EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro mezinárodní obchod SDĚLENÍ ČLENŮM

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro mezinárodní obchod SDĚLENÍ ČLENŮM Věc: Služební zpráva z návštěvy delegace Výboru pro mezinárodní obchod v Litvě a Lotyšsku ( června 2008) Program Delegace Evropského parlamentu složená z pana Zbigniewa Zaleskiho (vedoucí delegace), paní Marusyi Lyubchevové, pana Davida Martina, pana Eugenijuse Maldeikise a pana Girtse Kristovskise navštívila ve dnech června 2008 Litvu a Lotyšsko. Ústředním tématem této delegace byly obchodní vztahy mezi těmito dvěma baltskými zeměmi a jejich sousedy Ruskem a Běloruskem a jejich role pohraničního státu EU. Během návštěvy měli členové možnost prošetřit některé z nejvýznamnějších záležitostí, které mají vliv na tyto vztahy, jako jsou energetika, železniční a silniční přeprava a celní záležitosti. Parlamentní delegaci přijali zástupci vlády, parlamentu a soukromé sféry jak v Litvě, tak Lotyšsku; členové delegace tak měli možnost být na vlastní oči svědky problémů, se kterými se potýká obchodní přeprava na hlavním lotyšsko-ruském hraničním přechodu. 1. Delegace začala 25. června ve Vilniusu v Litvě schůzkou s Národní litevskou asociací silničních přepravců (LINAVA), kterou v roce 1991 založilo 84 dopravních společností. Asociace má dnes členů, 20 tisíc nákladních vozů a 3 tisíce autobusů. Sídlo asociace je ve Vilniusu; asociace otevřela též místní pobočky ve všech větších litevských městech: Kaunas, Klaipėda, Šiauliai, Panevėžys a Alytus. Zřízeny byly též přidružené servisní a školící organizace. Silniční přeprava má pro Litvu zcela zásadní sociální a ekonomický význam, jelikož představuje 80 % místního obchodu. Hlavním problémem, se kterým se nyní toto odvětví CM\ doc PE v01-00

2 potýká, je prudké zvyšování cen ropy a zástupci asociace LINAVA se na delegaci obrátili s důraznou žádostí o přehodnocení daňové politiky uplatňované v oblasti energií. Podporování biopaliv podle jejich tvrzení nepřináší žádný prospěch a domnívají se, že konkurenceschopnost celé Unie by mohlo posílit spíše snižování nákladů na dopravu díky levnější motorové naftě. Zdůraznili též, že pokud jde o Rusko, je Litva vedle Polska a Finska největším dopravcem zboží na východ. Znalost místních podmínek a nová pobočka v Moskvě jim pomohly získat tento velmi důležitý trh. Hlavním problémem, s nímž se potýkají, je omezená kapacita na hraničních přechodech. Největší fronty se tvoří na lotyšsko-ruské hranici a na hranici mezi Litvou a Běloruskem. Čeká se někdy až čtyři dny, což vede ke ztrátám mezi 200 až 400 EUR denně. Dalším problémem, na který narážejí i když poslední dobou došlo k jistému zlepšení, je bezpečnost v Bělorusku. Úřady tu bezdůvodně zastavují, kontrolují a zadržují nákladní vozy na několik dní a dokonce konfiskují náklady. Jednání v zájmu vyřešení tohoto problému pokračují. Podle asociace LINAVA jsou problémy na hranicích v podstatě otázkou kapacity a vyřešit je může jedině lepší fyzická infrastruktura. Pokud jde o členství Ruska ve Světové obchodní organizaci (WTO) a novou dohodu mezi nimi a EU, tvrdí, že pravidla WTO by mohla pomoci ukončit ruskou diskriminační politiku v souvislosti se železničními sazebníky a vývozní daní; na novou dohodu je ale podle nich příliš brzy, jelikož EU dosud nepromlouvá jedním hlasem. 2. Delegace se potom setkala se zástupci AB Achema, předním litevským výrobcem dusíkatých a vícesložkových hnojiv a chemických výrobků s roční produkcí přes dva miliony tun. Tato skupina má také mnoho dceřinných společností v oboru výroby metanolu, větrné energie, námořní přepravy, hotelů, médií, stavebnictví a obalového průmyslu. Jelikož % nákladů na výrobu hnojiv představuje zemní plyn, jsou ceny energií středem zájmu této skupiny. O Litvě tvrdí, že je ostrovem energie a že za plyn platí cenu ovlivněnou politickými zájmy. Rusko podle nich požaduje diskriminační ceny. Velmi kriticky se stavěli k postoji, jaký má Komise vůči otevřenému trhu, i k jejímu přístupu, pokud jde o reformy antidumpingových opatření a nástrojů na ochranu obchodu, a žádali větší ochranu proti levnému dovozu a spravedlivé transitní poplatky v přístavech Kaliningrad a Riga. V souvislosti s případným uzavíráním nové dohody s Ruskem zdůraznili skutečnost, že pro Evropu je v každém případě nutné postupovat jednotně. 3. Velmi informativní bylo setkání s náměstkem ministra zahraničních věcí panem Žygimantasem Pavilionisem, které umožnilo seznámit se důkladně s problémy, jako je diskriminační systém cen provozovaný ruskými železnicemi a vyhlídky na ruské členství ve Světové obchodní organizaci. Ministr zdůraznil, že cílem je zavázat Rusko k dodržování pravidel, což znamená, že je lepší, aby se Rusko stalo členem Světové obchodní organizace, než aby zůstalo vně této organizace. Vyslovil však zároveň názor, že vzhledem k možnosti flexibilního výkladu některých podmínek pro vstup jsme před přijetím Ruska za člena WTO v pozici, z níž lze lépe ovlivňovat klíčové záležitosti. 4. Dne 26. června delegace navštívila jednokomorový litevský parlament Seimas a setkala se PE v /5 CM\ doc

3 zde se členy Výboru pro evropské záležitosti, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro hospodářství a Výboru pro záležitosti venkova. Hlavní projednávanou záležitostí byly problémy v oblasti energetiky týkající se regionu a hledání možných řešení v situaci blížícího se uzavření litevské jaderné elektrárny Ignalina. Elektrárna musí být uzavřena v roce 2009, což je výsledek dohod dosažených v době litevského vstupu do EU, stále však zůstává nejasné, jaké jsou alternativy. Litva donedávna vývozce čisté energie se stane i přes existenci nízkokapacitního energetického mostu s Finskem z velké míry závislá na ruském dodavateli Gazprom. Rusko má již připraveny plány na novou jadernou elektrárnu v sousedícím území Kaliningradu, avšak cena za elektřinu, kterou by účtovalo litevskému ostrovu energie, je krajně nejistá. Litva očekává, že po uzavření jaderné elektrárny v roce 2009 vzrostou ceny energie o 250 %, přičemž budování energetického mostu s Polskem potrvá až do roku Poslanci litevského parlamentu proto od EU žádají praktickou pomoc a podporu při jednání s Ruskem. Tvrdí, že veřejnost je ve své většině přesvědčena, že dohoda o odstavení elektrárny Ignalina je chybou, a chtějí životnost stávající jaderné elektrárny prodloužit do roku 2015, přičemž poukazují na to, že od přistoupení Litvy k EU byly na zabezpečení elektrárny uvolněny značné investice. Připouštějí, že je tu problém s tím, jak název reaktoru působí reaktor černobylského typu, ale nynější elektrárna v Ignalině je dnes velmi odlišná a odpovídá standardům Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Cílem by se mělo stát postavení nové jaderné elektrárny spolu s Lotyšskem a Estonskem, která by měla být dokončena v roce Kriticky se nakonec poslanci litevského parlamentu vyslovili také ke snaze některých členských států dojednat si s Ruskem v oblasti energetiky zvýhodněné bilaterální podmínky. Evropa podle nich může dosáhnout pokroku jedině tak, že bude promlouvat jedním hlasem a vypracuje společnou energetickou politiku EU. Totéž stanovisko bylo opětovně vyjádřeno na schůzce s ministrem zahraničních věcí panem Petrasem Vaitiekunasem, který členům sdělil, že Litva chce elektrárnu Ignalina udržet v provozu a bude tuto věc prezentovat Radě pro energetiku. O Rusku řekl, že summit z června byl nadějným znamením. Prohlásil rovněž, že bychom měli zvolit pragmatický a pozvolný postup v souvislosti s Ruskem a snažit se začlenit jej do našeho systému hodnot, i když připustil, že to nebude vždy snadný proces. Podobný postoj bychom měli zaujmout i vůči Bělorusku a projevit větší zájem o běžné občany, kterým by pomohlo, kdyby měli možnost snadnějšího cestování do EU. Na závěr dodal, že má-li EU obstát na světové scéně, potřebuje více federální systém, a má-li být vytvořena perspektiva dlouhodobých vztahů s Ruskem, které nebudou založeny pouze na energii, potřebujeme jednat jednotně. 5. Závěrečná schůzka v Litvě byla se zástupci průmyslu pod záštitou Litevské průmyslové konfederace. Bylo na ní zastoupeno několik odvětví a panovala všeobecná shoda v tom, že EU poskytla novým trhům skvělé příležitosti. Patrné bylo však i přesvědčení, že Evropa má značné slabiny ve způsobu, jakým prosazuje svou obchodní politiku. Například v textilním odvětví, které zahrnuje celkově 42 tisíc pracovních míst, ale zároveň zde za poslední tři roky došlo ke snížení zaměstnanosti o 7 %, panuje názor, že zejména Číně CM\ doc 3/5 PE v01-00

4 bylo poskytnuto množství výhod, které nám samotným však nepřinášejí žádný zisk. Trhy EU jsou zaplaveny levnými výrobky nízké kvality, a mnoho výrobců tak zbankrotovalo. Dále panuje přesvědčení, že politika EU chrání zájmy předních evropských výrobců, kteří přemístili výrobu do Číny. Zástupci průmyslu se dožadovali nápaditých způsobů regulace dovozu, jako je využití environmentálních norem, problému dětské práce a požadavku, aby dovozci byli nuceni platit daň EU ze znečištění. 6. Delegace se poté přesunula helikoptérou Litevského vojenského letectva na hraniční přechod Terehova mezi Lotyšskem a Ruskem, kde se její členové setkali s hraniční stráží a celními úředníky. Členové měli příležitost stát se očitými svědky třídenní fronty nákladních vozů čekajících na přechod hranice z teritoria EU do Ruska, přičemž samotný problém ještě znásobila skutečnost, že v den návštěvy delegace přestal na ruské straně fungovat počítač (jak jsme byli informováni). Hraniční přechod v Teherově, kde byl v roce 1990 původně umístěn jen menší dodávkový vůz, prošel v roce 1998 kompletní rekonstrukcí a má nyní sedm bran. Dnes je však na hranici svých kapacit a fronta, která v roce 2002 měla maximálně 300 kamionů, se dnes rozrostla na Za dva roky jej čeká další modernizace, počítající s doplněním dalších dvou bran a zavedením modernější technologie, aby v ruském směru mohl projet jeden kamion každé tři minuty. Zdá se, že na straně vstupu funguje systém hladce. Je vybaven moderním skenovacím zařízením, které pracuje na principu hustoty a je schopno odhalit nejběžnější pašované zboží, jako jsou cigarety, počítačové programy a DVD. V lotyšském směru lze tuto kontrolu provést za čtyři minuty. Podle celkového zhodnocení lotyšských představitelů lze situaci vyřešit pouze zlepšením infrastruktury a silnější politickou vůlí na ruské straně. Podpora infrastruktury je z jejich pohledu nezbytná, lepších vztahů s Ruskem však bude možné účinně dosáhnout jen tehdy, když v jednání s ním bude Evropa vystupovat jednohlasně. 7. Toto hodnocení situace pak potvrdily schůzky s vyššími úředníky ministerstva hospodářství a ministerstva zahraničních věcí v Rize, které se konaly večer a ráno následujícího dne a na kterých bylo členům sděleno, že i když jsou vztahy s Ruskem stále problematické, členství v EU je pro ně velikou podporou. Pokud jde o pohraniční fronty, poukázali na to, že situace je závislá na nepředvídatelné situaci na hranici s Běloruskem. Když se situace na běloruské straně zlepší, sníží se rovněž přetlak v Terehově a naopak. Rusko vytvořilo novou pohraniční agenturu, kterou se však stále ještě nepodařilo uvést do provozu, a věci, jak se zdá, postupují jen velmi pomalu. Ale i když v současné době na ruské straně do značné míry chybí politická vůle k řešení problémů, je Rusko zároveň vystaveno tlaku samotných ruských firem, což může být důvod k jistému optimismu. Podpora EU na zlepšení pohraniční infrastruktury je nicméně naléhavým požadavkem. 8. Náměstkyně ministra zahraničních věcí Maija Manika v souvislosti s ruským členstvím ve Světové obchodní organizaci zdůraznila, že ještě před jeho přijetím je třeba vyřešit nejdůležitější problémy, jako jsou například vývozní cla. Od zavedení systému diskriminačních poplatků na ruských železnicích v roce 1998, jehož cílem je zvýhodňovat při vývozu zboží ruské přístavy, se však pravidla Světové obchodní organizace na tento problém PE v /5 CM\ doc

5 automaticky nevztahují. Jak uvedla, bude tudíž nutné před členstvím projednat něco jako dohody WTO+. 9. Závěrečná návštěva delegace se konala v přístavu Riga. Přístav byl podle holandského modelu označený jako Freeport. Vzhledem k tomu, že přístav leží uvnitř města, podléhá jak zeměpisným, tak environmentálním omezením. Od roku 1990 se nicméně těší velkému stupni růstu a existují velké plány na jeho další rozšiřování, které budou částečně financovány EFRR a Fondem soudržnosti. Jako přístav střední velikosti se nyní specializuje na sypké zboží, a pokud podle očekávání dojde v rámci jednání o ruském členství ve Světové obchodní organizaci ke zrušení diskriminačních železničních sazeb, budou potom náklady směřovat do baltských přístavů. Hodnocení Členové delegace získali na základě této cesty možnost porozumět lépe situaci, ve které se nachází jak Lotyšsko, tak Litva, zejména pak získat vhled do jejich vztahu s Ruskem. Klíčové problémy v souvislosti s frontami na hraničních přechodech, izolovanost ohledně energií, ruská vývozní cla a železniční sazebníky neustále připomínají moc jejich většího souseda. O dobré vztahy s Ruskem je skutečný zájem, je tu však i vědomí toho, že proměna postojů si ještě vyžádá svůj čas. Slovy litevského ministra zahraničí mají problém pochopit, kde Rusko končí je to na Krymu nebo snad ve Vilniusu? Z obou zemí tak v průběhu celé návštěvy přicházela stále stejná zpráva, že Evropa musí vystupovat jako jeden celek a promlouvat jedním hlasem. Rusko začne brát obavy Lotyšska a Litvy vážně teprve tehdy, až je vezme za své i celá EU. Pro Evropu může mít naopak tato styčná plocha s Ruskem, kterou oba členské státy umožňují, velikou cenu. Návštěva se těšila značné pozornosti litevských a lotyšských médií. Televize doprovázela delegaci až na hraniční přechod a příspěvek pak zařadila do hlavní zpravodajské relace dne. Během závěrečné tiskové konference v Rize vedoucí delegace zdůraznil, že instituce EU se budou snažit účinným způsobem řešit energetické, dopravní a obchodní problémy s Ruskem. CM\ doc 5/5 PE v01-00