V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì"

Václav Vaněk
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 N sledujìcì grafy ilustrujì v voj ve skladbï penïûnìch v daj Ëesk ch dom cnostì v pr bïhu 90. let a na zaë tku novèho tisìciletì (do u ). V kaûdè publikaci Standard, vyd vanè s roënì periodicitou, jsou tyto daje aktualizov ny o nejëerstvïjöì data. daje o v dajìch dom cnostì byly zìsk ny ze Statistiky rodinn ch Ët, v zkumu kaûdoroënï prov dïnèho»esk m statistick m adem. Data byla p ev ûena doporu- Ëovan m koeficientem vych zejìcìm z reprezentativnìch öet enì Mikrocensus 1992, RozmanitÈ spot ebnì poloûky jsme dle standard Eurostatu roz adili do 9 z kladnìch spot ebnìch kategoriì (struën popis kategorizace je uveden nìûe). Grafy ukazujì skladbu spot eby pro srovn vanè skupiny dom cnostì, pro vybranè kategorie spot eby rovnïû i jejich hodnoty (potraviny, bydlenì a voln Ëas). SloupcovÈ grafy jsou konstruov ny tak, aby t i z kladnì kategorie v daj (potraviny, n poje a tab k, bydlenì) byly vûdy uvedeny nejblìûe ose x grafu, naopak kategorie Ñvoln Ëasì a ÑostatnÌì jsou uvedeny v nejvyööì Ë sti sloupc. BydlenÌ, potraviny a n poje tvo Ì totiû z kladnì nezbytnou spot ebu vöech dom cnostì, na kterè se zpravidla jen tïûko d mnoho uöet it. Za azenì spot ebnìch v daj na tab k do stejnè kategorie jako n poje odr ûì standardnì formu kategorizace, aëkoliv p irozenï v daje na tab k nepat Ì k nutnè spot ebï; vliv na uveden srovn nì je vöak nev znamn. Z graf je tak zejmèna z etelnè, jak Ë st celkov ch spot ebnìch v daj v danèm roce u r znï definovan ch skupin dom cnostì je urëena na nezbytnou spot ebu (bydlenì, n poje, potraviny), a n slednï je rovnïû moûnè najìt ty skupiny dom cnostì, jejichû v daje na nutnou spot ebu p esahujì n mi definovanou kritickou hranici 60 % celkov ch v daj dom cnosti. V daje na bydlenì jsou tak za azeny do öiröìho kontextu ostatnìch nutn ch spot ebnìch v daj a nikoliv, jak tomu Ëasto b v, analyzov ny oddïlenï. Grafy 1 aû 5 zachycujì relativnì rozloûenì v daj dom cnosti na jednotlivè poloûky podle typu ekonomickè aktivity p ednosty dom cnosti. VidÌme r st podìlu nezbytn ch v daj v prvnì polovinï 90. let, jenû je n sledov n poklesem od u, tento v voj se odehr val bez ohledu na ekonomickou aktivitu p ednosty u vöech typ dom cnostì. VidÌme tèû, ûe v porovn nì s pr mïrem jsou na tom, podle oëek v nì, zdaleka nejh e dom cnosti d chodc pohybujìcì se v roce sv mi nezbytn mi v daji tïsnï pod kritickou hranicì 60 % celkov ch v daj. DÏlnÌci jsou skupinou, u nìû po d chodcìch tvo Ì nezbytnè v daje nejvïtöì Ë st celkov ch spot ebnìch v daj, v pr mïru kolem 47 %. U dom cnostì rolnìk, zamïstnanc a samostatnï v dïleënï Ëinn ch tvo Ì nezbytnè v daje p ibliûnï stejnou Ë st celkov ch spot ebnìch v daj, v roce v pr mïru 44 %. M ûeme Ìci, ûe v roce v porovn nì s em se skladba relativnìch v daj na jednotlivè poloûky ve sledovan ch skupin ch dom cnostì tak ka nezmïnila. Doölo sice k nepatrnèmu n r stu podìlu nezbytn ch v daj, avöak ten nelze povaûovat za v znamn. Grafy 6 ñ 10 nabìzejì srovn nì prvnìho a poslednìho kvintilu (nejchudöìch a nejbohatöìch) dom cnostì dle r znï definovanèho p Ìjmu dom cnosti. Graf 6 ilustruje rozdìl v relativnìch v dajìch dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti. PodÌl nezbytn ch v daj na celkov ch v dajìch u dom cnostì za azen ch do 1. kvintilu je p ibliûnï o 20 procentnìch bod vyööì neû u dom cnostì za azen ch do 5. kvintilu. Graf 7 ukazuje tent û rozdìl v relativnìch v dajìch dom cnostì, tentokr t ovöem jen pro dom cnosti s ekonomicky aktivnìm p ednostou. Mezi y a doölo k n r stu podìlu nezbytn ch v daj na celkov ch v dajìch u nejchudöìch dom cnostì, a proto se takè rozdìl mezi dom cnostmi v 1. a 5. kvintilu zv öil z 11,8 procentnìch bod na 14,7 procentnìch bod. Tento daj by mohl b t, vzhledem k charakteru öet enì jakkoliv pouze pravdïpodobnou, zn mkou zvyöov nì p ÌjmovÈ diferenciace a chudoby v»r. V sledky v grafech 6 ñ 8 jsou pravdïpodobnï ovlivnïny nevhodnostì indik toru celkovèho p Ìjmu dom cnosti, jelikoû dom cnosti majì r zn poëet Ëlen ; graf 9 tudìû ukazuje srovn nì v voje relativnìch v daj prvnìho a poslednìho kvintilu dom cnostì dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu na spot ebnì jednotku dom cnosti. Spot ebnì jednotka dom cnosti je definov na jako v ûen poëet osob dom cnosti, kdy zejmèna dïti dle svèho vïku zìsk vajì menöì v hu v zastoupenì. Graf 10 srovn vajìcì kvintily dom cnostì dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu na osobu dom cnosti ukazuje podobnè z vïry v meziroënìm srovn nì ( a ) jako graf 6. Grafy 11 ñ 14 nabìzì srovn nì dom cnostì dle dalöìch socio-ekonomick ch indik - tor. UkazujÌ srovn nì v voje relativnìch v daj dom cnostì s p ednostou se z kladnìm vzdïl nìm a dom cnostì s p ednostou s univerzitnìm vzdïl nìm, dle poëtu z visl ch dïtì, dle poëtu z visl ch dïtì s vylouëenìm dom cnostì d chodc a mezi Prahou a ostatnìmi regiony»eskè republiky. 155

2 Je t eba mìt na pamïti, ûe podìly jednotliv ch spot ebnìch poloûek na celkov ch v dajìch (relativnì v daje) pouze ukazujì, jakou Ë st sv ch p Ìjm dom cnosti vydajì na urëitè spot ebnì zboûì, ovöem vzhledem k v znamnèmu ovlivúov nì cen prost ednictvìm administrativnìch rozhodnutì daleko mènï vypovìdajì o skuteënè spot ebï dom cnostì. P Ìloha Spot ebnì poloûky byly roz azeny do n sledujìcìch kategoriì: Graf 1: RelativnÌ v daje dom cnostì dïlnìk ve srovn nì s celkov m pr mïrn m Potraviny ñ souhrn vöech v daj na potraviny a jìdla, vyjma tïch pod van ch v restauraënìch za ÌzenÌch. N poje a tab k ñ souhrn v daj na nealkoholickè i alkoholickè n poje a ku ivo vyrobenè z tab ku. Nepat Ì sem n poje pod vanè v restauraënìch za ÌzenÌch. OdÏv a obuv ñ v daje na obleëenì, obuv a doplúky k oöacenì. Spolu s nimi tato skupina zahrnuje i v daje na opravu, ËiötÏnÌ a p jëov nì odïvu a obuvi. BydlenÌ ñ v daje na n jem a p idruûenè v daje: energie, vodnè a stoënè, sluûby souvisejìcì s drûbou nebo p ÌpadnÏ rekonstrukcì bytu, pojiötïnì souvisejìcì s bydlenìm a spl tky hypoteënìch vïr. d lníci VybavenÌ dom cnosti ñ v daje na drogistickè zboûì, chov dom cìch zvì at a pïstov - nì rostlin. OsobnÌ pot eby ñ v daje na zdravotnì a soci lnì pèëi, kosmetiku, lèky, penzijnì p ipojiötïnì, ûivotnì pojiötïnì. Doprava ñ v daje na dopravu ve ve ejn ch dopravnìch prost edcìch, n kup a drûbu (vëetnï pohonn ch hmot) vlastnìch dopravnìch prost edk a v daje na komunikaci (telefon, poötovnè). Voln Ëas ñ platby v restauraënìch za ÌzenÌch, za vstupy na kulturnì a sportovnì akce, v daje na rekreaci, elektroniku, klenoty, kvïtiny, hraëky. D leûitou souë stì jsou i v daje na vzdïl nì. 156

3 Graf 2: RelativnÌ v daje dom cnostì zemïdïlc ve srovn nì s celkov m pr mïrn m Graf 3: RelativnÌ v daje dom cnostì podnikatel ve srovn nì s celkov m pr mïrn m zem d lci podnikatelé 157

4 Graf 4: RelativnÌ v daje dom cnostì zamïstnanc ve srovn nì s celkov m pr mïrn m Graf 5: RelativnÌ v daje dom cnostì d chodc ve srovn nì s celkov m pr mïrn m zam stnanci d chodci 158

5 Graf 6: RelativnÌ v daje dom cnostì 1. a 5. kvintilu dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti Graf 7: RelativnÌ v daje dom cnostì 1. a 5. kvintilu dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti; pouze pro dom cnosti s p ednostou ekonomicko aktivnìm 159

6 Graf 8: RelativnÌ v daje dom cnostì 1. a 5. kvintilu dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti; pouze pro dom cnosti s p ednostou ekonomicko neaktivnìm Graf 9: RelativnÌ v daje dom cnostì 1. a 5. kvintilu dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti na spot ebnì jednotku 160

7 Graf 10: RelativnÌ v daje dom cnostì 1. a 5. kvintilu dle celkovèho ËistÈho p Ìjmu dom cnosti na osobu dom cnosti Graf 11: RelativnÌ v daje dom cnostì s p ednostou s ukonëen m z kladnìm vzdïl nìm a s p ednostou s ukonëen m univerzitnìm vzdïl nìm základní vzd lání vysokoškolské vzd lání 161

8 Graf 12: RelativnÌ v daje dom cnostì dle poëtu z visl ch dïtì (û dnè dìtï, jedno dìtï a dvï dïti) Graf 13: RelativnÌ v daje dom cnostì dle poëtu z visl ch dïtì (û dnè dìtï, jedno dìtï a dvï dïti) s vylouëenìm dom cnostì d chodc žádné dít jedno dít dv d ti žádné dít jedno dít dv d ti 162

9 Graf 14: RelativnÌ v daje dom cnostì dle regionu trvalèho bydliötï dom cnosti (Praha a ostatnì regiony) Praha ostatní regiony 163

Podobné dokumenty

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r Rok 23 byl v oblasti stavebnìho spo enì rokem v znamn ch legislativnìch zmïn. Po dlouh ch debat ch byla na podzim parlamentem schv lena novela stavebnìho spo enì, jejìmû cìlem bylo p iblìûit Ëesk systèm