7/30 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Členský stát: Česká republika. Průvodní dokument k ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2012) XXX draft 7/30 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Členský stát: Česká republika Průvodní dokument k ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ týkající se provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) Plány povodí CS CS

2 1. OBECNÉ ÚDAJE Obrázek 1.1: Mapa oblastí povodí Mezinárodní oblasti povodí (v rámci EU) Mezinárodní oblasti povodí (mimo EU) Národní části oblastí povodí (v rámci EU) Země (mimo EU) Pobřežní vody Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) 1

3 Česká republika má celkovou plochu km ² a 10,5 milionů obyvatel. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je stále strojírenství, zejména výroba automobilů, obráběcích strojů a strojírenských výrobků. Na východě země, na Moravě, je důležitý železárenský a ocelářský průmysl. Orná půda pokrývá přibližně 39 % rozlohy země, jiná zemědělská půda 15 % a lesy 33 %. K hlavním plodinám patří kukuřice, cukrová řepa, brambory, pšenice, ječmen a žito. Území České republiky leží ve třech mezinárodních oblastech povodí (OP): povodí Dunaje, povodí Labe a povodí Odry. Informace o rozloze národních částí oblastí povodí, včetně zemí sdílejících povodí, jsou uvedeny v následující tabulce: OP Název Rozloha (km 2 ) Země sdílející povodí CZ_1000 Dunaj (Danube) AT, PL, SK CZ_5000 Labe (Elbe) AT, DE, PL CZ_6000 Odra (Oder) DE, PL Tabulka 1.1: Přehled oblastí povodí České republiky Zdroj: Plány oblasti povodí oznámené WISE 1 : Podíl České republiky na příslušných oblastech povodí je 2,7 % (Dunaj), 33,7 % (Labe) a 5,9 % (Odra). Název mezinárodní oblasti povodí Národní část oblasti povodí Země sdílející povodí Kategorie koordinace 1 km² % Dunaj CZ_1000 AT, PL, SK ,7 Labe CZ_5000 AT, DE, PL ,7 Odra CZ_6000 DE, PL ,9 Tabulka 1.2: Povodí přesahujících hranice států podle kategorií (viz pracovní dokument útvarů Komise oddíl 8.1) a procentní podíl v České republice 2 Kategorie 1: Dohoda o spolupráci, orgán pro spolupráci, platný plán povodí. Kategorie 2: Dohoda o spolupráci, fungující orgán pro spolupráci. Kategorie 3: Platná dohoda o spolupráci. Kategorie 4: Formálně spolupráce nefunguje. Zdroj: Srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU. 1 V této příloze jsou uvedeny údaje, které nahlásil členský stát WISE, a tyto údaje mohly být od přijetí plánů povodí aktualizovány. Z toho důvodu mohou existovat určité nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v plánech povodí a WISE. 2 Kategorizace stanovená na základě srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU (úloha 1b: mezinárodní koordinační mechanismy). 2

4 2. SITUACE OHLEDNĚ OHLÁŠENÍ PLÁNU POVODÍ A PLNĚNÍ POŽADAVKŮ 2.1 Přijetí plánů povodí Plány povodí v České republice byly vypracovány na třech úrovních: Plány A mezinárodní plány povodí Plány B plány národních částí mezinárodních povodí Plány C plány oblastí povodí. Všechny plány, tj. plány národních částí mezinárodních povodí, mezinárodní plány povodí i plány oblastí povodí, byly schváleny. Mezinárodní plány povodí schválili vedoucí delegací komisí pro ochranu Dunaje, Labe a Odry (Labe 2. října 2009, Dunaj 10. prosince 2009, Odra 12. března 2010). Plány oblastí povodí schválily krajské orgány (v různých termínech do 22. prosince 2009). 2.2 Hlavní přednosti a slabiny Hlavní přednosti plánů jsou tyto: Obsah a všechny metodiky při přípravě plánů povodí (včetně těch, které se týkají vymezení vodních útvarů, charakterizace, vyhodnocení dopadů a vlivů, posouzení rizik, stanovení programů monitorování a posouzení stavu) byly na vnitrostátní úrovni koordinovány. Hlavní vnitrostátní cíle v oblasti životního prostředí byly koordinovány v rámci mezinárodního plánu povodí. U všech tří úrovní plánů povodí se uskutečnila veřejná konzultace a vhodné připomínky byly do plánů zapracovány 3. Většina významných vlivů byla jednoznačně určena. Metodiky pro posouzení chemického stavu povrchových vod a podzemních vod vycházejí z pokynů CIS a byly srozumitelně vysvětleny (povrchové vody pouze v plánech C). Fyzikálně-chemické kvalitativní složky byly posouzeny u všech útvarů povrchových vod. 3 Jak uvedly české orgány, i když nepředložily podrobné údaje. 3

5 V plánech C byly připraveny seznamy výsledků posouzení a plánovaných opatření pro jednotlivé vodní útvary (povrchové a podzemní vody). Všechna plánovaná opatření mají jasnou spojitost s konkrétním vodním útvarem. Hlavní slabiny plánu jsou tyto: Různé úrovně plánů nejsou dostatečně harmonizovány. Pro biologické posouzení nebyly stanoveny žádné typově specifické referenční podmínky. Pro posouzení složek biologické kvality nebyly použity výsledky mezikalibračního porovnání. Ekologický potenciál nebyl vymezen u vodních toků, pouze u silně ovlivněných jezer (nádrží). Posouzení ekologického stavu bylo dost zjednodušeno složky biologické kvality byly použity pouze pro bentické bezobratlé a v některých případech pro ryby a chlorofyl a. V plánech povodí nebyly uvedeny žádné vztahy mezi složkami biologické kvality a fyzikálně-chemickými kvalitativními složkami. Mnohá opatření jsou pouze obecné povahy nebo jsou plánována pro příští cyklus plánů povodí. U některých opatření v plánech povodí nebyl jasně stanoven orgán odpovídající za jejich provádění. 3. SPRÁVA 3.1 Harmonogram provádění Všechny plány povodí byly zaslány Komisi dne 22. března 2010 a několik z nich (např. plány B, soubory týkající se útvarů povrchových vod či chráněných oblastí) byly předloženy znovu v období od dubna do prosince Konzultace podle článku 14 rámcové směrnice o vodě proběhly takto: Časový plán a program prací: 30/11/2006 Významné problémy hospodaření s vodou: 30/09/2007 Návrhy plánů povodí: 22/12/2008 4

6 3.2 Správní opatření oblasti povodí a příslušné orgány V České republice byly připraveny tři různé úrovně plánů: i) Mezinárodní plány povodí pro Dunaj, Labe a Odru (plány A), koordinované příslušnými mezinárodními komisemi pro jednotlivá povodí, ii) plány národních částí mezinárodních povodí Dunaje, Labe a Odry (plány B), koordinované ministerstvem životního prostředí, a iii) osm plánů oblastí povodí (plány C), koordinovaných českou komisí pro plánování v oblasti vod. Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí. Kvůli zeměpisné poloze státních hranic se malé části oblastí povodí (oblasti povodí Dunaje a Odry) nacházejí odděleně od hlavní plochy povodí a v prvních plánech byly připojeny k oblasti povodí Labe, v důsledku čehož byly vypracovány plány pro osm oblastí povodí (plány C). Plány národních částí mezinárodních povodí (plány B) však zahrnují všechny významné části oblastí povodí, včetně těchto malých oddělených oblastí. Česká republika oznámila, že ve druhém cyklu plánů povodí bude vypracováno deset plánů dílčích povodí. 3.3 Plány povodí struktura, úplnost, právní postavení Struktura všech tří plánů národních částí mezinárodních povodí ČR (plány B) se řídí strukturou plánu mezinárodního povodí Labe a v plánech je uveden především stručný přehled výsledků, zatímco další informace lze nalézt v plánech oblastí povodí (plány C). Plány národních částí mezinárodních povodí odkazují na příslušné mezinárodní plány, které jsou k dispozici na těchto adresách: Dunaj: Labe: Odra: Ministerstva životního prostředí a zemědělství jsou příslušnými orgány pro provádění rámcové směrnice o vodě. K dalším státním orgánům zúčastněným v procesu jsou ministerstvo dopravy, ministerstvo zdravotnictví a další ministerstva, která mají specifické úkoly v oblasti vodohospodářství vyplývající z rámcové směrnice o vodě a ze souvisejících směrnic. Za přijetí plánů dílčích povodí odpovídají krajské orgány. Vnitrostátní přístup k provádění rámcové směrnice o vodě byl dodržen na celém území České republiky, mezi jednotlivými oblastmi povodí nebo dílčími povodími nebyly shledány žádné zvláštní rozdíly. Požadavky rámcové směrnice o vodě byly implementovány do českých právních předpisů zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění zákona č. 150/2010 Sb. Plány národních částí mezinárodních povodí (úroveň B) schvaluje vláda a plány oblastí povodí (úroveň C) schvalují kraje. Právní účinek stávajících plánů povodí z prvního plánovacího cyklu byl upraven. Jak stávající plány národních částí mezinárodních povodí, tak regionální plány oblastí povodí 5

7 byly rozděleny na závaznou a nezávaznou (doporučenou) část. Závazné části byly schváleny a zveřejněny ve formě legislativních aktů. Závazná část plánu národních částí mezinárodních povodí byla schválena a konkrétně vydána ve formě nařízení vlády; závazné části regionálních plánů oblastí povodí byly schváleny a vydány v podobě nařízení rady kraje. Závazné části výše uvedených plánů jsou závazné pro všechny. Právní status příštích plánů povodí zřejmě projde změnou, bude se jednat o odvětvové plány, které mají stejné postavení jako plány a programy v jiných odvětvích, např. v dopravě nebo obchodu. Nebudou mít formu právního předpisu, a tudíž budou podřízeny všem platným právním předpisům. Plány povodí představují v současné době podkladové dokumenty pro výkon veřejné správy, především pro postupy související s územním plánováním a se zákonem o vodě. Z toho důvodu musejí orgány zapojené do postupů v rámci územního plánování a zákona o vodě zohledňovat i stávající plány povodí. Požadavek zohledňovat znamená, že orgány nemusí jednat v souladu s plány povodí, pokud mohou poskytnout dostatečné odůvodnění, proč tak nečiní; na druhé straně patří k požadavkům plánů povodí závazné vyjádření vodohospodářských orgánů, které má právní účinek na všechny dotčené postupy. Samotné plány povodí neznamenají práva a povinnosti pro jednotlivce, ale jsou závazné pro vodohospodářské orgány a pro orgány územního plánování ve městech i na venkově. Práva a povinnosti pro jednotlivce byly zavedeny jednotlivými rozhodnutími, která byla vydána, změněna nebo zrušena na základě plánů povodí. Současné plány povodí souvisejí se jednotlivými rozhodnutími. Stávající plány povodí v prvním cyklu plánování, environmentální cíle a programy opatření jsou zahrnuty do závazné části plánů povodí, a proto jsou závazné pro všechny, včetně orgánů vydávajících povolení. Plány povodí, které jsou připravovány pro druhý cyklus plánování, nebudou formálně závazné. Environmentální cíle v nich obsažené jsou však pro orgány v podstatě závazné, neboť tyto cíle musí minimálně aplikovat na nová rozhodnutí. Kromě toho jsou povinny přezkoumávat nebo zrušit stará rozhodnutí, která nejsou s těmito cíli v souladu. 3.4 Konzultace s veřejností, zapojení zúčastněných stran Strategie na zapojení veřejnosti do procesu vypracování plánů povodí (zejména pokud jde o dílčí povodí) byly vypracovány v roce Veřejnost se podílela již na přípravě těchto strategií. Následně byly v letech 2006, 2007 a 2008 vypracovány podrobné akční plány na zapojení veřejnosti, které se zaměřily na veřejné konzultace. V průběhu přípravy plánů C proběhly konzultace s veřejností ve třech fázích: i) oznámení časového plánu; ii) oznámení hlavních témat oblasti hospodaření s vodou a iii) oznámení návrhu plánů C. Obdržené připomínky byly posouzeny a v příslušných dokumentech byly provedeny změny. Připomínky se většinou týkaly navrhovaných opatření a návrhů ohledně nových oblastí akumulace povrchových vod. Pravidelně rovněž byly pořádány krajské semináře pro veřejnost i konkrétní skupiny hlavních uživatelů vody. 3.5 Mezinárodní spolupráce a koordinace Česká republika je signatářem úmluv týkajících se ochrany Dunaje, Labe a Odry a smluvní stranou jejich mezinárodních komisí. Otázky týkající se spolupráce v celém povodí a 6

8 přeshraniční problémy týkající se oblastí povodí se řeší v komisích sestavených na bilaterální úrovni se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Polskem. Během přípravy a vypracování plánů povodí byly harmonizovány údaje týkající se společně sdílených vodních útvarů (vymezení přeshraničních vodních útvarů, výsledky analýzy vlivů a dopadů, nebezpečí nedosažení dobrého stavu, ekonomická analýza, vodohospodářská problematika a stav vodních útvarů). Na úrovni příslušných mezinárodních komisí byly stanoveny nejdůležitější mezinárodní environmentální cíle a tyto cíle byly schváleny v plánech národních částí mezinárodních povodí. 4. CHARAKTERIZACE OBLASTÍ POVODÍ 4.1 Kategorie vod v oblastech povodí Česká republika je vnitrozemský stát, takže jedinými kategoriemi vod v oblasti jsou řeky a jezera (všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Neexistují zde žádné brakické ani pobřežní vody. 7

9 4.2 Typologie povrchových vod OP Řeky Jezera Brakické Pobřežní CZ_ CZ_ CZ_ Tabulka 4.2.1: Typy útvarů povrchových vod na úrovni oblasti povodí Zdroj: WISE Typologie povrchových vod byla vypracována pro řeky a jezera za použití abiotických kritérií (systém A a B). Podle nejnovějších informací od českých orgánů nebyla provedena validace biologických údajů, protože v době vypracování plánu povodí nebyly k dispozici spolehlivé referenční podmínky. Referenční podmínky byly stanoveny expertním posouzením pouze pro některé řeky a v omezeném rozsahu. Návrh typově specifických referenčních podmínek byl vypracován až po uplynutí lhůty stanovené Komisí. Typologie byla znovu prozkoumána během vypracovávání prvních plánů povodí a změny byly schváleny v nové vyhlášce č. 49 ze dne 21. února 2011 o vymezení útvarů povrchových vod. Typově specifické referenční podmínky vyhovující rámcové směrnici o vodě budou využity při vypracovávání druhých plánů. V plánech povodí nebyl oznámen ani zmíněn žádný podkladový dokument, s výjimkou názvu nové vyhlášky (viz výše); v prvních plánech povodí nebyla použita nová typologie. 4.3 Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod OP Počet Řeky Povrchové vody Průměrná délka (km) Počet Jezera Průměrná plocha (km 2 ) Podzemní vody Počet Průměrná plocha (km 2 ) CZ_ CZ_ CZ_ Celkem Tabulka 4.3.1: Útvary povrchových vod, podzemních vod a jejich velikost Zdroj: WISE Vymezení útvarů povrchových vod bylo provedeno u všech významných vodních útvarů (řek a jezer). Malé vodní útvary (řeky s plochou povodí menší než 10 km 2 a nádrže s plochu menší 0,5 km 2 ) nebyly vymezeny samostatně a byly považovány za součást vodního útvaru v povodí, kde se nacházejí. Žádné z přírodních jezer nemělo rozlohu větší než 0,5 km 2. 8

10 Všechna nahlášená jezera patří buď do kategorie silně ovlivněných vodních útvarů, nebo umělých vodních útvarů. 4.4 Určení významných vlivů a dopadů Vlivy, které by mohly být důvodem nedosahování dobrého stavu nebo potenciálu, se považují za dočasně významné. Dočasně významné vlivy jsou identifikovány při posuzování rizika a pokud jsou potvrzeny i) konečným určením silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru (regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy) nebo ii) výsledky posouzení stavu/potenciálu (u všech ostatních vlivů), považují se za významné. Tato koncepce byla aplikována jednotně na všechny oblasti povodí. Povrchové vody: Přezkum významných vlivů na povrchové vody v České republice zahrnuje: bodové zdroje znečištění, difúzní zdroje znečištění, odběry a převádění vod, regulaci odtoku a hydromorfologické úpravy, jiné vlivy. Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány) představovaly regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy, difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění. Odběry nebyly zjištěny jako významný vliv u žádného útvaru povrchových vod. Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: všechny odtoky (v oblasti komunální, průmyslové, integrované prevence a omezování znečištění aj., upravené i neupravené) o objemu vyšším než m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice, nadměrné emise fosforu uvolňovaného erozí, pesticidy používané v zemědělství, nadměrné emise síry z atmosférické depozice. 9

11 Emisní zatížení u dusíku, fosforu a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů 4 v modelu. Emisní zatížení u pesticidů bylo zjištěno expertním posouzením. Tyto odběry a převádění vod byly hodnoceny jako dočasně významné: všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství, chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc, převádění vod (podle expertního posouzení 5 ). Tyto regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy byly hodnoceny jako dočasně významné: nádrže s kapacitou vyšší než m 3 nebo jiné důležité nádrže (podle expertního posouzení), překážky (hráze, jezy a další vodní díla) vyšší než 1 m, plavební komory, protipovodňové hráze a odklánění vod (číselné údaje a expertní posouzení), fyzické úpravy koryt vodních toků (číselné údaje a expertní posouzení). Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné: teplovodní přivaděče, vodní doprava, strojírenské činnosti, odbahňování a jiné (blíže neurčené). Podzemní vody: Přezkum významných vlivů na podzemní vody v České republice zahrnuje: bodové zdroje znečištění, difúzní zdroje znečištění, odběry, jiné vlivy (většinou těžba). Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány B) představovaly difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění. Odběry byly identifikovány jako významný vliv u 26 % útvarů podzemních vod v povodí Dunaje, u 21 % v povodí Labe a v povodí Odry pouze u 5 %. Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: 4 5 V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje. V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje. 10

12 lokality se starou ekologickou zátěží s koncentrací nebezpečných látek vyšší než mezní hodnota, odtoky do podzemních vod (na základě expertního posouzení). Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice, pesticidy používané v zemědělství, nadměrné emise síry z atmosférické depozice, emisní zatížení z městských a průmyslových oblastí. Emisní zatížení u dusíku a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů v modelu. Emisní zatížení u pesticidů a emisní zatížení u městských a průmyslových oblastí bylo zjištěno expertním posouzením. Tyto odběry byly hodnoceny jako dočasně významné: všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství, chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné: dřívější i stávající těžba (na základě expertního posouzení). Emise z průmyslových zdrojů (energetika, hutnictví, potravinářský průmysl a chemický průmysl) byly v plánech povodí uvedeny jako hlavní odvětví přispívající k chemickému znečištění povrchových vod prioritními a nebezpečnými látkami. 11

13 OP Žádný vliv Bodový zdroj Difúzní zdroj Odběr vody Regulace odtoku vody a morfologické úpravy Říční hospodářství Správa brakických a pobřežních vod Jiné morfologické úpravy Jiné vlivy Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % CZ_ , , , , , ,05 CZ_ , , , ,52 CZ_ , , , , , ,81 Celkem 59 5, , , , , ,96 Tabulka 4.4.1: Počet a procentní podíl útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy Zdroj: WISE 12

14 Obrázek 4.4.1: Graf procentního podílu útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy 1 = žádný vliv 2 = bodové zdroje znečištění 3 = difúzní zdroje znečištění 4 = odběr vody 5 = regulace odtoku vody a morfologické úpravy 6 = říční hospodářství 7 = správa brakických a pobřežních vod 8 = jiné morfologické úpravy 9 = jiné vlivy Zdroj: WISE 13

15 Článek 7 Odběr pitné vody Koupání Ptáci Evropské ostatní Ryby Stanoviště Místní Národní Dusičnany Měkkýši Čištění městských odpadních vod 4.5 Chráněné oblasti Plány povodí zahrnovaly tyto chráněné oblasti: chráněné oblasti pitné vody; oblasti vod ke koupání (směrnice 76/160/EHS); citlivé oblasti a zranitelné oblasti; lokality soustavy Natura 2000 vymezené podle směrnice 92/43/EHS (přírodní stanoviště) a směrnice 79/409/EHS (ptáci); vnitrostátní chráněné oblasti: chráněné oblasti s malou rozlohou (bez lokalit soustavy Natura 2000) a lokality spadající do směrnice o sladkovodních rybách. Počet chráněných oblastí OP CZ_ CZ_ CZ_ Celkem Tabulka 4.5.1: Počet chráněných oblastí všech druhů v jednotlivých oblastech povodí a pro celou zemi, povrchové a podzemní vody 6 Zdroj: WISE 6 Tyto informace odpovídají zprávám o chráněných oblastech podle rámcové směrnice o vodě. Další nebo jiné mohly být nahlášeny v rámci povinností podle jiných směrnic. 14

16 5. MONITOROVÁNÍ 5.1 Obecný popis monitorovací sítě Obrázek 5.1.1: Mapy monitorovacích stanic povrchových vod (vlevo) a monitorovacích stanic podzemních vod (vpravo) Monitorovací stanice na řekách Monitorovací stanice na jezerech Monitorovací stanice v brakických vodách Monitorovací stanice v pobřežních vodách Nezařazené stanice pro monitorování povrchových vod Stanice pro monitorování podzemních vod Oblasti povodí Země mimo EU Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) Informace o monitorovacích sítích a programech v národních plánech povodí jsou založeny na zprávě z roku 2007 podle článku 8. V plánech byl pouze aktualizován seznam monitorovaných prioritních nebezpečných látek, specifických znečišťujících látek v povodí a posouzení týkající se dosti omezeného využívání údajů biologického monitoringu. 15

17 KS1.1 Fytoplankton KS1.2 Další akvatická flóra KS1.2.3 Makrofyta KS1.2.4 Fytobentos KS1.3 Bentičtí bezobratlí KS1.4 Ryby KS1.5 Jiné druhy KS2 Složky hydromorfologické kvality KS3.1 Všeobecné parametry KS3.3 Specifické prioritní znečišťující látky KS3.4 Jiné znečišťující látky ve státě KS1.1 Fytoplankton KS1.2 Další akvatická flóra KS1.2.3 Makrofyta KS1.2.4 Fytobentos KS1.3 Bentičtí bezobratlí KS1.4 Ryby KS1.5 Jiné druhy KS2 Složky hydromorfologické kvality KS3.1 Všeobecné parametry KS3.3 Specifické neprioritní znečišťující látky KS3.4 Jiné znečišťující látky ve státě Řeky Jezera OP CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000 Tabulka 5.1.1: Monitorované kvalitativní složky (KS) Monitorované KS Nemonitorované KS - Není relevantní Zdroj: WISE 16

18 OP Řeky Jezera Podzemní vody Sit. Prov. Sit. Prov. Sit. Prov. Kvant. CZ_ CZ_ CZ_ Celkem podle typu místa Celkový počet monitorovacích míst Tabulka 5.1.2: Počet monitorovacích míst podle kategorie vod Pozn.: Sit. = situační, Prov. = provozní, Kvant. = kvantitativní Zdroj: WISE 5.2 Monitorování povrchových vod Monitorovací programy byly navrženy podle článku 8 rámcové směrnice o vodě, který se týká programů pro monitorování stavu vod. Ve všech třech oblastech povodí byly uplatňovány stejné přístupy, metodiky i normy. Byly vypracovány specifické monitorovací programy pro provozní, situační a průzkumné monitorování. Tyto monitorovací programy vycházejí z cílů rámcové směrnice o vodě a rovněž z cílů vodního zákona ČR. Situační a provozní režimy monitorování mají dva specifické podprogramy jeden pro řeky a druhý pro jezera (nádrže). Při výběru místa u obou typů podprogramů je upřednostňována stávající monitorovací síť. Do návrhu situačního monitorování byla zahrnuta ta místa, která splňují alespoň jedno z kritérií pro výběr monitorovacích míst vyžadovaných v rámcové směrnici o vodě. Provozní monitorování je víceúčelovým programem ke splnění požadavků rámcové směrnice o vodě, českého vodního zákona i mezinárodních závazků České republiky vůči mezinárodním komisím pro ochranu povodí. Všechny příslušné kvalitativní složky (KS) byly monitorovány v rámci situačního monitoringu povrchových vod. Hydromorfologické kvalitativní složky zahrnovaly bariéry, hydrologický režim a morfologii. Provozní monitorovací program zahrnoval monitorování chráněných oblastí. V plánech povodí není uvedeno, jakým způsobem byly biologické kvalitativní složky vybírány k provoznímu monitoringu a zda byl jejich výběr podmíněn nějakými vlivy. Byly monitorovány všechny prioritní látky a celý dlouhý seznam jiných specifických znečišťujících látek, avšak popis procesu jejich výběru není k dispozici 8. Sedimenty a biota 7 Celkový počet monitorovacích míst se může lišit od součtu monitorovacích míst podle typu, protože některá místa se využívají pro několik účelů. 8 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů. 17

19 byly monitorovány pouze v rámci sítě situačního monitoringu a mezinárodní monitorovací sítě 9. Údaje byly systematicky sledovány až od roku 2007, a proto nemohly být využity pro posuzování trendů v kvalitě vod v plánech povodí. Metodika pro slučování vodních útvarů do skupin pro účely monitoringu nebyla vypracována. V případech, kdy nebyly k dispozici monitorovací údaje, bylo namísto slučování vodních útvarů do skupin použito nepřímé posouzení (na základě údajů o vlivech). Podle plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje funguje mezinárodní monitorovací síť v povodí Dunaje (ICPDR TNMN). Dvě monitorovací místa v České republice jsou součástí tohoto programu 10. Pro sedm monitorovacích míst v České republice byl zaveden mezinárodní monitorovací program pro povodí Labe a dvě monitorovací místa jsou součástí mezinárodního monitorovacího programu pro povodí Odry 11. Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující informace. 5.3 Monitorování podzemních vod Do monitorovací sítě podzemních vod patří monitorování chemického i kvantitativního stavu vod. V roce 2007 bylo k monitorování chemického stavu podzemních vod využíváno 451 míst a k monitorování kvantitativního stavu 671 míst situačnímu i provoznímu). Situační a provozní monitorovací místa jsou totožná a monitorují parametry ve stejném rozsahu. Není zcela zřejmé, zda může monitorovací síť odhalit všechny stávající vlivy. Týká se to zejména bodových zdrojů znečištění. Bylo oznámeno, že monitorovací program je schopen odhalit významné a trvalé vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek vyvolané antropogenní činností. Mezinárodní monitorovací programy pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřují na harmonizaci běžně monitorovaných znečišťujících látek a mezních hodnot kvantifikace. V oblasti povodí Dunaje existuje stejně jako pro povrchové vody mezinárodní monitorovací síť pro podzemní vody v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR). Monitorovací síť se v posledních několika letech změnila (byla vytvořena nová monitorovací místa), ale v plánech k tomu nebyly uvedeny žádné konkrétní údaje. Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující informace. 9 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů. 10 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje s vnitrostátním monitoringem. 11 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje s vnitrostátním monitoringem. 18

20 5.4 Monitorování chráněných oblastí Informace byly poskytnuty o chráněných oblastech pitné vody. Monitorování chráněných oblastí pitné vody provádějí v souladu s vyhláškou 428/2001 společnosti dodávající vodu pro veřejnou potřebu. Některá z těchto míst byla zahrnuta do monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod v roce O počtu monitorovacích míst v chráněných oblastech nebyly v systému WISE uvedeny žádné údaje. 19

21 6. PŘEHLED STAVU (EKOLOGICKÉHO, CHEMICKÉHO A PODZEMNÍCH VOD) OP Celkem Poč et Velmi dobrý (%) Poče t Dobrý Střední Poškozené Zničené (%) Poče t (%) Poče t (%) Poč et (%) Není známo CZ_ , , , CZ_ , , , CZ_ , , , ,8 Celkem , , , ,2 Tabulka 6.1: Ekologický stav přirozených útvarů povrchových vod. Zdroj: WISE Poče t (%) OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) CZ_ ,5 5 4, , CZ_ , , ,0 CZ_ ,2 1 3, , Celkem ,2 6 2, , ,6 Tabulka 6.2: Ekologický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů. Zdroj: WISE OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) CZ_ Celkem Tabulka 6.3: Ekologický stav útvarů povrchových vod nezařazených mezi přirozené, silně ovlivněné nebo umělé Zdroj: WISE OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo Počet % Počet % Počet % CZ_ , ,2 0 0 CZ_ , ,8 0 0 CZ_ , ,9 2 1,8 Celkem , ,9 2 0,2 Tabulka 6.4: Chemický stav přirozených útvarů povrchových vod Zdroj: WISE 20

22 OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo Počet % Počet % Počet % CZ_ , ,0 0 0 CZ_ , ,7 0 0 CZ_ , ,4 0 0 Celkem , ,3 0 0 Tabulka 6.5: Chemický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů. Zdroj: WISE OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo Počet % Počet % Počet % CZ_ , ,5 0 0 CZ_ , ,8 0 0 CZ_ , ,0 0 0 Celkem , ,6 0 0 Tabulka 6.6: Chemický stav podzemních vod Zdroj: WISE OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo Počet % Počet % Počet % CZ_ , ,8 0 0 CZ_ , ,4 0 0 CZ_ Celkem , ,3 0 0 Tabulka 6.7: Kvantitativní stav útvarů podzemních vod Zdroj: WISE 21

23 OP Celke m Celkový stav (ekologický a chemický) Dobrý nebo lepší 2009 Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý ekologický stav 2021 Dobrý chemický stav 2021 Dobrý ekologický stav 2027 Dobrý chemický stav 2027 Výjimky celkem 2009 (% všech útvarů povrchových vod) Počet % Počet % % Počet % Počet % Počet % Počet % % % % % CZ_ ,4 28 8, CZ_ , ,9 0, CZ_ , , Celkem , ,1 0, Tabulka 6.8: Útvary povrchových vod: Přehled stavu v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Vodní útvary v dobré stavu v roce 2009 se dělí na tyto kategorie: 1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí Vodní útvary, u nichž se očekává, že dosáhnou dobrého stavu v roce 2015, se dělí na tyto kategorie: 1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí 2. Chemický stav je dobrý a ekologický stav je střední nebo horší, ale výjimky ohledně ekologického stavu se nepřipouštějí 3. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně chemického stavu se nepřipouštějí 4. Ekologický stav je střední nebo horší a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně ekologického ani chemického stavu se nepřipouštějí Pozn.: Vodní útvary, u nichž není ekologický či chemický stav známý / klasifikovaný / relevantní, nejsou hodnoceny Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 22

24 OP Celke m Dobrý nebo lepší 2009 Ekologický stav Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý ekologický stav 2021 Dobrý ekologický stav 2027 Výjimky u ekologického stavu (% všech útvarů povrchových vod) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ , ,5 0 88, CZ_ , ,7 0,9 86, CZ_ ,7 5 48,7 0 55, Celkem , ,3 0,5 83, Tabulka 6.9: Přirozené útvary povrchových vod: Ekologický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 23

25 OP Celke m Dobrý nebo lepší 2009 Chemický stav Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý chemický stav 2021 Dobrý chemický stav 2027 Výjimky u chemického stavu (% všech útvarů povrchových vod) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ , ,8 0 30, CZ_ , ,2 0 27, CZ_ , ,3 0 23, Celkem , ,2 0 27, Tabulka 6.10: Přirozené útvary povrchových vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 24

26 OP Celke m Chemický stav podzemních vod Dobrý nebo lepší 2009 Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý chemický stav 2021 Dobrý chemický stav 2027 Výjimky u chemického stavu (% všech útvarů podzemních vod) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ , ,5 13, CZ_ , ,3 6, CZ_ ,0 7 35,0 5, Celkem , ,5 8, Tabulka 6.11: Útvary podzemních vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 25

27 OP Celke m Kvantitativní stav podzemních vod Dobrý nebo lepší 2009 Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý kvantitativní stav 2021 Dobrý kvantitativní stav 2027 Výjimky u kvantitativního stavu (% všech útvarů podzemních vod) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ , , CZ_ , ,6 2, CZ_ , , Celkem , ,9 1, Tabulka 6.12: Útvary podzemních vod: Kvantitativní stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 26

28 OP Celkem silně ovlivněn é a umělé vodní útvary Dobrý nebo lepší 2009 Ekologický potenciál Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý ekologický potenciál 2021 Dobrý ekologický potenciál 2027 Výjimky u ekologického potenciálu (% všech silně ovlivněných/umělých vodních útvarů) Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ ,5 4 3,5 0 96, CZ_ ,9 8 7,9 0 94, CZ_ ,2 6 18,2 0 81, Celkem ,2 18 7,2 0 93, Tabulka 6.13: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Ekologický potenciál v roce 2009 a očekávaný ekologický potenciál v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 27

29 OP Celkem silně ovlivněn é a umělé vodní útvary Dobrý nebo lepší 2009 Chemický stav Dobrý nebo lepší 2015 Nárůst Dobrý chemický stav 2021 Dobrý chemický stav 2027 Výjimky u chemického stavu (% všech silně ovlivněných/umělých vodních útvarů) Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % % CZ_ , ,0 0 33, CZ_ , ,3 0 33, CZ_ , ,6 0 42, Celkem , ,7 0 33, Tabulka 6.14: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027) čl. 4 odst. 4 čl. 4 odst. 5 čl. 4 odst. 6 čl. 4 odst Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí. 28

30 Obrázek 6.1: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009 Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.2: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015 Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu podbodu i). Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) 29

31 Obrázek 6.3: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů Obrázek 6.4: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu podbodu ii). Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) Dobrý nebo lepší Střední Poškozené Zničené Není známo Oblasti povodí Země mimo EU 30

32 Obrázek 6.5: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009 Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.6: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015 Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) 31

33 Obrázek 6.7: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů Obrázek 6.8: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU 32

34 Obrázek 6.9: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod Obrázek 6.10: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU 33

35 Obrázek 6.11: Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod Dobrý Nevyhovující Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.12 : Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) 34

36 7. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD 7.1 Metody hodnocení ekologického stavu Česká republika má k hodnocení ekologického stavu vlastní přístup, který byl jednotně aplikován na všechny tři oblasti povodí. Pro hodnocení ekologického stavu byly použity pokyny CIS č. 13 týkající se klasifikace ekologického stavu. Metody biologického hodnocení nebyly pro první cyklus plánování vypracovány. Nicméně podle zprávy o provádění rámcové směrnice o vodě z roku 2009 byly plně vypracovány metody klasifikace ekologického stavu pro všechny biologické kvalitativní složky. České orgány však vysvětlily, že se jednalo o nedorozumění předložené metodiky se vztahují k odběru vzorků, včetně analýzy, ale ne na metody hodnocení pro klasifikaci ekologického stavu. V prvním cyklu plánování byla použita zjednodušená metoda hodnocení ekologického stavu, která neodpovídá rámcové směrnici o vodě 19 (např. použití saprobického indexu namísto hodnocení bentických bezobratlých či chlorofylu a namísto hodnocení fytoplanktonu). S použitím metodiky podle rámcové směrnice o vodě se počítá ve druhém období plánování vzhledem k nově přijaté vyhlášce č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik 20. Tato nová metodika je nyní ve finální fázi schvalování 21. Normy pro všechny požadované fyzikálně-chemické kvalitativní složky i složky hydromorfologické kvality byly stanoveny postupem uvedeným v rámcové směrnici o vodě. Protože metody pro biologické hodnocení na základě bentických bezobratlých chyběly a výsledky monitorování ryb byly k dispozici asi u 1/10 vodních útvarů, bylo namísto výsledků hodnocení podle bentických bezobratlých použito hodnocení obecných fyzikálně-chemických kvalitativních složek a hydromorfologické kvalitativní složky nahradily chybějící výsledky z monitorování ryb. Byly zavedeny normy environmentální kvality (EQS) pro specifické znečišťující látky z hlediska jejich ekotoxicity a tyto normy vycházejí z výsledků vědeckého výzkumu. Údaje pocházejí z výzkumných databází (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a Český hydrometeorologický ústav). Při zjišťování celkového ekologického stavu byla uplatněna zásada one-out-all-out (celkový výsledek podle nejnižší hodnoty). Požadovaná spolehlivost výše uvedených metodik nebyla během jejich přípravy posuzována, a pro účely zpráv byla proto pouze odhadnuta. Mezikalibrační výsledky nebyly pro hodnocení ekologického stavu použity Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv. Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv. Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv. 35

37 Klasifikační systémy byly typově specifické a vztahovaly se na všechny druhy všeobecných fyzikálně-chemických kvalitativních složek. Metodický dokument poskytla Česká republika později. 7.2 Uplatňování metod a výsledky hodnocení ekologického stavu Při hodnocení ekologického stavu byla použita většina existujících metod pro fyzikálněchemické a hydromorfologické kvalitativní složky. Není jasné, zda byly použity metody, které se zabývají hydrologickým režimem (informace chybí). Ačkoli je v metodickém dokumentu uvedeno více než 100 specifických znečišťujících látek v povodí, byl v plánech národních částí mezinárodních povodí uveden jako specifická znečišťující látka odpovědná za nedosažení dobrého ekologického stavu u 11 útvarů povrchových vod (přibližně 1 %) pouze nitrobenzen. Vypracování a využívání fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek pro hodnocení ekologického stavu přirozených vodních toků odpovídalo rámcové směrnici o vodě (jiné kategorie přirozených vod nepřicházejí v České republice do úvahy všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Z důvodu chybějících referenčních podmínek neodpovídaly použité metody hodnocení biologických složek rámcové směrnici o vodě a u většiny vodních útvarů byly chybějící biologické složky nahrazeny výsledky hodnocení fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek. 36

38 Fytoplankton Makrofyta Fytobentos Bentičtí bezobratlí Ryby Fyzikálně-chemické Hydromorfologické Fytoplankton Makrofyta Fytobentos Bentičtí bezobratlí Ryby Fyzikálně-chemické Hydromorfologické Fytoplankton Makroskopické řasy Krytosemenné rostliny Bentičtí bezobratlí Ryby Fyzikálně-chemické Hydromorfologické Fytoplankton Makroskopické řasy Krytosemenné rostliny Bentičtí bezobratlí Fyzikálně-chemické Hydromorfologické Řeky Jezera Brakické Pobřežní OP CZ_ CZ_ CZ_ Tabulka 7.2.1: Dostupnost metod biologického hodnocení Metody hodnocení plně vypracované pro všechny biologické kvalitativní složky Metody posuzování částečně vypracovány nebo se vypracovávají pro všechny biologické kvalitativní složky nebo jejich část Metody hodnocení pro biologické kvalitativní složky nevypracovány, informace o metodách hodnocení nedodány, dodány nejasné informace - Kategorie vod není relevantní Zdroj: Plány povodí 37

39 8. VYMEZENÍ SILNĚ OVLIVNĚNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ A HODNOCENÍ DOBRÉHO EKOLOGICKÉHO POTENCIÁLU Obrázek 8.1: Mapa procentního rozložení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle oblasti povodí 0 5 % 5 20 % % 40 60% % Nedodány údaje Oblasti povodí Země mimo EU Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí) 8.1 Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v roce bylo 50 % vodních útvarů označeno jako silně ovlivněné a méně než 1 % jako umělé. V plánech povodí České republiky bylo vymezeno 245 silně ovlivněných vodních útvarů, tedy 21 % z celkového počtu vodních útvarů, a čtyři umělé vodní útvary, tedy 0,4 % z celkového počtu vodních útvarů. V plánech povodí je specifikováno využití vody, kvůli kterému byl vodní útvar vymezen jako silně ovlivněný (plavba, včetně přístavních zařízení, rekreace, zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie, úprava vodních poměrů a ochrana před povodněmi), a popsány změny fyzikálních poměrů, které vedly k označení silně ovlivněný vodní útvar (plavební komory, hráze/přehrady/nádrže, zatrubnění/napřímení úseků vodních toků/stabilizace koryta,

40 zpevnění břehů/budování hrází, rekultivace půdy/úpravy pobřeží/přístavy a překážky vyšší než 1 m). Při vymezování silně ovlivněných vodních útvarů byl využit vnitrostátní metodický přístup, který vycházel z postupných kroků uvedených v pokynech CIS č (definice podstatných změn v charakteru způsobených lidskou činností, posouzení výrazně nepříznivých účinků opatření zaměřených na obnovu na využívání vodního útvaru nebo na širší okolí). Pokud jde o vymezení silně ovlivněných útvarů, nevykazují plány povodí nejistotu. Po předložení plánů povodí informovala Česká republika Komisi, že probíhají práce na zlepšení metodiky na vymezování silně ovlivněných vodních útvarů ve druhém cyklu plánování Metodika pro určování dobrého ekologického potenciálu Metodika není srozumitelná a je ve fázi pouhé přípravy. Dobrý ekologický potenciál je vymezen na základně expertního posouzení, ale pouze pro jezera. Maximální ekologický potenciál nebyl vymezen. Plánuje se vypracování nové metodiky, ale podrobnější informace nebyly uvedeny. Nebyl uveden žádný odkaz na zmírňující opatření nebo očekávané účinky. Česká republika v současné době pracuje na vývoji nových metodik pro druhý cyklus plánování Výsledky hodnocení ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých vodních útvarech 172 (97 %) ze 178 silně ovlivněných a umělých říčních vodních útvarů a 58 (82 %) z 71 nádrží bylo zařazeno mezi útvary s poškozeným či se středním ekologickým potenciálem. Podrobnosti viz tabulky v kapitole 6. České metodiky pro předběžné a konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v prvním cyklu plánování jsou v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť vycházejí ze zásad CIS, i když nebyly aplikovány v plné míře. Posouzení dobrého ekologického potenciálu u nádrží nebylo v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny biologické kvalitativní složky; posouzení dobrého ekologického potenciálu pro řeky chybělo. Tyto nedostatky budou vyřešeny v příštím cyklu plánování olicyssummar/_en_1.0_&a=d Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů. Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv. Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv. 39

41 9. HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD 9.1 Metodický přístup k hodnocení Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) rámcové směrnice o vodě, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují EQS stanovené v příloze rámcové směrnice o vodě, a v dalších příslušných právních předpisech Společenství, které stanoví EQS na úrovni Společenství. Směrnice 2008/105/ES stanoví EQS pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle článku 16 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod. V České republice byly při hodnocení chemického stavu použity všechny EQS, s výjimkou bromovaného difenyletheru uvedeného v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES. Návrh směrnice 2008/105/ES ze dne 21. června 2007 byla použit pro zavedení ukazatelů monitorování na základě průměrných ročních a maximálních přípustných hodnot koncentrace. Všechny prioritní látky podle (tehdejšího) návrhu směrnice 2008/105/ES byly za účelem hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod monitorovány na monitorovacích místech situačního monitoringu. Do hodnocení chemického stavu nebyly zařazeny analýzy sedimentů a bioty. Koncentrace pozadí pro těžké kovy nebyly stanoveny. Mísicí zóny nebyly pro hodnocení chemického stavu použity. Ani v plánech ani v podkladových dokumentech nebylo vysvětleno, jakým způsobem byly zohledněny faktory biologické dostupnosti kovů při posuzování souladu s EQS. 40

42 9.2 Látky vyvolávající mimořádné jevy Prioritní látky, které jsou odpovědné za mimořádné jevy, jsou uvedeny v tabulce níže, včetně procentního podílu vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu: Číslo CAS Název látky % vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu CZ_1000 CZ_5000 CZ_ kadmium 10,8 36,0 21, olovo 6,9 23,0 2, rtuť 25,6 85,0 5, nikl 9,3 31,0 6, chlorpyrifos 0,3 1,0 0, isoproturon 0,3 1,0 0, pentachlorbenzen 0,3 1,0 0, anthracen 0,9 3,0 0, ,2-dichlorethan 0,6 2,0 2, oktylfenol 4,2 14,0 0, hexachlorbenzen 0,3 1,0 0, benzo(g,h,i)perylen 0,3 1,0 15, indeno(1,2,3-cd)pyren 0,3 1,0 15, sloučeniny tributylcínu 0,9 3,0 0, fluoranten 0,0 0,0 1, nonylfenol 0,0 0,0 1, dichlormethan 0,0 0,0 0,7 Tabulka 9.2.1: Látky vyvolávající mimořádné jevy Zdroj: Plány povodí Těžké kovy a oktylfenol jsou nejčastější prioritní látky, které jsou odpovědné za nedosažení dobrého chemického stavu vodních útvarů povrchových vod v České republice. Hodnocení chemického stavu bylo v zásadě v souladu s rámcovou směrnicí o vodě v návaznosti na ustanovení směrnice o EQS, ale je nutné upřesnit, které prioritní látky byly monitorovány ve kterých vodních útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány, protože nebyly považovány za relevantní z hlediska analýzy vlivů a dopadů, doplnit odpovídající odůvodnění. Vzhledem k tomu, že biota z hlediska hodnocení chemického stavu nebyla monitorována, měly být použity EQS pro vodu v případě rtuti, hexachlorbenzenu a hexachlorbutadienu, aby se dosáhlo stejné úrovně ochrany, jakou zajišťují EQS pro biotu ve směrnici o EQS. Informace v tomto ohledu však chybějí. 10. HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD Informace o stavu podzemních vod byla založena na hodnocení chemického a kvantitativního stavu podzemních vod a posouzení trendů. 41