Farní zpravodaj Dušičky 2011

Transkript

1 Dušičky 2011 Římskokatolická farnost Žďárec Matičko Kristova, klíčnice nebe, za duše v očistci prosíme tebe. Mateřskou přímluvou otevř jim bránu, ony už touží tak po Kristu Pánu. (kancionál, č. 922)

2 Úvodní slovo Drazí bratři a drahé sestry, prožili jsme čas prázdnin, čas dovolených a začal nový školní rok. Přiblížili jsme se k podzimní Slavnosti Všech svatých a Památce všech věrných zemřelých. Je to doba, kdy si častěji vzpomínáme na naše zemřelé, na ty, kteří nás předešli na věčnost. Je to čas nejenom našich modliteb za duše v očistci, ale i čas zamyšlení nad sebou, nad svým životem, s uvědoměním si konečnosti našeho vlastního života. Je pro mne, jako faráře této farnosti, povzbuzující, když se v kostele loučím s člověkem, kterého Pán života a smrti povolal před svoji tvář, já jsem jej znal a vím o něm, že to byl dobrý člověk, dobrý křesťan. Že to byl někdo, kdo se modlil k Bohu, chodíval do jeho chrámu, pomáhal lidem ve svém okolí, dokázal odpouštět a třeba obětovat i svůj kříž svou bolest za někoho nebo za něco Takový člověk přijímá Boží volání jako volání Lásky do šťastné věčnosti: věčnosti bez bolesti, beze strachu, bez jakékoliv nemoci a také bez konce. V dnešních dnech bych chtěl také poděkovat všem, od kterých jsem v uplynulém těžkém a složitém období cítil pomoc a podporu. Děkuji za modlitby vás všech, kteří nám pomáháte, kteří obětujete i své bolesti a kříže za nás. A není vás málo. Velikým povzbuzením byla pro mě i účast několika farníků ze Žďárce na farní pouti na mariánském poutním místě - v Medžugorii. Dodnes ve mně zaznívá slovo naší nebeské Matky: Kdybyste věděli, jak moc vás miluji, plakali byste radostí. Věřím, že se nám všem pouť líbila a že jsme se vrátili domů naplněni obrovskou radostí a silou a obohaceni množstvím milostí, které jsme si na tomto poutním místě vyprosili Dušičky 2011

3 Slavnost Všech svatých (1.11.) Vzpomínka na všechny věrné zemřelé (2.11) Farní zpravodaj Nabízíme bližší vysvětlení obou svátků: Křesťanské Krédo vyznání víry v Boha vrcholí vyznáním víry ve vzkříšení mrtvých a ve věčný život. Křesťané věří, že tak jako Kristus vstal z mrtvých a žije navěky, tak také spravedliví po své smrti budou žít navěky. Víra ve vzkříšení z mrtvých je podstatným prvkem křesťanské víry už od jejích počátků. Slavnost Všech svatých vychází z historické události zasvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) Panně Marii a všem svatým mučedníkům 13. května 609. Avšak na křesťanském Východě se slavil společný svátek všech mučedníků již od 4. století. Od 8. století se v Irsku a v Anglii, u Keltů a Franků začal slavit svátek Všech svatých (nejen mučedníků) 1. listopadu. Toto datum se ustálilo snad proto, že u Keltů začínal v tento den nový rok. Slavení svátku Všech svatých se brzy rozšířilo a v Římě se slaví pravidelně od 9. století. Jde o společnou slavnost lidí, kteří již vstoupili do nebe, to znamená do stavu svrchovaného a konečného štěstí ve společenství s Bohem a se všemi, kteří jsou spojeni s Kristem, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním nebe otevřel. Toto tajemství společenství se samotným Bohem překonává jakékoliv chápání a jakoukoliv představivost. Bible o tom mluví obrazně: život, světlo, pokoj, svatební hostina, víno, království, Otcův dům, nebeský Jeruzalém, ráj: Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, to všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. (1Kor 2,9) Památka všech věrných zemřelých, lidově označovaná Dušičky, je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do této skutečnosti a jsou ve fázi očišťování. Církev s odvoláním na některé biblické texty nazývá toto konečné očišťování očistcem. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše. Po stanovení slavnosti Všech svatých na 1. listopad se začíná Vzpomínka na všechny zemřelé slavit v následující den. Její veřejné slavení se objevuje po roce 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se památka rozšířila do dalších zemí a od 14. století Dušičky

4 zdomácněla v Římě. Od roku 1915, kdy v první světové válce zahynulo veliké množství lidí, mohou kněží celebrovat toho dne až tři mše svaté. V tyto dny lidé častěji než jindy navštěvují hřbitovy a hroby svých zemřelých, zdobí je květy, věnci a svícemi, které jsou symbolem života, a modlí se za mrtvé. V minulosti se v některých vsích na českém a moravském venkově peklo zvláštní pečivo zvané dušičky, jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. Odpustky pro zesnulé Plnomocné odpustky pro duše zemřelých, které potřebují očištění, můžeme získat prvních osm listopadových dnů. Podmínkou jsou známé úkony: přijetí svátosti smíření - svaté zpovědi svaté přijímání - Eucharistie modlitba na úmysl Svatého otce (Otče náš a Zdrávas či jiná modlitba) Dále je třeba se na hřbitově pomodlit za zemřelé (stačí v nitru). Od poledne do půlnoci je možné tyto odpustky pro duše v očistci získat návštěvou kostela spojenou s Modlitbou Páně a Vyznáním víry. Předpokladem je, že pokřtěný katolík, který je ve stavu milosti aspoň po předepsaných úkonech, má úmysl odpustek získat a nemá sebemenší zalíbení v hříchu. Zmiňovanou svátostnou zpověď stačí přijmout v několikadenním rozmezí. Na jejím základě lze získat více odpustků, avšak pro každý odpustek zvlášť je nutné přijmout Svátost oltářní a pomodlit se předepsanou modlitbu. Za každý jeden den se získá vždy jen jeden plnomocný odpustek. Při obtížích buď mohou předepsané skutky zpovědníci zaměnit za jiné, anebo se bude jednat o odpustek částečný Dušičky 2011

5 POŘAD BOHOSLUŽEB V DUŠIČKOVÉM TÝDNU den / farnost SOBOTA DOLNÍ LOUČKY 8:00 ** Újezd ŽĎÁREC OLŠÍ - - NEDĚLE :00 10:30 7:30 PONDĚLÍ SLAVNOST VŠECH SVATÝCH VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH :00 18:00 16: :30 ** 17:00 ** - ČTVRTEK :00 - PÁTEK :00-15:30 ** SOBOTA : NEDĚLE :00 10:30 7:30 PONDĚLÍ : ÚTERÝ :00 - ** bohoslužby označené dvěma hvězdičkami jsou mše svaté spojené s následnou pobožností na příslušném hřbitově. Liturgické okénko: znamení kříže Toto znamení kříž se od doby Ježíše Krista změnilo. Do doby Kristovy bylo znamení kříže znamením hanby a potupy (proklet je každý, kdo visí na dřevě kříže). Od doby Ježíše se toto znamení značně změnilo. Stalo se Dušičky

6 znamením vítězství: právě křížem jsme byli vysvobozeni z hříchů. Proto má každý křesťan přistupovat k tomuto znamení s úctou, vděčností a láskou. Z výše uvedených důvodů vstupuje toto znamení i do liturgie liturgických úkonů. Křesťané začínají i končí různé liturgické úkony právě znamením kříže, při kterém vyslovují jména tří Božských osob: ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Na rozdíl od východních křesťanů, kteří se značí znamením kříže při každé vzpomínce tří Božských osob (např. při modlitbě Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému ) my křesťané západního ritu, uprostřed liturgie toto znamení neděláme. Proto se my značíme znamením kříže jenom na začátku a konci modlitby, na začátku a v závěru mše svaté Je proto nesprávným zvykem, když děláme kříž i uprostřed těchto úkonů (např. před svatým přijímáním). Jedinou výjimkou je část mše svaté, když se čte Evangelium. Před ním uděláme také kříž, ale jiným způsobem: palcem pravé ruky uděláme tři malé křížky: na čele, na rtech a na prsou to proto, aby Boží slovo naplnilo naši mysl, naše slova i naše srdce. Naproti tomu jsem si všiml, že při požehnání s Nejsvětější Svátostí Oltářní (např. na závěr poklony na 1. pátek v měsíci) se mnozí z nás nepokřižují a to je chvíle, kdy kněz nad námi dělá kříž = žehná nám (a to i přesto, že neříká: Požehnej vás všemohoucí Bůh: Otec i Syn i Duch Svatý ). Kdy tedy se mám poznačit tímto znamením? když vstupuji do kostela a když vycházím ven (rukou namočenou ve svěcené vodě) když začínám modlitbu a když ji končím na začátku mše svaté spolu s knězem a na konci, když mi uděluje požehnání na začátku a na konci obřadů spojených s udělováním svátostí (např. při svaté zpovědi: po vstupu do zpovědnice po pozdravení kněze a na závěr při rozhřešení) samozřejmě můžu udělat znamení kříže i kdykoliv jindy mimo liturgického slavení: když procházím kolem kostela nebo kapličky, když uslyším zvony k modlitbě Anděl Páně, Dušičky 2011

7 Rekonstrukce varhan Farní zpravodaj Ve velikonočním zpravodaji byly uvedeny informace o plánované rekonstrukci varhan ve farním kostele ve Žďárci. Předpoklad, že rekonstrukce varhan bude zahájena v průběhu července letošního roku, se bohužel nenaplnil. Nepodařilo se zatím zajistit rozpočet rekonstrukce varhan. V době, kdy byl článek uveřejněn, ještě probíhala jednání o celkové ceně za rekonstrukci varhan a o dotacích. Podařilo se získat dvě dotace. První, díky velké podpoře náměstka hejtmana Ing. Stanislava Juránka, z OKH Jihomoravského kraje, ve výši Kč. Druhá dotace, o kterou jsme usilovali, je z Projektu v oblasti památkové péče, kde se jednalo o částku Kč. Nakonec se podařilo získat Kč. Varhany je možno prohlásit za samostatnou kulturní památku. Původní cena rekonstrukce varhan byla Kč. Po jednáních s firmou Attentus Qualitatis z Kuřimi, která bude rekonstrukci provádět, se podařilo částku snížit na necelých Kč, navíc částka nemusí být splacená jednorázově, část ceny lze splatit v dalším roce. Stav plnění rozpočtu rekonstrukce varhan k 20. říjnu 2011: dotace z OKH Jihomoravský kraj dotace z Projektu v oblasti památkové péče obec Žďárec obec Tišnovská Nová Ves obec Vratislávka obec Lubné doplatek biskupství za prodej části farní zahrady dluh farnosti Olší (bude splacen do konce roku 2011) prodej pozemku pro rekonstrukci mostu u pily p. Valíka (částka bude zaplacena začátkem roku 2012) dary sbírky na rekonstrukci varhan Celkem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Částky uvedené v tabulce u doplatku biskupství za prodej části farní zahrady a prodeje pozemku pro rekonstrukci mostu jsou částky po odečtení daně z prodeje nemovitostí. Dušičky

8 K dosažení celkové částky rozpočtu chybí Kč. Vlastní rekonstrukce varhan bude probíhat v období od do Částka, která chybí, není malá, navíc období, ve němž se nyní nacházíme, není, co se týká zajištění životních potřeb, jednoduché. Přesto stojí za připomenutí, že s kostelem se v průběhu svého života setká většina z nás, a to ať už sem chodíme pravidelně, nebo jej navštívíme jen občas při svatbě nebo pohřbu. Varhany dokreslují atmosféru pobožností a je vždy příjemné slyšet, že fungují bezchybně. Neustávejme proto ve snaze a přispějme na jejich rekonstrukci, i když to v současné době není jednoduché. Na závěr krátký citát z bible. Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, a řekl: Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa. (Lk 21, 3b-4) Pohled do historie V minulém čísle Farního zpravodaje jsme zahájili seriál o historii farnosti Žďárec seznamem kněží, kteří v naší farnosti působili v posledních 100 letech. Život farnosti za toto období je zaznamenán v kronice, která je uložena na faře v Dolních Loučkách. Kronika, z níž budeme čerpat informace pro články do farního zpravodaje, začíná rokem Je rozdělena do několik oddílů, které zahrnují např. informace o kněžích, kteří v naší farnosti působili, obecné informace o událostech v církvi a také popis událostí, jež se staly ve žďárecké farnosti. Zápisy jsou vedeny v různých jazycích, kromě češtiny se zde můžeme setkat s latinou nebo se směsicí latiny a němčiny. V tomto článku i v následujících farních zpravodajích budou citovány zápisy, tak jak jsou v kronice uvedeny. Styl, ve kterém jsou napsány, odpovídá období vzniku. Bohužel ne všechny informace v kronice jsou čitelné, některé údaje se nepodařilo přesně rozluštit. Kde byl zápis nečitelný, vynechali jsme jej a do textu vložili Dušičky 2011

9 Pohled do historie začínáme v roce 1910, kdy farnost Žďárec spravoval P. Simeon Zapletal. Od pak ve žďárecké farnosti působil P. Filip Macek 1910 Dne bylo u sv. přijímání byl veliký příval s kroupy a mnohou škodou. Zvěstování Panny Marie bylo přeloženo. Měla se ukázat kometa Heliova, ale nebylo ji viděti. byla opravena malba posvěcen školní prapor věnovaný omladinou z Vratislávky, za hojné účasti kázal p. rada Leop. Kolísek z Předklášteří. Byl pozlacen stříbrný kalich Opravena kostnice. Opatřena litá čísla hrobů, 340 kusů, ze Štěpánova za 300 K povodeň na Slovácku a konána offěra byla farní výstava Nejsvětětší Svátosti Oltářní Ovoce peckové žádné, ale jadrné mnoho. Silnice dodělána. Rok 1910 byl bohatý na deště obilí shnilo. Úroda slušná Věnována Vídeňačkami lampa před Nejsvětější Svátost Oltářní. Na kostel i faru dán hromosvod i na školu. Opravena střecha chrámová. Pan c.k. Fischer prohlédl trhliny. V obci Žďárci pořízen vodovod panem J. Jelínkem z Doubravníka. Ve faře dána pumpa ze studny ze sklepa. V červnu Dušičky

10 13. a 20. konány volby do říšské rady. Žďárec volil 99 kat. Skoupý, 13 Balák, a 3 Filipovský. Udílení biřmování v Dolních Loučkách.... Kostel byl opatřen rigoly betonovými za 900 K a rýnami z Tišnova za 296 K. Obílen malířem p. Kociánem z Tišnova. Prodána p. Podlesnímu část lesa za 1470 K. Silnice dodělány i na Rojetínsko. Opraven kanál. Ovoce peckového nebylo mnoho, jádrového ještě méně. Podzim v říjnu nádherný, pouť na Vranov za hojné účasti. Pouti do Lurd 1911 se z farnosti 1 osoba zúčastnila. Kostelu dostalo se pěkné věčné lampy. Obec Žďárec vodovod zřídila firmou Jelínek z Doubravníka. Sjezd katolíků českoslovanských v Olomouci srpna. Nová silnice Lubné Říkonín začata Dne 23. dubna rozloučil se ve zdejší farnosti P. Simeon Zapletal, byl investován na faru v Telči. S pláčem doprovázeli ho farníci a těžko se s ním loučili. Rok 1912 byl vlhký ale přece úrodný. Zvláště mnoho bylo ovoce, kadlátky však přišly v nic, poněvadž pro veliké chladno a předčasné mrazy neuzrály. Bylo jich velké množství, tak že stromy velice utrpěly Založeno dílo šíření víry ve zdejší farnosti, přihlásilo se 8 členů. Příspěvky však těžko se scházejí. 8. června konaly se volby do zemského sněmu ve farnosti zdejší až na nepatrné výjimky volilo se ve všeobecné curii pro kandidáta křest. sociálního i curii rolnické polovic agrárníků polovic katolicko národních. 15. června odpoledne svěcen též kříž dřevěný u Víckova. Občané zavázali se, že se o jeho udržování starati budou. Počasí při tom bylo sychravé a studené. Kázal sám farář P. F. Macek. Tohoto roku konala se též v naší diecézi pouť do Říma, za předsednictví J.Excelence Nejd. biskupa Dr. Hraběte Pavla Huyna. Ze zdejší farnosti zúčastnili se jí dvě poutnice. Dne 8. září svěcen kříž při silnici u Ostrovů za krásného počasí. Kázal sám farář. Kříž tento krásný pískovcového kamene postaven péčí občanů Ostrovských na místě sešlého dřevěného, který hrozil spadnutím. Občasné se zavázali, že tento kříž vždy v dobrém stavu udržovati budou. Rok tento byl jubilejní, prohlášeno milostivé léto. Proto konány i ve farnosti zdejší jubilejní průvody a hromadné návštěvy chrámu Páně v neděle 21., 22., 23. po sv. Duchu. 8. prosince na ukončení jubilejního roku všechny příbytky byly slavnostně osvětleny Dušičky 2011

11 Světové dny mládeže v Madridu Farní zpravodaj Světové dny mládeže (SDM) jsou mezinárodním setkáním, které je organizované katolickou církví, spojuje mladé lidi celého světa katolíky, křesťany jiných vyznání a všechny lidi dobré vůle. Předsedá jim Svatý otec a slaví se každé tři roky. SDM vznikly v roce 1984 na Květnou neděli. Papež Jan Pavel II. svolal římskou mládež, aby s ním slavila Svatý rok vykoupení. Jejich nadšení překonalo všechna očekávání. V roce 1985 napsal papež mladým po celém světě list a brzy začalo dobrodružství Světových dní mládeže. Tyto mají za cíl ukazovat světu živou víru v Ježíše Krista, Božího Syna a Spasitele. Mají také podporovat angažovanost mladých v církvi, radovat se z víry a přemýšlet o odkazu, který vždy vybírá papež při této příležitosti. Oslava XXVI. SDM byla v hlavním městě Španělska, v Madridu, od 16. do 21. srpna Mottem byla slova sv. Pavla: V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry. (Španělsko přivítalo mezinárodní setkání mladých již podruhé v roce 1989 se uskutečnilo také ve Španělsku, v městě Santiago de Compostela.) Logo Světových dnů mládeže Madrid 2011 Mládež z celého světa se sjednocuje, aby společně s papežem slavila svoji víru pod křížem. Vytváří korunu Panny Marie Almudenské, patronky Madridu. V koruně je možné rozpoznat písmeno M" - symbol Panny Marie a též počáteční písmeno Madridu, místa setkání. Kříž, symbol křesťanství, je vyzdvižen nad celé setkání papeže s mladými, kteří svým svědectvím vytváří viditelné motto světových dnů mládeže (SDM): V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry." (Srov. Kol 2,7) Logo SDM je samo o sobě katechezí, příležitostí k evangelizaci: rychlou a spolehlivou cestou ke Kristu je Panna Maria, Matka Boží a všech lidí. Mladí lidé mají v Mariině víře příklad a vzor, jak dosáhnout Krista a splnit primární cíl SDM - hlásat světu Jeho poselství. Logo je tvořeno spontánními, ale pevnými tahy - jako mládež 21. století. Vyjadřuje blízkost, přívětivost, Dušičky

12 otevřenost, radost, nenucenost a pozitivnost. Použitá škála teplých barev (červená, oranžová a žlutá) vyzařuje nezaměnitelné teplo a horko, znázorňují identitu města Madrid i celého Španělska. Tyto barvy taky odrážejí boží horkost" - trojiční lásku. Byl jsem potěšen, že pozvání Svatého Otce Benedikta XVI. oslovilo i několik našich mladých farníků, kteří se setkání v Madridu osobně účastnili. My ostatní jsme měli možnost je sledovat v televizi na TV NOE i ČT 2. Příběh o sv. Martinovi Příběh o darované polovině pláště sv. Martina si lidé vyprávějí po staletí a pokaždé je povzbudí a potěší. Je to vyprávění o sv. Martinovi, o lásce k bližnímu, tedy o něčem, co dnes často postrádáme. Proto nás tento příběh tak oslovuje. Za zprávu o Martinově životě vděčíme mnichu jménem Sulpicius Severus. Často se s Martinem setkával, dobře ho znal a velmi ho obdivoval. Sepsal Martinův životopis. Martin se narodil kolem roku 317 v Uhrách, jeho otec byl vysoce postavený římský voják. Dětství prožil Martin v severní Itálii. Rodiče nebyli křesťané, nevěřili v Ježíše Krista a svého syna také bez víry vychovávali. Martin se však už jako dítě cítil přitahován lidmi, kteří žili jako křesťané, a potají se scházel s jedním knězem, který mu vyprávěl o Ježíši. Martinovi bylo jasné, co si přeje. Chtěl být co nejdříve pokřtěn a stát se poustevníkem. Dopadlo to však jinak. Otec naléhal na patnáctiletého Martina, aby se stal vojákem. Martinovi otcovo přání zkřížilo plány, ale protože ho velmi ctil, jeho rozhodnutí přijal. Svůj sen si však v nitru opatroval a nevzdal se ho. Byl rozhodnut, že se jednoho dne nechá pokřtít. Martin se hned od začátku lišil od svých druhů, kteří byli namyšlení a byli přesvědčeni, že jsou jako vojáci něco lepšího. Dobírali si Martina kvůli jeho nenápadnému chování. Když byl Martin pro svou statečnost a odvahu povýšen, dostal vlastního sluhu. Jednal s ním však jako se svým přítelem, což bylo pro ostatní vojáky jen dalším důvodem k nepochopení a posměchu. Martinovi bylo osmnáct let, když se stala příhoda, kterou všichni známe. Známý zázrak s pláštěm. Martin sloužil ve Francii. Jednoho mrazivého zimního dne jel do vojenského tábora v Amiensu. Když dorazil k městské bráně, spatřil na zemi ležet téměř nahého žebráka. Třásl se zimou a prosil kolemjdoucí o pomoc. Nikdo si ho však nevšímal, všichni kolem něj netečně procházeli. Martin byl zděšen tvrdostí jejich srdce. Uchopil svůj meč a rozťal svůj velký Dušičky 2011

13 vojenský plášť napůl. Polovinu dal žebrákovi, aby se mohl zahřát, do druhé půlky se zahalil sám. Ti, kdo to viděli, smáli se mu, že vypadá směšně. Martinovi to nevadilo a nehněval se na ně, bylo mu jich spíše líto. V následující noci spatřil Martin ve snu Ježíše, který měl v rukou druhou půlku jeho pláště. Slyšel, jak mu Ježíš říká: Tímto pláštěm mě oděl Martin, který ještě není ani pokřtěn. Po tomto zážitku odešel Martin od vojska, dal se pokřtít a žil jako poustevník na různých místech v Evropě. Z jeho pousteven vznikaly velké kláštery a jeho jméno vyslovovali lidé s úctou. Martin však zůstal skromný a žil mezi těmi nejchudšími. Lidé ho proto měli rádi a zvolili ho biskupem ve francouzské diecézi Tours. Třicet dlouhých let sloužil Martin ve své diecézi, vykonal mnoho dobrého a proslul milosrdenstvím a spravedlností daleko za hranicemi svého biskupství. Když Martin v roce 397 zemřel, bylo mu kolem osmdesáti let. Zpráva o jeho smrti se rychle rozšířila a do Tours se z veliké dálky hrnula mohutná procesí lidí, kteří chtěli uctít jeho památku. Martin dodnes patří k oblíbeným a známým světcům. Dušičky

14 Co je nového Farní pouť do Medžugorie Od neděle 25. září do soboty 1. října se uskutečnila farní pouť na poutní místo do Medžugorje v Bosně a Hercegovině. Z našich farnosti se pouti účastnilo 28 farníků (13 z Dolních Louček, 7 ze Žďárce a 8 z Olší). Každý den ráno byla pro poutníky sloužena česká nebo slovenská mše svatá v adorační kapli. Během dne byl připraven bohatý program např. návštěva komunity Čenakolo, která se zabývá léčbou drogově závislých s úspěšností léčby až 80%, setkání s vizionářkou Ivankou, výlet a koupání v jezeru u vodopádů Kravice, výstup na místo zjevení pany Marie Podbrdo, výstup na Križevac Každý den navečer se v Medžugorie na prostranství za farním kostelem shromáždí věřící, kteří se od 17. hodin modlí růženec, nejprve radostný a po něm bolestný, který je přerušen přesně od 17:40 do 17:45. Věří se, že v té době Panna Maria dává další poselství vizionářům. Během těchto 5 minut je naprosté ticho, v němž je slyšet pouze tichou melodii hranou na čelo. Po uplynutí této doby se dokončí bolestný růženec. Od 18:00 je sloužena hlavní mše svatá, přičemž evangelium je čteno ve více jazycích. Po mši sv. následuje modlitba Věřím v Boha a 7-krát Otče náš, Zdrávas Maria a Sláva Otci, o něž žádala Panna Maria, abychom se modlili každý den. Pak následují modlitby za nemocné (tělesně i duševně) a požehnání Dušičky 2011

15 Od středy do neděle bývá také hodinová adorace před Nejsvětější Svátostí Oltářní, která patřila k nejhlubším zážitkům poutníků. Farní tábor 2011 Letos o letních prázdninách se uskutečnil již 3. farní tábor, a to na Znojemsku v obci Bítov. Ubytovaní jsme byli na místní faře, která není celoročně obydlená a využívá se pouze pro akce mládeže a dětí z různých farností. Ubytování bylo tentokrát méně luxusní než v minulých rocích, ale myslím si, že jsme si všichni uvědomili, že je důležitější, aby nám vyšlo pěkné počasí, dobře se pobavili a vytvořili pěkné společenství (a také se dobře najedli), za což Dušičky

16 moc děkujeme manželům Nečasovým z Louček. Několik vedoucích tábora, společně s panem farářem, připravilo pro děti na každý den program, kterého jsme se pak společně všichni účastnili. Protože se jedná o křesťanský tábor, chodili jsme společně i do kostela a pravidelně jsme se modlili. V úterý, kdy bývá o prázdninách mše svatá v kapli na hradě Bítově, jsme se s dětmi vydali pěšky na prohlídku hradu. Zklamáním pro nás byl fakt, že se zrovna tento den natáčela v hlavním okruhu prohlídky hradu nová česká pohádka, proto nám nezbylo, než navštívit jiné dva prohlídkové okruhy. Děti se však na nádvoří setkaly s mnoha známými českými herci a ti odvážnější je poprosili o společnou fotografii. Navečer jsme společně slavili mši svatou v hradní kapli. S dětmi jsme se chodili koupat do bítovské zátoky Horka, kde jsme měli možnost několikrát se svézt na motorovém člunu. Věříme, že děti mají na tento tábor dobré vzpomínky a že jim i něco přinesl. Že si třeba uvědomily, jak důležité je přátelství, umět se s někým podělit, někoho povzbudit, umět si odpustit, podat pomocnou ruku a mnoho dalšího. Biblická setkání I tento rok vás chceme pozvat na biblická setkání, která probíhají na faře v Dolních Loučkách ve farním sále, stejně jako tomu bylo minulý školní rok. Tento rok bude účast na setkáních v Dolních Loučkách nižší, protože farníci z farnosti Žďárec budou mívat své vlastní setkání v nově vybudovaném farním sále. Setkání nad Biblí bývá jednou za dva týdny, v Dolních Loučkách vždy ve středu a ve Žďárci v úterý. Nejbližší termín setkání je úterý a středa 25. a v 16:30 hod.. Součástí těchto setkání je společná modlitba, četba z Písma svatého, rozjímání nad texty i společná diskuze Je to příležitost pro nás všechny, abychom se Božím slovem občerstvili, načerpali z něj novou sílu a lépe mu porozuměli Dušičky 2011

17 Náboženství Farní zpravodaj S novým školním rokem začala v našich farnostech na školách a na faře výuka náboženství, která by měla být integrální součástí formace našich pokřtěných dětí - křesťanů. Rozpis výuky jednotlivých ročníků na školách je k dispozici ve farnostech, zde uvádíme jenom souhrnné informace. škola / počet dětí ve škole celkem v náboženství Základní škola Dolní Loučky (+7) Základní škola Žďárec Základní škola Olší Na Základní škole v Dolních Loučkách navštěvuje náboženství necelých 13 % všech žáků, ale můžeme k tomuto číslu přidat i ty, kteří navštěvují výuku na faře (7). Celkově je to tedy necelých 17 %. Ve farnosti Žďárec je to přes 51 % a ve farnosti Olší dokonce 87 %. V naší farnosti vyučují náboženství P. Marián Kalina, paní katechetka Mgr. Ing. Jaroslava Libosvárská a Mgr. Jana Jakešová. Některé třídy mají výuku náboženství samostatně, 4. a 5. třída a 6. a 7. třída jsou spojené. Třída Počet žáků Farní sál, farní kavárna V minulém čísle farního zpravodaje byly uveřejněny články o prvních akcích, které se konaly v novém farním sále. Přes léto byl farní sál vybaven novými stoly a židlemi a bylo doplněno vybavení kuchyně. Proběhla zde také Dušičky

18 oslava narozenin, což je i jedna z akcí, které se mohou ve farním sále konat. Pokud bude mít kdokoliv z farníků zájem, ať se obrátit na pana faráře a domluví možnost pronájmu. V neděli 9. října 2011 se ve farním sále uskutečnila první farní kavárna. Po mši svaté měli farníci možnost u kávy chvíli posedět a vzájemně si popovídat. Farní kavárna bude otevřena jednou za měsíc. Všichni farníci jsou srdečně zváni. Slavnostní otevření Domu chráněného bydlení a sociální rehabilitace ve Skryjích V sobotu 10. září 2011 byl slavnostně otevřený Dům Chráněného bydlení a sociální rehabilitace ve Skryjích. Jedná se o novou službu, kterou bude Oblastní Charita Tišnov provozovat ve zrekonstruovaných prostorách bývalé mateřské školy. Slavnostní otevření bylo zahájeno děkovnou mší svatou v místní kapličce. Následně prostory budovy chráněného bydlení požehnal Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský. Otec biskup Vojtěch pozdravil nejenom účastníky akce, ale také všechny farníky z farností, které spravuje P. Marián Kalina. Farní poutě Stalo se tradicí, že v září se v naší farnosti pořádá pouť do Žarošic. Letos se konala v sobotu 10. září, kdy se farníci ze žďárecké farnosti společně z poutníky z Dolních Louček, Heřmanova a Tišnova vydali na cestu do Žarošic, kde působí P. Josef Pohanka, kterého mnozí z nás znají z období, kdy během studií ministroval ve Žďárci. V Žarošicích se poutníci zúčastnili hlavní mše svaté a průvodu se sochami. Jeho přímými účastníky z naší farnosti byly dívky v krojích nesoucí sochu Panny Marie. Všem, kteří se poutě zúčastnili, Dušičky 2011

19 patří poděkování. Věříme, že o pouť bude zájem i v příštím roce a krásná tradice zůstane zachována. Další tradiční místo, kam směřují poutníci z naší farnosti, je Vranov u Brna. Poutě zde probíhaly každou neděli od 4. září do 2. října. I letos se na toto poutní místo vydalo několik farníku ze žďárecké farnosti. Slavnostní požehnání pamětní desky P. Josefa Soukopa V neděli 23. října 2011 odpoledne se v Dolních Loučkách uskuteční slavnostní požehnání pamětní desky P. Josefa Soukopa. Ve 14 hodin začne slavnostní mše svatá, které bude předsedat P. Josef Šindar, bývalý děkan tišňovský. Vlastní požehnání bysty, která je umístěna na čelní zdi fary v Dolních Loučkách, proběhne od 15. hodin. Slavnosti se zúčastní také P. Josef Pohanka, P. Pavel Habrovec a P. Zdeněk Kopřiva, bývalí žáci a ministranti otce Josefa Soukopa, kteří s myšlenkou na vytvoření památní desky přišli a velkou měrou se o její vznik zasloužili. Otec Josef Soukop Velký náčelník spravoval farnost Dolní Loučky i Žďárec v letech 1983 až 1989, kdy krátce před revolucí zemřel. Plánované akce Slavnostní požehnání pamětní desky P. Josefa Soukopa Biblické setkání Místo Dolní Loučky Žďárec, farní sál Datum a čas Dětská mše svatá Žďárec Farní kavárna Žďárec, farní sál Poutní mše svatá: sv. Martina Poutní mše svatá: Krista Krále Dolní Loučky Drahonín Farní kavárna s Mikulášem Žďárec, farní sál Dušičky

20 Poslední slovo mají děti Děti, kdo z vás si vzpomene, jak se jmenoval muž, který původně nechtěl Pána Ježíše ukřižovat, ale na naléhání lidí jim ho vydal a umyl si ruce na znamení, že za to nemůže? Po chvilce ticha: Už vím, byl to pirát! Židé slavili a slaví sobotu. Jé, ti se mají, to my musíme vždycky v sobotu dřít na zahradě. Děti, řekněte mi, jak nazýváme Ježíšovy nejbližší přátele? Učebnice. Předškolák má v ruce malou Bibli a čte si nahlas : Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla mimozemšťanům. Mami, představ si, že pan farář hlásil v kostele, že v úterý bude mše svatá za parníky! Žákyně se připravuje na svátost smíření. Hříchy má pečlivě napsány na papírku. Vejde do zpovědnice, vytáhne papírek a čte 1 chleba, 5 rohlíků, 1 máslo Děti se v kostele modlí tak, jak to slyšely : Všichni svatí a slepice Boží, orodujte za nás! Nebe a země jsou plny tvé slámy. Tělocvik ďábla přemáhá. Pana, rozmnož nás a budeme spaseni! Dušičky 2011