CS Zvláštní zpráva EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

Transkript

1 CS 2014 č. 09 Zvláštní zpráva Je podpora EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína dobře řízena a lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit? EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

2 EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel Internet: YouTube: EUAuditorsECA Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa ( Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 ISBN doi: /6724 Evropská unie, 2014 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

3 CS 2014 č. 09 Zvláštní zpráva Je podpora EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína dobře řízena a lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit? (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)

4 Obsah 02 Body Zkratky Glosář I IX Shrnutí 1 11 Úvod 1 11 Odvětví vína v EU Rozsah a koncepce auditu Připomínky Část I Má investiční opatření v rámci společné organizace trhu s vínem vhodnou koncepci a je prováděno s řádným ohledem na zásadu hospodárnosti? Není doložena potřeba dodatečných investičních opatření v rámci společné organizace trhu s vínem a v některých členských státech bylo zpožděno či omezeno provádění investic v rámci společné organizace trhu s vínem Navštívené členské státy poskytují omezenou jistotu, že jsou podporovány pouze finančně životaschopné projekty a nehodnotí systematicky přiměřenost projektových nákladů Část II Má propagační opatření vhodnou koncepci a je prováděno efektivně? Podpora na propagaci se uděluje i velkým společnostem, které už mají silnou reputaci i vývozní tradici a které by pravděpodobně propagační opatření realizovaly i bez veřejné podpory (efekt mrtvé váhy) Nejasná definice způsobilých výdajů do roku 2013

5 Obsah Členské státy ne vždy kontrolují, zda v rozporu s předpisy nedochází k dvojímu financování Nedostatečná auditní stopa narušuje efektivnost kontrol navštívených členských států, jimiž se má ověřovat existence propagačních akcí a jejich způsobilost Část III Jsou účinky opatření odpovídajícím způsobem doloženy? Monitorování a hodnocení opatření se zaměřuje na výstupy a finanční realizaci, ale o dosažených výsledcích nejsou zatím dostatečné informace Účinky investic v rámci společné organizace trhu s vínem nelze snadno oddělit od účinků investic v rámci rozvoje venkova Vývoz vína z členských států do třetích zemí vzrostl ale je těžké určit, do jaké míry to lze přímo přičíst propagačnímu opatření Závěry a doporučení Příloha I Bilance dodávek vína u hlavních položek na úrovni EU-27 Příloha II Příloha Xb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 Odpovědi Komise

6 Zkratky 04 EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj EU: Evropská unie EU-27: Evropská unie 27 členských států EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EZZF: Evropský zemědělský záruční fond ha: hektar hl: hektolitr CHOP: chráněné označení původu CHZO: chráněné zeměpisné označení RV: rozvoj venkova USD: dolar Spojených států amerických

7 Glosář 05 Efekt mrtvé váhy: Situace, kdy by byl dotovaný projekt zcela či zčásti realizován i bez grantové podpory. Efektivnost: Zásada efektivnosti spočívá v optimálním vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výstupy či výsledky. Hospodárnost: Zásada hospodárnosti spočívá v dosažení dané úrovně výstupů či výsledků s co nejnižšími náklady. Hospodářský rok: Hospodářský rok pro vinařské produkty (popsané v části XII přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007). Začíná 1. srpna každého roku a končí 31. července následujícího roku. Investiční opatření: Podpora poskytovaná na investice do movitého nebo nemovitého majetku týkajícího se zpracovatelských zařízení, vinařské infrastruktury a marketingu vína, které zlepší celkový výkon podniku a které se týkají jedné či více těchto oblastí: a) produkce či marketing produktů uvedených v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007, b) vývoje nových produktů, procesů a technologií souvisejících s produkty uvedenými v příloze XIb. Koncentrovaný hroznový mošt: Koncentrovaný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně. Nouzová destilace: Podpora udělovaná do 31. července 2012 na dobrovolnou či povinnou destilaci přebytečného vína, o níž rozhodnou členské státy v oprávněných případech krize, aby se snížil či odstranil přebytek a zároveň zajistila kontinuita mezi sklizněmi. Odrůdové víno: Vína bez uvedení zeměpisného úvodu, jimž je za určitých podmínek povoleno uvádět hroznovou odrůdu. Tato vína jsou k propagačním opatřením způsobilá. Opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic: Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může týkat pouze jedné či více následujících činností: a) změny odrůdové skladby včetně změny pomocí roubování, b) přemístění vinic, c) zdokonalení technik obhospodařování vinic. Běžná obnova starých vysloužilých vinic se za restrukturalizaci či přeměnu nepovažuje. Podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic může mít pouze formu: a) náhrady producentům za ztrátu příjmů, která souvisí s prováděním tohoto opatření, b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic. Opatření pojištění sklizně: Podpora, která má přispět k udržení příjmů zemědělců, pokud jsou postiženy přírodní pohromou, klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

8 Glosář 06 Opatření pro destilaci konzumního alkoholu: Podpora udělovaná producentům do 31. července 2012 ve formě podpory na jeden hektar na víno destilované na konzumní alkohol. Opatření pro destilaci vedlejších produktů: Podpora poskytovaná na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace (matolin a vinných kalů), která byla provedena v souladu s podmínkami stanovenými v bodě D přílohy XVb nařízení (ES) č. 1234/2007. Opatření pro vzájemné fondy: Vzájemné fondy poskytují pomoc producentům, kteří se chtějí pojistit proti výkyvům trhů. Podpora Společenství pro zřízení vzájemných fondů může být udělena formou dočasné a postupně se snižující podpory na pokrytí správních nákladů těchto fondů. Toto opatření si žádný z členských států nezvolil. Opatření týkající se zelené sklizně: Zelená sklizeň je úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Ostatní vína: Vína, která nejsou způsobilá k propagačním opatřením, jako např. stolní vína bez označení hroznové odrůdy. Prémie na vyklučení: Podpora udělovaná pěstitelům révy za trvalé odstranění veškeré révy na jejich pozemku či v jejich zemědělském podniku. Program rozvoje venkova: Dokument vypracovaný členským státem nebo regionem a schválený Komisí, který slouží jako plán pro provádění politiky rozvoje venkova. Programové období: Vnitrostátní programy podpory se sestavují na období pěti let. Prvním programovým obdobím je a druhým Propagační opatření: Podpora na informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství. Toto propagační opatření se týká vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo vín s označením hroznové odrůdy. Toto opatření smí zahrnovat pouze: a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření, b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu, c) informační kampaně, d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu a e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření. Podpora Společenství na propagační opatření nesmí činit více než 50 % způsobilých výdajů (článek 103p nařízení (ES) č. 1234/2007).

9 Glosář 07 Režim jednotné platby: Režim podpory, který nahradil většinu předchozích plateb přímé podpory. V rámci tohoto režimu je podpora oddělena od povinnosti produkovat. Platba podpory v plné výši je však podmíněna tím, že zemědělci musí veškerou svou půdu udržovat v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a musí dodržovat povinné požadavky na hospodaření (SMR) tzv. požadavek podmíněnosti. Členské státy mohou poskytovat podporu pěstitelům vína tím, že jim přidělí platební nároky ve smyslu kapitoly 3 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII tohoto nařízení. Řádné finanční řízení: Podle článku 27 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen finanční nařízení ) (Úř. věst. L 248, ) zahrnuje řádné finanční řízení zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Účinnost: Zásada účinnosti spočívá v dosažení příslušných stanovených cílů a zamýšlených výsledků. Vnitrostátní program podpory / národní rámec: Členské státy, které jsou producenty vína, využívají finanční prostředky v rámci společné organizace trhu s vínem EU k financování zvláštních opatření podpory na pomoc odvětví vína (článek 103i nařízení (ES) č. 1234/2007). Členské státy překládají Komisi pětileté programy podpory, které obsahují opatření v souladu s předpisy platnými pro odvětví vína (článek 103k nařízení (ES) č. 1234/2007). Vývozní náhrady: Jako součást společné zemědělské politiky Evropská unie stanovuje pro určité zemědělské produkty minimální cenové hladiny. Tyto minimální cenové hladiny jsou v mnoha případech u stejných produktů vyšší než světové ceny. V případě, že je nutno zemědělské produkty vyvážet do třetích zemí (tj. mimo EU), je zapotřebí překlenout rozdíl mezi cenovou hladinou v EU a ve světě. Tato kompenzace se provádí tím, že jsou vývozcům propláceny vývozní náhrady. Vývozní náhrady se liší v čase a podle odvětví a jejich produktů.

10 Shrnutí 08 I Evropská unie (EU) je největším producentem vína na světě. V roce 2008 přistoupila Rada k reformě společné organizace trhu s vínem. Tato reforma měla za hlavní cíl zvýšit konkurenceschopnost producentů vína v EU a také zajistit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v kontextu dlouhodobého strukturálního přebytku nabídky nad poptávkou. Hlavními finančními nástroji reformy byly dočasný režim klučení a zřízení vnitrostátních programů podpory, u nichž si členské státy mohou mezi 11 opatřeními, která jsou k dispozici, zvolit taková, která nejlépe odpovídají jejich konkrétní situaci. II V rámci jednoho ze svých minulých auditů 1 se Účetní dvůr zabýval opatřením na klučení vinic, které mělo v první řadě vyvážit nabídku a poptávku. U současného auditu Účetní dvůr zkoumal, zda je investiční a propagační podpora pro odvětví vína dobře řízena a zda lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit. Dospěl přitom k závěru, že řízení investiční a propagační podpory pro odvětví vína bylo v prvních letech negativně ovlivněno koncepčními i prováděcími nedostatky, na které upozorňuje tato zpráva, a že dopad této podpory na konkurenceschopnost vín z EU nebyl vždy doložen. III Potřeba dodatečného investičního opatření specificky pro odvětví vína není prokázána, neboť takové opatření již existuje v rámci politiky rozvoje venkova. Toto dodatečné opatření tak zvyšuje složitost, vytváří administrativní překážky a v některých členských státech vedlo ke zpožděním v realizaci opatření nebo k nepřiměřeně omezenému rozsahu způsobilých investic. V době auditu musela být v členských státech výrazná část původně přidělených prostředků na toto investiční opatření převedena na jiná opatření v rámci vnitrostátních programů podpory. IV Investiční opatření nebylo prováděno s řádným ohledem na zásadu hospodárnosti. Většina z kontrolovaných členských států nezajistila, aby podporu dostaly jen životaschopné projekty. Existuje zároveň riziko nadměrných výdajů, neboť přiměřenost projektových nákladů nebyla systematicky vyhodnocována. V Propagační akce jsou často využívány ke konsolidaci trhů namísto získávání trhů nových či zpětného získávání trhů starých. V rozporu s úmyslem upřednostňovat malé a střední podniky byly financovány i velké podniky. VI Členské státy nebyly při realizaci propagačního opatření dostatečně selektivní. Účetní dvůr narazil na jasné případy toho, kdy příjemci by náklady na propagační akce vynaložili i bez podpory EU. Náklady na propagační opatření, režijní náklady a také náklady prováděcích subjektů nebyly dostatečným způsobem odůvodněny: příslušná podkladová dokumentace byla nedostatečná či chybná. To narušuje účinnost dokumentárních kontrol členských států, které mají ověřit realizaci a způsobilost propagačních akcí. VII V programovém období se mají finanční prostředky, které jsou v rozpočtu členskými státy určeny pro propagační opatření, více než zdvojnásobit v porovnání s prostředky vynaloženými v předchozím programovém období 2. Vzhledem k obtížím, které členské státy měly i s čerpáním rozpočtu pro období původně vyčleněného na propagační akce, existuje riziko, že je rozpočet na období stanoven v příliš velkém objemu, což ohrožuje dodržování zásad řádného finančního řízení. 1 Zvláštní zpráva č. 7/2012: Reforma společné organizace trhu s vínem: dosavadní pokrok ( 2 V programovém období bylo na propagační opatření vynaloženo 522 milionů EUR. Na programové období členské státy přidělily na propagační opatření milionů EUR (EU-27). To představuje oproti prostředkům vynaloženým v předcházejícím období nárůst ve výši 121 %.

11 Shrnutí 09 VIII V Komisi ani kontrolovaných členských státech dosud není k dispozici dostatek relevantních informací, z nichž by vyplývaly přímé výsledky, které lze opatřením přičíst. V případě investičního opatření nelze efekt investic v rámci společné organizace trhu s vínem snadno oddělit od efektu investic v rámci rozvoje venkova. V případě propagačního opatření zahrnují použité ukazatele výsledků celou řadu proměnných, na které propagační akce nemají vliv. Výsledky opatření tak dosud nebyly doloženy. IX Na základě těchto připomínek Účetní dvůr doporučuje: Pro investiční opatření: a) Aby Komise zracionalizovala tento program podpory, měla by monitorovat absorpci prostředků a analyzovat potřebu takovéhoto opatření a také posoudit, zda právě odvětví vína ve srovnání s ostatními zemědělskými odvětvími potřebuje dodatečnou investiční podporu. b) Členské státy by měly zmírnit riziko pro hospodárnost tím, že budou systematicky posuzovat přiměřenost projektových nákladů a finanční životaschopnost žadatelů. Výsledky tohoto posuzování by měly být vhodným způsobem zdokumentovány. Komise by měla zajistit, aby členské státy tyto kontroly účinně uplatňovaly. Pro propagační opatření: a) Platné nařízení by nemělo umožňovat, aby příjemce v různých programových obdobích předkládal propagační program pro tytéž cílené země. Komise by rovněž měla omezit rozsah opatření, pokud jde o způsobilost propagace značek, a měla by klást větší důraz na usnadňování přístupu k propagačnímu opatření pro malé a střední podniky. b) Aby Komise minimalizovala riziko efektu mrtvé váhy, měla by zajistit, aby členské státy v rámci svých výběrových postupů od příjemců vyžadovaly jasné prokázání toho, že potřebují podporu EU a že z rozpočtu EU nebudou financovány běžné provozní náklady. c) Komise by měla zajistit, aby vedlejší náklady (jako např. náklady prováděcího subjektu a režijní náklady) byly řádně odůvodňovány a aby byly omezeny na maximální procentní sazby celkových nákladů. d) Členské státy by měly zajistit dostatečnou auditní stopu, která propojí všechna opatření propagační podpory s konkrétními a vhodně dokumentovanými akcemi. e) Komise by měla vyžadovat, aby členské státy vyhodnocovaly výsledky propagačních projektů podrobněji. Zejména by měly výsledky propagačních akcí být posuzovány na úrovni příjemců spíše než za celé odvětví vína EU. Členské státy by také měly lépe využívat zprávy předkládané příjemci na konci propagačních akcí, aby vyhodnocovaly výsledky těchto akcí a prováděly konsolidaci jejich výsledků. f) Po uplynutí dostatečného časového období by Komise měla provést analýzu toho, jak zvýšený rozpočet určený pro vnitrostátní programy podpory pro období odpovídá potřebám odvětví vína EU a zda je v souladu s absorpční kapacitou členských států. Na základě této analýzy by Komise měla rozpočet případně upravit a zajistit tak, aby byly členské státy motivovány k větší efektivnosti při realizaci opatření.

12 Úvod 10 Odvětví vína v EU 01 Evropská unie je největším producentem vína na světě. Se zhruba třemi miliony hektarů vinic produkuje EU průměrně 158 milionů hl vína za rok. Roční průměrná spotřeba v EU činí přibližně 127 milionů hl 3. V hospodářském roce 2011/12 bylo do třetích zemí vyvezeno přibližně 23 milionů hl vína a naopak dovezeno bylo 14 milionů hl, což odpovídá tržní hodnotě 8,6 miliardy EUR a 2,4 miliardy EUR 4 (v uvedeném pořadí) (viz bilance dodávek vína v příloze I). 02 V roce 2005, kdy Komise zahájila svou přípravnou práci na reformě společné organizace trhu s vínem, vykazovala produkce vína strukturální přebytek v odhadovaném objemu 18,5 milionu hl. 03 Ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu 5 Komise uvedla, že hlavním důvodem pro reformu společné organizace trhu je rostoucí nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. V roce 2007 Komise zveřejnila hodnocení dopadu 6, v němž se posuzoval stav odvětví vína v EU. Toto hodnocení dopadu potvrdilo neudržitelnost tržní nerovnováhy a také ztrátu konkurenceschopnosti vín EU v porovnání s víny pěstovanými mimo Unii. 04 V roce 2008 proběhla prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 479/ reforma společné organizace trhu s vínem. Jak uvádí hodnocení dopadu, hlavními dvěma cíli této reformy bylo: zvýšit konkurenceschopnost evropského vína, zajistit lepší rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. 05 Počínaje 1. srpnem 2008 byla postupně utlumována intervenční opatření na trzích (jako např. destilace, vývozní náhrady a skladovací opatření) a k 31. červenci 2012 byla tato opatření ukončena úplně 8. Výdaje na tržní intervence klesly z 364 milionů EUR v roce, který předcházel realizaci společné organizace trhu s vínem (tj. hospodářský rok 2007/08), na nulu v hospodářském roce 2012/13. 3 Eurostat, bilance dodávek vína, průměr za posledních pět hospodářských roků (2007/ /12). 4 Zdroj údajů: Eurostat, databáze COMEXT, extrakce údajů ke dni 24. července KOM(2006) 319 v konečném znění ze dne 22. června SEK(2007) 893 v konečném znění ze dne 4. července Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, , s. 1). V srpnu 2009 bylo toto nařízení zrušeno a společná organizace trhu s vínem byla včleněna do jednotné společné organizace trhu zřízené nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. L 299, , s. 1). 8 Zůstala jen destilace vedlejších produktů, neboť jejím účelem je zajistit kvalitu produkce vína a výrobu vína šetrnou k životnímu prostředí.

13 Úvod Hlavními finančními nástroji reformované společné organizace trhu s vínem na programové období jsou: a) Dobrovolné vyklučení vinic, jehož cílem bylo vytvořit odvětví vína přizpůsobené tržním podmínkám, a to tím, že se umožní natrvalo odstranit méně konkurenceschopné vinice. Tento program byl ukončen v hospodářském roce 2010/11 a v jeho rámci byla vyklučena plocha ha vinic. Finanční prostředky EU, které byly na program vyčleněny, činily přibližně milionů EUR. b) Vnitrostátní programy podpory nazývané někdy též národní rámce : členskému státu je dán k dispozici konkrétní rozpočet, aby připravil pětiletý program podpory, který bude tvořit několik opatření ze seznamu 11 opatření, která jsou k dispozici 9. Takového programy podpory jsou pak předkládány Komisi ke schválení. Roční rozpočet na vnitrostátní programy podpory dostává 18 členských států. Pro první pětileté programové období činí celkový rozpočet 5,3 miliardy EUR. Příslušné roční rozpočty podle jednotlivých členských států jsou uvedeny v příloze II. c) Převody částek 10 do stávajících programů rozvoje venkova, aby se zvýšila podpora rozvoje venkova v regionech, kde se vyrábí víno. 07 Kromě režimu jednotné platby 11 byly finančně nejdůležitějšími opatřeními, která členské státy ve svých vnitrostátních programech podpory na programové období zavedly, restrukturalizace a odrůdová přeměna vinic (43 % rozpočtu pro programy vnitrostátní podpory, tj. více než 2 miliardy EUR v průběhu pětiletého období) a propagační a investiční opatření (každé z těchto dvou opatření představuje 10 % rozpočtu na vnitrostátní programy podpory, tj. 522 a 518 milionů EUR (v uvedeném pořadí) (viz graf 1). Tato tři opatření společně mají zvýšit konkurenceschopnost odvětví vína a odrážejí také záměr v rámci společné organizace trhu s vínem přejít z intervenčních opatření na trhu na tržně orientovaná opatření. 9 Těmito opatřeními jsou: restrukturalizace a přeměna vinic, zelená sklizeň, vzájemné fondy, pojištění sklizně, investice, destilace vedlejších produktů a rovněž tři dočasná opatření, jejichž platnost skončila 31. července 2012 (destilace konzumního alkoholu, nouzová destilace a použití koncentrovaného hroznového moštu). 10 Částky stanovené v čl. 190a odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, , s. 1) na intervenční opatření zaměřená na regulaci trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, , s. 1). 11 Režim jednotné platby je jedním z opatření, která jsou v rámci vnitrostátních programů podpory k dispozici, ale nepovažuje se za opatření, které přímým způsobem přispívá ke konkurenceschopnosti odvětví vína. V období na něj bylo přiděleno 510 milionů EUR.

14 Úvod 12 Graf 1 Podíl nejdůležitějších opatření u vnitrostátních programů podpory (programové období ) Uzavřená opatření ** 13 % Jiné * 14 % Restrukturalizace 43 % Režim jednotné platby 10 % Investice 10 % Propagace 10 % * Destilace vedlejších produktů, pojištění sklizně, zelená sklizeň a probíhající plány v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999. ** Opatření uzavřená od hospodářského roku 2012/13: destilace konzumního alkoholu a nouzová destilace, podpora pro koncentrovaný hroznový mošt. Zdroj: Komise finanční tabulka předložená členskými státy, říjen Investiční opatření spočívá v podpoře poskytované na investice do movitého nebo nemovitého majetku týkajícího se zpracovatelských zařízení, vinařské infrastruktury a marketingu vína. Cílem této podpory je zlepšení celkové výkonnosti podniků 12. Členské státy musí definovat způsobilé investiční operace. Maximální sazba podpory činí 40 % 13 způsobilých investičních nákladů, které se u projektů vybraných Účetním dvorem mohou pohybovat od EUR za nový systém na uzavírání lahví po 10,3 milionu EUR za budovu a vybavení nového družstva, které nově sdružuje několik doposud samostatných družstev. 12 Článek 103u nařízení (ES) č. 1234/ Sazba ostatní podpory: 50 % v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle konvergence podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, , s. 25), 75 % v nejvzdálenějších regionech podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 42, , s. 1), nebo 65 % u menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření pro zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 265, , s. 1).

15 Úvod Propagační opatření představuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích 14. Toto opatření zahrnuje: opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření, která především zdůrazňují výhody výrobků Společenství, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin a šetrnost k životnímu prostředí, účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu, informační kampaně, zejména o systémech Společenství týkajících se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce, studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu, studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních opatření Maximální sazba podpory pro propagační opatření činí 50 % způsobilých výdajů, které se u projektů vybraných Účetním dvorem mohou pohybovat od EUR za akce v oblasti styku s veřejností po 32,6 milionu EUR za úplný soubor propagačních opatření popsaných v předcházejícím bodě. 11 Investiční a propagační opatření spadající pod vnitrostátní program podpory podléhají sdílenému řízení mezi Komisí a členskými státy. Znamená to, že celkovou odpovědnost za řízení příslušných opatření má Komise, přestože je jejich provádění svěřeno členským státům. Provádění investičních a propagačních opatření a souvisejících kontrolních systémů jsou tedy do velké míry v odpovědnosti členských států 16. Koneční příjemci těchto opatření jsou povinni dodržovat podmínky stanovené právními předpisy EU a vnitrostátními či regionálními právními předpisy. 14 Na základě nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, , s. 1) může Komise přímo udělit grantovou podporu na informační kampaně o systému klasifikace vín Evropské unie. Takovéto informační kampaně obecné povahy se liší od konkrétních opatření podpory, jimiž se zabývá tato zpráva. Dne 21. listopadu 2013 Komise navrhla zrušit a nahradit nařízení (ES) č. 3/2008. Podle tohoto návrhu by měla být podpora k dispozici pro informační a propagační opatření propojující víno a jiné zemědělské produkty, ale za předpokladu, že v rámci jiných opatření EU nebyla udělena žádná jiná podpora. 15 Článek 103p nařízení (ES) č. 1234/ Článek 76 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (Úř. věst. L 170, , s. 1), kterým se provádí základní nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem, stanoví, že aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné právní předpisy Společenství, zavedou členské státy kontroly a opatření v míře nezbytné pro zajištění řádného používání nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto nařízení. Musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Společenství.

16 Rozsah a koncepce auditu Poslední zvláštní zpráva, kterou Účetní dvůr vydal k tématu společné organizace trhu s vínem, byla zveřejněna v roce Zpráva se zabývala dvěma finančně nejdůležitějšími režimy podpory v rámci společné organizace trhu s vínem: vyklučováním vinic a restrukturalizací a odrůdovou přeměnou vinic a zkoumala v první řadě příspěvek těchto režimů k nastolení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem EU, což je jedním ze dvou hlavních cílů reformy (viz bod 4). Aby mohl dokončit svůj audit reformy společné organizace trhu s vínem, zahrnul nyní Účetní dvůr do auditu i hlavní opatření pro konkurenceschopnost vybraná členskými státy v jejich vnitrostátních programech podpory: tj. investiční a propagační opatření. Cílem auditu bylo odpovědět na následující otázku: Je podpora EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína dobře řízena a lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit? 13 Při auditu se zjišťovalo, zda měla investiční a propagační opatření vhodnou koncepci. Účetní dvůr rovněž přezkoumával monitorovací a hodnoticí údaje, které byly k dispozici, s cílem posoudit, zda se Komisi a členským státům podařilo dosáhnout očekávaných výsledků efektivním způsobem. Co se týče investičního opatření, Účetní dvůr již dříve provedl audit efektivnosti podobných investičních opatření v rámci politiky rozvoje venkova 18. Účetní dvůr se proto nyní zaměřil na aspekty související s hospodárností tohoto opatření, jako např. finanční životaschopnost podporovaných investic a také přiměřenost jejich nákladů. Tento rozsah auditu se odráží v následujících třech hlavních podotázkách: a) Má investiční opatření v rámci společné organizace trhu s vínem vhodnou koncepci a je prováděno s řádným ohledem na zásadu hospodárnosti? b) Má propagační opatření vhodnou koncepci a je prováděno efektivně? c) Jsou účinky opatření odpovídajícím způsobem doloženy? 14 Audit se zaměřil na projekty financované mezi hospodářskými roky 2008/09 a 2010/11, a pokrýval tedy první tři roky provádění reformy. Účetní dvůr navštívil příslušné útvary Komise a tyto členské státy a regiony: Rakousko, Francii (regiony Akvitánie a Languedoc Roussillon), Itálii (regiony Lazio a Benátsko), Portugalsko a Španělsko (region Katalánsko). Na těchto navštívených pět členských států připadá 95 % výdajů na propagační opatření a 82 % výdajů na investiční opatření v prvním programovém období ( ). 17 Zvláštní zpráva č. 7/ Zvláštní zpráva č. 8/2012, 1/2013 a 6/2013 (

17 Rozsah a koncepce auditu Návštěva na místě byla provedena u celkem 37 příjemců, z nichž u 23 se jednalo o propagační projekty, u 11 o investiční projekty a u 3 o propagační a investiční projekty. Pro přezkum formou dokumentární kontroly bylo dále vybráno 73 projektů. Celkově bylo analyzováno 113 projektů (79 se týkalo propagačních opatření a 34 investičních opatření) 19. Vzorek byl založen na významnosti projektů a typech příjemců s cílem vybrat takovou škálu projektů, které představují typické projekty financované v příslušném členském státě. 19 Bylo analyzováno více propagačních projektů než investičních projektů. Důvodem je to, že ve dvou členských státech bylo provádění zvoleného investičního opatření zpožděno a jeden členský stát se rozhodl toto opatření neprovádět.

18 Připomínky 16 Část I Má investiční opatření v rámci společné organizace trhu s vínem vhodnou koncepci a je prováděno s řádným ohledem na zásadu hospodárnosti? 16 Pro řádné finanční řízení má zásadní význam dobrá koncepce. V rámci investičního opatření se veřejná podpora poskytuje stejnému typu podniků, které jsou způsobilé pro financování EU i v rámci politiky rozvoje venkova. Aby bylo opatření spadající do společné organizace trhu s vínem kvalitně koncipováno, mělo by odpovídat přesně zjištěným potřebám, které nejsou stávajícími opatřeními pokryty. Také by nemělo způsobovat prováděcím orgánům zbytečnou administrativní zátěž. Není doložena potřeba dodatečných investičních opatření v rámci společné organizace trhu s vínem 18 Bez ohledu na svou specifickou aplikaci v odvětví vína (spíše než obecnou aplikaci ve všech zemědělských odvětvích) má investiční opatření v rámci společné organizace trhu s vínem v zásadě stejný rozsah jako opatření investiční podpory v rámci rozvoje venkova č. 121 ( Modernizace zemědělských podniků ) a č. 123 ( Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům ). Kromě toho, jak ukazuje rámeček 1, je cíl opatření v rámci jednotné organizace trhu s vínem stejný jako u zmíněných dvou investičních opatření spadajících pod rozvoj venkova. 20 Pro roky 2009, 2010 činil tento převod rozpočtových prostředků 40,5 a 80,9 milionu EUR (v uvedeném pořadí). 17 Aby mohly členské státy investiční opatření provádět s řádným ohledem na zásadu hospodárnosti, měly by zavést správní kontroly a postupy na zajištění toho, aby: a) byla podpora udělována finančně životaschopným projektům: aby se neplýtvalo veřejnými prostředky na projekty, které předčasně skončí, členské státy by prostřednictvím přiměřených kontrol životaschopnosti měly analyzovat finanční situaci žadatele a tuto analýzu doložit; b) byly projektové náklady vykazované příjemci přiměřené. Tato kontrola by měla být prováděna za pomoci vhodného hodnoticího systému, jako např. referenčních nákladů, srovnáním počtu nabídek nebo prostřednictvím hodnoticí komise. 19 Nová organizace trhu s vínem dává k dispozici vinařským oblastem větší objem podpory, neboť se v rámci programu rozvoje venkova zvyšují rozpočtové prostředky určené pro tyto oblasti. V souladu s přílohou Xc nařízení (ES) č. 1234/2007 činí od roku 2011 toto zvýšení 121,4 milionu EUR 20 ročně.

19 Připomínky 17 Rámeček 1 Investiční opatření mají v rámci společné organizace trhu s vínem i rozvoje venkova stejný cíl a) Investiční opatření v rámci společné organizace trhu s vínem (čl. 103u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007): Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku [ ]. b) Opatření 121 v rámci rozvoje venkova (čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č 1698/ ): Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu i) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které: a) zlepšují celkovou výkonnost zemědělského hospodářství [ ]. c) Opatření 123 v rámci rozvoje venkova (čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005): Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu iii) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které: a) zlepšují celkovou výkonnost podniku [ ]. 21 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20 září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, , s. 1). 20 V období zahrnulo investiční opatření do svých vnitrostátních programů podpory devět členských států (Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko a Slovensko) a devět členských států (Bulharsko, Řecko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Spojené království) tak neučinilo 22. Portugalsko se rozhodlo investiční opatření do svého programu vnitrostátní podpory nevčlenit, neboť mělo za to, že v rámci programu rozvoje venkova je k dispozici již dostatečný objem podpory. To odpovídá skutečnosti: pro programové období rozvoje venkova bylo na odvětví vína v Portugalsku vyčleněno 13,5 % celkového rozpočtu dvou opatření investiční podpory v rámci rozvoje venkova. 21 Účetní dvůr konstatuje, že není zřejmé, proč odvětví vína potřebovalo doplňkovou investiční podporu, neboť takováto podpora byla již k dispozici pro všechna zemědělská odvětví v rámci politiky rozvoje venkova a rozpočtové prostředky z programu rozvoje venkova na podporu vinařských oblastí byly navíc zvýšeny (viz bod 19). Rozhodnutí o této dodatečné podpoře rovněž nebylo založeno na žádné studii či analýze. 22 Litva přidělila svůj celý národní rámec na propagaci. Lucembursko (od hospodářského roku 2009/10), Malta a Spojené království přidělily své národní rámce v plné výši na režim jednotné platby.

20 Připomínky 18 a v některých členských státech bylo zpožděno či omezeno provádění investic v rámci společné organizace trhu s vínem 22 Vzhledem k tomu, že investiční opatření jak v rámci společné organizace trhu s vínem, tak v rámci rozvoje venkova probíhala od hospodářského roku 2008/09 souběžně, bylo nutné minimalizovat riziko dvojího financování. Po členských státech se tudíž požadovalo, aby v rámci opatření spadajících pod společnou organizaci trhu s vínem financovaly opatření, která jsou rozdílná od opatření financovaných v souladu s programy rozvoje venkova 23. Nutnost vymezit dělicí linii mezi dvěma velmi podobnými opatřeními (a zejména pak hranici mezi opatřením 123 v rámci rozvoje venkova a investičním opatřením v rámci společné organizace trhu s vínem) spolu s nutností zajistit její respektování zvýšily členským státům administrativní zátěž. Musely totiž před prováděním investičního opatření v rámci společné organizace trhu s vínem nejprve upravit své stávající programy rozvoje venkova. 23 V Itálii a Španělsku vedla nutnost vymezit uvedenou dělicí linii k výraznému zpoždění u investičního opatření v rámci společné organizace trhu s vínem 24. V těchto členských státech jsou programy rozvoje venkova řízeny na regionální úrovni, takže uvedenou dělicí linii musel stanovit každý region. Realizace tohoto opatření v rámci společné organizace trhu s vínem měla tříleté zpoždění. V Itálii bylo vynaloženo pouze 44 % z původně odhadované částky. 24 Ve Španělsku kromě toho dělicí linie mezi operacemi způsobilými v rámci jednotlivých opatření výrazným způsobem omezila rozsah opatření spadajícího pod společnou organizaci trhu s vínem. I když se obsah investičních opatření v rámci rozvoje venkova nezměnil, pro podporu spadající pod společnou organizaci trhu s vínem byly způsobilé pouze investice provedené španělskými příjemci v EU, ale mimo území španělského státu. V důsledku toho Španělsko vynaložilo pouze EUR za jediný předložený projekt, a to navzdory původnímu odhadu 148 milionů EUR, které měly být vynaloženy v celém období V Rakousku a Francii byla tato dělicí linie stanovena na ústřední úrovni a investiční opatření bylo realizováno bez zpoždění již v hospodářském roce 2008/09. Navštívené členské státy poskytují omezenou jistotu, že jsou podporovány pouze finančně životaschopné projekty 26 Nařízení (ES) č. 1234/2007 v čl. 103u odst. 2 stanoví, že podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích 25. Špatná finanční situace podniku, který v době podání grantové žádosti nebyl považován za podnik v obtížích, může ohrozit životaschopnost projektu, který tento podnik předložil. Podle stávajících právních předpisů nemají členské státy výslovnou povinnost provádět před udělením podpory kontrolu životaschopnosti projektů. 23 Čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 555/2008: Do podpory podle článku 15 nařízení (ES) č. 479/2008 v rámci vnitrostátního programu podpory v souladu s hlavou II uvedeného nařízení nesmí být zařazena žádná akce v určitém členském státě nebo regionu, na kterou se vztahuje podpora v rámci programu pro rozvoj venkova uvedeného členského státu nebo regionu podle nařízení (ES) č. 1698/ COM(2012) 737 v konečném znění z 10. prosince 2012 v části 4.3 uvádí: Problémy s odlišením obdobných činností v programech rozvoje venkova způsobily zpoždění v provádění tohoto opatření, zejména v Itálii a ve Španělsku. 25 Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích: podnik se nachází v potížích, pokud není schopen skoncovat pomocí vlastních nebo cizích finančních prostředků, které mu poskytují jeho majitelé / podíloví vlastníci nebo věřitelé, se ztrátami, které podnik z krátkodobého nebo střednědobého hlediska s určitostí dovedou do hospodářského zániku, pokud nezasáhne stát.

21 Připomínky Komise členským státům neposkytla žádné pokyny, co se týče postupů pro výběr projektů pro investiční opatření. Při auditu bylo zjištěno, že ze čtyř navštívených členských států, které investiční opatření provádějí, pouze jeden region v Itálii (Benátsko) prováděl smysluplné kontroly životaschopnosti včetně ověřování finanční situace příjemců (viz rámeček 2). V regionu Lazio v Itálii byl uplatňován méně podrobný hodnoticí systém založený na porovnání účetní závěrky žadatele za rok předcházející investici s očekávanými účinky investice v účetní závěrce roku následujícího po investici. 28 V Rakousku a Francii vycházely postupy výběru ze zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě. I když podniky v potížích nebyly způsobilé, kvůli nedostatečným postupům výběru nebylo zaručeno, že ze všech způsobilých projektů budou vybrány pouze ty životaschopné (viz rámeček 2). Rámeček 2 Kontroly životaschopnosti: příklady osvědčených postupů a naopak postupů s nedostatky V Itálii (region Benátsko) byla stanovena výběrová kritéria včetně informačního nástroje na hodnocení předpokládané výkonnosti investice na základě ekonomických údajů poskytnutých příjemcem. Financovány mohly být pouze projekty vykazující hospodářskou udržitelnost, tj. neživotaschopné projekty byly automaticky vyloučeny. V Rakousku Účetní dvůr narazil na investiční projekt na lahvovací linku, který byl udělen v roce 2009 družstvu, jež je v současné době v likvidaci. Neexistovalo žádné kritérium výběru, jež by umožnilo zjistit, že projekt tohoto družstva nebyl vzhledem k jeho finanční situaci udržitelný. Družstvo bylo schváleno pro podporu navzdory tomu, že před investicí vykazovalo záporné roční výsledky a snižující se kapitál a nejméně od roku 2006 rovněž setrvalý úbytek členů. 29 Ve Španělsku výběrové postupy zahrnují vyhodnocení životaschopnosti projektu i finanční situace příjemce. Pro výběr určitého projektu však není vyžadováno žádné minimální bodové hodnocení.

22 Připomínky 20 a nehodnotí systematicky přiměřenost projektových nákladů 30 Členské státy by měly provádět kontrolu projektových žádostí s cílem zajistit, aby náklady, které mají být proplaceny z prostředků EU, byly přiměřené, včetně ověření žádostí porovnáním s referenčními náklady a předložení různých nabídek, aby tak bylo cíle opatření dosaženo za přiměřených nákladů 26, tj. efektivně. Při auditu se zkoumalo, zda členské státy zavedly formální systém na vyhodnocování přiměřenosti nákladů. 31 Při auditu bylo zjištěno, že pouze dva ze čtyř navštívených členských států, které investiční opatření prováděly, tyto postupy uplatňovaly. Itálie (Benátsko a Lazio) a Španělsko hodnotí přiměřenost nákladů pomocí formálních postupů před schválením žádosti. Žadatelé musí pro své investiční operace předkládat tři různé nabídky a z těchto tří nabídek provést výběr. Platnost výběru může být posouzena externím hodnotitelem. 33 Ačkoli v nedávno vydaných pokynech 27 Komise považuje pořízení sudů za potenciálně způsobilou investici, nařízení vyžaduje trvání investice po dobu nejméně pěti let 28. Jelikož sudy se většinou používají pouze tři roky, jejich pořízení není s tímto požadavkem EU v souladu. Omezená životnost těchto investic vytváří významné riziko, že sudy mohou být koupeny jako náhrada za ty stávající a nikoliv za účelem zvýšení kapacity pro zrání vína. 34 Ve Francii a Rakousku nemělo hodnocení přiměřenosti nákladů formální podobu. Hodnocení zde spoléhalo na odborné zkušenosti osoby, která žádost prověřovala. Účetní dvůr tak nenalezl žádné důkazní informace o tom, že by tyto členské státy systematicky posuzovaly přiměřenost projektových nákladů. Kromě toho neexistovala žádná povinnost předkládat různé nabídky od potenciálních dodavatelů. 26 Čl. 24 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 25, , s. 8), který je v souladu s čl. 77 odst. 5 nařízení (ES) č. 555/2008 použitelný pro investice v rámci společné organizace trhu s vínem, stanoví, že: [administrativní kontroly žádostí o podporu zahrnují zejména ověření]: přiměřenosti předložených nákladů, která se hodnotí pomocí vhodného systému hodnocení, jako např. referenčních nákladů, porovnání různých nabídek nebo hodnotícího výboru. 27 Pokyny provádění vnitrostátních programů podpory v odvětví vína v souladu s nařízeními (ES) č. 1234/2007 a (ES) č. 555/2008 ze dne 25. února Podle článku 72 nařízení (ES) č. 1698/2005, na který odkazuje článek 103u nařízení (ES) č. 1234/ Posuzování přiměřenosti nákladů italskými orgány (Benátsko a Lazio) však bylo negativně ovlivněno tím, že za způsobilé investiční náklady bylo považováno pořízení dřevěných sudů pro zrání vína, ačkoli tyto sudy obvykle musí být po třech letech vyměněny. Ve Francii a Rakousku takovéto investice za způsobilé operace považovány nebyly.

23 Připomínky 21 Část II Má propagační opatření vhodnou koncepci a je prováděno efektivně? 35 Propagační opatření se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy 29. Všechna ostatní vína nejsou pro tato propagační opatření způsobilá. 36 Aby mělo propagační opatření řádnou koncepci a bylo efektivně prováděno, mělo by: cílit na příjemce, kteří potřebují veřejné dotace na dosažení cílů opatření, kterými jsou posílení pověsti jakostního vína z Unie a znovuzískání starých trhů a proniknutí na nové trhy 30, upřednostňovat mikropodniky a malé a střední podniky 31, být realizováno takovým způsobem, který zajistí existenci dostatečné auditní stopy, aby bylo možno doložit realizaci i způsobilost propagačních akcí. Podpora na propagaci se uděluje i velkým společnostem, které už mají silnou reputaci i vývozní tradici 37 Přestože normotvůrce upřednostňuje podporu malých a středních podniků, ve všech členských státech s výjimkou Rakouska byla podpora na propagaci udělena velkým vinařským společnostem s dlouhou vývozní tradicí 32. Některé z těchto velkých firmem jsou ve třetích zemích již zastoupeny prostřednictvím lokálních partnerů nebo tam mají své vlastní distributory a obchodní sítě. Potřeba podpory takovýchto společností z rozpočtu EU tak není zřejmá (viz rámeček 3). Navíc skutečnost, že je k dispozici podpora EU na takovéto účely, vede tyto podniky k tomu, že úměrným způsobem snižují své vlastní financování propagačních opatření. 38 Účetní dvůr se v této souvislosti domnívá, že granty získané v rámci propagačního opatření spadajícího pod společnou organizaci trhu s vínem nepřispívají efektivně k posílení pověsti jakostního vína z Unie nebo znovuzískání starých trhů a proniknutí na nové trhy. V případě velkých společností, které jsou na těchto trzích již dobře zavedeny, má opatření spíš ten účinek, že chrání či konsoliduje stávající tržní podíly. Vzhledem k tomu, že konsolidování přítomnosti na určitém trhu je činnost trvalého rázu za účelem zachování přítomnosti a viditelnosti na tomto trhu, se příspěvek EU na podobný typ opatření stává v takovýchto případech v zásadě částečnou dotací provozních nákladů těchto podniků. 29 Čl. 103p odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/ bod odůvodnění nařízení (ES) č. 479/ Článek 4 nařízení (ES) č. 555/2008: Přednost se dává mikropodnikům, malým a středním podnikům [ ]. 32 Ve Španělsku, Francii, Itálii a Portugalsku měli někteří z kontrolovaných příjemců již před financováním v rámci společné organizace trhu s vínem založeny dceřiné společnosti na trzích třetích zemí za účelem marketingu. Ve Španělsku dva velcí příjemci realizovali propagační akce v zemích, kde byli usazeni více než 60 let.

24 Připomínky 22 Rámeček 3 Příklady grantů na propagaci udělených známým a velkým producentům vína Dotované propagační akce pro šampaňské V letech bylo vynaloženo 2,4 milionu EUR finančních prostředků EU na dotování propagačních akcí pro producenty šampaňského. Reputace chráněného označení původů (CHOP) champagne má přitom již dlouholetou tradici. Španělsko (Katalánsko): na šest příjemců připadalo 88 % celkového schváleného financování pro období Ve Španělsku (Katalánsko) se zřetelně upřednostňuje udělování propagační podpory příjemcům, jejichž mezinárodní zastoupení i zkušenosti s vývozem jsou již silné. V důsledku toho byla velká část finančních prostředků na propagaci pro období udělena několika velkým společnostem. Ve zmíněném období byla 79 žadatelům udělena podpora v celkové výši 15,2 milionu EUR. Z této částky bylo 88 %, tj. 13,4 milionu EUR, uděleno šesti žadatelům tvořeným společnostmi nebo skupinami společností, které všechny mají více než 750 zaměstnanců a jejichž roční obrat přesahuje 200 milionů EUR (takovéto společnosti nejsou přitom způsobilé pro investiční opatření). 39 To potvrzuje skutečnost, že tito velcí příjemci každoročně žádají o propagační dotace pro akce na stejných trzích třetích zemí, jakými jsou např. Spojené státy, které jsou nejčastěji cíleným trhem 33. Tato propagační opatření tudíž nemohou být považována za opatření, která mají za cíl otevřít nové trhy nebo znovu získat trhy již existující. 40 Když vstoupilo v platnost nařízení (ES) č. 555/2008, nemohla být podpora na propagační opatření udělena danému příjemci pro danou třetí zemi na více než tři roky. Toto nařízení však bylo následně dvakrát změněno a při každé změně byla prodloužena možnost pro stejné příjemce využívat podporu na delší dobu. První změna nařízení zakotvila možnost jednorázově obnovit programy na propagační akce, a to na období ne delší než dva roky 34. Druhá změna stanovila možnost, aby příjemci z minulého programového období dostali opětovně podporu ve stejné třetí zemi, na kterou se zaměřili 35, a to po maximální dobu pěti let. Příjemci tak mohou získat granty na propagační opatření v jedné zvolené zemi na celé programové období a v dalších programových obdobích ( a dále) svá propagační opatření obnovovat. 33 KOM(2011) 774 v konečném znění ze dne 18. listopadu 2011, s Čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 772/2010 ze dne 1. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (Úř. věst. L 232, , s. 1). 35 Ćl. 1 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 202/2013 ze dne 8. března 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, pokud jde o předkládání programů podpory v odvětví vína a obchod se třetími zeměmi (Úř. věst. L 67, , s. 10), stanoví, že pro každé programové období podpora propagačních a informačních akcí netrvá u daného příjemce v dané třetí zemi déle než tři roky; v případě potřeby však může být jedenkrát prodloužena na období nejdéle dvou let.