Prima.Klima. Klimabündnis grenzenlos >>> Tipy, jak dosáhnout dobrého životního pocitu v globálním měřítku

Transkript

1 Klimabündnis grenzenlos >>> Prima.Klima Tipy, jak dosáhnout dobrého životního pocitu v globálním měřítku Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z programu INTERREG IIIA pro přeshraniční spolupráci.

2 >>> Saisonale PředmluvaLebensmittel Ochrana klimatu začíná u nás všech! Téměř každý mluví o změně klimatu, a my všichni také můžeme něco pro ochranu klimatu udělat. První mezinárodní stěžejní region Klimatického spolku je toho dobrým příkladem: Dolní Rakousko, Slovensko a Česká republika se společně angažují pro ochranu klimatu. Do projektu Ochrana klimatu bez hranic se aktivně zapojuje 63 obcí, dále četné spolky a organizace v regionech Zukunftsraum Thayaland / Mikroregion Slavonicko, Land um Laa / Mikroregion Hrušovansko, Region Marchfeld / Dolné Záhorie. Přitom jak ve velkém, tak v malém je možné mnohé: ochrana klimatu v případě konzumace potravin vyrobených v regionu, při nakupování přímo v obci, při stavění, renovaci nebo při smysluplných dopravních konceptech. V této předkládané sérii informačních letáků bychom Vás chtěli navnadit či vyzvat k ochraně klimatu a poukázat na to, jak je často jednoduché klima chránit: Zapojte se také Vy! DI Josef Plank, Zemský rada Dolního Rakouska pro životní prostředí Kontaktní osoby: Mikroregion kolem řeky Thaya/Mikroregion Slavonicko Elisabeth Wagner, Tel. +43 (0) elisabeth.wagner@umweltberatung.at Josef Urban, Tel starosta@slavonice-mesto.cz Mikroregion kolem městečka Laa/Mikroregion Hrušovansko Mag. Peter Haftner, Tel. +43 (0) peter.haftner@umweltberatung.at Jitka Jirků, Tel.: info@hrusovansko.cz Region Marchfeld/Region Dolné Záhorie Mag. Peter Haftner, Tel. +43 (0) peter.haftner@umweltberatung.at Mag. Magdalna Miklíková, Tel marketing@msks-stupava.sk

3 >>> Putovní výstava Prima.Klima Prima.Klima - výstava zážitků, která nezná hranic Jak funguje sluneční energie, odkud pocházejí naše potraviny a jak deštné pralesy vlastně souvisejí s ochranou klimatu? Na tyto a další zajímavé otázky ohledně klimatu se pokouší odpovědět putovní výstava Prima.Klima. Tato výstava bude od BŘEZNA 2006 ke shlédnutí v dolnorakouských a českých regionech, které se účastní projektu Ochrana klimatu bez hranic Nabídka výstavy se zaměřuje především na žákyně a žáky ve věku od 8 do 16 let, k návštěvě výstavy jsou ale samozřejmě srdečně zváni také dospělí. Školním třídám budou nabízeny prohlídky s průvodcem v délce zhruba 100 minut. Učení bez hranic pro dobré klima Návštěvnice a návštěvníci se nejdříve formou hry seznámí se souvislostmi mezi skleníkovými plyny a proměnami klimatu. Poté, co porozumějí, o co se jedná, se budou zabývat příčinami skleníkového efektu a přemýšlet, jak se na změnách klimatu podílí každý jednotlivý člověk. Přitom se žáci a žákyně soustředí na svou každodenní cestu do školy a své spotřební chování.

4 >>> Putovní výstava Prima.Klima V rámci učení bez hranic se účastníci odeberou do amazonského pralesa. Tam se seznámí s tím, jak bylo možno po celá tisíciletí žít v souladu s přírodou bez jejího ničení. Tematizována budou i existující nebezpečí: Prahnutí po zisku a neomezená touha po stále nových zdrojích ničí zelené plíce Země. Na závěr výstavy budou žákyně a žáci vymýšlet nápady, jak chránit klima, a tím i náš svět. Výstava je dvojjazyčná (v němčině a češtině) a poprvé bude prezentována v březnu 2006 v rámci workshopu. Výstava bude putovně nabízena ke shlédnutí žákyním a žákům škol a obyvatelům mikroregionu kolem řeky Thaya a v mikroregionu Slavonicko od března do června 2006 (Slavonice - duben), v mikroregionu kolem městečka Laa a v mikroregionu Hrušovansko od září do prosince Kontaktní osoby: Mikroregion kolem řeky Thaya / Mikroregion Slavonicko Maria-Theresia Schindler - tel. +43 (0) 676/ Josef Urban - tel (Slavonicko) Mikroregion kolem městečka Laa / Mikroregion Hrušovansko Mag. Peter Haftner - tel. +43 (0) 2952/4344 Jitka Jirků - tel.: (Hrušovansko) Návod k řešení křížovky: Chybějící slova určitě znáte - anebo je najdete na tabulích: jedno slovo na každé tabuli, počínaje na tabuli první o ochraně klimatu. Když si přečteš první písmena svisle od shora dolů, dozvíš se, k čemu tato výstava vyzývá.

5 >>> Křížovka Prima.Klima - kviz ze slov napsaných na tabulích Změny klimatu se týkají nás všech na Zemi žijících 2 Na panelech výstavy naleznete několik tipů jak klima 3 Partnerskou zemí pro ČR v tomto projektu je 4 Mohu svým uvědomělým spotřebním chováním něco ovlivnit? 5 Výstava Prima.Klima je prezentována kromě češtiny i v 6 Na kratší vzdálenosti je pro klima vhodné využít kolo než 7 Jiný název pro podnebí je 8 Všechny živé organismy potřebují k dýchání (německy) 9 Národy, které od pradávna žijí v deštném pralese, cizím slovem nazýváme 10 Akce, která proběhla v Rakousku v září Ve které části světa žije domorodé obyvatelstvo tradičně v souladu s přírodou? V 12 Jeden z 22 národů na horním toku Rio Negra se jmenuje 13 Při získávání energie z fosilních paliv vzniká oxid

6 >>> Globalizace Globalizace Kvůli moderním komunikačním zařízením, rychlým dopravním cestám a stále se zvětšujícím hospodářským prostorům se svět zdá pořád menší, vzniká jedna globální vesnice. Ekonomické zájmy ženou globalizaci stále vpřed. Maximalizace zisku se stala hojně rozšířeným heslem neoliberalistického hospodářství. Za tímto heslem se skrývá přemisťování výroby a dopravních cest, ekologické a sociální standardy buď neexistují, nebo jsou obcházeny. Dlouhá cesta džínů Jako příklad můžeme použít výrobu džínů. Než se objeví na prodejním pultu, musí tento běžný kus oblečení urazit cestu dlouhou a více kilometrů. Kazachstán: Tady to všechno začíná. Bavlna je pěstována v obrovských monokulturách. Turecko: První krok k džínové látce. Zde se v přádelně spřádá z bavlny vlákno. Tchaj-wan: V tkalcovně je z bavlněného vlákna vyrobeného v Turecku tkána džínová látka. Polsko: Tady se vyrábí (modrá) barva k barvení džínové látky. Tunisko: Vlákno nebo hotová látka je zde barvena barvami z Polska. Bulharsko: Zde je džínová látka zpracovávána tak, aby byla měkčí a nemačkala se. Čína: Džíny získají svou definitivní podobu. Jsou ušity za použití knoflíků a nýtů z Itálie a švýcarské podšívky. Francie: Džíny jsou tu ještě naposledy vylepšeny: Perou se společně s pemzou z Turecka, čímž se dosáhne moderní úpravy. Pokud je pak na džíny nášivka s firemní značkou našita v Portugalsku, jsou označeny nápisem Made in Portugal.

7 >>> Globalizace Kdo vydělává na globální ekonomice? Jako dobrý příklad pro nerovné rozdělení zisku použijeme sportovní obuv. Zatímco švadlena/krejčí vydělá 40 centů, obrovský zisk zůstává mezinárodním koncernům, jejich akcionářům, reklamním agenturám a v menší míře prodejním řetězcům. Pokud bychom výrobcům vyplatili dvojnásobný plat, cena pro kupujícího by se zvýšila o 40 centů, což je jen těžko postřehnutelný rozdíl. Wer bekommt die 100, Euro für meine Sportschuhe? Naším úkolem je: Změna spotřebního chování povede rovněž ke změně ekonomických oběhů. Informace o výrobních podmínkách v textilním průmyslu a možných alternativách naleznete na internetové adrese

8 >>> Fairtrade FAIRTRADE - Spravedlivý obchod Fair trade neboli Spravedlivý obchod představuje sociálně a environmentálně příznivější alternativu k běžnému mezinárodnímu obchodu s drobnými výrobci z Afriky, Asie a Latinské Ameriky.Výrobky Spravedlivého obchodu nejlépe poznáte podle označení ochrannou známkou FAIRTRADE. FAIRTRADE zaručuje dodržování minimálních sociálních, ekologických a ekonomických standardů: Spravedlivé ceny a minimální zákonná mzda. Minimální pracovně právní standardy a zákaz dětské a nucené práce. Garance původu a kontrolovaný tok zboží do Evropy. Přímé obchodování a dlouhodobé obchodní vztahy. Důsledný a ekologický způsob hospodaření. Ochrana deštného pralesa, přírodních vod a pitné vody. Cílená podpora ekologického zemědělství (pěstování bioproduktů). Co přináší systém FAIRTRADE? K tomu, aby se situace producentů v rozvojových zemích zlepšila, je v zásadě potřeba jen velmi málo: Když například v Rakousku jen 10 lidí začne pít kávu FAIRTRADE, je tím zajištěna existence celé jedné rodiny v nějaké rozvojové zemi. Jaké výrobky se známkou FAIRTRADE jsou již v ČR a v Rakousku k dostání? Česká republika: Káva - čaj - kakao - čokoláda - banány - třtinový cukr - rýže - sportovní míče. Rakousko: Káva - čaj - kakao - pomerančový džus - čokoláda - med - banány - ovocné džusy - rýže - víno - sportovní míče - bavlna - růže.

9 >>> Fairtrade Mohu svým uvědomělým spotřebním chováním něco ovlivnit? Jasná odpověď na tuto otázku zní ANO! Svým rozhodnutím pro nákup výrobku se značkou FAIRTRADE stále více spotřebitelů osobně a aktivně přispívá k vytvoření spravedlivého světa. FAIRTRADE jako účinná rozvojová spolupráce Výrobky spravedlivého obchodu jsou označeny známkou FAIRTRADE a lze je v současné době koupit asi na 60 prodejních místech v ČR a ve 3500 obchodech v Rakousku (ve specializovaných obchodech (Weltläden), v řadě supermarketů a ve vybraných maloobchodech). Jejich počet v ČR se ale rychle zvyšuje (ve specializovaných Fair trade obchůdcích, v obchodech se zdravou výživou a také ve vybraných sítích super- a hypermarketů). Seznam prodejních míst a další informace o Fair trade naleznete na internetové adrese / Květiny vyráběné v rámci spravedlivého obchodu poznáte rovněž podle známky FLP (FlowerLabelProgramm). Informace naleznete na: Koberce vyráběné v rámci spravedlivého obchodu poznáte rovněž podle známky STEP. Informace naleznete na: Květiny ani koberce se známkou FAIRTRADE se v ČR neprodávají. Obecné informace o sociálních a ekologických podmínkách výroby více než 1000 výrobků naleznete na rakouské internetové adrese Ještě nikdy nebylo tak snadné být spravedlivý: So fair, so good! (Tak spravedlivý - tak dobrý!)

10 >>> Partnerství Klimatického spolku Partnerství pro ochranu klimatu Rakousko - Rio Negro (Brazílie) Příklad úspěšné spolupráce Domorodé obyvatelstvo Amazonie žije tradičně v souladu s přírodou. Jeho kultura a způsob hospodaření neohrožují deštný prales a jsou k obecnému prospěchu. Deštný prales jakožto životní prostor domorodého obyvatelstva i jako důležitý faktor světového klimatu je ničen velkými firmami vyvážejícími dřevo, hovězí maso, sóju, ropu a zemní plyn, rudy apod. Původní obyvatelé jsou přitom z deštného pralesa vyháněni násilím. V rámci partnerství pro ochranu klimatu, uzavřeného mezi Rakouskem a Rio Negrem, vyvíjejí domorodí partneři v oblasti Rio Negro projekty, které vedou k ochraně deštného pralesa a ke zlepšení práv a životních podmínek domorodců. Rakouští partneři zapojení v tomto partnerství tyto projekty podporují. Bylo dosaženo např. následujících úspěchů: Uznání území o rozloze km 2 za území tradičně osídlené domorodci, čímž je tato část deštného pralesa zároveň do značné míry chráněna před ničením. Zakládání škol s dvojjazyčnou výukou a zavádění učebnic odpovídajících dané kultuře. Ekonomické projekty (projekt na podporu uměleckých řemesel, projekt pro zakládání chovů ryb aj.) stavějící na dlouhodobém využívání místních ekologických a sociokulturních zdrojů. Svým spotřebním chováním může každý jednotlivý člověk přispět k ochraně deštného pralesa (např. tím, že nebude kupovat tropické dřevo nebo hliníkové plechovky) Další informace k ochraně klimatu naleznete na: / Česká republika / Dolní Rakousko

11 >>> Cíle milénia Osm cílů pro svět: CÍLE TISÍCILETÍ V rámci boje s chudobou a zlepšování kvality života by OSN chtěla do roku 2015 uskutečnit osm cílů: Millennium-Development-Goals (MDGs). Představitelé všech 191 členských států OSN, mezi nimi také představitelé Rakouska a České republiky, tyto cíle definovali v roce 2000 ve společném prohlášení. 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad. 2. Zajistit základní vzdělání pro všechny děti. 3. Podporovat rovné postavení žen a jejich větší vliv ve společnosti. 4. Snížit úmrtnost dětí. 5. Zlepšit zdraví matek. 6. Bojovat proti HIV/Aids, malárii a jiným nemocem. 7. Zajistit dlouhodobý rozvoj životního prostředí. 8. Vytvořit globální partnerství ve službách rozvoje. 20 % obyvatel světa vyprodukuje kolem 80% celkového objemu emisí CO 2, vlastní 87% všech automobilů a vydá 86% nákladů soukromých osob za spotřební zboží. Největší díl odpovědnosti za skleníkový efekt nesou průmyslové státy, jeho důsledky však trpí i méně rozvinuté země. Zajištění ekologické udržitelnosti je jednou z největších výzev pro následující desetiletí. V roce 1970 se Rakousko a Česká republika spolu s jinými průmyslovými státy zavázaly, že 0,7 % hrubého národního důchodu poskytne na rozvojovou spolupráci. Tento cíl dosud nebyl dosažen. V roce 2004 poskytlo Rakousko na rozvojovou spolupráci pouhých 0,23 % hrubého národního důchodu. Česká republika dokonce jen 0,1%, což je ale i tak mezi novými členskými zeměmi EU nejvíce.

12 >>> Další informace Další informace naleznete na: Řešení křížovky ze strany 5: 1 OBYVATEL 2 CHRÁNIT 3 RAKOUSKO 4 ANO 5 NĚMČINĚ 6 AUTO 7 KLIMA 8 LUFT 9 INDIGENNÍ 10 MOBILITA 11 AMAZONII 12 TUYUKOVÉ 13 UHLIČITÝ Obchod a spravedlivý obchod: Společná rozvojová práce: Obchody specializované na spravedlivý obchod: Kavárna na půl cesty Nová ulice č. 3, České Budějovice Čajírna a kafírna Ulice U Tří lvů 4, České Budějovice Fair Trade obchůdek CEFEOB Mikulášská 10, Znojmo Ekologická poradna CEV Pálava Náměstí 32, Mikulov