Makroekonomická rovnováha a její změny

Transkript

1 Makroekonomická rovnováha a její změny Makroekonomická rovnováha modelu - model nám umožňuje popsat 3 makroeko ukazatele (cenová hladina, HD, nezaměstnanost) agregátní nabídka, je celková nabídka zboží a služeb v ekonomice vyjádřená v peněžních jednotkách agregátní poptávka,vyjadřuje celkové plánované výdaje v ekonomice jako celku během daného období * vyjadřuje úroveň produktu, když jsou výrobní faktory země plně využity při existenci přirozené míry nezaměstnanosti Otázky: 1. Čím mohou být vyvolány změny úrovně? Růst agregátní nabídky: Technickými a technologickými změnami výroby, jejichž důsledkem je růst produktivity práce a kapitálu Změnou makroekonomických regulačních opatření, např. snížením daní nebo snížením úrokových sazeb investičních úvěrů poklesem výrobních nákladů okles agregátní poptávky: růstem výrobních nákladů poklesem produktivity práce a kapitálu zvýšením daní a úrokových sazeb investičních úvěrů 2. Čím mohou být vyvolány změny úrovně? Růst agregátní poptávky: růstem počtu kupujících státními makroeko zásahy, které podporují spotřebu nebo investice, např. snížení úrokových sazeb na úvěry nebo daňové úlevy okles agregátní poptávky: snížením objemu důchodů poklesem počtu kupujících makroeko opatřeními státu, jež omezují spotřebu nebo investice 3. V čem se liší agregátní poptávka od agregátních výdajů? Agregátní poptávka - jsou plánované výdaje při aktuální cenové hladině Agregátní výdaje skutečný bod na, při konkrétní cenové hladině ( skutečné výdaje) 4. Co je důvodem rozlišování pro krátké a dlouhé období? Důvodem je existence fixních nákladů v krátkém období (nájemné, mzdy..) S (krátkodobá ) při rostoucí cenové hladině je rostoucí. 1

2 V dlouhém období se i tyto nákladové položky přizpůsobují růstu cenové hladiny a firmy nebudou mít takový zájem zvyšovat objem produkce a křivka L (dlouhodobá ) se stává vertikální. Časové hledisko L S L.dlouhodobá S..krátkodobá * 6. Jaký je rozdíl mezi klasickou a keynesiánskou teorií v modelu -? Klasický případ předpoklad: pružné ceny a mzdy (když se zvednou mzdy, zvednou se i N) 2. nepružná 3. = C+I+G+X hospodářská politika neúčinná cenová hladina HD U - Keynesiánská situace 2 1. předpoklad nepružných mezd 2. dokonale pružná 3. cenová hladina HD U tzn. zýšení nezaměstnosti 2 1 U zaměstnanost 2

3 říklad č.1 Zakreslete následující případy změny rovnováhy (posunu křivek a ): 1 a) organizace zemí vyvážející ropu (OC) se rozhodla s okamžitou platností zdvojnásobit prodejní ceny ropy (=konst.) b) v Rakousku se zvýšila poptávka po českém zboží díky zlepšující se kvalitě (=konst.) 1 1 c) vláda se rozhodla zrušit dovozní cla na zahraniční zboží (=konst.) d) posledních letech došlo k přílivu vyspělých zahraničních technologií a know-how do českého průmyslu (=konst.) 1 3

4 říklad č.2 Nakreslete a zdůvodněte posuny křivek a v následujících případech a popište, jak se změní úroveň cenové hladiny, reálného produktu a nezaměstnanosti, bez ohledu na potenciální produkt: a) vláda snížila investiční výdaje hrazené ze státního rozpočtu přibližně o 10mld. Kč (=konst.) sníží se vládní výdaje Odstraněno: <sp> 1 b) obchodní banky zvýšily úrokové sazby u vkladů (=konst.) - nezaměstnanost,hd, cena 1 c) v SRN, u důležitého obchodního partnera České republiky, došlo k hospodářskému růstu (-konst.) - růst exportu, 1 Odstraněno: <sp>- 1 d) klimatické podmínky způsobily dlouhotrvající sucho v zemi (=konst.) - nezaměstnanost,cena,hd stagflace 4

5 e) přímé zahraniční investice způsobily lepší kapitálovou vybavenost země (=konst.) Odstraněno: <sp> HD, nezaměst., cena 1 1 f) byla objevena bohatá naleziště ropy a zeního plynu v domácí ekonomice (=konst.) g) v U dojde k recesi 1 h) vláda sníží platy stát. úředníkům =C+Ig+G+X sníží se vládní výdaje 1 i) příchod Albánců do ČR zvýší se poptávka 1 5

6 j) vláda si nakoupí Mercedesy zvýší se import (sníží českou poptávku) Odstraněno: <sp> říklad č.3 konomika je v rovnováze na úrovni potenciálního produktu. Znázorněte a popište, co se stane v krátkém a dlouhém období, pokud se vláda rozhodne snížit daně z příjmů a zároveň zvýšit výdaje státního rozpočtu (vliv na ). C S 1 C dlouhodobá agregátní nabídka S krátkodobá agregátní nabídka 1 * říklad č.4 konomika se nachází v recesní mezeře. a) nakreslete a popište úroveň reálného produktu a nezaměstnanosti. b) podle kynesiánské teorie je tento stav dlouhodobě udržitelný. Zdůvodněte, proč c) doporučují zastánci keynesiánské teorie, aby se ekonomika mohla dostat na úroveň potenciálního produktu? a) rozdíl mezi potenciálem a stavem, který eko nevyužívá b) c) politika na straně =G zvyšování vládních výdajů recesní mezera * 6

7 říklad č.5 Nakreslete stav, kdy označíme ekonomiku za přehřátou. a) popište tento stav. Jaké nebezpečí v sobě skrývá? b) jak funguje přizpůsobovací mechanismus v tomto případě? 1 přizpůsobovací mechanismus * řehřátá eko říklad č.6 Na obrázku je znázorněna hranice výrobních možností země A. Co vyjadřuje hranice výrobních možností? Jakým způsobem ji lze měnit? Jaký je rozdíl mezi hranicí výrobních možností a potenciálním produktem z modelu -? investiční statky Odstraněno: <sp> spotřební statky * S 1 Hranice výrobních možností Výrobní hranice max. dosažitelná výrobní kombinace statků při dané výrobní technologii a výrobních faktorech osun výrobní hranice: 1) zvýšení technologie 2) zvýš. výrobních faktorů Hranice výrobních možností- krátkodobé dosažitelné maximum, dlouhodobě neudržitelné otenciální produkt- nejvyšší dlouhodobě udržitelná úroveň produkce, dlouhodobě optimální 7

8 Měření makroekonomických veličin typu produkt a důchod Výpočet HD v tržních cenách výdajovou metodou: GD M = C + Ig + G + NX C spotřeba domácností Ig hrubé investice G vládní výdaje NX.čistý export (hodnota exportu snížená o import) Výpočet HD v cenách výrobních faktorů výdajovou metodou: GD FC = C + Ig + G + NX Tn Tn nepřímé daně Výpočet národního důchodu: NI = w + i + z + n + s w hrubé mzdy a platy,tj.hrubé příjmy ze závislé činnosti i čisté úroky(přijaté úroky-úroky zaplacené domácnostmi z hrubé zisky firem zapsaných do OR n renty plynoucí z vlastnictví majetku s příjmy firem nezapsaných v OR a samozaměstnavatelů, tj. hrubé příjmy z individuálního podnikání Výpočet HN v tržních cenách metodou důchodovou: GN M = NI + Tn + a a znehodnocení kapitálu (amortizace) Výpočet osobního důchodu: I = NI z u s s t c + F Výpočet disponibilního důchodu: DI = I T d z u nerozdělené zisky s s příspěvky na sociální a penzijní pojištění t c daně firemních zisků F transfery obyvatelstvu T d přímé daně Otázky: 1. Jaké požadavky musí splnit zboží, aby bylo započítáno do GD? produkty vyrobeny v tom období, oceněny cenami, nesmí být dvakrát prodány (nezapočítávají se meziprodukty) 2. Rozdíl mezi GD a GN? Domácí produkt vyroben výrobními faktory na území ČR Národní produkt národní výrobní faktory 8

9 Který je větší v ČR? Domácí příliv zahraničních investic do ČR. 3. Vysvětlete podstatu metod měření produktu a důchodu. důchodová výdajová odvětvová 4. Uveďte rozdíl mezi hrubým a čistým produktem. Čistý produkt zahrnuje pouze čisté investice odečtením amortizace od hrubých investic (In=Ig a), amortizace= odpisy 5. Jaký je rozdíl mezi nominálním a reálným produktem?jaký význam má sledování obou těchto veličin? Nominální: oceněn v běžných cenách Reálný: oceněn ve stálých cenách (srovnatelných, v ČR r. 1995) zjišťujeme tyto ceny kvůli zjištění inflace. HD se vyjadřuje růstem reálného produktu. 6. Co udává deflátor GD? je to poměr mezi nominálním HD reálným HD vyjde nám cenový index 7. Za jakým účelem byl zaveden ukazatel čistý ekonomický blahobyt (NW)? Vyjádřete rozdíl mezi čistým eko blahobytem a GD. Čistý ekonomický blahobyt je to alternativní ukazatel k GD, aby lépe vyjádřil životní úroveň. Co není zachyceno v GD, do blahobytu se připočítá + hodnota volného času: zvyšuje životní úroveň + zvyšování kvality výrobků: počítače + výrobky a služby, které vyprodukujeme pro sebe a pro rodinu (netržní produkce uvaříme si jídlo, zahrádkaření, kutilství) + stínová ekonomika - šedá: legální aktivity, ale nejsou zdaněny - černá: prodej zbraní, (toxické, radioakt. odpad ), obchod s lidmi, drogy odečítá se: - škody na životním prostředí (výdaje na obranu) Y = C + S HD = C + I + G + X 8. Co vyjadřuje ekonomická síla a ekonomická úroveň země? konomická síla: vyjádřena GD celkově konomická úroveň: vyjádřena GD rozpočítaný na 1 obyvatele Velká síla i úroveň: USA, Japonsko, Německo úroveň, síla: Švýcarsko, Kuvajt (ropné státy), Lucembursko, Irsko, Finsko úroveň síla: Rusko, Čína, Indie, Brazílie, Indonésie 9

10 úroveň síla: Makedonie, Moldavsko, v Africe, Haiti říklad č. 1 Fiktivní ekonomika země A má následující vybrané ekonomické veličiny (vyjádřeny v mld. USD) JSpotřeba domácností 14,50 JHrubá tvorba fixního kapitálu 5,29 Mzdy, platy celkem 8,90 Čistý export důchodu z vlastnictví aktiv -0,30 Čisté úroky 0,90 JImport 10,18 JHrubá tvorba zásob a rezerv 0,96 Amortizace 2,40 římé daně 1,92 říspěvky na soc. a penzijní pojištění 2,30 Jxport 9,57 Transfery 3,70 JVýdaje vlády 6,84 říjmy firem nezapsaných v OR a 3,96 samozaměstnavatelů Nepřímé daně 3,12 Zisky firem zapsaných v OR 6,50 Renty z vlastnictví majetku 1,20 Nerozdělené zisky firem 2,10 Daně z firemních zisků 2,60 Z uvedených údajů vypočtěte: 1) hrubý domácí produkt metodou výdajovou a) v tržních cenách (GD M )J GD M = C + Ig + G + NX GD = 14,5 + 5,29 + 0,96 + 6,84 + (-0,61) = 26,98 export import (9,57-10,18) Ig hrubá tvorba fixního kapitálu, Hrubá tvorba zásob b) v cenách výrobních faktorů GD FC = C + Ig + G + NX Tn GD FC = 26,98 3,12 = 23,86 c) čistý domácí produkt ND = C + G + In + NX In = Ig - a = 26,98 2,4 = 24,58 In = 6,25 2,40 = 3,85 (GD a) 2) národní důchod (NI) metodou důchodovou: 10

11 NI = w + s + r + z + i NI= 8,9+3,96+1,2+6,5+0,9 = 21,46 4) hrubý národní produkt GN = NI + Tn + a = 21,46+3,12+0,96= 25,54 5) osobní důchod (I) a osobní disponibilní důchod (DI) I = NI z u s s t c + F I = 21,46 2,1 2,3 2,6 + 3,7 = 18,16 DI = I T d DI = 18,16 1,92 = 16,24 Transfery příspěvky co dostanou domácnosti od státu říklad č. 2 GD lze měřit i odvětvovou metodou. Vypočtěte přidanou hodnotu na každém stupni výroby v následujícím jednoduchém příkladu: Výroba ovocného kompotu: říjem pěstitele od výkupny 3,50 Kč 0 3,5 říjem výkupny od zpracovatele 6,00 Kč 3,5 2,5 říjem zpracovatele od velkoobchodu 12,00 Kč 6 6 říjem velkoobchodu od prodejny 14,50 Kč 12 2,5 říjem prodejny od spotřebitele 17,50 Kč 14,5 3 17,50 Kč říklad č. 3 Které z následujících položek nezahrnujeme do GD: a) příjem z prodeje ojetého automobilu už byl prodaný někdy dříve b) platy vysokoškolských učitelů c) příjmy z prodeje mouky spotřebitelům na finální použití d) příjmy z pronájmu půdy v běžném období e)podpora v nezaměstnanosti transfer, není žádná protihodnota (práce) f) příjmy z prodeje pneumatik firmě Škoda a.s. použité pro výrobu osobních automobilů meziprodukt říklad č. 4 Napište, na který makroeko ukazatel mají vliv následující případy a zdůvodněte proč: a) znečištění řeky v blízkosti chemického závodu odečítá se b) pomoc příbuzných při stavbě rodinného domku přičítá se c) zvýšení kvality domácího elektrotechnického průmyslu přičítá se následující případy mají vliv na čistý ekonomický blahobyt škody na životním prostředí se odčítají 11

12 eníze a peněžní sektor v makroekonomii Rovnice směny: * = M * V Multiplikátor nabídky peněz: DD = DR * 1/r cenová hladina reálný produkt M množství peněz v oběhu V rychlost oběhu peněz D přírůstek depozit R přírůstek rezerv r míra povinných minimálních rezerv Otázky: 1. Vyjmenujte a popište běžně užívané peněžní agregáty a seřaďte je podle stupně likvidity. M0 oběživo (bankovky, mince) M1 vklady na požádanou (vklady bez výpovědní lhůty) M2 vklady s krátkod.výpověď. lhůtou M3 dlouhodobé termínované vklady L krátkodobé C, obligace, pokladniční poukázky D úvěry ( hypotéky, obligace) 2. Jaký tvar má poptávka po penězích v hotovosti ve vztahu k růstu úrokových sazeb z vkladů, k růstu důchodů a k růstu cenové hladiny? Vyjmenujte motivy držby peněz podle J.M.Keynese (teorie preference likvidity) očekáváme nárůst cenové hladiny uložit do deviz, valut (starožitnosti, zlato ) hladina roste roste poptávka, musím nosit víc peněz Motivy držby peněz podle Keynese: 1. transakční 2. opatrnostní 3. spekulační působí opačným způsobem dochází k růstu úrok.sazeb ve zvláštní situaci, kdy lidé spekulují, že úroky se mohou ještě zvýšit 3. Jaký je rozdíl mezi apreciací, depreciací, devalvací a revalvací? Apreciace zhodnocení měny tržní cestou na základě změny S, D Depreciace znehodnocení měny tržní cestou na základě změny S, D Revalvace zhodnocení měny úředním zásahem (Centrál.banky) změní kurs Devalvace- znehodnocení měny úřední cestou (CB) 4. Čím je určen celkový vývoj nabídky peněz v ekonomice? 12

13 Centrální banka Odstraněno: <sp> M množství peněz i úroková míra CB kontroluje nabídku peněz XOGNNÍ OJTÍ NABÍDKY NĚZ Odstraněno: i SM CB pustí více peněz do eko, sníží se úroky NDOGNNÍ OJTÍ OTÁVKY NĚZ DM M SYSTÉM DVIZOVÝCH KURSŮ 1. evní (fixní) pevné (není přípustná odchylka) s oscilačním pásmem (vyhlásí v jakém pásmu se bude pohybovat) 2. lovoucí (floating)- kurs se utváří tržním způsobem na základě S a D řízený floating (CB může zasáhnout a ovlivnit kurs) volný floating (CB vůbec na vývoj kursu nereaguje) 5. V jakém režimu měn. kursu může docházet k apreciaci/depreciaci? v režimu plovoucích kursů - v systému pevného kursu revalvace, devalvace 6. Jaký význam mají devizové intervence CB ve vztahu k očekávané změně měnových či devizových kursů? Uveďte příklady: devizové intervence- zásahy, opatření CB s cílem ovlivnit devizový kurs a) přímé intervence operace na deviz. trzích (nákup, prodej zahr.měny) b) nepřímé intervence změna úrokových sazeb (posílení domácí měny příliv zahr. kapitálu- krátkodobého) verbální intervence představitel CB vystoupí s projevem ns krátkou dobu klesne 7. Vysvětlete kvantitativní teorii peněz z pohledu klasické ekonomické teorie a monetarismu. 13

14 Kvantitativní teorie peněz peníze jsou neutrální Neutralita = změna množství peněz v oběhu ovlivní pouze nominální veličiny, neovlivní reálné veličiny Nominální veličiny cena () Reálné veličiny produkt (), zaměstnanost (U)/nezaměstnanost ROVNIC SMĚNY KT původ v neoklasické ekonomii (Fischer) M. V =. M = charakter konstanty říklad č. 1 Odvoďte z rovnice směny rovnici pro výpočet rychlosti oběhu peněz. Co vyjadřuje tento ukazatel? Vypočítejte rychlost oběhu peněz, pokud znáte následující údaje: Množství peněz v oběhu 200 mld. Kč Nominální produkt 1200 mld. Kč M x V = x 200 V = V = = 6 6krát oběhne trhem 200 říklad č. 2 Určete z rovnice směny velikost reálného produktu, pokud cenová hladiny je na úrovni 1,05, množství peněz 350 mld. Kč a rychlost oběhu peněz 3. V 3 1,05 M 350 mld. Kč = = 1000mld. Kč 1,05 říklad č. 3 V ekonomice je množství peněz v oběhu 400 peněžních jednotek, rychlost oběhu peněz 4, cenová hladina 8, reálný produkt 200 jednotek. Co způsobí podle klasické teorie zvýšení množství peněz v ekonomice o 100 peněžních jednotek v krátkém období? M=400 p.j., V=4, =8, =200 p.j. M V 2000 = = říklad č. 4 14

15 V tomto příkladě vycházíme z úvodních údajů příkladu č. 3. Co musí udělat centrální banka, aby se zvýšil reálný produkt o 50%, pokud předpokládáme konstantní rychlost oběhu peněz a zvýšení cenové hladiny o 2 jednotky? M=400 V=4 (konst.) =8 =200 x 1,5 = 300 M x V = x M = = jednotek říklad č. 5 Opět vycházíme z údajů příkladu č. 3. Co se stane s reálným produktem, pokud se množství peněz zvýší o 50%, rychlost oběhu peněz se nezmění a dojde ke stoprocentnímu růstu cenové hladiny? V=4 M=400 = = = říklad č. 10 i a) vyjádřete vztah mezi poptávkou po reálných peněžních zůstatcích a úrokovou sazbou. Co vyjadřují alternativní náklady držby peněz? Nakreslete funkci poptávky po reálných peněžních zůstatcích. MD M Držíme hotovost, obětujeme úrok, který bychom mohli získat i SM b) Co ovlivňuje nabídku peněz? Vyjádřete matematicky nabídku reálných peněžních zůstatků. Závisí nabídka reálných peněžních zůstatků na úrokové míře (za předpokladu, že centrální banka plně kontroluje množství nabízených peněz)? Nakreslete funkci nabídky reálných peněz. CB plně kontroluje M 15

16 říklad č. 11 Znázorněte graficky, pomocí nabídky a poptávky po měně dva trhy, trh české koruny a trh německé marky při rovnovážném kursu 20Kč/DM. a) co se stane na trhu Kč a DM, když v ČR vzroste inflace a v Německu zůstane stejná? Kč DM 22 SDM SDM TRH NĚMCKÉ MARKY apreciace německé marky Naše zboží je dražší, Němci upřednostní své zboží klesne poptávka po koruně 20 DDM DDM DM TRH ČSKÉ KORUNY depreciace české koruny zvýší se nabídka Kč obchodníci jsou na devizový trh a chtějí nakoupit trh za cizí měnu DM Kč 0,05 SKč SKč D, S koruna je levnější 0,04 DKč b) Jak se změní kurs trhu Kč vůči DM, když vzroste reálná úroková míra v České republice, zatímco v Německu zůstane na stejné úrovni? DKč Kč DM Kč SKč SKč ARCIAC motivuje to investory, kteří hledají vysoké zhodnocení peněz poptávají korunu, nabízení zahraniční měnu DKč DKč Kč DM SDM DKč SDM DRCIAC S němečtí investoři nabízení marku D Češi se budou po DM poptávat míň DDM DDM Kč 16

17 říklad č. 14 a) jakému kursu odpovídá směna 500 USD za Kč? b) jaký je vzájemný kurs DM/CHF, pokud jsou kotovány následující kursy obou měn k USD: kurs CHF/USD = 1,4010 kurs DM/USD = 1,6010 a) 14000/500 = 28Kč/ USD b) CHF = 1, CHF = 39,228 DM = 44,828 44,828 DM/CHF = = 1,143 39,228 říklad č. 15 Z hlediska mezinárodního toku kapitálu má úroková míra velký vliv na devizový kurs (je důležité si uvědomit rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou) a) vysvětlete teorii parity úrokové míry. Definujte pojmy promptní kurs, termínový kurs a úrokový diferenciál Nominální úroková míra např. 8% Reálná úroková míra očištěná o inflaci (tzn. je inflace dostanu např. jen 6%) romptní kurs současný (aktuální) kurs na trhu v čase t Termínový kurs stanoví se v čase t + 1 (nyní do budoucna) Úrokový diferenciál rozdíl v úrokových sazbách jednotlivých zemí b) předpokládejme domácí ekonomiku USA a zahraniční ekonomiku VB s devizovým kursem 1,60USD/GB. Americký investor hodlá investovat do cenných papírů USD. Domácí roční úroková míra je 7%, ve VB 5%. Jaký výnos bude mít investor po roce, pokud investoval: v USA ve VB při termínovém kursu 1,65 USD/GB 1) USA: = USD 17

18 ) VB: GB = 5% = GB 1,6 1,65 USD/GB = USD je výhodnější Trh práce a nezaměstnanost Výpočet míry nezaměstnanosti: U = U/L. 100 (%) u míra nezaměstnanosti U počet nezam., aktivně hledajících práci a registrovaných na úřadech práce L počet ekonomicky aktivního obyvatelstva W 200 Kč/h D L Otázky: 20 lidí L 1) Čím je určena poptávka po práci? Do jaké doby jsou firmy ochotny zvyšovat poptávku po práci? Vyjádřete poptávku po práci graficky. optávka firmy Nabídka domácnosti Firmy jsou ochotny zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání mezních nákladů práce s příjmem z mezního produktu práce. Mezní náklady (MC) mzda Mezní příjem z výrobního faktoru(mr L ) práce 2) Na čem je závislá nabídka práce? Do jaké doby jsou lidé nabízející práci ochotni zvyšovat nabídku práce? Co sehrává významnou roli při rozhodování domácností o nabídce práce v liberálním státě? Vyjádřete nabídku práce graficky a vysvětlete substituční a důchodový efekt. Individuální nabídka práce W S L Důchodový efekt Substituční efekt s rostoucí mzdovou sazbou budou lidé nahrazovat volný čas prací Jednotlivec se rozhoduje kolik hodin bude pracovat rozhoduje se mezi volným časem nebo jestli si chce koupit volné statky (jestli bude pracovat) L W S L Tržní nabídka práce Křivka končí vertikálním tvarem 18 L

19 3) Jaké základní typy nezaměstnanosti existují na současných trzích práce ve státech s fungující tržní ekonomikou? Dobrovolná Nedobrovolná Sezónní zemědělství, stavebnictví Dlouhodobá např. po 3letech člověk přestává mít návyky pracovat Frikční krátkodobá, málo závažná, např. změna zaměstnání Strukturální dlouhodobá, nejzávažnější. ozitivní vývoj v jednom odvětví např. programátoři, vysoce kvalifikované pracovní síly X krach, nezaměstnanost v druhém odvětví např. horníci, hutnictví, textilní výroba SMorava, SČechy Cyklická když klesá produkt, roste nezaměstnanost spojena s hosp. cyklem 4) Co vyjadřuje tzv. přirozená míra nezaměstnanosti? odpovídá potenciálnímu produktu - nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti při které nedochází k inflačním tlakům - cca 5% 5) Vysvětlete, jak klasičtí ekonomové a keynesiánci odůvodnili existenci nezaměstnanosti. Graficky znázorněte klasickou a keynesiánskou nezaměstnanost. (Neo)klasický přístup W S L Byli by ochotni pracovat, ale za vyšší mzdu Rovnovážná mzdová sazba D L W Zaměstnaní dobrovolně nezaměst. S L L Keynes 6700 Kč stát přijde s tím, že minimální mzda je Kč D L zaměstnaní N D L 19

20 státní zásahy, zvýšení agregátní poptávky, veřejně prospěšné práce N nedobrovolně nezaměstnaní D dobrovolně nezaměstnaní Nedobrovolná nezaměstnanost hledají práci, jsou ochotní pracovat za obvyklou tržní sazbu, řada z nich i za mzdu nižší, ovšem práci nenajdou 6) Jaké jsou ekonomické a sociální dopady nezaměstnanosti, zejména nedobrovolné? nezaměstnanost = pracuje málo lidí dopad na produkt nedochází k efektivní alokaci zdrojů, výrobní faktory nejsou efektivně využity neefektivnost celého hospodářského systému dopad na státní rozpočet negativní, rostou podpory a sociální dávky snižuje se životní úroveň obyvatelstva pokles příjmů sociálně patologické jevy: sebevraždy, kriminalita, alkoholismus, rozvodovost 7) Která opatření může stát provádět, aby přispěl ke snížení nedobrovolné nezaměstnanosti - podle toho z které pozice se na to dívám: 1) Úřad práce zprostředkovává nabídku a poptávku po práci + rekvalifikace 2) zvyšování role státu v ekonomice (veřejně prospěšné práce) Keynes zvyšování agregátní poptávky (dotace krachujícím podnikům nejméně efektivní) legislativa pracovní právo motivace, demotivace zneužívání sociálních dávek říklad č. 1: Zařaďte uvedené osoby mezi ekonomicky aktivní nebo neaktivní obyvatelstvo: osoba po ukončení studie, která hledá zaměstnání A osoba po ukončení studia, která tráví své poslední prázdniny v zahraničí N student hledající v inzertních časopisech vhodnou brigádu N dělník, který je už půl roku nemocen z důvodu pracovního úrazu A dělník, léčící se půl roku z úrazu, který utrpěl o dovolené A dělník, který nepracuje z důvodu stávky A důchodce pracující jako noční hlídač A důchodce, který odešel do předčasného důchodu, přestože je práceschopný N říklad č. 2: Ke konci třetího čtvrtletí 1997 byla míra nezaměstnanosti v ČR 4,8%. konomicky aktivní obyvatelstvo činilo osob. a) vypočítejte počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní b) diskutujte o tom, nakolik je toto číslo věrohodné, případně proč se může lišit od skutečného počtu nezaměstnaných 20

21 a) ,8/100 = nezaměstnaných b) kdo přijde na Úřad práce, tak je zaregistrován jako nezaměstnaný, přitom nejsou započítáváni lidi, kteří pracují načerno ( zneužívání sociálních dávek) říklad č. 3: V březnu 1997 evidovaly Úřady práce v ČR nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 3,9%. Dále bylo uvedeno, že oproti minulému měsíci poklesl počet lidí bez práce o 7061 osob. a) vypočítejte počet ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR b) vypočítejte míru nezaměstnanosti v únoru 100 a) = , b) 100 = 4,04% Cenová hladina a inflace Výpočet míry inflace: cenová. hladina( t) cenová. hladina( t 1) Míra inflace (rok t) = 100(%) cenová. hladina( t 1) Otázky: 1) Definujte pojem míra inflace. Které jsou základní příčiny inflace?co vyjadřuje tzv. setrvačná inflace? - inflace je projev makroekonomické nerovnováhy - inflace X deflace - průvodním znakem inflace je růst cenové hladiny nebo všeobecný pokles kupní síly peněz Míra inflace kvantifikuje výši inflace Desinflace snížení míry inflace Deflace pokles cenové hladiny Setrvačná inflace přetrvává na nějaké úrovni, přestože původní příčiny už pominuly. řetrvává v důsledku inflačních očekávání. 21

22 2) Graficky znázorněte a vysvětlete inflační spirálu ceny mzdy za předpokladu neanticipované inflace. inflační spirála zvyšuje se zvyšují se mzdy zvyšují se náklady firem neustálé zvyšování doprava, snižování doleva Inflační spirála 3) Graficky znázorněte a vysvětlete inflační spirálu náklady ceny za předpokladu neanticipované inflace. 4) Graficky znázorněte a vysvětlete možný výsledek anticipované inflace při málo pružných či zcela nepružných mzdách v krátkém období. 5) Jaké jsou důsledky inflace? znehodnocení fixních důchodů zvýhodňuje dlužníka, znevýhodňuje věřitele dopad na export, měnový kurs říklad č.1: Vypočítejte CI pomocí Laspeyresova cenového indexu, jestliže znáte zjednodušené výdaje domácností ve dvou po sobě následujících letech: p 0 p 0 q 0 p 1 p 1 q 0 Výdajové položky Cena v ZR(Kč) Výdaj v ZR(Kč) Cena ve SR(Kč) Výdaj ve SR(Kč) Mléko Jízdenky MHD 0, Kalhoty Nájem Knihy součet X 5000 X 6400 ozn. ZR základní rok SR sledovaný rok Váha = jaké místo zaujímá položka ve spotřebitelském koši (v %) I=celková cenová hladina (rok t-1) celková cen. hladina (rok t) *100% celková cenová hladina (rok t-1) CI = Σ q 0i * p 1i Σ q 0i * p 0i q 0i. množství p 1i. cena běžného období p 0i. cena základního období CI index spotřebitelských cen tzv.spotřební koš 6400 CI = = 1, 28 zvýšení 28% 5000 říklad č. 2: 22

23 Vypočítejte CI pomocí vah v základním a v běžném období v následujícím hypotetickém příkladě (v jednotkách): =100% p 0 p 1 Skupina Váha Cena v základním období Cena v běžném období otraviny Doprava Odívání Bydlení CI CI 0, , , , = = 1,087 0, , , , = 8,7% říklad č.3 : Vypočítejte míru inflace ve fiktivní zemi A k prosinci 1997, znáte-li hodnoty indexů spotřebitelských cen jednotlivých skupin: Skupiny p 0 p 1 12/96 12/97 otraviny, nápoje, tabák 121,8 136,8 Odívání 129,5 146,8 Bydlení 135,3 179,3 Zařízení a provoz domácností 112,6 125,4 Zdravotnictví 104,7 117,6 Doprava 120,7 128,7 Volný čas 125,3 138,5 Vzdělávání 172,6 211,2 Veřejné stravování 115,0 140,0 Ostatní zboží a služby 120,0 135,4 (prosinec 1993 = 100) ozn. Míru inflace počítejte za každou skupinu zvlášť. 1) potraviny, nápoje tabák I = 136,8/121,8 I = 1,123 * 100 = 112,3 ceny se zvýšily o 12,3% 2) odívání I = 146,8/129,5 = 1,134 * 100 = 113,4 ceny se zvýšily o 13,4% 3) bydlení I = 179,3/135,3 = 1,325*100 = 132,5 ceny se zvýšily o 32,5% 4) zařízení a provoz domácností I = 125,4/112,6 = 1,114 ceny se zvýšily o 11,4% 5) zdravotnictví I = 117,6/104,7 = 1,123 ceny se zvýšily o 12,3% 23

24 6) doprava I = 128,7/120,7 = 1,066 ceny se zvýšily o 6,6% 7) volný čas I = 138,5/125,3 = 1,105 I = 10,5% (ceny se zvýšily o 10,5%) 8) vzdělávání I = 211,2/172,6 = 1,224 ceny se zvýšily o 22,4% 9) veřejné stravování, ubytování I = 140,0/115,0 = 1,217 ceny se zvýšily o 21,7% 10) ostatní zboží a služby I = 135,4/120,0 = 1,128 ceny se zvýšily o 12,8% říklad č.4 : V tabulce je uvedena výše nominálního GN (v mld.usd) a deflátor GN za rok 1969, 1979 a 1989 v dané ekonomice: Ukazatel/rok Nominální GN 963,9 2508,2 5233,2 Deflátor GN(v %) 39,8 78,6 126,3 a) vysvětlete význam deflátoru GN Cenový deflátor HD představuje cenový index používaný k odstranění inflace. Je to vážený průměr cenových změn všech komodit v HD, přičemž každý statek je dán váhou svého procentuálního podílu na celkovém HD. Cenový deflátor = nominální HD/reálný HD b) vypočítejte reálný GN za každé období reálný GD = nominální GD/deflátor rok 1969: 963,9/0,398 = 2421,86 mld. USD rok 1979: 2508,2/0,786 = 3191,09 mld. USD rok 1989: 5233,2/1,263 = 4143,48 mld. USD c) řekněte, kdy může být reálný GN větší než nominální pokud je deflátor pod 100%. pokud jsme před rokem stálých cen : R GD>N GD 24

25 pokud jsme po roce stálých cen : N GD> R GD říklad č.5 : Doplňte tabulku: (ozn. Doplněné výpočty kurzívou) Ukazatel/rok N GN (mld.usd) 4524,3 4881,6 5233,2 R GN (mld.usd) 3853,7 4024,4 4143,5 Deflátor GN 117,4% 121,3 126,3 Sloupec 1. Deflátor GN = 4524,3/3853,7 = 1,1740*100 = 117,4% Sloupec 2. N GN = 4024,4*(121,3/100) = 4881,6 mld. USD Sloupec 3. R GN = 5233,2/1,263 = 4143,5 mld. USD 25