NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2018) 8442 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o některé registrační podmínky s cílem podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (Text s významem pro EHP) CS CS

2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Rozšiřování přístupu podniků působících v EU k tržním zdrojům financování v každé fázi jejich vývoje je ústředním prvkem unie kapitálových trhů. Od zahájení akčního plánu unie kapitálových trhů dosáhla EU značného pokroku při navyšování zdrojů financování během postupného rozvoje podniků a zajišťování širší dostupnosti tržního financování v celé EU. Jsou již zavedena nová pravidla, která mají posílit investice evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) do začínajících a středních podniků. Spolu s Evropským investičním fondem spustila Komise také program celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu (VentureEU), který bude podporovat investice do inovativních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v celé Evropě. Byla již přijata nová pravidla týkající se prospektů za účelem podpory podniků při získávání finančních prostředků na veřejných trzích pro kapitálové a dluhové nástroje. Pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, které chtějí získat finanční prostředky v celé EU, je vytvářen nový unijní prospekt pro růst. Kromě toho, aby zvýšila přístup k financování pro začínající podniky a podnikatele, navrhla Komise evropské označení pro platformy skupinového financování založené na investicích a půjčkách ( evropští poskytovatelé služeb skupinového financování pro podniky ). Je však třeba učinit více pro rozvoj příznivějšího regulačního rámce, který podpoří přístup k veřejnému financování pro malé a střední podniky ( MSP ). Tohoto cíle by mělo být dosaženo zejména prosazováním označení trhu pro růst malých a středních podniků, které vytvořila směrnice o trzích finančních nástrojů II ( směrnice MiFID II ) 1, a zajištěním správné rovnováhy mezi ochranou investorů a integritou trhu na jedné straně a zabráněním zbytečné administrativní zátěži na straně druhé. V hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období 2 zveřejněném v červnu 2017 Komise zaměřila větší pozornost na přístup malých a středních podniků na veřejné trhy. V této souvislosti se Komise zavázala zveřejnit posouzení dopadů, které bude zkoumat, zda by cílené změny příslušných předpisů EU mohly vytvořit proporcionálnější regulatorní prostředí, jež by podporovalo kotování malých a středních podniků na veřejných trzích. Nově kótované malé a střední podniky jsou významnou hnací silou pro nové investice a tvorbu pracovních míst. Nedávno kótované společnosti často předčí společnosti v soukromém vlastnictví z hlediska ročního růstu a zvyšování počtu pracovních sil. Kótované společnosti jsou méně závislé na bankovním financování a těží z více diverzifikovaných investorů, snazšího přístupu k dodatečnému vlastnímu kapitálu a dluhovému financování (prostřednictvím sekundárních nabídek) a z vyššího povědomí veřejnosti a uznání značky. Navzdory výhodám kotování na burzách cenných papírů mají však veřejné trhy pro malé a střední podniky v EU problém přilákat nové emitenty. Rozhodnutí malých a středních podniků vstoupit na veřejný trh a rozhodnutí investorů investovat do finančních nástrojů pro malé a střední podniky ovlivňuje řada faktorů. Posouzení dopadů 3 ukazuje, že veřejné trhy pro malé a střední podniky se potýkají se dvěma skupinami problémů: i) na straně nabídky čelí emitenti při kotacích na veřejných trzích vysokým nákladům na dodržování předpisů; ii) na Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU. Sdělení Komise o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (SWD(2017) 224 final a SWD(2017) 225 final 8. června 2017). Číslo posouzení dopadů. CS 1 CS

3 straně poptávky může nedostatečná likvidita tížit emitenty (kvůli vyšším nákladům kapitálu), investory (kteří mohou váhat investovat především do malých a středních podniků z důvodu nízké výše likvidity a souvisejících rizik volatility) a zprostředkovatele trhů (jejichž obchodní modely se opírají o tok příkazů klientů na likvidních trzích). Komise se rozhodla předložit legislativní návrh spolu s nařízením Komise v přenesené pravomoci, které přinesou technické změny pro pravidla EU, a to s následujícími cíli: i) snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, jsou-li jejich finanční nástroje přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, a přitom zajistit vysokou úroveň ochrany investorů a integritu trhu a ii) zvýšit likviditu kapitálových nástrojů kótovaných na trzích pro růst malých a středních podniků. Návrh nařízení Komise 4 přinese cílené změny pro nařízení o zneužívání trhu 5 a nařízení o prospektu 6. Nařízení Komise v přenesené pravomoci změní rámec upravující trhy pro růst malých a středních podniků, které představují novou kategorii mnohostranných obchodních systémů ( MOS ) vytvořenou směrnicí MiFID II. Směrnice MiFID II uvádí, že cílem trhů pro růst malých a středních podniků by mělo být usnadnit přístup ke kapitálu menším a středním podnikům a že pozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků 7. Posouzení dopadů, které předcházelo tomuto nařízení Komise v přenesené pravomoci, však ukazuje, že zavedení trhů pro růst malých a středních podniků je limitováno dvěma regulačními překážkami: i) Trh pro růst malých a středních podniků je v současnosti definován jako mnohostranný obchodní systém, v němž malé a střední podniky tvoří minimálně 50 % emitentů. Podle směrnice 2014/65/EU jsou kapitáloví emitenti z řad malých a středních podniků definováni jako společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 milionů EUR. Stávající definice nekapitálového emitenta z řad malých a středních podniků podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 odkazuje na doporučení Komise z roku 2003 týkající se definice mikropodniků a malých a středních podniků 8. Tato definice nekapitálových emitentů z řad malých a středních podniků není přizpůsobena pro malé podniky emitující dluhopisy v MOS. Ačkoli tyto společnosti mohou být považovány za malé a střední podniky v porovnání s většími společnostmi, jež emitují dluhopisy na veřejných trzích, často nesplňují kritéria stanovená v doporučení z roku Jestliže definice nekapitálových emitentů z řad malých a středních podniků nebude správně vymezena, zkomplikuje se tak registrace MOS jako trhů pro růst malých a středních podniků. V důsledku pak Referenční číslo návrhu nařízení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice 2014/65/ EU ( směrnice MiFID II ), 132. bod odůvodnění. Nekapitálový emitent bude považován za MSP, pokud na základě své poslední roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky splňuje alespoň dvě z následujících tří kritérií: i) průměrný počet zaměstnanců v posledním účetním roce nižší než 250; ii) celková bilanční suma nepřesahující 43 milionů EUR a iii) roční čistý obrat nepřesahující 50 milionů EUR (doporučení Komise 2003/361/ES). CS 2 CS

4 ii) iii) společnosti nebudou moci využívat potenciálních výhod v podobě úlev poskytovaných emitentům na trzích pro růst malých a středních podniků. Na jednu stranu jsou nekapitáloví emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků povinni zveřejňovat pololetní finanční zprávy. Na druhou stranu se však tato povinnost zveřejňování podle směrnice o průhlednosti 9 nevztahuje na emitenty vydávající dluhopisy na regulovaném trhu, jejichž jednotková jmenovitá hodnota je vyšší než EUR (jež jsou nabízeny profesionálním investorům). Tato povinnost by mohla zatížit nekapitálové emitenty. Z tohoto důvodu by se MOS specializující se na dluhopisy či umožňující kapitálové emise i emise dluhopisů na svých platformách mohly zdráhat registrovat se jako trhy pro růst malých a středních podniků. Relativně malý objem akcií malých a středních podniků obchodovaných v MOS je často přisuzován malé velikosti a omezenému volně obchodovanému objemu drobnějších emitentů. Trhy pro růst malých a středních podniků však nemusejí ukládat podmínku volně obchodovaného objemu (pro emitenty usilující o přijetí k obchodování). Jedná se o minimální výši kapitálu v rukou veřejnosti, se kterým se může volně obchodovat. V případě volně obchodovaného objemu může docházet k nedostatečné stimulaci likvidity na sekundárním trhu. Nařízení komise v přenesené pravomoci je založeno na zmocněních stanovených v čl. 4 odst. 2 a čl. 33 odst. 8 směrnice MiFID II, na základě kterých byla Komisi udělena pravomoc: i) přizpůsobit definice stanovené v čl. 4 odst. 1 vývoji trhu a ii) upřesnit požadavky stanovené v čl. 33 odst. 3, zejména v souvislosti s podmínkami stanovenými pro počáteční a průběžné přijetí finančních nástrojů emitentů k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků. Cílem nařízení Komise v přenesené pravomoci je změnit nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/ KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU Dne 14. listopadu 2017 uspořádaly útvary Komise technický seminář za účasti přibližně 25 zástupců burz cenných papírů z 27 členských států. Cílem semináře bylo projednat technická ustanovení a potenciální úlevy pro regulační rámec upravující přístup malých a středních podniků na veřejné trhy. Dne 28. listopadu 2017 také útvary Komise uspořádaly technický seminář zaměřený na stejné téma, na němž se sešlo přibližně 30 zástupců emitentů, investorů, makléřů a jiných finančních zprostředkovatelů. Od 18. prosince 2017 do února 2018 probíhala veřejná konzultace s útvary Komise na téma Budování proporcionálního regulačního prostředí na podporu kotací malých a středních podniků. Veřejná konzultace se zaměřila na tři hlavní oblasti: 1) jak doplnit koncepci trhu pro růst malých a středních podniků, kterou vytvořila směrnice MiFID II; 2) jak zmírnit zátěž společností kótovaných na trzích pro růst malých a středních podniků; a 3) jak podpořit ekosystémy obklopující místní burzy cenných papírů, zejména s cílem zlepšit likviditu akcií kótovaných v těchto obchodních systémech. Komise obdržela 71 odpovědí, které zaslaly zúčastněné strany z osmnácti členských států 10. Na veřejné konzultaci se projednávaly 9 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU ze dne 22. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Šest veřejných orgánů (dvě ministerstva financí, čtyři příslušné vnitrostátní orgány); osmnáct burz cenných papírů; 35 odvětvových sdružení (šest zastupujících makléře, čtrnáct zastupujících investiční správce / investiční banky, čtyři zastupující pojišťovny, tři zastupující účetnictví/audit, dvě zastupující ratingové agentury, čtyři zastupující emitenty, jedno zastupující penzijní subjekty), dvě nevládní organizace, dvě poradenské/právní firmy, dvě CS 3 CS

5 konkrétní otázky týkající se definice nekapitálového emitenta pro účely trhu pro růst malých a středních podniků, povinnosti zveřejňovat pololetní finanční zprávy pro emitenty na trhu pro růst malých a středních podniků a možnosti stanovit požadavek na minimální volně obchodovaný objem v právních předpisech EU. Komise rovněž věc konzultovala s členskými státy prostřednictvím skupiny odborníků Evropského výboru pro cenné papíry (EGESC) ve dnech 10. listopadu 2017 a 16. dubna 2018 a také na zasedání Výboru pro finanční služby dne 3. května Dále Komise ve dnech 3. až 15. května 2018 konzultovala návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci se členy výboru EGESC v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy. Reagovalo sedm členských států (DK, FR, NL, PL, PT, SE, UK ). V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy byl také návrh nařízení v přenesené pravomoci po dobu čtyř týdnů od 24. května do 21. června 2018 zveřejněn na internetových stránkách Komise. Komise obdržela dvanáct příspěvků od veřejných a soukromých zúčastněných stran 11. Většina zúčastněných stran byla změnám uvedeným v návrhu nařízení v přenesené pravomoci příznivě nakloněna. Některé zúčastněné strany na druhou stranu vyjádřily obavy ohledně požadavku na minimální volně obchodovaný objem, protože takový požadavek by mohl být vnímán jako dodatečná překážka pro primární veřejné nabídky akcií malých emitentů. Nicméně pokud by neexistoval volně obchodovaný objem při přijetí k obchodování, daly by se zpochybnit důvody, proč by měl emitent zvažovat primární veřejnou nabídku akcií na trhu pro růst malých a středních podniků, místo aby raději zůstal soukromou společností. Návrh nařízení v přenesené pravomoci již poskytl provozovateli trhů pro růst malých a středních podniků možnost přizpůsobit požadavek místním podmínkám a stanovit přesné kritérium a prahovou hodnotu požadavku na volně obchodovaný objem. S cílem reagovat na obavy vyjádřené v rámci veřejné konzultace se v čl. 78 odst. 2 písm. a) nyní stanoví, že požadavek na volně obchodovaný objem může být vyjádřen buď jako absolutní hodnota, nebo jako procento celkového vydaného základního kapitálu. Ustanovení dále upřesňuje, že požadavek na volně obchodovaný objem se vztahuje pouze na první přijetí akcií k obchodování (tj. v případě primární veřejné nabídky), a nikoli na následná přijetí (tj. sekundární nabídky). Na základě výsledků této konzultace byl rovněž změněn čl. 77 odst. 2 návrhu nařízení v přenesené pravomoci. Tento článek nyní stanoví, že nekapitálový emitent může být hodnocen jako MSP podle směrnice MiFID II, pokud nominální hodnota jeho emisí dluhopisů v průběhu předchozího kalendářního roku ve veškerých obchodních systémech v celé Unii nepřevyšuje částku 50 milionů EUR. Použitím výrazu emise dluhopisů v průběhu předchozího kalendářního roku se zabrání případným nejasnostem v souvislosti s pojmem emise v oběhu. Údaj nominální hodnota zabrání možným otázkám ohledně výkladu v případě změny hodnoty nových emisí dluhopisů v průběhu dvanácti měsíců. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Nařízení Komise v přenesené pravomoci obsahuje tři operativní ustanovení. Zaprvé nahrazuje stávající definici nekapitálového emitenta stanovenou v čl. 77 odst. 2 novou definicí 11 podpůrné banky, jedna akademická instituce; skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů v rámci orgánu ESMA a skupina uživatelů v oblasti finančních služeb. Tyto zúčastněné strany pocházejí z osmnácti členských států: AT, BE, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, NL, PL SE, UK. 4 burzy cenných papírů a jedno sdružení zastupující burzy cenných papírů; 3 organizace zastupující emitenty; 1 sdružení zastupující banky; jedno sdružení zastupující makléře a finanční zprostředkovatele; jeden příslušný vnitrostátní orgán. Uvedené zúčastněné strany pocházely z pěti členských států: BE, DE, IT, SE a UK. CS 4 CS

6 založenou na kritériu velikosti emise. Prahová hodnota je stanovena na 50 milionů EUR po dobu dvanácti měsíců. To znamená, že nekapitálový emitent bude pro účel vymezení trhů pro růst malých a středních podniků považován za malý nebo střední podnik, jestliže nominální hodnota jeho emisí dluhopisů v průběhu předchozího kalendářního roku nepřekročí 50 milionů EUR (s výjimkou úvěrů poskytnutých úvěrovou institucí). Širší definice usnadní registraci trhů pro růst malých a středních podniků specializujících se na dluhopisy nebo umožňujících kapitálové emise i emise dluhopisů. S cílem zcela se vyhnout riziku regulatorní arbitráže toto ustanovení rovněž zmiňuje, že je třeba vzít v potaz veškeré emise dluhových cenných papírů, jež mohou být prováděny ve veškerých obchodních systémech po celé EU, aby bylo možné určit, zda daný emitent tuto prahovou hodnotu překročil, či nikoli, a může tak být hodnocen jako MSP. Zadruhé nařízení Komise v přenesené pravomoci upravuje čl. 78 odst. 2 písm. g) ponecháním flexibility provozovatelům trhů pro růst malých a středních podniků v souvislosti s uložením povinnosti zveřejňování pololetních finančních zpráv nekapitálovým emitentům (přičemž pro kapitálové emitenty tato povinnost zůstává nezměněna). Tím budou zajištěny rovné podmínky pro nekapitálové emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků a emitenty na regulovaných trzích, na které se podle směrnice o průhlednosti 2004/109/ES povinnost zveřejňovat pololetní finanční zprávy nevztahuje. Zatřetí nařízení Komise v přenesené pravomoci stanovuje nové písmeno j) v čl. 78 odst. 2, podle kterého kotační pravidla pro trhy pro růst malých a středních podniků musejí zavést požadavek na volně obchodovaný objem pro kapitálové emitenty při prvním přijetí jejich akcií k obchodování. Provozovatelé trhu nebo investiční podniky provozující trhy pro růst malých a středních podniků budou mít možnost přijmout zvláštní kritérium a prahovou hodnotu v souvislosti s tímto požadavkem na volně obchodovaný objem. Tento požadavek lze vyjádřit buď jako procento z celkového vydaného základního kapitálu, nebo jako absolutní hodnotu. Tím by se zabránilo tomu, aby trhy pro růst malých a středních podniků kótovaly společnosti, jež jsou při přijetí zcela nelikvidní. CS 5 CS

7 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o některé registrační podmínky s cílem podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2015 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU 1, a zejména na čl. 4 odst. 2 a čl. 33 odst. 8 uvedené směrnice, vzhledem k těmto důvodům: (1) Cílem iniciativy týkající se unie kapitálových trhů je snížit závislost na bankovních úvěrech, diverzifikovat tržní zdroje financování pro všechny malé a střední podniky ( MSP ) a podpořit emise dluhopisů a akcií malých a středních podniků na veřejných trzích. Společnosti usazené v Unii, které se snaží získat kapitál v obchodních systémech, se potýkají s vysokými jednorázovými a průběžnými náklady na zveřejňování a na dodržování předpisů, které je mohou především odrazovat od snah o přijetí k obchodování v unijních obchodních systémech. Kromě toho akcie emitované malými a středními podniky v unijních obchodních systémech často trpí nižšími mírami likvidity a vyšší volatilitou, což zvyšuje náklady kapitálu a činí tento zdroj financování příliš zatěžující. (2) Směrnice 2014/65/EU vytvořila nový typ obchodních systémů, trhy pro růst malých a středních podniků, podskupinu mnohostranných obchodních systémů, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke kapitálu a usnadnila další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů. Směrnice 2014/65/EU rovněž předpokládala, že pozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků. (3) S cílem zajistit likviditu a ziskovost trhů pro růst malých a středních podniků čl. 33 odst. 3 písm. a) směrnice 2014/65/EU požaduje, aby alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, byly MSP emitující majetkové a/nebo dluhové cenné papíry. Podle směrnice 2014/65/EU jsou kapitáloví emitenti z řad malých a středních podniků definováni jako společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, , s. 349). CS 6 CS

8 roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 milionů EUR. Na druhou stranu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 2 stanoví, že nekapitáloví emitenti (pouze dluhopisů) z řad malých a středních podniků by měli splnit alespoň dvě ze tří následujících podmínek: i) počet zaměstnanců (méně než 250), ii) celková bilanční suma (menší než 43 milionů EUR) a iii) roční čistý obrat (menší než 50 milionů EUR). Tento požadavek na nekapitálové emitenty, aby mohli být hodnoceni jako MSP, byl shledán příliš omezujícím, protože tito emitenti bývají větší než tradiční malé a střední podniky. V důsledku tak podle nařízení v přenesené pravomoci 2017/565/EU řada nekapitálových emitentů nemůže být hodnocena jako MSP, ačkoli se stále jedná o relativně menší podniky. Jelikož nesplňují 50% prahovou hodnotu pro emitenty hodnocené jako MSP, řada mnohostranných obchodních systémů (MOS) specializujících se na emise dluhopisů MSP nebo umožňujících emise dluhopisů i akcií se nemohou registrovat jako trhy pro růst malých a středních podniků. A pokud provozovatelé MOS nevyužívají rámec upravující trhy pro růst malých a středních podniků, emitenti na těchto MOS pak nemohou využít výhody plynoucí z mírnějších regulačních požadavků, jejichž cílem je podpořit kotace a emise na těchto trzích pro růst malých a středních podniků. Aby se více MOS mohlo registrovat jako trhy pro růst malých a středních podniků, měla by být jako jediná podmínka pro hodnocení nekapitálových emitentů jako MSP pro účely trhů pro růst malých a středních podniků stanovena nominální hodnota emisí dluhopisů emitenta (vyjma úvěrů) v průběhu předchozího kalendářního roku. Komise bude monitorovat účinnost nové definice nekapitálového emitenta z řad malých a středních podniků v rámci umožnění MOS registrovat se jako trhy pro růst malých a středních podniků a její dopad na vývoj na trhu a důvěru investorů. (4) Z nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 vyplývá, že trh pro růst malých a středních podniků by neměl mít taková pravidla, která by emitentům ukládala větší zátěž než emitentům na regulovaných trzích. Ustanovení čl. 78 odst. 2 písm. g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 však po emitentech na trzích pro růst malých a středních podniků požaduje, aby zveřejňovali pololetní finanční zprávy. Nekapitáloví emitenti, kteří cílí na profesionální klientelu na regulovaných trzích, naopak podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES stejnou povinnost nemají. Vytváření pololetních finančních zpráv se ukázalo jako neúměrná povinnost pro nekapitálové emitenty na trhu pro růst malých a středních podniků. Vzhledem k tomu, že řada MOS zaměřujících se na malé a střední podniky po nekapitálových emitentech nepožaduje pololetní finanční zprávy, tento povinný požadavek stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 zřejmě přispívá k tomu, že provozovatelé MOS neusilují o registraci jako trhy pro růst malých a středních podniků. Z tohoto důvodu by provozovatel trhu pro růst malých a středních podniků měl mít možnost se rozhodnout, zda kapitálovým emitentům uloží povinnost zveřejňovat pololetní finanční zprávy, či nikoli. (5) U některých emitentů na trzích pro růst malých a středních podniků bylo zaznamenáno, že do rukou veřejnosti vložili pouze omezený objem svého vydaného základního kapitálu, čímž se obchodování s těmito akciemi stává pro investory riskantnější a má negativní dopad na likviditu. Tato skutečnost pak odrazuje investory 2 Ustanovení čl. 77 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, , s. 1). CS 7 CS

9 investovat do kótovaných akcií na trzích pro růst malých a středních podniků. Aby byla zajištěna likvidita akcií a zvýšila se důvěra investorů, provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků by měli stanovit minimální objem akcií, které budou v oběhu k obchodování ( podmínka volně obchodovaného objemu ), jako podmínku pro první přijetí k obchodování. Provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků by však měli mít možnost stanovit si přiměřenou prahovou hodnotu na základě konkrétních okolností na trhu, včetně rozhodnutí, zda by tato prahová hodnota měla být vyjádřena jako absolutní hodnota nebo jako procento celkového vydaného základního kapitálu. (6) Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (7) Po vstupu tohoto nařízení v platnost by stávající provozovatelé trhů pro růst malých a středních podniků měli dostat minimální lhůtu, která jim umožní přizpůsobit podmínky registrace. Nařízení by se proto mělo použít tři měsíce po vstupu v platnost, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 se mění takto: 1. v článku 77 se odstavec 2 nahrazuje tímto: 2. Emitent, jenž nemá žádné kapitálové nástroje, které by byly obchodovány v některém obchodním systému, je pro účely čl. 4 odst. 1 bodu 13 směrnice 2014/65/EU považován za malý nebo střední podnik, pokud nominální hodnota jeho emisí dluhopisů v průběhu předchozího kalendářního roku ve veškerých obchodních systémech po celé Unii činí nejvýše 50 milionů EUR. ; 2. v článku 78 se odstavec 2 mění takto: a) doplňuje se písmeno j), které zní: j) požaduje, aby emitenti usilující o první přijetí svých akcií k obchodování v jeho systému vyhradili minimální množství svých vydaných akcií k obchodování v tomto mnohostranném obchodním systému v souladu s prahovou hodnotou stanovenou provozovatelem mnohostranného obchodního systému a vyjádřenou buď v absolutní hodnotě, nebo v procentech celkového vydaného základního kapitálu. ; b) doplňuje se nový pododstavec, který zní: Provozovatel mnohostranného obchodního systému může emitenty, již nemají žádné kapitálové nástroje, které by byly obchodovány v mnohostranném obchodním systému, osvobodit od povinnosti zveřejňovat pololetní finanční zprávy stanovené v prvním pododstavci písm. g). Pokud provozovatel mnohostranného obchodního systému uplatní tuto možnost v souladu s první větou tohoto pododstavce, příslušný orgán nebude pro účely prvního pododstavce písm. g) požadovat po emitentech, již nemají žádné kapitálové nástroje, které by byly obchodované v mnohostranném obchodním systému, aby zveřejňovali pololetní finanční zprávy.. CS 8 CS

10 Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 3 měsíce od vstupu v platnost]. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER CS 9 CS