nském m kraji pro rok 2007

Transkript

1 Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínsk nském m kraji pro rok 2007

2 Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2007 PhDr. Jana Spathová Mgr. Eva Lidáková Zlín 2007

3 Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2007 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), předprojektovou a projektovou dokumentaci památek, ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy pro daný kalendářní rok na předepsaném formulář a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky financovány od roku 2003.

4 OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU - (profánních a sakrálních, nemovitých i movitých), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. Zámek v Holešově město Holešov se v březnu roku 2005 stalo vlastníkem objektu zámku a zahrady s oborou a plánuje celkové zprovoznění areálu, který byl již několik let nevyužíván. Finanční zajištění obnovy si vyžádá sdružení prostředků z více zdrojů (EU, Program záchrany architektonického dědictví MKČR, Programy ministerstva životního prostředí aj., celkové náklady na obnovu objektu zámku činí cca 350 mil. Kč, cca 200 mil. Kč na obnovu chráněného parku). V letošním roce byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši ,- Kč, z Programového fondu ZK pak příspěvek ve výši ,- Kč. V rámci programů dalšího plánovacího období EU předpokládá město financování obnovy i z této oblasti, především následné zprovoznění objektu. Město Holešov předpokládá i využití dalších zdrojů při obnově a zprovoznění památky příspěvky z krajského rozpočtu, soukromých zdrojů sbírky, aktivity občanského sdružení Castellum Holešov, které vyvíjí činnost a jeho snahou je pomoci městu ve zprovoznění památky. Z Fondu kultury na obnovu památek pro rok 2007 je žádáno na dokončení odvlhčení systémem HYDROPOL.

5 Zříceniny hradu Cimburku Cimburk se řadí k nejvýznamnějším objektům lucemburské hradní architektury u nás. Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Cimburka u Koryčan je díky dispozici a mnohým in situ uchovaným architektonickým článkům uměleckohistoricky a památkově natolik cenná, že její hodnoty přesahují nadregionální úroveň a má proto celorepublikový význam.z toho přirozeně vyplývá zodpovědnost, s níž je zapotřebí k její ochraně a údržbě přistupovat. Z hlediska současného využití nabízí Cimburk seznámení se s jeho architektonickým a historickým vývojem v podobě prohlídek po bezpečných částech hradu určených pro širokou veřejnost. Stejně tak je dějištěm různých kulturních akcí. Hrad je součástí rozsáhlého ekosystému chřibského přírodního parku, kde se uplatňuje jako zajímavá krajinná dominanta. I přes probíhající sanační práce jsou části hradních substrukcí v havarijním stavu. V r by mělo být provedeno zejména dokončení sanace šíjové hradby. V letošním roce je objekt zapojen do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a obdržel příspěvek ve výši ,- Kč. V minulých letech byla záchrana zříceniny financována zejména z prostředků vlastníka a z rozpočtu ZK. Současní vlastníci objektu Obec Koryčany a Občanské sdružení POLYPEJE do budoucna plánují naplnění vize o funkci hradu jako regionálního centra kultury, jež zapadne do celkového kontextu historického a přírodního prostředí. Pokud jde o vztah Cimburka jakožto turistického produktu vzhledem k cestovnímu ruchu a prosperitě regionu, již nyní je možno spatřovat první výsledky. Za zmínku stojí i dočasné expozice pořádané u příležitosti kulturních akcí (hudební produkce, divadelní a šermířská vystoupení, sochařské symposia aj.). Cimburku jsou věnovány také obsáhlé internetové stránky. Návštěvnost hradu každoročně narůstá, což si uvědomují i místní podnikatelé, zejména v oborech pohostinství a stravování. Objekt byl v minulých letech zapojen take do Programu CULTURA Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov do budoucna je pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeol. výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V roce 2007 se počítá s obnovou průchodu Přemyslovskou bránou, úpravou jižního a západního parkánu, s interiérem Západního palace a Východního paláce. V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a ZK. V letošním roce byl rovněž poskytnut příspěvek z Havarijního programu MK ČR ve výši ,- Kč. Barokní hřbitov ve Střílkách intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba (z důvodu probíhajících stavebních prací dosud neosazeno), kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno ,-

6 Kč, z toho MK ČR Program záchrany a Havarijní program, OkÚ Kroměříž ,- Kč, ,- Kč Zlínský kraj, ,- Kč Obec Střílky (vlastník) a Občanské sdružení za záchranu hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ,- Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnu pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. V letošním roce byl přiznám z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši ,- Kč. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2007 je žádáno na provedení opravy pohledově čelního opěrného bosovaného zdiva včetně destruovaných kamenných částí zdiva, výměnu vadných římsových částí, výměnu dožilých říms pod balustrem, restaurování kamenných prvků zdiva, restaurování balustru (kamenné poprsně) z vnějšího pohledu, doplnění kamenných částí po kotvení. Areál kláštera na Velehradě s bazilikou přesahuje svým významem hranice našeho státu. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování aspektů historických, uměleckých a architektonických. Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhá od roku 2002 intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračují i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče. Práce na památkové obnově kláštera probíhají i v letošním roce zejména práce restaurátorské na Slovanském sále. Celý areál má nadregionální a nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (dnes zcela dožilá a do objektu zatéká), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech restaurování obrazů v Královské kapli a obrazů v jednotlivých bočních kaplích. V r proběhla oprava věží, v roce 2006 byla zahájena oprava střech (dokončena část nad presbytářem a transept, pokračuje část nad lodí (poskytnut příspěvek z rozpočtové rezervy státu ve výši ,- Kč), pokračuje památková obnova lapidária. V letošním roce je plánována II. etapa dokončení prací na restaurování jedné z bočních kaplí 1. pol. 18. stol. (žádost na Fond kultury obnovy památek). Zpracován komplexní pasport interiéru. Přiznána dotace z Finančního mechanismu Norska ve výši ,- euro na restaurátorské práce v presbytáři, transeptu a s tím souvisejích bočních kaplích. Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla do budoucna proběhnout oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava ohradní zdi kláštera a kaple sv. Vendelína. Celkové

7 náklady na obnovu činí cca 300 mil. Kč, takže je třeba hledat další zdroje financování. Boční oltář Sedmibolestné Panny Marie v kostele Nanebevzetí P. Marie v Holešově komplexní restaurátorský zásah, nedílná součást výzdoby interiéru z r. 1708, vrcholné dílo z období baroka. Zahájení prací na restaurování interiéru I. etapa v roce 2006, dokončení závěrečná II. etapa v r V roce 2006 byla zpracována pasportizace inventáře kostela a restaurátorský průzkumu bočních oltářů, hlavního oltáře, kazatelny a křtitelnice, které tvoří jednotnou, vynikající vyzdoba onteriéru z 1. pol. 18. stol. Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování interiéru neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto nezbytné provedení pasportizace interiéru, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování průzkumů a předběžných finančních odhadů na restaurování. Na základě těchto kvalitně zpracovaných podkladů bude možné už od letošního roku žádat i další dotace z programů MK ČR na restaurování movitých kulturních památek. Kostel svatého Jana Křtitele v Koměříži zpracování pasportizace obrazové a sochařské výzdoby. Kostel je velmi cennou barokní památkou z pol. 18. stol. jak po stránce architektonické, tak po stránce umělecké, sochařské a malířské. Mobiliář tvoří hodnotná umělecká díla, která dotváří kvalitní výzdobu interiéru kostela nebo jsou tyto předměty deponovány na oratořích. Sochařská I malířská výzdoba kostela vyžaduje odbornou pozornost, proto bylo přikročeno k její odborné evidence. Jedná se zejména o výzdobu hlavního oltáře, bočních oltářů, kazatelny, závěsných obrazů, krucifixů, drobných plastik. Vybavení kostela vyžaduje určité restaurátorské zásahy v budoucích letech. Obrazová sbírka arcibiskupského zámku v Kroměříži v roce 2006 byla zpracována pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko

8 a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů je velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní. Bylo naprosto nezbytné, s ohledem na unikátnost sbírky světového jména, provedení zjištění aktuálního stavu pro celkovou rozvahu postupu údržby a restaurování jednotlivých děl s návrhem potřebné údržby nebo restaurátorského zásahu s tím, aby v budoucnu mohlo být žádáno v rámci restaurování i o dotace ze státních fondů a dalších grantů na restaurování. Na tuto pasportizaci v letošním roce navazuje restaurování obrazů F.W.Tamma Zátiší s mrtvými ptáky a Zátiší s ovocem z let 1705 a Obrazy jsou důležitou součástí obrazárny a byly vybrány jako exponáty I na podzimní výstavu Italské zátiší a jeho recepce ve střední Evropě v Místodržitelském palace v Brně. V současné době jsou obrazy v havarijním stavu. Gotický krucifix z bočního oltáře z kostela Navštívení P. Marie v Zašové restaurování, víceletá památková obnova vynikajícího dokladu vídeňského řezbářského umění Veita Stosse a jeho dílny na našem území, náleží k nejhodnotnějším uměleckým dílům v regionu. Hodnota památky spočívá především v zachování originální modelace a historicky hodnotných povrchových úprav. Socha bude vzhledem ke svému významu po dokončení restaurátorských prací vystavena v samostatné expozici v Národní galerii v Praze. Kříž je postupně restaurován od r. 2003, v současné době jsou přemalby sňaty na barokní a jsou provedeny plošné sondy na původní gotickou polychromii. V letošním roce bude provedena závěrečná etapa.

9 OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická. Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již pátým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK a z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb). Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Dolním Němčí oprava střechy, Huštěnovicích oprava fasády, Jasenné oprava fasády a restaurování, Sadech oprava střechy, Střílkách oprava střechy, Rajnochovicích oprava fasády, Polešovice oprava fasády věže, restaurování, Kunovice výmalba, Pitín statické zajištění a oprava fasády, Vizovice fara oprava střechy, Štípa oprava fasád kláštera, Brumov oprava střechy, Litenčice oprava střechy, Počenice oprava střechy, Uherské Hradiště oprava střechy kostela sv. Františka Xaverského, Rožnov pod Radhoštěm oprava věže). U některých staveb je zahájena obnova v letošním roce (např. u kostela v Březnici oprava schodiště, Malenovicích oprava střechy, Valašském Meziříčí oprava výplní otvorů evangelického kostela, Huslenkách výmalba evangelického kostela aj.). U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR (kostely a fary ve Vizovicích, Uh. Ostrohu). Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být

10 památková obnova kostela v Huštěnovicích (2000) kde proběhla oprava střechy, výměna výplní otvorů a restaurování dochované výmalby interiéru z 19. století, k dokončení zbývá venkovní odvlhčení a fasáda, Jasenné, Kunovicích (1997), kde proběhla oprava střechy, fasády, Pitíně, Polešovicích (1996), kde proběhlo statické zajištění objektu, oprava střechy, k dokončení zbývá fasáda a restaurátorské práce, Střílkách (1998), kde probíhá oprava střechy, Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, kde probíhají postupné obnovné práce prakticky od povodní v roce 1997 atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách, Litenčicích, Polešovicích, Rožnově pod Radhoštěm, Sadech). Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel v Litenčicích (střecha), kostel ve Střílkách (střecha), fara ve Vizovicích (střecha), kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti (střecha), kostel v Brumově (střecha) atd.

11 OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK velmi významný okruh památek zde tvoří tvrze (Hluk) a zámky (v Litenčicích, Uhřicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Vlastník zámku v Litenčicích (objekt navrácen v restituci) převzal objekt v havarijním stavu. V posledních letech probíhá na objektu oprava střech (statické zajištění již bylo provedeno v předchozích letech). Rovněž v tomto případě se celkové náklady na obnovu pohybují řádově kolem 60 mil. Kč. Samostatnou část tvoří měšťanské domy v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Luhačovice, Vizovice a Uherské Hradiště. DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující

12 prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu. Prakticky vzorově mají tento systém vypracováný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku. Široký je okruh také venkovních kamenných plastik nejrůznější sochy svatých (Uherském Hradišti, Uherském Brodě,Tupesích) a také neopominutelných kaplí a božích muk. OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. V potaz je

13 nezbytné brát i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Okruh vybraných památek tvoří zejména roubené stavby na Vsetínsku (Nový Hrozenkov, Velké Karlovice Bzové, na Sihle, Karolinka Raťkov) ale i na Zlínsku (Březůvky). Další vybranou část tvoří obytná stavení z hlíny (Kudlovice, Tupesy, Komňa, Strání, Topolná). Komory (Komňa).

14 OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, jednak jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek. Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 4 let se podařilo s touto podporou zachránit na osm desítek těchto památek.

15 OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně těchnický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Jako příklad úspěšně zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, kde bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken. Taktéž byly od roku 2003 zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je poračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích a restaurování bočních kaplí. Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou restaurováním movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných věřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely).

16 K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží rovněž postupné restaurování velmi hodnotné výmalby z 19. stol. v kostele v Ratajích, zahájení restaurátorských prací v kostele v Holešově, provedení pasportizace a vyhodnocení nejvýznačnějších movitých fondů ve ZK (Velehrad, zámek Kroměříž, Kvasice, Holešov), restaurování Piety z fary v Napajedlích z 1. pol. 17. stol. severoitalské provenience, barokních zpovědnic v Jalubí, barokních soch sv. Markéty a Immaculaty z fary v Uherském Brodě, barokních obrazů z Probošství sv. Mořice v Kroměříži, obrazů v Kvasicích apod.

17 Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje na stavební obnovu restaurování kulturních památek (i nezapsaných v ÚSKP ČR) ve Zlínském kraji pro rok 2007 rekapitulace Celkem 133 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady , 10 Kč Požadované náklady Kč Finanční částka určená pro rozdělení Kč Žádosti o dotaci doručené po stanoveném termínu: 1. Římskokatolická farnost Hluk, nám. Komenského 59, Hluk: Kostel sv. Vavřince v Hluku Lidové stavitelství Celkem 16 žádostí Celkové náklady , 20 Kč Požadované náklady , 50 Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 10 akcí stavební obnovy Stavební obnova Celkem 63 žádostí Celkové náklady , 40 Kč Požadované náklady , 50 Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 53 akcí stavební obnovy Restaurování Celkem 54 žádostí Celkové náklady , 50 Kč Požadované náklady Kč

18 Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 50 akcí restaurování Okres Kroměříž Celkem žádostí 35 Celkové náklady Kč Požadované náklady , 50 Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 15 akcí restaurování Kč, 17 akcí stavební obnovy Kč Příspěvek navržen celkem na 32 akcí památkové obnovy Okres Uherské Hradiště Celkem žádostí 58 Celkové náklady , 50 Kč Požadované náklady , 50 Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 25 akcí restaurování Kč, 17 akcí stavební obnovy Kč, 5 akcí lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na 47 akcí památkové obnovy Okres Vsetín Celkem žádostí 18 Celkové náklady , 50 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 4 akcí restaurování Kč, 7 akcí stavební obnovy Kč, 4 akce lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na 15 akcí památkové obnovy Okres Zlín Celkem žádostí 22 Celkové náklady , 10 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 6 akcí restaurování Kč, 12 akcí stavební obnovy Kč, 1 akci lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na 19 akcí památkové obnovy Z předložených 133 žádostí je navrženo poskytnutí finančního příspěvku na 113 akcí památkové obnovy. Poznámky:

19 KP= kulturní památka