Katedra požární ochrany. Konzultant diplomové práce: Mgr. Martina Schneiderová, Ph.D, Ing. Ladislav Jánošík

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra požární ochrany Srovnávací studie psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice Student: Mgr. Bc. Jana Anastázie Hladíková Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hilda Havlíková Konzultant diplomové práce: Mgr. Martina Schneiderová, Ph.D, Ing. Ladislav Jánošík Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Termín odevzdání diplomové práce:

2

3 Místopřísežné prohlášení: Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně. V Ostravě dne: Jana Anastázie Hladíková

4 P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů; beru na vědomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1 ; beru na vědomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí; beru na vědomí, že VŠB TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou práci užít v souladu s 35 odst. 3 2, beru na vědomí, že podle 60 3) 3 odst. 1 autorského zákona má právo VŠB TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 odst. 2 a 3 mohu užít své dílo diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého VŠB TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Jméno, příjmení Jana Anastázie Hladíková Adresa Plzeň Dne: Podpis: 1 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

5 Poděkování Děkuji paní PhDr. Hildě Havlíkové za odborné vedení a konzultace při zpracování této práce. Velké dík patří PhDr. Václavovi Holečkovi, Ph.D., který mi dokázal poradit v odborných otázkách a navedl mě správným směrem. Děkuji i mým odborným konzultantům Mgr. Martině Schneiderové, Ph.D a Ing. Ladislavovi Jánošíkovi za cenné rady. Dále děkuji za odborné konzultace plk. PhDr. Zuzaně Ditrichové a Mgr. Barboře Balkové z MV- Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, Mgr. Ing. Miroslavovi Augustinovi ze Záchranné brigády Hasičského a záchranného zboru a Mgr. Miroslavovi Harvanovi z Prezídia Hasičského a záchranného zboru. Děkuji také všem profesionálním hasičům z České a Slovenské republiky, bez jejichž vstřícného přístupu bych svoji práci nemohla napsat, především Romanovi Brožíčkovi, Romanovi Nistorovi, Miroslavovi Liďákovi a Stanislavovi Peškovi. Ráda bych také poděkovala svým rodičům za jejich podporu, stejně tak děkuji i svým přátelům, za korekci, rady a připomínky.

6 Anotace HLADÍKOVÁ, Jana Anastázie. Srovnávací studie psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Diplomová práce. Ostrava: VŠB TU Ostrava, str. 85. Diplomová práce se zabývá srovnáním psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Pro začátek uvádí zátěžové situace, s kterými se dostávají příslušníci Hasičského záchranného sboru do kontaktu. Seznamuje s historií, legislativou a celkovým pojetím psychologické služby v obou státech. K porovnání náplně psychologů sboru byla použita nejen statistická data, ale i provedený kvantitativní a kvalitativní výzkum. Ke kvantitativnímu výzkumu byly použity dotazníky, které sloužily k odpovědi na stanovené tvrzení. U kvalitativního výzkumu byly provedeny rozhovory, které především směřovaly k možnému návrhu na zlepšení fungování psychologické služby. Následuje diskuze získaných dat, kde se upřesňují jednotlivé závěry a porovnávají výsledky. V závěru práce jsou popsány stanovené cíle a jejich naplnění včetně návrhů na zlepšení fungování psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Klíčová slova Hasičský záchranný sbor České republiky, Hasičský a záchranný zbor Slovenské republiky, krizová intervence, peer hasič, psycholog, posttraumatická intervenční péče.

7 Annotation HLADÍKOVÁ, Jana Anastázie. Comparison Study of Psychological Services of the Fire Rescue Service of the Czech and Slovak Republic. Diploma thesis. Ostrava: VŠB TU Ostrava, pp. 85. This diploma thesis is based on comparison of psychological services of the Fire Rescue Service of the Czech and Slovak Republic. The comparison is preceded by theory of stressful situations that members of the Fire Rescue Service are exposed to. There are also mentioned selected significant legislative and historical facts to create the image of two conceptions of psychological services in both countries. The same data including qualitative and quantitative researches were used to make a comparison of the work of the psychologists. In the quantitative research a questionnaire was used to get relevant answers for particular statements. The qualitative research was done by dialogues, which were meant to be an attempt to get feedback to improve the psychological services. Next part of this diploma thesis is a discussion about the acquired data; it focuses on individual conclusions and compares the results. The final conclusion of this diploma thesis discusses the initial goals and accuracy of their fulfilling and it also includes more proposals to achieve an improvement of the psychological services of Fire Rescue Service of the Czech and Slovak Republic. Keywords Fire Rescue Service of the Czech Republic, Fire Rescue Service of Slovak Republic, crisis intervention, peer fireman, psychologist, posttraumatic interventional care.

8 Obsah Úvod 1 Rešerše 2 1 Zátěžové situace a stres Zátěžové situace příslušníků Hasičského záchranného sboru Časový stres Neznámé události Nemožnosti svěřování dojmů Pracovní doba Osobní hodnocení Náročné situace 8 2 Psychologická služba Hasičského záchranného sboru v České republice Posttraumatické péče pro příslušníky a zaměstnance HZS ČR Anonymní linka pomoci v krizi Peer hasič Zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby Psychologická a psychosociální pomoc obětem mimořádných událostí Ostatní činnosti psychologické služby 16 3 Psychologická služba Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky Psycholog sboru Posttraumatická intervenční péče Intervenční tým PIP Peer hasič Krizová intervence Poskytnutí pomoci Krizová intervence v Hasičském záchranném sboru Psychologické vyšetření uchazečů o přijetí do Hasičského záchranného sboru Další činnost psychologa sboru Shrnutí 27 4 Vyhodnocení činností psychologické služby u Hasičského záchranného sboru 29

9 4.1 Psychologická služba v České republice Zabezpečení podkladů členů HZS Posttraumatická péče členům HZS Psychologická a psychosociální pomoc obětem mimořádných událostí Ostatní činnost psychologů HZS ČR Psychologická služba ve Slovenské republice Zabezpečení podkladů členů HaZZ Posttraumatická péče členům HaZZ Ostatní činnost psychologů HaZZ SR Shrnutí 35 5 Průzkum psychologické služby HZS v ČR a SR Formulace problému a cíle průzkumu Metody průzkumu Charakteristika zkoumaného vzorku 38 6 Výsledky dotazníkového průzkumu Vyhodnocení dotazníků Interpretace užitých dotazníků Výsledky průzkumu - shrnutí dotazníků 43 7 Výsledky rozhovoru Kódování dat Vyhodnocení rozhovorů 58 8 Diskuze 61 9 Závěr 65 Resumé 67 Summary 67 Použitá literatura 69 Seznam příloh 75

10 Seznam použitých zkratek CISM ČR GŘ HZS HAZZ KOPIS NMV PČR PIP PO SR VZ Critical incident stress management Česká republika Generální ředitelství Hasičský záchranný sbor Hasičský a záchranný zbor Krajské operační a informační středisko Nařízení ministra vnitra Policie České republiky Posttraumatická intervenční péče Požární ochrana Slovenská republika Velitel zásahu

11 Úvod Diplomová práce se zabývá psychologickou službou Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Cílem práce bylo porovnat fungování systému služeb v obou státech a pokusit se navzájem obohatit a navrhnout možné zlepšení. Pro tento krok bylo zvoleno několik postupů, aby bylo možné do zvoleného tématu co nejblíže proniknout. Práce byla založena na spolupráci nejen s psychology sboru, ale především na kooperaci s příslušníky Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice, kteří jsou zařazeni do zásahových jednotek. Zaměstnanci sboru do výzkumu nebyli zařazeni vzhledem ke specifickému vnímání stresu, který se od příslušníků jednotek odlišuje a tím se i mění práce psychologů. K vypracování bylo použito několik kroků, které se navzájem doplňovaly. Diplomová práce se dělí na práci teoretickou a praktickou. V teoretické části je uvedena stručná analýza zátěžových situací příslušníků Hasičského sboru pro nezbytný vhled do situace a objasnění náročnosti tohoto povolání. V další části je již popsána psychologická služba v České a následně i ve Slovenské republice. Tato část ukazuje shody, ale i rozdíly ve fungování a náplní psychologů. Praktická část je rozdělena do několika oblastí. První oblast jsou statistická data týkající se psychologické služby v obou státech. Zde je možné vidět počet ošetření, konzultací a poskytnutí psychologické pomoci v obou státech. Na tuto část navazuje výzkumné šetření rozdělené na kvantitativní a kvalitativní část. Na konci praktické části následuje diskuze, která polemizuje a utřiďuje získaná data. Nejen že je zde odpovězeno, zda bylo tvrzení při srovnání obou složek správné, ale objevuje se tu i možný návrh pro zlepšení fungování psychologické služby Hasičského záchranného sboru. 1

12 Rešerše Nedílnou částí celé diplomové práce byla odborná literatura. Vzhledem k tomu, že k ucelenému tématu se nevztahuje žádná konkrétní publikace, volně přístupné oborové zdroje, ani webové stránky vědeckých společností či firem, práce je sestavena na poznatcích, které jsou sloučeny v celek. Největší část práce je založena na odborných konzultacích s představiteli psychologické služby Hasičského záchranného sboru. Ať se jedná o data získaná z Generálního ředitelství HZS ČR, či z Prezídia HaZZ SR, stěžejní část práce je právě založena na informacích poskytnutých od PhDr. Zuzany Ditrichové, Mgr. Barbory Balkové, Mgr. Ing. Miroslava Augustina a Mgr. Miroslava Harvana. Při prostudování literatury se značná část diplomové práce zabývá krizovou intervencí, která je uvedena v publikaci od Daniely Vodáčkové Krizová intervence. Kniha popisuje základní postupy krizové intervence v nejrůznějších situacích, popisuje jednotlivé kroky různých forem a technik krizové intervence a teoretická východiska. Na tuto problematiku navazuje kniha Terénní krizová práce od Bohumily Baštecké a kol., která popisuje psychosociální pomoc obětem neštěstí, vysvětluje činnost intervenčních týmů, kterou se v práci hojně zabýváme. Vzhledem k množství autorů, které jsou v knize zastoupeni, se dozvídáme různé přístupy a náhled na dané téma, seznamujeme se s řadou rozdělení a třídění. Velkým přínosem pro teoretickou část byla Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR od autorů Zuzany Vrbové a Davida Dohnala. V této koncepci lze najít mnoho dat týkající se psychologické služby sboru, včetně odkazů na legislativu a důležité roky. Byla rovněž použita Sbírka pokynů Prezídia Hasičského a záchranného sboru č. 19/2005 o vykonávání krizové intervence a poskytování posttraumatické péče v HaZZ, kde předepsané zřízení krizových týmů a náplň krizové intervence na Slovensku. Ostatní citovaná literatura není nijak zanedbatelné, ale nepředstavuje značnou část práce jako výše uvedené zdroje. Na druhou stranu veškerá publikace, legislativa i odkazy na internetové zdroje nám poskytli potřebné zdroje informací, na jejichž částech bylo možné sestavit ucelený celek, který na sebe logicky navazuje. 2

13 1 Zátěžové situace a stres Riziková povolání, ke kterým jistě povolání hasiče patří, se velmi často dostávají do střetu se stresovými situacemi. Přestože míra stresu je vnímána u každého jedince individuálně, většinu úkolů, s nimiž se v rámci této práce dostávají do styku, lze obecně považovat za stresující. Obecně definovat stres lze dle Sotolařové [11] na straně 12: Stres: nespecifická reakce organismu na jakýkoli druh zátěže, která slouží k přizpůsobení organismu těmto zátěžím. Tato definice však pro hlubší pochopení zátěže nestačí. Je nezbytné si stanovit, co představuje stres pro velkou část populace. Globálně je možné za takové považovat určité extrémní situace reprezentující různé katastrofy s velkým dopadem. K takovým můžeme řadit letecká nebo vlaková neštěstí, velký požár, záplavy, hromadné nákazy zvířat či epidemie. K dalším stresujícím situacím patří exponované, neboli nenormální události, jako jsou nehody velkého rozsahu s větším počtem mrtvých či zraněných dětí, ohrožení vlastního života, nebo přítomnost mrtvých těl ve špatném stavu. Posledním typem spadající pod tento výčet jsou náročné (zátěžové) situace. Jde o takové situace, ve kterých rozhodují v danou chvíli pouze nabyté vědomosti a fyzická připravenost příslušníka [17]. Pokud bychom však rozepisovali faktory směřující přímo k výkonu hasičské profese, museli bychom pátrat po pracovní náplni a překážkách, s kterými se členové jednotek obvykle potýkají. V následující podkapitole nalezneme stručný výčet základních milníků představující zátěžové události v hasičské profesi. 1.1 Zátěžové situace příslušníků Hasičského záchranného sboru Působící stres může mít aktuální podobu, či může mít odložený účinek. V následujícím výčtu je souhrn faktorů, které působí na jedince ihned po situaci, ale i takové, které mají odložený účinek. Jelikož se jedná o stručný nástin, nelze tuto kategorizaci brát jako směrodatnou a úplnou. Data zde publikované vychází z pozorovaných jevů a rozhovorů, nikoli z vědecké publikace. 3

14 1.1.1 Časový stres Po vyhlášení mimořádné události (dále jen MU) je vyžadován výjezd jednotek v co nejkratším časovém úseku. U profesionálních jednotek Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) kraje s územní působností je výjezd stanoven do 2 minut a doba dojezdu na místo zásahu předepsaná do 7 minut dle Pokynu Generálního ředitelství (dále jen GŘ) a Nařízení Ministerstva vnitra (dále jen NMV) č. 36/2005, který stanovuje podrobnosti k zabezpečení plošného pokrytí území České republiky (dále jen ČR) jednotkami požární ochrany (dále jen PO) [40]. Po dostavení na místo zásahu je na veliteli zásahu (dále jen VZ), aby se co nejdříve informoval o podrobnostech události a poté stanovil v co nejkratším čase postup jednotek, případně povolal na místo posily. I tento krok představuje zátěž nejen na samotného VZ, ale i na ostatní řadové hasiče, kteří musí ihned po přidělení jednotlivých kroků postupu vykonat dané činnosti. Namísto toho orgány zjišťující účinnost a správnost zásahu mají na prošetřování relativně dostatek času. Vyšetřování samotné vykonává Oddělení kontroly zabezpečující realizaci kontrolního systému ředitelství, jež koordinuje a organizuje kontroly HZS krajů. Oddělení kontroly rovněž sleduje plnění úkolů pracovníkům, nebo povinností stanovených právními předpisy, interními akty řízení a organizačními normami. Kontrola hasičů probíhá dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zejména v oblasti ochrany obyvatelstva a civilní ochrany, IZS a krizového řízení [59] Neznámé události Na Krajském operačním a informačním středisku (dále jen KOPIS) se objevuje první ohlášení události. Operátor přijme telefonní hlášení a snaží se v co nejkratším čase vyslechnout a vyhodnotit vzniklou situaci. Proškolení pracovníci se cílenými otázky snaží zjistit nutné podrobnosti týkající se třeba jednosměrné komunikace či druhu mimořádné události. PO získání těchto informací vysílá operátor jednotky s vhodnou skladbou posádky a potřebnou technikou, jež se nacházejí poblíž místa mimořádné události. Přes veškerou snahu a množství odborných znalostí členů operačního střediska, zjistí zasahující hasiči přesný typ situace až při příjezdu na místo. 4

15 1.1.3 Nemožnosti svěřování dojmů Svěřování dojmů lze chápat jako ventilování pocitů a myšlenek, zvláště po určité stresující situaci. Jeden z nejvíce stresujících faktorů je definován jako neochota nebo nemožnost sdílení myšlenek a dojmů s dalším člověkem [13]. Avšak v mužském kolektivu je takovéto sdílení pocitů velkou překážkou. Příslušníci HZS o nepříjemných situacích mluví výjimečně, či se je snaží zlehčovat. Černý humor jim, dle jejich slov, umožňuje jistým způsobem banalizovat i velmi stresující události, a díky tomu si je tak nepřipouštějí. Nezasvěceným mohou takové vtipy připadat kruté, ale vzhledem k povaze případů, s kterými se hasiči setkávají, je pochopitelné, že musí k určité ventilaci docházet bez ohledu na to, jakým způsobem probíhá. I když se naskýtá i spoustu dalších alternativ, jak se s danou stresující situací vyrovnat, například relaxace po sportovní výkon, nepříjemné pocity se mohou hromadit do té doby, než si dotyčný promluví s někým z okolí a podělí se o zážitky z prožité zátěžové situace. Hlavním důvodem vzniku posttraumatického stresového syndromu je stresující reakce vznikající na základě určitého podnětu, který v danou chvíli oběť neřeší. Plíživý charakter tohoto syndromu si osoba leckdy ani neuvědomuje. Postupně se uzavírá sama do sebe, a čím více oddaluje vyhledání pomoci, tím více se zvyšuje riziko vytvoření traumatu [14]. Potencionální traumatizující události bývají většinou takové, ve kterých se jedná o ohrožení života, tělesné nebo psychické jednoty. V případě, že je překročena možnost emočně zvládnout nastalou zatěžující událost, stává se z ní událost traumatická [11]. Jedná se o události způsobené člověkem (letecké katastrofy, železniční neštěstí), přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně), či události kriminálního/ teroristického charakteru (znásilnění, teroristické útoky). Globálně řečeno posttraumatickou poruchou může být zasažen každý, kdo prožije takovou událost, jež by téměř u každého jedince vyvolala pronikavou tíseň nebo stresovou reakci [1] Pracovní doba Příslušníci na směně vykonávají v určeném služebním čase různé činnosti, vyplývající z pracovního zařazení, plánu činnosti a denního řádu. Denní řád u Hasičského 5

16 záchranného sboru je koncipován do 10 až 11 směn v měsíci. Doba je organizována na 3 směny označovány A, B, C. Toto rozdělení se odvíjí podle počtu osob. Každá směna zabezpečuje nepřetržitou připravenost jednotky po celých 24 hodin. Hasiči pracují v cyklu 24 hodin směna a 48 hodin mezisměnové volno. Příslušnici na směně spolu slouží 24 hodin každý třetí den. Střídání na směně probíhá v 7 hodin ráno a dělí se na 16 hodin výkonu služby a 8 hodin pohotovosti v místě výkonu služby. V rámci pohotovosti jsou zahrnuty rovněž přestávky na jídlo a oddych 4. V případě školení a kurzů je předepsaná doba změněna na denní pracovní režim. Nepravidelný režim při směnném provozu může mít negativní dopad na organismus. V nočních hodinách sice příslušníci mohou spát, i přesto se jedná o nepřetržitou pohotovost od půlnoci do šesti hodin ráno, kdy se musí v případě vyhlášení poplachu jednotka ve stanoveném čase dostavit na místo zásahu. Pokud se jedná o spánek přerušovaný či z jiného důvodu neplnohodnotný. Dochází tím ke zvyšování rizika vzniku nemocí, psychických poruch, poruch paměti, nebo dotyčná osoba může podléhat chronické únavě. Pokud takový spánek trvá delší dobu, zvyšuje se tím i toto riziko. V případě hasičů je možné setkat se s názorem, že právě onen směnný provoz jim nabízí dva dny volna, které mohou využít ve svůj prospěch. Avšak co se týče spánku je nezbytná jistá pravidelnost, jež pomáhá k celkové regeneraci Osobní hodnocení Povolání hasič je v České republice hodnoceno jako jedno z velmi prestižních povolání. Z výzkumu v roce 2008 provedeného agenturou STEM vyplynulo, že Češi nejvíce věří právě Hasičskému záchrannému sboru. Šetření se zúčastnilo 1423 respondentů starších 18 let (Obr. 1). 4 Hasiči ze směny A nastoupí v pondělí ráno v 7:00 do práce a odchází v úterý po střídání s další směnou v 7:00. Zbytek úterý a středu mají volno, na směnu nastoupí znovu ve čtvrtek 6

17 Obr. 1 Důvěra v bezpečnostní instituce [35] Samotné přijímací řízení nemůže udělat každý vzhledem k nastaveným kritériím. Účastník řízení se podrobuje vyšetření osobnostní způsobilosti na psychologickém pracovišti HZS, vyšetření zdravotní způsobilosti a prověrce na ověření tělesné zdatnosti zkoumající silovou a vytrvalostní připravenost. [20] Jednotlivé kroky, které musí budoucí hasič splňovat jsou v pokynu ředitele Sekce personální práce a vzdělávání Ministerstva vnitra, ve Vyhlášce č. 487/2004 Sb., 6 o osobnostní způsobilosti [56], Vyhlášce č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění Vyhlášky č. 407/2008 Sb., [55] a v pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 58/2008 [41]. Další požadavky spojené s ucházením o místo ve služebním poměru jsou uvedeny v Bojovém a Cvičebním řádu jednotek požární ochrany (dále jen PO). Jednotlivé body fyzické způsobilosti budoucího příslušníka HZS jsou sepsány ve sbírce interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR - částka 70/2008 [48]. Jak je vidět, již před přijetím ke sboru jsou na nového člena kladeny poměrně vysoké nároky. Lze tedy říci, že výkon služby u HZS má určitou prestiž a úroveň. Ne každý se dokáže k takto vysokým nárokům vůbec přiblížit, natož je splnit. Tento fakt může vyvolávat určitý tlak na příslušníky, jelikož se od nich očekává určitá úroveň jejich profese. Lze uvést případ medializovaných kauz týkajících se policistů České republiky. Jakmile se v médiích uvede status policista, již je odsouzen celý sbor a škatulkován bez rozlišení jednotlivých případů. Přitom povolání zedník, uklízečka či prodavač špatné světlo na žádné jiné povolání neuvrhne. 7

18 1.1.6 Náročné situace V Bojovém řádu lze najít taktické postupy. Je vydáván formou pokynů generálního ředitele Hasičského záchranného sboru a obsahuje jednotlivé metodické listy, rozdělené podle svého zaměření do několika kapitol. Tyto listy představují nejen popis možných nebezpečí, které se mohou v daných situací vyskytnout, ale i způsoby ochrany a doporučené postupy. Avšak při zdolávání těchto událostí není myšleno na psychickou stránku záchranářů. Existují totiž takové situace, jež svým charakterem dokáží mít negativní dopad na lidskou psychiku bez ohledu na proškolenost a odbornost v oboru. Mezi takové patří hromadné havárie. Hovoříme tedy o různých neštěstích, která mají společné ohrožení velkého procenta lidí na zdraví či životech. Tlak na hasiče se v tomto odvětví se odráží nejen v obtížnosti zásahu, kdy je potřeba v co nejkratším čase zachraňovat velké množství osob, ale musí se dbát i na fakt, že oběti vlivem emočního šoku reagují neadekvátně až přehnaně. Nejenže na zasahující hasiče působí tlak ze všech stran, kdy jsou oběti ve špatném stavu, ale v případě psychických otřesů je v mnohých případech nutné zavolat i odborníka. Další možná zátěžová situace je v podobě zásahu a záchrany s dětskou obětí. Zátěž se objevuje nejen ve smyslu těžké koordinace účastníků, jejichž seskupení a evakuace je těžší, než v případě dospělých osob, ale rovněž v emočním prožívání vzniklé situace, kdy téměř každý bere dětskou oběť citlivěji a tak se ho to mnohem více dotýká. Stačí si jen pročíst články o nehodách, kdy i na pouhé zranění dítěte je vždy poukazováno v popředí umístěné zprávy. Tento fenomén nelze nijak zlehčit a ani není možné se na něj nijak připravit. Bohužel k těmto situacím dochází a v těchto případech je velmi důležitá pomoc z řad odborníků, již jsou proškolení v poskytování posttraumatické péči, tedy péči po silném, traumatické zážitku. 8

19 2 Psychologická služba Hasičského záchranného sboru v České republice Psychologickou službu Hasičského záchranného sboru a její činnost řídí Nařízení Ministerstva vnitra č. 34/1999 k zajištění plnění úkolů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při výkonu služby a při práci [38], Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru [53] a Zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů [60]. Psychologická služba HZS ČR byla založena 1. ledna roku [29] Roku 2010 byla vypracovaná Aktualizace koncepce psychologické služby Hasičského záchranného sboru pro rok 2010 až 2015 [16]. Psychologická služba je rozdělena do tří pilířů. První část se týká posttraumatické péče poskytované příslušníkům Hasičského sboru. Další část je koncipována pro oběti mimořádných událostí, které by se mohly stát rizikovou skupinou podléhající traumatu. Poslední pilíř je určen pro zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby. Mimo to psychologická pracoviště nabízí odborné služby v pracovních i osobních otázkách, k nimž patří vztahové poradenství či traumaterapie, a to nejen pro příslušníky a zaměstnance sboru, ale i pro jejich rodiny. V České republice působí 18 psychologů a 4 asistenti psychologa. Celkově má psychologická služba 14 pracovišť ve všech krajích, pracoviště Ministerstva vnitra a pracoviště pod záštitou Záchranného útvaru HZS ČR [16]. 2.1 Posttraumatické péče pro příslušníky a zaměstnance HZS ČR Psychologové HZS ČR nabízejí pomoc zaměstnancům a příslušníkům, kteří se dostanou do mimořádné události traumatického charakteru, jejíž další působení by mohlo způsobit negativní dopad na výkon služby. Péči v oblasti posttraumatického stresu mohou kromě psychologů provádět proškolení členové intervenčních týmů v jednotlivých krajích. Po události dochází k okamžité první pomoci s tím, že na místo mohou být přivoláni další 9

20 odborníci z Týmů posttraumatické péče. Ty jsou složené z vycvičených příslušníků a zaměstnanců. Posttraumatická péče je podřízena Pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne č. 30/2008, jímž se stanovuje postup při poskytování posttraumatické péče občanským zaměstnancům a příslušníkům Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří byli vystaveni traumatizující události při plenění služebních a pracovních úkolů s následným stanovením postupu pro posttraumatickou péči o oběti mimořádné události [44]. Pokud dojde k náročné situaci je rovněž zavolán psycholog přímo na místo zásahu. Toto odvětví povolání psychologa HZS ČR je stanoveno Pokynem GŘ HZS ČR a GN MV č. 32/2006, kterým se předepisují podmínky pro povolávání psychologa Hasičského záchranného sboru ČR do výkonu služby v operačním řízení [42]. Samotní hasiči jsou seznamováni s posttraumatickou intervenční péčí v rámci školení, doplňujících brožur nebo internetových stránek. Posttraumatická intervenční péče je stanovena v SIAŘ GŘ HZS ČR č. 38/2003 [50]. V rámci péče je rovněž stanovena anonymní linka, která je uvedena na konci této podkapitoly. Týmy posttraumatické intervenční péče se skládají z vyškolených příslušníků HZS. Ti se školí pro poskytování první psychologické pomoci 40 hodinami výcviku v metodách Critical Incident Stress Management, 20 hodinami První psychologické pomoci s každoročním školením v délce tří dnů plnými nabitými teorií, modelových situací a kasuistik. [34]. Takto vzdělaní členové jednotek jsou součástí směn, které jsou k dispozici hlavně v těch případech, kdy je lépe hodnocena kolegiální pomoc nežli pomoc odborníka. Díky tomu nepanují mezi kolegy zábrany ve vzájemné interakci. Psycholog slouží v intervenčních týmech jako supervizor dohlížející pouze na zpracování dané události. Personální obsazení týmů je založeno na dobrovolné činnosti. Dochází k oslovování příslušníků a zaměstnanců jednotlivých krajů, kteří jsou následně proškolováni. Žádat o poskytnutí posttraumatické péče mohou: všichni příslušníci HZS ČR během traumatizující události, nebo v kterékoliv době po jejím ukončení přímo některého člena týmu, koordinátora, operačního důstojníka či služebního funkcionáře, a to v případě, že se účastník mající zjevné projevy stresové reakce, požádá o péči sám, či pokud má událost mimořádný charakter; 10

21 služební funkcionář, jenž zažádá o poskytnutí posttraumatické péče pro příslušníka kdykoliv, hlavně v době navazující na traumatizující událost [26]. Formy posttraumatické intervenční péče Model zvládání stresu je založen především na prevenci. Nejde tedy o terapii, ani o poradenství. Jeho zakladatelem byl Jeffrey T. Mitchell, který do povědomí dostal metody Critical Incident Stress Management (dále jen CISM), zabývající se krátkodobým psychologickým rozborem, orientovaným na okamžité identifikování vzniklého problému. Týmy posttraumatické péče jsou v metodách CISM školeni v rámci 40 hodin [34]. Cílem CISM je co nejrychlejší návrat oběti postižené traumatem ke každodenním činnostem a vyhnutí se následkům posttraumatické poruchy. Formy CISM lze rozdělit [1]: 1. První psychologická pomoc jsou zde zahrnuty postupy, jež mají za cíl zmírnění negativních jevů. Člen týmu se snaží oběti vysvětlit vzniklou situaci a poučit ji o tom, jak její tělo bude na stresovou reakci v nejbližších chvílích reagovat. Soňa Pančochová [9] ve své příručce zmiňuje nejdůležitější kroky pro záchranáře. Její postup se jmenuje dodržování 6P- Přibliž se, Podepři, Připomínej realitu, Podpoř, Pečuj, Předej. 2. Debriefing- jedná se o strukturovaný rozhovor ve skupině. Debriefing využívá zážitků skupiny lidí, kteří prožili stejnou traumatickou situaci. V rámci rozhovoru si účastníci navzájem sdělují své zkušenosti a pocity v kruhu. Počet členů sezení bývá kolem 4 až 20 obvykle se třemi až čtyřmi členy intervenčního týmu. Toto sezení probíhá až tehdy, kdy oběti nepodléhají prvotnímu šoku, tzn. zhruba šest až deset dní po události. V rámci sezení není prováděn žádný záznamový materiál a klade se zde velký důraz na důvěru. 3. Defusing- zkrácená forma debriefingu se koná v rámci malých událostí se skupinou kolem 5 až 10 osob. Defusing se provádí zhruba 3 až 8 hodin po události v době, kdy přetrvávají emocionální reakce. Sezení trvá 20 až 90 minut. Za přínos této metody lze považovat zklidnění obětí a případné zajištění další péče. 11

22 4. Demobilizace- na rozdíl od defusingu probíhá demobilizace v případě velkých katastrof pro skupiny či krizové štáby. Záměrem je získání informací o vzniklém stresu a jeho dopadech na organismus. Demobilizace trvá kolem deseti minut s následující dvacetiminutovou relaxací Anonymní linka pomoci v krizi Součástí posttraumatické péče je Anonymní telefonní linka pomoci v krizi. Tato linka je určena k pomoci i ve stavu psychické nouze a vznikla v roce 2002 při Policejním prezidiu ČR. Službu mohou využívat nejen příslušníci Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Armády ČR, ale i občanští zaměstnanci rezortu Ministerstva vnitra ČR a osoby blízké příslušníkům a zaměstnancům sboru Policie ČR a HZS ČR. Jednou z domény linky je její anonymita, kdy aparáty postrádají displej, čímž znemožňují volajícího identifikovat, dále pak profesionalita, jelikož linku obsluhují pouze profesionálové, bezpečí volajícího se zřetelem na lékařské tajemství a nepřetržitý provoz [22]. Kromě telefonního čísla linky je možné využít Skype: linkapomoci, nebo pomoc.ski@pcr.cz. V rámci služby Skype dochází pouze k přenosu hlasu, u u trvá odpověď max. 72 hodin po obdržení zprávy. Pracovníci linky dodržují Etický kodex linky důvěry (Příloha 1) a Etický kodex internetové poradny (Příloha 2) Peer hasič Jde o kvalifikovaného hasiče v oblasti duševního zdraví. Prošel certifikovaným výcvikem v systému psychosociální péče o kolegy a spolu s dodržováním etického kodexu, terminologického slovníku Systému psychosociální intervenční služby, ve spolupráci s krajským koordinátorem a odbornými garanty může poskytovat psychickou podporu kolegům na základě jejich žádosti, či doporučení [33]. Peer hasiči musí projít školením CISM I a CISM II a poté se jednou za 12 měsíců zúčastnit odborné akce a průběžně se vzdělávat v dané problematice. Pokud by se dvakrát 12

23 po sobě nezúčastnil připravované akce, bude ze Systému psychosociální intervenční služby vyloučen. Služby, které peer hasič nabízí, se aktivují, když: jej někdo za zdravotníků osloví o první psychickou podporu v závislosti na výkon činnosti u sboru; management na různé úrovni podá žádost o poskytnutí první psychické podpory pro zaměstnance, nebo požádá o pomoc při organizaci psychické podpory pracovníkům; sám osloví kolegu v závislosti na posouzení jeho psychické pohody [33]. 2.2 Zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby Tato oblast zahrnuje ověřování osobní způsobilosti uchazečů pro výkon služby u HZS ČR. Psychologové provádí psychodiagnostická vyšetření příslušníků HZS ČR pro zařazování do speciálních funkcí. Psychologové se snaží zjistit, zda osobností profil hasiče vyhovuje nárokům stanovených pro určité pozice u HZS ČR. Provádí se psychologické vyšetření uchazečů do služebního poměru u HZS ČR podle 15 Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů [60]. Patří sem rovněž vyšetření hasičů z povolání, která jsou stanovena v 37 Vyhlášky č. 247/2001, ve znění Vyhlášky č. 226/2005 Sb. [57]. Psychologové vycházejí z funkční analýzy pracovních úkolů, která stanovuje profily hasiče, hasiče- strojníka, hasiče lektora, hasiče- velitele [1]. Tyto dva typy vyšetření probíhají v rámci pěti psychologických laboratoří- v Praze na GŘ HZS ČR, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci a Ostravě dle jednotné metodiky HZS ČR. Psychologické vyšetření v rámci výběrového řízení zjišťuje osobnostní předpoklady k výkonu řídící funkce a trvá cca 4-5 hodin. Toto vyšetření provádí psycholog sídlící v Brně a výstupem je následná charakteristika osobnosti uchazeče, s níž psycholog seznámí výběrovou komisi [33]. Oblast týkající se zabezpečení podkladů zahrnuje ověřování způsobilosti potencionálních příslušníků žádajících o práci v Hasičském záchranném sboru České republiky. Psychology jsou prováděna psychodiagnostická vyšetření zjišťující osobní 13

24 způsobilost dle 15 Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů [60], a vyšetření hasičů z povolání dle 37 Vyhlášky č. 247/2001,ve znění Vyhlášky č. 226/2005 Sb. [57]. Toto vyšetření je formou osobnostních dotazníků zabývající se povahou a chováním především v zátěžových situacích, dále pohovoru, pro jehož základ je důležitý anamnestický dotazník, a psychologických testů zaměřených především na pozornost, rychlost a přesnost reakcí zjišťujících úroveň rozumového nadání a paměti. Tato vyšetření pro vstup ke sboru obsahují složku osobnostní, výkonovou a rozhovor s psychologem a trvá přibližně 6 hodin [21]. Psychologové používají funkční analýzu pracovních úkolů, která určuje profily hasiče, hasiče- strojníka, hasiče lektora a hasiče velitele [1]. Taktéž jsou prováděna podle služebního funkcionáře psychologická vyšetření a poskytována odborná stanoviska v otázkách personalistky [29]. 2.3 Psychologická a psychosociální pomoc obětem mimořádných událostí Po neštěstí je poskytnuta pomoc i obětem mimo řady příslušníků. Sotolařová [29] zmiňuje i nutnou pomoc nejen pro přímé oběti události, ale i pro jejich příbuzné. Na základě SIAŘ GŘ HZS a náměstka MV č. 32/2006 a náměstka MV č. 32/2006 [51] jsou stanoveny podmínky pro případ povolání psychologa HZS ČR na místo určení, který bývá povolán na základě vyžádání velitelem zásahu. (Příloha 3) Psychologická pomoc a krizová intervence může být nabídnuta z řad členů Týmu posttraumatické intervenční péče nebo přivolaným psychologem na základě vyžádání velitele zásahu. Vzhledem k neustálému nasazení jednotlivých příslušníků během výkonu služby je zajištěna jejich včasná intervence na místo zásahu. Krizová intervence je součást krizové pomoci, jež má za cíl stabilizovat oběť po psychické stránce. Jedná se o návrat na předkrizovou úroveň až do doby, kdy se daný člověk bude cítit lépe než před poskytnutou intervencí. Sezení se odehrává od několika minut po hodinové rozhovory [1]. Tato pomoc je poskytována pouze z řad psychologů a příslušníci sboru mohou tímto způsobem řešit i své soukromé problémy. Události vyžadující přivolání psychologa HZS ČR: rozsáhlé přírodní katastrofy; 14

25 dlouhotrvající zásah; zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví; komplikované evakuace; události značného rozsahu aj. [24]. Psycholog či člen Týmu posttraumatické intervenční péče se podílí na přípravě zdrojů psychosociální pomoci. V případě mimořádných událostí většího rozsahu koordinuje jejich využití. Dále poskytuje psychickou pomoc obětem nehod a katastrof a rodinám příslušníků [29]. Etika psychologa Práce psychologa je specifická v tom, že nestačí mít jen určité specifické předpoklady pro výkon tohoto povolání, ale ve vzájemné interakci nesmí chybět ani důvěra klienta. Pro tento požadavek je stanoven etický kodex psychologa HZS ČR v SIAŘ GŘ ČR a NMV č 29/2003 [49]: důvěra - jedno z nejdůležitějších pravidel při interakci mezi psychologem a klientem je respektování důvěrnosti. Veškeré vynášení informací je nepřípustné. Jedinou výjimku tvoří takové případy, kdy hrozí bezprostřední ohrožení dalších osob; prospěch klienta- psycholog jedná vždy ve prospěch svého klienta a to i v případě, pokud dojde ke střetu mezi klientem a institucí zaměstnávající psychologa; nestrannost- psycholog smí odmítnout své služby v případě, že by mohlo dojít k ohrožení objektivity, nezávislosti, bezúhonnosti apod. Nejedná v neprospěch klienta, vyhýbá se nezákonnému či neoprávněnému jednání, včetně diskriminace vzhledem k postižení, věku, sexuální orientaci, rase atd.; zodpovědnost- psycholog vždy zjistí cíl zakázky od svého klienta, určí jednotlivé kroky nabízených služeb. Dodržuje objektivitu, zabraňuje manipulacím a nesprávnému používání psychologických závěrů. Taktéž je ostražitý vůči osobním, sociálním, organizačním, finančním či politickým tlakům, které by mohly mít za důsledek použití špatného vlivu vůči svěřeným osobám. 15

26 2.4 Ostatní činnosti psychologické služby Psycholog poskytuje sociálně psychologickou podporu jednotlivým pracovištím HZS krajů., kdy provádí nejen expertní činnost, ale podporuje dobré pracovní vztahy a řeší konflikty. Diagnostikuje sociální klima na pracovištích, pořádá odborná školení a kurzy. V rámci těchto školení se mimo jiné příslušníci dozvídají, jak provádět první psychickou pomoc. Tato odborná příprava je založena pro systém dalšího vzdělávání a organizují je psychologická pracoviště jednotlivých HZS krajů. Každý příslušník, či zaměstnanec, který má o tuto službu zájem, se může školení zúčastnit. Pro členy Týmů posttraumatické péče je toto školení povinné. Příprava se neopírá pouze o teoretický základ, ale snaží se vyvolat vzájemnou interakci ve skupině, jež je obvykle složena ze 14 osob. Příprava probíhá v minimálním rozsahu 20 hodin [25]. V případě vzniku mimořádných událostí vyžadujících psychologickou intervenci je psycholog přítomen na místě a spolupracuje při jejich řešení. Členy intervenčních týmů má pod svojí působností a jejich činnost koordinuje. Samotné členy školí a dohlíží na jejich činnost jako supervizor. Pokud je o to požádán, zúčastní se výzkumné činnosti, či se alespoň podílí na zadaných úkolech psychologického pracoviště MV- GŘ HZS ČR [25]. V rámci zvyšování profesní odbornosti je psycholog povinen podílet se na výcvikových a vzdělávacích aktivitách. Tyto aktivity mohou být součástí i konferencí a mezinárodních projektů, ke kterým patří EUNAD v Praze, OPSIC v Amsterodamu, či mezinárodní konference EUNAD v Kolíně nad Rýnem. Během konferencí EUNAD se řeší problematika komunikace zasahujících s osobami s postižením zraku či sluchu. OPSIC na místo toho řeší otázky týkající se webových stránek zabývající se psychosociální podporou, jež je určena nejen pro zasahující, ale i zasažené a krizové manažery [19]. Psycholog se taktéž podílí na zajištění výuky v oboru psychologie zahrnující na příklad lektorskou činnost v Odborném učilišti požární ochrany v Brně v rámci vstupní přípravy, vedení kurzů taktického strategického řízení. Dále se jedná o získávání specifických dovedností, ke kterým patří odborná příprava Personální aspekty řízení lidských zdrojů zaměřená na prohloubení manažerských dovedností a První psychická pomoc zaměřená na získávání komunikačních dovedností a principů zacházení s obětí zátěžové situace. Poskytuje psychologické poradenství nejen příslušníkům, ale také zaměstnancům a jejich rodinám. Toto poradenství se zaměřuje na pracovní, osobní, ale i vztahové problémy dle přání klienta [23]. 16

27 Psychologické služby jsou zapsány v metodických materiálech zabývajících se jak organizací, tak i v informacích pro odbornou veřejnost. K jedněm z nejdůležitějších materiálů patří Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek, které patří pod psychologické pracoviště GŘ HZS ČR., dále pak Příručka pro školy- Když se stane neštěstí z roku 2011, podíl na Vodítka psychosociální podpory pro pracovníky uniformovaných složek a spoluautorství na knize Psychosociální krizová intervence od Baštecké [18]. Psychologové se také podílí na projektu psychologického vzdělávání operátorů linky 112, jenž pomáhá operátory připravit na zvládání zátěžových hovorů, nebo hovorů s osobami, které se snaží demonstrovat úmysl sebevraždy. Příslušníci jsou rovněž poučeni o psychohygieně a péči k vlastní osobě z hlediska prevence syndromu vyhoření. Výstupem tohoto projektu je lektorský manuál pro výuku šestnácti hodin psychologie v rámci vstupní přípravy pro příslušníky zařazené do operačního řízení [32]. 17

28 3 Psychologická služba Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky Hlavním rozdílem mezi psychologickou službou Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice je nabízená pomoc obětem mimořádných událostí, která je pouze na vyžádání a její poskytnutí musí schválit vrcholový management nebo samotný prezident Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky (dále jen HaZZ SR), na rozdíl od třetího pilíře v ČR, kde se tato pomoc řadí k povinnostem služby. Náplň práce týkající se posttraumatické intervenční péče pro příslušníky a zaměstnance sboru a jejich rodinné příslušníky a zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby je v tomto smyslu obdobný. Psychologickou službu poskytuje oddělení psychologie organizačního odboru prezídia HaZZ SR, který má pracoviště na Záchranných brigádách HaZZ a spravuje osm krajů, tedy tři Záchranné brigády a skládá ze sedmi psychologů. Ti jsou rozděleni na 3 psychologické ambulance na území Slovenska, a to v Bratislavě, Žilině a Humenné. Do brigády v Humenné spadá kraj Košický a Přerovský. V Žilině se nachází kraj Žilinský, Trenčianský a Bansko Bystrický. Poslední, třetí brigáda řídí kraj Nitranský, Trnavský a Bratislavský. První služba byla založena roku 2003 v Bratislavě, kde sídlí i prezidium HaZZ, které plní řídící funkci psychologické služby. Psychologická služba ve sboru je ošetřena služebním předpisem Sbírkou pokynů Prezídia Hasičského a záchranného zboru č. 19/2005 o vykonávání krizové intervence a poskytování posttraumatické péče v HaZZ. [52], jež dále navazuje na Nařízení ministra vnitra SR č. 17/2004 o vykonávání psychologické činnosti a o poskytování psychologické pomoci v HaZZ [39]. Dále je to Zákon č. 315/2001 o HaZZ ve znění pozdějších předpisů [61]. Pokyn prezidenta Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky č.24/2013 o posuzování psychické způsobilosti [45], Nařízení Ministra vnitra Slovenské republiky č.103/2011 o rozsahu a lhůtách psychologického vyšetření na řízení motorového vozidla s právem přednosti jízdy [37], Výnos Ministra dopravy, pošt a telekomunikace z č. 4052/2010/SCLVD/z M o minimálních požadavcích na zdravotní způsobilost člena posádky plavidla a kapitána malého plavidla [58]. V poslední řadě sem patří Nařízení ministerstva vnitra SR č. 150/2012 o podrobnostech poskytnutí zdravotní pomoci a specifické zdravotní pomoci v Policejním sboru, v HaZZ a Horské záchranné službě [36]. 18

29 Pokyn prezidenta HaZZ SR č. 23/2010 o obsahu základní přípravy [43] a Pokyn prezidenta Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky č. 33/2010 o obsahu speciální odborné přípravy [47]. Psychologická služba Hasičského sboru představuje soubor činností využívající psychologických poznatků v hasičské a záchranářské praxi. Psychologové využívají poznatky a přístupy pro zvýšení všestranné připravenosti hasičů, zajišťují psychologické vyšetření uchazečů, podílí se na komplexní péči v rámci psychologické osvěty, starají se o psychologické vzdělávání, individuální i skupinové poradenství, psychohygienu či zabezpečují psychologickou přípravu. Dále provádí psychoterapie a prevenci psychických a somatických poruch v návaznosti na náročné situace [28]. Další rozdíl je v tom, že v ČR na každý kraj připadá jeden psycholog sboru, zatímco v SR jsou v rámci jednoho pracoviště seskupené tři kraje. V České republice ve sféře vyšetření psychického stavu uchazečů do sboru mají psychologové k dispozici asistentku pomáhající s obsluhou laboratoře, naopak na Slovensku na místo asistentky tuto činnost vykonává psycholog v rámci další činnosti. Psychologickou pomoc zajišťuje oddělení Kanceláře prezidenta Prezídia sboru spolu se svými pracovišti. Krizovou intervenci a posttraumatickou pomoc zajišťují členové týmu krizové intervence. Jak již bylo uvedeno výše, i zde je tým krizové intervence, a stejně jako v České republice se Tým posttraumatické intervenční péče skládá z vyškolených příslušníků a zaměstnanců sboru. Rovněž krizovou pomoc a posttraumatickou péči poskytují členové záchranných brigád sboru a prezidia sboru v součinnosti s krajským ředitelem sboru. V době pracovního volna je nařízená pracovní pohotovost podle harmonogramu pro případné poskytování krizové intervence. Pokud to situace vyžaduje a příslušník či zaměstnanec potřebuje v rámci pracovního volna krizovou intervenci, posttraumatickou péči, nebo psychologické poradenství, může zažádat koordinátora týmu krizové intervence o pomoc. Koordinátor krizové intervence je v tomto případě psycholog Hasičského záchranného sboru, jemuž je nařízená pohotovost. Ten následně určí další postup a způsob dalších kroků [28]. 3.1 Psycholog sboru Pracovní psycholog posuzuje psychickou způsobilost uchazečů, kteří se hlásí k Hasičskému záchrannému sboru a příslušníků sboru, ucházející se o vykonávání 19

30 specifických činností dle vykonávacího předpisu Pokynem prezidenta Hasičského záchranného zboru č. 41/2005 o jednotném postupu při posuzování psychické způsobilosti uchazeče o přijetí do služebního poměru v Hasičském a záchranném sboru a příslušníka Hasičského a záchranného sboru na vykonávání činností v Hasičském a záchranném sboru [46]. Vykonává odborné činnosti v rámci psychologického vzdělávání a psychologické přípravy příslušníků. Psychologická příprava je součástí zdravotní způsobilosti, jež příslušníci absolvují. Proškoluje Týmy intervenční péče a dohlíží na jejich odbornou znalost problematiky [30]. V neposlední řadě poskytuje psychologické poradenství v rámci pracovních i osobních problémů. Také poskytuje posttraumatickou intervenční péči a kromě poradenství i konzultace [30]. Klinický psycholog se zaměřuje na odvětví v oblasti duševní hygieny a psychologie zdraví [30]. Radí a předkládá pravidla sloužící pro udržení či navrácení duševního zdraví, poskytuje poznatky o hygieně myšlení, představ a citů. Dává důraz na dobré sociální vztahy, pracovní výkon, ale rovněž na celkovou spokojenost osobnosti hasiče. Snaží se hledat cestu pro zmírnění, či odstranění nepříznivých situací. Stará se o komplexní zabezpečení v oblasti psychodiagnostiky, psychoterapie a poradenské činnosti [30]. Tedy používá různé techniky a postupy pro určení psychického stavu jedince, pomáhá v krizové životní situaci, radí v obtížných situacích, snaží se pomoci s vyrovnáním ztráty či syndromem vyhoření. Také poskytuje posttraumatickou intervenční péči a konzultace pro hasiče, stejně jako poradenský psycholog a podílí se na vzdělávacím procesu v oboru psychologie a v rámci odborné přípravy příslušníků [30]. 3.2 Posttraumatická intervenční péče Posttraumatická intervenční péče (dále jen PIP) má za cíl poskytnout záchranáři odbornou pomoc v souvislosti s plněním jeho služebních úkolů. V rámci PIP dochází k zastavení a k poklesu intenzity zátěže. Traumatizovaná osoba by se měla naučit žít se vzpomínkami, integrovat prožité trauma v rámci běžného života a opustit od minulosti s vidinou příznivé budoucnosti [11]. 20

31 3.2.1 Intervenční tým PIP V případě rozsáhlých mimořádných událostí či během nepřítomnosti psychologa, se mohla objevit se skutečnost vyžadující vyškolenou osobu poskytující psychologickou pomoc. Díky tomu vznikly Týmy PIP, které jsou složeny z koordinátora- odborníka na duševní zdraví (psycholog) a dalších členů (vyškolení příslušníci). Během poskytování pomoci jsou členové týmu pod dohledem psychologa, ale osobní interakce mezi členem týmu a traumatizovaným hasičem je již zcela na dovednosti samotného člena a jeho umu získat si důvěru svého kolegy. Týmy PIP v České i Slovenské republice mají stejný základ a povinnosti. Řídí se etickým kodexem psychologa (viz kap. 2.3) a podrobují se dalším vzdělávacím aktivitám v rámci jejich oboru Peer hasič Hasič, který se chce stát peerem, musí podat žádost hlavnímu psychologovi. Taktéž může být i doporučen jiným psychologem, ale konečný výběr je pouze a jen na výše zmiňovaném hlavním psychologovi. Pokud hasič projde výběrem, absolvuje týdenní výcvik [30]. Poté jsou vybraní členové k dispozici na mobilních číslech a v případě potřeby dorazí na místo, kde je jich potřeba. V úvahu lze brát individuální domluvu s peerem a osobní konzultace. Hlavní náplní peerů je podpora kolegů v rámci náročných situací. Zastřešující funkci supervizora má hlavní psycholog, jenž dohlíží na činnosti hasičů peerů [3]. 3.3 Krizová intervence Krize je přechodný stav vnitřní nerovnováhy, ovlivněné vnějšími a vnitřními činiteli [5]. Jedná se tedy o určitý dynamický proces se specifickými projevy, kdy je na jedinci znatelné, že se s ním něco děje. Jde o stav, kdy si zasažená osoba nedokáže sama poradit. Vzhledem k variabilitě osobnosti, každý z nás stejnou situaci vnímá jinak. S tím souvisí i časové hledisko prožívané krize. Záleží na tom, jak se jedinec dokáže adaptovat do nových podmínek. Co mají však tyto stavy společné je začátek, počáteční podnět vzniku krizové situace a konečné vyřešení. Časová osa bývá různá, ale obvykle se udává čtyři až 21

32 šest týdnů pro trvání akutní krize [8]. Špatenková uvádí symptomy, podle kterých lze usoudit, že se s největší pravděpodobností jedná o krizi. Mezi symptomy řadí: náhlé narušení obvyklých vzorců chování, nebo způsobu života; pocit ztráty kontroly; pocit nejistoty z budoucnosti, přítomnost negativních emocí a zážitků, prožívání situace jako stav ohrožení, ztráty, nebo výzvy; prožitá událost zásadně vybočuje z každodenní reality [12]. Caplan zdůrazňuje dva základní principy krize. První je princip homeostázy, kdy na základě podnětu uvnitř organismu dochází k reakci a následnému návratu do rovnovážného stavu. Druhý princip je princip sociálního učení, kdy osoba řeší krátkodobé výkyvy rovnováhy automaticky. V případě závažnějších problémů následuje metoda pokusu a omylu a při zvyšování tlaku následují nové řešení. Leckdy již s pomocí další osoby [7]. V některých případech nestačí řešit vzniklou krizi pouze s jednou osobou, ale musí se zapojit i její rodina, nejbližší okolí. Někdy dokonce hovoříme i o celé skupině lidí, zvláště v případech živelných katastrof apod. Baldwin dělí krize dle této typologie: situační krize- nečekané události; patří sem smrt blízké osoby, náhlý úraz; přechodná krize- na tento druh krize je možné se určitým způsobem připravit, lze ji očekávat. Jedná se o změnu sociálních rolí, ukončení určité životní etapy- odchod od rodičů apod.; krize z náhlého traumatizujícího stresu- neočekávaná situace z vnějšího prostředí, kterou jedinec nemůže nijak ovlivnit- přírodní katastrofy, přepadení atd.; vývojová krize; krize pramenící z psychopatologie- neurotické stádium, somatické problémy, pokusy o sebevraždu; neodkladný krizový stav [15]. V případě, že jedince zasáhne krize, může se jeho přístup ke vzniklé události ubírat dvěma směry. První jsou takové strategie, jež jsou efektivní. Patří sem: 22

33 aktivní přístup a hledání informací; sebedůvěra a důvěra v to, že krizi lze překonat; pružnost a chuť změnit se; sám si připustit, že existuje určitý problém a tak i definovat různé symptomy únavy a negativní myšlenky; ventilování emocí- jak pozitivních, tak i negativních; rozdělení problémové situace na jednotlivé části a postupně tyto části řešit. Naproti tomu existují strategie, které efektivní nejsou a tím se ztrácí možnost na vypořádání se vzniklé krize. Řadíme sem následující: nehledání pomoci; odmítání si připustit problém; pasivita; výbuchy emocí, nemožnost sebeovládání se deprese, pocit zahlcení negativními myšlenkami [27]. Pokud tedy dojde k takové krizové situaci, kterou jedinec nedokáže sám zvládnout, nabízí se možnosti krizové intervence, tedy poskytnutí odborné pomoci při řešení problému z hlediska příčiny v konkrétních situacích a podmínkách [6]. Často je uváděno, že pro zvládnutí krize je důležitá zkušenost. Pokud jsme se již s obdobnou krizovou situací setkali a její průběh jsme zvládali a dokázali najít řešení, další průběh bychom měli zvládat podstatně lépe. V případě, že však člověk propadal bezmoci a bezvýchodnosti situace, tak o to hůř bude snášet nově vznikající krizi [7]. Fáze krizového stavu podle Caplana jsou následující: 1. fáze- vnímání ohrožení, úzkost, hledání pomoci u přátel, nebo vyrovnání se sám bez pomoci, obvykle během několika minut až hodin; 2. fáze- pocit zranitelnosti, nedostatek kontroly nad situací, použití náhodného způsobu řešení vzniklého problému, během několika hodin až dní; 3. fáze- vyrovnávací prostředky, použití krizové intervence aj.; 4. fáze- závažný psychologický zmatek, úzkostné stavy, panika, emocionální a psychologické změny, často využití psychoterapie [15]. 23

34 3.3.1 Poskytnutí pomoci Krizová intervence je specializovaná pomoc těm, kteří se ocitli v krizi. Její součástí jsou různé formy pomoci, jež mají za cíl vrátit zasažené osobě její psychickou rovnováhu. Mezi náplň krizové intervence patří kromě poskytnutí psychologické pomoci také pomoc sociální a právní. [12] V rámci psychologické pomoci se jedná o terapeutický kontakt pro znovuobnovení psychické rovnováhy. U lékařské pomoci je to především intervence psychiatrická, popřípadě i podání léků, či hospitalizace. V sociální sféře hovoříme o lidech, kteří se ocitli ve složitých poměrech a potřebují tímto způsobem podat pomocnou ruku. Specifické znaky krizové intervence jsou: okamžitá pomoc; individuální přístup ke každé osobě; časově ohraničená činnost- 1 až 6 týdnů; snižování ohrožení- pocit bezpečí; aktivní a strukturovaný přístup krizového interventa; koncentrace na daný problém; intenzivní kontakt krizového interventa s klientem [15]. Podle Švarce není nejdůležitější odstranění symptomů doprovázející krizi, ale odhalení podnětu, který ji způsobil a následné řešení problému a pomoc o návrat do běžného života a posílení důležitých schopností, jež dané osobě pomohou s vypořádáním a vytěsněním negativních myšlenek [31]. Při poskytování krizové intervence je zachována struktura procesu pomoci klientovi rozdělená do několika etap: 1. úvod- navázání kontaktu, úvodní rozhovor, vytvoření pocitu bezpečí; 2. stať- shromažďování informací o době trvání krize, identifikace hlavních příčin, posouzení rozsahu krizové reakce, vytvoření plánu práce s klientem; 3. závěr- po překonání krize je klient schopný vlastními silami řešit následující problémy, dochází k ukončení intervence [15]. 24

35 3.3.2 Krizová intervence v Hasičském záchranném sboru Krizová intervence v HaZZ SR je předepsaná ve služebním předpise Sbírka Prezídia Hasičského a záchranného sboru č. 19/2005 o vykonáni krizové intervence a poskytování posttraumatické péče v Hasičském a záchranném sboru [52]. Taktéž krizovou intervenci upravuje Nařízení ministra vnitra Slovenské republiky č. 17/2004 a vykonávání psychologické činnosti a o poskytování psychologické péče v Hasičském a záchranném sboru [39]. Harvan [4] se vyjádřil o poskytování krizové intervenci na Slovensku tak, že nejčastěji zasahovali peer hasiči (viz kapitola 3.2.2) s pomocí metody defusing. Následná péče byla konzultována psychologem, podle jehož rad byly vedeny další kroky. Zatím u žádných hasičů nebyla potřeba terapie spojená s pracovní neschopností. Dle Sbírky pokynů č. 19/2005 [52] je předepsané i zřízení týmu krizové intervence a posttraumatické intervenční péče. Jeho rozmístění v daných oblastech je dané interními předpisy. Členové týmu jsou povinni ihned po traumatické události poskytnout bezodkladnou primární pomoc příslušníkům a zaměstnancům sboru, a pokud je to nutné i dlouhodobou posttraumatickou intervenční péči. Prezident sboru jmenuje koordinátora týmu, jenž se stará o koordinaci týmu, jeho nepřetržitou službu a jmenování pohotovostních služeb, dále o odbornou přípravu všech členů týmu a metodickou připravenost. V předpise jsou rovněž stanoveny materiálně- technické prostředky pro práci týmu krizové intervence a zmínka o tom, že v případě potřeby, a dle uvážení příslušníka spadající pod intervenční tým, může být příslušník intervenčního týmu uvolněn ze své směny, pokud to nenaruší naléhavé služební podmínky, a on tak může poskytnout krizovou intervenci nebo posttraumatickou péči. 3.4 Psychologické vyšetření uchazečů o přijetí do Hasičského záchranného sboru Vyšetření účastníků, kteří se chtějí dostat do služebního poměru k HZS je podmíněno Pokynem prezidenta Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky č.24/2013 o posuzování psychické způsobilosti [45], Zákonem č. 315/2001 o Hasičském a záchranném sboru [61], vykonávacím předpisem Pokynem prezidenta Hasičského záchranného sboru č. 41/2005 o jednotném postupu při posuzování psychické způsobilosti 25

36 uchazeče o přijetí do služebního poměru v Hasičském a záchranném sboru a příslušníka Hasičského a záchranného sboru na vykonání činností v Hasičském a záchranném sboru a dalšími podmínky uvedenými ve služebním předpise [46]. Každý uchazeč se zúčastní psychologického pochodu a výkonnostního a osobnostního testu. Při testu doplňuje větu, seřazuje obrázky dle toho, jak se do daného kontextu hodí, vyplňuje test na čas a v rámci testování pozornosti. Součástí je rovněž Baumův test stromu, který bývá zařazen jako součást grafologického rozboru, kdy jedinec na obyčejném obrázku ukazuje své osobní postoje, minulost, ale rovněž i svůj pohled na budoucnost (obdobným testem je test Draw a Person, kdy se kreslí postava muže a ženy). Během informativního pohovoru se zjišťuje, jak se daný uchazeč staví k práci v kolektivu, jak se dokáže podřídit příkazům či pracovat pod tlakem ve složitých podmínkách. Také se zjišťuje vlastní iniciativa uchazeče a informovanost o činnostech příslušníků Hasičského a záchranného sboru. Pro psychologa rozhovor představuje jednu z nejdůležitějších částí celého přijímacího řízení, jelikož se o uchazeči dozvídá mnoho věcí ze soukromí, jeho predispozice pro výkon hasiče, dosavadní zkušenosti, zápal pro práci u sboru nebo jeho možnosti zvládat stres. Vlivem náročnosti povolání jako je práce hasiče, se osobnost může značným způsobem formovat. Proto není dobré, aby byla přijata například osobnost labilní, jež se nechá lehce vykolejit. Taková osobnost by práci pod tlakem, v časovém presu, kdy na sebe kolegové navzájem spoléhají jako rodina, nezvládla. Vzájemná podpora je pro příslušníky velmi důležitá. Jako tým musí držet při sobě a navzájem si důvěřovat. Během náročných zásahů si musí být zasahující hasič vědom podpory z řad kolegů, jelikož mnohokrát si sáhne až na dno svých fyzických i psychických sil. Pokud je oslaben jeden člen týmu, projeví se tato skutečnost i v rámci celé skupiny a tím je ohrožen chod a bezproblémovost další akce. Díky tomu by funkce psychologa neměla být opomíjena ani při vstupním pohovoru, kdy se leccos o uchazeči odhalit Další činnost psychologa sboru Kromě výše zmiňovaných činností se psycholog sboru, jak bylo uvedeno v úvodu kapitoly 3.4, zabývá rovněž různými školeními. Mezi taková školení patří i odborné přípravy velitelů, které probíhají jednou za tři měsíce. Tato školení se odehrávají v rozmezí dvou až tří hodin. K dalším kurzům patří ty, jež jsou určeny pro střední a vyšší 26

37 management. Tyto kurzy trvají osm hodin a učí především k umění vedení týmu a jednání s lidmi. Na směnách se školí nepravidelně a záleží na tom, o jaký druh kurzu je na stanicích zájem. 3.5 Shrnutí Rozdíly tedy v psychologické službě u HZS v České republice a u HaZZ ve Slovenské republice tkví v počtu psychologů. V České republice působí 18 psychologů a 4 asistenti psychologa. Celkově má psychologická služba v krajích 14 pracovišť v krajích, pracoviště Ministerstva vnitra a pracoviště pod záštitou Záchranného útvaru HZS ČR. Na Slovensku psychologickou službu poskytuje oddělení psychologie organizačního odboru prezídia Hasičského a záchranného sboru, který má pracoviště na Záchranných brigádách HaZZ a spravuje osm krajů- tři Záchranné brigády skládající se ze sedmi psychologů. Ti jsou rozděleni na 3 psychologické ambulance na území Slovenska a to v Bratislavě, Žilině a Humenné. Do brigády v Humenné spadá kraj Košický a Přerovský, v Žilině kraj Žilinský, Trenčianský a Bansko Bystrický a brigáda v Bratislavě řídí kraj Nitranský, Trnavský a Bratislavský. Na Slovensku nejsou k dispozici asistenti a jejich náplň činnosti vykonává samotný psycholog. Dalším rozdílem je dodržování pilířů. Zatímco psychologická služba HZS ČR má předepsané tři pilíře- poskytování posttraumatické péče hasičům a jejich rodinám, zajišťování podkladů pro personální práci, pomoc obětem mimořádných událostí- na Slovensku mezi hlavní zásady psychologů sboru spadají pouze první dvě. Pomoc nabízená obětem mimořádných událostí je pouze na vyžádání a její poskytnutí musí schválit vrcholový management nebo samotný prezident Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. U HaZZ SR je kladen větší důraz na krizovou intervenci na místo posttraumatické péče. U krizové intervence hovoříme o psychologické pomoci, která se odehrává v několika setkáních a rozhovorech s klientem, a hlavním cílem je stabilizace osobnosti, k uvolnění emocí v bezpečném prostředí. V navazujících setkáních dochází k orientaci na danou situaci, výhled do budoucna a zpřehlednění a strukturování klientovo prožívání a tím zamezit ohrožující vlivy na jeho chování. U posttraumatické péče mluvíme o preventivní psychologické službě určené pro příslušníky sboru podílejících se na zvlášť 27

38 psychicky náročných zásazích, kteří byli zraněni při zásahu, event. způsobili dopravní nehodu. Hlavní myšlenkou a náplní pomoci je zmírnit vliv kritické události a poskytnutí péče hasičům tak, aby nedošlo k vyvinutí posttraumatické poruchy z původně stresové reakce. Dalším rozdílem je rozdělení funkcí psychologů u HaZZ SR na pracovního a klinického. Pracovní psycholog posuzuje psychickou způsobilost uchazečů, provádí odborné činnosti v rámci psychologického vzdělávání a psychologické přípravy příslušníků, školí Týmy intervenční péče a dohlíží na jejich odbornou znalost problematiky a poskytuje psychologické poradenství v rámci pracovních osobních problémů a provádí posttraumatickou intervenční péči a konzultace. Klinický psycholog se specializuje na oblast duševní hygieny a psychologie zdraví, zabezpečuje psychodiagnostiku, psychoterapii a poradenské činnosti. Stejně jako poradenský psycholog poskytuje posttraumatickou intervenční péči a konzultace pro hasiče a podílí se na vzdělávacím procesu v oboru psychologie a v rámci odborné přípravy příslušníků. U HZS ČR se objevuje pouze psycholog bez dalšího rozdělení, který provádí školení a výcvik, poskytuje psychologické služby a psychologickou pomoc k odstranění pozásahového stresu příslušníkům a pomáhá obětem mimořádných událostí. Rovněž se podílí na koordinaci a školení členů intervenčních týmů, zajišťuje výuku psychologie, nabízí sociálně psychologickou podporu jednotlivým pracovištím HZS krajů. 28

39 4 Vyhodnocení činností psychologické služby u Hasičského záchranného sboru V následující kapitole se dostáváme k porovnání dat obou psychologických služeb. Seznámíme se s počtem jednotlivých ošetření a množstvím příslušníků, kteří byli v rámci psychologů, peerů či členů intervenčních týmů vyšetřeni, nebo jim byla poskytnuta pomoc. V úvodu je nutné podotknout, že se jedná o data získaná v letech 2003 až Pouze v některých případech je zvolen kratší časový úsek z toho důvodu, že nám v takovém rozsahu byla dodána. Hlavním rozdílem je celkový počet hasičů. K roku bylo v ČR hasičů ve služebním poměru, z toho byli směnoví příslušníci zařazeni v jednotkách krajů [62]. Oproti tomu na Slovensku bylo ke stejnému datu 4067 hasičů ve služebním poměru, z čehož byli 3000 směnoví příslušníci [64]. Je nezbytné uvést i skutečnost, že jednotlivá ošetření a zásah psychologické služby se odvíjí od počtu mimořádných událostí, a tento fakt hraje velice důležitou roli v uvedených grafech. 4.1 Psychologická služba v České republice Vzhledem k tomu, že jsme si již několikrát zopakovali hlavní zásady psychologické služby HZS ČR, víme, že její činnost se řídí především zásadami dodržování tří pilířů, které jsou hlavní náplní této složky. Díky tomu bude následující část taktéž rozdělena do tří hlavní kategorií, včetně podložky ostatní. V prvních třech kategorií budou data týkající se psychodiagnostiky uchazečů, poskytování posttraumatické péče a pomoc obětem zasaženým mimořádnou událostí. V kategorii ostatní lze najít další možnosti pomoci psychologické služby HZS ČR, ke kterým patří lektorská činnost a poradenství Zabezpečení podkladů členů HZS V této části jsou uvedena data týkající posouzení uchazečů hlásících se k Hasičskému záchrannému sboru. 29

40 Na následujících obrázcích je možné sledovat počty uchazečů do služebního poměru k HZS (Obr. 2) a celkový procentuální podíl nezpůsobilých uchazečů z tohoto celkového počtu (Obr. 3). Z obrázků je patrné, že i přesto, že v roce 2007 se hlásilo nejvíce uchazečů do služebního poměru k HZS, počet nezpůsobilých se procentuálně shoduje. Obr. 2 Počet uchazečů [62] Obr. 3 Nezpůsobilost uchazečů [62] Posttraumatická péče členům HZS Podkapitola zabývající se posttraumatickou péčí je rozdělena na pomoc poskytnutou psychologem, či asistentem a pomoc poskytnutou členem intervenčních týmů. Na Obr. 4 je vidět počet klientů, kteří byli ošetření psychologem nebo asistentem v letech 2003 až Naproti tomu na Obr. 5 je vidět činnost členů Týmu posttraumatické péče. Obr. 4 PTSP psychologem [62] Obr. 5 PTSP členem TPP [62] Jak již bylo napsáno, tyto týmy jsou v každém kraji sestaveny pro poskytování posttraumatické intervenční péče. Jsou složeny z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a vyškolených mimoresortních externích poradců, kteří provádějí 30

41 v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR. Z Obr. 5 je patrné, že se činnost psychologů mění. Tento úkaz může být s největší pravděpodobností způsoben počtem mimořádných událostí, jak jsme si uvedli na začátku této kapitoly. Na místo toho činnost týmů se zvyšuje. To může být způsobeno nejen větší aktivností členů, ale i projevenou důvěrou ve vyškolené pracovníky, kteří nepůsobí jako určitá bariéra ve svěřování pocitů, jako tomu může být u psychologa, ke kterému příslušníci nemusí mít takovou důvěru Psychologická a psychosociální pomoc obětem mimořádných událostí Psycholog sboru HZS ČR poskytuje na vyžádání velitelem zásahu první psychologickou pomoc a krizovou intervenci obětem neštěstí a katastrof. Takové události jsou komplikované dlouhotrvající zásahy, komplikované evakuace většího počtu osob, či zásah s osobami s nižší psychickou odolností, či jinak postiženými. Psychosociální pomoc je závislá na kooperaci krajského psychologa, který je člen krizového štábu HZS ČR a spolupracuje s psychologem HZS ČR, koordinátora psychosociální krizové pomoci, kterým je zástupce psychosociálních organizací kraje a koordinátora humanitární pomoci, kdy se jedná ve většině případů o zástupce nevládních neziskových organizací. Na poskytování psychosociální krizové pomoci se podílejí v další řadě členové Týmu posttraumatické péče, psychologové HZS ČR, PČR a AČR, a v poslední řadě i dobrovolníci. Obr. 6 ukazuje počet obětí mimořádných událostí, které byly ošetřeny psychologem HZS ČR nebo jedním z asistentů. Naopak na Obr. 7 je zaznamenána tato činnost z řad Týmu posttraumatické péče. 31

42 Obr. 6 Oběti MU- psycholog [62] Obr. 7 Oběti MU- TPP [62] Z grafů je patrné, že činnost Týmů posttraumatické péče v posledních letech roste a to nejen v rámci pomoci členům HZS ČR, ale rovněž i pro oběti MU a rodiny příslušníků Ostatní činnost psychologů HZS ČR Do následující podkapitoly jsou zařazené jen vybraná data ze statistických ročenek psychologické služby Hasičského sboru České republiky. Patří sem poradenská činnost poskytovaná výhradně psychologem (Obr. 8). Obr. 8 Poradenská činnost [62] Z grafu je možné vyvodit, že i přes mírný pokles počet poradenských intervencí v období od roku 2005 do roku 2007 celkový počet postupně stoupá. 4.2 Psychologická služba ve Slovenské republice Na rozdíl od psychologické služby HZS ČR psychologická služba HaZZ SR neposkytuje pomoc obětem mimořádných událostí, která je pouze na vyžádání a její poskytnutí musí schválit vrcholový management nebo samotný prezident Hasičského 32

43 a záchranného zboru Slovenské republiky. Proto se v následujících grafech neobjevuje statistika v psychologickém ošetření obětí mimořádných událostí. Na místo toho jsou v následujících podkapitolách uvedeny data týkající se psychologického vyšetření uchazečů do služebního poměru k HaZZ SR, počty krizových intervencí a poradenská činnost, včetně dalších činností psychologů Zabezpečení podkladů členů HaZZ Na Obr. 9 a Obr 10 je možné vidět počet uchazečů do služebního poměru k HaZZ SR v letech s procentuálním znázorněním neúspěšných uchazečů. Obr. 9 Počet uchazečů SR [63] Obr. 10 Nezpůsobilost uchazečů SR [63] Na znázorněných datech je popsán velký skok z roku 2007, kdy došlo téměř k pětinásobnému navýšení uchazečů do HaZZ SR. Přesto v procentuálním porovnání neúspěšnosti větší změnu nepociťujeme Posttraumatická péče členům HaZZ Vzhledem k tomu, že psychologická služba HaZZ nedisponuje asistenty, jako je tomu v ČR, v této podkapitole je zahrnuta pomoc pouze z řad psychologů. Což ovšem neznamená, že na Slovensku Hasičský sbor nemá svoje Krizové intervenční týmy. Ovšem data zahrnující činnost týmů není popsána. 33

44 Obr. 11 Krizová intervence [63] Křivka (Obr 11)ukazující pozvolný nárůst krizové intervence psychologů sboru dokazuje zvýšení činnosti Ostatní činnost psychologů HaZZ SR Obr. 12 Poradenská činnost [63] Stejně jako u krizové intervence vidíme pozvolný vzrůst (Obr 12) v poskytování poradenské péče příslušníkům HaZZ z řad psychologů. V rámci poradenství mohou psychologové nabídnout nejen osobní individuální kontakt, ale mohou poradit i pomoci přes telefonní hovor. 34

45 4.3 Shrnutí V této kapitole jsme si přiblížili činnost psychologů v rámci statistických dat za dané období 2003 až Jak jsme již předeslali, k roku bylo v ČR hasičů ve služebním poměru, z čehož byli směnoví příslušníci zařazeni v jednotkách krajů [62] a na Slovensku bylo ke stejnému datu 4067 hasičů ve služebním poměru, z čehož byli 3000 směnoví příslušníci [64]. Při srovnání počtu uchazečů za sledované období se o práci u HZS ČR ucházelo zájemců, z nichž bylo průměrně 21 % neúspěšných. O přijetí k HaZZ SR hlásilo uchazečů, z nichž neuspělo průměrně 20 %. Z toho je jasné, že v obou státech je procentuální část odmítnutých zájemců velmi podobné. Zatímco v posledních letech sledovaného období je v ČR počet posttraumatických intervencí z rukou psychologa/asistenta spíše nižší nebo okolo hranice průměru, je možné v SR sledovat pozvolný nárůstu krizových intervencí provedených psychologem za celý časový úsek. I tak je však jejich počet hluboko pod průměrem České republiky, což je s největší pravděpodobností způsobeno více než dvojnásobným počtem zasahujících hasičů, kteří jsou ve služebním poměru u HZS ČR. Poradenská služba ve sledovaném desetiletém období zaznamenává v ČR stálý nárůst (výjimku tvoří pouze rozmezí let ). Ve Slovenské republice lze oproti tomu v posledních dvou letech sledovat pokles (stejně jako v letech 2009 a 2010). Z uvedených grafů je však patrné, že počet poradenských služeb na Slovensku dosahuje cca 16 % případů v České republice. Ačkoliv je HaZZ SR co do počtu zaměstnanců o polovinu menší než HZS ČR, je rozdíl v poskytnutých péčích velký. 35

46 5 Průzkum psychologické služby HZS v ČR a SR Tématem výzkumu je srovnání psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Tato část je věnována popisu cíle výzkumu, formulaci výzkumných otázek, charakteristice zkoumaného vzorku a definici použitých výzkumných metod. Dále jsou popsány jednotlivé kroky výzkumu, podrobný popis výsledků a vyhodnocení výzkumu. 5.1 Formulace problému a cíle průzkumu Zjištění rozdílů u psychologické služby HZS v České a Slovenské republice má sloužit k posouzení, který systém pracuje efektivněji z pohledu hasičů. Posouzení účinnosti jako takové není dost možné, a proto byly k tomuto účelu zvoleny nejen počty ošetření, které jsme uvedli v předchozí kapitole, ale i pohled samotných hasičů a tím posouzení jejich spokojenosti. Výsledkem této práce by měla být odpověď na to, jak a čím se mohou tyto sousedské země obohatit. Výzkumné tvrzení lze zformulovat takto: Tvrzení 11- Mezi slovenskými a českými hasiči je rozdíl ve vnímání psychologické služby. Tvrzení 12 - Mezi slovenskými a českými hasiči jsou rozdíly v proškoleních a připravenosti na mimořádné události. Tato tvrzení vznikla na základě rozhovorů s příslušníky HZS ČR, se kterými se autorka setkala. Vzhledem k tomu, že jejich postoj byl vůči psychologům sboru spíše negativní, předpokládá se, že ve Slovenské republice takový záporný postoj není už jen díky tomu, že by psycholog vzhledem k menšímu počtu hasičů mohl mít k příslušníkům bližší vztah. S tím souvisí i druhé tvrzení a to, že díky užšímu vztahu hasič- psycholog jsou příslušníci na Slovensku lépe poučeni a ví, jak se oni sami mají o sebe v rámci duševní hygieny starat a i jak postupovat během zátěžových situací k sobě, kolegům i běžnému obyvatelstvu. 36

47 Výše uvedená tvrzení nelze dokázat přímo, nutno zformulovat tzv. nulové hypotézy, že uvedený vztah neplatí, tj. že sledovaný rozdíl neexistuje. Tuto nulovou hypotézu se pak pokusíme statistickými metodami na určité hladině významnosti zamítnout. Tvrzení 01 - Mezi slovenskými a českými hasiči ve vnímání psychologické služby není rozdíl. Tvrzení 02 - Mezi slovenskými a českými hasiči nejsou rozdíly v proškoleních a připravenosti na mimořádné události. 5.2 Metody průzkumu V práci je použito několik postupů, aby došlo k co možná nejobjektivnějšímu pohledu na zvolené téma. Autorka vědoma si toho, že pro relevantní závěr by bylo potřeba provést rozsáhlejší výzkum, chtěla touto prací alespoň danou problematiku nastínit a dát možnost pro vzniklé otázky, které díky výsledkům vyplynou. Hlavní směr této práce je brán jako kvantitativní, se zvolením techniky dotazníkového šetření. Navíc byla práce obohacena o rozhovory, jež se řadí do kvalitativního šetření. Výběr dotazníku zajišťuje zisk většího množství dat při menší investici času. K jeho kladným stránkám patří snadné vyhodnocení, oslovení většího počtu respondentů a jeho objektivní zaměření a to z toho důvodu, že vyhodnocená data nejsou závislá na osobě, která test zadala a následně jej vyhodnocuje. Dotazník byl sestaven na základě sociologických zásad. Obsahuje vstupní část: oslovení, pokyny k vyplnění, poděkování. Následují vlastní otázky a tvrdá data. Tvrdá data sem spadají otázky ohledně věku a délky ve služebním poměru. Otázky v dotazníku byly zvoleny tak, aby respondenti nevěděli, co se otázkami zjišťuje (nepřímé zjišťování). Kromě informací o zkoumaných osobách pro obecné zařazení výstupních dat, obsahoval dotazník sedm otázek, kde respondenti mohli vybrat jednu z nabízených možností, či dopsat u dvou otázek možnost do kolonky JINÉ. Pouze u jedné otázky mohli zvolit možností více, včetně možnosti JINÉ. U tří otázek následovaly i podotázky zjišťující doplňující odpovědi. Zde respondenti mohli volit mezi dvěma variantami odpovědí ANO nebo NE. Pro vyhodnocení byla použita statistická metoda. Vzhledem k položeným otázkám, byly varianty odpovědí v mnoha případech jen ANO nebo NE. Pro zjištění 37

48 konkrétnější odpovědi se nabízely možnosti vybrané autorkou s přihlédnutím k možnosti JINÉ. Mimo kvantitativní metody dotazníků byla použita metoda kvalitativní a to formou rozhovorů. Tato metoda se zvolila z toho důvodu, aby se zjistilo, zda je naše 2. tvrzení v práci pravdivé či nikoliv. Mimo to se během rozhovoru zjistilo mnoho dalších informací týkajících se osobního pohledu na psychologickou službu a psychology sboru. Díky rozhovorům bylo možné i určit návrhy hasičů pro organizaci psychologické služby tak, aby v ni měli větší důvěru a mohli tak psychologickou pomoc lépe využít. Předem připravené otázky se při rozhovoru různě formulovaly, v některých případech i upřesňovaly a jejich pořadí nebylo striktně navržené. Tento polostrukturovaný rozhovor byl veden ve většině případů přímo na stanicích v klidném prostředí. Čas byl dostatečný a ani v jednom případě se nejednalo o stresové prostředí. Respondenti působili klidně a také klidně a s rozmyslem odpovídali. Během rozhovoru nedošlo k vyrušení a tím nebyla atmosféra ničím narušena. V úvodní části padaly pouze základní otázky pro zařazení jednotlivých hasičů do věkových kategorií a délky služebního poměru. Každá část rozhovoru byla nějak cílená a rozdělená na jednotlivé části (kap. 8). 5.3 Charakteristika zkoumaného vzorku Pro zjištění výzkumného šetření byli osloveni příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky a příslušníci Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky. Jednotliví respondenti byli osloveni osobně na stanicích, nebo pomocí elektronické komunikace, a to i v případě dotazníků. Dotazníky byly doneseny a zpětně vybrány přímo na stanicích, nebo byly rozeslány elektronickou poštou. V rámci elektronické komunikace šlo o umístění dotazníků na webové stránky, k nimž existoval odkaz. Tento odkaz měli pouze příslušníci sboru. Výsledky šetření nebyly veřejně přístupné. Jednotlivé odpovědi se ukládali na disk, ke kterému měla přístup pouze autorka. Vstup k výsledkům byl opatřen heslem, proto je nutné podotknout, že přístup k elektronicky vyplněným dotazníkům měla pouze autorka, a tudíž nemohlo dojít ke zmanipulování odpovědí cizí osobou. Co se týká rozhovoru, šlo o oslovení konkrétních osob, jež mají uzavřený pracovní poměr u Hasičského sboru v České nebo Slovenské republice. 38

49 Výzkumné šetření probíhalo na několika stanicích v rámci několika měst. Vzhledem k tomu, že jsme se nezaměřovali na pokrytí všech krajů, nebyl údaj lokace stanice důležitý. Pokud by se však jednalo o ucelený výzkum, byly by tato data stěžejní. Dotazníky by musely být zastoupeny v rámci všech krajů. Dotazník rovněž obsahoval tvrdá data zjišťující věk a délku služebního poměru respondentů. Tento údaj sloužil pouze k zařazení odpovědí v případě, že by věková hranice, či délka služebního poměru měla vliv na odpovědi. Jak se ukázalo, byl tento údaj u některých odpovědí opravdu klíčový. Opět je důležité zmínit, že v případě relevantnějších odpovědí by se musela rovněž pohlídat věková hranice. Ze získaných dat je zřejmé, že v České republice převažovala věková hranice kolem 31 až 40 let s 10 až 20 letou praxí, zatímco na Slovensku se jednalo o respondenty kolem věku 18 až 30 s praxí do 5 let. Vzhledem k určitým odpovědím si autorka myslí, že věk a délka praxe má na toto šetření vliv a považuje výsledky za mírně zkreslené. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 82 osob, z čehož bylo 41 respondentů z České republiky a 41 ze Slovenské republiky sloužících u Hasičského sboru. Rozhovoru se účastnilo šest respondentů. Byli vybráni tři hasiči z České a tři hasiči ze Slovenské republiky. Věková struktura dotazovaných byla od 18 do 40 let s délkou služebního poměru od 1 do 10 let. V rozhovoru nebyli respondenti voleni náhodně, ale jednalo se o cílený kontakt. Každý oslovený hasič byl z jiné stanice, a to z důvodu různého pohledu na danou problematiku. 39

50 6 Výsledky dotazníkového průzkumu Návratnost dotazníků lze prohlásit za téměř stoprocentní, a to vzhledem k tomu, že autorka s dotazníky na vybrané stanice přišla, dotazníky rozdala a ihned zpětně vybrala. Tato metoda se jevila jako nejúčinnější. Avšak tímto způsobem se nedá oslovit větší množství respondentů právě kvůli vzdálenosti, která musela být při tomto výzkumu překonána. Proto byl přímý kontakt s příslušníky obohacen o moderní technologie pomocí internetového dotazníku, který si každý respondent mohl vyplnit v pohodlí domova. Co se týče dotazníků rozeslaných pomocí elektronické komunikace, nelze návratnost stanovit. Všechny dotazníky byly anonymní a jejich vyplnění bylo zcela dobrovolné. Dotazovaní, jež vyplnili dotazníky na místě, dostali slovní popis a instrukce k vyplnění. Ostatní dostali dostatečné instrukce v u, kde mohli vznést dotaz v případě nejasnosti otázky. Tuto možnost však nikdo nevyužil. Vzhledem k tomu, že byl dotazník určen do dvou zemí, byl přeložen do mateřského jazyka dotazovaných, aby nemohlo dojít ke špatnému výkladu znění otázek. Pro dodržení zásad byla tvrdá data umístěna na konec dotazníku. Byly zde dvě otázky, ty se týkaly věku a délky služebního poměru. Na Obr. 13 a Obr 14 je možné vidět porovnání věkové hranice respondentů. Celý dotazník je uveden v Příloze č. 4 (pro ČR) a v Příloze 5 (pro SR). Obr. 13 Věk respondentů ČR Obr. 14 Věk respondentů SR Druhou informací, která nám pomohla zjistit základní zařazení zkoumaného vzorku, a tím alespoň částečně rozřadit množství respondentů, byla délka služebního poměru. Vzhledem k věkové struktuře lze předpokládat, že v převažujícím vzorku dotazovaných ve věku od 18 do 30 let nelze čekat délku služebního poměru delší než 21 40

51 let. Na Obr. 15 a Obr. 16 je grafické porovnání délky služebního poměru u příslušníků v Čechách a na Slovensku, kteří odpovídali na naše otázky. Obr. 15 Délka služebního poměru ČR Obr. 16 Délka služebního poměru SR Nelze posoudit, zda na odpovědi měl vliv věk dotazovaných a délka služebního poměru, či jen rozdílný přístup v porovnávaných zemích. Avšak je nezbytné podotknout, že tento fakt je třeba zohlednit, pro objektivitu výzkumu by bylo potřeba provést šetření v rovnoměrném zastoupení všech věkových kategorií. 6.1 Vyhodnocení dotazníků V dotaznících nás zajímalo, zda je naše tvrzení pravdivé a zda tedy existuje závislost mezi organizací psychologické služby v Čechách a na Slovensku. Pro naše vyhodnocení byla použita matematická statistika pomocí χ² (chí-kvadrát). Pro přesnost a výpovědní hodnoty by na danou otázku neměla být zastoupena možnost s méně než 5 respondenty, kteří si tuto možnost vyberou, přičemž tato podmínka nemusí být splněna maximálně v 20% polí tabulky. Bohužel v tomto případě nebylo možné tuto podmínku dodržet. Pro výpočet χ² musíme znát hodnotu očekávaných četností. Tu je možné získat dosazením počtu respondentů do jednotlivých faktorů a pásem průměru. Následně vypočítáme hodnotu χ² ze vzorce, kde O i je očekávaná četnost a E i četnost pozorovaná. Jedná se o posouzení rozdílu mezi očekávanými (teoretickými) četnostmi a skutečnými (empirickými) četnostmi výskytu předpokládaného rozdělení pravděpodobnosti. Díky tomu lze zjistit, zda rozdíl mezi empirickými a teoretickými četnostmi je ovlivněn náhodou a zkoumaný vzorek pochází z populace s normálním rozdělením, nebo v opačném případě se jedná o vzorek, jenž nepatří do populace odpovídající normálnímu rozdělení. χ². To lze zjistit dosazením do následujícího vzorce (1): 41

52 m 2 2 ( nei noi ) χ = (1) n i= 1 oi kde: n ei = absolutní četnost empirická n oi = absolutní četnost teoretická m= počet tříd. Statistickou významnost můžeme vypočítat stanovením počtu volnosti ν. Počet volnosti ν se spočítá podle vzorce (2): ( ř 1) ( s 1) (2) kde: ř = počet řádků tabulky (v našem případě jsou vždy dva řádky, neboť zkoumáme dvě skupiny hasičů: v ČR a na Slovensku) s = počet sloupců tabulky (podle počtu variant odpovědí) Pokud je hodnota testovacího kritéria vyšší, než příslušná kritická hodnota rozdělení chí-kvadrát, zamítáme tvrzení o shodě dvou rozdělení vzhledem ke zvolené hladině významnosti. 6.2 Interpretace užitých dotazníků Statistickou významnost můžeme určit porovnáním hodnoty χ² s kritickou hodnotou pro daný stupeň volnosti. V případě, že je vypočítaná hodnota χ² při hladině 5 % významnosti větší než kritická hodnota χ² (1 α, ν) uvedená v tabulkách, lze dokázat, že se jedná o staticky významné odlišnosti. Jde tedy o vzorek, který pochází i z jiného než normálního rozdělení a rozdíl není způsoben pouze náhodnými činiteli. Nyní se zaměříme na posouzení statisticky významné odlišnosti. Pro vyhodnocení dotazníků byly zvoleny dva stupně volnosti. První stupeň volnosti byl u otázek s třemi možnými dopověďmi. Dosazením do vzorce získáme (2-1) x (3-1)= 2. U otázek s dvěma možnými odpověďmi dosazujeme do vzorce (2-1) x (2-1)= 1. Hovoříme tedy o stupni volnosti 2 a 1. V Tab. č. 1 jsou stupně volnosti při 5 % hladině významnosti. 42

53 Tab. č. 1- Kritické hodnoty pro stupně volnosti stupeň volnosti Kvantily 1-α: 0,95 0,975 0,99 0,995 0, ,841 5,024 6,635 7,879 10, ,991 7,378 9,210 10,597 13,816 V případě dvou možností, z nichž respondenti měli vybírat své odpovědi, zjišťujeme, zda se výsledky statisticky významně odlišují při 5% hladině významnosti. Dle tabulky lze tedy vyčíst, že hodnota musí být vyšší než 3,84. U tří možností odpovědí musí být hodnota vyšší než 5, 99. U každé otázky se nachází tabulka, kde uvádíme počet respondentů z České a Slovenské republiky. Dle charakteru otázky a možností odpovědí jsou rovněž v tabulce napsané nabízené možnosti. Pod tabulkou je výsledná hodnota χ² a popis, zda se jedná o statistickou významnost, či nikoli. 6.3 Výsledky průzkumu - shrnutí dotazníků Jak již bylo zmíněno, pro vyhodnocení dotazníků byla použita statistická metoda pomocí výpočtu χ² (chí-kvadrát). První otázka zjišťovala obecné povědomí příslušníků o psychologické službě sboru. Otázka zněla, citujeme: Znáte možnosti pomoci psychologické služby HZS, které nabízí. Respondenti mohli volit mezi třemi možnostmi odpovědí- ano, něco vím, ne. Možnost něco vím byla zahrnuta z důvodu, kdyby si dotazovaný hasič nebyl zcela jist svými znalostmi. Tab. č. 2- Možnosti psychologické služby Možnosti psychologické služby ano něco vím ne HZS ČR HZS SR χ² = 4,57 43

54 Z výsledků vyplývá (Tab. č. 2), že více jsou si svými vědomostmi o psychologických službách jistí hasiči ze Slovenska. Čeští hasiči jsou spíše střídmější. Tyto výsledky si můžeme vyložit dvojím způsobem. Buď je na Slovensku větší informovanost o činnostech a náplních psychologů sboru, či si jen dotazovaní příslušnici v České republice si nejsou zcela jistí tím, co ví o psycholozích, jejich práci a možnostech. Na zvolené 5% hladině a při 2 stupních volnosti je kritická hodnota χ² = 5,99. Námi vypočtená hodnota je χ² = 4,57. Vypočtená hodnota je menší než kritická, a tak nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu a nutno tedy konstatovat, že v této otázce neexistuje mezi hasiči z ČR a SR statisticky významný rozdíl. Rozdíl může být způsoben pouze náhodnými činiteli, a s tím spjatým normálním rozdělením zkoumaného vzorku. Dle autorky práce může za tento výsledek chybně položená otázka. Jak bylo uvedeno výše, výsledky mohou být způsobeny dvěma způsoby. Pokud by otázka zněla jasně, nelze ani polemizovat nad variantami odpovědí. Tab. č. 3- Návštěva psychologa Návštěva psychologa ano ne HZS ČR 6 35 HZS SR 8 33 χ² = 0,37 Tab. č. 4- Důvody návštěvy psychologa Důvody návštěvy psychologa krizová intervence osobní důvody jiné HZS ČR HZS SR Druhá otázka (Tab. č. 3) byla zaměřena na kontakt s psychologem. Zjišťovala, kolik z dotazovaných navštívilo psychologa sboru, citujeme: Využil jste někdy psychologa sboru.. Tuto otázku jsme volili tak, aby bylo možné zjistit, na kolik byli příslušníci v přímém kontaktu s psychologem, bez ohledu na to, zda jej sami vyhledali, či jim péče byla nařízena. Součástí této otázky byla i podotázka (Tab. č. 4), která doplňovala 44

55 informace. S ohledem na to, že návštěva psychologa mohla být jen v rámci rutinní návštěvy (jak jsme se dozvěděli hlavně při rozhovorech- viz kap. 8), byly zde nabídnuty možnosti, citujeme: krizová intervence, osobní důvody, jiné. Možnosti byly zvoleny dle náplní psychologa sboru s přihlédnutím na alternativu, kdy by si hasiči nemohli vybrat ani jednu odpověď. Odpověď jiné využili hasiči v ČR i SR, ale pouze v České republice hasiči svou odpověď doplnili i informací a nezůstali pouze u zaškrtnutí své volby. Z pěti odpovědí jiné se týkaly v případě hasičů ČR odpovědi návštěvy psychologa v rámci výcviku, v jednom případě se jednalo o člena Týmu PIP, který má kontakt s psychologem v pracovní náplni a v jednom případě se jednalo o posudek pro služební postup člena sboru. Z Tab. č. 3 lze vidět, že poměr hasičů, kteří navštívili psychologa, je téměř srovnatelný v Čechách i na Slovensku. Dle vypočteného χ² jsme opět došli k tomu závěru, že se nejedná o statisticky významnou hodnotu, jelikož výsledek není větší než hodnota 3,841, jež se řadí k stupnici volnosti 1. Zajímavé jsou spíše důvody, které je vedly k návštěvě psychologa, které můžeme vidět na Tab. č. 4. Zde je patrné, že hasiči na Slovensku jsou s psychologem v kontaktu v případě krizové intervence. Vzhledem k doplněním odpovědí hasičů z České republiky vyplývá, že ve většině případů se jednalo pouze o pracovní kontakt, nikoliv o psychologickou pomoc hasičům. Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o doplňující otázku, v tabulce se zobrazují pouze data bez vypočtené hodnoty chí-kvadrátu, který by v tomto případě neměl vypovídající hodnotu. Tab. č. 5- Kontakt s psychologem ano, viděl Kontakt s jsem znám jen psychologem ho/ji jméno nevím HZS ČR HZS SR χ² = 3,13 Další otázka směřovala k objasnění vztahu mezi psychology sboru a hasiči. Otázka zněla, citujeme: Víte, kdo je psycholog/psycholožka, který/á pomáhá Vašemu sboru. Na některých stanicích (dle rozhovorů) hasiči ani neví, jak jejich psycholog vypadá. Někde jej pravidelně vídají a někde neznají ani jeho jméno. Proto nás zajímalo srovnání znalostí 45

56 těchto údajů v Čechách a na Slovensku. Z Tab. č. 5 lze vidět výsledky, že většina hasičů z obou států svého psychologa/psycholožku alespoň částečně znají a ví, jak vypadá. Pří výpočtu jsme opět zjistili, že se nejedná o statistickou významnost. Tab. č. 6- Školení a kurzy Školení a kurzy ano ne HZS ČR HZS SR 9 32 χ² = 1,02 Tab. č. 7- Spokojenost se školením/kurzem Spokojenost se školením/kurzem ano ne HZS ČR 13 0 HZS SR 8 1 Tab. č. 8- Zájem o školení/kurzy Zájem o školení/kurzy ano ne HZS ČR 9 19 HZS SR Následující otázka měla dvě podotázky, které sloužily pro větší náhled na situaci. Znění bylo, citujeme: Účastnil jste se školení/kurzů v rámci psychologické přípravy. V Tab. č. 6 je poukázáno na to, že více hasičů ze Slovenska ze zúčastnilo školení či kurzů v rámci psychologické přípravy, než je tomu u hasičů v České republice. Přesto se opět nejedná o statistickou významnost. Na odpovědi navazovaly podotázky, jež zjišťovali zájem o tyto kurzy a školení a též spokojenost s uskutečněnými přípravami. V případě odpovědi ano navazovala otázka, citujeme: u odpovědi ano- byla/y pro Vás tato školení/kurzy přínosem. Naopak u odpovědi ne následovala otázka, citujeme: u odpovědi ne- měl byste o taková školení/kurzy zájem. U podotázek je vidět rozdíl, ale nelze potvrdit, zda je statisticky významný, proto jsou v tabulce pouze shrnuté odpovědi. Z výsledku vyplývá, že ti jedinci, kteří si prošli školením či kurzem spjatým s psychologickým vzděláváním byli s jeho 46

57 náplní spokojeni. O to víc nás zaráží negativní odpověď ve většině případů právě u těch, kteří si něčím podobným neprošli. Podle průzkumu je jasné, že tato výuka má své výsledky, a o to větší by měl být kladen důraz na vzdělanost příslušníků v těchto směrech. Tab. č. 9- Vyhledání pomoci po traumatické události Vyhledání pomoci po člen traumatické intervenčního události psycholog týmu jiné HZS ČR HZS SR χ² = 1,05 Další otázka se týkala vyhledání pomoci v případě traumatických událostí, se kterými se může hasič dostat do střetu, citujeme: V případě traumatické události (zásah s úmrtím kolegy, přítomnost dětí apod.) byste raději vyhledal. Na výběr dostali respondenti možnosti: psycholog, člen intervenčního týmu, jiné. Člen intervenčního týmu byl zvolen z toho důvodu, že v případě nedostatečné důvěry v psychologa, by mohl hasič v případě potřeby vyhledat pomoc v řadách vyškolených kolegů. Možnost jiné využili hasiči v několika případech. Hasiči v České republice napsali do kolonky jiné, na koho by se v případě traumatické události obrátili: v rodinném kruhu- 7 respondentů; kamarády, kolegy- 3 respondenti; dle okolnosti- 1 respondent; nevím- 1 respondent. Ze Slovenské republiky využilo tuto možnost celkově 10 dotazovaných, jejichž odpovědi byly následující: ženu- 1 respondent; nikoho- 1 respondent; neviem, podle situácie- 1 respondent. Z Tab. č. 9 je vidět, že převažující odpověď je vyhledání psychologa v případě traumatické události. Z toho lze vyvodit, že i přes určité negativní ohlasy směrem k psychologické službě si jsou hasiči vědomi toho, že jim odborník dokáže v náročných 47

58 situacích pomoci. Přínosná je i odpověď b), tedy vyhledání pomoci z řad členů intervenčních týmů. V tomto případě se jedná o proškolenou osobu, jež dokáže stabilizovat jedince a dát mu rady, jak dál pokračovat, eventuálně i doporučení, kam se dál obrátit v případě, že by se jednalo o nějaký složitější duševní otřes. Tab. č. 10- Důležitost psychologa Důležitost psychologa ano ne HZS ČR HZS SR 40 1 χ² = 8,53 Poslední otázka vyhodnocená pomocí výpočtu chí-kvadrátu byla velmi konkrétní, citujeme: Myslíte si, že psycholog v rámci HZS je pro příslušníky užitečný. Jednalo se o jediný případ, kdy byl prokázán statisticky významný rozdíl, neboť vypočtená hodnota χ² = 8,53 je vyšší než kritická hodnota pro dva stupně volnosti χ² = 3,84. V Tab. č. 10 je možné vidět rozdíl odpovědí v České a Slovenské republice. Téměř všichni dotazovaní ze Slovenské republiky odpověděli na tuto otázku kladně, a oproti tomu téměř 25% dotazovaných z České republiky odpovědělo negativně. Z toho výsledku je možné vyvodit, že názor slovenských hasičů na psychology sboru je v rozporu s názorem českých hasičů. Přesto, že se v jiných otázkách odpovědi shodovali a je tedy možné říci, že v obou státech mají hasiči stejnou péči od psychologů, jejich názor na ně se různí. Čeští hasiči, kteří byli osloveni v dotaznících, si myslí, že psycholog u sboru není pro ně samotné důležitý. Tento rozdíl v odpovědích je zajímavý i vůči ostatním bodům v dotazníku, jelikož na ty odpovídali oslovení hasiči stejně, bez ohledu na to, z jakého státu pocházeli. Poslední otázka nebyla vyhodnocena pomocí statistické metody (vzhledem k jejímu zadání). V této otázce mohli příslušníci volit několik možností najednou, a tím by vyhodnocení za pomoci chí-kvadrátu nebylo vhodné. Proto bylo přistoupeno ke grafickému porovnání odpovědí. V této otázce bylo možné využít možnosti jiné a otázku doplnit o vlastní invenci. V České republice odpovídali hasiči na otázku, kdy by byla podle nich vhodná doba pro kontakt s psychologem v kolonce jiné : nevím- 1 respondent; 48

59 nikdy- 1 respondent; své problémy si řeším ve svém rodinném kruhu nebo sám, nechci to probírat s někým cizím- 1 respondent. Slovenští hasiči sice využili možnost jiné, ale již do volné kolonky neuvedli konkrétní případ. Na Obr. 17 a Obr. 18 je vidět porovnání odpovědí v České a Slovenské republice. Nejvíce se objevovala odpověď, že by dotazovaní hasiči nejvíce uvítali kontakt s psychologem v rámci běžné přípravy nebo po traumatické události. I když se v tomto případě jedná pouze o malý rozdíl v počtech, je zajímavé, že hasiči v ČR upřednostňují kontakt s psychologem během běžné přípravy (školení, kurzy, konzultace), namísto toho slovenští hasiči si psychologické pomoci cení spíše po traumatické události. Obr. 17 Vyhledání psychologa ČR Obr. 18 Vyhledání psychologa SR 49

60 7 Výsledky rozhovoru Při této metodě bylo provedeno šest rozhovorů. Tři respondenti byli vybráni z Hasičského sboru v České republice a tři byly vybráni z Hasičské stanice ze Slovenské republiky. Věkové rozmezí bylo od 18 do 40 let, přičemž z České republiky byli dva hasiči ve věku let s praxí do 20 let a jeden z dotazovaných ve věku let s praxí do 5 let. Na Slovensku se tento poměr obrátil a dva respondenti byli ve věku let ve služebním poměru do 5 let a jeden s délkou služebního poměru 6 10 let ve věku let. Otázky jsou rozděleny do 4 po sobě jdoucích částí, ale přesný řád v kladení otázek nebyl dodržen. I. část První část sloužila jako úvodní. Tyto otázky jsou vybrány pro navázání kontaktu, seznámení a uvolnění atmosféry. Kromě základních frází se zde dozvídáme základní data o respondentech. 1. Kolik Vám je let? 2. Jak dlouho pracujete ve sboru? 3. Máte rád svou práci? II. část Druhá část zjišťuje důvěru v psychologa sboru. 1. Byl jste někdy u psychologa sboru? Případně zvažoval byste jeho návštěvu v nějaké tíživé situaci? 2. Jako moc ho/ jí znáte? III. část Zde byly zařazeny otázky týkající se znalostí v oboru psychologie. 1. Zažil jste někdy traumatizující událost? Pokud ano, jak jste se zachoval, nebo co byste dělal? 2. Poznal byste na svém kolegovi, že vzniklou událost psychicky nezvládá? Co byste v té chvíli dělal? 50

61 IV. část Na konci rozhovoru byly otázky zjišťující možné návrhy na změnu. 3. Čím může psycholog sboru podle Vás pomoci hasičům? 4. Jak by si získal větší důvěru? 7.1 Kódování dat Rozhovory se zaznamenávaly a poté vyhodnocovaly pomocí otevřeného kódování, kdy jsou zjišťovány podobnosti a rozdíly porovnáváním jednotlivých případů. To se zakládalo na přiřazování odpovědí do zvolených kategorií, které byly vytvořeny na základě odpovědí dotazovaných hasičů. U každého rozhovoru se nachází tabulka s kategoriemi. Na konci kapitoly jsou tyto kategorie popsány a shrnuty jednotlivé shody a rozdíly v odpovědích. Rozhovor č. 1 Věk: let Délka služebního poměru: let Spokojenost: Ano Stát: ČR Důvěra v psychologa Odpověď: Jo byl, ale to bylo kvůli nehodě, kde byli feťáci, a my pak šli na vyšetření na AIDS - jinak nebyl. jojo znám ho jako kamaráda a nevím, u nás na to dost s***, tak radši nikam nejezdí... Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Tak traumatizující událost je pokaždé, když je tam někdo mrtvej, ale časem se člověk otupí a tak nějak to bere asi jinak než normální člověk dá se to poznat na chování člověka, začíná být trochu zmatenej a neví, co by 51

62 asi bych začal s ním mluvit a snažil se ho přivést na jiné téma a šel bych s ním na jiné místo Záleželo by samo na okolnostech, co by to zrovna bylo za zásah, jestli by byl prostor na vše tohle udělat. Návrhy na změnu Odpověď: To záleží na každým jedinci. tím, že by asi více chodil mezi kluky na směnu. Tabulka č. 11 Analýza rozhovoru č. 1 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji - Relativně důvěřuji ѵ Nedůvěřuji - Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc - Částečné vědomosti - Přirozené znalosti ѵ Návrhy na změnu Mlčenlivost - Mimopracovní spojení ѵ Rozhovor č. 2 Věk: let Délka služebního poměru: let Spokojenost: Ano Stát: ČR Důvěra v psychologa Odpověď: Jen na kávě, takže nebyl, rozhodně nezvažoval. Znám, ale jen málo, nezajímavá osoba. 52

63 Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Se složitýma situacema jsme se potkávali pořád, většinou to fungovalo tak, že to někdo vzdá hned, když si řekne, že na to nemá, nebo někomu vadí krev, ale je dobrej třeba na ohně, tak se podle toho dává na výjezd (když to jde) a to poslední, děláš tu práci, dokud to dáváš, když už toho máš plný zuby, odejdeš - celou dobu teď myslím bez psychologa.... vzájemně si pomáháme, nebo to tak vždycky bylo - černým humorem, probralo se to v autě cestou od zásahu a pak poslalo pryč. Někdo pak začne chlastat, někdo střídat holky apod., každý se pak očišťuje po svém Návrhy na změnu Odpověď: Myslím, že za stávajícího "nastavení systému" pomoc hasičům nemůže. Kdyby dodržoval lékařské tajemství a byl to odborník s dlouhodobou praxí, ne student po škole. Tabulka č. 12 Analýza rozhovoru č. 2 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji - Relativně důvěřuji - Nedůvěřuji ѵ Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc - Částečné vědomosti - Přirozené znalosti ѵ Návrhy na změnu Mlčenlivost ѵ Mimopracovní spojení - Rozhovor č. 3 Věk: let Délka služebního poměru: do 5 let 53

64 Spokojenost: Ano Stát: ČR Důvěra v psychologa Odpověď: Byl, při psychotestech. Jinak ne. Zvažovat můžu U nás je teď novej, ten se snaží. Znám ho osobně, ale že bych s ním jezdil na chatu, tak to ne. Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Ano, zůstal jsem v klidu. Vím, co dělat. Vypnu a dělám svoji práci. Když vidím mrtvoly, beru to jako kus materiálu. jdu běhat, do posilky abych se vyšťavil prací, na kterou se musím soustředit a ostatní vypustit. Jo, na místě bych ho vyzval, ať jde do auta a pak se začal s ním normálně bavit. Návrhy na změnu Odpověď: Můžeš se mu svěřit. ale nevíš, co má v hlavě. Radši dojdu za kamarádem, kterýmu řeknu vše, ale nic z toho nebude, než jít za ním, který je ve spojení na kraji s papalášema. Tabulka č. 13 Analýza rozhovoru č. 3 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji - Relativně důvěřuji ѵ Nedůvěřuji - Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc ѵ Částečné vědomosti - Přirozené znalosti - Návrhy na změnu Mlčenlivost ѵ Mimopracovní spojení - 54

65 Rozhovor č. 4 Věk: let Délka služebního poměru: do 5 let Spokojenost: Ano Stát: SR Důvěra v psychologa Odpověď: Áno, bol som. Celkom dobre ho poznám... Chodí k nám pravidelne po každom ťažkom zásahu, kde je mŕtva osoba, školí nás pri testoch na VRZ. Pokiaľ k nám nechodí, konzultujeme zásah po telefóne. Je na to využívaný operačným strediskom. Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Bohužiaľ nakoľko som špecialista, som pri všetkom, čo sa Bratislave deje. Mrvtych vidím cca 3x častejšie ako bežný hasič, za tie roky to beriem ako samozřejmost, že nie každého ide zachrániť. Zaplať bohu mrtve dieťa, ani nikoho z rodiny, kto by tragicky zahynul som nemal. Jasne zo všetkými na čate máme taký rodinný vzťah, takže keď má doma problémy, tak to zbadáš hneď. Väčšinou to riešime rozhovorami, sme k sebe otvorený vo všetkých ohľadoch. Po každom nerutínnom zásahu máme debriefing kde sa navzájom rozprávame celá čata, aj tí, ktorí pri výjazde neboli, riešia sa tam pocity, ale aj technické prevedenie zásahu, každí má možnosť sa tam vyjadriť. Návrhy na změnu Odpověď: Neviem, u nás maká celkom v pohode, nakoľko má podporu z operačného strediska a keď nie, tak na každej čate má jedného peera, to je hasič, ktorý prešiel psychologickym kurzom u neho. Takže u nás je to celkom fajn vykukané. Hasič, ktorý má svojho prvého mŕtveho, s ním automaticky má osobný pohovor. 55

66 Tabulka č. 14 Analýza rozhovoru č. 4 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji ѵ Relativně důvěřuji - Nedůvěřuji - Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc ѵ Částečné vědomosti - Přirozené znalosti - Návrhy na změnu Mlčenlivost - Mimopracovní spojení - Rozhovor č. 5 Věk: let Délka služebního poměru: do 5 let Spokojenost: Ano Stát: SR Důvěra v psychologa Odpověď: U psychológa som bol, len keď som nastupoval k hasičom, keby som bol v nejakej zlej situácii, by som ho navštívil. Pár krát som sa s nim stretol, robil mi prednášku o psychológii počas výcviku. Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Mŕtvolu už som videl, ale nič to so mnou nespravilo Áno, viem, čo robit. Návrhy na změnu Odpověď: Psychológ vrámci zboru môže pomáhať v prípade posttraumatického stresu pre hasičov, ktorí zažili ťažký zásah, pripravovať ich na taký zásah. možno častejšími návštevami chlapov v zbore, keby z času na čas prišiel, na kamarádsky pokec, určite by boli chlapi k nemu otvorenejší. 56

67 Tabulka č. 15 Analýza rozhovoru č. 5 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji ѵ Relativně důvěřuji - Nedůvěřuji - Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc - Částečné vědomosti ѵ Přirozené znalosti - Návrhy na změnu Mlčenlivost - Mimopracovní spojení ѵ Rozhovor č. 5 Věk: let Délka služebního poměru: 6 10 let Spokojenost: Ano Stát: SR Důvěra v psychologa Odpověď: Bol som ked na prijímali Nikdy nie súkromne, tiaživé situácie si neberiem k srdcu, vždy som zachoval chladnú hlavu. Moc ho nepoznám. Znalosti v oboru psychologie Odpověď: Zažil a bral som ju sporadicky vnútorne ma neťaží Asi poznal a záleží, v jakej situácii a okolnostiach by sa to stalo. Návrhy na změnu Odpověď: Môže pokecat, vypočuť a odlahčit. Priamym vyváženým jednaním. 57

68 Tabulka č. 16 Analýza rozhovoru č. 6 Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji - Relativně důvěřuji ѵ Nedůvěřuji - Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc - Částečné vědomosti - Přirozené znalosti ѵ Návrhy na změnu Mlčenlivost - Mimopracovní spojení ѵ 7.2 Vyhodnocení rozhovorů U každého rozhovoru byly otázky zapsány do tabulky. Pro výsledné vyhodnocení se tyto tabulky zaznamenaly a byly vytvořeny souhrnné informace. Na závěr se sečetly shodné odpovědi a porovnala se jejich četnost. Tabulka č. 17 Vyhodnocení důvěry psychologa sboru Důvěra v psychologa sboru Důvěřuji Relativně důvěřuji Nedůvěřuji Rozhovor č. 1 - ѵ - Rozhovor č ѵ Rozhovor č. 3 - ѵ - Rozhovor č. 4 ѵ - - Rozhovor č. 5 ѵ - - Rozhovor č. 6 - ѵ - 58

69 Důvěru v psychologa sboru má většina dotazovaných, i když v některých případech není příliš veliká. Při srovnání České republiky se Slovenskou republikou je převažující důvěra u hasičů ze Slovenské republiky. Nejenom že ve svých odpovědích popisovali bližší vztah s psychologem sboru, ale také jsou přístupnější k jeho návštěvě v případě určité nepříznivé situace. Tabulka č. 18 Vyhodnocení znalostí v oboru psychologie Znalosti v oboru psychologie Školená pomoc Částečné vědomosti Přirozené znalosti Rozhovor č ѵ Rozhovor č ѵ Rozhovor č. 3 ѵ - - Rozhovor č. 4 ѵ - - Rozhovor č. 5 - ѵ - Rozhovor č ѵ V této otázce se zjišťovala nejen znalost relaxace a vypořádání se s vzniklým stresem, ale i poučenost v poskytnutí První psychické pomoci. Bohužel zde většina odpověděla tak, že by reagovala spíše instinktivně, nežli dle nějaké naučeného vzorce chování. Při srovnání vyšly výsledky na Slovensku o něco lépe, tedy můžeme mluvit o lepší proškolenosti. Tabulka č. 19 Vyhodnocení návrhů na změnu Návrhy na změnu Mimopracovní spojení Mlčenlivost Rozhovor č. 1 ѵ - Rozhovor č. 2 - ѵ Rozhovor č. 3 - ѵ Rozhovor č Rozhovor č. 5 ѵ - Rozhovor č. 6 ѵ - 59

70 Možná nejdůležitější otázka byla tato, jež se týkala návrhů na změnu. Jelikož sami hasiči své návrhy říkali, žádné jim nebyly podsouvány a oni si mohli vybrat jakoukoliv odpověď. Překvapivě se respondenti shodli na dvou věcech, a to na dodržování určitého lékařského tajemství a větším kontaktu mezi psychologem a hasičem. Pouze jeden z dotazovaných neuvedl žádný návrh, jelikož je s psychologickou službou HZS spokojen. Zatímco v České republice je problém s důvěrou právě z toho důvodu, že se hasiči obávají o svá pracovní místa, kdy jim psycholog po náročném zásahu může nařídit pobyt v domácím prostředí, se kterým přichází ztráta peněz, na Slovensku by své psychology chtěli vidět podstatně více než dosud. I když tato informace nemůže být zcela relevantní vzhledem k dalším informacím od dotazovaných, kteří řekli, že i v České republice není tak úzký vztah mezi hasičem a psychologem, který by měl být. 60

71 8 Diskuze Diplomová práce měla za cíl porovnat psychologickou službu a její systém u Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Vzhledem k většímu nadhledu na zvolené téma se však ukázalo, že pojmout celou problematiku není možné a bylo by za potřebí provést výzkum v širších měřítcích. Přesto bylo provedeno značné úsilí k naplnění předdefinovaných cílů. Během výzkumné části bylo využito kvantitativní i kvalitativní metody. Kombinací obou těchto metod se předpokládalo větší proniknutí do tématu a tím objektivnější přístup a zhodnocení celé situace. U kvantitativní metody byl zvolen dotazník s kombinací uzavřených a v některých případech polozavřených otázek. Dotazník představuje jednoduchý způsob vyhodnocení výsledků i od velkého počtu respondentů. Jeho zápornou vlastností je jeho strohost. I v případě otevřených odpovědí se dotazník stává nedokonalým, jelikož nikdy není možné nabídnout dostatek invencí, které by dotazované navedli k větší úplnosti odpovědí. Proto byla zvolena i metoda kvalitativní, kdy se jedná o nenumerické šetření a interpretaci. Přesto, že v kvalitativních metodách se hovoří o subjektivním charakteru zaměřeného spíše na porozumění chování lidí, než na získání objektivního důkazu, v této diplomové práci byla snaha spíše získat větší objem dat a zodpovězení otázky. Díky tomu bylo použito i kódování dat, které nám pomáhá se ve spleti odpovědí vyznat a určit pouze podstatné informace zapadající do logické posloupnosti práce. Vzhledem k tomu, že při vyhodnocování dotazníků byla použita metoda dobré shody chí-kvadrát, zajímalo nás, zda jsou si obě organizace podobné. K vypočteným výsledkům je nutné dodat, že nebylo možné zamítnout nulovou hypotézu o shodě. Nepotvrdily se statisticky významné rozdíly, jak jsme předpokládali. V otázce, jak moc hasiči znají možnosti psychologické služby, odpovědělo 28 českých hasičů, že pracovní náplň a nabízené služby z řad psychologů znají. Naproti tomu ve Slovenské republice takto odpovědělo 36 dotazovaných příslušníků. Přesto tento rozdíl nebyl statisticky významný a pouze potvrdil nabízené tvrzení. Další oblastí byly otázky směřující k objasnění vztahu mezi psychologem a hasičem jako takovým. V této části je zajímavý rozpor, jelikož větší část hasičů z ČR 61

72 uvedla, že svého psychologa zná, avšak při odpovědích, zda jej navštívili, převažovali respondenti ze Slovenské republiky. Navíc v doplňující otázce většina českých hasičů uvedla důvod návštěvy pracovní styk, jako cvičení, či vypracování nutného pro povýšení. Namísto toho slovenští hasiči, kteří psychologa navštívili, jeho pomoc vyhledali v odvětví krizové intervence, či v osobních problémech. Na tuto oblast navazovala (nikoli chronologicky) otázka, která zjišťovala, kdy by byl tedy pro hasiče ten správný čas, kdy by chtěli psychologa vidět. Vycházelo se především z předešlých rozhovorů s hasiči v ČR, kteří tvrdili, že pokud by psychologa chtěli vidět, tak jen v rámci příprav. Po traumatické události však nikoliv, vlivem špatné organizační struktury. Touto strukturou je myšleno nedodržení určité mlčenlivosti a strach o ztrátu peněz. V případě, že psycholog usoudí, že by hasič měl raději zůstat doma, nejen že tak musí učinit, ale ještě přijde vlivem nuceného volna o peníze. Navíc dle oslovených hasičů, tento krok je daleko horší, než kdyby měli zůstat v práci. Vzhledem k tomu, že pouze u této otázky bylo možné zaškrtnout více odpovědí, nedošlo zde k použití stejného výpočtu s metodou dobré shody, ale pouze ke grafickému porovnání. Z něho je mnohem lépe vidět rozdíl, i když ne tolik markantní, že opravdu čeští hasiči by raději byli v kontaktu s psychologem v rámci běžné přípravy, jako jsou školení a kurzy. Oproti tomu na Slovensku by svého psychologa sboru měli raději po boku po traumatické události. Tyto dopovědi však neznamenají, že v ČR by byl psycholog žádoucí pouze během rutinní činnosti. Jak bylo již napsáno, v otázce bylo možné odpovídat více možnostmi a tak někteří použili odpověď jednu, ale jiní téměř všechny. Konkrétněji na otázku pomoci po traumatické události navazoval dotaz, který zjišťoval, koho by hasiči vyhledali raději. Mohli vybírat z několika možností, kdy jedna byla právě psycholog sboru, člen intervenčního týmu a jiná osoba např. někdo blízký, či důležitý. V tomto případě by 47% českých hasičů zvolila pomoc psychologa, avšak na Slovensku by se k této variantě uchylovalo téměř 57%. Naopak člena intervenčního týmu by vyhledalo stejné množství respondentů v Čechách i na Slovensku. U této otázky byla možnost dopsání odpovědi do kolonky ostatní. Objevovaly se tu odpovědi jako je žena, rodina, ale i nikdo. Právě možnost dopsání odpovědi byla někdy velmi zajímavá, i když statisticky neměla žádný vliv. Opět tedy vyšlo vyšší procento hasičů ze Slovenska, kteří by se uchylovali spíše k péči ze strany psychologa. 62

73 Předposlední oblastí v dotazníku se ani tolik netýkala přímého kontaktu mezi psychologem a hasičem, ale o pracovní náplň psychologů a chuť se vzdělávat ze stran hasičů. Co se týče školení a kurzů, kromě otázky zjišťující na kolik hasiči znají psychologa sboru, odpovídali čeští hasiči vícekrát kladně než slovenští, přesněji větší množství dotazovaných uvedlo, že se zúčastnili školení a kurzů během psychologické přípravy. Toto zjištění je více než příznivé a o to víc, že v doplňující otázce na spokojenost s těmito kurzy uvedli všichni zúčastnění hasiči z ČR, že byli spokojeni. Na druhou stranu je nutné uvézt, že 13% není příliš veliké procent hasičů, kteří se tímto způsobem vzdělávali. Posledním bodem s nejvíc kontroverzní otázkou se týkal přímo názoru, zda je podle hasičů psycholog sboru pro ně užitečný. V této jediné otázce vypočtená hodnota chíkvadrátu převyšovala kritickou hodnotu, a tak bylo možné zamítnout nulovou hypotézu o shodě a přijmout tvrzení, že na 5% hladině významnosti existuje mezi hasiči z ČR a SR statisticky významný rozdíl. V SR odpovědělo kladně pro užitečnost psychologů 40 dotazovaných, na místo v ČR to bylo 31 respondentů z celkového počtu 41. Z tohoto výsledku je možné vyvodit závěr, že čeští a slovenští hasiči mají srovnatelnou péči, zhruba stejně navštěvují psychology sboru (ať je to z jakéhokoliv důvodu), přibližně stejně dochází ke školením a kurzům, ale v názoru na psychologickou službu se liší. S tím také může souviset fakt, že mladší hasiči berou psychologa jako běžného kolegu, který k jejich rutinní práci patří, zatímco starší hasiči, kteří vedli v ČR, jsou spíše konzervativnější. Velmi nás zajímal bližší názor hasičů, proto došlo k osobnějšímu kontaktu ve formě rozhovoru. V něm jsme nejen zjišťovali, nakolik jsou vzděláni ohledně psychologie, ale řešili jsme i přímo otázku vzájemné důvěry a především návrhy pro to, aby vzájemná interakce dosahovala lepších výsledků. V rozhovorech jsme se nejen dozvídali další informace, ale v našich otázkách se skrývali tři hlavní kategorie, na které jsme se snažili najít odpověď. První kategorií byly znalosti, vědomost v oboru psychologie. Nejednalo se v tomto případě o nějaký teoretický rámec, ale spíše o uplatnění během práce, umění pomoci druhým, ale i sobě v náročných situacích. Vědět jak relaxovat a co v případě nouze dělat. Přesto, že se nejednalo o reprezentativní vzorek vzhledem k počtu rozhovorů, dá se říct, že určití nástin problematiky jsme dokázali obsáhnout a další kroky by sloužily k širšímu bádání. V odvětví znalostí v oboru psychologie se nejednalo o moc velké rozdíly ve srovnání České a Slovenské republiky. Čímž můžeme potvrdit i výsledky z provedených dotazníků. 63

74 Druhou kategorií byla důvěra v psychologa. Z tak malého počtu dotazovaných není možné provádět konečné závěry, ale to jsme si vyzkoušeli v daleko větším počtu respondentů během dotazníků. Tedy je možné říci, že i kdybychom měli širší rozbor dotazovaných, dospějeme k podobným odpovědím a to, že více věří svým psychologům na Slovensku. Na toto zjištění navazuje i otázka z dotazníku a to, zda je podle hasičů psycholog sboru užitečný. V této otázce byla jasná převaha kladných odpovědí ze Slovenské republiky. Posledním bodem rozhovoru byly vlastní návrhy hasičů na zlepšení vztahu mezi nimi a psychology. Překvapivě se objevovaly ty samé odpovědi a to dodržování mlčenlivosti a větší kontakt. Dodržování mlčenlivosti by si hasiči představovali jako určitou obměnu lékařské tajemství, i když psycholog není lékař. Jejich nedůvěra pramení právě v obavy, že jejich problémy vyzradí nadřízeným. O kontakt by stáli mimo zásahy, kdy by psycholog přišel jen v přátelské atmosféře a tím si i našel lepší cestu k příslušníkům. Toto zjištění je určitě velmi zajímavé a nebylo by od věci se jím více zajímat a zasadit jej v praxi. 64

75 9 Závěr Cílem práce bylo porovnání psychologické služby Hasičského sboru v České a Slovenské republice. Práce si rovněž dala za cíl nejen tyto služby porovnat, ale nabídnout nové alternativy na zlepšení systému dosavadní práce psychologů. K tomu bylo zapotřebí stanovení časového harmonogramu, sběr dat a posouzení dosavadního vývoje v probírané problematice. Jelikož se tímto tématem přímo nezabývala přímo žádná publikace, pro srovnání musely být vymyšlené nové kroky, které by dokázaly uchopit zvolené téma. Nejprve byly v teoretické části přiblíženy náročné situace, s nimiž se hasiči setkávají. Tento úvod byl zvolen z toho důvodu, aby byla zřejmá vazba v psychologickém působení na mysl příslušníků. Rizikové povolání, ke kterému hasičská profese patří, vyžaduje odolné a vyrovnané osobnosti. A právě zde začíná součinnost mezi psychologem a hasičem, s kterým se odborník na duševní zdraví setkává již při výběrovém řízení. Na to navazuje další část práce a to popis psychologických služeb v ČR a SR. Nejen že je v práci popsána náplň práce psychologů v obou státech, ale je zde i výčet rozdílů, které mezi nimi panují. Tento popis se mohl uskutečnit hlavně díky pomoci psychologů sboru v obou státech. Především na Slovensku není možné si potřebné informace tak lehce dohledat jako v Čechách. V další, praktické části bylo již využito bádání za použití výzkumného šetření. Nejednalo se tedy pouze o slovní popis s důrazem na rozdíly, ale o konkrétní bádání v terénu. K tomuto účelu byly použity dvě metody výzkumu- kvantitativní a kvalitativní a rovněž statistické porovnání dat z jednotlivé časové období. V prvním případě byla pro naše zkoumání vybraná metoda dotazníku. K jeho vyhodnocení byly použity data pocházející od 82 respondentů. Závěrem dotazníkového šetření byla odpověď, zda stanovené tvrzení lze statisticky dokázat. První tvrzení znělo, že mezi slovenskými a českými hasiči je rozdíl ve vnímání psychologické služby. Druhé tvrzení bylo, že mezi slovenskými a českými hasiči jsou rozdíly v proškoleních a připravenosti na mimořádné události. Ke stanovení, zda jsou tato tvrzení správná, byla použita metoda dobré shody (chí-kvadrát). Vzhledem k tomu bylo nezbytné stanovit i tzv. nulové hypotézy, že uvedený vztah neplatí, tj. že sledovaný rozdíl neexistuje. Pouze u jediné otázky byla vypočtená hodnota chí-kvadrátu vyšší nežli hodnota kritická. Díky tomu bylo možné zamítnout stanovenou nulovou hypotézu, která vypovídala o shodě dvou souborů, 65

76 v našem případě hasičů v České a Slovenské republice. Proto bylo možné u otázky, zda je pro hasiče psycholog užitečný přijmout tvrzení, že na 5% hladině významnosti existuje mezi hasiči z ČR a SR statisticky významný rozdíl s výslednou hodnotou χ² = 8,53. Avšak u ostatních šesti otázek k tomuto přijmutí nemohlo dojít, jelikož výsledná hodnota chíkvadrátu nikde nepřevyšovala kritickou hodnotu. Je tedy možné z dotazníkového šetření vyvodit závěr, že čeští i slovenští hasiči navštěvují přibližně stejně své psychology sboru, mají obdobné znalosti v psychologii, včetně nabízených služeb z řad psychologů, a jsou také a srovnatelně proškolování. U kvalitativního šetření byla použita metoda rozhovoru za použití otevřeného kódování. U rozhovorů bylo osloveno 6 respondentů. Během rozhovorů jsme se dozvěděli bližší informace o tom, zda hasiči ví, jak o sebe a své blízké pečovat v rámci psychické pohody, na kolik důvěřují svým psychologům, a co by případně navrhovali změnit. Opět jsme během kódování dat dospěli k závěru, že oba státy jsou na tom v daných otázkách na tom stejně. Proto bychom rádi jen zdůraznili návrhy na zlepšení fungování systému psychologické služby. Hasiči se v této otázce shodli, že by psycholog měl nejen více trávit čas se samotnými příslušníky, ale měl by dodržovat určitou mlčenlivost, jako je tomu u lékařské profese. Co se týče statistických dat, ačkoliv bylo ve sledovaném období v obou státech odmítnuto velmi podobné procento uchazečů, lze říci, že ve Slovenské republice je jak počet krizových intervencí, tak i poradenských péčí výrazně nižší, než v České republice. Avšak s přihlédnutím na poměrné množství počtu hasičů v Čechách a na Slovensku, statisticky se jedná o data podobná a nijak nevybočující. Závěrem je možné říci, že cíl práce byl splněn. Psychologická péče v České a Slovenské republice je srovnatelná. Jediným rozdílem je vlastní názor hasičů na psychologa a jeho důležitost u sboru. Avšak tento názor nelze dokázat na myšlence, že slovenští hasiči více věří svým psychologům. Část, která se ubírala směrem na možné návrhy pro zlepšení systému psychologické služby Hasičského záchranného sboru v obou státech, odhalila, že by hasiči ocenili mlčenlivost ze strany psychologů a větší vzájemný kontakt, jenž by mohl mít vliv na získání větší důvěry. 66

77 Resumé Diplomová práce je zaměřena na srovnání psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice. Práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá definicí zátěžových situací se specifikací na hasičskou profesi a definicí psychologické služby v obou státech. U této definice je nejen popsána náplň práce psychologů v obou státech, ale rovněž jsou zde zdůrazněny rozdíly ve fungování psychologické péče. Praktická část obsahuje výzkumné šetření zjišťující odpovědi na stanovené tvrzení o rozdílech mezi psychologickou službou Hasičského záchranného sboru v Čechách a na Slovensku. Cílem práce bylo porovnání a obohacení psychologů sboru o vzájemné rozdíly a názory samotných hasičů. Z výzkumu vyplývá, že nebylo možné dokázat rozdíly mezi psychologickou službou sboru v České a Slovenské republice. Jediným rozdílem byl vlastní náhled hasičů na důležitost psychologů v rámci jejich profese, kde čeští hasiči byli vůči užitečnosti psychologů pro ně samotné negativní. Výstupem práce bylo rovněž zodpovězení otázky, jak by mohli psychologové zlepšit vzájemnou interakci s hasiči. Odpovědí na tuto otázku bylo dodržování mlčenlivosti z řad psychologické služby a větší kontakt mezi hasiči a psychology i mimo zátěžové situace. Summary The diploma thesis is aimed at comparison of psychological service of Fire Departments in the Czech and Slovak Republic. The thesis is divided into two parts. The first part, the theoretical one, deals with the definition of stressful situations specific to firefighting occupation and the definition of psychological services in both countries. In this definition, not only the contents of a psychologist s job in both countries are described, but also differences in functioning of psychological service are mentioned. The practical part contains a survey discovering answers to a given statement about differences between psychological service of Firefighting Department in the Czech Republic and Slovak Republic. 67

78 The goal of the thesis was to compare; it also strives to enrich psychologists with mutual differences and opinions of fire fighters themselves. From the survey we can say that it is not possible to prove any significant differences between psychological services in both countries. The only difference was how Czech firefighters view psychological service, as their opinion of usefulness of psychologists was negative. Another outcome of the thesis was to determine how psychologist could improve mutual interaction with fire fighters. The answer was upholding professional silence among psychological service and more contact with fire fighters and psychologists even out of stressful situations. 68

79 Použitá literatura [1] BAŠTECKÁ, Bohumila a kolektiv: Terénní krizová práce Psychosociální intervenční týmy, Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, ISBN X. [2] BAŠTECKÁ, Bohumila, Goldman, Petr. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, ISBN [3] BURIÁNKOVÁ, Helena, RYBA, Alan Systém Psychosociální intervenční služby - PIS na Zdravotnické záchranné službě hl.m. Prahy ÚSZS. Urgentní medicína. České Budějovice: MEDIAPRAX CB s.r.o, 2009, roč. 12, č. 2, s ISSN: [4] HARVAN, Miroslav Psychológia zdravia. Bratislava: Sekcia psychológie zdravia SPS pri SAV, ISBN [5] MÁTEL, Andrej, SCHAVEL, Milan et al. Aplikovaná sociálna patológia v sociálnej práci. Bratislava: VŠ ZaSP sv. Alžběty, ISBN [6] MÁTEL, Andrej, SCHAVEL, Milan, MÜHLPACHR, Pavel, ROMAN, Tibor. Aplikovaná etika v sociálne práci a ďalších pomáhajúcich profesiách. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety. ISBN [7] MATOUŠEK, Oldřich et al., Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, s. r. o ISBN [8] MATOUŠEK, Oldřich: Slovník sociální práce. Praha: Portál; ISBN [9] PANČOCHOVÁ, Soňa. Jak zvládnout traumatizující situace. Informace pro hasiče, jak reagovat v situacích extrémně psychicky náročných, Zlín: HZS ČR, [10] SOTOLÁŘOVÁ, Marie. Psychologická služba HZS ČR. 150 hoří: magazín požárníků. Praha: Panoráma, roč. 13, č. 7. ISSN: [11] SOTOLÁŘOVÁ, Marie. Posttraumatický intervenční tým HZS ČR, Praha: Ministerstvo vnitra Generální ředitelství hasičského záchranného sboru, [12] ŠPATENKOVÁ, Naděžda et al. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada Publisching ISBN [13] ŠVANDOVÁ, Markéta. Požárníci a stres. Psychologie požárníka. 150 Hoří, 1994, č. 4/1, příloha, lit. 4. [14] ŠVÁB, Svatoslav. Psychologie práce pro nováčky, hasiče- záchranáře, ale nejen pro 69

80 ně. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, ISBN: [15] VODÁČKOVÁ, Daniela. Krizová intervence. Praha: Portál, ISBN [16] VRBOVÁ, Zuzana, DOHNAL, David. Aktualizace koncepce psychologické služby HZS ČR pro roky Praha: MV GŘ HZS ČR, Internetové zdroje [17] ČÍRTKOVÁ, Ludmila, SPURNÝ, Joža. Péče o policisty po extrémních stresových situacích. Policista. [online]. 2001, 12. Dostupný z: [18] DITTRICHOVÁ, Zuzana. Deset let psychologické služby HZS. Časopis 112 [online]. 2014, roč. 2014, č. 1, s [cit ]. Dostupné z: HZS-CR.pdf [19] HZS ČR. Konference a mezinárodní projekty. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online]. [cit ]. Dostupné z: -mezinarodni-projekty.aspx [20] HZS ČR. Přijetí do služebního poměru: Podmínky přijetí a další informace. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online] [cit ]. Dostupné z: [21] HZS ČR. Psychodiagnostická vyšetření: Vstupní vyšetření. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online]. [cit ]. Dostupné z: [22] HZS ČR. Psychologická služba: Psychologická služba HZS JčK. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online] [cit ]. Dostupné z: [23] HZS ČR. Psychologická služba: Psychologická služba. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online]. [cit ]. Dostupné z: 70

81 [24] HZS ČR. Psychologická služba HZS Kraje Vysočina: Psychologické pracoviště. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. Psychologická služba [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] HZS ČR. Vzdělávání příslušníků a zaměstnanců HZS ČR. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. [online]. [cit ]. Dostupné z: -zamestnancu-hzscr.aspx [26] Liberecký kraj: Hasičský záchranný sbor České republiky. Psychologická služba[online]. Praha: Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR [cit ]. Dostupné z: [27] PAVLUVČÍKOVÁ, E Psychosociálna pomoc rizikovým skupinám v krízovej situácii. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, Prešov Dostupné z: [28] Psychologická služba. MINISTERSTVO VNÚTRA. [online] [cit ]. Dostupné z: [29] SOTOLAŘOVÁ, Marie. 150 hoří: odborný časopis požární ochrany [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, roč. 2003, č. 7 [cit ]. Dostupné z: [30] ŠÚŃOVÁ, Denisa. Psychologická pripravenost hasičov. [online] [cit ] Dostupní na [31] ŠVARC, Jiří. Principy krizové intervence. Olomouc: Solen, s.r.o., roč. 2003, č. 6. ISSN Dostupné z: [32] VRBOVÁ, Zuzana. Ministerstvo vnitra České republiky. [online] [cit ]. Dostupné z: [33] Vzdělávací a pracovní činnost peera SPIS. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. [online]. [cit ]. Dostupné z: -pracovnicinnost-peera-spis/t1036/ 71

82 [34] VRBOVÁ, Zuzana Úkoly psychologické služby HZS ČR při řešení mimořádných událostí a krizových stavů Praha: MV GŘ, [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] WIRNITZER, Jan a Dan PROKOP. Největší důvěru mají hasiči, věří jim téměř všichni Češi. MAFRA, a.s. [online] [cit ]. Dostupné z: /domaci.aspx?c=a080218_142115_domaci_dp Legislativa [36] Nařízení ministerstva vnitra SR č. 150/2012 o podrobnostech poskytnutí zdravotní pomoci a specifické zdravotní pomoci v Policejním sboru, v Hasičském a záchranném sboru a Horské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů [37] Nařízení Ministra vnitra Slovenské republiky č.103/2011o rozsahu a lhůtách psychologického vyšetření na řízení motorového vozidla s právem přednosti jízdy, ve znění pozdějších předpisů [38] Nařízení Ministerstva vnitra č. 34/1999 k zajištění plnění úkolů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při výkonu služby a při práci, ve znění pozdějších předpisů [39] Nařízení ministra vnitra SR č. 17/2004 o vykonávání psychologické činnosti a o poskytování psychologické pomoci v Hasičském a záchranném sboru, ve znění pozdějších předpisů [40] Pokyn Generálního ředitelství a Nařízení Ministerstva vnitra č. 36/2005, kterým se stanoví podrobnosti k zabezpečení plošného pokrytí území ČR jednotkami PO, ve znění pozdějších předpisů [41] Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 58/2008, kterým se stanovují požadavky na tělesnou zdatnost občana při přijímání do služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky a na tělesnou zdatnost příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky pro výkon služby na služebním místě, na které má být ustanoven a organizace zkoušek tělesné zdatnosti a tělesné přípravy, ve znění pozdějších předpisů [42] Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 32/2006, kterým se stanovují podmínky pro povolávání psychologa Hasičského záchranného sboru ČR do výkonu služby v operačním řízení, ve znění pozdějších předpisů 72

83 [43] Pokyn prezidenta Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky č. 23/2010 o obsahu základní přípravy, ve znění pozdějších předpisů [44] Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne č. 30/2008, kterým se stanovuje systém poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům Hasičského záchranného, ve znění pozdějších předpisů [45] Pokyn prezidenta Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky č.24/2013 o posuzování psychické způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů [46] Pokyn prezidenta Hasičského záchranného sboru č. 41/2005 o jednotném postupu při posuzování psychické způsobilosti uchazeče o přijetí do služebního poměru v Hasičském a záchranném sboru a příslušníka Hasičského a záchranného sboru na vykonání činností v Hasičském a záchranném sboru a dalšími podmínky uvedenými ve služebním předpise, ve znění pozdějších předpisů [47] Pokyn prezidenta Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky č. 33/2010 o obsahu speciální odborné přípravy, ve znění pozdějších předpisů [48] Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR - částka 70/2008. [49] Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR- částka 29/2003 [50] Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR- částka č. 38/2003 [51] Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR- částka č. 32/2006 [52] Sbírka pokynů Prezídia Hasičského a záchranného sboru č. 19/2005 o vykonávání krizové intervence a poskytování posttraumatické péče v HaZZ [53] Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů [54] Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění Vyhlášky č. 407/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů [55] Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění Vyhlášky č. 407/2008 Sb. [56] Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů [57] Vyhláška č. 247/2001 o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany,ve znění Vyhlášky č. 226/2005 Sb. 73

84 [58] Výnos Ministra dopravy, pošt a telekomunikace z č. 4052/2010/SCLVD/ z M o minimálních požadavcích na zdravotní způsobilost člena posádky plavidla a kapitána malého plavidla [59] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zejména v oblasti ochrany obyvatelstva a civilní ochrany, IZS a krizového řízení, ve znění pozdějších předpisů [60] Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů [61] Zákon č. 315/2001 o Hasičském a záchranném sboru, ve znění pozdějších předpisů Konzultace [62] BÁLKOVÁ, Barbora. Osobní konzultace ke statistickým datům psychologické služby v ČR. Praha [63] HARVAN, Miroslav. Osobní konzultace ke statistickým datům psychologické služby v SR. Bratislava [63] JANČOVIČOVÁ, Silvia. Osobní konzultace ke statistickým datům psychologické služby v SR. Bratislava

85 Seznam příloh Příloha č. 1- Etický kodex pracovníka linky důvěry a pracoviště linky důvěry Příloha č. 2- Etický kodex internetové poradny Příloha č. 3- Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR- částka č. 32/2006 Příloha č. 4- Dotazník ČR Příloha č. 5- Dotazník SR 75

86 Příloha č. 1- Etický kodex pracovníka linky důvěry a pracoviště linky důvěry Jana Anastázie Hladíková Srovnávací studie psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice 76

87 Příloha č. 2- Etický kodex internetové poradny Jana Anastázie Hladíková Srovnávací studie psychologické služby Hasičského záchranného sboru v České a Slovenské republice 77