Připomínka: Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření organizace SPD bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z poskytnutého překladu původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska. Německé straně byla předložena kompletní dokumentace v českém jazyce. Její část byla z iniciativy oznamovatele přeložena do německého jazyka. Na základě předložených podkladů jednoznačně konstatujeme, že záměr může mít negativní přeshraniční vliv na přírodu a krajinu v Chráněném krajinném území Saské Švýcarsko, který je v rozporu s účelem ochrany a proto je třeba jej odmítnout. Dokumentace EIA dokládá v příslušných kapitolách, že projekt PSD ve variantě 1B nebude mít negativní dopady na německé území. Záměrem budou negativně ovlivněny především biotopy nacházející se v intravilánu města Děčín. V případě příbřežních biotopů lze vzhledem k navrženým revitalizačním opatřením uvažovat neutrální až mírně pozitivní vliv. Negativní vlivy lze předpokládat v souvislosti se změnou proudění ve zdrži PSD. K výraznému ovlivnění rychlosti proudu zde za minimálních průtoků bude docházet v délce cca 9 km nad PSD. Na úseku o délce cca 10 km mezi PSD a hranicí ČR-SRN v Hřensku bude současný charakter proudění zachován. Proto v této souvislosti nejsou očekávány žádné významné negativní vlivy v důsledku fragmentace biotopů. Potencionální negativní vlivy je možné očekávat v důsledku omezení migrační prostupnosti PSD. Vzhledem k rybímu přechodu, který byl navržen ve variantě 1B (obtokový kanál o průtoku 10 m3/s), a dalším opatřením pro zajištění migrační prostupnosti však lze očekávat, že bude jez pro všechny migrující druhy živočichů prostupný. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. 1

2 WELL Consulting, s.r.o. Zdůvodnění Změny bilance plavenin a splavenin v Labi Pokud se bude plavební stupeň realizovat, je třeba počítat s tím, že dojde o ovlivnění transportu splavenin (sunutého materiálu po dně) a plavenin v řece. To se týká zvýšené sedimentace v oblasti vzdutí plavebního stupně a uvažovaného prohloubení řeky pod plavebním stupněm. Z tohoto důvodu lze očekávat dlouhodobé ovlivnění pohybu plavenin popř. splavenin v saském úseku Labe, jež bude mít za důsledek další dlouhodobé zahloubení Labe a snížení hladiny podzemní vody. Zhodnocení uvedeného problému, na který se odkazuje, v posouzení chybí. Vliv záměru na splaveninový režim Labe je podrobně popsán zejména v samostatné příloze SP7 a v příslušné kapitole D.I.6 dokumentace EIA. Míra ovlivnění chodu splavenin záměrem plavební stupeň Děčín byla ověřována na fyzikálních modelech s pohyblivým dnem, které zahrnovaly předpolí jezu, jez samotný i část podjezí mezi ř. km 738,82 a 736,00; pl. km 97,20 a 99,96 (Libý 2006, Bouška 2009), resp. úsek od jezu po státní hranici na levém břehu mezi ř. km 737,4 a 730,1; pl. km 98,6 a 105,8 (Broža 2002). Na těchto fyzikálních modelech bylo prokázáno, že k významnějšímu chodu splavenin dochází až za vyšších, tedy povodňových průtoků, kdy je jez již vyhrazen - hydrostatické sektory jsou úplně zasunuty do dna a nečiní tedy pro splaveniny žádnou překážku. To, že k chodu splavenin dochází až za vyšších průtoků potvrzují i pravidelně prováděné prohrábky, které je nutné realizovat vždy po průchodu přibližně dvouleté podvodně. Ve zdrži plavebního stupně mohou částečně sedimentovat jemnozrnné částice, které se však pravidelně (až několikrát ročně) opět dostanou za zvýšených průtoků do vznosu a nebudou zanášet zdrž. To potvrzují zkušenosti z podobných jezů - např. Dolní Beřkovice (viz SP7). Opakovaně zmiňované obavy z negativního vlivu na splaveninový režim resp. z nebezpečí prohlubování dna na německém úseku Labe jsou tedy neopodstatněné. Zahlubování dna v tzv. Erosionsstrecke je způsobené především napřímením Labe a deficitem splavenin, který však zásadně nesouvisí s moderními jezy, které jsou za zvyšujících se průtoků postupně vyhrazovány a transportu splavenin pak nebrání. Deficit splavenin způsobují zejména přehradní nádrže na Vltavě, úpravy přítoků Labe i na území SRN a těžba usazených sedimentů. V rámci matematických modelových výzkumů bylo potvrzeno, že lze provést regulační úpravy tak, aby změny hladiny Labe zejména za nízkých průtoků byly v řádu centimetrů (Lauerman 2008), resp. nižší než +/- 0,07 m (Lauerman 2011). Zároveň bylo prokázáno, že nebude regulačními úpravami ovlivněna rychlost proudu bezprostředně pod koncem úprav ani stabilita koryta v tomto úseku či pod ním. Nehrozí tedy žádný vliv na území SRN. Tyto matematické modely by měly být ověřeny na fyzikálním hydraulickém modelu. Přerušení průtočnosti vodního toku, biokoridoru Údolí Labe představuje ve směru toku i proti směru toku významnou evropskou migrační cestu pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Říční systém Labe je třeba posuzovat jako přeshraničně funkční ekologickou jednotku. Migrační potenciál bude ovlivněn jak stavbou plavebního stupně (přerušení toku vody, překážka v nivním úseku), tak i změnou poměrů proudění a struktur habitů v oblasti vzdutí. Konkrétní vyjádření k návrhu rybího přechodu, suchozemského biokoridoru na levé straně a biokoridoru na pravé straně s aquatickou a suchozemskou oblastí chybějí, takže v zásadě nelze provést posouzení. Potencionální negativní vlivy je opravdu možné očekávat v důsledku omezení migrační prostupnosti PSD. Vzhledem k rybímu přechodu, který byl navržen ve variantě 1B (obtokový kanál o průtoku 10 2

3 WELL Consulting, s.r.o. m3/s; optimalizován a ověřen na fyzikálním modelu v měřítku 1:20), a dalším opatřením pro zajištění migrační prostupnosti však lze očekávat, že bude jez pro všechny migrující druhy ryb prostupný. Tento předpoklad potvrdily výsledky fyzikálního modelového výzkumu (Bouška et al. 2010). Monitoring ho však může potvrdit až po realizaci záměru. Podklady pro dokumentaci EIA bývají zřídka tak podrobné, jako např. dokumentace pro územní řízení. Proto detailní řešení rybího přechodu, např. uspořádání vtoku, není z podkladů v detailu zřejmé. V době dokončování dokumentace EIA však probíhal modelový výzkum (Bouška et al. 2010), v jehož rámci byl celý biokoridor řešen podrobně a optimalizován. Dokumentace, z které je patrné detailní prostorové uspořádání jednotlivých částí rybího přechodu, je uvedena v rámci závěrečné zprávy Hydraulický výzkum biokoridoru na modelu v měřítku 1:20 (Bouška et al. 2010), který bude zveřejněn na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Vzhledem k navrženým opatřením a lokalizaci vzdutí v ČR se druhová pestrost v celém dolním úseku - tedy i na území SRN - nezmění. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Členění populace a přírodních stanovišť Labe v sasko-českém hraničním územní patří, co se týče rybí fauny a makrozoobentosu, k nejcennějším úsekům této řeky. Každé zkrácení volně prostupného úseku povede ke snížení migračního potenciálu přerušením kontinuity toku řeky a tedy ke zhoršení situace. Nastanou změny přírodních stanovišť (ztráta charakteristických habitatových struktur, morfologické změny struktury vodního toku, materiálu dna a po něm sunutých splavenin, změny poměrů proudění) a změny potravního a teplotního režimu. Vlivem PSD se v prostoru vzdutí změní spektrum vodních druhů směrem k méně náročným, indiferentním druhům, změní se zde také částečně charakter dna. Tento negativní vliv je však ve variantě 1B dostatečně vyvážen navrženými zmírňujícími a revitalizačními opatřeními. Zejména se však projevuje mimo území SRN. Splaveninový režim záměrem ovlivněn nebude, což je blíže vysvětleno výše. Dopady záměru lze v této oblasti popsat pomocí konkrétních čísel. Nejčastěji jsou zmiňovány dopady záměru na evropsky chráněná stanoviště 3270 a 91E0*. V případě stanoviště 3270 dojde po realizaci záměru ve variantě 1B ke zvýšení jeho plochy v dotčeném území o cca 31 %. V případě stanoviště 91E0* bude jeho plocha navýšena o cca 21 %. Ohrožení soustavy Natura 2000 Záměr zasáhne do územního systému ekologické stability Labe, jež je nad regionálním biokoridorem. Nelze popřít, že funkce Labe a přírodních doprovodných stanovišť má pro biotop územního systému ekologické stability popř. spojitost ve smyslu soustavy Natura 2000 přeshraniční význam. Je třeba zdůraznit výsky t druhů podle přílohy II a IV Rámcové směrnice FFH (např. vydra říční, bobr, chráněné druhy ryb jako mihule potoční, losos, bolen pravý, hořavka duhová a vranka obecná), pro které je Labe důležitým migračním koridorem resp. představuje pro ně společné přeshraniční přírodní stanoviště. Negativní vlivy záměru na chráněné druhy a druhy přírodních stanovišť, hlavně na území FFH DE Údolí Labe mezi Schönou a Mühlbergem jsou pravděpodobné a je potřeba ověřit jejich slučitelnost s cíly udržitelnosti, které byly stanoveny na tomto území. Ani k tomuto se česká strana konkrétně nevyjádřila. 3

4 WELL Consulting, s.r.o. Hodnocení potencionálních vlivů na německé lokality soustavy Natura 2000 je uvedeno v samostatné příloze SP4. Vzhledem k tomu, že realizací záměru nedojde k žádnému negativnímu ovlivnění toku Labe na německém území a že je prostupnost v profilu stupně zajištěna v dostatečné míře, nelze zde očekávat ani žádné negativní vlivy na faunu, flóru a stanoviště. Vliv na EVL Labské údolí nepřesahuje u žádného předmětu ochrany hranici mírně negativního vlivu. Pro lososa obecného a vydru říční představuje dotčené území migrační trasu. Ta bude vzhledem k migračním biokoridorům navrženým ve variantě 1B dostatečně zachována a lze předpokládat mírně negativní vliv. Podmínky pro bobra se po realizaci záměru díky rozvoji stanoviště 91E0* v intravilánu Děčína zlepší. Je však třeba maximálně zmírnit negativní vlivy v průběhu stavby, zejména vhodně řešit zásah do teritoria bobří rodiny, která má noru bezprostředně nad plánovaným jezem. Vhodným a pro labskou populaci bobra prospěšným opatřením by mohlo být odchycení této rodiny a její transport nad VD Střekov. Toto opatření již bylo v rámci jednání se SCHKO Labské pískovce navrženo, to je však odmítalo vzhledem k optimálním podmínkám pro bobra u Píšťan i výše po toku Labe a možným náhradám dle 8 zákona č. 115/2000 Sb. Vliv na bobra byl za dodržení všech určených podmínek stanoven též jako mírně negativní. Nelze předpokládat výskyt mihule potoční v hlavním toku Labe, ale pouze v přítocích, které jsou součástí EVL Elbtal mezi Schönou a Mühlbergem a Labe nelze pro tento druh ani považovat za migrační cestu. Přítoky Labe na území SRN nebudou záměrem nijak ovlivněny. Bolen dravý a hořavka duhová patří mezi indiferentní druhy ryb a budou se tedy v dotčeném území vyskytovat bez ohledu na realizaci záměru. Bolen je na území ČR je hojný. Ani jeden z těchto druhů ryb nepatří mezi zvláště chráněné druhy dle zákona 114/1992 Sb. a negativní vliv na německé populace lze vyloučit. Vranka obecná je jedním z druhů ryb, které budou záměrem opravdu negativně dotčeny. Vymizí z oblasti vzdutí a pravděpodobně osídlí pravobřežní migrační koridor. Problematická bude tato situace zejména z hlediska populace nad vzdutím PSD. Vzhledem k jejím migračním schopnostem je však v podstatě vyloučené negativní ovlivnění populací na německém území. Přeshraniční průchodnost lodní plavby Vytvoření plavební dráhy mezi Drážďany a státní hranicí o hloubce 150 cm jako "cíl údržby" po dobu 345 dní v roce není realizovatelné. Víceleté řady měření dokládají, že požadovaná hloubka plavební dráhy nebude na saské straně dosažená po dobu až 100 dní (období nízkých vodních stavů). Prognózy Postupimského ústavu pro výzkum klimatických změn poukazují na výrazné zvýšení počtu dnů s nízkým stavem vody vzhledem k očekávané změně klimatu, po které nebude vodní doprava v současné podobě možná nebo dojde k jejímu omezení. Účinky prohloubené plavební dráhy, o což usiluje česká strana, mohou být v hraničním úseku částečně tlumeny pravděpodobnou erozí dna nebo prohloubením plavební dráhy, jestliže dojde k narušení říčního dna v oblasti Schöny, které působí jako opěrný práh. Dokumentace EIA dokládá na základě řady výzkumů a studií trend vyšší frekvence a pravděpodobnosti nízkých průtoků v letním období. Spíše obecná rovina zohlednění problematiky klimatických změn a možných scénářů budoucího vývoje klimatu vyplývá z toho, že existují různé scénáře a jsou obecně zatíženy velmi vysokou mírou nejistot. Detailní a přitom smysluplný rozbor situace s dospěním ke konkrétním a jednoznačným závěrům proto není reálný. Všechny validní scénáře však potvrzují, že se dlouhodobě nesnižuje množství srážek ani průměrný průtok v řece, dochází ke změnám v rozložení v ploše, výšce a čase. Právě alarmistické závěry studie PIK, z které autor připomínky vychází, jsou však silně zpochybněny kritikou renomovaného ústavu Bundesanstalt für Gewässerkunde. 4

5 WELL Consulting, s.r.o. Realizace PSD bude mít i v případě zhoršení plavebních podmínek v důsledku klimatických změn z pohledu plavby pozitivní vliv. Záměr PSD slouží právě ke zlepšení plavebních podmínek za nízkých průtoků a může tak být jedním z adaptačních opatření umožňujících zachování plavebního spojení ČR s mořem i v budoucnu. Z podélného profilu Labe mezi státní hranicí a Riesou, který poskytlo WSD Ost a který je obsažen v příloze P5, je patrné, že v údolnici je již nyní v tomto úseku dosaženo dokonce plavební hloubky 1,6 m při GlW89. Samozřejmě mohou existovat extrémně suché roky, kdy budou nízké stavy podstatně déle, než v průměrných letech. To však neodporuje tvrzením a předpokladům uvedeným v dokumentaci EIA. Eroze říčního dna v hraniční profilu nehrozí, což bylo podrobněji zdůvodněno výše. Hospodárnost / zdůvodnění projektu Proklamovaná hospodárnost záměru není nikde v podkladech prokázána. Bylo by k tomu potřeba vzájemně porovnat dopravu zboží na železnici a na silniční síti se skutečným množstvím přepravovaného zboží po vodě s plavebním stupněm i bez něj. To je nutné k tomu, aby bylo možné provést správnou úvahu s ohledem na negativní vlivy, které se záměrem souvisejí. Ekonomické zdůvodnění projektu není účelem dokumentace EIA, a proto je zde ekonomika pojednána pouze jako součást kapitoly B.I.5.1 Zdůvodnění potřeby záměru. Ekonomikou záměru se podrobně zabývá studie proveditelnosti (CityPlan 2010), která dochází k závěru, že záměr je z celospolečenského hlediska ekonomicky naprosto oprávněný. Studie proveditelnosti bude zveřejněna na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Shrnutí Stavba plánovaného stupně u Děčína nepovede v žádném případě ke zlepšení podmínek lodní plavby. Namísto toho se kvůli plavebnímu stupni zhorší morfologické podmínky řeky a zvýší se množství škodlivých látek v řece, takže životní prostor Labe a jeho životní prostředí bude významně poškozeno. Také z hlediska Rámcové vodní směrnice Evropské unie je ochrana Labe národní a mezinárodní úlohou. Rámcová směrnice o vodách je zohledněna a respektována v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7. S rámcovou směrnicí o vodách záměr v rozporu není, protože tento komplexní a propracovaný evropský právní předpis samozřejmě obsahuje ustanovení, která zajišťují (při splnění explicitně daných podmínek) možnost rozvojových aktivit lidské společnosti. Tyto podmínky musí být před realizací záměru splněny, což bylo v rámci dosavadního procesu respektováno. Ostatní výhrady autora vyjádření jsou komentovány výše. 5