Připomínkující: MŽP Odbor ochrany přírody a krajiny Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření MŽP OOPK bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření dotčeného orgánu. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Dokumentace je ve vztahu k řadě zásadních otázek nekonkrétní, velmi často chybí jakékoliv kvantifikující údaje, o které by bylo možné opřít posouzení přiměřenosti či efektivity minimalizačních či kompenzačních opatření a vyvozování závěrů. Důsledkem jsou subjektivní hodnocení, vágní formulace a nepodložená až spekulativní tvrzení, která jsou ve vztahu k možným přínosům dosti nadnesená a ve vztahu k možným negativním dopadům podceněná. Na tuto obecnou připomínku nelze věcně reagovat, reálné vypořádání je uvedeno u níže uvedených konkrétnějších tvrzení. Obecně lze říci, že tento dojem může vznikat povrchním studiem dokumentace EIA a zkresleným představám o dotčeném území, které jsou formovány nikoli objektivními daty, ale zejména zkreslenými daty z databáze AOPK a dojmy z kampaní nevládních organizací. Rozsah a výběr kompenzačních opatření naprosto neodpovídá zvažovanému zásahu do životního prostředí. Materiál obsahuje četné nejasnosti a často i protichůdná tvrzení, naopak postrádá některé podstatné informace. V podkladech shledáváme významné nedostatky, které brání objektivnímu posouzení a v důsledku kvalitnímu rozhodování o možných vlivech variant na životní prostředí. Například zcela chybí podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES (rámcové směrnice o vodách), provedené průzkumy jsou pouze citovány a interpretovány, aniž by byly k Dokumentaci přiloženy nebo zveřejněny atp. Některá zpracovaná variantní řešení byla předem svévolně zamítnuta, aniž byla předložena k posouzení, diskuzi a následné optimalizaci přitom vhodnou kombinací dílčích opatření by velmi pravděpodobně bylo možné dojít ke konsensuálnímu řešení. Obsah připomínky je zavádějící. Kompenzační opatření nejsou navrhována, protože k nim není vůči hodnocenému záměru důvod. U kritiky nejasností chybí odkaz či přesnější vymezení. Rámcová směrnice o vodách je zohledněna a respektována v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7. Žádné samostatné hodnocení dle RSV není požadováno, a proto je vliv na stav vod vyhodnocen v příslušných kapitolách dokumentace. Není povinností zpracovatele dokumentace, aby do příloh dokumentace zahrnul všechny použité zdroje či je zveřejňoval. 1

2 WELL Consulting, s.r.o. Autor připomínky neuvedl, podle jakých postupů by se mělo postupovat při podrobném hodnocení podle rámcové směrnice, když doposud resort životního prostředí nevydal oficiální metody hodnocení ani klasifikační systém a plány povodí musely proto použít pouze nepřímé hodnocení. V kapitole B.I.5 jsou posuzovány i různé kombinace opatření (v této kapitole doplňku (WELL Consulting 2012) jsou posouzeny i kombinace regulačních úprav a organizačních opatření). Tyto varianty byly zamítnuty na základě kriteriální analýzy a nikoli tedy svévolně. Z těchto důvodů je nutné připomínku odmítnout. Autoři často argumentují potřebou zlepšení dopravních podmínek v oblasti z důvodu mezinárodního obchodu to ovšem vyžaduje komplexní přístup a nikoliv izolovaný záměr. V rámci komplexního řešení by zároveň bylo možné 1) optimalizovat všechny přítomné dopravní módy a 2) zkombinovat jednotlivá opatření ke zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, a to vč. částečného využití zamítnutých variantních řešení. Při posuzování takovéto koncepce by pak měly být hodnoceny kumulativní negativní vlivy (na přírodu), zároveň by to ale umožnilo posouzení synergických pozitivních vlivů (zejm. na dopravu), což by bezesporu ocenili nejen zástupci všech dopravců, ale i občané v regionu. Požadujeme zadat ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR zpracování komplexního řešení zlepšení dopravních podmínek v oblasti dolního Labe, výsledky podrobit odborné oponentuře a zohlednit v dalším postupu. Zadání oběma resortům dala Vláda ČR Usnesením č.377/2005 a MŽP od té doby systematicky konstruktivní spolupráci odmítalo. Vlivy jednotlivých dopravních módů (a to i konkrétně pro dopravní koridor Hamburk - Děčín) jsou poměrně obsáhle popisovány na str dokumentace. Zde je doloženo, že vodní doprava je z hlediska životního prostředí nejšetrnější. Proto je tato připomínka irelevantní. 1) Pokud nebude podpořena česká plavba a ta v důsledku toho zanikne, prodraží se ČR přepravní náklady o 4 mld. Kč ročně (str dokumentace) a v dlouhodobém horizontu (2045) dojde ke snížení HDP až o 5 %. [3]. V souvislosti s nevyužitím vodní cesty se také zvýší negativní dopady pozemní dopravy na životní prostředí. Porovnání externích nákladů jednotlivých dopravních módů bylo provedeno v rámci doplňující přílohy DP03 doplňku (WELL Consulting 2012), která např. vyčíslila snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce ) Dostupné zdroje ukazují, že žádné šetrnější alternativní řešení není reálné. Toto je podrobně popsáno a vyhodnoceno v příslušné kapitole B.I.5. Do současného řešení je již zahrnuto využití navrhovaných alternativních způsobů řešení regulační úpravy pod jezem, rybí přechod formou bypassu, nadstandardní migrační koridory apod. Z textu Dokumentace (např. str. 16 a Obr. 7) je zřejmé, že z hlediska plavebních hloubek je problematický celý úsek mezi Ústím nad Labem a Dolním Žlebem (ř. km 767,5 732, tj. v délce 35,5 km) s více kritickými místy, než která jsou řešena předkládanými variantami (varianta 1B max. ř.km 730,42 749,20 včetně hydrodynamického vzdutí; tj. 18,78 km). Z Dokumentace nevyplývá, jakým způsobem hodlá Ministerstvo dopravy ČR, resp. Ředitelství vodních cest zajistit srovnatelné plavební hloubky v dalších kritických místech (ř. km 749,20 767,5; tj. 18,3 km) řeky Labe. Pokud by PSD byl pouze jedním z několika opatření stavebního charakteru ke zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, mělo by dojít k hodnocení vlivu na životní prostředí celého systému najednou, a to zejména z důvodu možných kumulativních vlivů - aplikace tzv. salámové metody je nepřípustná. Požadujeme objasnit a včetně způsobu zajištění srovnatelné plavební hloubky celého zmíněného úseku zapracovat. 2

3 WELL Consulting, s.r.o. Je hodnocen záměr jednoznačně zadáním vycházející z Usnesení Vlády ČR (usnesení č. 337/2005 ze dne 23. března 2005) a vymezený oznámením a vlastním projektovým řešením. Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Není znám žádný aktuální záměr pro úsek Boletice - Střekov a proto ho nemůže zpracovatel EIA hodnotit. V tomto úseku by nadále měla být realizována organizační opatření, ovšem s vyšší efektivitou vlnování a přípřež. Dokumentace postrádá posouzení vlivu variant na hydromorfologii a ekologický stav vodního toku a nivy a také navržení a vyhodnocení minimalizačních a kompenzačních opatření k zamezení zhoršení stavu vod (které by bylo v rozporu s požadavky směrnice 2000/60/ES). Též nevěnuje dostatečnou pozornost zvažovaným variantám záměru, a to jak z hlediska jejich vyloučení před předložením Dokumentace k posouzení (viz str. 9 Přílohy SP4), tak i z hlediska jejich možné optimalizace a kombinace s využitím synergických účinků. Za pozornost a další rozpracování jistě stojí komplexní kombinace opatření připadajících v úvahu (vč. v minulosti uvažovaných, ale samostatně nedostatečných variant viz str. 93 Dokumentace) - plavebního kanálu, prohrábek, výhonů, vlnování, snížení ponoru a využití ostatních dopravních módů aj. Požadujeme varianty doplnit, optimalizovat je s cílem minimalizace jejich vlivu na hydromorfologii a ekologický stav vodního toku dle směrnice 2000/60/ES a navrhnout řešení, které nepřipustí zhoršení stavu vod. Autor připomínky používá terminologii, která nevyplývá ze směrnice 2000/60/ES a dochází k matení pojmů. Například ekologický stav nivy vodního toku není metodicky v ČR ani v EU vymezen, ekologický stav vodních toků také ne. Pro ekologický stav vodních útvarů v ČR neexistuje doposud metodika a klasifikační systém. Na další připomínky bylo již odpovězeno výše: Rámcová směrnice o vodách je zohledněna a respektována v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7, a to včetně hydromorfologie a ekologického stavu vodních útvarů. Žádné samostatné hodnocení dle RSV není požadováno, a proto je vliv na stav vod vyhodnocen v příslušných kapitolách dokumentace. V kapitole B.I.5 jsou posuzovány i různé kombinace opatření (např. kombinace různých regulačních úprav a organizačních opatření atd.). Tyto varianty byly zamítnuty na základě kriteriální analýzy. Pokud autor připomínky zná alternativní řešení, které zcela naplňuje účel záměru a současně je šetrný k životnímu prostředí minimálně, proč toto řešení nedoloží? Z důvodu této nekonkrétnosti je nutno připomínku odmítnout. Za naprosto irelevantní považujeme zdůrazňovat v záměru souvislost s podporou podílu obnovitelných zdrojů energie, a to jak ve vztahu k mezinárodním závazkům, tak i ke státním koncepcím (např. str. 86, 92) - záměr je nazván jako Plavební stupeň Děčín a celá Dokumentace je zaměřena na zlepšení plavebních podmínek; vodní elektrárna je pouhým doplňkem plavebního stupně, jako samostatný záměr by byla pravděpodobně ještě kontroverznější a hůře obhájitelná, než PS Děčín. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny považujeme za nepřípustné, aby takto postavená argumentace byla podporou výstavby jakékoliv stavby vzdouvající vodu, byť jen za účelem využití energetického potenciálu. Odkazy na irelevantní koncepce a závazky požadujeme vypustit. 3

4 WELL Consulting, s.r.o. V rámci záměru je navržena MVE s instalovaným výkonem 7,90 MW (např. str. 57), proto je uváděna i souvislost s podporou výroby energie z obnovitelného zdroje. Není z metodického hlediska přípustné ze záměru vyčleňovat některé jeho části a posuzovat je zvláště či je nezohledňovat vůbec. Připomínku je nutné pro bezdůvodnost odmítnout. Státní politika životního prostředí České republiky rozvoj vodní dopravy nijak výslovně nepodporuje, jak je desinterpretováno na str. 88 Dokumentace uvádí sice podporu změny podílu osobní i nákladní přepravy ve prospěch environmentální šetrnějších druhů, ovšem právě otázka šetrnosti k životnímu prostředí je velmi individuální a lokálně specifická (např. co je dobré na moři či vadí méně v Německu, nemusí být vzhledem k lokálním specifickým podmínkám a souvislostem vhodné či environmentální šetrné ve Švýcarsku). O šetrnosti předmětného záměru na ŽP v tomto případě rozhodne EIA. Zároveň znovu poukazujeme na potřebu nejen systematického, ale i komplexního řešení dopravní problematiky v rámci regionu. Požadujeme uvést na pravou míru, případně vypustit formulaci o podpoře vodní dopravy Státní politikou životního prostředí. Vlivy jednotlivých dopravních módů (a to i konkrétně pro dopravní koridor Hamburk - Děčín) jsou poměrně obsáhle popisovány na str dokumentace. Zde je doloženo, že vodní doprava je z hlediska životního prostředí nejšetrnější. Externí náklady jsou analyzovány i pro dílčí úsek 4. transevropského dopravního koridoru Děčín-Lovosice. Zpracovatelům dokumentace EIA není znám jediný odborný zdroj, který by prokazoval v komplexním porovnání vyšší externí náklady vodní dopravy oproti dopravě železniční či silniční. Pokud takový zdroj není znám ani autorovi vyjádření (absence konkrétní citace tomu napovídá), je tato připomínka irelevantní. Komplexní dopravní analýza je obsažena ve studii proveditelnosti [3] a je aktualizována v nové dopravní prognóze (CityPlan 2011), toto však není předmětem dokumentace EIA. Záměr PSD neřeší pouze dopravní situaci v regionu, jak autor připomínky mylně interpretuje, ale má pozitivní dopady na celé české hospodářství a proexportní politiku. V textu Dokumentace se ve vztahu k nulové variantě s přihlédnutím k současným objemům zboží přepravovaného lodní dopravou a podílu na HDP (0,03 %) objevují zavádějící tvrzení týkající se negativních vlivů na obyvatelstvo a povrchové a podzemní vody (např. str. 24, 248). Ačkoliv vodní doprava produkuje nižší emise při plavbě po proudu, v opačném směru zcela jistě nejsou bezvýznamné, navíc na rozdíl od dálniční či silniční dopravy lze jen těžko očekávat přechod na alternativní způsoby pohonu (např. elektromotory). Z Dokumentace není zřejmá míra zde uváděných negativních vlivů, zda budou významné nebo zanedbatelné. Takováto tvrzení požadujeme kvantifikovat a srovnat (přímo ve vztahu k regionálním podmínkám) a odpovídající části Dokumentace přepracovat. V rámci doplňku byla tato problematika podrobněji popsána v doplňujících přílohách DP03, DP04 a DP05, které např. vyčíslily snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce S podivem lze hodnotit tvrzení o možnosti přechodu automobilové nákladní dopravy na alternativní pohon, zatímco toto se dle něj u vodní dopravy očekávat nedá. Toto tvrzení není pravdivé. Nikde z textu Dokumentace ani z příloh není zřejmé, jak hluboké prohrábky dna jsou zamýšleny. Považujeme to za podstatné zejména z důvodu srovnání se zavrženými variantami 2 a 2A. Pokud by 4

5 WELL Consulting, s.r.o. v případě variantního řešení s využitím plavebního kanálu bylo obdobně možné jejich kombinací s výhony snížit negativní vliv prohrábek na životní prostředí, znamenalo by to alternativu vhodnou k rozpracování a srovnání v rámci hodnocení vlivů na ŽP. Požadujeme konkretizovat a zohlednit. Hloubka prohrábek bude velmi variabilní dle aktuální morfologie dna, která je poměrně dynamická - zejména po průchodu povodní se může morfologie dna měnit. Proto v současné době není možné přesně říci, kde bude prohrábka jak hluboká. Prohrábka bude provedena tak, aby v kombinaci s břehovými výhony, umožnila zajištění cílů záměru definovaných např. na str. 61. Co se týče porovnání varianty 1B a 2A (resp. 2), vychází dokumentace z podkladů zpracovaných prof. Dvořákem, které vyčíslují předpokládaný zákles hladiny podzemní vody v okolí Labe pro jednotlivé varianty [8,61,62,139,140]. Z těch ke zřejmý výrazný negativní vliv variant 2 a 2A na životní prostředí, což vyplývá i z porovnání s variantou 1A, které provedla Mgr. Chvojková [2]. Přejímání argumentace NNO preferujících díky neznalosti laterální kanály je nevhodné, protože tyto způsoby řešení jsou morfologicky drastické a s daleko vyššími dopady na biotopy. Současně však dosud předložené neprofesionální návrhy (např. Přátelé přírody o.p.s.) neřešily nejkritičtější místo úseku v centru Děčína (z logického důvodu absence volného prostoru pro laterální kanál a nevhodnosti dlouhých a masívních prohrábek ve skalních prazích). Pro předmětné území není správně uveden nadregionální ÚSES, který je vymezen v celé délce dotčeného úseku řeky Labe, navíc je odpovídající kapitola v Příloze SP9 zpracována značně nepřehledně. Nadregionální biokoridor K8 je v oblasti kaňonu Labe vymezen třemi osami - osou vodní, která je tvořena vodním tokem, osou mezofilní bučinnou na levém břehu a osou borovou na břehu pravém, včetně jejich ochranných zón. Zde je na místě připomenout, že vodní nadregionální biokoridor plní zároveň funkci nadregionálního biocentra. Pozornost věnovaná nadregionálnímu biokoridoru K8 je nedostatečná a neopodstatněně devalvuje jeho význam - rozhodně nelze tvrdit, že by akvatický biotop řeky a přilehlých břehových partií tvořil jen významně menšinovou část nadregionálního biokoridoru, jak je uvedeno na str. 54 Přílohy SP9. Je zarážející, že na jednu stranu je zde význam zdůrazňován ( řeka je však spolu s ekosystémy v údolí jedinečným migračním biokoridorem nejen pro ichtyofaunu ), na stranu druhou ovšem není očekávaný negativní vliv zejména vzdutím jezového stupně a změnou lotického prostředí na lenitické z hlediska funkce nadregionálního biocentra odpovídajícím způsobem kompenzován. Zpracování problematiky ÚSES je vzhledem k nerespektování výše uvedených skutečností zavádějící. Celý text věnovaný problematice ÚSES požadujeme na základě připomínky přepracovat. Popis ÚSES je nutno vnímat v kontextu všech prvků ÚSES, které jsou v příslušné stati popisovány (str. 53 a 54), nikoliv izolovaně. Vzhledem k šířce tohoto nadregionálního biokoridoru jeho převážnou část tvoří plošně spíše lesní komplexy kaňonu Labe a další terestrické biotopy, osou biokoridoru však je tok řeky Labe, o kterém i autor textu píše, že bude záměrem dotčen: veškeré změny vyvolané výstavbou a provozem se dotknou vlastního akvatického biotopu řeky a přilehlých břehových partií. Jedinou nesrovnalostí či zdánlivě odporující si informací (vzniklou však na základě chybné interpretace textu) je to, že v úvodu textu o nadregionálním biokoridoru je uvedeno, že jej převážně tvoří lesními komplexy, kterých se budování PSD nedotkne, což však nesnižuje význam a dotčení samotného toku Labe, který však text zmiňuje. Význam toku Labe v tomto úseku je v rámci USES demonstrován také překrývajícími se regionálním biocentrem č Údolí Labe a Lokálním biocentrum č. 31 Řeka Labe a v rámci samostatné přílohy SP9 i samotné dokumentace EIA není tento význam nijak zpochybňován. V rámci doplňku (WELL Consulting 2012) byla kapitola věnující se ÚSES doplněna. 5

6 WELL Consulting, s.r.o. Nesouhlasíme s návrhem zpracovatele Dokumentace na změnu zařazení vodních útvarů do kategorií hodnocení stavu vod (např. str. 268 Dokumentace: I v případě realizace varianty 1B bude charakter těchto vodních útvarů podstatně změněn a pro další procesy plánování v oblasti vod bude pravděpodobně vhodné tyto vodní útvary vymezit jako silně ovlivněné ). V dotčeném úseku má řeka Labe charakter zcela odlišný od kanalizovaného úseku mezi Ústím nad Labem a Pardubicemi, navíc zde v důsledku působení přírodních vlivů vč. povodní od doby posledních stabilizačních úprav (koncem 19. století) došlo k významným sukcesním změnám (renaturaci - navigace je překryta mocnou vrstvou sedimentu, břehy jsou zarostlé vegetací apod.) vč. rekolonizace druhově bohatým společenstvem vodních a na vodu vázaných organizmů (bentos, ryby, litorální i pobřežní makrovegetace, entomofauna, obratlovci). Tomu podle našeho názoru odpovídá současné hodnocení stavu vodního útvaru Labe po soutok s tokem Kamenice (tj. od ústí Ploučnice) toliko jako potenciálně nevyhovující a v důsledku plánovaných revitalizačních opatření je možné tento stav ještě zlepšit. Takovéto a obdobné formulace požadujeme vypustit. Dokumentace nenavrhuje změnu zařazení vodních útvarů do kategorií hodnocení stavu vod a je proto možné se domnívat, že autor připomínky měl na mysli v dokumentaci uvedenou změnu ve vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Ani v tomto případě se však nejedná o návrh na změnu. Jak je uvedeno na str. 254 a 268 dokumentace, došlo by realizací záměru ve variantách 1 a 1B k podstatné změně z hlediska hydromorfologických parametrů Labe. Dokumentace proto zcela korektně upozorňuje na to, že po realizaci záměru budou v procesu plánování v oblasti vod (tj. v procesu aktualizace plánů povodí) vodní útvary ID a pravděpodobně vymezeny jako silně ovlivněné. V dokumentaci jsou takto komentovány aktivní varianty, zatímco autor vyjádření popisuje současný stav a potažmo tedy nulovou variantu. Dovolujeme si však podotknout, že vymezení HMWBs podle směrnice 2000/60/ES vyplývá z ovlivnění vodního útvaru užíváním vod, tj. i plavbou či manipulacemi s průtoky. Labe je v dotčeném úseku zařazeno do sítě TEN-T a průtoky jsou dominantně ovlivněny manipulacemi na výše ležících vodních dílech, zejména pak na Vltavské kaskádě. Negativní vlivy nulové varianty a rovněž vliv povodní 2002 a 2006 jsou v textu i přílohách SP4 a SP9 nepřiměřeně zveličovány, zatímco negativní vlivy ostatních variant záměru bagatelizovány. Povodně jsou přirozeným jevem (a vlastně ekosystémovou funkcí vodního toku odvedení nadbytečné povrchové vody), který přes krátkodobou disturbanci vede k obnově či udržování ekosystémů vodního toku i údolní nivy. Na šíření některých nepůvodních, zejména vodních druhů se významně podílí sama lodní doprava (v důsledku propojování plavebních cest, nakládání s balastními vodami, schopnosti některých organizmů cestovat na trupech lodí apod., a to především korýšů a měkkýšů vč. invazivních - např. Dikerogammarus villosus, Jaera istri, Orconectes limosus, Dreissena polymorpha aj.). Invazivní druhy jsou jakožto důsledek globalizace, nárůstu mezinárodního obchodu a turizmu celosvětový problém, který je samozřejmě nutné řešit, měl by ale být prezentován nezaujatě. Je také třeba zdůraznit, že managementová a revitalizační opatření lze realizovat i samostatně, tedy v rámci nulové varianty - jejich zdůraznění v souvislosti s variantou 0 je zavádějící (např. str. 25 Dokumentace - V případě nerealizace záměru je také možné očekávat postupnou degradaci luk hostících vzácné druhy modrásků, protože chybí jejich vhodný management ). Dále je možná příliš odvážné tvrzení, že vymizení kostivalu českého je nutné považovat za přímý negativní vliv varianty 0 vedoucí k likvidaci pro celý úsek zájmového území na str. 61 Přílohy SP9 jak dlouho druh vydrží v semenné bance, když ho uvádí ještě Slavík (2007)? A není-li v rámci nulové varianty toto řešitelné managementovým opatřením? Požadujeme vysvětlit a formulačně zohlednit. 6

7 WELL Consulting, s.r.o. Řeka Labe je v celém posuzovaném úseku (Hřensko - Ústí nad Labem) dlouhodobě (desítky až stovky let) upraveným tokem s fixovanou břehovou linií břehovým opevněním. V území v současné době významně dominují antropogenní vlivy nad vlivy "přirozenými". Současný vývoj území je charakterizován intenzivní invazí nežádoucích druhů rostlin a makrozoobentosu, a proto je v zájmu ochrany přírody tento negativní vývoj změnit revitalizačními a managementovými opatřeními. Autor připomínky opomíjí fakt, že v dotčeném území se žádné lužní lesy nenacházejí. Vliv extrémních povodní na nestabilní fragmenty lužních porostů je nepochybně negativní. Zejména ve spojení s následným rozvojem invazních rostlin v tomto víceméně liniovém porostu. Managementová a revitalizační opatření lze realizovat i samostatně tedy v rámci nulové variant, je však skutečností, že přes velmi neuspokojivý stav pobřežních biotopů a intenzivní sukcesi neofytů se managementová opatření prakticky neprovádí. Invazivní druhy makrozoobentosu se v dotčeném úseku nacházejí a změnu jejich abundance v závislosti na intenzitě vodní dopravy nelze očekávat. Podstatnější je spíše to, že současné břehy jsou silně antropogenně přetvořeny, což se záměr snaží v maximální míře změnit. Co se týče kostivalu českého, pakliže byl na zmiňované lokalitě udávaný druh skutečně v minulosti nalezen (a nešlo o případnou záměnu s velmi podobným a běžným kostivalem lékařským), jeho současná absence nemá jinou příčinu, než je absence managementu a degradaci lokality invazními porosty, za což lze považovat i stav v případě varianty 0. V Příloze SP9 se autor na str. 55 pravděpodobně přepsal jinak si nelze vysvětlit odporující si tvrzení ve vztahu k provádění stavebních prací: Organizmy osídlující tato území však budou v prvé řadě intenzivně rušeny a vytlačovány mimo záměrem dotčený prostor, takže s výjimkou přímé likvidace jedinců nedojde k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku druhů (viz ust. 5, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.). Důvodně se domníváme, že v důsledku intenzivního rušení a vytlačování může být narušeno bytí, rozmnožovacích schopností některých druhů a zániku některých populací. V následujícím odstavci pak je použita formulace nepřípustně předjímající postup orgánu ochrany přírody: bude nezbytné situaci řešit v souladu s 5a 5b, zák. č. 114/1992 Sb. rozhodnutím orgánu ochrany přírody o odchylném postupu. Požadujeme opravit, případně obhájit. V kap Popis území je zájmová lokalita vymezena úsekem řeky Labe Hřensko - Děčín - Nebočady. Považujeme za vyloučené, že by vlivem rušení stavebními pracemi mohlo dojít k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů (viz ust. 5, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.) Připomínkovaná formulace se vztahuje k prostoru stavenišť, nikoliv k celému posuzovanému úseku toku, resp. údolí, mezi Hřenskem a Nebočady. Organismy budou rušivým účinkem stavebních prací z těchto vymezených míst skutečně vytlačovány, okolní prostor jim však nabídne dostatek refugií a po ukončení stavebních prací dojde k rekolonizaci těchto území. Změnu v plošné distribuci organismů v celém psuzovaném území nelze proto považovat za ohrožení těchto druhů na bytí nebo jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů dle ust. 5, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb. Uvedená formulace, údajně předjímající rozhodnutí orgánu ochrany přírody, obdobným způsobem hodnotí vliv záměru na obecnou ochranu ptáků. Stavebním ruchem budou rušeni i přítomní ptáci, nepůjde však o úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd, úmyslný sběr jejich vajec apod., takže sice režim stavby bude nutno řešit v režimu ust. 5b, ale budou zde splněny stejné podmínky jako při obecné ochraně organismů rušené organismy (ptáci) naleznou v okolí dostatek refugií a po odeznění rušivého vlivu prostor opět osídlí. 7

8 WELL Consulting, s.r.o. Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody nebyla věnována adekvátní pozornost. Požadujeme biologický průzkum se zohledněním výše uvedených připomínek doplnit, kompletní výsledky začlenit mezi přílohy předmětné Dokumentace a souhrnné Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody přepracovat. Zároveň požadujeme zveřejnění všech v předložené Dokumentaci citovaných materiálů. a) Součástí předloženého materiálu není biologický průzkum, což by vzhledem k mimořádnému významu záměru mělo být samozřejmostí Příloha SP9 pouze cituje a syntetizuje některé provedené biologické průzkumy, ovšem bez jejich bližší specifikace (metodiky, konkrétní výsledky, závěry) a zpracovatelem provedený průzkum (rovněž bez jakékoliv specifikace). Z textu nejsou zřejmé termíny a frekvence odběrů, použité metodiky ani zastoupení přítomných typů stanovišť. Přitom transparentnost by měla být i v zájmu investora, neboť lze předpokládat, že detailně zpracované biologické hodnocení bude v rámci případného navazujícího správního řízení orgány ochrany přírody požadováno. Primární data z biologických průzkumů skutečně nejsou přiložena a to z důvodu ucelenosti a kompaktnosti textu a zachování jeho přiměřeného rozsahu. Metody provedených průzkumů, nebo odkazy na metodické publikace jsou součástí zpráv a studií provedených jednotlivými oborovými specialisty. Příloha SP9 a následně Dokumentace EIA byly zpracovány na základě dat získaných zejména biologickými průzkumy, které byly zadány a hrazeny státem a zajišťovány rezortní výzkumnou institucí VÚV TGM. Tato data byla dále doplněna, např. nálezovou databází AOPK, nebo dodatečnými cíleně zaměřenými průzkumy (makrozoobentos, botanika, fytocenologie apod.). Tyto průzkumy budou zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. b) Chybí detailní zpracování některých významných taxonomických skupin, zejména vázaných na vodní prostředí, což je u záměru přímo ovlivňujícího vodní tok v takovémto rozsahu zarážející a nepřípustné (např. chrostíci, jepice, pijavky, střechatky, vodní nebo semiakvatičtí zástupci ploštic, brouků, korýšů, máloštětinatců a dvoukřídlého hmyzu aj.). Skutečnost, že jen malý počet na vodní prostředí vázaných bezobratlých organizmů je řazen mezi zvláště chráněné druhy, nemůže být důvodem pro jejich přehlížení, jak by se mohlo zdát z necelých 7 řádků, které jsou v Příloze SP9 hydrobiologickému průzkumu (s výjimkou ryb, vážek a měkkýšů, u kterých jsou naopak zmiňovány i druhy běžné) věnovány. Jak vyplývá z nálezových databází i sporadických informací v Dokumentaci, řada z přítomných druhů je zařazena na červený seznam. Struktura makrozoobentosu přitom má bioindikační význam, podstatný pro hodnocení ekologického stavu vodních útvarů. Je pravdou, že hydrobiologický průzkum mohl být šířeji interpretován, autor se však skutečně zaměřoval téměř výhradně na ZCHD, k nimž se vztahuje zákonná podmínka hodnocení vlivů. Monitoring makrozoobentosu byl však v celém úseku prováděn podle platných a MŽP schválených metodik a výsledky jsou dostupné. Rozsah textu je kompromisem mezi zachováním podrobnosti a důležitosti průzkumu a únosného rozsahu zpracovávaného hodnocení. Veškeré podrobné seznamy a jejich vyhodnocení je v pořízených podkladech pro studii. c) Z Přílohy SP9 není zřejmé, jestli byly použity adekvátní metodické přístupy k posouzení současného stavu přítomného společenstva. Řeka Labe v tomto úseku představuje v národním měřítku zcela unikátní typ biotopu s místy až podhorským charakterem nížinného úseku řeky, který skutečně v takovémto měřítku nemá v České republice obdoby. Vzhledem k tomu, že 1) v posledních dvou dekádách došlo k podstatnému zlepšení kvality vody v Labi, že 2) lze očekávat 8

9 WELL Consulting, s.r.o. významné ovlivnění lotických biotopů říčního dna v celé jeho šířce (tj. vč. proudnice) a že 3) právě tyto biotopy patří vzhledem k 8. řádu toku podle Strahlera do kategorie národních unikátů, je třeba jim věnovat patřičnou pozornost (použití specifických odběrových metod, zastoupení reprezentativního spektra biotopů i termínů odběru apod.). Byly tedy například provedeny odběry makrozoobentosu ze středové části vodního toku, případně na transektech? Připomínka naráží především na metodiku odběru makrozoobentosu. K odběru vzorků byla použita standardní metoda Perla, pro broditelné tekoucí vody, přestože tok Labe nelze přebrodit. Tato metodika byla zvolena především pro postihnutí příbřežních zaplavovaných litorálních partií, jakožto nejvýrazněji ovlivněného biotopu v rámci koryta řeky. Podotýkáme, že autoři zcela stejným metodickým přístupem zajišťovali data pro VÚV TGM při vytváření databáze referenčních podmínek hodnocení ekologického stavu povrchových tekoucích vod. d) Chybí kvalifikovaný odhad vlivu záměru na biotu na základě srovnání s podobnou reálnou lokalitou. Ačkoliv jsou parametry Střekovského jezu cca dva až čtyřnásobně vyšší a jeho technické řešení odlišné, lze předpokládat, že by v jeho vzdutí bylo možné nalézt biotopy vhodné pro kvalifikovaný odhad vlivu. Vlivy v různých zdržích (různých úseku řeky s různým charakterem nivy) nelze vždy jednoduše srovnávat mezi sebou, proto je v případě plavebního stupně Děčín problematika odhadu vlivů na biotu řešena individuálně ke konkrétnímu úseku řeky. Průtočnost a modelové výsledky rychlostí proudění ve zdrži PSD jsou významně jiné, než u VD Střekov (viz str. 257 a 267 dokumentace). e) V Dokumentaci není nijak kvantifikován vliv plavebního stupně na fluviální podmínky ve zdrži (změna rychlosti proudění v proudnici, středu řeky u dna či litorálu, doba zdržení atp.). Je pouze konstatováno, že lze očekávat, že lotické (proudné) prostředí současné řeky se v úseku vzdutí změní na prostředí lenitické (méně proudné), což povede ke změně druhové struktury organizmů (str. 53 Přílohy SP9), a je naznačen vliv na ichtyofaunu, nicméně očekávali bychom také kvalifikovaný odhad vlivu na makrozoobentos (litorální i sublitorální/mediální) a vodní makrofyta. Vliv plavebního stupně je názorně ilustrován Obrázkem 48 na str. 267 dokumentace EIA. Podrobnější údaje pak poskytují výsledky 2D matematického modelu (DHI 2010), což je uvedeno v textu na str Vliv na vodní makrofyta a makrozoobentos je popsán v samostatné příloze SP3. Jinak viz předchozí. f) Dokumentace neuvádí očekávaný vliv hydrodynamického vzdutí na PP Nebočadský luh. Např. str. 57 Přílohy SP9 tuto okolnost nezohledňuje. Míra ovlivnění PP Nebočadský luh je z dokumentace zřejmá (str. 208, 304, 305 a příloha P18). Jde o vliv hydrodynamického vzdutí, které v této oblasti již vyznívá. Při průtoku Q345d a nominálním vzdutí by mělo dojít ke zvýšení hladiny podél břehů o 14-4 cm, ovšem mimo hranice PP Nebočadský luh. Při průtoku Q1 by mělo dojít o zvýšení hladiny v prostoru PP Nebočadský luh o 3-1 cm (Jiřinec, 2010). Tato problematika je podrobně popsána v samostatné příloze SP09 doplňku (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). g) Mezi záměrem dotčené významné krajinné prvky samozřejmě patří i vodní toky Ploučnice a Jílovského potoka. 9

10 WELL Consulting, s.r.o. Dotčenost koryt obou přítoků Labe je pouze v desítkách metrů, v případě Ploučnice jde o úsek ve velmi ovlivněném území (intravilán města, navážky cizorodého materiálu, odpadky apod.), V případě Jílovského potoka jde o velmi krátký úsek toku, který je značně antropogenně upraven. Revitalizace ústí Ploučnice a Jílovského potoka tuto tvrdou regulační úpravu odstraní nebo velmi významně zmírní a přiblíží k přírodě blízkému stavu. Negativní, ale také velmi omezený vliv z pohledu VKP, bude mít vliv zpětného zavzdutí těchto přítoků (cca 100 resp. 200 m). Ve vztahu k možnému vlivu realizace záměru na kriticky ohrožený drobnokvět pobřežní si dovolujeme upozornit na následující v textu uvedené skutečnosti: Poznámka na str. 58 Přílohy SP9 specifikuje jeho výskyt v ČR: U nás pouze v náplavech Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Na dolním toku Vltavy a na Labi nad zdymadlem Střekov vyhynul. Vyskytuje se pouze v několika málo exemplářích. V této souvislosti se nabízí otázka, proč právě nad zdymadlem Střekov vyhynul? V dalším textu nejsou uváděny počty zaznamenaných jedinců. Z následujícího textu vyplývá, že druh bude ovlivněn i narušením kontinua lokalit vzdutím a tím i omezením vztahů mezi mikropopulacemi a omezením možnosti šíření, což společně se zánikem lokalit v ústí Ploučnice, na levém břehu u přístavu Děčín a deponie štěrků v záplavě záměru, a dále obnažované štěrkové břehy Labe u PP Nebočadský luh zvyšuje riziko, že pokud kompenzační opatření nebudou účinná (což zatím nebylo ověřeno), tak to může českou populaci významně ohrozit. Požadujeme vysvětlit a případně zohlednit do návrhů opatření. Nad zdymadlem Střekov má Labe výrazně odlišný charakter než by měl nad PSD, tok prakticky přechází z jedné jezové zdrže (bez jakýchkoli revitalizačních opatření) do druhé a významně zde absentují střídavě obnažovaná a zaplavovaná štěrková tělesa, břehy jsou zde velmi strmé. V roce 2011 byl drobnokvět pobřežní nalezen na umělé pláži v Jakubech, což prokazuje vysokou pravděpodobnost úspěšnosti navrhovaných opatření. Na deponii štěrků, která je mimo běžnou hladinu Labe, drobnokvět dle dostupných informací nikdy nalezen nebyl a její vymapování jako biotop 3270 Bahnité břehy řek s vegetaci svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. je buď hrubou odbornou chybou nebo účelové. Z hlediska vlivu na krajinný ráz byla zanedbána skutečnost, že změna proudivého charakteru vodního toku na stojatý má vliv na estetické vnímání. Požadujeme zohlednit. Doc. Vorel ve svém hodnocení (samostatná příloha SP5) uvádí: "Efekt klidné vysoké hladiny a blízkosti hladiny k pozorovateli na břehu je v krajinářské architektuře využíván pro zvýšení estetické hodnoty prostoru. Je zřejmé, že zvýšení hladiny sice změní výraz krajinné scény, ale v pohledech po proudu jej nelze považovat za snížení estetické hodnoty, naopak za zvýšení." Je pravděpodobné, že orgán ochrany přírody zde do estetického hlediska promítá své vlastní hodnotové preference. Dále vznášíme několik připomínek týkajících se kompenzačních opatření: a) V textu Dokumentace, ale i v Hodnocení vlivů záměru PSD dle 45i (Příloha SP4) a Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody (Příloha SP9) se často objevují velmi nadnesená tvrzení ve smyslu prospěšnosti navrhovaného řešení pro přírodní prostředí nebo zlepšení stavu pobřežních a nivních biotopů (např. str. 20 a 24 Dokumentace) Přírodnímu prostředí je prospěšná jednak přirozená sukcese (vedoucí k renaturaci, tj. samovolné obnově stanovišť), ke které dochází v důsledku působení přírodních vlivů vč. zcela přirozených povodní (tedy de facto nulová varianta, případně 10

11 WELL Consulting, s.r.o. usměrněná vhodným managementem), vhodně navržené revitalizace nebo jejich kombinace (např. iniciace či posílení procesu renaturace). Oproti tomu navrhovaná opatření mají kompenzační účel, tzn. vyvažovat nebo zmírnit negativní dopady záměru, a není tedy možné spekulovat o prospěšnosti pro přírodní prostředí (např. str. 20, 24 Dokumentace). Tvrzení o jejich prospěšnosti navozují dojem, že uvedené revitalizace nebo managementová opatření jsou vázané na realizaci záměru jako celku - vliv kompenzačních opatření nemůže být objektivně hodnocen, aniž byl posouzen jejich rozsah ve vztahu k ploše zničených či poškozených biotopů. Revitalizační opatření jsou uskutečnitelná samostatně, tedy bez nutnosti realizace předmětného záměru (vyzdvihované varianty 1B). Vypořádání Zpracovatel dokumentace je přesvědčen, že revitalizační opatření by byla jednoznačně pro životní prostředí v dotčené oblasti prospěšná. Zejména v případě příbřežních ekosystémů dojde v případě realizace záměru ve variantě 1B ke zlepšení současného stavu. Zejména pokud jde o lužní porosty, sekundární vodní tělesa, trdliště ryb a břehy řeky. Prospěšnost opatření, která jde nad rámec kompenzace je zdůvodněna dostatečně v textu oznámení i biologického hodnocení. Souhrnně řečeno napravuje stav nad úroveň stavu stávajícího a výrazně rozmnožuje příležitosti pro existenci druhů a společenstev než je tomu v současnosti. Z metodického hlediska je nepřípustné, aby byla hodnocena selektivně pouze část záměru, která má negativní vlivy na životní prostředí a byla zanedbána ta část záměru, která přináší pozitivní vlivy na životní prostředí. Záměr musí být hodnocen jako celek. Management a revitalizační opatření je samozřejmě možné realizovat i bez vazby na záměr, zatím se tak však děje jen velmi omezeně a bez výrazných výsledků. b) Další opomenutou otázkou je kvantifikace kompenzace ztrát či poškození jednotlivých typů biotopů (jak po stránce plošné, tak i cenové) a vyhodnocení, zda kompenzace rozsahem a typově odpovídá. Kde je doloženo, že varianta 1B významně rozšiřuje plochu biotopů, dostatečně reaguje na budoucí stav zájmového území návrhem funkčních revitalizačních objektů (str. 49 Přílohy SP9), že navržená opatření více než vyvážit vliv záměru na lužní porosty (str. 25 Dokumentace) apod.? O významnosti by bylo možné hovořit při podstatné (statisticky významné) změně plochy ve vztahu k ploše současné, ta ovšem k jednotlivým dotčeným typům biotopů nikde není zmiňována, natož zohledňována. O rozšíření by bylo možné hovořit v případě celkového nárůstu plochy jednotlivých typů biotopů, což je v případě navrženého rozsahu kompenzačních opatření velmi diskutabilní. Zároveň je třeba upozornit na skutečnost, že navržená kompenzační opatření by řešila pouze část dotčených biotopů - některé typy poškozených biotopů nejsou nijak kompenzovány, mezi opomenuté a nijak nekompenzované biotopy patří zejména lotické biotopy říčního dna vodního toku této velikostní kategorie v celé jeho šířce. Přesné propočty nebyly v době hodnocení k dispozici. Data z mapování biotopů i z vlastních průzkumů tak jako z dalších podkladů (zejména ortofotomapy a letecké snímky) se vyznačují rozdílnou kvantifikací kompenzovaných resp. zabraných ploch, což vychází z jejich dynamiky v podobě zarůstání či zaplavování. Bilance jednotlivých typů stanovišť byla provedena v rámci nově zpracovaného naturového hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 doplňku (WELL Consulting 2012). c) Nedostatečně řešená je také kompenzace vymizení určitých přirozených jevů souvisejících se změnou fluviálních podmínek. Jedná se zejména o skutečnost, že vlivem realizace záměru by došlo k naprosté eliminaci epizodického obnažování rozsáhlých partií dna (tedy nejen břehů) v suchých obdobích. V současnosti dochází při minimálních průtocích k 11

12 WELL Consulting, s.r.o. vytváření biotopu využívaného některými významnými druhy (např. střevlíků) a eliminace tohoto jevu by na ně měla destruktivní vliv. Prosté kolísání hladiny naprosto nestačí, tento jev by musel být kompenzován otevřením jezu v období sucha (minimálních průtoků). Načasování a trvání tohoto managementu by velmi pravděpodobně bylo možné optimalizovat tak, aby jeho dopady jak na biotu, tak i na zajištění splavnosti byly předvídatelné nebo do určité míry definované. Ze znění připomínky je bohužel nejasné, jaké negativní vlivy záměru jsou tímto nevyhodnoceny. Zpracovatel dokumentace je přesvědčen, že rozsáhlé obnažování dna toku vlivem extrémně nízkých průtoků s sebou nese spíše negativní environmentální vlivy. Realizace takovéhoto zmírňujícího opatření by s sebou nesla více negativních vlivů, než pozitivních. d) Přínos některých kompenzačních opatření je zatím pouze v rovině hypotetické, neboť v současné době je teprve testován a nebyl ani spolehlivě doložen srovnatelnými zkušenostmi z ČR nebo zahraničí. To je z hlediska dosažení zamýšleného efektu velmi rizikové, zejména ve vztahu k tvorbě náhradních stanovišť druhů kriticky a silně ohrožených (např. drobnokvětu pobřežního, přítomných modrásků). V případě neúspěchu může být dopad přesně opačný, což by bylo neospravedlnitelné. Jak si lze například představit restaurování luk dotčených staveništěm tak, aby byly zabrané plochy opět uzpůsobeny potřebám modrásků (str. 25 Dokumentace)? V těchto souvislostech jsou uvedená tvrzení velmi diskutabilní, navíc managementová a revitalizační opatření lze realizovat samostatně. Viz vypořádání výše (bod a) této připomínky). Obnova a rekonstrukce mezofilních lučních porostů je standardně metodicky rozpracována a to i v případě druhově bohatých porostů (Bělokarpatské louky). Cílem navrhovaných opatření je obnova porostů alespoň ve stávající kvalitě (ta je nevalná) a ne vytváření druhově bohatých a pestrých luk. Z tohoto důvodu můžeme považovat pravděpodobnost zdaru za velmi vysokou. e) Kompenzační opatření jsou navržena pouze v dotčeném úseku, navíc ve zcela nedostatečném rozsahu (plošně i typově). Některé negativní dopady by přitom bylo vhodné kompenzovat mimo dotčený úsek, a to jak investičně, tak i managementem. Záměr je situován téměř v závěrovém profilu labsko-vltavské vodní cesty a v případě realizace tak významně ovlivní její využití v celé délce z tohoto důvodu považujeme za nutné mezi kompenzační opatření jednoznačně zahrnout záměr a následnou realizaci ekologické správy dotčené vodní cesty. Dále by bylo vhodné mezi navrhovaná kompenzační opatření zařadit zajištění druhově neselektivní migrační prostupnosti jezu Střekov, který bezesporu představuje nejvýznamnější stávající migrační překážku přímo související se splavněním labsko-vltavské vodní cesty. Kvantifikace a vyhodnocení záborů je rámcově stanoveno ve studii Mudra, S. (2009) s navržením rozsahu a způsobů vhodných k nahrazení ztrát a poškození. I když se nejedná o kompenzaci ve smyslu měrnice 92/43/EHS jsou při navrhování opatření v maximální míře dodržovány zásady a metody stanovené příslušnými metodickými předpisy a manuály. Požadavek vznesený v připomínce e) významně předjímá postup správního orgánu, protože specifikuje, co by mělo být uloženo (jak jinak než správním rozhodnutím) 12

13 WELL Consulting, s.r.o. f) Migrační zprůchodnění rybími přechody musí vycházet z požadavků směrnice 2000/60/ES, která ukládá zajistit druhově neselektivní prostupnost migrační bariéry vč. zohlednění nejen druhů přítomných, ale i perspektivních. Z tohoto pohledu je třeba počítat také s 1) diadromními druhy, které se dosud vyskytují pouze v německé části Labe a na základě historického výskytu nebo ichtyologického posouzení lze jejich návrat či repatriaci očekávat (např. placka pomořanská, jeseter velký aj.) i s 2) druhy, které by se do dolního úseku českého Labe mohly v důsledku jeho dalšího příznivého vývoje (sukcese, revitalizace, renaturace) rozšířit z přilehlých oblastí (např. EVL Elbtal zwischen Schona und Muhlberg). Doporučujeme vzít v potaz Koncepci zprůchodnění říční sítě ČR přijaté MŽP ČR v roce Např. na str. 49 Přílohy SP9 se uvádí, že parametry migračního koridoru jsou navrhovány zejména pro tři vlajkové druhy lososa atlantského, bobra evropského a vydru říční, ale lze důvodně předpokládat, že bude využíván i jinými druh obratlovců, důvodný předpoklad ovšem nestačí - přechod je třeba naprojektovat, realizovat, ověřit a případně optimalizovat tak, aby byl prostupný pro celé migrující rybí spektrum. Migrační biokoridor, jehož akvatická část slouží jako obtokový kanál (bypass) svými rozměry nadstandardně splňuje ČSN pro výstavbu přechodů k migraci ryb TNV (752321) jeho parametry vyhovují požadavkům všech původních druhů ryb i potencionálně osídlujících Labe. Podklady pro dokumentaci EIA bývají zřídka tak podrobné, jako např. dokumentace pro územní řízení. Proto detailní řešení rybího přechodu, např. uspořádání vtoku, není z podkladů v detailu zřejmé. V době dokončování dokumentace EIA však probíhal modelový výzkum (Bouška et al. 2010), v jehož rámci byl celý biokoridor řešen podrobně a optimalizován. Dokumentace, z které je patrné detailní prostorové uspořádání jednotlivých částí rybího přechodu, je uvedena v rámci závěrečné zprávy Hydraulický výzkum biokoridoru na modelu v měřítku 1:20 (Bouška et al. 2010), který bude zveřejněn na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. g) Z textu Dokumentace nevyplývá, jak často a jak dlouho (v rámci roku i v rámci životnost vodního díla a elektrárny) bude síť v rámci opatření proti vnikání živočichů do vodní elektrárny (migrace po proudu) vytahována a jak bude hustá. Navíc v současné době existují účinnější a téměř bezúdržbové systémy specielně pro zajištění poproudové migrace úhořů. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. h) V předloženém materiálu se autoři (vč. autorizované osoby) často uchylují k nepodloženým tvrzením ve vztahu k efektivitě navržených kompenzačních opatření (např. str. 34 Přílohy SP9) 13

14 WELL Consulting, s.r.o. Navrhovaná opatření vycházejí z pozorovaného vývoje stanovišť na starých plavebních stavbách. Odmítnutí předpokladu funkčnosti není podloženo žádným argumentem a popírá reálně existující děje v prostředí. Na str. 34 samostatné přílohy SP9 nebylo identifikováno žádné nepodložené tvrzení vztahující se k efektivitě navržených zmírňujících a revitalizačních opatření. Návrh opatření Revitalizace v ústí Ploučnice je koncipován tak, že by jeho realizací došlo ke ztrátě průtočnosti původního koryta a ke zkrácení (napřímení) řeky Ploučnice o několik set metrů, což je v rozporu se základními principy revitalizace vodních toků. Tato skutečnost navíc ani není v žádném z autorizovaných posudků zohledněna. Navržené opatření z větší části řeší problémy způsobené vzdutím a problematiku ledových jevů na Ploučnici, než že by bylo možné ho považovat za kompenzační opatření. Chod ledů odlehčovacím korytem lze zabezpečit i jinak, než na úkor ztráty průtočnosti koryta hlavního. Pravděpodobně jde o chybu v důsledku nesprávného použití odborné terminologie (např. str. 114 Dokumentace, str Přílohy SP4 a str. 39 Přílohy SP9 V území nad silničním mostem bude vybudováno odlehčovací koryto řeky Ploučnice, které bude sloužit k převedení vysokých průtoků a Stávající koryto Ploučnice bude mít charakter slepého ramene, které bude občasně proplachováno, avšak hlavní průtoky budou vedeny nové vybudovaným korytem ). Za normálních okolností průtočné nebývá ani odlehčovací koryto ani slepé říční rameno a voda teče především korytem hlavním, rozdíl je ale především v jejich vzniku a funkci - odlehčovací koryto bývá vybudováno z důvodů zlepšení odtokových poměrů a jeho funkcí je odlehčení hlavnímu toku od zvýšených průtoků, zatímco slepé říční rameno vzniká přirozeně a plní spíše funkce ekologické (z podstaty věci ovšem nemůže být považováno za koryto hlavní). Z textu vyplývá, že trvale průtočné by bylo pouze koryto nové (uváděné jako odlehčovací ), zatímco původní (současné) koryto bude mít charakter slepého ramene, což nepovažujeme za přípustný zásah do vodního toku. Požadujeme návrh opatření optimalizovat ve spolupráci s AOPK tak, aby byla zachována průtočnost původního ramene a nedošlo ke zkrácení vodního toku. Vlivem PSD dojde k zavzdutí Ploučnice přibližně po historický most, což by s sebou neslo i problémy z hlediska chodu ledů a splaveninového režimu. Původní koryto by se postupně zazemňovalo a průchod povodní by mohl být problematičtější než nyní [68]. Nové odlehčovací koryto tyto problémy řeší a vzniká vedle starého koryta, které bude za běžných průtoků protékané méně a při vyšších téměř rovnocenně. Celková plocha a délka aktivního toku se tak zvýší, nikoli sníží. Revitalizace tohoto území nesouvisí s realizací odlehčovacího koryta, ale s dotěžením cca 7 m navážek pod Novým mostem a vytvořením přírodě blízkého území na soutoku Ploučnice a Labe. Z Dokumentace není zřejmé, kdo a z jakých prostředků bude po uplynutí avizované doby šesti let financovat a realizovat management a monitoring kompenzačních opatření. Řada negativních vlivů bude trvalého charakteru (a to vč. vlivů na kompenzační opatření např. narušování v důsledku vlnobití aj.) - obdobně trvalé budou zisky z vodní elektrárny, není zde tedy důvod pro jakékoliv časové omezení nebo postupnou redukci finančních výdajů. Pokud by se ukázalo a potvrdilo, že některá kompenzační opatření jsou schopná dalšího příznivého vývoje bez potřeby dalších zásahů (nebo jen s minimálním managementem), takto ušetřené finanční prostředky by měly logicky být vynakládány i nadále např. na ekologický management ať již v rámci předmětného úseku Labe nebo v rámci vodní cesty. Požadujeme vysvětlit a zapracovat. 14

15 WELL Consulting, s.r.o. Monitoring a management musí zajišťovat nositel záměru (investor), což je zřejmé z toho, že je součástí navrženého záměru ve variantě 1B. OOP (zák. č. 114/1992 Sb.) má legislativní nástroje umožňující monitoring a managementová opatření uložit. 15