KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Průvodní dokument ke

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne SEK(2007) 216 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období Souhrn posouzení dopadů {KOM(2007) 62 v konečném znění} {SEK(2007) 214} {SEK(2007) 215} CS CS

2 1. Úvod Toto posouzení dopadů je průvodním dokumentem ke sdělení, které nastiňuje strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro období Staví na analýze dat, která poskytl Eurostat, šetření o pracovních silách, evropská šetření o pracovních podmínkách, vnitrostátních a mezinárodních studiích a výsledcích hodnocení předcházející strategie Společenství, zahrnující období let Posoudit dopady nové strategie Společenství je obtížné, protože většina opatření bude prováděna na nižších úrovních; tento dokument se proto zaměří na základní zdůvodnění nové strategie Společenství a posoudí celkové účinky, které by mohla mít, pokud vyvolá přiměřenou odezvu u všech dotčených subjektů na různých úrovních. 2. Jakou problematiku by měla tato politika řešit? 2.1. Rozsah problému v rovině hospodářské a sociální Mnoho pracovníků v celé EU je na svých pracovištích vystaveno nejrůznějším rizikům: chemickým, biologickým a fyzikálním činitelům, nepříznivým ergonomickým podmínkám, složité kombinaci nebezpečí nehod a bezpečnostních rizik a zároveň rozličným psychosociálním rizikovým faktorům. Ačkoliv v EU došlo během období předcházející strategie Společenství ( ) ke značnému zlepšení v uskutečňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), ještě stále existuje značný prostor pro pokrok. Pracovní nehody a nemoci z povolání ještě stále představují těžké břemeno v rovině hospodářské a sociální a opatření ke zlepšení zdravotních a bezpečnostních norem v práci nabízejí velké potenciální přínosy nejen pro zaměstnavatele, ale i pro jednotlivce a celou společnost. Rozsah tohoto problému dokládá počet pracovních nehod. Každý rok dojde ve státech EU k více než čtyřem milionům pracovních nehod. Když se k tomu připočítají nehody, jejichž následkem není pracovní absence nebo ty, jež způsobí kratší nepřítomnost v práci než tři dny, dosáhne toto odhadované souhrnné číslo více než šesti milionů. V roce 2004 došlo přibližně ke smrtelným nehodám v práci. Následky pracovních nehod a nemocí z povolání jsou četné a složité. Jelikož faktory pracovního prostředí jsou příčinou přibližně jedné třetiny případů pracovní neschopnosti, zlepšení pracovního prostředí představuje potenciál k jejímu snížení. O celkové nálady na pracovní nehody a nemoci z povolání se jednotliví aktéři nedělí rovnoměrně. Pro oběti nehod znamená nepřítomnost v práci nižší příjem, zvláště pokud se jedná o delší pracovní neschopnost. Náklady vzniklé následkem ztráty příjmu se odhadují na 1,18 miliard eur a další náklady, například neuhrazené náklady na zdravotní péči nebo rehabilitaci, činily v roce 2000 v evropské patnáctce 0,18 miliard eur 1. Zaměstnavatelé přebírají náklady spojené s placením nemocenské, ztrátou produktivity a nutností nahradit nepřítomné pracovníky, což může mít negativní dopad na konkurenceschopnost společnosti. Zátěž způsobená nehodami a nemocností přesahuje náklady na pracovní absence. Pojištění pokrývá pouze malé množství nákladů vzniklých 1 Statistická analýza socio-ekonomických nákladů na pracovní nehody v Evropské unii, Eurostat. CS 2 CS

3 následkem nehod. Poměr mezi vyplaceným pojistným a nepojištěnými ztrátami se pohybuje v rozmezí 1:8 až 1:36 2. Uvedený poměr se popisuje jako efekt ledovce, kdy větší část ztrát zůstává nepojištěna a skryta. Finanční náklady vyplývající z nehod postihují zvláště malé a střední podniky, protože v nich dochází k 82 % veškerých pracovních úrazů a k 90 % všech smrtelných nehod 3. Relativní dopad na ně je větší než na srovnatelné velké podniky, klíčové pracovníky nelze snadno nebo rychle nahradit a krátkodobé výpadky činnosti podniku mohou vést ke ztrátě klientů a důležitých zakázek. Část této zátěže, jako například náklady na zdravotní péči, rehabilitaci a platby sociálního pojištění obětem nehod nese společnost jako celek. Celkové náklady na pracovní nehody v rámci hospodářství EU za poslední rok, pro který jsou k dispozici podrobné informace, (rok 2000) se odhadují přibližně na 55 miliard eur, což se rovná 0,64 % hrubého národního produktu evropské patnáctky v roce 2004 v EU Uvedený odhad zahrnuje pouze pracovní nehody; další zdravotní problémy vznikající v souvislosti s výkonem povolání zde zahrnuty nejsou. Na základě výběrového šetření bylo zjištěno, že tyto problémy způsobují ještě větší ztráty pracovní doby a náklady na zdravotní péči. Z makroekonomického hlediska se náklady na pracovní nehody a nemoci z povolání v EU-15 pohybují v rozmezí 2,6 % až 3,8 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle některých studií jsou odhadované náklady na nemoci z povolání na jednoho pracovníka přinejmenším třikrát větší než náklady na prevenci 5. Pracovní úrazy a nemoci z povolání mají také celou řadu společenských následků. Úrazy způsobené nehodami a nemoci z povolání mohou vést k dočasné nebo trvalé pracovní neschopnosti. Podle modulu ad hoc šetření pracovních sil v roce 1999 se přibližně 5 % obětí, které se zotavily z pracovních nehod, není schopno vrátit ke stejné práci. Omezené pracovní možnosti často ovlivňují působení člověka v oblasti jeho povolání a mají také vliv na jeho psychologické reakce a chování, což vede k sociálnímu vyloučení, které má dopady na mnoha úrovních a znamená další náklady pro systémy sociálního zabezpečení. Některé skupiny pracovníku, jako například dočasně zaměstnaní pracovníci, přistěhovalci, zdravotně postižení a mladí a staří pracovníci čelí většímu riziku, že budou v práci vystaveni špatným zdravotním a bezpečnostním podmínkám Jaká jsou rizika stávající situace? Byly zjištěny dvě tendence představující hlavní rizika stávající situace. První je spojena s faktem, že snížení rizik souvisejících s výkonem povoláním není homogenní. Určité kategorie pracovníků, například mladí pracovníci, jsou vystaveny rizikům souvisejícím s výkonem povolání mnohonásobně více, některé druhy podniků, např. malé a střední podniky, jsou zranitelnější a určitá odvětví ještě stále vykazují vysokou míru výskytu pracovních nehod a nemocí z povolání Statistická analýza socio-ekonomických nákladů na pracovní nehody v Evropské unii, Eurostat. Náklady vzniklé následkem špatných pracovních podmínek, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek.. Normovaný výskyt se vypočítává tak, že se celému odvětví přisoudí stejná váha na vnitrostátní úrovni jako v Evropské unii. Úplný popis metodologie najdete v European Statistics at Work (ESAW) Methodology CS 3 CS

4 Normovaný výskyt podle věku oběti (nehody jež způsobily nepřítomnost v práci delší než 3 dny) (prozatímní hodnota) value) Celkem Méně než18 let 18 až 24 let 25 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 až 64 let Nad 65 let Normovaný výskyt podle velikosti podniku (smrtelné nehody) (provisional value) celkeml 1 až 9 10 až až a více zaměstnanců Velikostní třída podniku Normovaný výskyt podle druhu hospodářské činnostiy (smrtelné nehody) 14, (referenční rok)) 12,0 10, (prozatímní hodnota) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 9 hlavních odvětví *) (a) zemědělství (f) stavebnictví (i) doprava Další odvětví (velkoobchod, hotely, finanční sféra, realit \) Hlavní odvětví činnosti (*) zemědělství, výroba, elektřina stavebnictví, velkoobchod, hotely, finance, reality CS 4 CS

5 Zdroj: Eurostat Druhá tendence je spojena s proměnlivým charakterem rizik souvisejících s výkonem povolání v kontextu zvyšující se rychlosti inovací a změn pracovního života. Pokud jde o úrovně praktického provádění právních předpisů Společenství o bezpečnosti a zdraví při práci, ještě stále existují mezi členskými státy značné rozdíly. Společným slabým místem mnoha členských států se ukázaly být nedostatky ve stanovení cílů a průběžné kontrole pokroku při dosahování cílů příslušné politiky Co by se stalo, kdyby se současná politika nezměnila? Kdyby se zachoval status quo a nebyla věnována žádná zvláštní pozornost existujícím výzvám, reakce na nové rizikové tendence, pokud jde o celkovou politickou činnost a zvláštní preventivní opatření, by nemusela být dostatečná. Kdybychom si nechali ujít příležitost zmírnit společenské a hospodářské zatížení, které pracovní nehody a nemoci z povolání představují pro EU, mohli bychom očekávat stagnaci, nebo v horším případě nárůst případů pracovních nehod. Přetrvávání rozdílů v praktickém provádění minimálních požadavků stanovených směrnicemi EU v celé Evropské unii by bránilo zavedení rovných podmínek pro podniky v rámci Evropské unie a mohlo by podporovat hospodářskou soutěž založenou na nízké kvalitě pracovních podmínek Co je motorem naší činnosti v této oblasti? Jedním ze základních závazků lisabonské strategie je zvýšit zaměstnanost a produktivitu podporou konkurenceschopnosti, což si žádá zvýšené úsilí všech zúčastněných subjektů o zlepšení plnění závazků EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Role BOZP při zlepšování konkurenceschopnosti a produktivity podniků snižováním nákladů na nehody a nemocnost a podporováním vyšší motivace pracovníků je obrovská. Rizikové faktory spojené s výkonem povoláním mají v celosvětovém měřítku na svědomí 8,8 % úmrtí a 8,1 % případů snížení potenciální délky a kvality života (DALY) 7 kvůli nezáměrným zraněním 8. Zátěž vyplývající z nemocí z povolání nabývá obrovských rozměrů a její příčiny jsou mnohočetné a složité. Rozsah problému volá po ucelené, koordinované a strategické reakci zainteresovaných subjektů v Evropské unii a společném rozvíjení politických strategií na úrovni členských států. 3. Jakých hlavních cílů by měla uvedená politická strategie dosáhnout? Cílem nové strategie Společenství je i dále zapojit všechny dotčené subjekty do úsilí dosáhnout moderní, účinné a efektivní ochrany zdraví při práci a pracovní bezpečnosti v celé Evropě, což sníží statistiku nehod a nemocnosti a bude pozitivním přínosem pro zaměstnatelnost a obchod. Hlavním cílem nové strategie je dosáhnout stálého, udržitelného a rovnoměrného snížení pracovní nehodovosti a nemocí z povolání v EU: 7 8 DALYs snížení potenciální délky života kvůli zdravotnímu postižení, DALYS pro určitou nemoc představují potenciálně ztracené roky života kvůli předčasnému úmrtí v populaci a roky produktivního života ztraceného kvůli zdravotnímu postižení v případě nehod. Moving Knowledge of Global Burden into Preventive Action, Gerry J.M. Eijkemans, Jukka Takala, American Journal of Industrial Medicíně.. CS 5 CS

6 podporou vývoje a provádění ucelených strategií na úrovni členských států; udržováním legislativy na úrovni odpovídající měnícímu se světu práce; podněcováním angažovanosti a motivace většího množství zaměstnavatelů a pracovníků; přijetím nového přístupu k ochraně zdraví při práci vzhledem k demografickému vývoji; zlepšením průběžné kontroly dosaženého pokroku. Všeobecným cílem je snížit v období let výskyt pracovních nehod a nemocí z povolání v EU o 25 %. 4. Jaké jsou hlavní politické možnosti dosažení těchto cílů? Abychom upevnili kulturu prevence rizik a dosáhli uvedených strategických cílů, je nezbytné zkombinovat celou řadu politických nástrojů, jako jsou legislativa, sociální dialog, zavádění pokrokových opatření a osvědčených postupů, společenská odpovědnost firem, ekonomické pobídky a celoplošné zavádění. Tato nová strategie Společenství vyžaduje aktivitu všech aktérů na všech úrovních: evropské, vnitrostátní, místní a také na pracovišti. Až členské státy vytvoří své vnitrostátní strategie, měly by si stanovit cíle a priority své činnosti a zvolit vhodné politické nástroje, založené na hloubkové multidimenzionální analýze, která vezme v úvahu sociální, hospodářské a environmentální faktory. Jelikož ucelené právní předpisy Společenství v této oblasti již existují, činnosti na úrovni Společenství se zaměří hlavně na aktualizaci a zjednodušení stávajících právních opatření, aniž by se přitom snížily stávající normy na ochranu. Uvedené úsilí by mělo být doprovázeno podobnými aktivitami členských států při zjednodušování své vlastní legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Aby se zjednodušilo praktické provádění těchto právních předpisů, bude Komise i nadále pracovat na poskytování nezávazných obecných pokynů. Podpoří to těsnější spolupráci na poli prosazování, čemuž napomůže činnost Výboru vrchních inspektorů práce (SLIC), v rámci kterého se budou nadále sdílet osvědčené postupy a zkušenosti a který se více zaměří na vymezení praktických problémů s prováděním legislativy, důležitých pro jednotlivé členské země. Ke zvýšení motivace zaměstnavatelů a pracovníků je nezbytné vytvořit politiky strategie zaměřené na změnu postojů tím, že se školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanou nedílnou součástí vzdělávání pracovníků. Cílená podpora by měla být také poskytována malým a středním podnikům. Je rovněž nezbytné zajistit lepší informovanost a povědomí na pracovišti sdílením osvědčených postupů v praxi. Nový přístup ke zdraví při práci v kontextu demografických tendencí by měl také vzít v úvahu opatření zajišťující, aby zvláštní potřeby určitých skupin pracovníků nebyly zanedbány. Členské státy se vyzývají, aby vyvinuly politické nástroje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které by podpořily opětovnou integraci zdravotně postižených osob na trh práce, vážily si přínosu starších i mladých zaměstnanců a vycházely vstříc zvláštním potřebám migrujících pracovníků. CS 6 CS

7 5. Dopady této strategie 5.1. Dopad na hospodářství Dopad uvedené strategie na hospodářství by se měl projevit ve formě snížení přímých a nepřímých nákladů na nehody a nemoci z povolání pro dotčeného pracovníka, jeho rodinu, zaměstnavatele a celou společnost. Jakožto dokument nabádající k politické činnosti nezavádí tato strategie žádné nové požadavky na zdraví a bezpečnost při práci, a proto nevede k žádným dodatečným nákladům na splnění požadavků ze strany podniků. Doporučuje lepší provádění a prosazování stávajících právních předpisů. Provádění minimálních požadavků obsažených ve směrnicích EU v rámci Evropské unie zavede rovné podmínky a zabrání hospodářské soutěži založené na nízké úrovni pracovních podmínek. Je obtížné posoudit přesný dopad této strategie, protože většina opatření bude prováděna na nižších úrovních a závisí na angažovanosti dotčených subjektů na různých stupních. Všeobecným cílem strategie je nicméně 25% snížení výskytu pracovních nehod, očekávaným výsledkem z hospodářského hlediska bude hlavně snížení celkových nákladů na nehody, nepřítomnost v práci a zátěže nemocnosti (náklady na léčbu a hospitalizaci). Pokud by se podařilo dosáhnout tohoto cíle, předešlo by se ztrátě více než 137,5 milionů pracovních dnů následkem pracovních nehod a nemocí z povolání. Snížení počtu pracovních absencí znamená snížení nákladů pro zaměstnance, zaměstnavatele a pojišťovny. Má přímý vliv na ekonomiky členských států, vezmeme li v potaz náklady na lékařské ošetření, sociální pojištění a nižší výkon vyplývající z úbytku pracovníků. Srovnání odhadovaných nákladů na nemoci z povolání s náklady na prevenci ukazuje obrovský potenciál pro pozitivní ekonomický vliv dobré prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Podle některých studií jsou odhadované náklady na nemoci z povolání na jednoho pracovníka přinejmenším třikrát větší než náklady na prevenci. Dobře prováděná BOZP přináší mnoho obchodních výhod. Jasně daná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hraje důležitou roli při udržování morálky pracovníků a jejich angažovanosti pro podnik. Napomáhá také budování kladného vnímání podniku a dobrých vztahů s obchodními partnery Sociální dopad Politika definovaná ve strategickém rámci pomáhá v sociálním ohledu měnit vnímání rizik ze strany pracovníků a zaměstnavatelů díky vzdělávání a lepšímu povědomí o problémech a způsobech jejich řešení. Výsledkem tohoto procesu je lepší pochopení úlohy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž skutečná angažovanost pracovníků a zaměstnavatelů umožní dovést BOZP na vyšší úroveň než jakou představuje dodržování právních předpisů, což otevře možnost větší pracovní spokojenosti a celkové pohody v práci. Hlavními společenskými dopady uvedené strategie na zaměstnanost a sociální začlenění různých skupin pracovníků jsou tyto: Zdravotně postižení pracovníci: správné postupy v oblasti BOZP by mohly pomoci obětem nehod nebo chronicky nemocným udržet si svou práci nebo se vrátit do práce. Včasná CS 7 CS

8 rehabilitace spolu s včasným zásahem zabrání zhoršování zdravotního stavu a ztrátě schopností / motivace zraněných pracovníků. Migrující pracovníci: pracovní prostředí představuje jednu z hlavních platforem pro možné začlenění migrujících pracovníků. Je nezbytně nutné zajistit, aby tato sociální skupina měla stejný užitek ze zákonných norem v oblasti BOZP jako ostatní pracovníci, což bude mít pozitivní vliv, například to vyvolá pocit rovnocenného zacházení a účasti a pomůže migrujícím pracovníkům vyhnout se sociálnímu vyloučení. Starší pracovníci: řádná BOZP bude mít pozitivní dopad na prodloužení doby pracovního života zvýšením spokojenosti s prací a omezením stresujících a monotónních podmínek, způsobujících předčasné zhoršování zdraví a následně předčasné ukončení pracovního života. Mladí pracovníci: zvýšení povědomí mladých pracovníků, kteří bývají často méně informováni o rizicích souvisejících s výkonem povolání, se projeví lepším přizpůsobením těchto pracovníků a jejich lepší účastí na pracovním trhu Dopad na životní prostředí Politiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by mohly mít vliv nejen na pracoviště, ale také na životní prostředí. Při navrhování jednotlivých politických činností nebo praktických řešení bude pečlivě zvažováno možné vzájemné působení a v procesu vytváření politik budou využívány synergie. 6. Jak budou sledovány výsledky a dopady tohoto návrhu po jeho provedení? Komise zavede ucelený systém sledování, aby vyhodnotila a změřila, jak členské země a další zúčastněné subjekty pokročily v provádění uvedené strategie. Komise spolu s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH) vyvine společný systém sběru a sdílení informací o obsahu strategií členských států, rychlosti dosahování jejich cílů a účinnosti struktur prevence. Strategie bude navíc sledována Komisí za pomoci dosavadních statistických ukazatelů používaných v rámci projektů ESAW 9 a EODS 10, šetření pracovních sil a pracovních podmínek. Komise také zváží možnost vyvinutí nových kvalitativních ukazatelů, aby bylo možné měřit úsilí vynaložené na provádění iniciativ v rámci vnitrostátních strategií Evropská statistika pracovních nehod. Evropská statistika nemocí z povolání. CS 8 CS