jako mimořádných žáků (srov. s mimořádným studiem) a jejich pouze pozvolné začlenění jako řádných žáků je v této podobě možné pouze v Rakousku. Co se týče řízení o uznání kvalifikace učitelů, bylo referováno, že zásadně existuje právo všech učitelů v Evropské unii na rovnoprávné nakládání s kvalifikacemi učitelů, přičemž platí přechodná ustanovení pro nové členské státy. Právě v oblasti základních škol musejí být zohledněny vnitrostátně rozhodující předpoklady jako např. předpoklady týkající se jazykových znalostí nabo právní podmínky. Na Slovensku a v Česku jsou vzděláváni učitelé na univerzitách. V Maďarsku získávají učitelé odbornou způsobilost pro první stupeň na pedagogických vysokých školách. Učitelé pro druhý stupeň na univerzitách. V Rakousku musejí učitelé základních škol absolvovat pedagogické akademie. Co se výuky jazyků týče, existují v jednotlivých zemích různé modely. Maďarští účastníci referovali o mimořádném postavení cizích jazyků v maďarském školním systému, o třídách, ve kterých se vyučuje německy, jedné Dvojjazyčné základní škole (1.stupeň) a o bilinguálních třídách na středních školách. Slovenští kolegové konstatovali, že v prvním stupni v běžných základních školách výuka cizích jazyků nabízena není. Až od 5.třídy se vyučuje cizí jazyk v rozsahu čtyř hodin, v 6. až 9. třídě v rozsahu tří hodin v týdnu. Ve školách pro menšiny (Maďaři, Ukrajinci, Němci, Poláci) se vyučuje v mateřském jazyce, jedna hodina v týdnu je věnována odborné konverzaci ve slovenštině. Také ale existují školy, ve kterých je vyučován mateřský jazyk jako jeden z předmětů.

20 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata V České republice existují bilinguální školy (francoužština popř. němčina) a školy s rozšířenou jazykovou výukou španělštiny, italštiny, němčiny nebo angličtiny. Školy si mohou pro výuku jazyků autonomě stanovit počet hodin v týdnu. Národnostní menšiny (Vietnamci, Romové, Turci) jsou doučováni v českém jazyce. Romům je nabízena výuka v mateřském jazyce buď integrativně nebo ve vlastních třídách. O vídeňských modelech výuky jazyků a konceptech výuky jazyků byly poskytnuty velmi obsáhlé informace: podporování a zachování mateřského jazyka, integrativní výuka úředního jazyka a aditivní podpůrný koncept zohlednění individuálních jazykových vloh. Dodatečná výuka v rodném jazyce je nabízena u jazyků turečtina, bosenština, chorvatština, srbština, polština, čeština, slovenština. Vedle tradičních soukromých vzdělávacích zařízeních se zahraničním učebním plánem, jako např. školy Vienna International School nebo LycŹe Francais de Vienne, existují bilinguální koncepty pro jazyky angličtina, francouzština nebo italština a turetština ( VBS - Vienna Bilingual Schooling, FIP - Franćais intégré ą l'école primaire, SIB - Scuola elementare italiana bilingue, TIP - Türkće Ikidilli Proje). Obzvláští pozornost vzbudily školní koncepty, které byly vypracovány v rámci projektu CERNET. Zaměřují se na adekvátní realizaci Evropské dimenze a intenzivnější individuální jazykovou kvalifikaci žáků v rámci výuky. Žáci a žákyně Základní školy EPS (European Primary School) se dále vzdělávají v anglickém jazyce. Nadto se jim zprostředkovávají základní znalosti dalších jazyků hlavní důraz je kladen na jazyky slovenština, čeština, maďarština. Na školách EMS (European Middle School) a EHS (European High School) jsou vyučováni žáci z Vídně, Bratislavy, Brna a Győru na bázi společného učebního plánu ve smyslu evropského vzdělání zaměřeného na jazyky. Zde se vyučuje několik předmětů kombinovaně, a byl zde vyvinut nový předmět Evropské studium, který se vyučuje pouze v angličtině. Ve školních modelech se zaměřením na Evropskou unii je kladen velký důraz na uplatňování cizích jazyků. Základní školy (1.stupeň), ve kterých je angličtina či francouzština povinným předmětem, se ve spolkové zemi Burgenland vyskytují ojediněle. Jazyková výuka v základních školách probíhá zpravidla integrativně. Ve 4. až 8. třídě je možné, autonomně stanovit počet hodin výuky v týdnu. Mimo bilinguální výuky jednotlivých předmětů (angličtina) se nabízí možnost výuky francouzštiny a italštiny jako volného předmětu v rámci nepovinného cvičení. Účastníci z Maďarska prezentovali úspěšný model dvojjazyčné výuky (němčina chorvatština, němčina maďarština) a nabídku jazykové výuky pro menšiny jako povinný předmět či nepovinné cvičení. V burgenlandských školách je nabízena i výuka slovenštiny, pro národnostní menšiny dodatečná výuka mateřských jazyků turečtiny, bosenštiny, chorvatštiny a srbštiny.