KREATIVNÍ SVĚTLO VE FOTOGRAFII

Transkript

1 JAN POHRIBNÝ JAN POHRIBNÝ KREATIVNÍ SVĚTLO VE FOTOGRAFII

2 JAN POHRIBNÝ JAN POHRIBNÝ KREATIVNÍ SVĚTLO VE FOTOGRAFII Zoner Press 2011

3 OBSAH J. P., Obraz žhavé současnosti, 1990 Pentax 6x7, f = 55.0 mm, 300 s, f /11.0, ISO 100, Kodak EC 100, kombinované světlo JAN POHRIBNÝ KREATIVNÍ SVĚTLO VE FOTOGRAFII Copyright ZONER software, a.s. Vydání první v roce Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR1022 ZONER software, a.s., Nové sady 18, Brno Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Jan Pohribný Grafi cký design: Jan Pohribný Fotografi e: Jan Pohribný (J.P.) Autoři fotografi í jsou uvedeni v poznámkách u příslušný ch fotografi í (v závorce za jménem jsou čísla stran): Karel Beneš (87) Marian Beneš a Miroslav Vojtěchovský (148, 149) Vladimír Birgus (39) Fano Blatný (227) Gábina Fárová (Gabina) (103) František Havlík (61) Michal Hejna (231) Magdaléna Jetelová (191, 206) Jan Jindra (93) Václav Jirásek (86, 211) Robo Kočan (214, 220) Vladimír Kozlík (208) Antonín Kratochvíl (45) Viktor Kronbauer (173) Taras Kuščynskij ( Radka Ciglerová) (65) Aleš Kuneš (224) Zdeněk Lhoták (49, 218) Pavel Mára (115) Erika Melišová (175, 176) Gjon Milli (176) Franta Nárovec (193) Natalia Oravcová (94) Dita Pepe (88) Wenzel Pfohl ( Pavel Klimeš - Veselý výlet) (67) Ivan Pinkava ( 104, 105) Marja Pirilä (202) Karel Pobříslo (107) Václav Podestát (50) Mikuláš Pohribný (255) Eva Pospěchová (55) Bára Prášilová (42, 137) Jorma Puranen (215) Jan Reich (59) Nadia Rovderová (167) Roman Sejkot (108, 245) Evžen Sobek (217) Salim Issa a Štěpánka Stein (136) Petr Šálek (109) Jiří Šigut (225) Ján Šmok (204) Hana Špačková (61) Branislav Štěpánek (243) Jindřich Štreit (77, 103) Miro Švolík (228, 234) Jiří Turek (99) Kamil Varga (133) Petr Velkoborský (209) Peter Župník (235) Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směrujte na: Zoner Press ZONER software, a.s., Nové sady 18, Brno tel.: , knihy@zoner.cz ISBN: Fotografi e je slavností světla SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL Co a jak světlo ovlivňuje Prostor a tvar Kontrast a jas Barva a tonalita Nálada a výraz Kompozice a rytmus Zachycení světla aneb Cesta optimální expozice Dvakrát měř jednou řež, ale exponuj třikrát Pozměňte směr paprsků Krása i úskalí dlouhé expozice (Nejen) světelné workfl ow DENNÍ SVĚTLO? PŘIROZENĚ! Charakter denního světla a jeho vliv na fotografovaný námět 37 Přímé sluneční světlo = směrové světlo V protisvětle Nepřímé světlo = rozptýlené světlo UMĚLECKÉ OSVĚTLENÍ Role světla hlavní světlo proporční/doplňkové světlo protisvětlo světlo na pozadí bodové světlo efektové světlo ambientní světlo Zdroje umělého osvětlení Trvalé zdroje umělého světla žárovkové a halogenové světlo fl uorescenční zářivkové světlo HMI a jiné zdroje studeného světla dekorační zdroje světla, nebo osvětlení budoucnosti? Zábleskové zdroje umělého světla bleskové (příruční) světlo zábleskové (studiové) osvětlení Dejte světlu charakter a směr nástroje k usměrnění světla nástroje k rozptýlení světla Světlo dotváří příběh Maximum s minimem světel Tři světla stačí Na velké příběhy s více světly? KOMBINOVANÉ SVĚTLO S příručním bleskem za noci i za dne Potlačte prostor, potlačte objem Blesk jako proporční, nebo hlavní světlo? Zastavený pohyb Tvůrčí stroboskop Dotvořte scénu dalším světlem Záblesk ve slunečním světle i při zatažené obloze Respekt k danému světlu? LUMINOGRAFIE Luminografi e pasivní aneb Pohyb před kamerou Základní vybavení nočního chodce nejen po městě Měsíc, hvězdy, UFO a jiné děje nejen k pozorování Když bohové fotografují s blesky Silvestrovská noc aneb Když kvete světlem nebe Luminografi e aktivní Kamera v pohybu Kamera v rytmu vlastního dechu Kamera jako malířský štětec Synchronní pohyb kamerou aneb Sledujte svůj objekt Tanec světel velkoměsta i vašeho pokoje Luminografi e aktivní Světlo v pohybu Kresba světlem Kresba ohněm Malba světlem Prostor jako malířské plátno, grafi cký list nebo divadelní scéna. 189 Způsoby a technika zachycení (nejen) luminografi e Otevřete kameru a malujte aneb Cesta kontinuální expozice Exponujte za dne, malujte v noci aneb Cesta dělené expozice. 196 Na supertechnologie metodou z prehistorie fotografi e SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY Camera obscura, aneb Co je venku, může být i uvnitř Oživená laterna magica Vržené světlo aneb Svítí stín? Světelné objekty OTISK SVĚTLA Fotogram Listogram aneb Otisk přírody Skenogram Netradiční zvětšenina Neviditelné světlo Světlo beze světla? Zásahy do pozitivu a vytváření iluze světla Počítačová luminografi e Ve světle softwarových refl ektorů Co spojuje světlo, propojí snadno i počítač Dokonalá imitace skutečnosti, nebo tvorba neskutečného? Závěr aneb Chvála tmy Slovníček vybraných pojmů Rejstřík Bibliografi e Poděkování

4 FOTOGRAFIE JE SLAVNOSTÍ SVĚTLA Světlo zásadním způsobem formuje naše vnímání vnějšího světa, neboť až 80 % vnějších podnětů a kontaktů s realitou přichází skrze zrak. Z duchovního, fi lozofi ckého či uměleckého hlediska, při hledání, co je nad nebo za realitou, někdy také hovoříme o vnitřním světě i světle, které není fyzické povahy, ale existuje v nás. Magie fotografi e často tkví v oscilaci mezi těmito póly, kdy fotograf zachycuje okolní svět, ale vnímá jej prizmatem vlastních zkušeností, představ a pocitů. O fotografi ích, kde se světlo vnější propojí s vnitřním, někdy nevědomky říkáme, že ta fotografi e má duši. A není patrně náhodné, že slova světlo a svět jsou v češtině etymologicky příbuzná. Po více než 170 letech od vyhlášení vynálezu fotografi e již patrně nesdílíme onen prvotní úžas z realis tického zpodobení světa ani neočekáváme smrt malířství, jak to po spatření prvních daguerrotypií prohlásil malíř Paul Delaroche. Fotografi e se stala natolik běžnou součástí našeho života, vědy, vzdělání, politiky či kultury, že si patrně neuvědomujeme, nakolik je toto médium svázáno s fenoménem tak zásadním, jako je světlo. Nejen, že její název doslovně znamená kresba světlem, světlo a jím způsobený stín jsou stavební pilíře téměř každé fotografi e. Snad každá fotografi e je tedy tak trochu oslavou světla, bez kterého by nevzniklo nejen toto médium, ale patrně ani tento svět, natož kniha, kterou právě čtete. J. P., Vnitřní světlo, 1993 Wista Field 45, f = 65 mm, 5 s, f /22.0, ISO 64, Kodak EPR, kombinované světlo 6 KREATIVNÍ SVĚTLO 7

5 SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL ANEB CO NABÍZÍ TATO KNIHA Ze široké palety tvůrčího přístupu k fotografi i se v této knize setkáte s řadou témat, technik, postupů a podnětů, které jste možná zkoušeli nebo již úspěšně uplatňujete i u svých snímků. Objevíte rovněž netušené možnosti klasického přístupu k fotografi i i její přesahy a kombinace s jinými médii a technikami. Praktickému užití skutečného světla je proto věnován mnohem větší prostor než dodatečným úpravám a možnostem virtuálního počítačového světa. Záměrný akcent této publikace na kreativní práci se světlem by vás měl především dovést k důslednějšímu a hlubšímu uvažování nejen o podstatě média fotografi e, jeho možnostech i limitech, ale také o tom, co a jak vaše fotografi e sdělují nebo by měly sdělit. Pokusil jsem se to také dokumentovat nejen prostřednictvím vlastních ilustračních fotografi í, návodů a schémat, ale rovněž ukázkami z prací některých předních českých i zahraničních fotografů, jejichž práce si vážím. Základní aspekty posuzování světla a jeho vliv na fotografovu práci i na výsledné fotografi e jsou námětem úvodní kapitoly této publikace stejně jako základní workfl ow, tedy pracovní postup, jak byste mohli postupovat od námětu po realizaci snímku. V jednotlivých kapitolách se toto workfl ow může v detailech lišit v závislosti na zvolené technice a záměru, ale struktura kreativní práce (nejen) se světlem zůstává v mnohém identická. J. P., Velké prádlo, 2008 Canon EOS 5D, f = 105 mm, 1/125 s, f /8.0, ISO 100, denní světlo CO A JAK SVĚTLO OVLIVŇUJE Schopnost analyzovat a případně modifi kovat světelnou situaci vůči námětu, který chcete nebo (v případě profesionála) musíte fotografovat, bývá jedním z předpokladů (ale nikoliv nutností) dobrého výsledku. Proměny vejce fotografované v modelujícím směrovém světle (1), měkkém světle ze strany (2) a v rozptýleném světle zepředu (3), které potlačuje objemy a zdůrazňuje plošnost. J. P., Počátek, 1997 Pentax 6x7, f = 135 mm, 1/75 s, f /8.0, ISO 100, Kodak GPX, zábleskové světlo 8 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL 9

6 prostor a tvar kontrast a jas Světlo a stín jsou základem prostorové iluze, se kterou fotograf pracuje. Běžný 3D prostor je ve dvourozměrné fotografi i převážně reprezentován světelnou stavbou obrazu a je na autorovi, zdali dojem prostoru, objemu a struktury pomocí plastického světla, případně protisvětla a dalších světel (viz kapitola Role světla), zdůrazní, nebo naopak pomocí plošného světla potlačí. Hloubka prostoru je též tvořena světlem. I krajina, která má všechny předpoklady působit plošně (zatažená obloha, difuzní světlo atd.), velmi získává na hloubce světlejším pruhem nad horizontem, kterého docílíte třeba pomocí půleného (graduálního) fi ltru. Kontrast mezi světlem a tmou patří k základům kompozice obrazu, stejně jako kontrasty tvarů, mezi barvami či dokonce v pocitech. Podílí se nejen na iluzi trojrozměrnosti snímků, vykreslení a zřetelnosti předmětů v obraze, ale pomáhá rovněž směrovat pozornost diváka. Důležitou volbou fotografa (zejména v digitálním zpracování, které využívá histogramů a úrovní) bývá, zda-li využije plnou tonalitu od bílé po černou, neboť převaha informací bývá uložena ve středních tónech. Stíny a světla však mohou umocňovat atmosféru fotografi e v malířství, zejména baroka, bylo využití světelné modelace na pozadí tmavé scény příhodně označeno jako šerosvit. Náladu rovněž ovlivňuje jas snímku. Pokud jsou upřednostněny tmavé tóny, hovoříme o nízké tonalitě (low-key) a u akcentování pouze světlých tónů o vysoké tonalitě (high-key). Jejich aplikace v černobílé a barevné fotografi i se může významně lišit a je zajímavé, jak např. high-key lze špatně uplatnit v barvě, kde takový obraz často působí jako přeexponovaný, vybledlý. Pravděpodobně je to důsledek větší provázanosti barevné fotografi e na realitu a tradiční snahu vytvářet barevně syté snímky, tj. dělat expozici zaměřenou na světla. Nízký kontrast: světlo hlavní (zpředu) a protisvětlo jsou záměrně uplatněny takřka ve stejné intenzitě, navíc jsou použity převážně jen světlé tóny (závěs, portrétovaný, oblečení). J. P., Karel IV., 2004 Wista Field 45, f = 65 mm, 5 s, f /22.0, ISO 100, Kodak EPP 100, kombinované světlo K docílení prostorové modelace portrétní busty Karla IV. v triforiu svatovítské katedrály v Praze pomáhá, vedle plastického nasvícení (zde mírně rozptýlené halogenové světlo shora), také výrazná perspektiva širokoúhlé optiky. Díky ní není busta izolována od velkolepého prostoru chrámu Sv. Víta, o jehož výstavbu se tento panovník tak výrazně zasloužil. Nízká tonalita a zároveň užití vysokého jasu bývá nedílnou součástí světelné kresby či malby, (viz kapitola Luminografi e). Také při fotografování Královského stolce nedaleko Velehradu, který má patrně velmi starý původ a je opředen řadou legend, jsem potlačil expozičně ambientní světlo cca o 1 1/2 EV a tím více vynikla světelná malba u paty kamene. J. P., Králův stůl, 2010 Canon EOS 5D Mark II, f = 28 mm, 30 s, f /9.0, ISO 100, halogenové + denní světlo V krajinářské fotografi i je volba vhodného světla mnohem komplikovanější, neboť musíte respektovat převážně denní světlo, jeho směr, úhel, intenzitu, počasí a mnoho dalších aspektů, které tato disciplína má. Budete-li však pozorní a trpěliví pozorovatelé, jistě se brzy naučíte, že ranní a podvečerní světlo bývá pro krajinu a její charakteristiku nejvhodnější, stejně tak, že plasticky bude působit při bočním světle nebo protisvětle. Krajina v rozptýleném světle působí většinou neplasticky, bez prostoru, ale chcete-li zdůraznit např. zvláštní atmosféru s výraznou oblačností, fotografujte i při zatažené obloze. J. P., Castlerigg Stone Circle, 2004 Wista Field 45, f = 65 mm, 1/15 s, f /22.0, ISO 160, Kodak 160VC, denní světlo, graduální fi ltr J. P., Castlerigg Stone Circle, 2002 Wista Field 45, f = 65 mm, 1/4 s, f /16.0, ISO 160, Kodak 160VC, denní světlo, graduální fi ltr Využití protisvětla a siluety (tedy neprosvětleného objektu, postavy apod.) patří k tvůrčí práci s vysokým kontrastem ve fotografi i. J. P., Portrét Václava Š., 1983 Pentax 6x7, f = 55 mm, 1/8 s, f /11.0, ISO 400, Foma NP27, denní světlo 10 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL 11

7 barva a tonalita nálada a výraz Barva objektů bývá zpravidla dána schopností povrchu (u netransparentních objektů) nebo propustností (u transparentních objektů) absorbovat část viditelného spektra (v závislosti na zdroji světla) a odrazit/propustit jen tu část spektra, která se nám jeví jako výsledná barva. Intenzita světla a jeho směr ovlivní intenzitu a působení barvy. Jinak se nám bude jevit v tlumeném a rozptýleném světle, zřetelněji a sytějším dojmem barvy působí např. na přímém slunečním světle. Iluze prostoru bývá mnohdy defi nována tóny jedné barvy (zvláště u černobílé fotografi e), kdy tmavší tóny (barva je smíchána s odstíny černé prostor/objekt je méně osvětlen) jsou těžší a působí prostorově blíže, světlejší (barva je smíchána s odstíny bílé, světlo je intenzivnější) se vzdalují. Mnoho autorů však záměrně tuto hierarchii obrací. Podobně lze prostorově pracovat i s teplými a studenými barvami a jejich tóny. Teplé barvy (červená, oranžová, žlutá) se přibližují, studené (zelená, azurová, modrá) se vzdalují. A ještě jedna zákonitost vnímání barev: jasné tóny vnímáme rychleji než méně jasné, pastelové tóny proto se např. v reklamě s oblibou pracuje s výraznými barvami. Objekt jablko se jeví jako žlutozelené, protože jeho povrch pohltí všechny barvy spektra s výjimkou žluté a zelené. Prostor je utvářen tonalitou hladiny zálivu u Helsinek od tmavších tónů ke světlejším způsobených zejména odrazem světla od nebe. J. P., Jablko, 1986 Pentax MX, f = 28 mm, 1/30 s, f /11.0, ISO 400, Kodak, denní světlo Světlo se výraznou měrou také podílí na vytváření nálady, i když její vnímání a interpretace se může lišit na zkušenostech, kulturních zvyklostech a asociacích jak fotografa, tak zejména diváka. Změny nálad v krajině (i městské) repre zentují změny počasí (déšť, mlha, bouřkové mraky atd.), ročního období i denní doby (východ/západ slunce). Náladu světla v interiéru ovlivní jak zabarvení zdroje umělého osvětlení v interiéru, tak odraz venkovního světla od stěn, nábytku a jiných objektů v pokoji. Barvy jsou rovněž nositeli emocí a světlem je lze akcentovat nebo potlačit (stínem, zesvětlením). Fotografi e může odrážet i bezprostřední náladu fotografa, jeho reakci na prostředí, situaci apod., stejně jako náladu aktérů jeho fotografi e. Snad každý fotograf usiluje o svůj vlastní výraz, styl, rukopis. Sjednocujícím prvkem jeho fotografi í bývá často světelná stavba obrazu, způsob, jakým nejen defi nuje prostor, objemy, tóny a barvy, ale také kompozici, vzájemné vztahy jednotlivých částí obrazu a již zmíněnou náladu. Má-li fotografi e výraz, pak její obsah bývá emotivní (i v záporném slova smyslu) a dobře zapamatovatelný. J. P., Ragazzo, 2009 Canon EOS 5D Mark II, f = 24 mm, 2 s, f /22.0, ISO 50, kombinované světlo a) 21:56 hod., zvýrazněná plastika, boční směrové umělé světlo a bodové světlo zepředu do tváře b) 5:11 hod., neosvětlená plastika jako silueta Pár příkladů, jak lze světlem změnit výraz plastiky, okolního prostoru a zejména náladu snímku, který je rovněž formován citem oka fotografa a jeho záměrem, co chce o místu, ale zprostředkovaně i o sobě sdělit. Pro svůj záměr jsem nakonec vybral třetí fotografi i (c), kde jsem světlem z příruční baterky pouze akcentoval ústřední motiv. c) 5:13 hod., zvýrazněná plastika, boční směrové umělé světlo Výrazná barevnost prostoru Muzea moderního umění v nizo zemském Groningenu, jehož vedení při rekonstrukci muzea v r vsadilo na významné ikony současné architektury a designu Philippa Starcka a Alessandra Mendiniho, je vizuálním vodítkem pro návštěvníky, ale rovněž pokusem pracovat se vztahy barev vůči vystaveným dílům. Je zajímavé pozorovat, jak logická prostorová hierarchie výstavních místností je barevností záměrně zpřeházena. Prostorově nejblíže se jeví, resp. naší pozornost nejvíce poutá žlutá místnost, neboť je to barva, na kterou je naše oko nejcitlivější. J. P., Groningen muzeum, 2007 Canon EOS 5D, f = 35 mm, 1/50 s, f /5.0, ISO 800, kombinované světlo d) 5:52 hod., přímé směrové neplastické sluneční světlo e) 6:20 hod., přímé směrové částečně boční sluneční světlo f) 6:52 hod., přímé směrové výrazně boční sluneční světlo 12 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL 13