Velikonoční Mastník vzali vodáci letos útokem SEDLČANY Nejenom příjemné,

Transkript

1 Číslo 16/Ročník 30 24/4/2019 Cena 16 Kč Velikonoční Mastník vzali vodáci letos útokem SEDLČANY Nejenom příjemné, spíše májové počasí, ale také zrušení mnoha vodáckých akcí v poslední době z důvodu mimořádného sucha, přilákalo v neděli 21. dubna k sedlčanskému jezu na start 31. ročníku velikonočního splutí Mastníku rekordní počet vodáků. Už od ranních hodin se sjížděli SEDLČANY Na realitních serverech se před několika týdny objevila nabídka předání nájmu známé kavárny a cukrárny U Radnice na sedlčanském náměstí T. G. Masaryka jinému nájemci, a to včetně vybavení a zařízení. Za prostor o velikosti 103 metrů čtverečních je požadováno měsíční nájemné korun, do Sedlčan nejenom z blízkého okolí, ale i ze vzdálenějších míst. Téměř dvakrát více plavidel než jindy Stejně jako v předchozích letech tuto akci pořádala skupina nadšenců, která si říká Čábuze, Pokračování na straně 8 Cukrárnu U Radnice se zatím nepodařilo obsadit Kamion zboural zastávku KRAŠOVICE V odpoledních hodinách v úterý 16. dubna v Krašovicích u Krásné Hory řidič nákladního vozidla s návěsem couval, aby umožnil průjezd protijedoucímu autobusu. Přitom narazil pravým KOUPÍM POLNÍ KÁMEN na výstavbu plotu a opěrných zdí Větší množství vítáno Dopravu mohu zajistit Tel.: zadním rohem jízdní soupravy do boční stěny autobusové zastávky a poškodil Pokračování na straně 3 tedy v přepočtu 165 Kč za metr čtvereční. Nový Řidič nákladního vozu s návěsem poničil zastávku natolik, že ji obec strhla a postaví novou. provozovatel by navíc k nájemnému musel hradit poplatky a energie ve výši Umělec a řemeslník Vít Pacovský vtiskl přes devět tisíc korun měsíčně a uhradit jednorázové odstupné za vybavení svoje dlaně do děl v pražském metru. a zařízení v celkové hodnotě Na svědomí má i kapličku v Kňovičkách korun. Realitní poradkyně Mar- Pokračování na straně 2 PŘÍČOVY Vít Pacovský se narodil v roce 1952 a v jisté době chtěl vystudovat vysokou školu. Ačkoliv na ni po maturitě nastoupil, po necelých dvou letech poznal, že jeho místo je jinde v praxi. A neprohloupil. Je to člověk pracovitý, činorodý a aktivní. Čiší z něj radost z práce a touha dělat řemeslo tak, jak se má, nic neobcházet, nešidit. Baťovsky, jak sám říká. Společnou schůzku k rozhovoru jsme plánovali rok a půl, nakonec jsme našli termín odpoledne o velikonoční neděli. Přivítal mě stylově v montérkách. No, myslím si, že jo, odpovídá Vít Pacovský na moji úvodní poznámku, že umí něco, co již nikdo jiný neumí. Jeho oborem je umělecká mozaika, kamenná nebo skleněná. Sice se ji teď pár jedinců snaží obnovit, že by se řemeslo mohlo zmátořit, ale nemá to návaznost, vysvětluje mi problém, který se po roce 1989 týká nejen umění tvořit mozaiky, ale i dalších řemesel a oborů. Pokračování na straně 4

2 2 strana ZPRAVODAJSTVÍ Cukrárnu U Radnice se zatím nepodařilo obsadit Dokončení ze strany 1 kéty Hejhalové, která má tuto realitní zakázku na starosti, jsme se zeptali, zdali již proběhla nějaká jednání s potenciálními nájemci a s jakým výsledkem? Prohlídky již nějaké byly, se zájemci jsem stále v kontaktu, ale nejedná se zatím o vážnější jednání, říká úvodem Hejhalová. Zajímalo nás také, kdo je majitelem budovy, ve kterém se prostor nachází? Majiteli budovy, čili pronajímatelé kavárny, jsou lékaři Karel Pejša mladší a Karel Pejša starší, zněla další informace od makléřky. SEDLČANY O květnových svátcích ve středu 1. a ve středu 8. května nebudou Sedlčanské technické služby fungovat, nebude tedy svážen tuhý komunální odpad a bioodpad, v provozu nebude ani sběrný dvůr, překládací stanice či kompostárna. SEDLČANY Redakce oslovila několik městských zastupitelů a zastupitelek z různých politických uskupení s žádostí o stanovisko k plánu na vybudování městského plaveckého bazénu. Ptali jsme se, jakou variantu a za jaké náklady by jednotliví zastupitelé preferovali a zda není na místě zvážit i vybudování biotopového koupaliště tak, jak v minulém volebním období navrhoval zastupitel Rostislav Hefka. Jako první do redakce dorazily odpovědi zastupitele za ČSSD Pavla Švagra. Ten preferuje krytý bazén a možné náklady na jeho zbudování porovnává s náklady na autobusový terminál. Do třetice tak zbývá upřesnit, kdo je současným provozovatelem cukrárny a proč se jejího provozu vzdává? V tuhle chvíli je provozovatelem firma Radešínek s.r.o., jednatel Pavel Hejhal. Bylo to dlouhé rozhodování, zda kavárnu ponechat či nikoliv, ale nakonec se rozhodli pronájem přenechat. Pan Hejhal má ještě sportovní areál s restaurací U Radešínka v Počepicích a časově už bylo náročné vše skloubit dohromady, objasňuje závěrem realitní poradkyně Markéta Hejhalová. Tomáš Vašíček Odpadky o den dříve, bioodpad o den později Místo 1. května budeme TKO svážet v úterý 30. dubna, svoz bioodpadu ve městě bude naopak přeložen na čtvrtek 2. května. Stejné to bude o týden později, vysvětluje odpadový hospodář STS Sedlčany Daniel Kolář. -red- Jaká varianta veřejného koupání je vám nejbližší? Logicky je pro Sedlčany vlastní bazén velké téma. Osobně preferuji bazén krytý, který je možné provozovat celoročně pro občany i školy ze Sedlčan a z blízkého okolí. Jsem přesvědčen, že by byl využit a také kdyby to byla skutečná priorita pro předchozí vedení města, tak si myslím, že už mohl dávno stát a být v provozu. Jak by podle vás měl bazén vypadat? Diskuze by neměla být o tom, jestli bazén ano nebo ne, ale o jeho parametrech a lokalitě. Pro mě je ideální postavit minimálně 25 m plavecký bazén a spolu s ním Propuštění zaměstnanci z mlékárny najdou v krátké době novou práci, věří úřad práce SEDLČANY S ukončením výroby v sedlčanské mlékárně jsme započali sérii článků k tomuto tématu, přičemž konci výroby a faktu, že o práci přijde mnoho lidí, se věnujeme z různých úhlů pohledu. Dnes přinášíme stanovisko úřadu práce, který ústy svojí tiskové mluvčí Kateřiny Beránkové říká, že situaci nepodcenil a že propuštění zaměstnanci s vysokou pravděpodobností brzo najdou novou práci. Jak Úřad práce ČR vnímal propouštění v sedlčanské mlékárně a jak pomohl lidem s hledáním nového uplatnění? Úřad práce je celou dobu s vedením společnosti Savencia v pravidelném kontaktu a stejně jako v jiných případech, ani tentokrát situaci nepodcenil a důkladně se připravil. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce, kdy je nezaměstnanost nízká a poptávka zaměstnavatelů po nových zaměstnancích vysoká, kontaktovala ÚP řada firem i dětský bazének a třeba i parní oddělení. Město historicky na bazén zadalo několik studií, ale mám pocit, že stále není nic pořádně hmatatelného na stole. Uvidíme, s čím přijde současné vedení města na zastupitelstvo. Jaká výše nákladů na vybudování takové stavby by pro vás byla akceptovatelná? nejen z okolí, ale celé ČR. Je tedy vysoká pravděpodobnost, že propuštění zaměstnanci najdou v krátké době novou práci. Kolik lidí se na úřadu zaevidovalo a kolik z nich má již nové zaměstnání? Od 1. ledna se postupně zaevidovalo celkem dvaadvacet bývalých zaměstnanců této společnosti. Sedm z nich už získalo nové zaměstnání. Dalším se je ÚP snaží v co nejkratší době zprostředkovat. Jakými konkrétními kroky pomáhal úřad práce přímo zaměstnancům z mlékárny s přihlédnutím k jejich dosavadní praxi a dovednostem? Díky vynikající spolupráci mezi ÚP a zaměstnavatelem se podařilo přímo v jeho provozovně zorganizovat informačně-poradenský den pro zaměstnance firmy. Pracovníci úřadu byli po celý den k dispozici zaměstnancům. V průběhu prezentace se tak od specialistů dozvěděli informace, Pavel Švagr o městském bazénu: Již dávno mohl stát a být v provozu Pavel Švagr které se týkaly služeb Úřadu práce ČR, respektive zařazení do evidence uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, práva a povinnosti uchazečů, započitatelných dob, funkce a možnosti aktivní politiky zaměstnanosti, zaměstnávání osob OZP, důležitá telefonní čísla a kontakty a tak dále. Součástí akce bylo i individuální poradenství. Co přinesly akce s názvem Burza práce? Vloni v listopadu se ve firmě uskutečnily tři Burzy práce, kterých se zúčastnili zaměstnavatelé, jež mají o propouštěné zaměstnance zájem. Návštěvnost burz z řad zaměstnanců společnosti Savencia byla značná a akce jako taková byla velmi kladně hodnocena. S některými zaměstnavateli byly dohodnuty i návštěvy přímo v provozech, aby si zaměstnanci, kteří mají o nabízené pozice zájem, mohli utvořit konkrétnější představu o dané výrobě. Tomáš Vašíček Co se týká nákladů na jeho výstavbu a provozních nákladů, pak trochu jízlivě řeknu, že když si město mohlo dovolit desetimilionové náklady na výstavbu hasičárny, nebo budovy městské policie, nebo nyní staví autobusový terminál za šedesát milionů korun, tak proč by si minimálně za stejnou cenu nemohlo dovolit postavit bazén? A co následné provozní náklady? Platí totéž. Pokud platí číslo, co jsem zaznamenal v diskuzi při jednání zastupitelstva, že jsou provozní náklady na tento autobusový terminál odhadovány ročně zhruba na 1,2 milionu korun, tak to je přeci také dost peněz a na to se peníze v rozpočtu najdou. Ale vážně, rozpočtový problém vidím v tom, že minulá a dnešní rozhodnutí města z hlediska režií město svazují a budou svazovat rozpočtový potenciál pro budoucnost, tudíž i náklady na výstavbu a provoz bazénu budou stále citlivější z hlediska městských rozpočtových možností. Nyní byly dobré roky, městská kasa se plnila velmi dobře, ale nemusí tomu tak být pořád. Takže je to jako vždy o prioritách a o tom, jak megalomansky se jednotlivé městské akce pojmou. S vlastní koncepcí bazénu a modelem financování musí ale přijít rada města. Tomáš Vašíček

3 SEDLČANY Na modré pondělí stanovili žáci 3. a 5. třídy ZŠ Chlum termín velikonočního jarmarku v sedlčanské ZPRAVODAJSTVÍ Spolužáci vydělali přes deset tisíc korun za jediné odpoledne PETROVICE O velikonoční neděli pořádá odbor KČT SK Petrovice odpolední pěší výšlap po Brzině. Vychází se od jeskyňářů U Meleny, kde je pro většinu účastníků i cíl. Počátky pochodu sahají do poloviny sedmdesátých let dvacátého století, kdy František Mikyška s Jaroslavem Dolejším se po vydatné bouřce pokusili na lodi splout úsek z Petrovic k Červenému mlýnu. Pokus nebyl moc úspěšný, i když měl i další následovníky, a tak se začalo chodit pěšky krásným a místy i divokým údolím potoka, uvedl Pavel Kdolský. V sedmdesátých letech minulého století se pod vedením Květy a Jaroslava Kloudových vytvořil v Sokolu Petrovice silný a všestranný turistický oddíl. Vodáci z oddílu splavovali běžné české řeky Vltavu, Lužnici. Květa Kloudová s dalšími vodáckými nadšenci usilovala o sjezd zdejšího toku Brziny. Vzhledem ke špatné splavnosti horního toku se vodáci i ostatní turisté vydávali otevřít jarní sezónu o velikonoční neděli pěšmo. Vznikla tak tradice toulání se po Brzině a okolí, doplnil Václav Trča. Původně se pochod jmenoval Po Brzině do Brziny. Petrovičtí turisté začínají svůj pochod po poledni u Divišovy jeskyně, jiní jdou od oficiálních pramenů Brziny od Hrazan přes Petrovice, Melenu, tedy Divišovu jeskyni, Radášův mlýn, Červený mlýn, do hospůdky ve Vleticích. Další účastníci z okolních vesnic se připojují průběžně. V předchozích letech se pokračovalo přes Smrčí do Brziny, do starobylé hospůdky U Kotrbáčků. Tento cíl je bohužel již uzavřen. Proto jsme letošní ročník pojmenovali pouze Po Brzině a doporučená trasa jde přes hospůdku ve Vleticích, pokračuje Václav Trča. Ve Vleticích zpříjemňuje pochodníkům posezení hrou na harmoniku Jan Kotrbáček z Panské Tisovnice. Zpáteční cesta vede pobočce České spořitelny. Prodejem vlastních výrobků Pomlázky, osení, plstěné kraslice i tradiční pochutiny prodávali žáci 3. a 5. třídy ZŠ Chlum na velikonočním jarmarku na sedlčanské pobočce České spořitelny. Zapojili se tak do programu finanční gramotnosti Abeceda peněz. se snažili splatit bezúročný podnikatelský úvěr, který jim v rámci vzdělávacího programu Abeceda peněz spořitelna poskytla. Za první hodinu prodeje již byli v zisku a za celé odpoledne vydělali přes deset tisíc korun. Společně s nečekaným darem, který od spořitelny děti dostaly za dobrou práci a s výprodejem zboží, který uspořádaly druhý den ve škole, se jim podařilo svou společnost Spolužáci s.r.o. přivést ke čtrnáctitisícovému výdělku. Nyní děti čeká ohlédnutí a zhodnocení jejich podnikatelské činnosti a musí se rozhodnout, jak s výdělkem naloží. Zřejmě společně vyrazí na výlet. Lucie Kakosová přes Mezihoří do Týnčan. Zde unavení pochodníci při pivním moku a klobáse pochod hodnotí. Pak již jen sejdou z kopce k jeskyňářům, kde účastníci zanechali svá auta. Letošního výšlapu se za krásného počasí zúčastnilo sedmdesát devět pochodníků a jedenáct psů, pochvaluje si Pavel Kdolský. Každoročně petrovičtí turisté trasu, která sleduje převážně modrou turistickou značku, projdou a připraví na turistickou sezónu. V loňském roce jsme s nemalým úsilím dokončili obnovu šesti lávek na trase od Divišovy jeskyně po Smrčí. Obnovujeme průchodnost a značení tohoto divokého, ale nádherného úseku řeky a odoláváme tlaku na přeložení turistické trasy na bezproblémově udržovanou okolojdoucí silnici, popisuje Václav Trča činnost, která přesahuje Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. info@nes.cz, tel.: strana Kamion zboural zastávku 3 Dokončení ze strany 1 ji. Vzniklá škoda byla předběžně vyčíslena na čtyřicet tisíc korun, uvedla k tomu policejní mluvčí Monika Schindlová. Hned následující den byla zastávka stržena, aby nikoho neohrožovala. Dohodli jsme se na radě, že se postaví nová. Zastávka je pojištěná, takže by stavba měla být placena z pojistky, uvedla místostarostka Jana Mašková. Obecní zaměstnanci se postarali o úklid. Každopádně se musí postavit dříve, než bude v Krašovicích oslava 800. výročí od první písemné zmínky o obci, doplnila Mašková. Olga Trachtová Hadáčková Petrovičtí turisté jsou na Brzině jako doma Pochodníci neváhali překonat Brzinu i holýma nohama. Foto: Pavel Kdolský svým významem jedno turistické putování. Na akci Po Brzině nejsou a nebyly vydávány startovní listy, nikde nejsou kontrolní body, v cíli nečeká žádný diplom. Nelze tedy určit přesný ročník pochodu, ani počet zúčastněných. Odměnou účastníků je podle organizátorů setkávání na cestě, zážitky a dobrá pohoda. Olga Trachtová Hadáčková

4 4 strana ZPRAVODAJSTVÍ Umělec a řemeslník Vít Pacovský vtiskl svoje dlaně do děl v pražském metru. Na svědomí má i kapličku v Kňovičkách Dokončení ze strany 1 Pracuje se sklem speciálně určeným pro mozaiky, které se k tomuto účelu přímo vyrábí. Kdysi jsme si ho v Čechách dokázali vyrábět, už to ale nedokážeme, takže když to někdo dělá, tak buď pracuje se starými zásobami nebo se sklem do Španělů či Italů, popisuje podstatu řemesla, jehož kolébkou je právě Itálie, kde jsou největší mistři a také znalci oboru. Sám není schopen jmenovat ani vypočítat, kolik lidí se řemeslu jako on věnuje. Ví o pár jedincích, kteří mozaiku zařadí do své škály uměleckých činností, jakožto autoři na volné noze, nikdo z nich ale nedělá mozaiky na zakázku, kus za kusem podle zadání. V první republice zažilo řemeslo obnovu, česká mozaika má dlouhodobou tradici. V padesátých letech si mozaiky dělali jako pomníčky bolševici a s tím řemeslo upadalo. A pak se znovu ujalo za Husáka v době normalizace, kdy bylo ze zákona povinné u veřejných staveb vyčlenit část peněz na umělecká díla. To je případ třeba stanic metra, kde to tak muselo být. Ale nejen tam, součástí větších budov, veřejných budov, škol a školek bylo umělecké dílo a často právě mozaika, vypráví. K řemeslu se dostal po maturitě na Střední umělecké škole Václava Hollara na Vinohradech, kdy se neúspěšně pokoušel dostat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (UMP- RUM). Posléze se sice dostal na Akademii výtvarných umění k profesoru Ladislavu Čepelákovi, zde ale strávil jen necelé dva roky. Živil se pak různě, řídil i dodávku, chvilku pracoval na volné noze jako propagační grafik, což ale bylo složitě obhajitelné z hlediska tehdejšího pohledu na svobodná povolání jako na příživnictví. A tak jsem se dal na život mezi pracujícími. Nastoupil jsem do Ústředí uměleckých řemesel. Byla to práce bídně placená, ale hezká a atypická. Bylo nás tam dohromady asi deset a dělal jsem tam nakonec asi šestnáct let prakticky až do konce. Ten přišel se sametovou revolucí, protože podnik patřil pod Ministerstvo kultury, což nebylo v souladu s tehdejší novou koncepcí a tržní ekonomikou. Dobu devadesátých let popisuje shodně, jako mnoho jiných řemeslníků. Budovy a podniky se privatizovaly, stroje se rozprodaly, zásoby také, na výplaty nebylo, a tak se propouštělo. Kupujícími byli často zahraniční investoři, či spíše hochštapleři, kteří místo řemesla budovali nevěstince nebo cokoliv jiného, řemeslo neznali, bylo jim ukradené. Pár známým a spolupracovníkům včetně Pacovského se podařilo část zásob materiálu zachránit a nadále společně pracovali a věnovali se řemeslu. Vít Pacovský nakonec po svém kolegovi převzal i některé církevní zakázky a samozřejmě materiál, který byl vždy poměrně vzácný, zejména chce-li člověk kvalitu. Tím pádem jsem byl zásobenej do budoucna. Jenže mozaiky v tu dobu už prakticky nikdo nechtěl. Proč, ptám se. Bylo to drahé nebo se zkrátka změnily hodnoty? Né, drahé to nebylo, prachy se vždycky najdou. Ale umění nebylo prioritou, nikdo na to nehleděl, stavělo se s ohledem na efektivní ekonomiku. Zájem ale měli třeba bohatí Rusové, žijící v okolí Prahy, kteří si nechávali dělat soukromé mozaiky na zakázku, třeba podle předlohy děl Alfonse Muchy. Vít Pacovský měl v životě poměrně štěstí, ale také čuch být ve správném čase Kapličku v Kňovičkách Vít Pacovský obnovil a vytvořil pro ni mozaiku Panny Marie. Foto: Tomáš Vašíček na správné místě, respektive včas změnit působiště a začít jinde a znovu. Bylo potřeba se přizpůsobit a to Pacovský uměl. Kromě mozaiky se věnoval i výrobě majetku na zakázku. Byly to samé speciality nábytek do sídla Komerční banky na Václavském náměstí v Praze nebo nábytek do Senátu. Samé lahůdky. Jenže i devítiletá éra skončila. Šéf firmy, pro niž Pacovský pracoval, úspěch neunesl a nezvládal řídit ekonomiku. Skvěle rozjetý podnik s výbornými architekty a umělci zkrachoval. Tehdy přišla Pacovského hvězdná chvíle a nejtěžší byznysové rozhodnutí v životě zároveň. Věděl, že jde na dřeň a riskuje. Psal se rok Vzali jsme zdravé jádro firmy, za Prahou jsme si pronajali opuštěný kravín, udělali příčky, navezli stroje a během tří měsíců rozjeli výrobu. Bylo to šílené, krkolomné, prodal jsem byt v Praze a všechny prachy nalil vabank do podnikání. Šlápli jsme do toho a dnes je to dvacet let, co podnik funguje. Pacovský mezitím odešel do důchodu, firmu předal synovi, práci pro ni se však věnuje i dnes. Firmě se daří a dařilo se jí i při krizi před zhruba deseti lety. Na počátku to vypadalo beznadějně, ale klaplo to. Krizi jsme překonali hladce, firmy kolem nás padaly a my nic. A vše po celou dobu bez dotací, protože nás odradila byrokracie s nimi spojená. Takže všechno za svoje. A funguje to. Nikdo nám neutíká, lidé zůstávají, je tam skvělá parta, říká Pacovský a z jeho hlasu je poprvé slyšet hrdost. O podnikání něco vím, směje se. Do Kňoviček se dostal řízením osudu Jsem z Prahy, křtěnej Vltavou, Vinohraďák, ale celé dětství jsem strávil na Benešovsku, poblíž místa, kde dnes stojí Čapí Hnízdo. Do Sedlčan se jezdilo nakupovat a spoustu času jsem trávil na chatě, kterou mi pak švagr nabídl. A tak jsem se řízením osudu a okolnostmi v rodině dostal do Kňoviček. Je tu krásný kraj. A když se pak později podařilo vydělat nějaké peníze, tak dnes již bývalá manželka měla nápad investovat do nějakého dalšího domu. A to byl dobrej nápad, koupili jsme barák v Příčovech, kterej byl vybydlenej a dávali jsme ho dohromady, vypráví, jak se dostal do regionu a do Příčov, kde žije dodnes. Dům v Kňovičkách posléze přenechal synovi, vztah k nim ale neztratil. Takže když v roce 2013 spadla vlivem povodně kaplička, nabídl jejímu majiteli, že ji obnoví a doplní mozaikou. Měl pocit, že to tak má být a z úcty k místu i lidem cítil, že si to kaplička zaslouží. Svolení majitele jsem dostal a pustil jsem se do práce. Prostě mi to nedalo, kaplička tam stála od roku 1719 tak proč ji nezachovat? S opravou jsem začal v roce Dílo dokončil v roce 2017 a v součtu mu zabralo zhruba měsíc práce. Jeho díla jsou především v Praze Ačkoliv v sedlčanském regionu jeho díla, kromě mozaiky v Kňovičkách, nenajdeme, například v Praze jsou jeho děl desítky. Hodně jsme dělali na Moravě, na Slovensku, v Praze, v Ústí nad Labem. V Praze v podstatě veškerý metro, kde najdete mozaiku, tak ve všem mám ruce, tehdy to byl obrovský boom a v metru se dělalo prakticky na každé zastávce, říká. Ptám se, které své dílo má nejradši, což ho nutí k přemýšlení. Moc hezká věc je například na Skalce v metru, vážky a motýli a v tom je odlitá cínová slza, to se mi líbí, ale každá mozaika je něčím zajímavá. Mozaiky ze skla se dodnes dělají ručně, vše se ručně štípe, všude jsou střepy, skelný prach. Tím začínal každý mozaikář, štípat sklo, aby se naučil, jak s tím materiálem pracovat. Musíte být jako kočka, opatrně k tomu přistupovat, jinak se pořežete raz dva, říká závěrem našeho povídání muž, kterému se ale zranění vyhnula. Samozřejmě velký zájem byl a je o mozaiky v církevních budovách, dělal jsem mozaiku v kostele v Benešově i další věci. Do takových staveb mozaiky patří a jsou to krásné motivy. Ve svém životě se ale dostal i ke specifickým zakázkám, dělal mozaiku i do hrobky nebo reprodukoval díla Alfonse Muchy na dům u Prahy patřící bohatému ruskému majiteli, kterému dělal zároveň i mozaiku k bazénu. Musíte se přizpůsobit rukopisu výtvarníků, být věrný předloze, je to půl na půl umění a technická disciplína, končí své povídání výtvarník, umělec, řemeslník a mozaikář Vít Pacovský. Tomáš Vašíček

5 Řádková inzerce: 15 Kč/řádek Koupím staré peřiny a nedrané peří. Tel.: /19 Sháním pronájem zemědělských pozemků cena/ha od Kč. Tel.: /19 Hledám podnájemníka do bytu 2+1. Tel.: /19 Koupím garáž v Sedlčanech, platím hotově. Tel.: /19 Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech Za Nemocnicí, 4. patro, vyzděné jádro, tichá lokalita. Tel.: /19 Prodám průmyslový šicí stroj Textima na 380 V, cena Kč. Tel.: /19 Hledáme brigádníka na sekání trávy, drobné zahradnické a údržbářské práce. V rozsahu přibližně 20 hodin týdně. Vlastní automobil výhodou. Cena 80 Kč/hod. Tel.: /19 Prodám kůzlata a vepřovou půlku. Tel.: /19 Pronajmu skladovací prostory v centru Sedlčan, 650 m 2 Tel.: JINDŘIŠKA KOLÁŘOVÁ pojišťovací poradce Kontakt: Oznamuji všem svým současným i budoucím klientům, že mě nově najdou na adrese: Zlatnictví S. Pokorná Sedlčany nám. T.G.M. BIOSKA SEDLČANY s. r. o. přijme spolehlivého pracovníka do kovovýroby Případné dotazy zodpovíme na tel.: č nebo (vedle bývalého Hotelu Vltavan) Prodám palivové dřevo 800 Kč/m3, nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: Těším se na naši další spolupráci a vaši spokojenost PLOŠNÁ INZERCE od 13 Kč vč. DPH/cm2 Nově v půjčovně FENIX Benzínový vertikutátor provzdušnění a pročištění trávníku, šíře záběru 40 cm Pojízdný gril na prase, kýtu, kuřata, steaky Informace o půjčovném na tel.: Havlíčkova 104, Sedlčany TRADIČNÍ JARNÍ VÝPRODEJ Prodáme jehličnaté a měkké listnaté palivo za cenu 500 Kč/1 PRM Minimální odběr 10 PRM Tel.: SKLADOVÝCH ZÁSOB ZA VÝHODNÉ CENY AREÁL FIRMY NOHEL GARDEN a.s. ZEMNÍ PRÁCE Bagr Bobcat Grader od 8.00 do hod Tel.: přijmeme TRUHLÁŘE VŠE PRO DŮM I ZAHRADU: VÝPRODEJ info@avt-servis.cz hnojiva a pesticidy, zahradní nářadí, plastové a keramické obaly, osiva a cibuloviny, květníky, podmisky, truhlíky, substráty, svíčky, rohože... POZOR! PLATBA JE MOŽNÁ POUZE V HOTOVOSTI! NOHEL GARDEN a.s., Budínek 86, 3 km od Dobříše, tel.: , office@nohelgarden.cz, Havlíčkova Sedlčany Nástup možný ihned Telefon: expedice@unis-n.cz

6 6 strana SEDLČANY Pedagogové ze 2. ZŠ Propojení přivítali v pondělí 15. a úterý 16. dubna dvacet šest kolegů ze sedmi dalších škol. V rámci grantu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) od nadace manželů Kellnerových, do kterého je v současné době zapojeno třináct škol z republiky, se tu totiž konalo Sdílení. Dva dny byly plné otevřených hodin párové výuky a dalších aktivit. V pondělí odpoledne všechny čekal i výlet. Cesta za poznáním cípu Sedlčanska vedla k hospůdce ve Veletíně. Dalšími podporovanými aktivitami jsou semináře pro pedagogické sbory či ředitele, Festival pedagogické inspirace na ZŠ Kunratice, na kterém vedou dílny i sedlčanští učitelé pro ostatní zapojené kantory. Hradit lze například i pomůcky, rodilého mluvčího, školní psycholožku a dříve i přítomnost pedagogického konzultanta. V současné době nabízí párovou výuku i grant MŠMT nazvaný Šablony. I ten škola využívá. Je fajn, že myšlenky z Pomáháme školám k úspěchu se vtělily do šablon, a to díky nezpochybnitelné erudici a autoritě Hany Košťálové, která je pedagogickým leadrem grantu PŠÚ, vysvětluje ředitel školy Jaroslav Nádvorník. Každá škola může v rámci Sdílení nabídnout pro ostatní školy něco pedagogického, v čem si myslí, že je dobrá. Pořádali jsme sdílení pro školní družiny, nyní bylo sdílení zaměřeno na párovou výuku. Tedy na vyučování, kdy v hodině není jeden, ale dva učitelé. Musí se pochopitelně financovat z dalších zdrojů. Výuka je efektivnější, existuje větší možnost individuálního přístupu, vše je pochopitelně na přípravu podstatně náročnější, uvedl k tomu ředitel školy Jaroslav Nádvorník. Párová výuka na škole funguje od doby, kdy jsou zapojeni do PŠÚ. Nejsme úplní začátečníci, uvedla s úsměvem Hana Němečková. Párová výuka je u některých předmětů nenahraditelná ŠKOLSTVÍ Párové vyučování slaví úspěch nejen u žáků, stalo se i příkladem dobré praxe Přítomní učitelé mohli vidět Hanu Němečkovou s Pavlem Staňkem, jak se dá párově pracovat s dětmi sedmého ročníku ve volitelném předmětu GeoGebra, zaměřeném na rozvoj geometrické představivosti s využitím počítačového programu. Výhoda párové výuky na počítačích je podle Hany Němečkové veliká: Jeden člověk to s dětmi rýsuje nebo jim to vysvětluje. Musí sedět u počítače, aby to viděly na zdi. Zvlášť, když se vysvětluje nová látka. A druhý musí chodit mezi nimi a kontrolovat, protože jeden se nerozkrájí. A střídáme se. Výuku GeoGebry, která je každý týden dvě hodiny, zkoušela i sama, ale nešlo to, bylo to moc složité. Zkušenosti s párovou výukou má i z běžných hodin matematiky. Zdůrazňuje, že nejde o asistenci pedagoga. Oba učitelé mají v hodině plnohodnotnou pedagogickou funkci, při přípravě se domlouvají. Gabriela Gyömberová s Hanou Suchou prakticky předvedly propojení předmětů Člověk a jeho svět s matematikou v prvním ročníku. Přihlášení učitelé mohli vidět i rodící se spolupráci ve vyučování anglického jazyka pátého ročníku v podání Věry Hončíkové a Hany Písaříkové. Ukázková hodina výtvarné výchovy propojené s českým jazykem na motivy knihy Mluvící balík byla pod taktovkou Ivy Novotné s Vladimírou Křenkovou. Dílna byla zaměřena na pučení, nový život, tajemné semínko. Úterní ráno začínalo videodílnou, kde Věra Hončíková s Hanou Suchou předvedly, jak se třeťáky vytvořily šestiminutový hraný film. Gabriela Gyömberová, Věra Hončíková, Hana Suchá, Štěpánka Kuthanová a Vendula Mašková pak slovně předávaly své zkušenosti s párovou výukou. Finanční gramotnost hrou Během úterního programu mohli přihlášení návštěvníci vidět výuku finanční gramotnosti Štěpánky Kuthanové a Pavla Staňka. Jde o součást výchovy k občanství. Žáci se svými pedagogy v ní ukázali, jak se díky hře Finanční svoboda učí odpovědnému přístupu k vlastním financím. Během hry totiž čeká na žáky několik nečekaných událostí, se kterými si musí co nejlépe poradit. K tomu mohou využít pojištění, půjčky, hypotéky či různé druhy investování. Byla to taková zkrácená verze, jinak se to hraje asi tři hodiny, uvedl Pavel Staněk. My jsme oba doma povinně hráli tuhle hru, abychom věděli, kam se za těch devadesát minut dostaneme, kolik se nám podaří získat peněz, abychom věděli, jak nastavit cíl, vysvětlila Štěpánka Kuthanová. O důležitosti cílů ve výuce hovořila i Hana Suchá: My si tady tak hrajem, ale vždycky máme stanovený cíl, abychom ty děti něco naučili. I v úterý se mohli pedagogové setkat s Vladimírou Křenkovou. Tentokrát pro ně měla připravenou praktickou výtvarnou dílnu grafických technik bez lisu, ochutnávku experimentálního přístupu k malbě a kresbě spojenou s literárním příběhem. V hodině českého jazyka, kde k Ivě Novotné přišla do páru Hana Suchá, využila dvojice učitelek možnosti dramatizace, hudby, i dalších metod k přiblížení osobnosti a díla Karla Čapka. Párová hudebka, to je někdy nářez Hodina hudební výchovy pátého ročníku Gabriely Gyömberové a Venduly Maškové byla zaměřena na vokální a pohybovou složku. Zde je podle učitelek nejlépe možné demonstrovat práci v tandemu. Do hodiny hudební výchovy sedmáků přišel ke Gabriele Gyömberové Patrik Bartizal. Společně představili projekt Umělci do škol. Jde o podporu uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti, spolupráci učitelů ze ZUŠ a ZŠ. V hodině pracovali s partiturou, hráli na boom whackery, kbelíky i další nástroje. A svou bubenickou show se pokusili dát i do pohybu, takže se při pochodu po chodbách ozývalo rytmické dunění po velké části budovy. To měli pochopitelně domluvené předem, aby se třídy, které by rušili, mohly přestěhovat na výuku do jiné části budovy. Sama pedagožka při závěrečném rozboru připustila, že se musela nejprve sama naučit bubnovat a zažít rytmus natolik, aby nad ním nemusela přemýšlet. Pak museli oba učitelé přehodnotit své plány. Já jsem nikdy nevedl takhle velkou skupinu dětí, jsem zvyklý učit jednoho žáka. Tohle je úplně jiná práce, je těžký děti namotivovat. Takže jsme to museli upravit tak, abychom byli schopný něco udělat. Půlka dětí neuměla noty. Když jsem jim to chtěl vysvětlit jako muzikantům, tak to bylo pro ně nepochopitelný. Takže jsme potom šli na říkanky, který mi na konzervatoři poradil jeden profesor, popisuje počátky své pedagogické práce na základní škole Patrik. Dnes už jsou žáci schopni délku not číst. Kbelíky čerpají z kuchyně, kolega Staněk je pak provrtá pro zavěšení a kolegyně Křenková výtvarně upraví. Finance, které na projekt měli, padly téměř všechny na zaplacení zvukaře, když pořizovali zvukový záznam. Kdo se nedostal do bubenické hodiny, protože kapacita míst jednotlivých ukázkových hodin byla vždy omezena, dostal šanci na celkové zklidnění při józe, kterou si připravila Hana Suchá. Nechyběl závěrečný rozbor Vždy po skončení praktických ukázek a dílen se pedagogové sešli k rozborům hodin. Účastníci Sdílení si pochvalovali množství výtvarných technik, které si odnáší z dílen s Vladimírou Křenkovou. Vyzdvihli ale hlavně přístup a energii učitelů v jednotlivých předmětech a třeba i střídání mužského hlasu se ženským tam, kde byli učitelé obou pohlaví. Základem párové výuky je podle postřehů účastnic typ člověka, který si rád pomáhá. Tady vše začalo Gabrielou Gyömberovou a Hanou Suchou, které chodily do hodin pomáhat Ivě Novotné. Družinářka Hana Suchá si do hodin podle vlastních slov chodí hrát. Děti je každopádně snazší ve dvou namotivovat k práci v hodině. A učitelům se podle vlastních slov občas hodí, když do hodin přijde ten druhý s jiným nápadem, novým prvkem či pohledem na věc. Někdy ani není hlavním cílem hodiny předat dětem velké množství poznatků. Důležitější je zážitek, díky kterému je poznatek hlubší. Ten si pak děti i déle pamatují. Olga Trachtová Hadáčková

7 ŠKOLSTVÍ strana 7 Ředitel nemá hasit nápady učitelů, říká Jaroslav Nádvorník SEDLČANY Všichni pedagogové 2. ZŠ Propojení, kteří se v minulém týdnu účastnili dvoudenního Sdílení, děkují svému řediteli Jaroslavu Nádvorníkovi za to, že je metodám práce, jakými je třeba párové vyučování, nakloněn. On sám nám odpověděl na několik otázek. Jaký máte osobně přístup k moderním výukovým metodám na škole? Moderní výukové metody je hodně široký pojem. Obecně se Gabriela (vlevo) vymyslela pro bubeníky i choreografii. tím myslí veškeré postupy, které aktivizují zájem žáků a zefektivňují proces učení. Někoho může napadnout, proč zavádět něco moderního, vždyť za nás se učilo tak a tak a taky umíme! Vymýšlí se pořád něco nového, my tomu nerozumíme a děti z toho blbnou a nic neumí! Víte, jeden chytrý člověk řekl, že není přece možné nové generace učit starými metodami. Souhlasím s ním. Do moderní designové karoserie posledního modelu automobilu nenamontujete motor z trabanta. Kdyby se totiž postavil učitel z dob naší školní docházky před žáky, kteří jsou línější, znudění sledováním různých klipovitých videosekvencí na všech možných počítačových zařízeních, frontální výklad obtížné a tím i nepříjemné látky nemůže konkurovat posledním počítačovým hrám, nepořídil by s nimi vůbec nic. A kromě toho výsledky vědeckého zkoumání mozku, chápání stylu učení přináší nové informace o zákonitostech osvojování, vyhasínání látky a podobně. Na to přece musí dobrý učitel reagovat. Zkrátka něco ve škole přetrvává, něco je hodné změny. Ale v procesu permanentní změny je především důležité, aby se s novými metodami sžili sami vyučující a ony se staly jejich pracovní potřebou. Nejlepší je samozřejmě cesta objev přesvědčení zkoušení použití. Tedy, že sám kantor objeví na semináři nebo na podobném sdílení přímo v praxi něco nového, vyzkouší a v případě, že vidí přínos pro vlastní žáky, dál se v tom směru vzdělává, získává zkušenosti a používá je pak ve vlastních hodinách. Ředitel je tady od toho, aby umožnil semináře, výjezd do jiných škol, v případě potřeby promluvil s rodiči. Jednoduše řečeno, neměl by hasit nápady, spíše přikládat. Možná někdy z počátku sám zapalovat, ale to se opravdu nedá dlouhodobě. Jak jsou financovány aktivity typu párové výuky, umělců do škol, finanční gramotnosti? Párová výuka, také se používá termín tandemová, je u nás na Propojce umožněna už šest let a je placena z grantu Pomáháme školám k úspěchu manželů Kellnerových. Jeho pedagogickým lídrem je Hana Košťálová, která u nás mnohokrát přednášela, vedla semináře RWCT, tedy zjednodušeně výuky pomocí kritického myšlení. Její vliv je takový, že mnohé z toho, co sama uskutečňuje ve třinácti školách zapojených do projektu, se dostalo do grantu ministerstva školství, takzvaných šablon. Tudíž poslední dva roky bereme prostředky na placení druhého kantora v hodině právě ze šablon. Předpokládám, že když šablony mají ve školách značný pozitivní ohlas a i výsledky, že budou pokračovat dál. Tedy pokud bude EU granty ve školství dál podporovat. Projekt Umělci do škol je jiný samostatný projekt, ale prvky párové výuky používá také pro nutnost přímé výukové spolupráce učitele a výkonného umělce. Párová výuka ve finanční gramotnosti je zase umožněna grantem České spořitelny, která se bezvadně stará o finanční vzdělávání. Podle čeho vybíráte hodiny v rozvrhu, kde bude pedagogický tandem? Hodiny v rozvrhu jsou vybírány podle předmětů těch učitelů, kteří se do párové výuky chtějí zapojit. Do párové výuky jsou zapojeni jen ti učitelé, kteří o ni projevili zájem. Ono by to ani jinak nešlo. Pokud by byli zapojeni všichni učitelé školy, neměl by v polovině tříd kdo učit. Jak náročné bylo uspořádat akci Sdílení? Nebyla to naše první vzdělávací akce pro kantory z jiných škol. Máme zkušenost ze setkání přátel angažovaného učení, které jsme ve škole před lety organizovali. To byla podstatně náročnější aktivita pro skoro 200 učitelů. Před dvěma lety organizovaly vychovatelky školní družiny a školního klubu sdílení v rámci PŠÚ no a letos tandemoví učitelé sdílení párové výuky. Tato sdílení jsou cennější tím, že sami naši učitelé ukazují v reálném prostředí školní třídy své hodiny. Tedy jaksi učitel naživo, žádný teoretický seminář. Kdo byl hlavním velitelem akce? Hlavní šéfovou byla kolegyně Gabriela Gyömberová, do příprav se ale zapojili nejen pároví učitelé, ale i další kolegové, vychovatelky, asistentky, provozní zaměstnanci. Jaký byl cíl dvoudenního setkání a jak se jej podařilo naplnit? Cílem byly přímé ukázky hodin odučené ve dvou učitelích a rozbor těchto hodin se společnou reflexí jak našich učitelů, tak hostů. A pak také trochu historicko-geografického poznání Sedlčanska. I toto mělo podobu tandemové spolupráce. Pokud můžu posuzovat z reakcí našich učitelů, ale zejména ze zpětné vazby hostů, pak se nám snad podařilo všechno zvládnout. Kolegové byli skvělí. Olga Trachtová Hadáčková

8 8 REPORTÁŽ strana Velikonoční Mastník vzali vodáci letos útokem Dokončení ze strany 1 ve spolupráci s firmou Železný a půjčovnou lodí Samba. Letos se všichni pořadatelé museli na startu hodně otáčet, protože vodáci různých věkových kategorií a zkušeností vzali Mastník doslova útokem. Hlavně z toho důvodu, že se podobné akce zrušily, přijelo dnes do Sedlčan mnohem více vodáků než v minulosti, řekl nám zhruba o půl jedenácté dopoledne, kdy se u stolku zapisovatelek hlásili další zájemci, jeden z pořadatelů, který se představil jako Simba. Je tady skoro dvakrát více lodí než jindy. Splavenky nám už dávno došly, a teď už vám můžu říci, že jsme půjčili tři sta padesát pádel a sto osmdesát lodí. Spousta lidí má ale svoje lodě, s nimiž se dostavili na start, takže podle mého odhadu je tady dnes kolem pěti set vodáků. Myslím si, že se jedná o rekordní počet účastníků za třicet let konání velikonočního splutí Mastníku. Vzpomínka na Jakeše Mezi vodáky se objevil i zakladatel této velikonoční vodácké tradice na Sedlčansku Pavel Slaninka ze Suchdola, zvaný Špek. Pavel se svěřil, že několik dní před startem si prošel část trasy, a že tak vyschlý tok Mastníku ještě neviděl. Dnes už se to málo ví, ale jednou se splouval Mastník nejenom o Velikonocích, ale i o Vánocích, a to především z recese. Bylo tenkrát docela teplo, ale přesto jsme měli čepice-zmijovky a šály, vzpomněl Špek a dodal, že splutí potoka vzniklo z toho důvodu, že společně se svými kamarády jezdil na různé vodácké akce, při nichž pořadatelé měli zajištěno vypouštění přehrady nebo rybníku. Když v osmdesátých letech byla zřízena přehrada v Sedlčanech, začal přemýšlet o tom, že by podobnou akci mohl uspořádat i tady. Dodnes vzpomíná, jak před prvním ročníkem v roce 1989, jehož se zúčastnilo pou- hých dvacet pět lodí, prořezával se svojí partou křoviny v okolí potoka. Tehdy se hodně mluvilo o Jakešově projevu, jak popletl brojlery s bojlery, a my jsme se na jeho účet při práci dobře bavili, přidal vzpomínku Pavel Slaninka. Mexičané, víla v důchodu a čuník Na letošním Mastníku se představili vodáci skutečně všech věkových kategorií. Od mrňat, která jela společně se svými rodiči, až po seniory. K nejmladším vodákům patřila parta teenagerů z Křečovic ve složení Eliška Vondrová, Nikča Vondrová, Viktorka Pechačová a Jindra Moulík. Dnes jedeme Mastník poprvé a budou nás doprovázet rodiče. Přijeli jsme proto, že chceme zažít něco zajímavého. V předchozích dnech jsme trénovali na Vltavě, hlásila mladá parta z Křečovic. To osmičlenná skupina Mexičanů, která je z Prahy a okolí, sjíždí Mastník každý rok. Tento potok je pro nás ideální, a máme ho rádi už jenom proto, že tady v okolí máme chaty. Právě teď čekáme, až se břeh trochu uvolní, protože ani nemůžeme dostat naše lodě do vody. Je tady hodně lodí a málo našich fanynek, svěřili se kluci v mexických sombrerech, kteří ale jezdí pod značkou Czech Raft Drink Team. Ještě větší partu, která dorazila na start k jezu, tvořili příznivci nápoje Captain Morgan. Alespoň se to tak zdálo, protože jedna z členek dvacetičlenné skupiny měla na hlavě ohromný červený klobouk s logem tohoto pití. Ne, my nejsme ničí příznivci, jedná se o náhodu, řekla nám pobaveně Jana Vlková ze Sedlčan. Chtěla jsem dnes jet na vodu v klobouku a jiný jsem doma nenašla. S partou jezdím nejenom na vodu, ale společně dovedeme i pořádně zapařit. Stejně jako v předchozích letech byly na startu u sedlčanského jezu k vidění mnohé posádky, nepostrádající fantazii. Patřila k nim i dvojice kamarádů, z nichž jeden přišel v kostýmu vysloužilé víly a druhý byl za čuníka s modrými vlasy. Tuto recesi nezkoušíme každý rok, spíše to dnes byla spontánní reakce. Rozhodli jsme se udělat na Velikonoce něco bláznivého. Jsme tady a chceme se dobře pobavit, svěřila se dvojice, která do Sedlčan přijela z Monínce a z Prahy a je částí osmičlenné party vodáků. David Myslikovjan

9 SEDLČANY Velikonočního splutí Mastníku se každý rok účastní sváteční vodáci, i ti, kteří toho mají na vodě už mnoho za sebou. A nejenom co se týká sjíždění řek. Do druhé skupiny patří Vladimír Dušek z Nalžovic, který je na vodní hladině jako doma. Vladimíru Duškovi bude sedmdesát dva let, pracoval jako stavbyvedoucí u firmy Stavba-Barták, a rozhodně se dá říci, že dnes je aktivním důchodcem. Pravidelně bývá mimo jiné k zastižení o velikonoční neděli u sedlčanského jezu na startu splutí Mastníku, kde nám odpověděl na několik otázek. Jak dlouho jste vodákem a proč vás tato záliba oslovila? K vodním sportům mě vedl už odmala otec na různých táborech. Měli jsme motorový člun, později jsem jezdil i závody na plachetnici třídy Mlok, a také jsem jezdil na windsurfingu. Vítr v plachtách je krásným zážitkem, a když se plovák vznese nad hladinu, tak je to skvělé. Také jsem splouval naše řeky ve společnosti několika mladých part. Řeka, kterou jedete už poněkolikáté, je pokaždé jiná, a pokaždé obdivujete krásu přírody. Kolikrát jste už splouval Mastník? Nedělám si statistiku, ZPRAVODAJSTVÍ Řeka, kterou jedete už poněkolikáté, je pokaždé jiná, říká vodák Vladimír Dušek Vladimír Dušek (vlevo) a jeho kamarád Honza Bílek splouvají společně Mastník každý rok. ale myslím si, že Mastník letos pojedu už pošestnácté. S kamarádem Honzou Bílkem se střídáme na háčku. On je skvělý vodák a vzájemně si nemusíme nic říkat. Jenom jedeme a kocháme se. Na které větší toky jste se dostal? Od té doby, co jsem získal spojení na cestovku na extrémní sporty Denali, jezdím s partou chlapů na divokou vodu do skoro panenské přírody. Například v Karélii na řece Koža jsme putovali na nafukovací kánoi Yukon. Cestovka je vyrábí a stále zlepšuje. Až po šestnáctidenním splouvání, kdy jsme museli prořezávat menší bobří hráze a na těch větších dokonce obnášet, jsme potkali prvního človíčka. Krásné řeky jsou v Bosně, Chorvatsku, Bulharsku, Slovinsku i Albánii. V této zemi jsou zajímavé řeky s pěknou přírodou, i když už na mnoha místech tam dělají hlavně za přispění Evropské unie vodní elektrárny, a tím řeku zničí. Pro mě byl velmi zajímavý měsíc v Nepálu, kde jsme šli treky kolem Annapurny. Potom jsme sjížděli na raftu část řeky a dál pokračovali do rezervace. Ohromným, dá se říci celoživotním zážitkem, pro mě bylo čtyři sta padesát kilometrů na Grand Canyonu v raftech. Tam povolují splutí dvěma výpravám denně za přísných podmínek. Je tam tolik zájemců, že se účastníci losují. Na trase je sto dvacet peřejí a nejtěžší Lava Falls jsem si dal dvakrát. Sjetím Grand Canyonu jsem splnil přání svého otce. Jakou nejmohutnější a nejnebezpečnější řeku jste sjížděl? Byla to Brahmaputra v Indii, hned pod čínskou hranicí. Řeka je asi sto metrů široká a má průtok čtyři a půl tisíce metrů krychlových za vteřinu. Je tak mohutná, že její vlny dosahují osm až deset metrů při rychlosti šedesát kilometrů za hodinu. Navíc je tak silná, že má místa, kde jsou ohromné víry. Na několika místech má až příbojovou vlnu u břehu jako moře. Všichni jsme si sáhli na kraj fyzických i psychických sil. Hlavně když jsem vyplaval až v druhé peřeji o jeden kilometr dále. Potom jsem hodně děkoval tomu nahoře a pokorně se uklonil řece. Řeka je natolik mohutná, že z ničeho nic vybublá z jakékoliv strany tak silná vlna, že hodí raft se sedmičlennou posádkou strana 9 a s lodními vaky o celkové hmotnosti kolem osmi set padesáti kilogramů jako pírko. Jaké další záliby máte kromě vodáctví? Zajímá mě všechno možné, co se týká pohybu. Cyklistika, běžky, hory, a také rád tancuju. Vladimír Dušek se při našem rozhovoru rovněž zmínil o tom, že před zhruba patnácti lety pozoroval z Karlova mostu mistrovství Evropy dračích lodí. Atmosféra ho natolik okouzlila, že už za týden začal trénovat s vodáky v klubu vodáckých sportů v Praze. Od té doby se neustále zlepšuje a dokonce reprezentuje Českou republiku na evropských a světových závodech. Vloni se svojí partou na mistrovství světa v maďarském Szegedu získal v kategorii šedesátiletých a starších závodníků jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Tento tým byl ve své kategorii na šampionátu v silné konkurenci nejlepší. Soupeři byli Číňané, Australané, Kanaďané, Američané a zástupci Evropy. Letos Vladimíra Duška a jeho parťáky čeká mistrovství Evropy ve španělské Seville, kde společně pojedou jako klubová posádka KVS Praha. David Myslikovjan Výstavba autobusového terminálu (11) Dokumentujeme pravidelně výstavbu nového autobusového nádraží v Sedlčanech. Situace na stavbě 23. dubna. Foto: Hana Pechačová

10 10 strana ZPRAVODAJSTVÍ Obraz musí vzrušit. Jinak stojí za prd KŘEPENICE Prosklené dveře ateliéru z venku prozrazují útulno a teplo. Ovane mne vůně terpentýnu a zasychajících olejových barev. Za dveřmi na mne čeká Jiří Jirsa. Svébytný autor velkých pláten. Přestože se rodák malé vísky Nalžovické Podhájí cítí být patriotem malebné krajiny Sedlčanska, není v našem regionu příliš znám. Energické obrazy Jiřího Jirsy však spolu s dalšími zástupci právě reprezentují současnou českou uměleckou tvorbu na mezinárodní výstavě v italském Porto Sant Elpidio. O jakou se jedná výstavu? Vloni uspořádala italská ambasáda v Praze výstavu soudobých italských malířů. Letos na oplátku míří výběr českých malířů na mezinárodní výstavu do Itálie. Kdo vás vybral? Proč jste také nevycestoval za svými obrazy na vernisáž? Nechtělo se mi. Už jsem se nacestoval dost. Chvíli jsem vážně uvažoval, že pojedu, ale spíše proto, abych si v Itálii koupil velké plátno. V Čechách se dá koupit plátno maximálně metr na osmdesát a to mně nestačí. To je pro děti. Ostatně i plátna, která jste do Itálie poslal nejsou zrovna malá. Z padesáti mně dostupných obrazů k mnohým se už nedostanu, visí totiž v soukromých sbírkách jsem vybral býčí triptych. Největší plátno 160 x 220 cm se jmenuje Matador, prostřední 160 x 180 Torro a nejmenší 130 x 160 Red Torro. Proč býci? Jsem ve znamení býka. Potřeboval jsem si to téma sám v sobě nějak zpracovat. O Velikonocích vyndali věřící ze svých šatníků zimní bundy účastnil osmnáctkrát, poznamenal Zbigniew Grzyb. Protože velikonoční bohoslužby mají zcela jiný průběh, než obvyklé nedělní Kněz Zbigniew Grzyb zahajuje velkopáteční bohoslužbu v ozdob prostém kostele. Jiří Jirsa odeslal na mezinárodní výstavu do Itálie tři velká plátna s býky. Triptychem na býčí téma si podle svých slov zpracovával svůj vlastní příběh. Je totiž zrozen v tomto znamení. Kurátor výstavy a nějaká komise. Za Čechy nejsem sám. Jde o výběr z více autorů. Do jaké části Itálie vaše obrazy odputovaly? Porto Sant Elpidio je přístavní město na mapě naproti Dubrovníku. Galerie je ve veliké vile. Jistě je to krásné místo. Obraz má k člověku vyprávět příběh. Je jedno jaký. Autorovi může vyprávět úplně jiný příběh než divákovi. Je důležité, aby divák autorův příběh znal? To ten připitomělý instantní svět chce dneska věci dovysvětlit. Obraz má k člověku vyprávět svůj soukromý příběh. Kdysi jsem k obrazům příběhy psal. Nepovažuji to ale za ideální. Ideální by asi bylo, kdyby divák nejprve obraz pozoroval z dálky, načetl si svůj vlastní příběh a pak k němu přistoupil a přečetl si příběh, který napsal autor. Obraz musí vzrušit. Jinak stojí za prd. Máte z výstavy nějaké ohlasy? Z toho, co psala média a z vyjádření uměleckých kritiků, to prý je výstava roku. Naši kurátoři řekli, že úspěch při vernisáži byl famózní. Což su rád (úsměv). Jak jsem viděl instalaci, tak mé obrazy visí na nejlepších místech. To považuji za velikou poctu. Kde v Česku nyní vystavujete? Říkal jste, že se cítíte být sedlčanským patriotem, neuvažujete představit svou tvorbu v regionu? Beze všeho, jen se obávám, že pro má plátna díky své velikosti není v Sedlčanech vhodná síň. Mé obrazy se také musí dostatečně nasvítit. Mám rád a používám zlatou barvu. Ta musí v souladu s dobrým světem z obrazu vystupovat. Nyní začínám pracovat na přípravě výstavy v pražském Mánesu. Lucie Kakosová KRÁSNÁ HORA NAD VLTA- VOU Venku bylo již slunečno a teplo, uvnitř kostela svatého Mikuláše ale stále vládl chlad. A tak bylo o uplynulých velikonočních svátcích běžným obrázkem, že ke kostelu přicházeli lidé v tričkách, před vstupem do Božího chrámu se ale oblékali do přinesených bund. Zimní bundou se chlubil i sám kněz Zbigniew Grzyb, když se ptal svých oveček, jaká zima jim je, aby podle toho mohl upravit například rozsah ohlášek. Týden před velikonočními svátky vzpomínali farníci na Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Místní farní sbor přednesl při této příležitosti Pašije na Květnou neděli. Na Zelený čtvrtek se od 18 hodin konala mše svatá na památku Večeře Páně. V následující den, na Velký pátek, byla nejprve pobožnost Křížové cesty. Většina věřících přišla na 15. hodinu, uctít památku Umučení Páně. Při této příležitosti mohli návštěvníci kostela slyšet Pašije podruhé, tentokrát Velkopáteční. Jsem rád, že jsou u nás stále zpívané Pašije. Já už jsem se toho nebo jiné sváteční, provází je kněz vždy komentářem, vysvětlením, co a proč bude následovat. Setkáváme se v patnáct hodin, protože podle písma Ježíš právě v tuto hodinu zemřel, konstatoval kněz v průběhu Velkopátečního setkání. O Velikonocích zvlášť je důležité, jak hluboká je naše víra, podotkl. Nejdelší bohoslužbou v roce bývá tradičně Velikonoční vigilie, konaná na Bílou sobotu od osmé hodiny večerní. Její počáteční část, žehnání ohně, se odehrává každoročně před vchodem do kostela. Předcházely jí celodenní adorace. V neděli pak následovala slavnostní velikonoční bohoslužba k připomínce Zmrtvýchvstání Páně. Při poslední pondělní velikonoční bohoslužbě proběhlo také žehnání pokrmů. To se konalo oproti zvyklostem na přání věřících z jiných krajin také v sobotu dopoledne. Olga Trachtová Hadáčková

11 KULTURA Dvacetiny oslaví filmový klub promítáním nejlepších snímků z uplynulých let SEDLČANY Už dvacet let mohou diváci chodit do kina na filmové lahůdky, které jim podsouvá Filmový klub Sedlčany. V pátek 3. a v sobotu 4. května se uskuteční oslava významného výročí. Nejen o tom, co se chystá, jsem si povídala s Petrem Sokolem. Vzpomenete si na začátky fungování filmového klubu? Já osobně jsem u samotného začátku nebyl, ale podle legendy si několik lidí v Sedlčanech přálo mít možnost pravidelně se v kině podívat na filmy, které se běžně neuváděly, a nemuset kvůli tomu jezdit někam mimo Sedlčany. Tak společně vytvořili klub, který přesně toto umožňoval. Kolik filmů jste během těch dvaceti let divákům představili? Každý rok nabízíme přibližně patnáct představení jednoduchou matematikou jich tedy bylo kolem tří stovek. Kdybyste měl vybrat pár filmů, na které jste hrdý, že je Sedlčaňáci mohli vidět, které by to byly? Filmy se snažíme pečlivě vybírat a mě vždycky potěší, když můžeme zprostředkovat projekce snímků, které patří k zásadním dílům domácí nebo světové kinematografie a mají tedy možnost budovat divácký vkus. Ať už to byly filmy Andreje Tarkovského, Františka Vláčila, Federica Fellini, Wima Wenderse a dalších. Každé setkání s některým z velikánů je podle mě milníkem v divácké zkušenosti. Za jedinečné taky považuju projekce filmů, kterých se zúčastnili jejich tvůrci vždycky jsem měl pocit, že oceňovali naše publikum. Někteří jako třeba Helena Třeštíková se k nám i vrací. Potkala filmový klub během těch let nějaká krize, kdy jste si říkali, že končíte? Nevybavuji si žádnou skutečnou krizi. Vždycky jsme si byli vědomi toho, že vzhledem k filmům, které chceme dávat, nemůžeme čekat vyprodaný kinosál. Někdy je člověku možná líto, že se nám nepodařilo oslovit dost lidí, které by si daný film zasloužil, ale většinou jsme si své diváky našli a často i víc, než je v českých filmových klubech obvyklé. Je těžké v dnešní době filmový klub udržet? Myslím, že je to těžké, pokud bychom chtěli fungovat čistě na komerční bázi. My ale máme celých dvacet let velkou podporu města a skvělé vztahy s kulturním domem, takže můžeme naplňovat náš cíl nabízet kvalitní filmy divákům, kteří o ně mají zájem. Jak se za ta léta proměnili diváci? A jak se proměnil výběr filmů, které jim předkládáte? Část diváků hlavně těch mladších se mění každý rok, část diváků je skalních a na sedadlech odseděli celých dvacet let. Věřím, že se výběr filmů zásadně nezměnil a nabízíme stále filmy, které do klubu patří. Co se za dvacet let ale změnilo zásadně, je možnost dostat se k filmům. Před dvaceti lety bylo kino jedinou možností, kde některé filmy vidět dnes v čase digitálních médií lze téměř cokoliv vidět na obrazovce počítače. Každopádně velké plátno stejně nikdy nic nenahradí. Jak je časově a finančně náročné provozovat filmový klub? Všichni, kdo se starají o chod klubu, to dělají jako svou dobrovolnou činnost. Dvakrát do roka vybíráme filmy, k jednotlivým představením děláme krátké úvody, tvoříme a vyvěšujeme plakáty, staráme se o web a facebook. Ve výsledku to zabere několik dnů v roce, ale kdyby nás to nebavilo a netěšilo, nedělali bychom to takže to nepočítáme. Jak tedy filmový klub oslaví svoje dvacetiny? Nemůžeme slavit jinak než filmem. Proto jsme na pátek 3. května připravili hned trojprojekci těch nejlepších snímků z uplynulých dvaceti let. Od ledna letošního roku mohli diváci hlasovat, co by chtěli vidět a do trojice těch nejžádanějších se dostal úžasný německý film Wima Wenderse Nebe nad Berlínem, vizuálně podmanivý snímek britského režiséra Petera Greenawaye Kuchař, zloděj, jeho strana 11 žena a její milenec a český film Spalovač mrtvol. Spalovače nakonec k našemu velkému překvapení uvést nemůžeme. Film prochází v současné době restaurováním, což jsme ještě při výběru nevěděli. Věřím, že náhradník v podobě Adelheid Františka Vláčila bude stejně lákavý. Na sobotu 4. května jsme připravili tajnou projekci. Divákům neprozradíme, co uvedeme, jen v indiciích naznačíme, co je čeká. Film je ale tak dobrý a vtipný, že určitě neprohloupí, když přijdou. Lepší komedii jsme za těch dvacet let určitě nehráli. Zejména když ji na úvod doprovodí divadelní skupina Zážeh! No a v sobotu večer naše oslavy uzavře afterparty s kapelou Repete. Jana Špačková

12 12 strana KALENDÁŘ KONCERTY, ZÁBAVY Sedlčany kult. dům Hop Trop koncert trampské folkové country kapely v rámci jejích 40. narozenin; 19:30 Sedlčany areál U Chovatelů Dechová hudba Rudy Ešnera koncert dechové hudby; 14: Dechová hudba Míly Nováka koncert dechové hudby; 14:00 Vysoký Chlumec u pivovaru Tomáš Klus SPOLU Tour koncert zpěváka Tomáše Kluse; 19:00 VÝSTAVY Sedlčany kult. dům Pohádky, balady, pověsti a čas výstavu připravili žáci a učitelé ZUŠ Sedlčany Sedlčany muzeum Hrátky s drátky Výstava drátenické tvorby Ladislava Lokajíčka; do Větrné mlýny & 110 let od vzniku sedlčanského Klubu turistů společná výstava fotografií Jana Lišky a místního turistického klubu; vernisáž v 18:00, do Sedlčany knihovna Z dílny Petrklíče výstava výtvorů dětí z dílny Matlámo Patlámo; do Drážkov Muzeum Váchův Špejchar Iva Sekalová: Obrázky trochu jinak autorská výstava; vernisáž v 17:00, do PŘEDNÁŠKY Sedlčany muzeum Věra Dlouhá & Hana Vinařová: Ztracené v deštném pralese vyprávění o Austrálii; 18:00 DIVADLO Sedlčany kult. dům 24., 28., , 3., s aneb Šedesátky Spolek divadelních ochotníků Sedlčany uvádí komedii v rámci 55. ročníku festivalu Sukovy Sedlčany; 19:30, a v 17: Rozpravy Milana Heina zábavný pořad s hosty Simonou Stašovou a J. Repetným; 19:30 Petrovice Obecní dům 26., , 4., Manžel pro Opalu divadelní komedii Johna Patricka uvádí Spolek divadelních ochotníků Petrovice; 19:30, v 17:00 Nechvalice kult. dům Skupinová terapie aneb taková (ne)normální komedie o nás všech (ne) normálních pacientech, hrají nechvaličtí ochotníci; 17:00, 19:30 KINO Sedlčany Toman české drama; 20: Jižní vítr thriller, krimi; 20:00 Sedlec-Prčice kulturní sál ZŠ Po čem muži touží česká romantická komedie; 20: Sněhová královna: V zemi zrcadel animovaný dobrodružný film; 16:00, 20:00 SPORT Sedlčany Mrskošovna Trofej DA-BA jaro 2019 seriál sportovních akcí pro děti do 15 let, cyklistika; 16:00 Kosova Hora náměstí Zahajovací vyjížďka s Kosohorskou šlechtou vyjížďka na motorkách cca 90 km, cíl myslivecká chata Kosovy Hory, posezení při hudebním vystoupení kapely Prasátor a Alkehol revival; 13:00 Sedlčany Taverny Fotbalové utkání TJ Tatran Sedlčany C SK Březnice 1918; 17:00 Kosova Hora hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Kosova Hora FK Sparta Luhy; 17:00 Kamýk nad Vltavou hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Kamýk nad Vltavou TJ Sokol Sedlec-Prčice B; 17: Fotbalové utkání TJ Sokol Kamýk nad Vltavou B TJ Vltavan Hřiměždice B; 17: Fotbalové utkání TJ Sokol Kamýk nad Vltavou B TJ Krásná Hora B; 17:00 Vysoký Chlumec hřiště Fotbalové utkání SK Vysoký Chlumec SK Klučenice; 17: Fotbalové utkání SK Vysoký Chlumec TJ Vltavan Hřiměždice; 17:00 Dublovice hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Dublovice TJ Sokol Rosovice; 17: Fotbalové utkání TJ Sokol Dublovice B SK Klučenice; 17:00 Krásná Hora nad Vltavou hřiště Fotbalové utkání TJ Krásná Hora B TJ Sokol Dublovice B; 17: Fotbalové utkání TJ Krásná Hora SK Velká Lečice; 17:00 Sedlčany hřiště Tatran Fotbalové utkání TJ Tatran Sedlčany B FK Říčany; 17: Fotbalové utkání TJ Tatran Sedlčany SK Senco Doubravka; 17:00 Sedlčany kotlina 4., Rallycross Mezinárodní mistrovství ČR v rallycrossu Sedlčany u KDJS Sukovou stezkou 49. ročník pochodu, pěší trasy 6 30 km, cyklotrasy km; 8:30 Petrovice hřiště Fotbalové utkání SK Petrovice B TJ Sokol Kamýk nad Vltavou; 17:00 Jesenice hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Jesenice SK Sokol Kytín; 17:00 Sedlec-Prčice hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Sedlec-Prčice B SK Obory; 17:00 Počepice hřiště Fotbalové utkání TJ Sokol Počepice TJ Vltavan Borotice; 17:00 OSTATNÍ Sedlčany knihovna Hajánek podvečerní čtení pro rodiny s menšími dětmi; 17: Hrajeme deskovky odpoledne určené pro všechny věkové kategorie; 13: Čarovný les aneb Číst se dá i venku čtení v Parčíku pod Cihelným vrchem, sraz před knihovnou; 15: Mláďata na jaře výtvarná dílna pro rodiny s malými dětmi; 10:00 Sedlčany hvězdárna , Pozorovací program 19:00 22:00 Častoboř Jarda Mucha: Tisíce dětských úsměvů jedinečná vzpomínková akce věnována zakladateli tábora, slavnostní odhalení památníku, soutěže a hry pro děti, večerní táborák a další; 14:00 Krásná Hora n. Vlt. parkoviště pod hřištěm Kuličkování 10:00 Sedlčany kotlina Burza Veterán klub Pálení čarodějnic zábavné odpoledne pro děti, opékání špekáčků, soutěž o nejlepší masku čarodějnice, k tanci a poslechu hraje Wigvam; 17:00 Vysoký Chlumec vrch Smetanka Pálení ohňů Filipojakubská noc odpoledne stavění májky na návsi, součástí večerního programu ohňostroj Dublovice u hasičárny Stavění májky a pálení čarodějnic pořádá SDH Dublovice; 17:00 Mezné u Sedlčan Chipo čáry 2019 vystoupí: Zakázaný ovoce, Jaksi Taksi, D Potejtous, Metresa, Štěpán (Nez)Dvořák, W.A.M., Nickie Anne a další; 18:00 Petrovice náměstí Veteráni prvomájových Petrovic start i cíl vyjížďky v Petrovicích, na hřišti dovednostní úkoly, příjezd do Krásné Hory nad Vltavou okolo 11:00 Zadní Boudy zřícenina hradu Zvěřinec Na Zvěřinec za Máchou hry pro děti, ukázky rytířského klání v podání skupiny Páni ze Zvěřince; 14:00 Kosova Hora synagoga Veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa veřejná vzpomínka na oběti; 14:00 Sedlčany nám. T. G. M Dětský hasičský den ukázky požárního sportu, historické i novodobé techniky, práce kynologů; 13:00 Sedlec-Prčice u radnice Tryzna, uctění památky padlých tradiční pietní akt k uctění obětí válek u pomníku padlých; 18:00 Osečany Zámek prohlídky zámku, každou neděli 10:00, 11:00, 14:00 a 15:00 ROZHLEDNY Onen Svět Langova rozhledna otevřeno o víkendech; 9:00 18:00 Osečany Drahoušek otevřeno o víkendech a svátcích; 10:00 17:00 Milada Vrch Krchov u Orlické přehrady otevřeno o víkendech a svátcích; 10:00 18:00

13 Jak slavili Velikonoce naši předci VYSOKÝ CHLUMEC Muzeum vesnických staveb středního Povltaví bylo 15. až 21. dubna ve znamení Velikonoc. Od pondělí do středy do skanzenu směřovaly školy a od čtvrtka do neděle veřejnost. Návštěvníci se mohli seznámit s tím, jak Velikonoce slavili naši předci se zvyky a tradicemi spojenými s jarem a oslavou Velikonoc. Předváděné činnosti se soustředily do roubené stodoly, sousedního obytného stavení z Mašova a do domu z Arnoštovic. V každou celou hodinu byl uveden do provozu vodní mlýn z Radešic a vodní pila z Dolní Sloupnice. Děti i dospělí si vyzkoušeli svoji šikovnost a trpělivost odlévali keramiku a čekali na její zaschnutí, vyráběli vinuté perly, odlévali svíčky z včelího vosku, pletli pomlázky, vyráběli ozdoby z vajíček a kukuřičného šustí, vyřezávali bezové píšťalky, zdobili kraslice pomocí vosku, seznámili se s prací řezbáře či pekaře a okusili jím upečený chléb. Vystavovatelé trpělivě vysvětlovali, co a jak se vyrábí, co je k tomu potřeba a nakonec se radovali společně s návštěvníky z jejich vlastnoručně vytvořených děl. Oproti předchozím ročníkům Velikonoc ve skanzenu přibyla letos sympatická možnost zakoupení občerstvení. -hč- ŽĎÁR Když už malí koledníci obešli sousedy ve své vsi, vydali se za kamarády do okolních samot. Aby vše stihli před polednem, vydali se dlouhou polňačkou motorizovaně. Foto: Lucie Kakosová SPOLEČNOST SEDLČANY Ve společenském sále kulturního domu se ve čtvrtek 18. dubna konal hudebně-taneční večer, nazvaný Velikonoční tančírna Blue Orchestra. Tříhodinový program plný dobré pohody se na stejném místě konal podruhé. Nedá se říci, že by sál praskal ve švech, ale na první pohled bylo zřejmé, že pobavit se přišli samí výborní tanečníci. Na parketu to byla jedna temperamentní dvojice vedle druhé a každá z nich naplno předváděla svoje umění. V některých chvílích to ve společenském sále vypadalo téměř jako na taneční soutěži, pouze chyběla odborná porota. Tanečníci by se ale mohli snažit sebevíce, a stejně by jejich umění nevyniklo, pokud by neměli kvalitní hudební doprovod. V tomto případě však nic takového neplatilo, protože Blue Orchestra si již dávno vydobyl uznání i za hranicemi České republiky. Orchestr, který vznikl v roce 2004 a dlouhá léta vystupoval pod dirigentskou taktovkou Václava Calty, dnes vede legendární kytarista, dřívější člen Orchestru Karla Gotta a Orchestru Ladislava Štaidla Pavel Fořt. Kapelník nám před zahájením programu odpověděl na několik otázek. Na jakém základě vznikla nová hudební tradice, kterou je vaše tančírna? Říkali jsme si, že naše koncerty v divadelním sále jsou sice fajn, ale lidé si při nich nemohou zatančit a více se tak pobavit. Proto jsme se vloni poprvé rozhodli vyzkoušet jinou formu našeho vystoupení, a ta se osvědčila. Jedná se skutečně o pokus zavést novou tradici. Jak dlouho jste připravovali program letošní tančírny? Program se připravuje průběžně a vůbec není nějak speciální. Dvakrát až třikrát v roce máme sice zkušební období a zařazujeme několik nových věcí, ale náš repertoár je dnes už tak rozsáhlý, že v podstatě nic speciálního připravovat nemusíme. Kde jste vystupovali v poslední době a kde budete koncertovat v blízké budoucnosti? V letošním roce jsme hráli na dvou plesech, v Benešově na Karlově a v Praze v Radiopaláci na Vinohradské třídě. V Praze jsme vystupovali i vloni, a to na Žofíně a na několika dalších místech. Před týdnem jsme hráli v Malostranské besedě, kde vystupujeme v posledních letech tradičně na jaře a na podzim. Teď budeme mít malou pauzu až do slavností Rosa. Předtím se sejdeme na několika zkouškách, abychom se opět dali dohromady. V minulosti jste na sedlčanských slavnostech vystupovali s několika známými osobnostmi hudební scény. Nechystáte opět krátkodobou spolupráci s některou z nich? strana 13 Ve Velikonoční tančírně kapely Blue Orchestra zůstává sedět jenom málokdo Ve sváteční tančírně se představili výborní tanečníci. Na Rose jsme hráli s Felixem Slováčkem, Petrou Janů a Tomášem Savkou, ale v posledních letech už vystupujeme bez těchto známých hudebníků a zpěváků. Je to dáno jednak tím, že v dřívější době jsme měli repertoár ze tří čtvrtin instrumentální a pouze čtvrtina věcí byla zpívaná. Za druhé teď už máme zpěváka i zpěvačku. Navíc dnes už jsou téměř všechny skladby zpívané a orchestrálek je jen několik. Zpěvákem Blue Orchestra je Karel Fořt a zpěvačkou Celestina Vaverková, která s kapelou začala spolupracovat před šesti sedmi roky, tedy v době, kdy jí bylo kolem čtrnácti let. Celestina pátým rokem studuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a má zde několik menších hudebních projektů, týkajících se obvykle její školy. Zpívám s jednou funky kapelou, ve které jsou převážně moji spolužáci. Společně vystupujeme v pražských klubech a občas vyjedeme i mimo Prahu, doplnila Celestina. David Myslikovjan Pustý je domov, smutno je v něm, chybíš mi Františku, chybíš nám všem. Dnes 24. dubna je tomu 5 let, kdy nás bez rozloučení opustil pan František Krejčí ze Solopysk/Hodětic. Vzpomínají kluci s rodinami a manželka Jarka

14 14 strana SPORT Hory, doly, sluníčko a rekordní počet účastníků. Takové byly sobotní Počepice POČEPICE Dvanáctého ročníku pochodu, který má své stálé příznivce, se letos zúčastnil rekordní počet účastníků. K registraci jich přišlo 711 a možná, kdyby byla zaregistrována i početná drobotina včetně čtyřnohých pochodníků, mohli by se organizátoři pochlubit osmistovkou. To je totiž letos v Počepicích číslo přímo magické. Obec slaví 800 let od první zmínky o obci a i na pochodu to bylo vidět. Trasa byla mírně pozměněna tak, aby pochodníci navštívili všechny vesničky, které k obci patří. A tak se všichni návštěvníci z blízka i z daleka podívali nejen do Počepic, ale také do Roviny, Skuhrova, Oukřtalova a Vitína. I výhled na chlumecký historický skvost se otevřel několikrát, pokaždé jinak. Na kontrolních stanovištích bylo připraveno občerstvení, někde i hygienické zázemí. Po trase bylo možné seznámit se s historií i současností jednotlivých částí obce na připravených informačních tabulích. Na hlavním stanovišti na Počepické hoře čekali na zájemce i koně z farmy Týnčany, na vrchu Radešín si mohly děti vyzkoušet práci s ruční hasičskou stříkačkou. Při registraci bylo možné objednat a předem zaplatit oběd. Po celé odpoledne, v intervalech, ve kterých pochodníci unavení chůzí na spalujícím slunci docházeli do cíle k Radešínkovi, byl ale šrumec nejen v restauraci. Ledová tříšť se nestačila namrazovat, od kopečkování zmrzliny bolela nejedna ruka. Všichni účastníci dostali v cíli nejen medový perníček, ale tentokrát také pamětní medaili s obecním znakem a osmistovkou. Hned vedle registrace stál také stánek s upomínkovými předměty obce. Kdo získal na svou účastnickou kartičku všech osm razítek a zároveň rozluštil díky pěti úkolům tajenku, může navíc do konce října na hodinu na adventure golf zdarma. Ještě tentýž den se na sociálních sítích začaly objevovat spokojené komentáře: Moc hezký pochod, krásné počasí a výborná organizace, uvedla například Žaneta Hrubá z Bražné. Bylo fajn, jak se do toho zapojily i ostatní osady. Pro nás to nebylo Ve Vitíně měl Josef Ledínský připravenou jarní poznávačku se sladkými odměnami. tak náročné na organizaci v den pochodu, ale zase o to náročnější při přípravách. Bylo to všechno nějak více v pohodě. Nebo aspoň takové pocity jsem z toho měl. A počasí bylo taky úžasný, pochvaloval si jménem organizátorů Pavel Hejhal mladší. Olga Trachtová Hadáčková Fotbalové víkendové výsledky regionálních družstev 22. kolo divize A TJ Tatran Sedlčany FC Mariánské Lázně 3:2 (1:2) Branky Sedlčan: 35. a 83. (p) L. Brotánek, 47. M. Dvořák, 22. kolo krajského přeboru I. A třídy skupina A TJ Jíloviště SK Petrovice A 3:0 (2:0) 18. kolo krajského přeboru I. B třídy skupina D SK Slavia Jesenice TJ Tatran Sedlčany B 3:0 (1:0) TJ Sokol Sedlec-Prčice TJ Mnichovice 2:0 (1:0) Branky Prčice: 16. Z. Všetečka, 59. T. Pištěk 18. kolo okresního přeboru TJ Sokol Nová Ves p. Pl. TJ Sokol Dublovice 3:2 (3:0) Branky Dublovic: 51. a 72. D. Pešta TJ Tatran Sedlčany FC Mariánské Lázně 3:2 (1:2) SEDLČANY V neděli 21. dubna přivítal Tatran ve 22. kole fotbalové divize A lázeňského soupeře z Mariánských Lázní. Hororová čtvrthodinka Začátek zápasu patřil hostujícím fotbalistům a brankář Tomáš Glogar musel do 12. minuty vytahovat ze své sítě hned dva gólové míče. Prvním, kdo se zapsal mezi střelce, byl Patrik Kořistka a druhým Matěj Kravar, který se trefil z penaltového puntíku. Špatný úvod by většinu týmů asi položil, ale ne ten sedlčanský s 350 platícími diváky v zádech. První možnost na snížení stavu přišla po standardní situaci od Michala Kdolského, ale jeho nabídky se nikdo z nabíhajících hráčů neujal. Po půlhodině hry si tak naskočil na centr z rohového kopu Lukáš Brotánek a rozjásal domácí TJ Sokol Kosova Hora TJ Sokol Drahlín 4:0 (2:0) Branky Kosovky: 29. T. Sůva, 40. J. Růzha, 80. a 88. J. Kutil TJ Sokol Rosovice TJ Tatran Sedlčany C 3:0 (1:0) 18. kolo III. třídy skupina B TJ Sokol Počepice TJ Sokol Kamýk nad Vltavou A 5:2 (1:1) Branky: 4. a 58. F. Hron, 63. a 89. M. Kejha, 69. J. Hájek 32. M. Viskup, 80. J. Procházka SK Petrovice B TJ Sokol Sedlec-Prčice B 4:1 (3:0) Branky: 19. a 22. M. Krejčí, 43. a 70. M. Kudrna 79. M. Kaprál TJ Krásná Hora SK Obory 1:4 (1:3) Branky Hory: 39. M. Hubička TJ Vltavan Hřiměždice TJ Vltavan Borotice 3:2 (2:1) Branky Hřiměždic: 37. M. Matějka, 38. J. Černý, 54. J. Řezanina příznivce poprvé 2:1. Vzplála naděje na nějaký ten bod. Obrat plný emocí Ve 47. minutě Michael Dvořák vyrovnal na 2:2. Další minuty patřily hlavně brankářům a jejich zákrokům. Své kvality předváděl jak Tomáš Glogar, tak na druhé straně Vojtěch Štrunc. O tom, že se emoce dostávaly na bod varu, svědčila i příhoda ze 70. minuty, kdy byl trenér Mariánských Lázní Stanislav Purkart rozhodčím Erikem Hlaváčkem vykázán na tribunu. Hosté se ještě do konce utkání dostali do dvou vyložených brankových situací. Jednou nastřelili břevno a ve druhé minuli brankovou konstrukci. Poslední slovo tak měl nakonec Tatran, když byla v 82. minutě nařízena penalta. Lukáš Brotánek vzal na svá bedra tíhu okamžiku a zvládl ji bravurně. Balon z jeho kopačky se nechytatelně zastavil až v síti 3:2. Ohlas k utkání TJ Sokol Jesenice SK Velká Lečice 6:0 (3:0) Branky Jesenice: 5. Z. Švagr, 27. a 80. T. Jůna, 41. M. Havel, 85. M. Rataj, 87. T. Hrstka 14. kolo IV. třídy skupina B SK Klučenice TJ Sokol Kamýk nad Vltavou B 2:3 (2:1) Branky: 24. M. Zápotočný, 39. (p) V. Petřík 7. a 48. (p) D. Königsmark, 89. O. Kazda TJ Sokol Dublovice B SK Vysoký Chlumec 1:2p (1:0) Branky: 7. (vl.) R. Beňo 91. V. Pech TJ Vltavan Hřiměždice B TJ Krásná Hora B 2:0 (0:0) Branky: 50. O. Vacek, 78. J. Baštář Okresní přebor 18. kolo Benešov FK Týnec nad Sázavou TJ Sokol Vrchotovy Janovice 4:0 (1:0) David Štverák Během minuty Tatran prohrával o dva góly Petr Haas, Tatran Sedlčany: Do utkání jsme vstoupili aktivně a hned v úvodu jsme měli dvě nadějné šance, ale brankář hostí předvedl skvělé zákroky. Hosté následně během minuty dali dva slepené góly z nepovedeného centru a z penalty a nevypadalo to s námi dobře. Pořád ale bylo dost času se zápasem něco udělat. Po vyrovnání měli oba týmy šance na gól, nás fantasticky podržel Glogar a v závěru rozhodl z penalty novopečený otec Brotánek. Prokázali jsme velkou vůli a zápas za skvělé podpory diváků dotáhli do vítězného konce. Sestava Tatranu: Glogar, Kdolský, Brotánek, Čejda, Krůta, Soldát, Kvěch (58. Matoušek), Dvořák, Sirotek (46. P. Lípa), Haas (88. Nováček), Senft. Tatran je po 22. kole v tabulce na sedmém místě s 35 body a skórem 50:43. Další utkání hraje v neděli 28. dubna od 17 hodin proti Rakovníku na jeho stadionu. -dš-

15 PUBLICISTIKA strana 15 SLOUPEK Něco je u nás dlouho naruby Nebudu zapírat, že nějaké ohlasy na moje příspěvky do Sedlčanského kraje se dozvídám. Tedy ne do očí, ale od známých, kterým mohu věřit, že to zaslechli. Je omyl v domněnkách, že za to beru peníze. Nejsem redaktorem, nic bych nepřijal. Jsem čtenářem Sedlčanského kraje, občanem Sedlčan od narození a jsem odjakživa takovým trochu reaktivním. Tedy v tom smyslu, že dostávám občas neodbytná nutkání reagovat. Nyní tedy zatím mohu posílat svoje neodbytné reakce do redakcí a redakce SK možná riskuje, když většinu mých jak někdo říká blábolů otiskne. Já mám potom úlevu z toho, že dělám aspoň to, že nejsem mlčícím bázlivým tichošlápkem, který si nadává jen doma a venku přikyvuje rozdílným názorům. Někdo o mě říká: To je ten, co na ně hází špínu. Je to naopak, když na někom již zřetelná špína je a mám za to, že ji asi tři z deseti voličů nevidí, pokouším se sdělením svého názoru, aby viděli. A hledám spřízněné duše nebo inteligentní oponenty. Minulé úterý měl v Sedlčanech dvě přednášky Jiří Grygar dopoledne pro mládež, navečer pro veřejnost. Spřízněná duše i před volbou prezidenta. Velkou mezeru přes den jsme spolu vyplnili obědem a povídáním o všem možném. S tak skromným, pokorným a čestným člověkem mluvit před velikonočními svátky, je svátkem samo o sobě. Nemluvě o jeho inteligenci, pracovitosti a obětavosti. Jiří Grygar je ve svém věku ohromně obětavý, zejména svou asi těžko nahraditelnou schopností, jak popularizuje vědu. Tento respektovaný a všemi vrstvami oblíbený vědec, je tou naší současností velmi rozladěn. A měl by nárok dostat státní vyznamenání na poli vědy. Když se dozvěděl vloni, že jej navrhuje Parlament ČR, diskrétně požádal, aby byl návrh stažen. A že se to prozradilo, dostával neuvěřitelně hrubé maily a esemsky, co si to dovoluje... Chtěl jsem tímto příkladem naznačit, že něco je u nás dlouho naruby. Není přece možné, aby se nadávalo lidem čestným a do nejvyšších funkcí byli voleni lidé s velmi problematickou morálkou. Tak prostě přiznávám, že bych se styděl, nepokusit se alespoň něco proti tomu dělat. Vladimír Roškot GLOSA Žena ženě vlkem V pražské bance žena kojila své dítě a pracovník ostrahy situaci na popud několika pohoršených zákaznic řešil nedostatečně ohleduplně. Aspoň tak to vidí sama banka, která se ženě omluvila. Tím to mohlo skončit, ale média vytvořila kauzu, jež byla zhusta propírána v internetových diskuzích, kde se chápající příznivci maminky ocitli v těžké defensivě. Kromě hrstky deviantních mužů, kteří stavěli kojení na roveň jiných druhů vyměšování, vedly hlavní útok ženy. Ty buď nepřímo anebo naopak velmi explicitně maminku označily především za sprostou exhibicionistku, co jednoznačně chtěla jen vystavovat prsa na veřejnosti. Nechci mluvit za všechny muže ve svém okolí, ale neumím si představit, že by kdokoliv z nich šel požádat ostrahu, ať kojící ženu vyvede. Podobně to schytala obdařená slečna, co nějaký čas dělala garde jednomu z mladých českých Don Juanů. A byly to opět ženy, které velmi nevybíravě kritizovaly její poněkud velkorysý přírodní dekolt. Každý, kdo měl na základní škole z fyziky aspoň čtyřku, ví, že gravitační síla je mocná, a poprsí u ní nemá vyjednanou výjimku. Muži psali komentáře buď povzbudivé nebo neutrální, ženy byly zlé. Možná by v očích lítých saní čtyřkilová tuba silikonu do každého ňadra učinila hrudník této slečny hodný chvály. Ale nejspíš také ne. Barbie Jiráčková se svými pěstěnými osmičkami v rozhovorech rovněž zmiňuje, že od mužů se jí Kapitalismus po sametové revoluci s sebou přinesl i stinné stránky. Za totality vám půjčily bankovní instituce i bezúročně například novomanželskou půjčku a podmínky byly stabilní a přesně dané. V dnešní době existuje také nebankovní sektor a tam půjčí dostává buď přívětivých úsměvů nebo taktního nezájmu. Zato od mnoha žen si již svou nepřehlédnutelnou přítomností vyslouží pohledy čišící ryzí nenávistí. Tak mě napadá, že kdyby feministky byly vnímavější, dávno by přestaly pronásledovat chudáky muže, z kterých zvlášť po kampani Me too udělaly jen vyplašené a bezbranné tvory, kteří se bojí zůstat se ženou o samotě, aby si za čtrnáct let nevzpomněla na pár nevhodných slov a nezničila ze dne na den jejich pracovní i soukromý život. Vedly by dávno sestrovražednou válku s příslušnicemi svého druhu, které samy redukují podstatu ženství na druhotné pohlavní znaky a sobě samým vlky jsou. Milé ženy, jež jste se rozhodly, že je pro vás důležitější, abyste měly pravdu, než abyste byly šťastné, zakopejte válečné podprsenky, smyjte z obličejů válečný make-up a uleví se vám i vašemu okolí. Jestli vaše duše trpí neustálým srovnáváním s ostatními ženami, vykašlete se na to. Všechny jste krásné. Pravý muž vás bude mít (ne)rad pro to, jaká jste a ne pro to, jak vypadáte. A pokud vás bude některý vnímat jen jako pěkně formovaný kus masa, nemusíte se tím trápit. Protože v tu chvíli jste pro něj věc a ohlédne se za vámi stejně jako za policejním Challengerem, burácejícím Harleyem, naolejované Berettě nebo hodně velkým bagrem. Bohumil Vohanka MIMOŘÁDNÝ DIVIZNÍ ZÁPAS TATRAN SEDLČANY SK DOUBRAVKA neděle 5. května od 17 hodin Poukázka na grilovanou klobásu pro každého 20. diváka Slosovatelné programy o zajímavé ceny 1. Soudek piva Staropramen 30 l + sada originálních sklenic 2. Poukaz na čtyřchodovou večeři pro dvě osoby + 2 trička 3. Soudeček piva Prazdroj se samochlazením + sklenice 4. Poukaz na tři pizzy dle vlastního výběru + tričko 5. Dárkový koš + tričko Přijďte podpořit naše mužstvo v zeleném trikotu a užít si krásnou fotbalovou atmosféru Rozdáme vám 250 ks trumpet a tleskacích tyčí! Sponzoři utkání: Restaurace a penzion Na Růžku Sedlčany Pavel Vystyd Pizza Dublovice POZNÁMKA Nebankovní sektor každému. Úroky jsou lichvářské až 25 % i více. Příjmy se nedokazují, co si tam kdo napíše, je jedno. Při postupném splácení se úvěr navýší na více než dvojnásobek. A donebevolající je, že půjčí i na neplatný občanský průkaz. Lidé bez prostředků se tak dostanou do takové dluhové pasti, že tyto hyeny je připraví o všechen majetek. Je to problém společnosti, ta by měla udělat takové kroky, aby úvěry a půjčky poskytovaly jen bankovní instituce. Ale kdo ví, kdo za tím stojí a profituje z toho? Ilona Bílá Příští vydání Sedlčanského kraje vyjde v úterý 30. dubna