Připomínkující: Arnika Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření Arniky bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. B.L5.1. Zdůvodnění potřeby záměru Dokumentace sama sobě protiřečí, když dokládá, že záměr řeší splavnost od Střekova po státní hranice a dále do Hamburku, a po několika stranách totéž vyvrací. Obr. 7, str. 61 -' ze znázornění je patrné, že na Dolním Labi mezi Střekovem a státní hranicí je pět plavebně obtížných míst. Z technického popisu záměru (např. tabulka 3, str. S3 a dále v textu) vyplývá, že délka technického vzdutí nebude delší, než 9 km. Záměr umožní zlepšit plavební podmínky pouze pro dvě z pěti zde vyznačených plavebně obtížných míst. V dalším textu (str. 133) dokumentace řeší překládku v přístavech Loubí a Rozbělesy, převoz zboží přes tyto nesplavné úseky, a její opětovné nakládání na plavidla. Plavební stupeň Děčín splavnost tohoto úseku v celé délce neřeší. Je hodnocen záměr vycházející z Usnesení Vlády ČR (usnesení č. 337/2005 ze dne 23. března 2005) a vymezený oznámením a vlastním projektovým řešením. Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Dokumentace v žádné své části nedokládá, že hodnocený záměr řeší splavnost od Střekova po státní hranici a dále do Hamburku, a proto si v tomto rozhodně neprotiřečí. Na obr. 7, str. 63 je mezi Střekovem a státní hranicí znázorněno 6 plavebně obtížných míst, přičemž záměr řeší tři z nich, především to nejobtížnější v celém úseku, které se nachází v centru Děčína. Str. 70, poslední řádek, str argumentovat zájmem dopravců o přepravu čehokoliv v letech jako důvod pro zlepšení plavebních podmínek v roce 2010 je komické. Navíc plavební podmínky byly v té době srovnatelné se současnými. Ke změně zájmu dopravců patrně došlo z jiných společenských a ekonomických důvodů, než je nespolehlivost vodní cesty. Je to pouze jeden z argumentů pro zlepšení plavebních podmínek vytržený z kontextu, který doplňuje argumenty koncepční (vodní dílo je součástí TEN-T a koncepčních materiálů státu) a ryze praktické, kdy lze objektivně očekávat ve střednědobém horizontu dosažení kapacity pozemních dopravních módů (CityPlan 2010, 2011). 1

2 WELL Consulting, s.r.o. Kapacita železniční dopravy, str podle údajů Správy železniční a dopravní cesty z roku 2007 má železniční koridor vedoucí rovnoběžně podél Labe volnou kapacitu pro přepravu 20 miliónů tun ročně, tj. 43% volné kapacity. Je také zřejmé, že křivka grafu na obr. 13 nebude při podmínkách současné hospodářské recese mezi léty 2010 a 2015 stoupat tak strmě, ale spíše stagnovat. V textu na str. 71 je uvedeno, že kapacitu železnice nelze z bezpečnostních a organizačních důvodů čerpat na 100 %. Ve vyjádření je pominuta osobní doprava, která vyčerpává značnou část kapacity železnice během dne. Arnikou uváděné hodnoty tedy de fakto potvrzují námi uváděné informace. V nočním období je v tomto koridoru (Děčín Drážďany) kapacita zatím dostatečná, její čerpání je však problematické z hlediska hluku, který nákladní vlaky způsobují. Jak je v dokumentaci uvedeno, úsek železniční trati Děčín Drážďany není v celém koridoru Děčín- Hamburk zcela kritický, Arnika však neuvádí kapacitu od Bad Schandau do Drážďan, která je vzhledem k frekventovaé osobní dopravě na hranici vyčerpání. Z hlediska kapacity jsou problematické a ve střednědobém horizontu nedostatečné železniční úseky v blízkosti severomořských přístavů a zejména kapacity pro překlad v Hamburském přístavu. Pokud by si autor připomínky přečetl popisek grafu, dočetl by se tam: "Graf byl zpracován před začátkem krize, která se projevila až v roce Přesto lze s podobným vývojem dopravy počítat růst přijde později a možná bude méně strmý. K oživení evropské ekonomiky však téměř jistě v nejbližších letech dojde." - str. 70 a 71 dokumentace. Porovnání externích nákladů jednotlivých druhů dopravy. Str. 77, 78 - není prozatím obvyklé započítat také náklady za nenávratně narušené nebo zlikvidované ekosystémy. Při plánováni železničních a silničních staveb lze těmto škodám předejít přetrasováním, u vodní cesty je to vyloučené. Hodnocení narušení ekosystémů je uvedeno v dokumentaci EIA. Nelze zcela souhlasit s argumentem, že u pozemních modů lze předejít dotčení ekosystémů přetrasováním. Území České republiky má takový charakter, že vždy budou cenné ekosystémy dotčeny, zvláště pokud by pozemní módy měly být v koridoru, který by byl alternativou vodní dopravě. V rámci zakázky zadané Allianz pro Schiene (lobbistické sdružení na podporu železnice, jejímž členem je i německý BUND spojenec Arniky, jehož argumenty Arnika nekriticky přebírá) švýcarské společnosti Infras byly porovnávány externality včetně dopadů na přírodní prostředí. I při započítání tohoto vlivu, má vodní doprava nejnižší externality ze všech nákladních dopravních módů viz kapitola B.I.5, str dokumentace EIA (WELL Consulting 2010). Soulad záměru s koncepcemi EU a ČR, str Soulad se Státní politikou životního prostředí by bylo možné úspěšně rozporovat. Výčet neuvádí Politiku územního rozvoje, patrně proto, že byl prokázán významně negativní vliv právě tohoto záměru na lokality evropské soustavy Natura Regionální dokumenty, byť schválené, musí toto zohledňovat. Dokumentace pomíjí nesoulad záměru s jinými neméně důležitými celoevropskými dokumenty, konkrétně se Směrnicemi o ochraně druhů a stanovišť a také s Rámcovou směrnicí o vodách. SPŽP uvádí podporu změny podílu osobní i nákladní přepravy ve prospěch environmentální šetrnějších druhů. Vlivy jednotlivých dopravních módů (a to i lokálně pro dopravní koridor Hamburk - Děčín) jsou poměrně obsáhle popisovány na str dokumentace. Zde je doloženo, že vodní 2

3 WELL Consulting, s.r.o. doprava je z hlediska životního prostředí nejšetrnější. Jako taková patří mezi dopravní módy, které SPŽP vymezuje jako vhodné pro podporu. Proto je tato připomínka irelevantní. V dokumentaci opravdu není uvedena Politika územního rozvoje, protože plavební stupeň Děčín již v územním plánu města Děčína v souladu s PÚR zanesen je. Přesto je zřejmě vhodné uvést, že na straně 59 PUR je Labe mezi Pardubicemi a hranicí se SRN vymezeno pro zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. V této souvislosti je uloženo Ministerstvu dopravy, aby ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí: a) Prověřilo reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest využívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. b) Prověřilo možnosti minimalizace dopadů splavnění na životní prostředí. Předkládaná dokumentace EIA přispívá ke splnění těchto úkolů. Arnika se dopouští dezinformace, když tvrdí, že byl prokázán významně negativní vliv záměru na lokality evropské soustavy Natura Ten pro doporučenou variantu 1B prokázán nikdy nikým nebyl. Dle informací, které má zpracovatel dokumentace k dispozici, není záměr v nesouladu se zmiňovanými směrnicemi. Není možné v této kapitole popisující soulad záměru s koncepcemi EU a ČR uvádět a rozebírat všechny právní předpisy, které by se na záměr mohly vztahovat. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Varianta 1.B PSD se zmirňujícími a revitalizačními opatřeními Úprava plavební kynety pod PSD a vybudováni břehových výhonů - nejedná se o zmírňující opatření, ale o zásah do koryta řeky ve prospěch zlepšení plavebních podmínek. V podstatě jde o další stavbu v korytě, její vliv na ŽP však dále není posuzován, přestože se odehraje na území CHKO a v těsné blízkosti EVL. Nejde pouze o zlepšení plavebních podmínek. Technické řešení koncentračních výhonů (kóta nátoku, výplň autochtonním materiálem) jsou řešeny variabilně tak, aby kromě plavební funkce plnily i funkce ekologické a zvyšovaly heterogenitu břehů a příbřežní části koryta toku. Zmírňujícím opatřením jsou výhony nazvány proto, že bez jejich realizace by byla provedena pouze významná prohrábka a ta by způsobila citelný zákles hladiny v Labi a tím i pokles hladiny podzemní vody v nivě. To by mělo značné environmentálně negativní důsledky. Prohrábky jsou v tomto úseku standardně prováděny již nyní. Revitalizace ústí Ploučnice. Současné vyústění je v podobě přírodě blízké, navíc je významným místem pro tření ryb a odrůstáni rybího plůdku. Navrhované tzv. odlehčovací koryto bude znamenat zmenšení délky a plošného obsahu aktivního koryta, které bude ještě zkráceno vzdutím hladiny Labe oproti současnosti. Dojde k likvidaci významného trdliště. Uvádí se, že nové koryto bude "vhodné opatření k posílení vábivého proudu pro migrující živočichy". Není blíže objasněno, jací živočichové a kam mají být tímto způsobem vábeni více a lépe, než je tomu v současnosti, kdy běžné průtoky procházejí dosavadním korytem. V dokumentaci mnohokrát zmiňované výsazy dřevin nemohou nahradit lužní les. Přínos tohoto opatření je velmi pochybný, ne-ii přímo negativní. Vlivem PSD dojde k zavzdutí Ploučnice přibližně po historický most, což by s sebou neslo i problémy z hlediska chodu ledů a splaveninového režimu. Původní koryto by se postupně zazemňovalo a průchod povodní by mohl být problematičtější než nyní [68]. Nové odlehčovací koryto tyto problémy řeší a vzniká vedle starého koryta, které bude za běžných průtoků protékané méně a při vyšších 3

4 WELL Consulting, s.r.o. téměř rovnocenně. Celková plocha aktivního toku se tak zvýší, nikoli sníží. Trdliště ryb bude ovlivněno především vzdutím PSD a nikoli tímto opatřením. Další vhodná trdliště by měla vzniknout díky rozsáhlým úpravám břehů - plážování - nad, v rámci i pod vzdutím PSD. Plochy vhodné pro trdliště ryb se tedy celkově rozrostou. Vábeny by měly být do ústí Ploučnice s Labe zejména ryby. Výsadby nemají za cíl nahradit lužní les, protože lužní les se nikde v dotčeném území nevyskytuje. Lužní porosty na revitalizovaných plochách vzniknout mohou a jejich kvalita může být s dotčenými porosty naprosto srovnatelná, pravděpdobně však bude vyšší. Revitalizace ústí Jílovského potoka, nad horní rejdou a u Křešic. Současný průběh břehové čáry, určený technickou úpravou Labe, se navrhovanými opatřeními v podstatě nemění. Jisté revitalizační efekty lze spatřovat v úpravě svahů do mírnějších sklonů a ve vyhloubení několika malých tůní, celkově však jsou tyto efekty skromné. Lze předpokládat, že pokud by se území ponechalo několik let samovolnému vývoji bez zásahů, dostalo by se do příznivějšího stavu tvarem povrchů i vegetačním pokryvem. Radikálnější sníženi terénu k úrovni hladiny za běžných průtoků a vytvoření skutečně členitých struktur v rozmezí voda břeh, v čemž by mohl být shledávány významnější revitalizační efekty, není uvažováno. V lokalitě u Křešic nejsou navrženy tůně. Lokality se nemohou stát náhradou za biotopy zničené stavbou, mj. i proto, že jsou několik kilometrů vzdáleny. Navrhovaná opatření nemohou být rozsáhlejší především vzhledem k prostorovým limitům daným umístěním v intravilánu Děčína a kaňonu Labe. Přesto však svým rozsahem výrazně převyšují dotčené fragmenty lužních porostů a další dotčené biotopy. Tvrdit, že revitalizace nad horní rejdou je několik km vzdálená od dotčeného biotopu, je nesprávné. Stejně jako úzké údolí Labe nabízí omezený prostor pro revitalizační zásahy, tak ze stejného důvodu bude záměrem dotčena jen malá plocha přírodních stanovišť, navíc maximum plochy a vlivů zasahuje do intravilánu města Děčína. Předpoklad, že pokud by se území ponechalo několik let samovolnému vývoji bez zásahů, dostalo by se do příznivějšího stavu tvarem povrchů i vegetačním pokryvem, je přinejmenším problematický. K významnější změně tvaru povrchů by za několik let určitě nedošlo (snad s výjimkou případu průchodu katastrofické povodně) a co se týče vegetačního pokryvu, autor připomínky v případě bezzásahového režimu zcela opominul problém rychlého zarůstání lokalit invazními druhy rostlin, který je v okolí českého dolního Labe velmi aktuální. Navýšení podélných hrázi nad ostím toku Kameníčku a koncentračních výhonů u Boletic. Nejedná se o zmírňující opatření, ale o zásah, který má za nižších stavů vody zajistit zvýšení hladiny ve střední části řeky. Biotopy stávajících tůní jsou dnes již stabilizované, dalšími zásahy může dojít spíše ke škodám. Přínos obou opatření je pochybný. Rozhodně nejde o zlepšení plavebních podmínek, v této části toku budou plavební podmínky zajištěny vzdutím a není třeba je dále zlepšovat. Jde o zmírňující (nikoli revitalizační) opatření, protože zvýšením hladiny by historické výhony byly zaplaveny, čímž by se snížila členitost břehu. Opatření proti vnikání živočichů do MVE. Není blíže specifikována úspěšnost tohoto opatření (vytahování sítě a vypouštění odchycených jedinců), případně zkušenosti z jejího ověření v praxi. Vliv nevhodně zvoleného opatření na četnost rybí populace přitom může být značný, pro některé druhy i likvidační. 4

5 WELL Consulting, s.r.o. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Monitoring a managementová opatření. Opět se nejedná o opatření, která by jakýmkoliv způsobem snížila dopad stavby PDS na životni prostření. Monitoring i management pobřežních ploch již je v současnosti prováděn, spolupracují na něm pracovníci Povodí Labe a Správy CHKO Labské pískovce. Z popisu není zřejmé, čím by bylo navržené opatření kvalitnější oproti současnosti. Jak ve svých vyjádřeních správně připomínkují i orgány ochrany přírody, zmírňující a revitalizační opatření by bez patřičného monitoringu a managementu postrádala valnou část svých přínosů a proto se jedná o opatření, která jsou klíčová pro snížení dopadu stavby na životní prostředí a jeho pozitivní ovlivnění v dotčeném území záměru. Management štěrku. Jakým způsobem bude konkrétně zajištěn vznik a rozvoj žádaného biotopu 3270? Hromada štěrku není biotopem. Smyslem tohoto opatření je vyvážená bilance splavenin v toku. Štěrk z prohrábek či jiných úprav Labe by neměl být odvážen mimo ekosystém řeky. Jeho nejvhodnější využití je v místech stávajících opevněných břehů (zejména na konvexních březích). Konkrétní lokality musí být stanoveny v součinnosti s příslušnými orgány ochrany přírody. Štěrk by měl být využit k vytvoření přirozenějších břehů či případně i ponechán přirozenému rozplavení. V kontrastu s touto připomínkou je fakt, že jako biotop 3270 je v podkladech AOPK vymapována i mezideponie štěrku na pravém břehu Labe v profilu navrhovaného plavebního stupně Děčín. Pokud je takto vymapována hromada štěrku mimo dosah běžné hladiny vody, je zajisté reálný předpoklad, že by i štěrkové pláže obnažující se při nižších průtocích mohly plnit funkci biotopu Monitoring realizovaných opatření. Jaké parametry budou sledovány, jaký bude další postup y případě zjištění negativních hodnot? Mělo by být pravidlem, že nejdříve jsou realizována revitalizační opatření, vytvořeny náhradní biotopy a teprve po ověření jejich funkčnosti lze přistoupit k realizaci záměru, nikoliv naopak. Monitorovány budou biotické i abiotické parametry analogicky k monitoringu, který již v dotčeném území probíhá ovšem ve výrazně vyšší intenzitě. Zejména budou z abiotických parametrů sledovány morfologické změny, granulometrie substrátů, oblast zvodnění a kvantitativní i kvalitativní vlastnosti podzemních a povrchových vod. Z biotických parametrů budou sledovány především klíčové, citlivé a indikační druhy organismů. V případě zjištění negativních hodnot bude patřičně upraven plán managementu opatření. Jak je uvedeno v kapitole D.II doplňku, není Arnikou doporučovaný postup časové souslednosti realizace opatření vzhledem ke vzniku vzdutí zdrže a dalším okolnostem možný. Zejména si však Arnika plete revitalizační a kompenzační opatření, což není tento případ. 5

6 WELL Consulting, s.r.o. B Technický popis záměru Manipulace s jezem a provoz vodní elektrárny ve variantě 1B. Je na škodu věci, že není počítáno s úplným spuštěním (zaklopením) tělesa jezu pro zlepšení podmínek během tahu ryb, přestože technické řešení stavby by to umožňovalo. To by však znamenalo faktické zastavení plavby na několik měsíců v roce a tedy fatální zhoršení plavebních podmínek na Labi. Technické řešení neumožňuje proplouvání lodí přes jezová pole. D.L5. Vliv na povrchové a podzemní vody Také v této kapitole si dokumentace na několika místech protiřečí. Na str. 269 je popsáno, jak PSD a vyhloubení přímého zaústění koryta Ploučnice ochrání Děčín před povodněmi tvořenými ledovými nápěchy a bariérami v zimě. Na str. 261 je však vysvětleno, že vlivem vypouštění teplých odpadních vod se na Ploučnici ledy netvoří. Řešení bleskových povodní na Ploučnici a Jílovském potoce (str. 260) výrazným snížením hladiny sklopením jezu je při běžném provozu nereálné. Lodě popluji úsekem 4-6 hodin, bleskové povodně však přicházejí rychleji. V hodnocení možného chemického znečištění (str. 254, 270) není řešeno možné znečištění látkami ze starých zátěží, ke kterému může dojít po zvýšení hladiny podzemních vod a pronikání toxických látek do toku v lokalitách nad PSD. Připomínka vychází z nepochopení či zkresleného a účelového výkladu textu. Na str. 261 je napsáno, že v současnosti vlivem teplých odpadních vod výústní trať Ploučnice nezamrzá, avšak po výstavbě PSD by se vlivem vzdutí rychlost proudění podstatně snížila a k ledovým jevům by zde mohlo docházet. Realizace varianty 1B nezhorší vzhledem k vybudování odlehčovacího koryta průchod bleskových povodní výústní tratí Ploučnice. Ke zhoršení průchodu bleskové povodně oproti nynějšímu stavu by mohlo dojít na Jílovském potoce, a to za situace, kdy v Labi bude nízký stav vody (za této situace se vzdutím hladiny Labe sníží kapacita výustní trati Jílovského potoka oproti nynějšímu stavu). Aby se tomuto zhoršení zabránilo, bude třeba hladinu v Labi sklopením jezu včas snížit. Podrobnosti budou ošetřeny manipulačním řádem PSD s tím, že snižování hladiny musí probíhat tak, aby nedošlo k ohrožení plavidel nacházejících se ve zdrži. Tvrzení, že lodě poplují úsekem 4-6 hodin, neodpovídá skutečnosti. Úsek toku, ve kterém by snížení hladiny ve zdrži mohlo lodě ohrozit, bude dlouhý pouze několik km. Jak je uvedeno na str. 254 dokumentace EIA, přehled všech SEZ v dotčeném území je uveden v kapitole C.II.6.3 na straně 175. Potencionální vlivy těchto SEZ po realizaci záměru jsou zhodnoceny ve studiích prof. Dvořáka [61], [62]. Tyto studie jsou založeny na mnohaletém pozorování kvality podzemních vod v dotčeném území prostřednictvím poměrně podrobné sítě podzemních vrtů. Jak vyplývá z těchto i pozdějších prací, nebude negativní působení těchto SEZ po realizaci záměru zvýšeno zejména z těchto důvodů: 1. Významnější SEZ v průmyslové zóně v Rozbělesích je pod kontrolou a probíhá zde sanace, jak je uvedeno na str. 176 dokumentace. 2. Významné kolísání hladiny podzemní vody přispívá k vymývání kontaminantů z horninového prostředí více než stabilizovaná hladina. 3. V současné době plní Labe drenážní funkci a kontaminanty tak mohou infiltrovat přímo do toku. Po realizaci záměru by podzemní vody proudily horninovým prostředím podél zdrže a potencionální kontaminanty by se tedy nedostávaly v takovém množství a koncentraci přímo do toku. 6

7 WELL Consulting, s.r.o. Vliv na faunu, floru a ekosystémy Zánik ploch štěrkopísčitých říčních náplavů - jejich zmírnění pomocí navrhovaných opatření a managementem štěrků není doloženo a nelze považovat za záruku, že dojde k náhradě zničených biotopů. Prohrábky dna, i prováděných v menší míře" v případě realizace varianty 1B, budou vždy znamenat hrubý zásah do koryta řeky a ohrožení, případně likvidaci mnoha druhů vázaných na tento prostor. Negativní vliv je maskován, přestože zásahy mají proběhnout na území CHKO. Vysázeni dřevin v intravilánu města (ústí Ploučnice, Jílovského potoka), nebude znamenat náhradu za úbytek lužních lesů ve volné krajině. Zlepšeni migrační průchodností v řešení varianty 1B také vychází z neprokazatelných spekulací. V celé kapitole je celkově nadhodnocen vliv tzv. zmírňujících a revitalizačních opatření" varianty IB, a zlehčován její negativní vliv životní prostředí. Ponechání toku v přírodní podobě, tedy nulová varianta, je často popisována jako přírodě neprospěšná". Jé přitom vycházeno ze spekulativních, ničím nepodložených úvah. Nejsou navrženy žádné postupy k zajištění úspěšnosti navržených opatření, a jejich nezdar dokumentace vůbec nepřipouští. -Vlivy na populaci bobra evropského - stavba PSD bude znamenat významnou migrační překážku pro tato zvířata. Bobři na Dolním Labi se chovají odlišně, než bobři na Moravě: Moravští bobři většinou pocházeni z rakouských reintrodukovaných populací. Mají tedy odlišné chování (jsou méně plaší) i potravní návyky (byli v zajetí krmeni větvemi ovocných stromů a nyní je vyhledávají i na svobodě). Bobři na Dolním Labi budou k negativním jevům stavby a zvýšeného ruchu v údolí méně odolní. Zdaleka jim nevadí současná přestárlost* porostů v lužních lesích, naopak těžko přijmou za svoje nová stanoviště y intravilánu Děčína (str. 301). Obdobně i vliv na vydru říční, která se v oblasti běžně vyskytuje. Umělé hnízdní nory, které mají zlepšit" podmínky pro ledňáčka říčního, ptáci obvykle obsadí pouze prvním rokem, Pak už se noře, plné parazitů, vyhýbají. Druhy, vázané na biotopy štěrkopísčitých říčních náplavů, mohou (po zatopení stávajících) strádat a postupně (při neúspěchu plánovaných opatřeních zcela vymizet. Str společenstva vázaná na záplavový režim řeky nemohou být povodní zdevastována", je to pro ně přirozený jev. Poškodí je naopak trvalé vzdutí a snížení kolísání hladin (str. 306), které je zde chybně hodnoceno pro tato společenstva jako přínos. Zpracovatel dokumentace je přesvědčen, že revitalizační opatření by byla jednoznačně pro životní prostředí v dotčené oblasti prospěšná. Zejména v případě příbřežních ekosystémů dojde v případě realizace záměru ve variantě 1B ke zlepšení současného stavu. Zejména pokud jde o lužní porosty, sekundární vodní tělesa, trdliště ryb a břehy řeky. Management štěrku je ve značném měřítku úspěšně prováděn na středním toku Rýna. Na českém dolním Labi je opatření v podobě obnovy štěrkových pláží v současné době v experimentálním rozsahu prováděno a ověřováno. Vzhledem k vysokým průtokům nejsou výsledky jeho monitoringu zatím reprezentativní a to zejména z pohledu vegetace, ale lze ho jistě nazvat revitalizačním. Důležitým signálem je nález drobnokvětu pobřežního na uměle vytvořené pláži v Jakubech v roce 2011 viz doplněk a jeho příloha SP09 (WELL Consulting 2012). Nadhodnocení vlivu revitalizačních opatření je argument, který není nijak konkrétně podložen a jde zřejmě o subjektivní názor autora vyjádření. Součástí zmírňujících a revitalizačních opatření jsou též revitalizace území v Prostředním Žlebu a Křešicích, tedy mimo vlastní intravilán města. Předpoklad nepříliš nadějného vývoje řady příbřežních ekosystémů v případě nulové varianty nevychází ze spekulativních úvah, ale je založen na doloženém aktuálním a v mnoha ohledech degradovaném stavu území. Zejména stav fragmentů lužních porostů je velmi poznamenán invazními rostlinami a celkovou nestabilitou těchto fragmentů. Vliv extrémních povodní na tyto nestabilní fragmenty lužních porostů nacházející se v dotčeném území je nepochybně negativní. Zejména ve spojení s následným rozvojem invazních rostlin v tomto víceméně liniovém porostu. 7

8 WELL Consulting, s.r.o. Na str. 306 není jako pozitivum hodnoceno trvalé vzdutí a snížení kolísání hladin, nýbrž realizace revitalizačních opatření v oblasti vzdutí. Jde tedy o chybnou interpretaci textu ze strany autora vyjádření. V rámci doplňku byla tato problematika podrobněji popsána v doplňujících přílohách DP03, DP04 a DP05, které např. vyčíslily snížení externích nákladů plynoucích z nákladní dopravy po realizaci záměru o cca 1,5 mld. Kč/rok v roce Co se týče bobra, tak charakter této připomínky je spíše domněnkou či osobním názorem autora. Neexistují důkazy toho, že by zmiňované populace bobrů byly z hlediska jejich biologie významně odlišné. Labská populace v ČR je součástí stabilní a perspektivní populace ne německém území. Tato populace vykazuje stejnou odolnost vůči antropogenním vlivům, jako např. populace moravské, které běžně osídlují i intravilány měst (viz např. Břeclav, Olomouc., Litovel apod.). Výskyt bobrů přímo v intravilánu Děčína byl zdokumentován, četné okusy solitérních stromů a keřů byly nalezeny v ústí Ploučnice a Jílovského potoka. Všechny lokální populace bobra na našem území mají tendenci k expanzi, dokud neobsadí kapacitní možnosti prostředí. Vliv na vydru říční byl vyhodnocen jako mírný, hlavním argumentem je, že v dotčeném území pouze migruje, autorovi dokumentace nejsou známy recentní nory v území. Ledňáček vždy obsazuje noru pouze jednou, umělá hnízdní stěna mu však umožní zbudovat si následující rok noru novou. V návrhu opatření je však též management, což znamená i kontrolu a čištění, případně zásahy proti parazitům. D.I.7.7. Vlivy na lokality Natura 2000 Vlivy na území, předměty ochrany a celistvost lokality Labské údolí je zde vyloučen. Je to možné i díky tomu, že lokalita byla vyhlášena v menší míře, než byl původní návrh odborníků z AOPK. Důvodem jejího zmenšení byly připomínky Ministerstva dopravy. Nezařazení části lokality a vynětí koryta řeky z EVL na základě nikoliv odborných, ale politických důvodů, je součástí stížnosti nevládních organizací, které nyní řeší Evropská Komise. V této kapitole je nadhodnocování pozitivních přínosů zmírňujících a revitalizačních opatření nejmarkantnější. Autor zde nepostupuje podle evropských směrnic o ochraně druhů a stanovišť a v nesouladu s výkladem Evropské komise. Při hodnocení vlivu záměru na území evropské soustavy Natura 2000 nesmi být žádná tato opatření brána v úvahu. Pouze tehdy, je-li již rozhodnuto o převaze veřejného zájmu příslušnou procedurou, uloží se kompenzační opatření. Stavba pak může být zahájena až potom, co Jsou kompenzační opatření provedena a byla prokázána jejich úspěšnost. Posouzení vlivu záměru na lokality evropské soustavy Natura 2000 a zejména spolehlivé vyloučení jeho významně negativních vlivů z těchto důvodů nelze považovat za dostatečné. V tomto případě je třeba si uvědomit, že veškerá "revitalizační opatření", byť se netýkají přímo podpory plavby, jsou nedílnou součástí projektu. Jsou již zahrnuta v předkládané variantě 1B a bez nich tato varianta neexistuje. Nejde tedy o kompenzační opatření podle Evropské směrnice a zákona o ochraně přírody a krajiny. Taková opatření mohou být samozřejmě uložena ještě nadto, v průběhu procesu EIA. K otázce vymezení EVL je možno říci pouze tolik, že hodnocení se zabývalo stávajícím legislativním stavem vymezení. Což odpovídá metodice a zpracovatel hodnocení nemá jinou možnost. 8

9 WELL Consulting, s.r.o. Závěr Realizace záměru neřeší splavnost celého úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí. Přes vysoké náklady bude muset být zboží po část roku kvůli několika kilometrům neslavného toku překládáno, nebo stavba PSD vyvolá tlak na stavbu dalšího plavebního stupně. Záměr je v rozporu se Směrnicemi o ochraně druhů a stanovišť a také s Rámcovou směrnici o vodách. Zmirňující opatření nezmírňují vlivy samotného jezu, jejich skutečný prospěch je silně nadhodnocen. Chybný postup autora dokumentace při hodnoceni vlivu záměru na lokality evropské soustavy Natura 2000 Viz připomínky výše. 9