KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě Dynamická alternativa v udržitelném dopravním řetězci Druhá dvouletá zpráva o dosaženém stavu (Výtah) 1

2 ÚVOD Termínem "krátká námořní doprava" se rozumí přeprava nákladu a cestujících po moři mezi přístavy, které se nacházejí zeměpisně v Evropě, nebo mezi evropskými přístavy a přístavy nacházejícími se v neevropských zemích, ale majícími pobřežní spojnici podél přilehlého moře omývajícího též Evropu. Krátká námořní doprava zahrnuje domácí a mezinárodní námořní dopravu, včetně spádových spojů (ty tvoří síť krátké námořní dopravy pro nákladní dopravu za účelem slučování nebo redistribuce (obvykle kontejnerů) pro dálkovou zaoceánskou dopravu), podél pobřeží, na ostrovy a z ostrovů, řek a jezer. Celní režim pro námořní dopravu se měnil 1. července 1998 a pro krátkou námořní dopravu v rámci Společenství existuje jednodušší režim. Komise předložila sdělení o krátké námořní dopravě v r a zprávu o dosaženém stavu v r Nyní předkládá další sdělení, které v sobě obsahuje zprávu o dosaženém stavu v reakci na vyzvání Rady, které požaduje předkládání takových zpráv jednou za dva roky. Toto sdělení zkoumá potenciál krátké námořní dopravy v rámci udržitelné a bezpečné mobility, možnosti její integrace do evropských dopravních řetězců, její image a současné překážky rozvoje krátké námořní dopravy. Rovněž doporučuje další činnosti. Existují tři hlavní důvody proč podporovat krátkou námořní dopravu ve Společenství: - podpora obecné udržitelnosti dopravy. V této souvislosti by krátká námořní doprava měla být vyzdvihována jako ekologicky přívětivá a bezpečná alternativa, zejména ve srovnání s přetíženou silniční dopravou; - posilování koheze Společenství, usnadňování spojení mezi členskými státy a mezi regiony v Evropě a revitalizace periferních regionů; - zvyšování efektivity dopravy za účelem plnění současné a budoucí poptávky vznikající z ekonomického růstu. Pro tyto účely by se krátká námořní doprava měla stát nedílnou součástí logistického dopravního řetězce a skutečnou dopravní službou z domu do domu. Mělo by se doporučit, aby se podpora krátké námořní dopravy stala dlouhodobou praxí a aby dopad probíhajících prací mohl být řádně hodnocen v celoevropském kontextu pouze z dlouhodobého hlediska. Komise bude i nadále sledovat vývoj a podporovat tento druh dopravy. Další zpráva o dosaženém stavu by měla být vydána v roce KRÁTKÁ NÁMOŘNÍ DOPRAVA ZAZNAMENÁVÁ STÁLÝ RŮST 2

3 Od r došlo u evropské nákladní dopravy k růstu o více než 70% a osobní dopravy o více než 110%. V obou sektorech se očekává růst 2% ročně. Dostupné statistické údaje dokládají, že u krátké námořní dopravy došlo v rozmezí let 1900 a 1997 ke značnému růstu (o 23% v tunokilometrech), i když nebylo dosaženo úrovně nárůstu zaznamenané u silniční dopravy (o 26% v tunokilometrech). Největší částí se na růstu krátké námořní dopravy podílela kontejnerová doprava. I když se tento růst týká hlavně spádové dopravy, vypadá situace slibně i z hlediska nových komodit přepravovaných touto dopravou. Bude však nutno provést analýzu intermodálních dat a provést srovnání podle výchozích bodů a destinací. Rozdělení celkového objemu tkm v celkové dopravě uvnitř EU podle jednotlivých druhů dopravy Železnice 10% Silnice 42% Krátká námořní doprava 43% Vnitrozemská říční doprava 5% Rozdělení celkového objemu tkm v mezinárodní dopravě uvnitř EU podle jednotlivých druhů dopravy Železnice 7% Silnice 18% Krátká námořní doprava 69% Vnitrozemská říční doprava 6% Průměrná vzdálenost na přepravenou tunu v 90. letech činila 100 km pro silniční dopravu, 270 km pro vnitrozemskou říční dopravu, 300 km pro železniční dopravu a 1385 km pro krátkou námořní dopravu. KRÁTKÁ NÁMOŘNÍ DOPRAVA PŘISPÍVÁ K UDRŽITELNÉ A BEZPEČNÉ MOBILITĚ Krátkou námořní dopravu je možno považovat za jeden z nejekologičtějších druhů dopravy, zejména díky relativně nízkým externím nákladům a vysoké energetické účinnosti. Přestože by větší využívání této dopravy pomohlo Společenství splnit závazek, který přijalo v oblasti emisí CO 2 na konferenci v Kjótu, existuje stále prostor pro zlepšování ekologických parametrů krátké námořní dopravy. Emise oxidu dusíku (NO x ) jsou na jeden tunokilometr 3

4 nižší než u všech dalších druhů dopravy a je možno je i nadále snižovat. Emise oxidu siřičitého (SO 2 ) jsou však u krátké námořní dopravy příliš vysoké a jejich snižování je velmi nutné. Ekologičtěji orientovaná dopravní řešení by vedla k dalšímu zlepšování udržitelnosti krátké námořní dopravy a rovněž by mohla vést k vyššímu využívání této dopravy, neboť zákazníci vnímají ekologické aspekty stále silněji. Jedná se rovněž o relativně bezpečný druh dopravy. Bude však třeba prokázat relativní bezpečnost prostřednictvím specifických statistik o úrazech a nehodách na mořích v evropských vodách a o jejich příčinách. Takové statistiky by rovněž mohly pomoci Unii vytvořit spolehlivější analýzu působení evropské legislativy v oblasti bezpečnosti a vyhodnotit oblasti, kde bude třeba přijmout nová opatření. Je třeba, aby se krátká námořní doprava stala intermodálním prvkem pro dopravu z domu do domu. Další rozvoj intermodality nákladní dopravy by měl vést k podpoře plného začlenění krátké námořní dopravy do koncepcí dopravy z domu do domu. Krátká námořní doprava by pak měla být součástí integrálních intermodálních řešení vytvářejících dopravní sítě pro získání velkých přepravních objemů a měla by aktivně vyhledávat spolupráci s jinými druhy dopravy a dalšími stranami v dopravním řetězci. Vedle vytvoření rámcových podmínek, z nichž nejdůležitější je svoboda poskytovat mezinárodní námořní služby ve Společenství, jak je stanoveno článkem 1 nařízení Rady 4055/86/EHS, je tento úkol v první řadě záležitostí pro samotné podniky. Není zcela pravdou, že trh pro krátkou námořní dopravu a silniční dopravu jsou dva oddělené trhy. Přestože 90% nákladu se přepravuje na krátké vzdálenosti (u krátké námořní dopravy je průměrná vzdálenost 1385 km), a to zejména ve vnitrostátní dopravě, může být krátká námořní doprava stále konkurenceschopná na velké části trhu. Tato část trhu by značně vzrostla, kdyby uživatelé dopravních služeb byli prostřednictvím logistických systémů více přitahováni k použití této dopravy pro kratší vzdálenosti. PŘEKONÁNÍ URČITÝCH PŘEKÁŽEK ROZVOJE KRÁTKÉ NÁMOŘNÍ DOPRAVY Přestože svoboda poskytování dopravních služeb v této oblasti byla prohloubena nařízením Rady 3577/92/EHS, které odstranilo právní překážky bránící konkurenci v oblasti námořní dopravy v rámci států Evropského hospodářského prostoru, a došlo ke zjednodušení celního režimu u tohoto druhu dopravy, existují ještě některé dílčí problémy, které je třeba dořešit. Zlepšení image krátké námořní dopravy Je nutno změnit současné nazírání na tuto dopravu, podle kterého se jedná o poněkud staromódní, pomalý a složitý druh dopravy tak, aby byla chápána jako dynamická součást logického dopravního řetězce pro dopravu z domu do domu. Krátká námořní doprava musí nabízet vysokou úroveň z hlediska rychlosti, spolehlivosti, flexibility, pravidelnosti a 4

5 bezpečnosti nákladů. Komise, sektor námořní dopravy a členské státy tomu mohou napomoci tím, že budou udržovat otázky této dopravy ve svém politickém programu a budou aktivně poskytovat a rozšiřovat informace o jejím potenciálu. Představují dokumentace a administrativní procedury určitou překážku? Dokumentace a administrativní procedury v krátké námořní dopravě byly považovány za určitou překážku dalšího rozvoje. Tímto problémem se zabývala srovnávací studie mezi krátkou námořní dopravou a silniční dopravou, kterou iniciovala Komise. Studie analyzovala toky dokumentace a procedury na několika obchodních koridorech v Evropě. Skutečně zjistila, že ve všech případech se v silniční dopravě požaduje méně dokumentace. Přestože není možné, aby příslušné dokumenty pro tyto dva druhy dopravy byly stejné, a každá procedura v krátké námořní dopravě má svůj význam, navrhuje studie další standardizaci dokumentace a procedur. Nicméně na základě závěrů studie nelze konstatovat, že by složitější dokumentace a administrativní procedury ovlivňovaly výběr druhu dopravy nebo vytvářely častá zpoždění. Krátká námořní doprava je administrativně náročných druhem dopravy, ale požadovaná dokumentace a procedury jsou většinou součástí rutinního procesu vyžadujícího omezené náklady a vyřizovaného obvykle prostředníkem. Na základě zjištění studie Komise doporučuje zejména jednotnější přijetí určitých formulářů IMO FAL, delegování úkolů pouze na jeden orgán či třetí stranu, povolení k zahájení vykládky lodi před dokončením administrativních procedur, zvýšené použití elektronické výměny dat (EDI) a usnadnění požadavků při pouhém tranzitu po řece. Řešení určitých problémů v přístavech V některých přístavech jsou určitým problémem potíže spojené s obeplouváním, nevyhovující infrastrukturou a netransparentními poplatky. Přístavy by měly fungovat na komerční bázi v liberalizovaném prostředí a měly by nabízet požadovanou úroveň služeb všem uživatelům. V rámci svých celkových obchodních strategií by měly uvážit způsoby, jak podporovat krátkou námořní dopravu. Zejména by mohly prověřit možnost vytvoření vyhrazených terminálů krátké námořní dopravy ve větších přístavech a poskytovat tomuto druhu dopravy specializované služby. Zelená kniha Komise o přístavech by měla přispět ke zvýšení efektivity přístavů. Zaměřuje se na zaručení svobodné a poctivé hospodářské soutěže v přístavech na základě rovnosti, například prostřednictvím zavádění zásady "ať platí uživatel". Kromě toho by se měly přístavy stát intermodálními spojovacími body, jak Komise navrhla ve svém návrhu na novelizaci směrnic pro transevropské dopravní sítě. KRÁTKÁ NÁMOŘNÍ DOPRAVA BY MĚLA BÝT PODPOROVÁNA NA VŠECH ÚROVNÍCH Podpora na národní a regionální úrovni: 5

6 - Kulaté stoly nebo ekvivalentní konzultativní struktury v členských státech - Vytvoření rámce pro pravidelná setkání odpovědných činitelů - Jmenování kontaktních osob v příslušných orgánech - Vytvoření informační sítě na úrovni Společenství prostřednictvím těchto kontaktních osob - Regionální spolupráce, jako například Evropsko-středomořské dopravní fórum - Účast pobaltských států - Řešení problémů přístavů a celní problematiky v rámci Černomořské panevropské dopravní oblasti Projekty podporované Společenstvím Komise podpořila značný počet projektů týkajících se krátké námořní dopravy a přístavů pod Čtvrtým rámcovým programem pro výzkum a rozvoj. Z těchto projektů je zvláště důležitá Společná akce pro krátkou námořní dopravu, která se zaměřuje na koordinaci této práce a zpřístupňování výsledků jednotlivých projektů všem zainteresovaným stranám. Projekty krátké námořní dopravy byly podporovány též v souvislosti s kombinovanou dopravou a projekty zaměřenými na přístavy v rámci financování transevropských sítí. Rovněž byly provedeny četné studie proveditelnosti. Prostor pro konkrétní projekty nabízí též Evropský regionální rozvojový fond (ERDF). Příloha I uvádí přehled dalších doporučených kroků spolu s popisem činnosti a uvedením odpovědných subjektů. 6