ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 7 REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK

Transkript

1 ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR Zvláštní zpráva č REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK CS

2

3 Zvláštní zpráva č REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU) EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

4 EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel Fax E mail: eca info@eca.europa.eu Internet: Zvláštní zpráva č Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa ( Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN doi: /82609 Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

5 3 OBSAH Body GLOSÁŘ ZKRATKY I IX SHRNUTÍ 1 8 ÚVOD 1 2 POPIS OBLASTI AUDITU 3 5 PŘEHLED ODVĚTVÍ VÍNA V EU V DOBĚ REFORMY 6 8 CÍLE REFORMY 9 10 CÍL, ROZSAH A KONCEPCE AUDITU PŘIPOMÍNKY KONCEPCE REFORMY KOMISE OBECNĚ PROVEDLA ROZSÁHLÝ PŘEZKUM U JEDNÉ DŮLEŽITÉ OTÁZKY VŠAK KOMISE NEPROVEDLA VÝZKUM V DOSTATEČNÉ MÍŘE A NĚKTERÉ PŮVODNÍ NÁVRHY KOMISE NEBYLY PŘIJATY 18 OMEZENÁ OPATŘENÍ NA ŘEŠENÍ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PRODUKCE DOPAD OPATŘENÍ KLUČENÍ A RESTRUKTURALIZACE REŽIM KLUČENÍ OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNU VINIC PROVÁDĚNÍ NÁRODNÍCH RÁMCŮ A KONTROLNÍ SYSTÉMY NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ZÁVĚRY DOPORUČENÍ ODPOVĚDI KOMISE

6 4 GLOSÁŘ Hospodářský rok: Hospodářsk ý rok pro vinařské produkty (popsané v části XII přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007). Začíná 1. srpna každého roku a končí 31. července roku následujícího. Chaptalizace: Proces přidávání cukru do nezkvašeného hroznového moštu s cílem zvýšit obsah alkoholu po kvašení. Koncentrovaný hroznový mošt: Koncentrovaný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně. Obohacení: Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu čerstvých hroznů, hroznového moštu nebo vína v procesu kvašení přidáním sacharózy, koncentrovaného hroznového moštu nebo rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu nebo částečnou koncentrací. Opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic: Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může týkat pouze jedné či více následujících činností: a) změny odrůdové skladby včetně změny pomocí roubování; b) přemístění vinic; c) zdokonalení technik obhospodařování vinic. Běžná obnova starých vysloužilých vinic se za činnost restrukturalizace či přeměny nepovažuje. Podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic může mít pouze formu: a) náhrady producentům za ztrátu příjmů, která souvisí s prováděním tohoto opatření; b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic. Opatření pojištění sklizně: Podpora na pojištění sklizně, která má pomoci udržet příjmy zemědělců, pokud jsou postiženy přírodní pohromou, klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci. Opatření pro destilaci konzumního alkoholu: Podpora udělovaná producentům do 31. července 2012 ve formě podpory na jeden hektar na víno destilované na konzumní alkohol. Opatření pro destilaci vedlejších produktů: Podpora poskytovaná za dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace (matolin a vinných kalů), která byla provedena v souladu s podmínkami stanovenými v bodě D přílohy XVb nařízení (ES) č. 1234/2007. Opatření pro nouzovou destilaci: Podpora udělovaná do 31. července 2012 na dobrovolnou či povinnou destilaci přebytečného vína, o níž rozhodnou členské státy v oprávněných případech krize, aby se snížil či odstranil přebytek a zároveň zajistila kontinuita mezi sklizněmi. Opatření pro vzájemné fondy: Vzájemné fondy poskytují pomoc producentům, kteří se chtějí pojistit proti výkyvům trhů. Podpora Společenství pro zřízení vzájemných fondů může být udělena formou dočasné a postupně se snižující podpory na pokrytí správních nákladů těchto fondů. Opatření spojené s investicemi: Podpora poskytovaná na investice do movitého nebo nemovitého majetku týkajícího se zpracovatelských zařízení, vinařské infrastruktury a marketingu vína, které zlepší celkový výkon podniku a které se týkají jedné či více těchto oblastí: a) produkce či marketing produktů uvedených v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007; b) vývoje nových produktů, procesů a technologií souvisejících s produkty uvedenými v příloze XIb.

7 5 Opatření týkající se zelené sklizně: Zelená sklizeň je úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Použitelná produkce: Produkce vinného moštu určeného ke zpracování na víno a rovnající se celkové produkci, od níž se odečte použití vinného moštu na jiné účely než víno, zejména mošt určený výhradně na přípravu hroznové šťávy a ztráty v důsledku odpařování. Použití koncentrovaného hroznového moštu: Podpora poskytovaná do 31. července 2012 producentům vína, kteří používají koncentrovaný hroznový mošt, včetně rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu, na zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v produktech v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007. Práva na výsadbu: V rámci EU je zakázáno vysazovat víno s různými odrůdami révy, pakliže tato výsadba nemá příslušná práva na výsadbu. Tato práva udělená v hektarech opravňují pěstitele vína víno vysazovat. Tato práva mohou mít formu i) individuálních práv na opětovnou výsadbu, která jsou zemědělcům udělována po vyklučení stávajících vinic, nebo ii) nových práv na výsadbu a práv z národní či regionální rezervy řízených členským státem, která ještě nebyla přidělena konkrétním pěstitelům. Další povinnosti v rámci systému práv na výsadbu jsou popsány v článcích 85f 85n nařízení (ES) č. 1234/2007. Prémie na vyklučení: Podpora udělovaná pěstitelům révy za trvalé odstranění veškeré révy na jejich pozemku či v jejich zemědělském podniku. Propagační opatření: Podpora na informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství. Toto propagační opatření se týká vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo vín s označením hroznové odrůdy. Toto opatření smí zahrnovat pouze: a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření; b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu; c) informační kampaně; d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu a e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření. Podpora Společenství na propagační opatření nesmí být vyšší než 50 % způsobilých výdajů. Registr vinic: Databáze obsahující informace o potenciálu produkce vína každého členského státu. Rektifikovaný koncentrovaný hroznový mošt: Rektifikovaný koncentrovaný hroznový mošt je tekutý nekaramelizovaný produkt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, a který byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění ostatních složek s výjimkou cukru. Režim jednotné platby (SPS): Režim podpory, který nahradil většinu předchozích plateb přímé podpory. V rámci tohoto režimu je podpora oddělena od povinnosti produkovat. Platba v plné výši je však podmíněna tím, že zemědělci musí veškerou svou půdu udržovat v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a musí dodržovat povinné požadavky na hospodaření (SMR) tzv. požadavek podmíněnosti.

8 6 ZKRATKY ha: hektar hl: hektolitr EU-27: Evropská unie, 27 členských států EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EZZF: Evropský zemědělský záruční fond SPS: režim jednotné platby SZP: Společná zemědělská politika

9 7 SHRNUTÍ I. Evropská unie (EU) je největším producentem vína na světě. Se třemi a půl miliony hektarů vinic vyprodukovala EU v hospodářském roce 2007/08 přibližně 160 milionů hl vína. To představuje asi 60 % celosvětové produkce vína. Odhaduje se, že produkce vína představuje zhruba 5 % zemědělské výroby EU. Největšími producenty vína mezi členskými státy jsou Francie, Španělsko a Itálie. II. V roce 2008 zavedla Rada reformu společné organizace trhu s vínem, jejímž cílem bylo v zásadě zlepšit konkurenceschopnost producentů vína v EU a vyvážit nabídku a poptávku v odvětví vína, a to v kontextu dlouhodobého strukturálního přebytku nabídky a zároveň klesající poptávky. Hlavními finančními nástroji této reformy byl jednak dočasný režim klučení a jednak zřízení vnitrostátních programů podpory specifických rozpočtů, které jsou dány k dispozici každému členskému státu, jenž si může zvolit taková opatření (z 11 možných), která nejlépe odpovídají jeho konkrétní situaci. III. Hlavním cílem auditu bylo posoudit dosavadní pokrok, co se týče jednoho z hlavních cílů reformy: zlepšení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Audit se zaměřil na opatření klučení a opatření restrukturalizace a přeměna vinic, která představují dvě největší oblasti výdajů. IV. Za situace celkového (v celé EU-27) dlouhodobého strukturálního přebytku a ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti reforma vytvořila či nově koncipovala nástroje, které mají řešit hlavní problémy trhu s vínem. Na posouzení účelnosti těchto nových opatření (kromě klučení a restrukturalizace), zavedených spolu se zřízením vnitrostátních finančních rámců, které zohledňují diverzitu tržních podmínek na úrovni každého členského státu, je ještě příliš brzy. V. U opatření klučení, které bylo důležitým nástrojem k vyvážení nabídky a poptávky a které mělo odstranit nebo přinejmenším výrazně snížit nerovnováhu na trhu, se při auditu zjistilo, že sazby podpory byly v prvních dvou letech režimu stanoveny příliš vysoko. Zájem o toto opatření přesahoval ve všech letech cílové hodnoty, a to i v roce třetím, kdy byly sazby podpory opět na své původní úrovni. Účetní dvůr se domnívá, že za těchto okolností mohl být režim klučení efektivněj ší neboť je pravděpodobné, že menší zvyšování sazeb podpory nebo dokonce jejich zachování na původní úrovni by bývalo umožnilo dosáhnout se zdroji, které byly k dispozici, výraznějších výsledků, nebo dosáhnout stejných výsledků s menšími zdroji. VI. K očekávanému snížení objemu však nedošlo, protože ostatní opatření neměla předpokládaný dopad. Cílová hodnota vyklučených ha nebyla pro nápravu stávající nerovnováhy na trhu dostatečná. Vycházela z kritérií, která se v praxi nepotvrdila. Sem patří např. ukončení obohacování sacharózou nebo očekávaný účinek doplňkových opatření jako zelená sklizeň či propagace na trhu.

10 8 SHRNUTÍ VII. Co se týče opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic, které je členským státům nyní k dispozici jako součást národních finančních rámců, podařilo se dosáhnout výrazného dopadu na velké plochy vinic v celé Evropě. Toto opatření usnadňuje, a tedy i zrychluje proces kvalitativního přizpůsobování nabídky poptávce a zároveň modernizaci a racionalizaci vinic. Členské státy však využily flexibilitu, která jim byla při provádění tohoto opatření umožněna, na z volení široké škály operací k financování a stanovení velmi rozdílných sazeb podpory. Navíc nárůst výnosů v důsledku restrukturalizace, který nemá žádný zřetelný dopad na celkovou spotřebu, částečně neutralizuje účinky klučení ve Španělsku a v Itálii. VIII. Ačkoli byla přípravná práce Komise z větší části důkladná jak rozsahem, tak hloubkou, některé její původní návrhy se v praxi nenaplnily. Plánovaná liberalizace práv na výsadbu nebyla podložena dostatečným výzkumem. IX. Na základě těchto připomínek doporučuje Účetní dvůr následující: Komise by měla provést odhad stavu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví vína vycházející z aktualizovaných údajů včetně plánované liberalizace práv na výsadbu. Na základě tohoto odhadu by pak měla určit, zda jsou na řešení případné nerovnováhy nutná nějaká opatření. Budou-li považována za nutná další opatření klučení, mělo by se zabránit klučení modernizovaných vinic, a to zavedením dodatečných kritérií způsobilosti, která by se týkala samotné vinice a nikoliv pouze zemědělce. Vzhledem k široké škále operací definovaných členskými státy při provádění restrukturalizačního opatření by měla Komise vytvořit přesnější definici způsobilých restrukturalizačních operací, zejména pak opatření povolených v rámci kategorie zdokonalování technik na obhospodařování vinic. Aby zabránila výplatě nadměrné podpory v případech, kdy platby příjemcům vycházejí z paušálních sazeb na hektar, měla by Komise po členských státech požadovat, aby kontrolovaly (alespoň formou vzorku), že dotace EU nepřesáhnou způsobilé procento skutečných nákladů. Ačkoli na jedné straně EU financuje opatření klučení, aby snížila přebytek produkovaného vína, na druhé straně opatření na restrukturalizaci a přeměnu, aniž by zabezpečovalo nová tržní odbytiště, vede ke zvyšování výnosu vinic, a tudíž i vyprodukovaného objemu vína, což je v rozporu s cílem vyvážit nabídku a poptávku. Komise by proto měla zajistit, aby byla k dispozici vhodná kombinace politik, která by tento rozpor řešila. Co se týče statistických údajů, Komise by měla definovat klíčové ukazatele výkonnosti, které se budou týkat cílů reformy a které umožní včasné měření její úspěšnosti.

11 9 ÚVOD POPIS OBLASTI AUDITU 1. Evropská unie je největším producentem vína na světě. Se třemi a půl miliony hektarů vinic vyprodukovala EU v hospodářském roce 2007/08 přibližně 160 milionů hl vína 1. To představuje asi 60 % celosvětové produkce vína a 5 % zemědělské výroby EU. Mezi členskými státy EU jsou největšími producenty vína Francie, Španělsko a Itálie. 1 Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, registr vinic, Eurostat, bilance dodávek vína. GRAF 1 SKLÍZENÁ PLOCHA VINIC A POUŽITELNÁ PRODUKCE VÍNA (PRŮMĚR Z OBDOBÍ OD 2003/04 DO 2007/08) Sklizená plocha (1 000 ha) Použitelná produkce (1 000 hl) Bulharsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko 0 Sklizená plocha Použitelná produkce 1 V tomto grafu jsou uvedeny pouze členské státy s průměrnou produkcí přesahující 1 milion hl. Hodnoty uváděné u produkce představují upravený průměr, který nezahrnuje nejvyšší a nejnižší hodnoty u každé země za příslušné období. Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína a roční statistika zemědělských produktů.

12 10 2. K vytvoření společné organizace trhu s vínem došlo v roce V té době existovalo jen velmi málo legislativních nástrojů pro regulaci trhu s vínem. Společná organizace trhu tehdy podporovala produkci s prakticky zaručeným odbytem prostřednictvím intervenčních opatření jako např. destilačních opatření či vývozních náhrad, která vedla k vytvoření strukturálního přebytku. Od roku 1976 byl zaveden zákaz nové výsadby a také povinnost destilace nadbytečné produkce. Ke konci 80. let pak byly zvýšeny finanční pobídky za klučení vinic. Reforma společné organizace trhu s vínem v roce 1999 měla za cíl dosáhnout větší rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu prostřednictvím financování restrukturalizace velké části celkové plochy vinic EU a prostřednictvím posílení intervenčních opatření jako např. vývozních náhrad nebo podpory na destilaci a uskladnění. Navzdory posílení intervenčních opatření se rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou dosáhnout nepodařilo, neboť tato opatření ve skutečnosti udržovala dotované odbytiště pro přebytky vína. 2 Vzhledem k tomu, že celková produkce se může rok od roku v důsledku klimatických podmínek výrazně lišit, se strukturální přebytek nejlépe měří s použitím víceletých průměrů. Odhad 14,5 milionu hl se zakládá na analýze Komise pro období , přičemž vlastní analýza Účetního dvora se od tohoto odhadu nijak výrazně neliší. PŘEHLED ODVĚTVÍ VÍNA V EU V DOBĚ REFORMY 3. Strukturální přebytek produkce byl v minulých desetiletích trvalým rysem evropského trhu s vínem a byl opakovaně zmiňován jako zásadní téma v různých reformách společné organizace trhu. V roce 2005, kdy Komise zahájila přípravnou práci na poslední reformě společné organizace trhu, odpovídaly akumulované zásoby vína ekvivalentu jednoho roku produkce a strukturální přebytek byl odhadován na přibližně 14,5 milionu hl 2, což odpovídá 8,5 % celkové produkce. Dle odhadů Komise program na dotovanou destilaci konzumního alkoholu zvýšil tento přebytek o další 4 miliony na celkových 18,5 milionu hl. Účinkem této převahy nabídky nad poptávkou byl tlak na snížení cen vína směrem k producentům. 4. Na straně poptávky během dvaceti let do roku 2009 celková spotřeba vína v EU klesala. Do velké míry to bylo zapříčiněno výrazným poklesem spotřeby v členských státech, které jsou hlavními producenty (graf 2). Ačkoli v některých členských státech naopak došlo k nárůstu spotřeby vína, tato zvýšená poptávka byla z velké části uspokojena dovozem, jehož objem do roku 2007 nepřetržitě rostl a od té doby je stabilní (graf 3), což ukazuje na celkovou ztrátu konkurenceschopnosti evropských producentů vína. Jak Komise konstatovala v roce 2006, pozitivní vývoj v oblasti spotřeby vína v členských státech, které nejsou jeho producenty, nezvýšil prodej vín z EU, neboť nárůst spotřebovaného množství téměř úplně odpovídal nárůstu spotřeby vín dovážených z třetích zemí. V době reformy sice také došlo k nárůstu vývozu, ale ten rostl nižším tempem než dovoz.

13 11 GRAF 2 SPOTŘEBA VÍNA NA OSOBU VE VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH Litry / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou provizorní. Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína. Německo Španělsko Francie Itálie Spojené království GRAF 3 OBCHOD EU S VÍNEM VNĚ EU hl / / / / / / / / / / /11 1 Dovoz EU-27 1 Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou provizorní. Vývoz EU-27 Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína.

14 12 5. Poslední zvláštní zpráva Účetního dvora o společné organizaci trhu s vínem byla zveřejněna v roce 1987 a týkala se v zásadě opatření Společenství v oblasti destilace vína 3. Již v té době bylo zřejmé, že nabídka překračuje poptávku, a to z důvodu rostoucích výnosů na jedné straně (které neutralizují opatření zaměřená na snížení plochy vinic) a zároveň klesající poptávky na straně druhé. Kromě toho, že Účetní dvůr v rámci této zprávy zjistil nedostatky jak v platných nařízeních, tak v jejich provádění na úrovni jednotlivých členských států, dospěl také k závěru, že opatření v oblasti destilace ve skutečnosti přispívají ke strukturálnímu přebytku nabídky, neboť poskytují zajištěný odbyt za nepřiměřeně atraktivní ceny. Hlavním účinkem destilačních opatření bylo to, že problém strukturálního přebytku byl převeden z trhu s vínem na trh s alkoholem. Negativní účinky destilačních opatření spolu s širšími problémy přetrvávající nerovnováhy na trhu s vínem a relativní neúčelností opatření klučení (částečně v důsledku neutralizačního efektu opatření na podporu opětovné výsadby) konstatoval Účetní dvůr také ve výročních zprávách za následující roky 4. CÍLE REFORMY 6. Hlavním motivem reformy, citovaným Komisí v jejím sdělení Radě a Evropskému parlamentu z roku 2006 nazvaném Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína 5, byla rostoucí nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Jako další důvody Komise konstatovala složitost stávajícího regulačního rámce, rostoucí využívání nouzové destilace, z níž se stala běžná praxe, klesající spotřebu vína, rostoucí konkurenci ze strany třetích zemí, omezený úspěch práv na výsadbu při kontrole potenciálu produkce a dále negativní účinky omezení výsadby na proces racionalizace struktury zemědělských podniků. 3 Zvláštní zpráva č. 4/87 (Úř. věst. C 297, , s. 14). 4 Výroční zprávy Účetního dvora za rozpočtové roky 1991 (Úř. věst. C 330, , s. 1), 1993 (OJ C 327, , s. 1), 1996 (Úř. věst. C 348, , s. 1) a 1999 (Úř. věst. C 342, , s. 1) o těchto otázkách pojednávají. 5 KOM(2006) 319 v konečném znění ze dne 22. června Viz 5. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, , s. 1). 7. Ve světle těchto problémů byly tedy cíle reformy následující 6 : vytvořit režim v oblasti vína, který by fungoval na základě jasných, jednoduchých a účinných pravidel udržujících rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, zvýšit konkurenceschopnost producentů vína ze Společenství, posílit pověst jakostního vína ze Společenství jako nejlepšího vína na světě, znovu získat staré trhy a proniknout na nové trhy ve Společenství a po celém světě,

15 13 RÁMEČEK 1 HLAVNÍ PRVKY REFORMOVANÉ SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU Hlavními finančními nástroji, které jsou podporovány ročním rozpočtem ve výši 1,4 miliardy EUR, jsou: οο οο οο Dobrovolné vyklučení vinic, omezené na období tří let. Národní finanční rámce: pro každý členský stát je dán k dispozici specifický rozpočet a členský stát si může zvolit taková opatření (mezi 11 nabízenými 7 ), která budou nejlépe odpovídat jeho specifické situaci. Rozvoj venkova a ochrana životního prostředí ve vinařských oblastech. Dalšími prvky této reformy vinařství jsou: οο οο οο οο οο οο Okamžité ukončení intervenčních opatření jako např. vývozních náhrad a skladování a postupné ukončení dalších intervenčních opatření (např. krizové destilace), která by měla být ukončena do roku Tato postupně ukončovaná opatření jsou zahrnuta v národních finančních rámcích. Prodloužení režimu práv na výsadbu do konce roku 2015 s možností pro členské státy tento režim prodloužit až do konce roku Úprava enologických postupů v souladu s postupy zavedenými Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV ). Nová pravidla pro klasifikaci vín, a to podle tří kategorií ( chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a vína ostatní včetně odrůdových vín). Jednodušší pravidla pro označování vín etiketami. Požadavky související s podmíněností (pěstitelé vína nyní musí dodržovat podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v nařízení Rady (ES) č. 73/2009). 7 Článek 103m nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů ) (Úř. věst. L 299, , s. 1) vyjmenovává opatření, jež mají členské státy k dispozici: režim jednotné platby, propagace, restrukturalizace a přeměna vinic, zelená sklizeň, vzájemné fondy, pojištění sklizně, investice, destilace vedlejších výrobků, destilace na konzumní alkohol, krizová destilace a používání zahuštěného hroznového moštu. lahvování vína

16 14 vytvořit režim v oblasti vína, který by zachovával nejlepší tradice výroby vína ve Společenství a posiloval sociální struktury mnoha venkovských oblastí, zajišťovat, aby veškerá produkce byla šetrná k životnímu prostředí. 8. Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o nové společné organizaci trhu s vínem vstoupilo v platnost 1. srpna 2008 a poskytlo celkový rámec pro reformu odvětví vína. V srpnu 2009 bylo toto nařízení zrušeno 8 a společná organizace trhu s vínem byla včleněna do jednotné společné organizace trhu zřízené nařízením Rady (ES) č. 1234/ Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů ) (Úř. věst. L 154, , s. 1). vinice ve španělsku, která prošla restrukturalizací

17 15 CÍL, ROZSAH A KONCEPCE AUDITU 9. Cílem auditu bylo v první řadě posoudit pokrok, kterého bylo dosud dosaženo především u jednoho z hlavních cílů reformy: zajištění lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Audit se zaměřil na opatření klučení a restrukturalizace a přeměna vinic, neboť tato dvě opatření představují dvě největší oblasti výdajů a jsou klíčová při plnění cíle zlepšit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Opatření klučení je koncipováno tak, aby vedlo ke snížení nabídky, a jedním z cílů opatření restrukturalizace a přeměna vinic je přizpůsobení nabídky poptávce. Ačkoli byl proveden obecný přezkum koncepce i u ostatních opatření, neposuzoval audit jejich účelnost, neboť tato opatření byla prováděna až počínaje rokem V době realizace auditu by bylo takovéto posouzení ještě předčasné. 9 Rozpočtový rok EZZF n běží od 16. října roku n 1 do 15. října roku n. 10. Účetní dvůr podnikl auditní návštěvy v Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Rumunsku a dále v Komisi, při kterých realizoval pohovory s úředníky odpovědnými za přípravu reformy, a také její provádění a monitorování. Ve vybraných členských státech byly součástí auditu přezkumy a analýzy vnitrostátní legislativy, statistických údajů a interních postupů na základě vzorků transakcí, jakož i audity na místě u příjemců pěstitelů vína. Přezkoumávané operace byly vybrány do vzorku z výdajů provedených v rozpočtovém roce prvním roce provádění reformy. vinice v rumunsku, která prošla restrukturalizací

18 16 PŘIPOMÍNKY KONCEPCE REFORMY KOMISE OBECNĚ PROVEDLA ROZSÁHLÝ PŘEZKUM 11. Při přípravě reformy Komise podnikla rozsáhlý přezkum odvětví vína. V letech provedla hodnocení ex post dosavadního režimu v této oblasti, konzultace se zainteresovanými stranami, hodnocení dopadu a výzkum problematiky specifických aspektů odvětví vína. RÁMEČEK 2 VYUŽITÍ NOUZOVÉ DESTILACE A SKLADOVÁNÍ, DESTILOVANÉ MNOŽSTVÍ A VÝDAJE EU V OBDOBÍ Využití nouzové destilace Skladování vína a hroznového moštu Hospodářský rok Destilované množství (hl) Výdaje (EUR) Rozpočtový rok Výdaje (EUR) 2000/ / / / / / / / Celkem Celkem Zdroj: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova. Zdroj: Evropská komise, souhrnný rozpočet.

19 Kromě opatření klučení a restrukturalizačních opatření, kterým se podrobně věnují následující oddíly této zprávy, zahrnovala reforma také tyto důležité prvky: a) Vytvoření národních rámců, což znamená, že vzhledem k rozmanitosti odvětví vína si mohly nyní členské státy 10 zvolit opatření, která nejlépe odpovídají jejich specifické situaci (včetně výše zmíněných restrukturalizačních opatření). Víno je komodita, která se odlišuje od ostatních: v jednotlivých členských státech existuje výrazná rozmanitost produktů i rozdílná situace na trhu. Vhodnou odpovědí na takovéto různící se podmínky na jednotlivých vnitrostátních trzích mohou být upravitelné národní finanční rámce. b) Postupné ukončování intervenčních opatření jako např. skladování či destilace, jež byla systematicky využívána, jak je uvedeno v rámečku 2, má za cíl eliminovat alternativní, netržní odbytiště pro produkci vína. 10 Odvětví vína vykazuje v každém členském státu výrazné odlišnosti, a to nejen z hlediska rozmanitosti produktů, ale rovněž z hlediska struktury produkce a rovnováhy či nerovnováhy mezi vnitrostátní produkcí a spotřebou. 11 Čl. 85g odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/ To bylo v protikladu k situaci na ostatních trzích, které prošly významnou změnou, např. na trhu s mlékem po zrušení režimu mléčných kvót. U JEDNÉ DŮLEŽITÉ OTÁZKY VŠAK KOMISE NEPROVEDLA VÝZKUM V DOSTATEČNÉ MÍŘE UKONČENÍ REŽIMU PRÁV NA VÝSADBU 13. Jedním z klíčových prvků společné organizace trhu s vínem je režim práv na výsadbu, který je v platnosti od roku 1976 a který výrazně omezuje výsadbu nových vinic. Ačkoli v roce 1999 se v rámci společné organizace trhu předpokládalo, že tento režim by měl být ukončen v roce 2010, reforma z roku 2008 posouvá jeho platnost až do konce roku 2015 a členským státům umožňuje, aby režim prosazovaly na celém svém území nebo jeho části až do konce roku V interních sděleních Komise stručně analyzovala dopad zrušení práv na výsadbu a dospěla k závěru, po konci režimu práv na výsadbu nebude hrozit zvýšení výsadby, a to vzhledem k tomu, že po ukončení mechanismů tržní podpory budou producenti provádět výsadbu pouze tehdy, budou-li si jisti obchodním odbytem. Komise však neprovedla hloubkové posouzení dopadu možných následků (rizik a příležitostí) souvisejících s prodloužením režimu práv na výsadbu 12.

20 18 A NĚKTERÉ PŮVODNÍ NÁVRHY KOMISE NEBYLY PŘIJATY REŽIM DESTILACE NA KONZUMNÍ ALKOHOL 15. Předchozí podoby společné organizace trhu obsahovaly podporu pro víno destilované na konzumní alkohol, který lze následně použít v nápojích jako portské víno či brandy. Tato podpora byla vypočítávána na základě objemu skutečně destilovaného vína. Během přípravné fáze poslední společné organizace trhu Komise zvažovala jak omezení podpory pro destilaci, tak její úplné ukončení. Za těmito alternativami stála obava, že předchozí sazby podpory byly ve srovnání s cenami na trhu s vínem příliš atraktivní, a že se tak uměle podporovala produkce vína s nízkou kvalitou a bránilo se zároveň restrukturalizaci tohoto odvětví. Rada se nakonec rozhodla program zachovat na omezené přechodné období čtyř let, avšak formou podpory na hektar (nezávislé na objemu destilovaného vína), která se má vyplácet producentům, jejichž výroba je používána na vinné destiláty. I když má toto rozhodnutí kladný krátkodobý účinek na rovnováhu na trhu s vínem, negativní účinky režimu neřeší. OBOHACOVÁNÍ VÍNA 16. V letech, ve kterých je nepříznivé počasí, může být nutné obohacování vína, aby se vyprodukovalo víno obsahující požadovaný objem alkoholu. V Evropě je každoročně obohacováno v průměru 27 milionů hl vína za použití moštového koncentrátu či rektifikovaného moštového koncentrátu a 28 milionů hl za použití sacharózy (tento postup je znám rovněž pod názvem chaptalizace ). Celkových 55 milionů hl představuje 30 % celkové produkce vína v EU. Při obohacování vína v tomto měřítku se používá 5 milionů hl hroznového moštu a tun sacharózy. 17. Komise původně navrhovala podporu na používání moštového koncentrátu zrušit a používání sacharózy zakázat. Přechod od obohacování cukrem na technologii rektifikovaného moštového koncentrátu by nepředstavoval žádné větší technické potíže, ale zvýšil by výrobní náklady jako např. náklady na přepravu rektifikovaného moštového koncentrátu. Komise předpokládala, že by to mělo vést k úsporám ve výši 130 milionů EUR ročně, což by přispělo k rovnováze na trhu (4,4 milionu hl nahrazením sacharózy rektifikovaným moštovým koncentrátem). Tento návrh se však setkal s důrazným odmítnutím některých členských států, které argumentovaly, že by to mělo negativní dopad na konkurenceschopnost příslušných výrobců a vynutilo by si to změny v tradičních postupech v regionech, kde neexistuje žádný strukturální přebytek. Rada rozhodla od hospodářského roku 2012/13 podporu na používání koncentrovaného moštu zrušit a zároveň i nadále povolila používání sacharózy v některých regionech ( jak jsou uvedeny v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007). Snížení o teoretických 4,4 milionu hl tak nemohlo být dosaženo.

21 19 OMEZENÁ OPATŘENÍ NA ŘEŠENÍ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PRODUKCE 18. Historické údaje ukazují, že celková produkce vína se může mezi dvěma po sobě následujícími roky lišit až o 15 % 13. Reforma ukončila mechanismy na podporu trhu ( jako např. skladování, destilaci nebo vývozní náhrady), které pomáhaly producentům vína vyrovnávat se s měnícími se objemy produkce. Dvě opatření zavedená reformou, která měla za cíl minimalizovat negativní účinky této variability produkce (zelená sklizeň a vzájemné fondy), byly dosud využity omezeně nebo jsou omezené ve svém rozsahu 14. Zelená sklizeň, která je opatřením, jež má největší potenciál k řešení výkyvů ve sklizni, má navíc přirozený nedostatek v tom, že je omezena na období červen červenec 15, kdy zemědělci ještě nemusí mít jasnou představu o tom, jaká bude v daném roce sklizeň. Toto nové opatření tak nemůže mít výraznější dopad na rovnováhu na trhu s vínem. DOPAD OPATŘENÍ KLUČENÍ A RESTRUKTURALIZACE REŽIM KLUČENÍ VHODNĚ ZVOLENÝ NÁSTROJ 19. Přechodný režim klučení je významným prvkem reformované společné organizace trhu. Má zajistit rychlou a trvalou reakci na strukturální přebytek prostřednictvím snížení produkce. V zásadě poskytuje náhradu zemědělcům, kteří se rozhodnou natrvalo vyklučit své vinice a pozbýt příslušných práv na výsadbu. Tím, že podporuje trvalé odstranění vinic, je režim klučení účelnějším nástrojem na řešení strukturálního přebytku vína než předchozí intervenční opatření jako skladování nebo destilační opatření, která poskytovala pouze dočasná řešení strukturálního problému. Za těchto okolností je úspěch režimu klučení zásadní pro dosažení strukturální rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem. 13 Použitelná produkce vína dosáhla v roce 2003 celkem 168 milionů hl, zatímco v roce 2004 stoupla na 194 miliony, tj. mezi lety 2003 a 2004 bylo vyprodukováno 26 milionů hl vína navíc. 14 V rozpočtovém roce 2009 využilo zelenou sklizeň pouze Slovinsko, a to v objemu EUR, což představuje 3,7 % jeho národního rámce. Využívání opatření se v roce 2010 zvýšilo (na 16,8 milionu EUR), stále se však omezuje na Itálii, Slovensko a Kypr. Co se týče vzájemných fondů, v rozpočtovém roce 2009 ani 2010 nedošlo v rámci tohoto opatření k žádným výdajům a žádné výdaje se neočekávají ani do konce programového období v roce Článek 12 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (Úř. věst. L 170, , s. 1) žádosti musí být podávány hmezi 15. dubnem a 31. květnem a samotná sklizeň a konečná kontrola musí proběhnout mezi 15. červnem a 31. červencem.

22 Ačkoli v předchozích podobách společné organizace trhu podobný režim již existoval ( prémie za vzdání se vinohradnictví ), rozsah tohoto opatření byl rozšířen, zejména protože byla zrušena možnost rozhodnout, zda opatření na svém území uplatňovat či ne, kterou dříve členské státy měly. V období závisel přístup zemědělců k tomuto opatření na vnitrostátních pravidlech. Výsledkem bylo, že v tomto období byla ve většině členských států skutečně vyklučená plocha zanedbatelná 16. V rámci poslední reformy má právo žádat o účast v tomto opatření každý jednotlivý zemědělec, což rozšiřuje potenciální rozsah opatření na všechny vinice v EU Nařízení (ES) č. 479/2008 stanovilo rozpočet, který je k dispozici pro režim klučení, na milionů EUR. V tříletém období provádění opatření měl být rozpočet použit takto: (v milionech EUR) Hospodářský rok 2008/ / /11 Celkem Disponibilní rozpočet SAZBY PODPORY VŠAK BYLY STANOVENY NA PŘÍLIŠ VYSOKÉ ÚROVNI, AČKOLI POPTÁVKA PO TOMTO OPATŘENÍ PŘEKONÁVALA CÍLOVÉ HODNOTY I V ROCE, KDY SAZBY ZŮSTALY NA SVÉ PŮVODNÍ ÚROVNI 22. Komise se bez zřejmého zdůvodnění rozhodla zvýšit sazbu podpory o 20 % v prvním ze tří let provádění režimu a o 10 % v druhém roce, přičemž ve třetím a posledním roce zůstaly sazby na své předchozí úrovni 18. Vycházelo to z předpokladu, že úroveň prémie by měla pokrývat alespoň pět let ziskové marže zemědělce. Avšak oblasti registru vinic EU, na nichž probíhala významná klučící činnost 19, toto kritérium splňovaly již před reformou. Dle odhadu Účetního dvora stála tato zvýšení sazeb pomoci EZZF přibližně 100 milionů EUR, což představuje 10 % celkových nákladů režimu klučení. 16 V období předcházejícím poslední reformě společné organizace trhu, a to zejména mezi lety , bylo vyklučeno více než ha vinic, a to zejména ve Španělsku, Itálii a Francii, které jsou mezi členskými státy největšími producenty vína. Odpovídá to snížení o více než osminu plochy vinic zemí EU-12 existujících v roce 1988 přibližně 4 milionům ha. Po roce 1996 však dostaly členské státy možnost omezit uplatňování tohoto opatření na svém území, což mělo za následek výrazné snížení plochy, která byla v následujících letech vyklučena (v období bylo vyklučeno méně než ha, hlavně ve Francii). 17 Členské státy si však zachovaly možnost omezovat dopad klučení v určitých regionech nebo v případě, že skutečně vyklučená plocha dosáhla určité předem stanovené hraniční velikosti. 18 Sazby podpory na hektar u režimu klučení se vypočítávají na základě historického výnosu příslušného zemědělského podniku, ačkoli v případech, kdy tato informace není k dispozici, se předpokládají určité odchylky. Sazby se pohybují mezi EUR/ha a EUR/ha u kategorií nejnižšího resp. nejvyššího výnosu. Tyto sazby však byly zvýšeny o 20 % v prvním roce provádění režimu a o 10 % v druhém. 19 Z vlastní analýzy Komise vyplývá, že v případě regionu Kastilie a La Mancha (kde proběhlo 44 % veškerého klučení během tříleté doby opatření) pokrývaly předchozí sazby podpory již 6,5 roku ziskové marže, v regionu Languedoc-Roussillon (kde proběhlo 10 % veškerého klučení) pak byla kritéria téměř splněna (4,9 roku ziskové marže).

23 Když byla v roce 2008 provedena reforma společné organizace trhu, spojený účinek vyšších sazeb podpory a z velké míry neomezený přístup k programu vedly k výraznému zvýšení poptávky po tomto opatření v mnoha členských státech, které jsou producenty vína, a potřeba tak ve všech třech letech opatření přesahovala finanční prostředky, které byly k dispozici. Komise musela tudíž v každém členském státu omezit schvalování žádostí na určité stanovené procento z peněžní částky přijatých žádostí. Celkový stav ukazuje tabulka Vzhledem k tomu, že poptávka po opatření klučení v průběhu tří let jeho trvání ve značné míře přesahovala dostupné finanční prostředky, bylo nutné stanovit priority, což ukázalo, že při stanovených sazbách podpory bylo ochotno vinice klučit mnohem více zemědělců, než kolik do tohoto opatření pak bylo skutečně zapojeno. Tento stav dokonce přetrvával i ve třetím a posledním roce opatření, kdy sazby podpory byly stejné jako ty, které byly v platnosti před reformou. Tato skutečnost vyvolává pochybnosti o rozsahu zvýšení sazeb podpory a následně pak i o efektivnosti celého opatření: velká poptávka po tomto opatření ukazuje, že stejné vyklučené plochy bylo možno dosáhnout s menšími zdroji, tj. prostřednictvím menšího zvyšování sazeb podpory, nebo dokonce i při ponechání sazeb podpory na předchozí úrovni. TABULKA 1 REŽIM KLUČENÍ PLOCHA, NA NIŽ BYLA PODÁNA ŽÁDOST, PLOCHA SCHVÁLENÁ PO UPLATNĚNÍ PROCENTNÍHO LIMITU NA ŽÁDOSTI A PLOCHA VYKLUČENÁ Hospodářský rok Plocha, na niž byla podána žádost (ha) % schválených žádostí Schválená plocha (ha) Vyklučená plocha (ha) % vyklučené plochy 2008/ , ,9 2009/ , ,9 2010/ , ,8 Celkem , ,6 Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, sdělení členských států.

24 22 K OČEKÁVANÉMU SNÍŽENÍ OBJEMU VŠAK NEDOŠLO DO VELKÉ MÍRY PROTO, ŽE OSTATNÍ OPATŘENÍ NEMĚLA PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD 25. Vzhledem k tomu, že Komise původně brala v úvahu navrhované ukončení destilačních opaření, odhadovala velikost strukturálního přebytku vína na 18,5 milionu hl (viz bod 3) a vypočítala, že snížení nabídky o tento objem by si vyžádalo vyklučení hektarů v období pěti let, s náklady 2,4 miliardy EUR. Později (v roce 2007) dospěla Komise k názoru, že další reformní opatření jako např. zákaz sacharózy, zelená sklizeň, rozvoj venkova, propagace a označování vína by mohla snížit přebytek vína o 10 milionů hl. V důsledku toho byla cílová hodnota pro režim vyklučování upravena na ha a příslušný rozpočet činil přibližně 1,1 miliardy EUR. 26. Některé z těchto předpokladů se však ve skutečnosti později nepotvrdily: zákaz používání sacharózy nebyl do konečného textu reformy začleněn a zelená sklizeň a propagace měly dosud jen omezený účinek. Účetní dvůr se rovněž domnívá, že očekávané zvýšení poptávky, ke kterému mělo dojít v důsledku opatření týkajících se propagace, označování vín a rozvoje venkova, se neopíralo o konkrétní kvantitativní důkazy. Jelikož ostatní opatření neměla plánovaný dopad, byla cílová hodnota ha u klučení sama nedostačující na to, aby řešila strukturální přebytek odhadovaný Komisí, který existoval v době reformy. 20 3,5 milionu ha v hospodářském roce 2007/ Odhad celkové použitelné produkce, která je trvale odstraněna díky režimu klučení, vychází z oficiálních sdělení členských států Komisi ohledně počtu hektarů vyklučené plochy a jejich rozdělení do výnosových tříd pro tříleté období hospodářských roků 2008/09 až 2010/11. Průměrná použitelná produkce pro období , jak byla zveřejněna Eurostatem, činila 176,3 milionu hl. 27. Ačkoli tedy poptávka po klučení přesáhla ha (tabulka 1), jeho dopad byl omezen pevnou cílovou hodnotou ha a nakonec bylo vyklučeno pouze ha. Dle odhadů Účetního dvora vedl režim klučení ke snížení celkové plochy vinic o zhruba 5 % 20. Odpovídá to snížení objemu vína o přibližně 10,2 milionu hl, což představuje 6 % použitelné produkce vína 21. Jak ukazuje graf 4, použitelná produkce a zásoby vína v EU-27 v hospodářském roce 2010/11 mírně poklesly, ale zároveň došlo ke snížení spotřeby vína. I kdyby se takovéto snížení produkce a zásob v dlouhodobé perspektivě potvrdilo, bylo by k odstranění zbývající nerovnováhy trhu potřeba výrazné zvýšení vývozu. 28. Grafy 5 a 6 uvádějí nejnovější dostupné údaje o produkci vína až do hospodářského roku 2011/12, který následuje po třech hospodářských rocích, v nichž bylo prováděno opatření klučení.

25 23 GRAF 4 VÝVOJ POUŽITELNÉ PRODUKCE, SPOTŘEBY A ZÁSOB VÍNA V POSLEDNÍ DOBĚ hl / / /11 1 Použitelná produkce Lidská spotřeba Konečné zásoby 1 Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou předběžné. Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína. GRAFY 5 A 6 PRODUKCE VÍNA V EU hl / / / / / / /12 1 VÝVOJ PRODUKCE VÍNA V NĚKTERÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH (2008/09 = 100) / / / /12 1 Španělsko Francie Itálie Německo Rumunsko 1 Údaje týkající se hospodářského roku 2011/12 jsou předběžné. Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova.

26 Celkově v hospodářském roce 2010/11 produkce vína v EU-27 klesla, netýká to však členských států, které v prvních dvou letech opatření vyklučily největší plochu vinic: Španělska ( ha), Itálie ( ha) a Francie ( ha). Bez nových tržních odbytišť může být část snížení produkční kapacity neutralizována zvýšením výnosů v některých regionech (jak je to podrobněji popsáno v bodech 36 a 37). Snížení produkce vína v EU-27 v hospodářském roce 2010/11 bylo zapříčiněno hlavně poklesem v Německu a Rumunsku, kde ale celková vyklučená plocha za první dva roky uplatňování režimu představovala 56 ha (v Německu) a 185 ha (v Rumunsku). V hospodářském roce 2011/12 se produkce vína ve srovnání s rokem 2010 zvýšila. Účetní dvůr se domnívá, že s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám klučení dosud k očekávanému snížení produkce vína nevedlo. 22 V 68. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 479/2008 je uvedeno, že pokud se producenti domnívají, že podmínky v určitých oblastech nevedou k výnosné produkci, měli by mít možnost snížit náklady a trvale se v těchto oblastech vzdát výroby vína [ ]. KLUČENÍ SE NEZAMĚŘUJE NA MÉNĚ VÝNOSNÉ VINICE 30. Skutečnost, že možnost čerpat podporu byla otevřena pro většinu pěstitelů vína, spolu s kritérii stanovenými v čl. 85s odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007, která upřednostňují zemědělce ve věku nejméně 55 let nebo zemědělce, kteří se rozhodnou vyklučit všechny své vinice, znamená, že klučení není nutně zaměřeno na méně konkurenceschopné nebo méně výnosné vinice. Odráží to cíl tohoto režimu, který zemědělcům ponechává možnost rozhodnout, zda jsou jejich vinice výnosné či nikoliv 22. Vytváří to však riziko, že v rámci režimu bude financováno klučení vinic, které již byly restrukturalizovány a které jsou v zásadě konkurenceschopné. Účetní dvůr zjistil takovéto případy modernizovaných vinic, které byly přesto za použití financování z EU vyklučeny (viz rámeček 3). Existuje proto přirozený rozpor mezi režimem klučení a restrukturalizačními opatřeními, který pak vede k neefektivnímu využívání podpory EU. RÁMEČEK 3 PŘÍKLAD MODERNIZOVANÉ VINICE, KTERÁ BYLA VYKLUČENA Jeden ze zemědělců navštívených Účetním dvorem ve Španělsku si zvolil vyklučení svého pozemku o rozloze přibližně 55 ha, který byl pouhých 11 let předtím osázen odrůdou červeného vína (tempranillo) formou tzv. stěnové výsadby (espaldera) což jsou podmínky odpovídající struktuře, na jejíž dosažení byla jiným zemědělcům dána k dispozici restrukturalizační podpora. Evropský zemědělský záruční fond přispěl na tuto operaci částkou přibližně EUR. Tento případ ukazuje na skutečnost, že tato politika financuje na jedné straně restrukturalizaci starších vinic a na druhé straně financuje zároveň klučení vinic, které se vyznačují již moderní, na trh orientovanou strukturou, a že podpora klučení může být nepřiměřeně atraktivní i v případě moderních, konkurenceschopných vinic.

27 25 NEDOSTATKY VE VNITROSTÁTNÍCH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISECH 31. Po vyklučení jsou zemědělci ve svých zemědělských podnicích povinni dodržovat požadavky spojené s podmíněností (přičemž v případě neplnění některých požadavků může být prémie na vyklučení snížena) 23, a to po dobu tří let 24. Ve Francii se však v případě příjemců, kteří zcela ukončí svou zemědělskou činnost, od této povinnosti upouští na základě toho, že tito příjemci již nesplňují definici zemědělce danou nařízením. Tento výklad však podkopává hlavní cíl uvedené povinnosti, kterým je zajištění odpovědného zacházení s vyklučenými plochami. Dle názoru Účetního dvora tak zůstává i poté, co zemědělec ukončí zemědělskou činnost, v platnosti příslušná část nařízení, jež stanoví, že nároky na prémie by měly záviset na tom, zda dotčení producenti dodržují platná pravidla týkající se životního prostředí 25. OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNU VINIC VÝZNAMNÉ OPATŘENÍ, KTERÉ MÁ ZLEPŠIT PŘIZPŮSOBENÍ POPTÁVCE 32. Restrukturalizace a přeměna vinic je základní součástí společné organizace trhu s vínem od jeho reformy v roce Cílem tohoto opatření je zvýšit konkurenceschopnost producentů vína prostřednictvím vyplácení náhrady za ušlý zisk v období, během kterého je upravována vinice, a prostřednictvím příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu. 33. Na toto opatření jsou přiděleny významné finanční zdroje EU, a to nejen v absolutních číslech (4,2 miliardy EUR pro desetiletí , což představuje průměrnou částku 420 milionů EUR za rok), ale vyjádřeno také jako podíl na celkových prostředcích určených pro společnou organizaci trhu (přibližně 32 %). Tento trend pokračoval i po zavedení poslední reformy, neboť členské státy na toto opatření, které je nyní jednou z variant v rámci jejich vnitrostátních rámců, kladou i nadále silný důraz. V rozpočtovém roce 2009 bylo toto opatření (s celkovými náklady 326 milionů EUR) hlavní volbou u všech členských států s výjimkou Španělska, které v průběhu roku 2009 přidělilo největší část svého finančního rámce na destilaci, a několika dalších členských států, které nejsou velkými producenty vína a které si zvolily převedení významné části svého rámce pro režim jednotné platby (SPS) Podmíněnost znamená povinné požadavky na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav, uvedené v článcích 3 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, , s. 1). 24 Článek 85t nařízení (ES) č. 1234/ Viz 71. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 479/ Neodvolatelný převod významné části svého rámce pro režim jednotné platby si zvolily Řecko, Lucembursko, Malta a Spojené království (k roku 2010).

28 Dopad tohoto opatření je významný. Ve dvou regionech, které jsou největšími producenty vína (Kastilie a La Mancha a Languedoc-Roussillon), bylo v posledních deseti letech s podporou financování EU restrukturalizováno 16 % (Kastilie a La Mancha) a 21 % (Languedoc-Roussillon) celkové plochy vinic Existují určité faktory, které jsou pro zajištění konkurenceschopnosti vinice klíčové: odrůda vinné révy (tj. zda daná odrůda odpovídá poptávce na trhu či ne), výnos (produktivita) a struktura nákladů (produkční náklady). V této souvislosti je restrukturalizační opatření, jež zahrnuje podporu pro změnu odrůdové skladby 28, přemístění vinic nebo zdokonalení technik obhospodařování vinic, obecně uznáváno jako základní nástroj na podporu konkurenceschopnosti 29, neboť zemědělcům usnadňuje přizpůsobení jejich produkce poptávce, zvýšení produktivity a/nebo dosažení úspory nákladů V některých regionech, jako je například francouzský Languedoc-Roussillon, kde se restrukturalizační opatření provádějí již od osmdesátých let, byl dopad ještě větší podle údajů poskytnutých francouzskou platební agenturou FranceAgriMer bylo restrukturalizováno 40 % vinic existujících v roce 1977, což představuje zhruba ha. 28 Účetní dvůr zjistil například výraznou změnu ve struktuře odrůd vína používaných pěstiteli vína. V období se pěstitelé začali více zaměřovat na víno červené. Plocha osázená červeným vínem se tak zvětšila o 18 procentních bodů ve Španělsku (na 55 % celkové plochy vinic), o osm procentních bodů na celkových 32 % v Německu, o pět procentních bodů na 75 % ve Francii a o pět procentních bodů na 56 % v Itálii. 29 Čl. 103q odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007: Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína. TABULKA 2 DOPAD RESTRUKTURALIZACE FINANCOVANÉ EU NA NĚKTERÉ ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY Celková plocha vinic v roce 2000 (2002 v případě regionu Languedoc-Roussillon) v ha Počet restrukturalizovaných ha mezi hospodářskými roky 2000/01 a 2008/09 Itálie Španělsko (Kastilie a La Mancha) Francie (Languedoc- -Roussillon) Německo Příkladem potenciálního faktoru pro úsporu nákladů je mechanizace: ačkoli nespadá pod restrukturalizační opatření, je mechanizace určitých úkonů na vinici možná pouze při určité struktuře vinice (např. v případě stěnové výsadby). Přeměna struktury vinice je ovšem již přímo podporována opatřením na restrukturalizaci a přeměnu. % restrukturalizované plochy Zdroj: Údaje získané od Eurostatu (základní a roční průzkum vinic) a od navštívených vnitrostátních a regionálních orgánů.