Motto: Je to i tvůj příběh?!

Transkript

1 GENERACE VÍRY Studijní setkání III / Motto: Je to i tvůj příběh?! Přečti si a promysli: 7 Hospodin pokračoval: "Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem i jejich naříkání na jejich biřice. Ano, znám jejich bolesti. 8 Proto jsem sestoupil, abych je vytrhl z ruky Egypťanů a abych je z té země vyvedl do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a medem - do bydliště Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců. Exodus 3,8 1 Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: "Zasadím faraonovi a Egyptu ještě jednu ránu a potom vás odsud propustí. Propustí vás nadobro, přímo vás odsud vyžene. 2 Řekni lidu, ať každý muž požádá svého souseda a každá žena svou sousedku o stříbrné a zlaté šperky." 3 A Hospodin naklonil Egypťany přízní k jeho lidu. Samotný Mojžíš byl v egyptské zemi velmi vážený - v očích faraonových dvořanů i v očích lidu. 4 Mojžíš pak faraonovi řekl: "Takto praví Hospodin: O půlnoci projdu Egyptem. 5 Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna otrokyně, jež mele ručním mlýnkem. I všechen prvorozený dobytek zemře. 6 Po celém Egyptě propukne hrozný nářek, nesrovnatelný s ničím, co kdy bylo nebo bude. 7 Na žádného z Izraelitů - na člověka ani na dobytek - však ani pes nezavrčí. Tak poznáte, že Hospodin odlišuje Izrael od Egypta.' 8 Tehdy přijdou všichni tví dvořané za mnou a budou se mi klanět a prosit: Odejdi ty i všechen lid, který tě následuje!' Teprve potom odejdu." A tak odešel od faraona rozpálen hněvem. 9 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Farao vás neposlechne. Proto mých divů v egyptské zemi ještě přibude." 10 Mojžíš a Áron před faraonem vykonali všechny tyto divy. Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak Izraelity ze své země nepropustil. Exodus 11 1 Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi řekl: 2 "Tento měsíc pro vás bude počátkem měsíců, bude pro vás první mezi měsíci roku. 3 Mluvte k celé izraelské obci: Desátého dne tohoto měsíce ať každý otec vezme beránka pro svou rodinu. Každá rodina ať má beránka. 4 Kdyby byla rodina na beránka moc malá, přibere k sobě nejbližšího souseda. Počítejte s beránkem podle počtu osob a podle toho, kolik kdo sní. 5 Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vezmete jej z ovcí nebo koz. 6 Budete ho mít u sebe až do čtrnáctého dne tohoto měsíce, kdy ho za soumraku celé shromáždění izraelské obce zabije. 7 Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží domů, v nichž ho budou jíst. 8 Tu noc budou jíst maso pečené na ohni a nekvašené chleby; budou je jíst s trpkými bylinami. 9 Nejezte z něj nic syrového nebo vařeného ve vodě - jen pečené na ohni, s hlavou, nohama i vnitřnostmi. 10 Nic z něho nenecháte do rána. Pokud z něj do rána něco zbude, spálíte to v ohni. 11 A takto ho budete jíst: budete mít přepásaná bedra, na nohou obuv a v ruce hůl. Jezte ho chvatně, je totiž Pesach - Minutí Hospodinovo. 12 V tuto noc projdu egyptskou zemí a pobiji všechny prvorozené v

2 Egyptě - jak lidi, tak dobytek. Tehdy vykonám soud nad všemi egyptskými bohy: Já jsem Hospodin. 13 Tu krev budete mít na svých domech jako znamení. Až udeřím na egyptskou zem, spatřím tu krev a ušetřím vás. Tak se vám ta zhoubná rána vyhne. 14 Tento den pro vás bude památný. Budete jej slavit jako Hospodinovu slavnost, budete jej slavit ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení. 15 Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby; hned první den odstraníte ze svých domů kvas. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele. 16 Prvního a stejně tak sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce; smíte pouze připravit, co každý potřebuje k jídlu. 17 Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše zástupy z Egypta. Tento den budete zachovávat ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení. 18 Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce budete jíst nekvašené chleby. 19 Po sedm dní se ve vašich domech nenajde kvas. Kdokoli by jedl něco kvašeného, bude vyloučen z izraelské obce, ať to bude host anebo domácí. 20 Nebudete jíst nic kvašeného; ve všech svých příbytcích budete jíst nekvašené chleby." 21 Mojžíš tedy svolal všechny stařešiny Izraele a řekl jim: "Jděte, vezměte si ze stáda kus pro své rodiny a zabijte jej pro Hod beránka. 22 Pak vezměte svazek yzopu, namočte jej do misky s krví a tou krví potřete nadpraží i obě veřeje. Nikdo z vás nesmí až do rána vyjít ze dveří svého domu, 23 neboť Hospodin půjde bít Egypt. Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a nedovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás. 24 Toto slovo dodržujte, neboť je to věčné ustanovení pro tebe i pro tvé syny. 25 Až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá, jak zaslíbil, zachovávejte tento obřad. 26 Až se vás vaši synové zeptají: Co pro vás tento obřad znamená?' 27 odpovíte: Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů. Udeřil na Egypt, ale naše rodiny zachránil.'" Tehdy lid padl na kolena a klaněl se. 28 Synové Izraele šli a zachovali se přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 29 O půlnoci pak Hospodin v egyptské zemi pobil všechny prvorozené - od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna vězně v žaláři, dokonce i všechno prvorozené z dobytka. 30 Té noci byl farao vzhůru, tak jako všichni jeho dvořané a všichni Egypťané. V Egyptě propukl hrozný nářek, neboť nebylo domu, kde by nebyl mrtvý. 31 Té noci si dal zavolat Mojžíše a Árona. "Seberte se a jděte pryč od mého lidu - vy i ti vaši Izraelité!" řekl jim. "Jděte a služte Hospodinu, jak jste žádali! 32 Vezměte si svůj brav i skot, jak jste žádali, jen už jděte! A požehnejte i mně." 33 Egypťané pak lid pobízeli, aby urychlili jeho odchod ze země, neboť si říkali: "Všichni pomřeme!" 34 Lid tedy vzal těsto, ještě než vykynulo, díže zabalil do šatů a nesl je na ramenou. 35 Synové Izraele se zachovali podle Mojžíšova slova a požádali Egypťany o stříbrné a zlaté šperky i o šaty. 36 Hospodin naklonil Egypťany k lidu tak příznivě, že jim vyhověli. Dočista Egypt obrali! 37 Synové Izraele pak vytáhli z Ramesesu do Sukotu - jen pěších mužů bylo asi , kromě žen a dětí. 38 Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu a obrovské stádo bravu i skotu. 39 Z těsta, které vynesli z Egypta, pak napekli nekvašené chlebové placky, protože ještě nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat, takže si ani nepřipravili jídlo na cestu. 40 Pobyt synů Izraele v Egyptě trval 430 let. 41 Právě toho dne, kdy uplynulo 430 let, vyšly všechny Hospodinovy zástupy z Egypta. 42 To je ta noc, kdy Hospodin držel stráž, aby je vyvedl z Egypta. To je ta noc, jež patří Hospodinu, noc, kdy všichni synové Izraele ve svých pokoleních budou držet stráž. 43 Hospodin Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Toto jsou ustanovení o Hodu beránka: Nesmí ho jíst žádný cizinec. 44 Každý otrok koupený za peníze ho smí jíst, bude-li obřezán. 45 Nesmí ho jíst přistěhovalec ani nádeník. 46 Musí být sněden v jednom domě - nic z jeho masa nevyneseš z domu ven. Nezlámete v něm jedinou kost. 47 Tak to bude činit celá izraelská obec. 48 Kdyby chtěl Hospodinův Hod beránka slavit přistěhovalec žijící u tebe, ať je u něj obřezán každý mužského pohlaví. Potom může přistoupit, aby jej slavil, a bude brán jako domácí. Žádný neobřezanec ho však jíst nesmí. 49 Pro domácího i hosta žijícího u vás bude platit stejný zákon." 50 A všichni synové Izraele se zachovali přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi. 51 Právě toho dne vyvedl Hospodin syny Izraele z egyptské země houf za houfem. Exodus 12

3 1 Mojžíšův tchán, midiánský kněz Jetro, se doslechl o všem, co Bůh učinil pro Mojžíše a pro svůj lid Izrael, totiž že Hospodin vyvedl Izrael z Egypta. 2 Poté, co Mojžíš odeslal svou ženu Siporu, vzal ji jeho tchán Jetro k sobě 3 spolu s jejími dvěma syny. První se jmenoval Geršom, Přistěhovalec, neboť Mojžíš řekl: "Byl jsem přistěhovalcem v cizí zemi." 4 Druhý se jmenoval Eliezer, Boží pomoc, neboť řekl: "Bůh mého otce mi přispěl na pomoc; zachránil mě před faraonovým mečem." 5 Mojžíšův tchán Jetro tedy přišel s jeho syny a manželkou na poušť, kde Mojžíš tábořil u Boží hory. 6 Vzkázal Mojžíšovi: "Já, tvůj tchán Jetro, jdu k tobě s tvojí manželkou a oběma jejími syny." 7 Mojžíš vyšel svému tchánovi vstříc, poklonil se a políbil ho. Když se jeden druhého vyptali, jak se jim daří, vešli do stanu. 8 Tam Mojžíš vyprávěl svému tchánovi o všem, co Hospodin kvůli Izraeli učinil faraonovi a Egypťanům, i o všech útrapách, které je potkaly na cestě, a jak je Hospodin pokaždé vysvobodil. 9 Jetro se radoval ze všeho dobrodiní, jež Hospodin Izraeli prokázal, když je vysvobodil z ruky Egypťanů. 10 Jetro tenkrát řekl: "Požehnán buď Hospodin, jenž vás vysvobodil z ruky Egypťanů, z ruky faraona! 11 Nyní jsem poznal, že Hospodin je větší než všichni bohové - vždyť vysvobodil svůj lid z moci Egypťanů, kteří je pyšně ponižovali." 12 Mojžíšův tchán Jetro pak přinesl Bohu zápalnou oběť a připravil obětní hody. Přišel také Áron a všichni izraelští stařešinové a hodovali s Mojžíšovým tchánem před Bohem. Exodus 18, Ježíš potom odešel za Galilejské (neboli Tiberiadské) jezero 2 a šel za ním veliký zástup, protože viděli zázraky, které konal na nemocných. 3 Ježíš vystoupil na horu a posadil se tam se svými učedníky. 4 Blížily se židovské svátky Velikonoc. 5 Ježíš pozvedl oči, a když uviděl, že za ním jde takový zástup, zeptal se Filipa: "Kde nakoupíme chleby, aby se ti lidé najedli?" 6 (To ovšem řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.) 7 Filip mu odpověděl: "Nestačilo by nám chleba ani za dvě stě denárů, aby se na každého dostalo aspoň trochu!" 8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9 "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?" 10 Ježíš však řekl: "Zařiďte, ať se lidé posadí." Na tom místě bylo hodně trávy, a tak se posadili v počtu asi pěti tisíc mužů. 11 Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdával sedícím; také ryb rozdal, kolik jen chtěli. 12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Posbírejte zbylé nalámané kousky, ať se nic neztratí." 13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky z těch pěti ječných chlebů, které zbyly po těch, kdo jedli. 14 Když lidé viděli, jaký zázrak udělal, říkali: "Je to opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!" 15 Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, a tak se o samotě vrátil na horu. 16 Večer jeho učedníci sešli dolů k jezeru, 17 nastoupili na loď a plavili se na druhý břeh do Kafarnaum. Ačkoli se už setmělo, Ježíš k nim nepřišel. 18 Jezero se začalo vzdouvat silným větrem. 19 Když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po hladině a blíží se k lodi. Vyděsili se, 20 ale on jim řekl: "To jsem já, nebojte se!" 21 Tehdy ho ochotně vzali na loď, a ta se hned ocitla u břehu, k němuž pluli. 22 Druhého dne si zástup, který zůstal na protějším břehu jezera, uvědomil, že tam byla jen jediná loďka a že Ježíš na ni nenastoupil se svými učedníky, ale ti odpluli sami. 23 (Od Tiberiady ovšem připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.) 24 Když tedy zástup uviděl, že tam Ježíš ani jeho učedníci nejsou, nastoupili i oni do loděk a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše. 25 Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: "Rabbi, kdy ses sem dostal?" 26 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni. 27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť." 28 "Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?" zeptali se ho. 29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je ten Boží skutek - abyste věřili v toho, kterého on poslal." 30 "Jaký zázrak uděláš, abychom ho viděli a uvěřili ti?" zeptali se ho. "Co děláš? 31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: Dal jim jíst chléb z nebe.'" 32 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. 33 Boží chléb je

4 ten, který sestupuje z nebe a dává život světu." 34 "Pane, dávej nám ten chléb vždycky," řekli mu. 35 Ježíš jim odpověděl: "Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit. 36 Ale jak jsem vám řekl: I když jste mě viděli, nevěříte. 37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. 38 Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. 39 A toto je vůle Toho, který mě poslal - abych nikoho z těch, které mi dal, neztratil, ale vzkřísil je v poslední den. 40 Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den." 41 Židé pak na něj reptali, že řekl: "Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe." 42 Říkali: "Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: Sestoupil jsem z nebe'?" 43 "Přestaňte spolu reptat!" odpověděl jim Ježíš. 44 "Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den. 45 V Prorocích je psáno: A budou všichni vyučeni od Boha.' Každý, kdo slyší Otce a učí se od něj, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo viděl Otce; jediný, kdo viděl Otce, je ten, který je od Boha. 47 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život. 48 Já jsem chléb života. 49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel. 51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa." 52 Židé se mezi sebou začali hádat: "Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?" 53 Ježíš jim ale řekl: "Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. 55 Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57 Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě. 58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky." 59 Toto vše řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum. 60 Mnozí z jeho učedníků, kteří to slyšeli, si tehdy řekli: "To jsou těžká slova. Kdo to může poslouchat?" 61 Ježíš v nitru poznal, že jeho učedníci kvůli tomu reptají, a tak jim řekl: "Tohle vás uráží? 62 A co kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? 63 Duch je ten, kdo dává život; tělo nedokáže nic. Slova, která vám mluvím, jsou Duch a jsou život. 64 Někteří z vás ale nevěří." (Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěřili a kdo ho zradí.) 65 Potom dodal: "Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce." 66 Mnozí z jeho učedníků kvůli tomu odešli a už s ním nechtěli nic mít. 67 "Chcete odejít i vy?" zeptal se Ježíš tehdy svých Dvanácti. 68 "Pane, ke komu bychom šli?" odpověděl mu Šimon Petr. "Ty máš slova věčného života 69 a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!" 70 "Vyvolil jsem si vás dvanáct," řekl jim na to Ježíš; "jeden z vás je ale ďábel." 71 A to řekl o Jidáši, synu Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z Dvanácti. Jan 6. Kap 17 Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: "Kde ti máme připravit velikonoční večeři?" 18 Odpověděl jim: "Jděte k jistému člověku ve městě a řekněte: Mistr vzkazuje: Můj čas nadešel. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.'" 19 Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka. 20 Večer, když byl za stolem s Dvanácti, 21 uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí." 22 Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: "Snad to nejsem já, Pane?" 23 "Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse," odpověděl jim. 24 "Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil." 25 Jeho zrádce Jidáš na to řekl: "Jsem to snad já, Rabbi?" "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš. 26 Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte; toto je mé tělo." 27 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něj všichni; 28 toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29 Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce." Mt 26,17-29

5 12 Prvního dne svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?" 13 Poslal tedy dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města. Tam vás potká muž nesoucí džbán vody. Jděte za ním. 14 Kam vejde, tam řekněte hospodáři: Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?' 15 On vám ukáže velikou horní místnost, prostřenou a při-pravenou. Tam nám připravte večeři." 16 Učedníci tedy odešli, a když přišli do města, našli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka. 17 Večer pak přišel Ježíš se Dvanácti. 18 Když byli za stolem, Ježíš uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí." 19 Zdrceni se jeden po druhém začali ptát: "Snad ne já?" 20 "Je to jeden ze Dvanácti," řekl jim, "ten, který se mnou namáčí ruku do mísy. 21 Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil." 22 Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dal jim ho se slovy: "Vezměte, to je mé tělo." 23 Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něj všichni. 24 Tehdy jim řekl: "To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé. 25 Amen, říkám vám, že už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho budu pít nový v Božím království." Mk 14, Tak přišel Den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit beránek. 8 Ježíš poslal Petra a Jana se slovy: "Jděte nám připravit beránka k velikonoční večeři." 9 "Kde ho máme připravit?" zeptali se. 10 Odpověděl: "Jen co vejdete do města, potká vás člověk nesoucí džbán vody. Až vejde do domu, jděte za ním. 11 Tam řekněte hospodáři: Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?' 12 On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou k jídlu. Tam připravte večeři." 13 Odešli tedy, nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka. 14 Když pak nadešla ta chvíle, posadilse s apoštoly za stůl. 15 Tehdy jim řekl: "Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět. 16 Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království." 17 Uchopil kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte jej a rozdělte se spolu. 18 Říkám vám, že už neokusím plod vinné révy, dokud nepřijde Boží království." 19 Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku." 20 Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: "Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás. Lk 22,7-20 Studijní setkání se konají pravidelně. Témata jsou předem dána a jejich náplň i osnovu dotváříte svými dotazy a tipy do diskuse. Využijte kontakt na Jana Caldra a zašlete mu s předstihem své otázky, objevy, reflexe, cokoli. caldr@intechbohemia.cz