SPOLKY, OBČANSKÉ AKTIVITY

Transkript

1 ročník KVÉTEN 2012 SPOLKY, OBČANSKÉ AKTIVITY V poslední době nemáme nouzi o články do našeho zpravodaje. Jsme tomu rádi, zvláště proto, že se často jedná o články, které informují o připravovaných či proběhlých akcích našich spolků a občanských sdružení. Této velké aktivity si všimlo i celokrajské sdružení neziskovek a uspořádalo v Poříčí akci Křesadlo, v níž se děkuje těm, kteří jakkoliv pomáhají ostatním. Jsme rádi, že se do Poříčí sjelo tolik dobrých lidí, kteří pracují pro ostatní dobrovolně, bez nároku na odměnu. Díky jim. A díky všem Poříčským spolkům a neziskovkám. Výbornou akcí byl v poslední době např. sokolský slet. Ideální totiž je to, když obec či město nemusí mnoho organizovat, jen zajišťuje koordinaci a podporu těm aktivitám, které chtějí lidé dělat sami. U nás k tomu máme dobře nakročeno. KONEC VÁLKY I když v letošním roce neslavíme kulaté výročí konce 2.světové války, stojí za to si konec největší evropské katastrofy 20.století připomenout. Připomněli jsme si jej nejen nostalgickou jízdou starých automobilů a vojáků v dobových uniformách, ale i položením květin ke všem pomníčkům v Poříčí i v našich obcích. Pomníčků na památku padlých v obou světových válkách. A konec 2. světové války si připomínáme i v našem zpravodaji zajímavým vyprávěním Ing.Josefa Černého. Stojí za to uvědomit si, že války vždy bohužel, patřily k lidské společnosti. I v době, kdy nebylo písmo, noviny či internet, zuřily po celém světě nepřátelské kmenové boje. Doba, z níž máme písemné zprávy, je boji přeplněná. A historie velkých válek 1. poloviny 20. století je známa již dostatečně. A dnes? Važme si toho, že právě v této chvíli neprobíhá ve světě žádná velká válka. Nepokoje jsou na více místech, lidé jsou také v mnoha zemích utlačováni, ale právě nyní neprobíhá žádná veliká bojová hrůza, v níž je vše dovoleno, a i běžní obyčejní lidé jsou v ní schopni páchat hrozné věci. Díky Bohu za to, že u nás žijeme v míru tak dlouho, že nám to připadá jako samozřejmost. 1 P.Čížek

2 Místní sokolský slet ve Spáleném Poříčí Dlouho očekávaná velká událost místní sokolský slet ve Spáleném Poříčí je již minulostí. Po měsících plánování, nácviků a usilovných příprav se v neděli před osmou hodinou ranní začali na vzorně připravený a slavnostně vyzdobený fotbalový stadion ve Spáleném Poříčí sjíždět první cvičenci. Hned při vstupu na hřiště dostal každý z nich na uvítanou od žlutě oděných hostesek sladký koláček a úderem osmé se roztočil kolotoč přesně načasovaných zkoušek. Na úvod padly nutné organizační pokyny toalety, šatny, obědy, občerstvení, hudební režie, pokyny vedoucím skladeb, první pomoc pro případ nouze, řazení průvodu a již zněly z reproduktorů tóny prvního nástupového pochodu. Především nástupy na značky, sladění choreografie cvičebních celků na ploše a odchody z plochy byly náplní celého dopoledne. Pokud vedoucí skladby při zkoušce seznal, že cvičenci pro bezchybné provedení své skladby potřebují ještě trochu drilu, bylo na hasičském cvičišti připraveno značkové pole a ozvučení pro potřebná doladění. Krátce po poledni se hlavní centrum dění přesunulo k sokolovně, kde se začal řadit sletový průvod. Přesně v půl druhé kapelník dechového orchestru Základní umělecké školy Plzeň z Chválenické ulice zvedl taktovku a pestrobarevný průvod se za doprovodu řízných pochodů vydal přes náměstí na cestu ke hřišti, kde jeho čelo již netrpělivě vyhlíželi zvědaví diváci. Hlavní program na hřišti uvedlo krátké vystoupení mažoretek - Maršálky a pak již z Plzně, symbolické zvonění zvonů ve dvě hodiny odpoledne vyzvalo vlajkovou četu, praporečníky a všechny cvičence na plochu stadionu. Slavnostní atmosféru podtrhla Tyršova myšlenka, vtělená do básně Františka Kožíka a při zpěvu české státní hymny společným tisícihlavým sborem cvičenců a diváků musel jít poprvé ve slunečném nedělním odpoledni každému mráz po zádech. Vrcholným momentem slavnostního zahájení sletu bylo dekorování spálenopoříčského historického praporu pamětní stuhou České obce sokolské z rukou I. náměstka vzdělavatele ČOS bratra Bohumila Gondíka a starosty Plzeňské župy, bratra Jiřího Soboty. Vedení České obce sokolské stuhu 2

3 udělilo ke 120. výročí od založení Sokola ve Spáleném Poříčí a jako ocenění současné aktivity tělocvičné jednoty. Odpovědí na zdravici bratra Gondíka za pražské ústředí ČOS pak bylo hromové ZDAR, které se s ozvěnou neslo do dálky nad spálenopoříčskou kotlinou. S odcházející kapelou ostatní cvičenci uvolnili místo na značkách věrné gardě a jejich skladbě Jen pro ten dnešní den. Nostalgicky laděné filmové melodie doprovodily rytmickou taneční skladbu, která prokázala, že vitalita a radost z pohybu neopouští sokolské cvičence ani v seniorském věku. Na věrnou gardu navázali rodiče s neposednými nejmenšími dětmi v Muzikantově písničce. Pruhovaní trpaslíčkové s většími dětmi a dospělými se sešli v další filmem inspirované skladbě Ať žijí duchové, aby na závěr vystavěli z červenobílých kbelíků svůj vysněný hrad. I ve skladbě pro starší žactvo zazněla filmová hudba a sice píseň Dávej, ber. Bílé létající talíře chlapců a žluté stuhy dívek si zadováděly v rytmu, který k této věkové kategorii bezesporu patří. Blok sletových skladeb na chvilku přerušilo vystoupení souboru Bystřinka z Domova pro zdravotně postižené z Bystřice nad Úhlavou. Parta z Bystřinky ukázala, že tanec a pohyb je opravdu pro každého a že i lidé s hendikepem se umí z pohybu radovat a svůj prožitek dokáží přenést i na své publikum. Skladby žen patří tradičně k vrcholům sletů a této tradice se drží i Česká suita. Vznešená klasická hudba Antonína Dvořáka z národní pokladnice vede cvičenky choreografickými změnami malých i velkých celků a dává skladbě punc nejvyšší kvality. No a Chlapáci III jsou prostě Chlapáci s velkým CH. Strhující rytmus, pózy ve stylu Usaina Bolta, silové prvky, zvedačky a přehazovačky i závěrečná pyramida, vůbec nezaostávají za svými předobrazy z předchozích sletů. Ve druhém vystoupení hostů se představili gymnasté Sokola Plzeň 1, kteří patří v současné době ve své kategorii k české špičce. Předvedli průpravné cviky na pomůckách pro bradla a koně na šíř a především jejich akrobacie na koberci a skoky a salta z trampolínky měly vysokou sportovní úroveň. Skladba pro dorostenky a ženy nazvaná Nebe nad hlavou pak připomněla tradiční sportovní disciplinu - skákání přes švihadlo. A přestože skupině Olympic nechybí již mnoho do hudebního důchodu, jejich rytmické písně jsou pro tuto skladbu silným hnacím motorem. Finálovou skladbou byla společná skladba mužů a žen Kontrasty, která v loňském roce reprezentovala Českou obec sokolskou na gymnaestrádě ve švýcarském Lausanne a ve které na našem 3

4 místním sletu vystoupil největší počet domácích cvičenců. Skladba symbolizuje protiklady i sjednocující prvky mužského a ženského elementu, staví proti sobě silové pojetí cvičení mužů a estetický taneční projev žen. Kontrastní pohyb zvýrazněný barevnou hrou úborů se spojuje ve společném tanečku a vrcholí po dynamickém reji vytvořením závěrečného obrazce jin a jang, symbolizujícího rovnováhu a sjednocení. K závěrečnému obrazci Kontrastů se při nádherné Svěrákově písni Chválim Tě, země má připojili cvičenci všech předchozích skladeb a vytvořili jímavou scénu, do které každá skupina vložila svoji charakteristickou pózu. Troufám si tvrdit, že tento závěrečný obraz prohnal řadě diváků mráz po zádech podruhé a vehnal nejednu slzu do očí. Důstojnou tečku za místním sletem pak udělalo krátké, ale výstižné poděkování starosty Sokola Spálené Poříčí Václava Zieglera všem cvičencům za předvedené výkony a divákům za projevenou přízeň. Potom už se cvičenci v rytmu samby vydali na cestu k dalším regionálním sletům a ke svému hlavnímu letošnímu cíli - XV. všesokolskému sletu do Prahy. Poděkování patří všem, kteří se na přípravě místního sletu ve Spáleném Poříčí podíleli: městu, škole a kuchařkám školní jídelny za umožnění stravování cvičenců, hasičům za poskytnutí jejich cvičiště, fotbalistům za příkladnou přípravu areálu hřiště a zajištění občerstvení, členům všech ostatních oddílů Sokola Spálené Poříčí za jejich mnohdy drobné, ale nikoli nevýznamné příspěvky k úspěchu společného díla, župě Plzeňské za výraznou organizační podporu a váženým sponzorům - (GOLF Club Hořehledy, JR Dent s.r.o., Spálené Poříčí stomatologická ordinace, Kadeřnictví Miroslavy Fialové Spálené Poříčí, M-AUDIO s.r.o., Lipnice, Město Spálené Poříčí, SENEA spol. s r.o., Spálené Poříčí) za jejich finanční i věcné dary. Ať si každý, kdo v neděli přišel a zažil atmosféru sletu, udělá závěr sám. Snažili jsme se, aby se všichni zúčastnění cítili u nás dobře a prožili společně s námi hezký den. Věříme, že se náš záměr podařilo naplnit, a že si všichni cvičenci i diváci zapamatují místní slet 2012 ve Spáleném Poříčí jako událost příjemnou a svým významem daleko přesahující hranice našeho města. Důkazem toho budiž účast více než 600 cvičenců ze šesti sokolských žup v osmi předvedených skladbách a více než 450 spokojených diváků v hledišti. Za Sokol Spálené Poříčí sepsal L.Tupý NOVÁ NABÍDKA PRÁCE Prosím věnujte pozornost tomuto inzerátu. Jedná se o nový provoz firmy SONY blízko Štěnovic. Pokud by byl větší zájem o zaměstnání ze Spáleného Poříčí a okolí, firma zajistí i dopravu do zaměstnání i zpět. P.Č. 4

5 KŘESADLO Dobrovolníci, kteří v nás křesají dobrý pocit Někdy mám v té záplavě negativních zpráv pocit, že pyšný na to, že patřím k příslušníkům lidského pokolení, mohu být jen jednou do roka. To tehdy, když se uděluje cena Křesadlo Plzeňského kraje, cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Je to ale hlavně proto, že ti opravdoví dobrovolníci se tím, co dělají pro druhé, nikdy nechlubí. O to více je milé, když se najde na tři desítky jiných, kteří je za jejich práci do této soutěže nominují tak, abychom se o nich dozvěděli i my ostatní. Akci organizovala Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje s Regionální agenturou DoRa. Záštitu převzal hejtman Plzeňského kraje pan Milan Chovanec. Samotnému slavnostními odpoledni předcházel jakýsi happening dobrovolnictví. Letošní ročník Křesadla byl pro nás všechny bližší hned z několika důvodů. Hned v úvodu vystoupil starosta Spáleného Poříčí Ing. Pavel Čížek a připomněl, že právě v tomto městečku vznikla téměř před 200 lety první nezisková organizace povolená c.k. dvorskou policií ve Vídni, a proto oceňování dobrovolníků a neziskových organizací nemohlo najít pro letošní rok vhodnější zázemí, než romantické nádvoří spálenopoříčského zámku. Milé bylo i poděkování ředitelky místní střední školy Mgr. Jany Černíkové za dobrovolnou práci jejích kolegyň, které v den, který byl zároveň zapsán v kalendáři coby Květinový den v boji proti rakovině, na kterém se škola pravidelně podílí, platilo dvojnásob. Výborný kulturní program zajistil divadelní kroužek CSOŠ s ukázku ze hry Dívčí válka pod vedením Mgr. Hany Čápové a také kapela Bengál z místní ZŠ. Věřte, že ta má před sebou slibnou budoucnost a nečtete o ní rozhodně naposledy. Hlavními partnery se staly rovněž regionální subjekty: MAS sv. Jana z Nepomuku, Město Spálené Poříčí, CSOŠ Spálené Poříčí, DSO Mikroregion Nepomucko, OS Pod Zelenou Horou, MEZI KOPCI o.s. či Multimedia-Activity. A své pamětní listy s poděkováním si mezi nominovanými po právu zasloužili i lidé z kraje. Jaroslav Hodek za svůj cyklus výstav kreseb s tématem zašlých dob a nazvaný Paměť i další práci vykonávanou řadu let pod hlavičkou 5

6 Měšťanské besedy ve Spáleném Poříčí, Ing. Miroslav Tupý za svých více než 300 článků ve Spálenopoříčském zpravodaji, vedení kroniky města a další záslužnou činnost v oblasti mapování, uchování a propagace regionální historie, rodina Fialových z Radošic za dobrovolnou činnost ve Sdružení dobrovolných hasičů a mysliveckém spolku či Marie a Radka Musilovy z Mešna, které pod hlavičkou o.s. Krásné Mešno pečují o tamní skvostný kostel a navíc jej pravidelně oživují, např. o zajímavé výstavy. 40 let píše a krásně zdobí kroniku Městu Nepomuk, po celou dobu pomáhá vyhledávat informace kronikářům z okolních vsí, starostům, studentům i dalším badatelům. Sama aktivně publikuje články v regionálním i nadregionálním tisku, pomáhá organizovat výstavy a připomínat významné mezníky dějin Nepomucka. Ve všech činnostech jí vždy aktivně pomáhal i její manžel. O kom je řeč? O nepomucké kronikářce Alexandře Kolářové. Právě ona získala v letošním roce jednu z hlavních cen: Zvláštní Křesadlo, které za ní v zastoupení převzal starosta Nepomuku Václav Kovář. Těší nás to o to víc, že paní Kolářovou nominovala na ocenění právě naše MAS. Druhé Zvláštní Křesadlo za realizaci projektu Dobro bus obdržel Leoš Kubový, člen vedení Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje a také člen MAS sv. Jana z Nepomuku. Od žáků 3.A ze Spáleného Poříčí převzal krásně vyzdobenou přilbu, symbolizující jednu z mnoha helem armády dobrovolníků a s chutí se zakousl do klobásové květiny, kterou vytvořila paní Linhartová ze spálenopoříčského květinářství. Své zvláštní ocenění si jistě zasloužili i organizátoři Ekologické olympiády ve Spáleném Poříčí a především pak Ing. Petr Pelikán, ten za svou dobrovolnou činnost v Ekocentru, ochraně přírody či péči o opuštěná a poraněná zvířata získal zcela po právu dokonce jedno ze třech hlavních Křesadel. Druhé si odnesla Vlasta Panošová ze Svazu tělesně postižených Domažlice a třetí Lucie Valouchová ze sdružení EPI Rodina. Když prší na svatbě, říká se: Ať Vám to přinese do budoucna štěstí! Pokud pár kapek toho štěstí dopadlo na Křesadle na všechny tyto oceněné hlavy, stálo to sice deštivé, Starosta Nepomuku přebírá v zastoupení ocenění pro nepomuckou kronikářku Alexandru Kolářovou ale na druhou stranu zcela výjimečné odpoledne rozhodně za to. Více fotografií z akce zde: 6 Pavel Motejzík, MAS sv. Jana z Nepomuku

7 Venkovská tržnice sběr kontaktů terénními tazateli byl zahájen Od začátku května 2012 začalo na území MAS svatého Jana z Nepomuku působit více než 20 terénních tazatelů, jejichž úkolem je nabídnout co největšímu počtu potenciálních zájemců registraci do katalogu Venkovské tržnice, poskytnout informace o projektu a o tom, co dalšího místním nabízí. Zeptali jsme se tří terénních tazatelek: Vladislavy Bělové (VB), Martiny Krumpholcové (MK) a Marie Bílkové (MB) na jejich první zkušenosti. V čem spatřujete přínos projektu Venkovská tržnice pro náš region? MK: Musím přiznat, že jsem nebyla přesvědčená o tom, že právě tohle je věc, na kterou náš region netrpělivě čeká a nutně ji potřebuje. Jsem ráda, že tento svůj názor mohu prezentovat. Ukazuje to, že ne vždy mají všichni v MASce stejný názor, že někdy nevíme jaká cesta je správná, a také to, že se nebojíme o tom mluvit. TRŽNICE se nyní dostává do realizační fáze a já s napětím očekávám, jak si povede. MB: O užitečnosti Venkovské tržnice nemám pochyb. Lidé budou mít po ruce informace o poskytovaných službách, které nejsou zatím nikde k dispozici, alespoň ne v takto koncentrované podobě pro naše území. Myslím, že Venkovská tržnice předjímá to, co rozumní lidé začínají tušit: v budoucnosti bude pro lidi na venkově výhodné a možná nejspolehlivější využívat služeb, které jsou v jejich dosahu. VB: Aktuální katalog s kontakty z našeho regionu pomůže jistě posílit místní ekonomiku. Informovanost v tomto hraje významnou roli. Která z částí Venkovské tržnice nejvíce zaujala registrující se občany? VB: Většinu registrujících se subjektů, nehledě na to, zda se jedná o podnikatele, či neziskovky, zaujal především tištěný katalog, který dostanou zdarma do schránek. Internetový katalog zajímá především mladší, ale také díky možnosti aktualizovat uvedené údaje a použít vyhledávač. Pro neziskové organizace jsou zajímavé informace o poskytovaných dotacích a grantech, zajímá je i kalendář akcí, kde budou moci prezentovat ty své. MK: Zatím moc ohlasů nemám a tak budu prezentovat svůj názor, mě osobně zaujal nejvíc asi bazar. Říkám si, že by nebylo špatné moci prodat v místě to, co už nepotřebuji a levně tu zase sehnat na jednu sezonu třeba lyže pro děti. Jaké byly reakce jednotlivých lidí na to, že služby poskytované Venkovskou tržnicí jsou bezplatné? A kdo se nejčastěji registruje do katalogu? VB: Mít bezplatnou reklamu v nejaktuálnější databázi kontaktů našeho regionu je velice vítané. Kromě podnikatelů mají zájem také drobní výrobci, umělečtí řemeslníci, včelaři a podobně. Takže se v katalogu objeví i domácí pekaři a cukráři, výrobci keramiky, košíků, či šperků, poskytovatelé masáží, výuky cizích jazyků a řada dalších. Ale registrují se i neziskové organizace a třeba i neformální spolky. MB: Zájemcům dost pomáhá osobní vysvětlení a pomoc s vyplněním dotazníku, i když je dotazník jednoduchý a jeho vyplnění nezabere víc než 10 minut času. Myslím, že za takovou reklamu těch deset minut rozhodně stojí. Činnost terénních tazatelů bude probíhat zatím do konce června Aktuální seznam tazatelů najdete na 7 Miroslava Brožová, Michal Arnošt

8 VIII. Výzvy MAS registrované projekty Ve dnech května 2012 probíhal v kanceláři MAS ve Spáleném Poříčí příjem projektů v rámci VIII. Výzvy. Celkem bylo zaevidováno 10 Žádostí s požadavkem na dotace ve výši ,-Kč. Alokace pro tuto Výzvu přitom činí ,- Kč a tak to Výběrová komise opět nebude mít vůbec snadné. Rozhodnout by se mělo kolem 20. června a výsledky samozřejmě zveřejníme i na našich webových stránkách Tabulka přihlášených projektů: Fiche 2 - Opatření 1.2. Představení a poznání dědictví regionu Žadatel Projekt - název, místo realizace Celkové výdaje Požadovaná dotace občanské sdružení "Goteo" Poznání regionu a seznámení se s historickými důležitostmi a jeho jedinečností; Žinkovy-Žinkovice, Moosdorf, SRN , ,00 MEZI KOPCI o.s. Oživme tradice venkova, Tojice , ,00 Topland Brd o.s. DĚDICTVÍ KULTURNÍ KRAJINY, Spálené Poříčí, Čížkov-Chynín , , , ,00 alokace pro VIII. Výzvu ,00 Fiche 4 - Opatření 2.4. Vzdělávání, informovanost a volnočasové aktivity Žadatel Projekt - název, místo realizace Celkové výdaje Požadovaná dotace Biskupství plzeňské Studentský klub, Spálené Poříčí , ,00 Město Spálené Poříčí Do školky veseleji, Spálené Poříčí , ,00 MŠ Čížkov Teplo a pohoda "domova", Čížkov , , , ,00 alokace pro VIII. Výzvu ,00 Fiche 8 - Opatření 3.8. Vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce Žadatel Projekt - název, místo realizace Celkové výdaje Požadovaná dotace Město Spálené Poříčí Za tajnostmi historického města, Spálené Poříčí , , , ,00 alokace pro VIII. Výzvu ,00 Fiche 9 - Opatření 4.9. Diversifikace činnosti zemědělských subjektů Žadatel Projekt - název, místo realizace Celkové výdaje Požadovaná dotace Pavel Moulis Diversifikace na farmě, Milínov , , , ,00 alokace pro VIII. Výzvu ,00 Fiche 11 - Opatření Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání Žadatel Projekt - název, místo realizace Celkové výdaje Požadovaná dotace Petr Šefčík Nákup formátovací pily, Spálené Poříčí-Lipnice , ,00 Ivo Jelínek Založení víceúčelové dílny na práci se dřevem a kůží v obci Partoltice, Neurazy-Partoltice , , , ,00 alokace pro VIII. Výzvu ,00 8 Pavel Motejzík

9 SLAVNOST OHNĚ Na dnech i nocích bylo poznat, jak urputně bojuje přicházející jaro se zimou. Nejvyšší čas teplému počasí pomoci nějakým tím čarováním. Na zahánění chladu je nejlepší oheň - jeden z přírodních živlů. Tak nějak vznikla myšlenka sociální komise města Spálené Poříčí a DDM udělat SLAVNOST OHNĚ. Ve čtvrtek 26. dubna nastal ten pravý den na boj se zimou. Sešlo se hodně dětí i dospělých (celkem 72), neboť každý byl zvědavý, jaká mocná kouzla jsme připravili. Teta Iva zahájila slavnost malou vědomostní soutěží o použití ohně od minulosti do dnešních dnů. Jejím hlavním lákadlem však bylo vlastnoručně udělané zařízení (luk s dřívkem a prkénkem a kamenné ložisko) na rozdělání ohně třením dvou dřívek, tj. způsobem našich prapředků. Dokonce měla připravený i troud (nedokonale spálený kousek bavlněného hadříku, který prý dobře chytá jiskru). Legrace nastala, když se zjistilo, že její troud odnesl vítr neznámo kam. Zařízení sice fungovalo, z prkénka se kouřilo, ale rozdělat oheň tímto prastarým způsobem se nepodařilo. V tu chvíli přiběhla Pavlína "z domečku" s lupou a za pomoci zapadajícího sluníčka zapálila noviny. "Ale to neplatí, jsi o hodně století dál" stěžovala si Iva. Pak už děti začaly čarovat sami. Někdo vyráběl vyrábět malé figurky z bavlnek znázorňující zimu - Morany, jiní se pustili do výroby lampiónků z PET lahví s ozdobami i drátkem na zavěšení. Dokonce měly děti možnost si vyrobit i svíčku ze včelího vosku. Bylo hlaholu a švitoření dětí, ale žádné ruce nezahálely. Za pomoci dalších dospělých "z domečku" Jany a Kristýnky se čarovné výrobky povedly všem. Velké děti pomáhaly dělat hlavní MORANU ze slámy. Pak už jen stačilo hlavní zaklínadlo zahánějící zimu a velká Morana vzplála. Jak zní to zaklínadlo, ptáte se? Hoř, ohýnku, plápolej, a zlou zimu udolej zimo, přijď až za rok, letos nemáš nárok. Buďme shovívaví, zaklínadlo vzniklo během půl minuty přímo během čarování. Potom přišlo překvapení. Za dlouhého potlesku přišla Ohnivá Anežka v pěkném dobovém obleku. Tančila a žonglovala nejprve s ohnivými řetězy zakončenými hořícími koulemi, pak i s hořícími provazy a vrcholem bylo plivání ohně, které děti i dospělé uchvátilo. Anežce k tanci chyběla muzika, ale tu nahradily děti svým zpěvem. Teta Iva si to také zkusila, ale náročnou disciplínu plivání ohně zvládla pouze dvakrát a bylo vidět, že to není skutečně jednoduché. Závěr slavnosti byl, jak jinak, než opékání vuřtíků, které si děti přinesly a "maršmelounů", které byly součástí občerstvení. Spousty dětí tuto pochoutku (opékané maršmelouny) ochutnalo poprvé. Co říci závěrem? Mám dojem, že se akce městu i Domečku povedla, počasí bylo ideální a hlavně děti i dospěláci odcházeli ze setkání s úsměvem na rtech. Děkujeme rybářům ze Šafranice za laskavé propůjčení ohniště a prostor, městu Spálené Poříčí za sponzorování občerstvení, DDM za přípravu materiálu na výrobky, Ohnivé Anežce za vystoupení a hlavně všem, kteří přišli. Na shledanou příští rok na slavnosti - např. vody - dalšího přírodního živlu. Za Sociální komisi a DDM napsala Iva Jakubčíková 9

10 DOMEČEK SPÁLENÉ POŘÍČÍ 1.května se děvčata z kroužku TYNAEROBIC účastnila charitativní akce v ZOO Plzeň MAY DAY, kde vystoupila se svým letošním nacvičeným tanečkem. Vystoupení se líbilo všem, kteří jej viděli. I přes nečekané úpravy vystoupení na poslední chvíli se ukázala šikovnost tanečnic, děvčátka byla opravdu šikovná. Děkujeme rodičům, že své děti na vystoupení dopravili, strávili s námi v ZOO krásný slunečný den a viděli hezké vystoupení svých dětí, kterým reprezentovaly Domeček Spálené Poříčí. II.ROČNÍK STAVĚNÍ HRADŮ Z PAPÍRU I v letošním roce jsme uspořádali soutěž ve stavění hradů z papírových roliček, která se konala Sluníčko nám i soutěžícím přálo, takže jsme mohli hrady stavět ve venkovních prostorách Hotelu Ve Dvoře. Sešlo se pět týmů, které se do lepení a kompletování papírových hradů pustili s velkým nasazením a přestože se porota snažila spravedlivě rozhodnout o vítězi, měla to opravdu těžké. I soutěžící, kteří do letošní soutěže nastoupili poprvé, se rozhodli, že porotě a ostatním týmům zavaří. A to se jim opravdu povedlo!!! Hodnotící porota v zastoupení P.Tymlové, J.Havlíčkové, N.Švábové a K.Tymlové se po odstartování soutěže vzdálila a po dokonání děl stavitelů zhodnotila díla bez toho, aby věděla, komu vytvořené hrady patří. Každá členka poroty hodnotila samostatně a na konci udělené body sečetly. Hrady byly opravdu všechny nádherné, ale pořadí se prostě určit muselo. Domeček se snažil pro všechny připravit takové ceny, aby nikoho nemrzelo, že nebyl zrovna první. Touto cestou bych ráda poděkovala sponzorům, kteří velice ochotně věnovali ceny do naší soutěže, a to p.hroudové (Hotel Ve Dvoře), Městskému úřadu Spálené Poříčí, ZŠ Spálené Poříčí, Sociální komisi Města Spálené Poříčí, COOPu Spálené Poříčí, obchod Zeleniny p.lajtnerové ve Spáleném Poříčí, Unibrick Blovice. Dohled nad soutěžícími konala paní zástupkyně ZŠ Soňa Tikalská, které také velice děkujeme, že věnovala svůj čas v hradní soutěži. A teď už k výsledkům: I. Místo IVATEAM II. Místo UNIBRICK III. Místo SPARŤANI Další dvě místa patřila týmu AVENGERS a TO NIKDO NEVÍ 10

11 Soutěžící byli odměněni medailemi, diplomy, věcnými cenami a poukazy na pizzu dle vlastního výběru v Hotelu Ve Dvoře. Děkujeme všem soutěžícím i zúčastněným za krásné odpoledne strávené v příjemném prostředí a v soutěživé náladě, v příštím roce se s vámi všemi zase rádi uvidíme a připravíme znovu soutěže s cenami a zábavou pro všechny děti i jejich rodiče. Věříme, že se vám s námi líbilo, líbily se vám i ceny a především to, že jste si mohli vyzkoušet, jak krásné výrobky se mohou vytvořit z odpadového materiálu s pomocí šikovných rukou, výtečných nápadů a tvořivé fantazii fantastických soutěžících. Všechny modely hradů jsou vystaveny v prostorách Domečku a všichni se můžete přijít podívat, jak šikovné jsou děti a dospělí ze Spáleného Poříčí, z Blovic a okolí.!!!!!! UPOZORNĚNÍ!!!!!! Z důvodu konání školního výletu dne některých tříd ZŠ, je posunut začátek AKADEMIE KROUŽKŮ 2011/2012 na hod. Od hod. můžete vidět činnost kroužků Vaření a Paličkování v přízemních prostorách Domečku, Od hod. shlédnete krátká vystoupení kroužků Pohybáček, Hopsálek, Týnaerobic, kroužku Břišních tanců, Kytarového kroužku, kroužku tanců Domino, Country Karamelky a Torzo Breakdance, na sále DDM. Srdečně všechny rodiče a příznivce Domečku zveme na přehlídku činnosti kroužků ve školním roce 2011/2012 a ukončení dalšího roku působení DDM ve městě Spálené Poříčí. 11

12 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR Dále prosím rodiče, kteří chtějí své děti přihlásit na Příměstský tábor konaný v termínu , aby vyplnili přihlášku a odevzdali v Domečku do konce června Vzhledem k tomu, že je o tento tábor již teď velký zájem a je v zájmu nás všech připravit dětem program co nejlépe, je nutné z organizačních důvodů děti přihlásit, abychom znali počet dětí, které se zúčastní. Přihláška není závazná, jen orientační, pokud nastane situace, že se dítě po přihlášení nebude moci zúčastnit tábora, stačí telefonicky nebo em dítě odhlásit. Přihlašovat i odhlašovat můžete dítě i telefonicky na č P. Tymlová nebo na u: ddm-spaleneporici@centrum.cz do konce července Bližší informace na tel.: Děkuji za pochopení. Předběžná přihláška na Příměstský tábor DOMEČEK Spálené Poříčí Jméno a příjmení dítěte: Datum narození: Bydliště: Telef. zák.zástupce: Podpis: Doba konání tábora je ve dnech od 8.30 do hod. Bude zajištěna svačina, oběd, odpolední svačina, pitný režim, pedagogický dozor. Pro děti, které ve čtvrtek přespí v DDM, zajistíme večeři ve čtvrtek a snídani v pátek. Dítě bude docházet na příměstský tábor tyto dny: PO: ano ne ÚT: ano ne ST: ano ne ČT: ano ne PÁ: ano ne Ze čtvrtka na pátek plánujeme přespání v Domečku. Dítě přespí: ano ne Tato přihláška je předběžná, ničím Vás ani Vaše dítě nezavazuje k účasti. Závaznou přihlášku podepíšete v den nástupu dítěte na tábor. Přihlášku si můžete vyzvednout v DDM nebo Vám ji zašleme em na Vaši ovou adresu. 12

13 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Floorbalistům ze Spáleného Poříčí, kteří pod vedením pana Václava Karlíka velice úspěšně reprezentovali náš Domeček a ZŠ Spálené Poříčí na turnaji O pohár ředitelky DDM Blovice dne v Blovicích a umístili se na I.místě. Stejně tak děkuji dětem z kroužku BESIP pod vedením Bc. H.Jindrové za krásné II.místo v soutěži BESIPu, a které taktéž zviditelnily jméno Domečku a ZŠ Spálené Poříčí. Oběma družstvům gratuluji a stejně tak blahopřeji jejich vedoucím za práci, kterou s dětmi odvádějí, což je vidět na jejich výsledcích v soutěžích. Bc.Pavlína Tymlová UPOZORNĚNÍ VODOVOD VE SPÁLENÉM POŘÍČÍ Jelikož nastává období, kdy dochází ke zvýšeným odběrům vody způsobeným současným napouštěním bazénů a zavlažování, žádáme tímto občany využívající veřejný vodovod k rozumnému nakládání s pitnou vodou. Kapacita je plně postačující pro zajištění běžné spotřeby pro domácnosti, není však možné dlouhodobě pokrýt zvýšené odběry vody způsobené napouštěním bazénů a zavlažováním. Děkujeme. Jaroslav Slavík 13

14 Jak Kapitula u sv. Víta v Praze ke spálenopoříčskému panství přišla. Bylo nebylo! Tak začínají pohádky a skoro pohádkově se ves Poříčí na úpatí Brd změnila v městečko. Stalo se tak za blahodárného panování Karla IV. otce vlasti a za dobrého hospodaření pány ze Švamberka na poříčském panství. Ti byli váženými a bohatými služebníky císaře Karla. Doba prosperity netrvala dlouho a nastala doba nahoru dolů. Ono dolů mělo vrchol 8.října 1620, kdy městečko Poříčí lehlo popelem těsně před bitvou na Bílé hoře. Zásluhou rodu Vratislavů z Mitrovic šlo městečko víc než 100 let s jejich nesmírným úsilím ve zjitřené době vzhůru. Přesto že se jim dařilo, v roce 1715 poříčské panství prodali cizince Anně Polyxeně, hraběnce Clary Aldringen. Ta jej předala bratrovi a jeho synovi. Syn jménem Karel Josef, hrabě des Fours po smrti otce podle historika PhDr.Václava Davídka panství prohospodařil, takže byl nucen své poříčské panství prodat. Koupila je 24.července 1749 Metropolitní kapitula u sv.víta v Praze za zlatých. K panství tehdy patřilo: městečko Poříčí, vesnice Borovno, Číčov, Hořehledy, Hořice, Chynín, Karlov, Lipnice, Lučiště, Míšov, Mítov, Nové Mitrovice, Planiny, Těnovice, Vlkov, Záluží, Železný Újezd a dvory Dražkovice, Hořice, Chynín, Karlov, Lhotka, Míšov, Nové Mitrovice, Planiny, Poříčí, Těnovice, Vlkov a Záluží, dále huť Nové Mitrovice a několik potočních mlýnů. Už v době předchozího vlastníka se rozhodla šlechta některé pozemky prodat svým poddaným a to pokračovalo i za vlastnictví kapituly. Situaci popisuje Václav Davídek ve svém čtvrtém díle Starých časů Spálenopoříčska, ale je to přímo vědecká práce a tu je těžké jednoduše vyjádřit v takovémto krátkém článku. V současné době jsou pozemky kapituly nepříliš rozsáhlé. Poněkud jiná situace je majetnictví lesů. Ing.M.Tupý STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ Opět mně to nedá, abych se nevrátil k poslednímu dílu o tornádech. Dostal jsem se opět k faktům, které souvisely s tornádem ve Spáleném Poříčí. Nejdříve POTVRZENÍ. Po vytvoření tornáda v Dobšovce přešlo tornádo přes pole na Paňáku napříč Plzeňskou ulicí. V restauraci U Vötterů to popisovali jako veliký hukot a praskot. Poschoďové domy až ke kovárně u Havránků měly krytinu převážně na ulici. Spodní strana ulice byla poněkud ušetřena - až na stodolu u Vítků, kde zůstal jen krov a latě. Díky duchapřítomnosti a snad i intuici paní Vítkové, která, když viděla černý a děsivý mrak směrem od Lhotky a Štítova (!?) v domnění, že se blíží bouřka, doběhla na zahradu, kde spalo v kočárku malé dítě. Sotva s ním doběhla domů, ze severozápadu přišlo tornádo. Zbytek kočárku a kde byl odhozen, nemá vůbec logiku. Co se paní Vítkové ještě dnes při pomyšlení, že v kočárku bylo dítě honí hlavou, raději nemyslet Další výpověď pana Kučery chvíli před tornádem ještě s autem projel Sud s 200 litry vody paní Fialové se už nikdy nenašel... A prchající myslivec z posedu v lese Pastviště i se psem to měl také jen tak tak Nejvíce mě však zaujala výpověď pana Jaroslava Melichara, který šel po vyčasení počasí do Pastviště na srnce. Zcela náhodou po ohlédnutí měl možnost celý průběh sledovat. Za úplného klidu a ticha se nad Dobšovkou udělal trychtýř tornáda. Když však viděl, jak rychle tornádo postupuje a co všechno sebou do vzduchu bere, snažil se před létajícími plechy a dalšími předměty utéct stranou. Schovat se alespoň v hustém křoví přečkat bez úhony. Což se nakonec povedlo. Co udělalo tornádo v Pastvišti již víte. Jestli ne, tak tam zůstalo ležet 998 m 3 dřeva!!! Ale je zde i TVRZENÍ PROTI. Po příjezdu zpravodajů televize mnoho lidí dokonce tvrdilo, že je to výmysl. A to bydleli jen 150 m od průtahu tornáda. To se objevilo i ve Zprávách televize. Jednou z nich byla i výpověď paní učitelky Kepkové. Už jen vzpomenu na povzdechnutí a výrok plzeňského meteorologa a prognostika pana Josefa Cinka: Kéž bych alespoň jedenkrát za život viděl takové tornádo na našem území, jaké bylo ve Spáleném Poříčí!!! 14 Jaroslav Hodek Měšťanská beseda

15 STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ díl dvanáctý HISTORICKÁ PODOBNOST ČISTĚ NÁHODNÁ? Dnes jsem se dostal k zápiskům Fr. Raušara z Blovic, kde je psáno, že časté požáry přispívaly k lepší výstavnosti domů. Jak si to vysvětlit? Dříve byly domy většinou dřevěné, doškové střechy, později ze šindele. Chalupy a domky byly se společnou hospodářskou částí plné sena a slámy. Vše, co dokonale hoří. Ke všemu ke svícení sloužily svíčky, louče a lucerny. To vše při troše neopatrnosti nebo zlého úmyslu se rovná požár nebo požáry. Nechám Blovice a Poříčí vedle sebe a budu srovnávat některé věci. Hořelo často, až příliš často. Kdyby i Blovice se jmenovaly Spálené, vůbec bych se nedivil Pojďte se mnou po stopách a tajemstvích roku 1575 lehlo v Blovicích popelem 53 domů, palič Jan Šašek, blovický rodák, byl za to upálen. Taktéž byla upálena Anna Žemličková, která založila v obecním domě oheň, jež zničil 11 domů. Místo, kde byli oba upáleni, bylo za mostem z Blovic do Poříčí. I Poříčí mělo své hrdelní právo, to znamená právo popravovat. Byli jsme humánnější, u nás to byla šibenice - (byla rámová a je zaznamenána na historické, pohledové mapě, která stále ještě existuje). Mapu nalezl K.Škrábek st. Popraviště bylo zhruba v blízkosti první zatáčky, při současné cestě z Poříčí přes Karlov do Blovic. Tato historická cesta - (nezaměňovat se silnicí), se začíná v současné době znovu obnovovat. Tato cesta byla jedinou tehdejší cestou mezi Blovicemi a Poříčím! Jak záhadné a tajemné. Jediná cesta mezi dvěma městy a mezi dvěma popravišti! Škoda, že dokumenty o popravených osobách shořely. Je známa jen poslední osoba, která byla u nás popravena a tou je Matěj Uzený. Dost nezvyklé, rody Uzených byly dost vážené. A nebo, že by naši předkové byli lepší než my? Padni, komu padni!!! Ale zpět k Blovicům. Roku 1592 shořelo 7 domů, domy, domů!!! Byl mezi nimi i obecní pivovar. Roku 1628 shořela Martínkovi škola a s ní 4 domy, 2 stodoly a chlévy. Roku domů, stodola fary, domů, domů, 20 stodol, domů s hospodářstvími. A následují další a další. Tady trochu odbočím. Kdo z hasičů odtajní požáry v historii Poříčí ze svých kronik???... Za zmínku ještě stojí, že vyhořel dům č. 89 Fr. Špačka - (Schovánka). Proč jej zmiňuji? Další souvislost s Poříčím. Na spáleništi byla vystavěna budova okresního soudu Slovo. OKRESNÍ SOUD si zapamatujte. Také Poříčí postihovaly časté požáry. Nejen úmyslně založené, jako za 30ti leté války hrabětem Buquoyem, ale i později. Jedním z nejrozsáhlejších bylo vyhoření Poříčí r.1838, kdy vyhořelo ¾ domů ve městě. Několikrát vyhořel i kostel a tím i on měnil svoji podobu. Na celém náměstí nebyl jediný dům, kterého by se nedotkl oheň. Ohořelé trámy mají ještě dnes u Fastů - Tampů - (původní čára zástavby na náměstí), ale i u Kotorů. A to už se dostáváme k domu U Bočků. Zde se také stavěla budova OKRESNÍHO SOUDU! A s lepším zázemím než v Blovicích - (sál, jeviště, kruchta, hostinec, jatka, řeznictví, obchody, velké sklepy, široké schodiště, snad i žalář, chlévy a hospodářská stavení. To vše umocňovala poloha objektu na náměstí). Ale bohužel, dnes bychom řekli lobováním blovických radních bylo rozhodnuto, že budova okr. soudu bude v Blovicích. Historicky škoda! A máme odhaleno další z mnoha našich tajemství. Ještě se vrátím k jednomu požáru u nás.v historických zápisech je psáno, že to byl požár tak velký, že přiběhli lidé až ze Žákavé a pomáhali strhávat hořící krovy a střechy domů a že oheň byl zastaven až u Bejstů, kterým dům zůstal stát! Na pohledu vydaném jako pohlednice v Chebu, současně ale i ve filiálkách ve Veidenu a... je poříčské náměstí, kde vedle radnice hoří další domy směrem k faře. (Na jejichž místě byly postaveny mimo jiné i škola a záložna). Příliš mnoho náhod v podobnosti s Blovicemi? Co teprve řeky se stejným názvem Bradava, Dva zámky, parky, pivovary, mlýny, cihelny, židovské hřbitovy, náměstí, školy, svatí, zmizelé sochy a kaple, pozůstatky vrchnosti v podzemí? Podobnost? Náhoda? Nebo další tajemství? To už ale nechám na Vás, čtenářích našeho Zpravodaje. 15 Jaroslav Hodek, Měšťanská beseda

16 O Špejchar narůstá zájem! Galerie a muzeum na Špejcharu začíná opravdu přitahovat zájemce nedávno (24.března) ji navštívily desítky lidí v souvislosti s jarními trhy a nyní (4.května) tam proběhla vernisáž společná výstava karikaturistů Munihon a Jiřího Wintera Neprakty. Výstavu zahájila paní Daniela Pavlatová. Měla pro nás, bohužel, špatnou zprávu: Jiří Winter již pro nás žádné další karikatury nenamaluje! Jeho přátelé ovšem tvoří dál. Vzpomněl si na něho i Jiří Dědeček, který mu se svoji kytarou věnoval i tři veselé a humorn é kramářské písničky: Byl jednou jeden... Holka za kilo a pak ovšem i tu hodně známou (a hodně dlouhou!) Píseň o Golemovi však má také různé verze ; vždyť se jich za to půlstoletí nastřádalo celých pět, jedna hezčí než druhá! Se zájmem si prohlížíme nové Wintrovy obrázky hned ten vůbec první z 20.listopadu 1949: o tom, jak hasiči v plném nasazení zasahují pochopitelně, vždyť je tam velitelova dívka! Nebo jak povídá jeden starý pan soused, když najednou, z ničeho nic přijde malé děťátko: málo platné, starší musí pomáhat mladším! A třeba tohle: starý kuřák si povzdychne, jó, život je jak cigareta; jen nevíš, kde začíná fitr! Zdravotník vás napomene: Prosím, nedělejte si ze svého žaludku hřbitov! A jiný obrázek: A proč právě vy dva se musíte tak hádat? No, kvůli pohodlnosti přece! Těch obrázků je tam ještě hodně! (Harfy v nebi, Obvyklá módní přehlídka, nebo třeba Humor z 5.avenue... Jeho ilustrace k reklamnímu letáku: Učme se od klasiků!) Všechny vás určitě zaujal krásný portrét Kateřiny Brožákové, velké lásky (bohužel nešťastné a neopětované) právě Jiřího Wintera V zasedací síni zámku pak probíhala akce Klubu přátel knihovny Setkání s Jiřím Dědečkem, písničkářem, básníkem, překladatelem, spisovatelem a dlouholetým předsedou PEN klubu. Setkání zahájila přivítáním nás všech knihovnice paní Milena Věšínová. Představila nám vzácného hosta a přiblížila i jeho život a práci. Snad vás bude zajímat, že se mu blíží šedesátka! Narodil se 13. února 1953 v Karlových Varech. Začal sice studovat žurnalistiku, ale přešel na obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě UK vydržel a pak navíc (!!) vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Klobouk dolů, co myslíte? Po roční vojenské službě pracoval jako tlumočník z francouzštiny a nyní pracuje na volné noze. V roce 1984 se oženil s publicistkou a spisovatelkou Terezou Brdečkovou mají dvě dcery! Řadu let vystupoval po celé republice jako člen divadla malých forem Burian a Dědeček nyní vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 2006 je předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu... To je tak v kostce o jeho životě... A pan Dědeček hrál a zpíval jeho kytara opravdu nezahálela! Jeho repertoár představují hlavně cizí písně francouzské, anglické, italské, německé zpívání v originálu a pak také v překladu... Začal tou francouzskou Musíme vidět dál; následoval Žalozpěv pro lehké holky. Ale přišla řada i na trochu zádumčivý Blues pro slušné lidi...

17 A pak došlo i na autorské čtení. Některé knihy napsal sám, jiné překládal. Velmi příjemně nás překvapil jeho román Snídaně se psem v jedné kapitole románu nám vypráví ledacos o svém životě on, přímo jako pes. Na dotaz jednoho posluchače nám pak vyprávěl o PEN klubu. Založil jej r.1925 Karel Čapek; z jeho významných členů vyniká třeba spisovatelka A.M.Tilschová, Ivan Klíma, malíř Alfons Mucha... Celkem v něm pracuje na 200 členů, českých literátů a dalších umělců. Pravidelně se scházejí, diskutují, vyměňují si názory a zkušenosti ze své práce při ochraně lidských práv. Klub je mezinárodní (těch klubů je celkem asi 200, centrum mají v Londýně). Zasloužilým členům udělují ceny PEN klubu a ceny svého zakladatele Karla Čapka. Členové jezdí hodně do zemí s totalitní vládou (Bělorusko, Kuba, Čína, Sýrie...). Získávají (tajně) rukopisy disidentských autorů, které se zde pak dvojjazyčně vydávají a vozí zpět (opět tajně) autorům. A pak jsou tu zase další písně, v originálu i v překladech : Dres a tretry (pan Dědeček býval i výborným sportovcem, vodákem); královsky nás pobavila píseň Nerostou houby a třeba i další: Uleželé želé... Byla to moc pěkná akce pobavili jsme se, zasmáli a dověděli jsme se i různá moudra. Také jemu se u nás líbilo slíbil, že když to bude jenom trochu možné, určitě zase někdy přijede! Už teď se těšíme! prom.ped.václav Karásek Vzpomínky Ing. Josefa Černého na zakončení 2. světové války v brdské oblasti V roce 1944 jsem byl s mnoha kamarády nasazen na zákopových pracích východně Vídně v oblasti Niederdonau. V měsíci lednu probíhala u Blatenského jezera tanková bitva druhého ukrajinského frontu pod velením maršála Malinovského a vrhla německá vojska blíže městu Vídni. Bylo nebezpečí, že budeme ohroženi v nasazených obcích Halbturnu, Neudorfu, Brucku nad Litavou, a proto kuratorium zabezpečilo ve Vídni vlakové soupravy k odvozu všech nasazených do protektorátu. Situace na frontě: - začátkem dubna 1945 zaútočilo svým pravým křídlem sovětské jezdectvo, přes Bílé Karpaty vniklo do oblasti dolní Moravy, jižněji 3.ukrajinský front dosáhl rakouských hranic - 9.dubna vstoupila Rudá armáda do Schönbrunu Dne 2.dubna 1945 jsme ve 22:00 přijeli přistaveným vlakem na nádraží do Nezvěstic. Byli se mnou tito kamarádi: Kule ze Záluží, Hrubý z Číčova, Živný a ** z Nových Mitrovic, Šlais z Lučišť, Krásný z Milínova a Kuneš z Lipnice. A další chlapci, kteří jsou uvedeni v seznamu Svazu nuceně nasazených. Byl jsem s velkou slávou přivítán všemi, celou rodinou. Začátkem dubna 1945 jsem s bratrem Františkem (později byl kronikářem obce Planiny) jezdil do polesí Obora vyvážet rovnané dříví k tvrdým cestám. Každý večer jsme poslouchali zprávy z ciziny z Londýna a Moskvy. V průběhu měsíce dubna se každý den v dopoledních hodinách objevovaly západní stihačky a rušily provoz jak na železničních tratích, tak i na silnicích. Dne 9.dubna 1945 napadly dvě stihačky u osady Pila nákladní vůz, kterým se stěhoval občan ze Záběhlé a kulometem mu prostřelily pneumatiky a motor. Posádka auta vyvázla bez zranění. Druhý den 10.dubna jsme jeli s bratrem do N.Mitrovic pro melasové krmivo a já jsem upozorňoval, že musíme být v 10 hod. zpět, než vyletí hloubkaři. V 9:30 hod. jsme přijeli k osadě Pila a na obloze se objevily dvě stihačky a zakroužily nad námi. Ale bratr rychle zajel do blízkého lesíka, kde jsme se schovali. Za nějakou dobu bylo slyšet útok těchto stihaček nad osadou Vísky, kde najatí sedláci z obce Borovno odváželi útvar německých vojáků z obce Míšov. Útokem stihaček byli rozprášeni němečtí vojáci v katastrálním území Vísky. Tato situace pokračovala každý den a přiblížil se den osvobození 5.května Okresní policejní ředitelství zaslalo nařízení četnické stanici v Nových Mitrovicích o odstranění všech německých nápisů v jednotlivých obcích a vyzvalo k organizaci hlídkové činnosti v oblasti četnické stanice. V Nových Mitrovicích v té době se nalézala skupina německých vojáků, kteří pracovali v lesní oblasti na těžbě dřeva pro generátory. Zákrok byl proveden dvěma četnickými strážmistry za spoluúčasti občanstva. Bylo odzbrojeno 20 mužů posádky, 2 rotmistři a velící důstojník. 17

18 Velitel četnické stanice Kylián ustanovil v každé podřízené obci bývalého aktivního vojáka do služby, který zodpovídal za bezpečnost v katastrálním území. Na Planinách byl ustanoven četař aspirant Loveček, který po dohodě s vedením obce (můj otec Josef Černý a pan František Draský), kteří byli v 1.světové válce jako vojáci. Ihned 5.května byli v obci povoláni do služby bývalí vojáci a to Viktor Romanutti, Josef Trmota, Jaroslav Kalaš, Václav Tolar, Karel Tolar č.5, František Tolar č.12, Jaroslav Rybák č.16, Jaroslav Vovsík, bývalý voják z r.1938, byl ustanoven jako člen hlídky k dispozici četnické stanici. Dále byli k pořádkové službě vybráni kamarádi a sice Ladislav Janda, Oldřich Janda, Jaroslav Michálek č.19, Josef a František Černých č.8. 5.května v 10 hod. dopoledne pod vedením pana Draskýho jsme zatarasili pokácenými stromy silnici Míšov - Planiny. Ve dne i v noci pokračovaly hlídky v katastrálním území Planiny, protože v lesích se pohybovali zběhové německé armády. Velmi účinné byly naše spojky na motorových kolech a to Ladislav Janda a Jaroslav Dort, kteří zajišťovali spojení s četnickou stanicí a hlídkami v obcích Borovno a Nové Mitrovice. 6.května v neděli, hlásila spojka příjezd německé jízdní hlídky od obce Borovno. Vzápětí za touto hlídkou se objevuje na trase od Borovna celý pluk německé pěchoty - byla to vojska pod velením generála Schörnera, který měl velitelství v lázních Velichovky a v té době velel ještě německým vojskům o síle mužů. Na stanovišti u hostince č.p.1 byly německé hlídky zastaveny našim četařem Lovečkem. Velitel německého pluku ppk. však žádal propuštění pluku po další trase k oblasti obsazené 3.americkou armádou generála Pattona. Jednání se ujal za obec pan Dobiáš, pracovník pošt z Plzně a můj otec Josef Černý, kteří ovládali německý jazyk a tím zabránili jakémukoli střetu mezi našimi hlídkami a německým plukem. V obci vlastnili koně tři majitelé, kteří po dohodě s vedením obce odjeli a ukryli koně v kolně lesního hajnýho Strejce, aby se vyhnuli poskytnutí přípřeže německým vojskům. Pan Michálek č.p.2 tuto možnost nevyužil a s německými vojáky se dohadoval o směně koní, ale nakonec musel vojáky odvézt na Šumavu až do Hartmanic. 7.května v pondělí bylo oznámeno spojkou Ladislavem Jandou, že od Borovna přes Hořehledy se pohybuje další pluk německé armády. Tento pluk byl zastaven již postupujícími Američany (2 Jeepy, 2 lehké tanky) u osady Dražkovice u Krbcovy skály. Američané vystřelili salvu z lehkých kanonů a němečtí vojáci se vzdali a byli postupně odzbrojováni ve Spáleném Poříčí, kde už velel českým vojákům poručík v záloze. Bylo odzbrojeno a vzato do zajetí asi 800 mužů německé pěchoty. Já s Oldřichem Jandou jsem byl vyslán do Spáleného Poříčí pro ukořistěné zbraně. Na kolech jsme přivezli 16 pěchotních pušek i s náboji pro naše hlídky. 11. května projížděli naší obcí mechanizované útvary Rudé armády od Mirošova směrem na Blatnou. Projíždějící kolona se krátce zastavila u zvoničky a hasičské kolny, po přivítání vojáci rychle pokračovali dále. 12.května všichni členové hlídek byli již unaveni a odpočívali na zahradách. Paní Fořtelová zahlédla přicházející vojáky od fořtovny a volala: Jdou Američaní. Bylo to 22 německých vojáků SS s výzbrojí samopalů a 4 lehkých kulometů, na zádech nesli pásy nábojů a v torbách ruční granáty. Na stanovišti hlídek byli zastaveni, ale nehodlali se vzdát. Němci odjistili zbraně a v utvořené rojnici couvali k lesu, až zmizeli v Kokšíně. Obyvatelé měli obavy, aby v noci nepřepadli obec. S ohledem na tuto situaci všechny naše hlídky obsadily chalupy půdní prostory a byli jsme připraveni se v noci bránit. **** Dne byl pátek a my jsme v ranních hodinách poslouchali zprávy z Londýna. Mezi 9. až 10.hodinou dopoledne byl slyšet velký hukot letadel a ozvaly se ohlušující rány ve směru parní pila. Americká letadla, která zaútočila na Prahu, shodila mezi pilou a myslivnou na louky asi 5 bomb a za silnicí do lesa asi 4 bomby. Bomby byly shozeny v neobydlené oblasti. Odlehčené letouny mohly nabrat větší výšku nad tvořící se mlhou. Na louky jsme se běželi podívat, ale během několika minut se letadla vracela a my jsme se museli schovat do kráterů po bombách. Krátery byly hluboké 2 m a měly průměr asi 5 m. Dne v 10 hod. dopoledne hlásí spojka Ladislav Janda, že ve mlýně u Dubců jsou dva polní němečtí četníci a nechtějí se vzdát z obce Borovno, proto vrchní strážmistr Kilián z Nových Mitrovic posílá dvoučlennou hlídku, která tyto četníky odzbrojila a předala je do zajatecké skupiny v N.Mitrovicích. Pod vedením pana Draskýho č.p.5, bývalého legionáře, jsme pokáceli několik vzrostlých stromů přes komunikaci z Míšova do Planinské myslivny, abychom přerušili dopravu německých oddílů. 18

19 Dne v pondělí se vrací z Bavorska bývalý kočí Mařík z Planinského dvora, který byl v Německu dobrovolně zaměstnán v muniční továrně. Protože během roku 1944 zasílal na Plzeňské gestapo udavačské zprávy, které listonoš pan Kotrman, bývalý legionář zadržel a s jejich obsahem důvěrně seznámil našeho otce Josefa Černýho. Během května se v obci objevili divocí partyzáni a hledali zrádce. Mařík jim vydán nebyl, ale byl předán k potrestání k soudu do Plzně. Jmenovaný byl odsouzen na 15 let a po 11 letech byl propuštěn. Dne v neděli byly všechny hlídky z oblasti Planin na večeři v hostinci u Tolarů a na Planiny přijel pluk Rudé armády, aby obsadil celé katastrální území - byla to vojska 2.Ukrajinské fronty pod velením maršála Malinovského. Starosta s ubytovatelem armády zajistil ubytování důstojníků štábu pluku v jednotlivých domech. U nás pak v č.p.8 se ubytoval politruk pluku v jednom pokoji, odkud měl telefonické spojení na divizi v Rožmitále a místní linkové spojení s částmi pluku. V Kokšíně byli ubytováni pod stany vojáci dvou baterií protitankového dělostřelectva, v úseku Prant byly pod stany ubytovány zbytky střeleckého praporu. U nás v domku v další místnosti jsme ubytovali staršinu šoféra, který jezdil s velitelem s darovaným vozem Tatra z Kopřivnice. V domku jsme v této místnosti přebývali já a bratr František a dále dva pobočníci politruka. Jeden pobočník se jmenoval Alexander Džugašvili. Ve třetí místnosti byli ubytováni naši rodiče s tetou Marií. Od 14.května každý den naše hlídky přebíraly od zástupců Nových Mitrovic obvykle 150 až 200 německých zajatců, kteří se vzdali 3.americké armádě generála Pattona v prostoru Blatná Strakonice. Podle dohody s Rudou armádou byli předáváni do shromaždiště zajatců na území Mirošov. V týdnu od 15.května je v paměti tato příhoda : V č.p.24, kde bydlel pan Hrubý, ve vilce postavené panem Pobudou, našli ruští vojáci v jeho kolně vojenskou německou uniformu, kterou údajně zanechal německý přeběhlík, neboť obdržel civilní šaty. Ruští vojáci utíkali do lesa a přitáhli protitankový kanon, který nabili a křičeli : Tady fašist a chtěli dědkovi vilu rozstřílet. Tomu zabránil politruk pluku a náš otec, kteří běželi zjednat pořádek. Kolem 20.května přivezli vojáci skříňový vůz na desinfekci uniforem pomocí páry. Vodu z kašny jsme pomáhali pumpovat a pan Janda v legraci řekl : Pan lesní se na nás kouká a my děláme. Ruští vojáci to slyšeli a začali křičet : To buržoa a musel jít také pumpovat. Pobočník Alexander s bratrem Františkem každý den šli do Borovenského potoka a přinesli vždy několik pstruhů, které naše matka připravovala pro důstojníky státu. Pobočník Alexander mně jeden den říkal, že má koně lošaď a že mi ho přivede. Já jsem ho nechtěl a vysvětlil jsem mu, že je to kořist, která se musí odevzdat. Po velikém nucení mně přivezl německý motocykl 500 ccm, který jsem převzal, ale v průběhu června jsem ho odevzdal štábu. Náš otec zajížděl často s kapitánem Borisem na návštěvu do Plzně, kde se setkali s americkými důstojníky a policejním ředitelem Mainerem, který předal kapitánovi dar loveckou pušku vykládanou perletí a gramorádio. Otec chodil s vojáky po nákupech. Dne 28.května jsme se s vojáky rozloučili. Vojska odjela směrem na Rožmitál pod Třemšínem. Ing.Josef Černý, Nezvěstice, rodák z Planin č.p.8 Hold růžím Co veršů o růžích už bylo psáno těmi, kterým bylo shůry dáno popsat tu jejich božskou krásu vtisknutou do tvarů a jasu, které přivádí nás do úžasu při pohledu na ně ať v pohodě či nečasu. Ať rudé jsou či bílé, našim očím vždy jsou milé svojí barvou a vůní lahodnou. Růže už navždy zůstanou mezi květy královnou. 19 Josef Kubias, Neratovice

20 INZERÁTY Dřevěná okna v provedení EURO s izolačním dvojsklem Výměna dřevěných Eurooken včetně demontáže a montáže. Cenová nabídka v zaměření ZDARMA. Vchodové dveře v Euro provedení dle katalogu nebo vlastního návrhu. Tel. : Fax : euro.interier@tiscali.cz Arbesova 1002, ROKYCANY HANA TRHLÍKOVÁ POJIŠŤOVACÍ PORADCE OZNAMUJE stávajícím i budoucím klientům rozšíření svých služeb. Od uzavírám pojistné smlouvy nejen pro Českou pojišťovnu - (pracuji pro ni stále), ale i pro tyto pojišťovny : Kooperativa, a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s., Pojišťovna České spořitelny, Allianz, Generalli, ING a jiné. Pro každého klienta tak můžeme vybrat nejvhodnější produkt. Najdete mě na stejné adrese jako dosud - Masarykovo nám. 98, Blovice - bývalý Dům služeb. Pondělí Středa Pevná linka : Mobil : Těším se na Vaši návštěvu a další spolupráci. Jsme členem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svazu zakládání a údržby zeleně. 20