ÚZEMNÍ PLÁN JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ. textová část - odůvodnění příloha č. 2 PARE

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ textová část - odůvodnění příloha č. 2 DATUM XI/2018 PARE

2

3 PŘÍLOHA Č. 2: VYHODNOCENÍ OBOU ŘEŠENÍ ROZPORŮ PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Vyhodnocení souladu se stanoviskem dotčeného orgánu ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny, respektive vyhodnocení souladu s výsledkem řešení rozporu Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, jako pořizovatel Územního plánu Jablonné v Podještědí, projednal, dle ustanovení 53 odst. 2 ve spojení s 52 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád), v opakovaném veřejném projednání upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí. Opakované veřejné projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne Podle ustanovení 52 odst. 3 ve spojení s 53 odst. 2 stavebního zákona mohou dotčené orgány do 7 dnů ode dne opakovaného veřejného projednání uplatnit stanovisko k podstatným úpravám návrhu územního plánu, které jsou předmětem projednání, neboť dle ustanovení 53 odst. 2 stavebního zákona se na opakovaném veřejném projednání projedná upravený návrh územního plánu v rozsahu podstatných úprav. V pozvánce k opakovanému veřejnému projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí pořizovatel na uvedená ustanovení stavebního zákona dotčené orgány výslovně upozornil a pro úplnost dále upozornil dotčené orgány na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona cit.: Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. S ohledem na toto ustanovení stavebního zákona pořizovatel v textu pozvánky doplnil, že v případě, že dotčený orgán uplatní v téže věci navazující stanovisko, které nebude splňovat náležitosti dle ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, ke stanovisku se, ve smyslu tohoto ustanovení stavebního zákona, nepřihlíží. Stanoviska dotčeného orgánu, uplatněná v rámci opakovaného veřejného projednání K upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí uplatnila Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Liberecko, oddělení Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Školní 12, Jablonné v Podještědí, jako příslušný dotčený orgán ochrany přírody, podle ustanovení 75 odst. 1 písm. e) ve spojení s 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen dotčený orgán), stanovisko č.j. SR/0717/LH/ ze dne V rámci opakovaného veřejného projednání dne bylo toto stanovisko pořizovatelem projednáno se zástupcem dotčeného orgánu, s vedoucím oddělení Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Ing. Tomášem Bestou. Stanovisko bylo dle jednotlivých bodů rozebráno a pořizovatelem i projektantem vysvětleno. Bylo dohodnuto, že dne se u pořizovatele územního plánu uskuteční další pracovní jednání nad tímto stanoviskem, a to i za přítomnosti referentky oddělení Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, která stanovisko zpracovala. Ing. Tomáš Besta byl seznámen s tím, že nedochází ke změnám návrhu územního plánu nad rámec úprav dříve dohodnutých s dotčeným orgánem. Pořizovatel vysvětlil, že podstatné úpravy návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, které jsou předmětem opakovaného veřejného projednání, jsou reakcí na požadavky dle stanovisek dalších dotčených orgánů, zejména dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Dle názoru pořizovatele však nejsou v rozporu se zájmy, chráněnými v procesu pořizování územního plánu dotčeným orgánem na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto vysvětlení v rámci opakovaného veřejného projednání bylo dohodnuto, že následně, v termínu do , bude vydáno nové - upřesněné stanovisko dotčeného orgánu. V návaznosti na opakované veřejné projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí pořizovatel dne poskytl dotčenému orgánu písemný podklad, v němž byly provedené podstatné úpravy návrhu územního plánu, týkající se veřejného zájmu ochrany přírody, který je v procesu pořizování územního plánu dotčený orgán oprávněn hájit, vysvětleny a odůvodněny. Dle dohody na opakovaném veřejném projednání se dne uskutečnilo v kanceláři pořizovatele jednání, jehož předmětem byla možnost upřesnění stanoviska dotčeného orgánu; resp. vydání souhlasného stanoviska k podstatným úpravám návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. Následně dotčený orgán celou záležitost ještě opakovaně konzultoval telefonicky jak s pořizovatelem, tak i s projektantem územního plánu. Na základě jednání dne a následných telefonických konzultací byl pořizovatel seznámen pouze s konceptem upřesněného stanoviska, upřesněné stanovisko dotčeného orgánu nebylo pořizovateli doručeno ani v druhé polovině listopadu Pořizovatel neobdržel ani žádnou jinou informaci dotčeného orgánu o vydání (případně nevydání) upřesněného stanoviska (písemně nebo případně alespoň prostřednictvím ové zprávy).

4 Vzhledem k tomu, že zájmem pořizovatele bylo pokračovat v procesu pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí, a s ohledem na ustanovení 8 odst. 2 správního řádu cit.: správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy, požádal pořizovatel dopisem č.j. OSÚ 3816/15, Ev.č. 7798/17 ze dne dotčený orgán o vydání upřesněného stanoviska dle dohody, případně o sdělení, že stanovisko ze dne nebude upřesněno a zůstává v platnosti v nezměněné podobě. Na základě žádosti pořizovatele bylo dne pořizovateli doručeno stanovisko dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ s datem Stanovisko bylo zaevidováno pod č.j. OSÚ/4925/2017; Ev.č. 8183/2017. V tomto stanovisku dotčený orgán uvádí cit.: Stanovisko č.j. SR/717/LH/ ze dne se vydáním tohoto stanoviska ruší. Přestože v citovaném konstatování dotčeného orgánu je č.j. původního stanoviska ze dne uvedeno nepřesně, pořizovatel vycházel ze souvislostí a zejména z data vydání rušeného stanoviska a dále se při jednání s dotčeným orgánem zabýval stanoviskem ze dne , které bylo pořizovateli doručeno dne (dále jen stanovisko dotčeného orgánu). Stanovisko dotčeného orgánu obsahuje souhlas s předloženým návrhem Územního plánu Jablonné v Podještědí za předpokladu respektování podmínek požadovaných v jednotlivých bodech stanoviska a stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání pro konkrétní zastavitelné plochy; resp. pro konkrétní pozemky. Stanovisko obsahuje odůvodnění společné pro všechny jeho části (body). V odůvodnění stanoviska dotčený orgán uvádí v obecné rovině odkaz na ustanovení 25 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a dále zde dotčený orgán uvádí Výnos MK ČSR o zřízení CHKO Lužické hory ze dne a odkazuje na 2 uvedeného výnosu. Komentář pořizovatele ke stanovisku dotčeného orgánu ze dne , které bylo pořizovateli doručeno dne Pořizovatel se seznámil se stanoviskem dotčeného orgánu a dospěl k závěru, že některé části stanoviska nelze respektovat. S ohledem na ustanovení 4 odst. 2, písm. b) stavebního zákona dotčené orgány vydávají cit.: stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona, je pořizovatel povinen stanovisko dotčeného orgánu respektovat, pokud nelze stanovisko dotčeného orgánu respektovat, je pořizovatel povinen vyvolat rozpor. Z uvedených důvodů bylo nutno postupovat dle příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu o řešení rozporů. Řešení rozporů upravuje 4 odst. 8 stavebního zákona a 136 odst. 6 ve spojení s 133 správního řádu s tím, že prvním krokem řešení rozporu je pokus o smírné odstranění rozporu ve smyslu ustanovení 5 správního řádu cit.: Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci, při podpůrném použití ustanovení 4 odst. 2 stavebního zákona cit.: Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Pořizovatel, ve smyslu ustanovení 4 odst. 8 stavebního zákona, projedná protichůdná stanoviska, a pokud dojde k dohodě, vyústí řešení rozporu ve změnu stanoviska dotčeného orgánu, včetně odůvodnění, na základě dohody. Dle názoru pořizovatele povaha projednávané věci umožňovala dosažení smírného odstranění rozporu, a proto pořizovatel předpokládal dohodu o smírném odstranění rozporu na úrovni pořizovatele a vydání nového stanoviska dotčeného orgánu na základě dohody. Ohledně předmětu opakovaného veřejného projednání pořizovatel uvádí, že pro informaci a snazší orientaci dotčených orgánů, které části návrhu územního plánu jsou předmětem opakovaného veřejného projednání, zajistil v součinnosti s projektantem zpracování Přílohy č. 1 odůvodnění s přesnou a jednoznačnou specifikací provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, včetně grafické přílohy. Tato byla způsobem umožňujícím dálkový přístup (na zveřejněna jako součást odůvodnění. Jednání o možnosti smírného odstranění rozporu K jednání o možnosti smírného odstranění rozporu na úrovni pořizovatele ve smyslu ustanovení 4 odst. 2 a odst. 8 stavebního zákona a ve smyslu ustanovení 5 správního řádu pořizovatel přizval dotčený orgán pozvánkou č.j. OSÚ.3816/15; Ev.č. 1601/18 ze dne , která byla dotčenému orgánu doručena dne V pozvánce pořizovatel upozornil dotčený orgán, že průběh jednání o smírném odstranění rozporu musí být řádně zdokumentován, tzn., že o průběhu jednání bude v den konání jednání a na místě konání jednání vyhotoven zápis. Z tohoto důvodu pořizovatel požádal dotčený orgán, aby se jednání zúčastnil zástupce (případně zástupci) dotčeného orgánu, který bude oprávněn k zastupování dotčeného orgánu na jednání, tím se rozumí, že bude oprávněn k podpisu zápisu z tohoto jednání. Pro jednání připravil pořizovatel návrh zápisu, který zaslal dotčenému orgánu elektronicky dne , s tím, že současně nabídl dotčenému orgánu poskytnutí upřesňujících informací v případě, že by to bylo potřebné. Lhůtu pro pozvání dotčeného orgánu k jednání o možnosti smírného odstranění rozporu stavební zákon ani správní řád přímo nestanoví, z tohoto důvodu pořizovatel přizval dotčený orgán k jednání v jím stanovené přiměřené lhůtě cca 30 dnů předem, což považoval za dostatečné, neboť se jedná o nejdelší lhůtu pro přizvání dotčených orgánů k obdobným jednáním, kterou pro proces pořizování územního plánu stanoví stavební zákon (např. přizvání k veřejnému projednání dle ustanovení 52 odst. 1 stavebního zákona). Jednání o možnosti smírného odstranění rozporu se konalo v kanceláři pořizovatele, tj. v kanceláři Městského úřadu Jablonné v Podještědí, odboru stavební úřad, Náměstí míru 22, Jablonné v Podještědí, dne od 13:00 hodin.

5 Stanovisko dotčeného orgánu pořizovatel rozdělil na jednotlivé části (body) v návaznosti na strukturu stanoviska. K jednotlivým částem (bodům) stanoviska dotčeného orgánu pořizovatel uvedl svůj komentář a návrh na možné řešení konkrétní záležitosti. Vzhledem k tomu, že stěžejním obsahem stanoviska dotčeného orgánu jsou požadavky na stanovení podmínek pro využití zastavitelných ploch, které byly, jako důsledek úpravy vymezení hranice zastavěného území, předmětem opakovaného veřejného projednání, uvedl pořizovatel v úvodu jednání obecný komentář k dané problematice s tím, že u jednotlivých zastavitelných ploch bude následně komentář konkretizován a doplněn. Obecný komentář pořizovatele, uvedený v úvodu jednání Zásadní podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí spočívá ve změně vymezení zastavěného území. K této podstatné úpravě došlo na základě stanovisek dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, jímž je Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, zn. KULK 88999/2016 ze dne a zn. KULK 3927/2017 ze dne Hranice zastavěného území je v upraveném návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezena v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona a dle podkladu pro uzavření dohody o smírném odstranění rozporu mezi pořizovatelem a dotčených orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který byl řešen po veřejném projednání návrhu územního plánu. Dle požadavků dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla hranice zastavěného území v návrhu územního plánu upravena a v důsledku toho byla část ploch, určených ke stávajícímu způsobu využití; resp. část stabilizovaných ploch, původně zahrnutých do zastavěného území, vymezena jako plochy zastavitelné, a to, v převážné většině případů, beze změny podmínek pro využití těchto ploch. Důvodem požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla skutečnost, že odlišná forma vymezení těchto ploch bude znamenat, z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu, jejich zahrnutí do vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Konkrétní úpravy vymezení hranice zastavěného území, včetně důsledku této úpravy, jímž je vymezení zastavitelných ploch, které byly původně součástí ploch stabilizovaných, jsou znázorněny v příloze č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu, resp. v grafické části této přílohy. Je tedy zřejmé, že koncepce rozvoje území města se od veřejného projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v prosinci 2015 nezměnila, celkový rozsah ploch s rozdílným způsobem využití zůstal prakticky beze změny. K minimálním změnám rozsahu ploch s rozdílným způsobem využití došlo proto, že projektant při úpravách návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí pro opakované veřejné projednání zohlednil i další vnější okolnosti s územním plánem úzce související (tzn. například v mezidobí vydané územní rozhodnutí a stavební povolení, umísťující a povolující stavbu na pozemku, který návrh územního plánu řadil do nezastavitelných ploch). Pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal žádné důvody, proč dotčený orgán nevyslovil požadavky ohledně stanovení podmínek pro využití daných ploch v konkrétních lokalitách v rámci veřejného projednání v prosinci 2015, a tyto požadavky na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání uplatňuje až v rámci opakovaného veřejného projednání. Stanovisko dotčeného orgánu neobsahuje žádné porovnání, proč zastavitelnost stabilizovaných ploch nebyla z hlediska ochrany přírody a krajiny problematická a zastavitelnost ploch zastavitelných v týchž místech je z tohoto hlediska problematická, když podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v daných konkrétních lokalitách se od veřejného projednání (prosinec 2015) prakticky nezměnily, a pokud ano, vždy takovým způsobem, který je pro dotčený orgán výhodnější. Dotčený orgán ve svém stanovisku uvádí pouze odkazy na konkrétní zastavitelné plochy a požaduje stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání a to tak, jako by se jednalo o plochy, které jsou k zástavbě vymezeny nově. K tomu pořizovatel pro úplnost doplnil, že po veřejném projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí byly podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory dohodnuty na jednání dne takto: Do kapitoly 3.2 Plošné uspořádání; Zóna C: Prostorově rozsáhlejší, kompaktnější sídla budou doplněny tyto zásady rozvoje: - Zachovat pohledové osy na terénní a kulturní dominanty místního i nadmístního významu. - Minimalizovat při nové výstavbě či přestavbě stávajících staveb rozsah terénních úprav, v maximální možné míře zachovat rostlý terén, zvláště v místech přechodu zástavby do volné krajiny. Do kapitoly 6. Stanovení podmínek pro využití ploch bude do podmínek plochy s rozdílným způsobem využití bydlení - v rodinných domech venkovské (BV) v kategorii podmíněně přípustné využití území doplněna odrážka: stavbu pro hlavní využití v zastavěném území v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, na pozemek o výměře menší než 1000 m 2, je možné umístit a povolit za podmínky, že pozemek bude velikostí, tvarem a polohou respektovat původní dochovanou urbanistickou strukturu, kterou stavba svým umístěním, orientací a dodržením vzájemných odstupů vhodně doplní (zastavěním proluky apod.). Do kapitoly 6. Stanovení podmínek pro využití ploch bude do podmínek plochy s rozdílným způsobem využití bydlení - v rodinných domech venkovské (BV) v kategorii podmínky prostorového uspořádání stanoven: koeficient zastavění ve stabilizovaných plochách v zastavěném území, v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory 0,2. Dohoda z jednání dne byla následně potvrzena vydáním stanoviska dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne Z uvedeného vyplývá, že dotčený orgán logicky předpokládal možnou zástavbu i v plochách určených ke

6 stávajícímu způsobu využití; resp. ve stabilizovaných plochách, a z tohoto důvodu byly, na základě jeho požadavku a následné dohody, stanoveny podmínky prostorového uspořádání i ve stabilizovaných plochách. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bydlení - v rodinných domech venkovské (BV), výroba a skladování zemědělská výroba (VZ), občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) stanovené v kapitole 6 textové části s názvem Stanovení podmínek pro využití ploch se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily (drobné detaily změn podmínek pro využití ploch byly projednány v rámci jednání o jednotlivých konkrétních bodech stanoviska dotčeného orgánu). Faktická možnost využití ploch zůstala beze změny, a to jak v případě, že se jedná o plochy určené ke stávajícímu způsobu využití (plochy stabilizované), tak v případě, že se jedná o plochy určené k požadovanému způsobu využití (plochy zastavitelné). Tuto svou úvahu ohledně faktické možnosti využití ploch s rozdílným způsobem využití opřel pořizovatel o ustanovení stavebního zákona, zejména o ustanovení 43 odst. 1, a dále o příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen vyhláška č. 500/2006 Sb.), a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen vyhláška č.501/2006 Sb.). Dle ustanovení 43 odst. 1 stavebního zákona cit.: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Ve smyslu citovaného ustanovení stavebního zákona územní plán komplexně řeší celé území města (obce) a rozděluje je na plochy a koridory s tím, že stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Z citovaného ustanovení stavebního zákona nevyplývá, že by podmínky pro využití ploch měly být stanoveny jiným způsobem pro plochy zastavitelné a jiným způsobem pro plochy určené ke stávajícímu využití; resp. pro plochy stabilizované. Dle ustanovení 43 odst. 6 stavebního zákona stanoví náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území prováděcí právní předpis. Těmito prováděcími právními předpisy jsou vyhláška č. 500/2006 Sb. a vyhláška č. 501/2006 Sb. Dne nabyla účinnosti vyhláška č. 13/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. V Čl. II citované vyhlášky č. 13/2018 Sb., v přechodných ustanoveních je v bodě 2. stanoveno cit.: Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny, u kterých bylo zahájeno řízení o návrhu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že v případě Územního plánu Jablonné v Podještědí bylo zahájeno řízení o návrhu územního plánu přede dnem nabytí účinnosti citované vyhlášky č. 13/2018 Sb., dokončí se pořizování územního plánu dle znění vyhlášky č.500/2006 Sb., platném do Pro řešení rozporu to znamená, že pokud jsou uváděny odkazy na ustanovení a přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb., jedná se o znění vyhlášky platné přede dnem nabytí účinnosti citované vyhlášky č. 13/2018 Sb., rozumí se o znění vyhlášky č. 500/2006 Sb. platné do Náležitosti obsahu územního plánu, včetně jeho odůvodnění, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. V části I. přílohy č. 7 s názvem Obsah územního plánu, odst. 1 písm. f) je stanoveno, že textová část územního plánu obsahuje cit.: stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí stanovil projektant podmínky prostorového uspořádání v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky. Uvedený požadavek na obsah textové části územního plánu platí pro plochy s rozdílným způsobem využití, bez odlišení zda se jedná o plochy určené ke stávajícímu nebo požadovanému způsobu využití. Ani z tohoto ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb. nevyplývá, že by podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití měly být stanoveny zvlášť; resp. odlišně, pro plochy určené ke stávajícímu nebo požadovanému způsobu využití. Požadavky na vymezování ploch stanoví vyhláška č. 501/2006 Sb. Obecné požadavky na vymezování ploch jsou stanoveny v 3 této vyhlášky. Dle ustanovení 3 odst. 2 písm. a) této vyhlášky se plochy vymezují podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, jako plochy s rozdílným způsobem využití. Tyto plochy se vymezují ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro stanovení ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou ochrana přírodního a kulturního dědictví, civilizačních, architektonických a urbanistických hodnot. Tento účel vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pořizovatel považuje za zásadní smysl naplnění účelu vymezování ploch v územním plánu dle ustanovení 43 odst. 1 stavebního zákona. Teprve následné a jako druhořadé se pořizovateli jeví vymezení ploch podle významu ve smyslu ustanovení 3 odst. 2 písm. b)

7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. na plochy zastavitelné, plochy územních rezerv, plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území. Tento názor pořizovatel dále opřel o ustanovení 3 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. cit.: plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území, a dále o ustanovení 4 až 19 uvedené vyhlášky, které se týkají konkrétních druhů ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž je stanoven účel těchto ploch. Tato ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. opět nerozlišují požadavky na plochy dle významu, tzn., že požadavky dle těchto ustanovení vyhlášky platí obecně pro plochy s rozdílným způsobem využití bez rozdílu, zda se jedná o vymezení ploch pro stávající nebo požadovaný způsob využití. Zásadní a logický smysl uvedených ustanovení stavebního zákona, vyhlášky č. 500/2006Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., dle názoru pořizovatele, spočívá v první řadě především v rozdělení řešeného území města (obce) na plochy s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, a teprve následně, jako druhořadá, se jeví forma vymezení těchto ploch dle významu. S ohledem na uvedený zákonný rámec pro zpracování územního plánu stanovil projektant v kapitole 6 textové části s názvem Stanovení podmínek pro využití ploch podmínky pro využití ploch, které platí bez rozdílu pro plochy s rozdílným způsobem využití, tzn. pro plochy určené ke stávajícímu nebo požadovanému způsobu využití, které jsou dle významu vymezeny jako plochy zastavitelné, plochy územních rezerv, plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby). V rámci této úvodní části jednání pořizovatel ještě doplnil, že vymezení předmětných lokalit jako zastavitelných ploch, oproti jejich vymezení jako ploch stabilizovaných, se z pohledu pořizovatele i projektanta jeví pro dotčený orgán jako výhodnější, a to z toho důvodu, že zastavitelné plochy budou předmětem vyhodnocení uplatňování územního plánu v rámci zpracování a projednání zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období, kterou, dle ustanovení 55 odst. 1 stavebního zákona, pořizovatel předkládá zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky. Stabilizované plochy se nevyhodnocují. Dále při jednání dne pořizovatel uvedl obecný komentář, týkající se stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. S odkazem na skutečnost, že podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, zejména podmínky pro využití plochy bydlení - v rodinných domech venkovské (BV), byly po veřejném projednání dohodnuty s dotčeným orgánem, se pořizovatel zabýval požadavkem dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání (tzn. podrobných podmínek pro využití ploch) pro konkrétní zastavitelné plochy. V souvislosti s tímto požadavkem pořizovatel opět odkázal na ustanovení 43 odst. 1 stavebního zákona, z něhož vyplývá, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce a stanoví podmínky pro využití ploch a koridorů a dále, v návaznosti na toto ustanovení stavebního zákona na přílohu č. 7 vyhlášky č.500/2006 Sb., na část I. vyhlášky s názvem Obsah územního plánu, odst. 1 písm. f), který říká, že textová část územního plánu obsahuje mj. stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pořizovatel porovnal požadavek dotčeného orgánu s dalšími ustanoveními stavebního zákona a vyhlášky č. 500/2006 Sb. a konstatoval, že stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků přísluší, podle ustanovení 61 odst. 1 stavebního zákona, regulačnímu plánu cit.: Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stavoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Dle ustanovení 61 odst. 5 stavebního zákona stanoví náležitosti obsahu regulačního plánu prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 500/2006 Sb. Náležitosti obsahu regulačního plánu, včetně jeho odůvodnění, jsou stanoveny v příloze č.11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. V části I. přílohy č. 11 s názvem Obsah regulačního plánu. V odst. 1 písm. b) je stanoveno, že textová část regulačního plánu obsahuje cit.: podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, v odst. 1 písm. d) je stanoveno cit.: podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území. V odst. 2 písm. b) je stanoveno, že textová část regulačního plánu podle rozsahu navržené regulace dále obsahuje cit.: podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (například uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, základní údaje o kapacitě stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami). Z uvedeného porovnání požadavků na obsah územního plánu a požadavků na obsah regulačního plánu dle citovaných ustanovení stavebního zákona a vyhlášky č. 500/2006 Sb. vyplývá, že stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání přísluší regulačnímu plánu, a jejich stanovení v územním plánu, s ohledem na ustanovení 43 odst. 3 stavebního zákona cit.: územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím, by bylo nezákonností.

8 Dále byly při jednání dne projednány části (body) stanoviska dotčeného orgánu v návaznosti na strukturu stanoviska, každá část stanoviska dotčeného orgánu byla projednána jednotlivě. 1. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ13, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: 0 hlavních objektů, pokud dojde k obnově objektu na pozemku parcelní číslo st. 273, může plocha sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) k této stavbě a může být využívána jako zahrada, při realizaci staveb (včetně oplocení) bude respektována původní urbanistická struktura, památka drobné sakrální architektury (kříž na kamenném podstavci), krajinářsky cenné dřeviny, migrační prostupnost a doprovodná zeleň údolní nivy Heřmanického potoka. Dotčený orgán dále uvádí, že s vymezením plochy jako samostatného stavebního pozemku nelze souhlasit, neboť plocha svým nepravidelným tvarem a polohou není vhodná k umístění samostatného hlavního objektu, a že pozemky provozně a funkčně souvisí s pozemkem parcelní číslo st. 273, na kterém se nalézá zbořeniště. Požadavky na stanovení uvedených podrobných podmínek pro využití plochy dotčený orgán ve svém stanovisku odůvodňuje zejména tím, že plocha navazuje na prvek územního systému ekologické stability, a to na lokální biocentrum LC180 Louky Heřmanického potoka, tím, že pozemky parcelní číslo 2582/1 a 2582/2 není vhodné provozně a funkčně oddělovat od pozemku parcelní číslo st. 273, a dále tím, že v území s vysokou zachovalostí struktury sídla platí (dle studie preventivního hodnocení krajinného rázu území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory) přísné regulativy pro novou výstavbu, která svou hmotou, měřítkem a architektonickým výrazem musí respektovat tradiční formy. K bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) o výměře 0,32 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou se stejnými podmínkami využití), ani ke změně podmínek pro využití plochy. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté s dotčeným orgánem po veřejném projednání, zůstaly stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). Územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě v návaznosti na lokální biocentrum LC180 Louky Heřmanického potoka a v území s vysokou zachovalostí struktury sídla, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily. Pro tento konkrétní případ úvaha pořizovatele, podrobně odůvodněná v úvodu jednání, znamená, že zásadní je skutečnost, že podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) jsou v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, naprosto totožné s podmínkami v návrhu, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, a to jak z hlediska funkce, tak z hlediska prostorového uspořádání, včetně stanoveného koeficientu zastavění. Forma vymezení plochy nemá vliv na předpoklady pro faktické možnosti využití území vytvořené územním plánem. Zastavitelnou plochu HZ13 a navazující stabilizovanou plochu s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) lze využít v žádoucích návaznostech a souvislostech, různá forma jejich vymezení není překážkou vzájemné provozní a funkční návaznosti pozemků situovaných v dané ploše. Územním plánem jsou tímto, v souladu s ustanovením 18 odst. 2 stavebního zákona, vytvořeny předpoklady pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Navíc pořizovatel, nahlédnutím do veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního; nahlížení do katastru nemovitostí, ověřil, že v případě pozemku parcelní číslo 2582/2 a pozemku parcelní číslo st. 273 se jedná o pozemky jednoho vlastníka, takže lze předpokládat, že případná zástavba bude řešena na obou těchto pozemcích současně, neboť vymezení plochy v územním plánu nelze vnímat jako vymezení stavebního pozemku. Stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků přísluší regulačnímu plánu (viz ustanovení 61 odst. 1 stavebního zákona) a vymezení stavebních pozemků přísluší územnímu rozhodnutí (viz 79 odst. 1 stavebního zákona). Následné rozhodování o změnách v území (zejména správní řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, vydání územního souhlasu) bude probíhat stejným způsobem a dle stejných ustanovení stavebního zákona ať se jedná o plochu stabilizovanou nebo o plochu zastavitelnou. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v zastavitelné ploše budou odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu zpoplatněny dle zvláštního zákona, jímž je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel dále konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochou zastavitelnou a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 nezměnila, resp. k

9 podmínkám pro využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání). K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelné ploše HZ13 pořizovatel uvedl: 0 hlavních objektů Tomuto požadavku dotčeného orgánu lze vyhovět, v textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch bude z podmínek využití plochy HZ13 vypuštěn počet hlavních objektů. pokud dojde k obnově objektu na pozemku parcelní číslo st. 273, může plocha sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) k této stavbě a může být využívána jako zahrada Tomuto požadavku dotčeného orgánu nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně možné zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu. Zohlednění tohoto požadavku dotčeného orgánu by bylo nezákonností, neboť dotčený orgán požaduje podrobnosti, které svým obsahem náleží regulačnímu plánu (viz ustanovení 43 odst. 3 a 61 odst. 1 stavebního zákona, příloha č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a, v návaznosti na tato legislativní ustanovení, podrobný komentář, který zazněl v úvodní části jednání). při realizaci staveb (včetně oplocení) bude respektována původní urbanistická struktura, památka drobné sakrální architektury (kříž na kamenném podstavci), krajinářsky cenné dřeviny, migrační prostupnost a doprovodná zeleň údolní nivy Heřmanického potoka Tento požadavek dotčeného orgánu Územní plán Jablonné v Podještědí, v míře podrobnosti, která svým obsahem, dle stavebního zákona a vyhlášky č. 500/2006 Sb., přísluší územnímu plánu, respektuje takto: - V textové části územního plánu v kapitole 2.3 s názvem Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území, v podkapitole s názvem Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní je stanoven požadavek Při rozhodování o změnách v území zohledňovat při umísťování staveb a zařízení stávající kompoziční vztahy a historicky vytvořené struktury a vazby v sídlech, mezi sídly, v krajině a mezi sídlem a krajinou. Dále v podkapitole s názvem Přírodní hodnoty je stanovena ochrana prvků územního systému ekologické stability všech kategorií, ochrana neregistrovaných významných krajinných prvků i ochrana významnějších ploch zeleně krajinné formace, břehové porosty, remízy, meze, solitérní stromy, i skupinové porosty ve volné krajině. - V textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání je řešené území členěno do čtyř funkčně relativně odlišných zón se specifickou strukturou a charakterem území, označených písmeny A až D. Pro každou zónu jsou stanoveny zásady rozvoje. Zóna A zahrnuje lesozemědělskou krajinu v rámci chráněné krajinné oblasti, včetně rozptýlené zástavby, samot a osad. V textové části je uveden charakter zóny i charakter stávající zástavby, včetně umístění a orientace zástavby vzhledem k parcelaci a komunikacím. Územní plán stanovuje zásady rozvoje této zóny, ve vztahu k posuzovanému požadavku dotčeného orgánu se jedná zejména o tyto zásady: nesnižovat ekologickou stabilitu území, vycházet při nové výstavbě z hmoty, měřítka a architektonického výrazu stávajících forem, umožnit realizaci cest v jejich původních trasách. - Požadavek dotčeného orgánu je dále řešen i v zásadách rozvoje, stanovených pro zónu C zahrnující prostorově rozsáhlejší, kompaktnější sídla, a to: vycházet při nové výstavbě z hmoty, měřítka a architektonického výrazu stávajících forem, zajistit odpovídající rozvoj systémů dopravní a technické infrastruktury, zachovat pohledové osy na terénní a kulturní dominanty místního i nadmístního významu a minimalizovat při nové výstavbě či přestavbě stávajících staveb rozsah terénních úprav, v maximální možné míře zachovat rostlý terén, zvláště v místech přechodu zástavby do volné krajiny. Poslední dvě zásady byly do textové části doplněny na základě dohody s dotčeným orgánem po veřejném projednání. - V textové části územního plánu v kapitole 5.1 s názvem Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině jsou v části s názvem Prostupnost krajiny stanoveny zásady pro zachování a zvýšení prostupnosti krajiny, mj. zajistit biologickou prostupnost krajiny zakládáním a ochranou prvků územního systému ekologické stability a v návaznosti na tuto zásadu je v kapitole 5.2 textové části s názvem Návrh systému ekologické stability stanovena pro plochy biocenter a biokoridorů mj. tato obecná zásada zvyšovat migrační prostupnost. - V textové části územního plánu v kapitole 6 s názvem Stanovení podmínek pro využití ploch jsou pro plochu s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) stanoveny tyto podmínky prostorového uspořádání: respektovat charakter a strukturu příslušné zóny, koeficient zastavění ve stabilizovaných plochách v zastavěném území v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory 0,2. Stanovení koeficientu zastavění pro stabilizované plochy v zastavěném území v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory bylo doplněno na základě dohody s dotčeným orgánem po veřejném projednání. Koeficient zastavění zůstal stejný pro zastavitelnou plochu HZ13 je stanoven koeficient zastavění též 0,2. - V textové části odůvodnění v kapitole 10.2 s názvem Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot, v podkapitole s názvem Ochrana kulturních památek je uveden výčet nemovitých kulturních památek v Jablonném v Podještědí, národní kulturní památka v Jablonném v Podještědí, dále je zde uvedena ochrana pietních míst, pamětních desek, pomníků a památníků a v souvislosti s požadavkem dotčeného orgánu jsou uvedeny i historicky a architektonicky významné objekty, které mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální objekty v krajině a kamenné plastiky. S ohledem na charakter těchto památek místního významu nelze uvést jejich konkrétní úplný výčet. Z výše uvedeného vyplývá, že požadované podmínky pro využití zastavitelné plochy HZ13 jsou návrhem územního plánu již stanoveny, jejich opakování u příslušné zastavitelné plochy by znamenalo nežádoucí duplicitu. Územní plán, jako jeden ze

10 základních koncepčních dokumentů obce k usměrňování jejího rozvoje, je nutno vnímat jako nedílný celek, tzn. všechny jeho části, textovou a grafickou část, včetně textové a grafické části odůvodnění, a to i v jejich vzájemných souvislostech. Územní plán Jablonné v Podještědí, stanoví, v souladu s ustanovením 43 odst. 1 stavebního zákona a s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., míru regulace odpovídající účelu nástroje územního plánování, kterým je územní plán. Stanovené zásady rozvoje a ochrany hodnot řešeného území, včetně stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, poskytují dotčenému orgánu dostatečně stabilní právní oporu pro účinné hájení veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny v následných správních řízeních. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ13, s tím, že bude vypuštěn počet hlavních objektů. Požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením, předloženým ve veřejném projednání v prosinci V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky pro využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání. Požadavku dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb nelze vyhovět, neboť by se jednalo o nezákonnost. K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu. 2. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ10, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: 0 hlavních objektů, plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu, koeficient zeleně 0,9. Dotčený orgán dále uvádí, že s vymezením plochy jako samostatného stavebního pozemku nelze souhlasit, neboť umožněním realizace další hlavní stavby na pozemku parcelní číslo 631/1 by došlo k dalšímu nekoncepčnímu rozšiřování zástavby na vyvýšeném místě ve směru do volné krajiny, které by vedlo k narušení urbanistické struktury, která je součástí kulturně historické charakteristiky krajinného rázu, chráněného ustanovením 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Dotčený orgán ještě konstatuje, že na části pozemku parcelní číslo 631/1 se nachází fotbalové hřiště, přestože druhem pozemku dle katastru nemovitostí je trvalý travní porost. K bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) o výměře 0,42 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou se stejnými podmínkami využití), ani ke změně podmínek pro využití plochy. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté s dotčeným orgánem po veřejném projednání, zůstaly stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). Územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě na vyvýšeném místě ve směru do volné krajiny, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily. Pro tento konkrétní případ úvaha pořizovatele, podrobně odůvodněná v úvodní části jednání, znamená, že zásadní je skutečnost, že podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) jsou v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, naprosto totožné s podmínkami v návrhu, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, a to jak z hlediska funkce, tak z hlediska prostorového uspořádání, včetně stanoveného koeficientu zastavění. Forma vymezení plochy nemá vliv na předpoklady pro faktické možnosti využití území vytvořené územním plánem. Zastavitelnou plochu HZ10 a navazující stabilizovanou plochu s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) lze využít v žádoucích návaznostech a souvislostech, různá forma jejich vymezení není překážkou vzájemné provozní a funkční návaznosti pozemků situovaných v dané ploše. Územním plánem jsou tímto, v souladu s ustanovením 18 odst. 2 stavebního zákona,

11 vytvořeny předpoklady pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Navíc pořizovatel, nahlédnutím do veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního; nahlížení do katastru nemovitostí, ověřil, že v případě pozemku parcelní číslo 631/1 a pozemku parcelní číslo st se jedná o pozemky jednoho vlastníka, takže lze předpokládat, že případná další zástavba v území bude uvažována s ohledem na povolenou stavbu na pozemku parcelní číslo st Jedná se o stavbu rodinného domu, která byla umístěna územním rozhodnutím, vydaným Městským úřadem Jablonné v Podještědí, odborem stavební úřad pod č.j. OSÚ/1179/ (2527/2016) dne Stavební povolení vydal tentýž stavební úřad pod č.j. OSÚ/2004/ (3671/2016) dne Následně pořizovatel uvedl, že stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků přísluší regulačnímu plánu (viz ustanovení 61 odst. 1 stavebního zákona) a vymezení stavebních pozemků přísluší územnímu rozhodnutí (viz 79 odst. 1 stavebního zákona). Následné rozhodování o změnách v území (zejména správní řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, vydání územního souhlasu) bude probíhat stejným způsobem a dle stejných ustanovení stavebního zákona ať se jedná o plochu stabilizovanou nebo o plochu zastavitelnou. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v zastavitelné ploše budou odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu zpoplatněny dle zvláštního zákona, jímž je zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel dále konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochou zastavitelnou a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 nezměnila, resp. k podmínkám pro využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání). K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelné ploše HZ10 pořizovatel uvedl: 0 hlavních objektů Tomuto požadavku dotčeného orgánu lze vyhovět, v textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch bude z podmínek využití plochy HZ10 vypuštěn počet hlavních objektů. plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu Tomuto požadavku dotčeného orgánu nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu. Zohlednění tohoto požadavku dotčeného orgánu by bylo nezákonností, neboť dotčený orgán požaduje podrobnosti, které svým obsahem náleží regulačnímu plánu (viz ustanovení 43 odst. 3 a 61 odst. 1 stavebního zákona, příloha č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a, v návaznosti na tato legislativní ustanovení, podrobný komentář, který zazněl v úvodní části jednání). koeficient zeleně 0,9. - V textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je v podmínkách využití zastavitelné plochy HZ10 stanoven koeficient zastavění 0,2. V úvodu kapitoly 6 textové části s názvem Stanovení podmínek pro využití ploch je uvedeno, že ve všech plochách s rozdílným způsobem využití zahrnutých v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestavby se umožňuje realizace veřejných prostranství a zeleně. - V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je, v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání, stanoven koeficient zastavění. Pro účely Územního plánu Jablonné v Podještědí je koeficient zastavění definován v příloze č. 1 textové části s názvem Vymezení pojmů takto cit: Koeficient zastavění vyjadřuje poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře stavebního pozemku. - Koeficient zeleně v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí stanoven není. Pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody, proč dotčený orgán požaduje stanovení koeficientu zeleně v této konkrétní lokalitě, z jakých důvodů požaduje odlišné stanovení podmínek prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání. Pořizovatel navíc uvedl, že dotčený orgán nepožadoval stanovení koeficientu zeleně v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání nejen v této konkrétní lokalitě, ale obecně v návrhu územního plánu ani v rámci projednání ve společném jednání dle 50 stavebního zákona, ani v rámci veřejného projednání dle 52 stavebního zákona. Dotčený orgán přichází s tímto požadavkem prakticky na konci procesu pořízení územního plánu (v rámci opakovaného veřejného projednání) a navíc bez odpovídajícího zákonného odůvodnění, tzn. bez uvedení ustanovení zvláštního zákona, o které tuto svou podmínku opírá. - Z těchto důvodů pořizovatel posoudil požadavek dotčeného orgánu ve vztahu ke stanovené a řádně projednané podmínce prostorového uspořádání, kterou je koeficient zastavění. Z citovaného vymezení pojmu koeficientu zastavění vyplývá, že výměra stavebního pozemku, která nebude zastavěna nadzemními částmi staveb, bude využita pro zeleň, případně pro nezbytné zpevněné plochy. Po veřejném projednání byla s dotčeným orgánem dohodnuta podmínka prostorového uspořádání: koeficient zastavění ve stabilizovaných plochách v zastavěném území, v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory 0,2 obecně ve stabilizovaných plochách bydlení v rodinných domech venkovské (BV), tedy i v této konkrétní lokalitě. - Ohledně koeficientu zeleně pořizovatel uvedl, že z obecně vžitého významu a účelu stanovení koeficientu zeleně v územním plánu vyplývá, že tento stanovuje minimální podíl ploch zeleně v území; resp. minimální podíl zeleně

12 budoucího stavebního pozemku. Požadavek dotčeného orgánu lze tedy vnímat tak, že 90% výměry budoucího stavebního pozemku musí být využito pouze pro zeleň. - V dané návaznosti musel pořizovatel opět zdůraznit, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody tohoto požadavku, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v daném místě. Pořizovatel nedohledal žádné důvody, proč dotčený orgán považuje stanovení koeficientu zastavění 0,2 v daném místě za nepostačující, co se změnilo od veřejného projednání, neboť po veřejném projednání byla tato podmínka prostorového uspořádání s dotčeným orgánem dohodnuta (viz stanovisko dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne ). Ohledně ochrany krajinného rázu se pořizovatel vrátil ke stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , které bylo vydáno na základě dohody dotčeného orgánu s pořizovatelem o smírném odstranění rozporu, který byl řešen po veřejném projednání. V odůvodnění tohoto stanoviska dotčený orgán uvádí cit.: Podmínky plošného a prostorového uspořádání území a ochrany krajinného rázu stanovené v územním plánu nemohou zaručit, aby umísťováním a povolováním staveb a jinými činnostmi nedošlo ke snížení nebo změně krajinného rázu (tzn. podmínky nelze dostatečně dohodnout). Jelikož jsou stavby nezbytnou součástí kulturně historické charakteristiky krajinného rázu, bude AOPK ČR k umísťování a povolování staveb nadále oprávněna vydávat souhlas podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Z Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí, odboru obecné ochrany přírody a krajiny, zpracovaného ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, odborem územního plánování, k uplatňování 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zveřejněného v září 2017 ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, vyplývá, že v případě, že podmínky ochrany krajinného rázu nejsou s dotčeným orgánem dohodnuty (což je tento konkrétní případ) bude ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti musí dotčený orgán konkrétní podrobný požadavek na zachování krajinného rázu místa uplatnit v navazujícím správním řízení. Ve smyslu uvedeného Metodického pokynu projektant uvede v odůvodnění Územního plánu Jablonné v Podještědí informace o tom, že podmínky ochrany krajinného rázu nebyly s dotčeným orgánem dohodnuty, a z tohoto důvodu bude ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti uplatní dotčený orgán konkrétní podrobný požadavek na zachování krajinného rázu místa v navazujícím správním řízení. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ10, včetně stanoveného koeficientu zastavění s tím, že bude vypuštěn počet hlavních objektů. Věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky pro využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání. Požadavku dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb nelze vyhovět, neboť by se jednalo o nezákonnost. Ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak je deklarováno samotným dotčeným orgánem v odůvodnění jeho stanoviska ze dne K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu. 3. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) HZ11, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,9. Dotčený orgán dále uvádí, že vymezení plochy nekoresponduje s umístěním stávajícího sportoviště (fotbalové hřiště) na pozemcích parcelní číslo 568/1, 629/2 a 631/1, neboť druhem pozemků dle katastru nemovitostí je trvalý travní porost. Rozsah sportovního a ubytovacího areálu považuje dotčený orgán za hraniční a jeho další rozšiřování je z pohledu ochrany přírody a krajiny nežádoucí.

13 K bodu č. 3 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) o výměře 0,86 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Nově je pro využití plochy stanoven koeficient zastavění 0,5. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití umístění staveb občanského vybavení sportovně-tělovýchovné povahy. S ohledem na ustanovení 6 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. kde je uvedeno, že plochy občanského vybavení zahrnují mj. i pozemky staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport a pozemky související dopravní a technické infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní stavby pro tělovýchovu a sport. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy určené ke stávajícímu využití, tzn. plochy stabilizované, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití) s tím, že druh pozemku dle katastru nemovitostí není pro řešení územního plánu určující. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatuje, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v daném místě (další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K tomu pořizovatel ještě doplnil, že nedohledal ani žádné důvody, proč dotčený orgán považuje stanovení koeficientu zastavění 0,5 v daném místě za nepostačující, když po veřejném projednání nepožadoval ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) stanovení koeficientu zastavění vůbec. Ve stanovisku dotčeného orgánu, uplatněném po veřejném projednání a v průběhu následného jednání pořizovatele s dotčeným orgánem bylo dotčeným orgánem požadováno stanovení koeficientu zastavění pouze ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV). Podmínky pro využití plochy občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), včetně podmínek prostorového uspořádání, nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány, dotčený orgán nepožadoval žádnou změnu či doplnění těchto podmínek. Pořizovatel tedy dovodil, že stanovené podmínky pro využití plochy nebyly z hlediska dotčeného orgánu jakkoliv problematické ani v této konkrétní lokalitě. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) HZ11, včetně stanoveného koeficientu zastavění 0,5. Věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Nově je pro využití plochy stanoven koeficient zastavění, což se, ve srovnání s tím, že řešení návrhu územního plánu z prosince 2015 v dané konkrétní lokalitě nestanovovalo žádný koeficient zastavění, pořizovateli jeví pro dotčený orgán z hlediska následného rozhodování o změnách v území jako jednoznačně výhodnější. Toto řešení znamená pro dotčený orgán pevnější právní oporu pro vydávání závazných stanovisek v následujících správních řízeních. V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání. K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 3 stanoviska dotčeného orgánu. 4. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) HZ12, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,8. Dotčený orgán dále uvádí, že umístění nadzemních staveb na předmětném pozemku by vedlo k narušení urbanistické struktury a siluety sídla při pohledu z jihu, nekoncepčnímu rozšiřování zástavby ve směru do volné krajiny na pohledově exponovaný horizont, narušení pohledové osy na kulturní dominantu kostela sv. Antonína Paduánského při příjezdu do

14 obce a tím i negativnímu zásahu do krajinného rázu, chráněného ustanovením 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, narušení harmonického měřítka a vztahů v krajině. K bodu č. 4 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) o výměře 0,36 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Nově je pro využití plochy stanoven koeficient zastavění 0,5. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití zemědělskou výrobu a, například v kategorii podmíněně přípustného využití, lehký průmysl za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí. S ohledem na ustanovení 11 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. kde je uvedeno, že plochy výroby a skladování zahrnují mj. i pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní zemědělské stavby. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v dané lokalitě, neboť územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě ve směru do volné krajiny na pohledově exponovaný horizont, v pohledové ose na kulturní dominantu kostela sv. Antonína Paduánského při příjezdu do obce, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily (další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K tomu pořizovatel ještě doplnil, že nedohledal ani žádné důvody, proč dotčený orgán považuje stanovení koeficientu zastavění 0,4 v daném místě za nepostačující, když po veřejném projednání nepožadoval ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) stanovení koeficientu zastavění vůbec. Ve stanovisku dotčeného orgánu, uplatněném po veřejném projednání a v průběhu následného jednání pořizovatele s dotčeným orgánem bylo dotčeným orgánem požadováno stanovení koeficientu zastavění pouze ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV). Podmínky pro využití plochy výroba a skladování zemědělská výroba (VZ), včetně podmínek prostorového uspořádání, nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány, dotčený orgán nepožadoval žádnou změnu či doplnění těchto podmínek. Pořizovatel tedy dovodil, že stanovené podmínky pro využití plochy nebyly z hlediska dotčeného orgánu jakkoliv problematické ani v této konkrétní lokalitě. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) HZ12, včetně stanoveného koeficientu zastavění 0,4. Věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením z prosince Nově je v ploše stanoven koeficient zastavění, což se, ve srovnání s tím, že řešení návrhu územního plánu z prosince 2015 v dané konkrétní lokalitě nestanovovalo žádný koeficient zastavění, pořizovateli jeví pro dotčený orgán z hlediska následného rozhodování o změnách v území jako jednoznačně výhodnější. Toto řešení znamená pro dotčený orgán pevnější právní oporu pro vydávání závazných stanovisek v následujících správních řízeních. V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky pro využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání, které se konalo v prosinci Ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak je deklarováno samotným dotčeným orgánem v odůvodnění jeho stanoviska ze dne (viz podrobný komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 4 stanoviska dotčeného orgánu.

15 5. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí se zmenšením zastavěného území o část pozemku parcelní číslo 968/1 a 913/1 v souladu se skutečným stavem v území. Na předmětných pozemcích se nacházejí pastviny, které z hlediska funkčního využití náleží do nezastavěného území. K bodu č. 5 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: Pořizovatel vzal tuto část stanoviska dotčeného orgánu na vědomí. 6. Zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ8 a HZ9, katastrální území Heřmanice v Podještědí Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nových zastavitelných ploch za předpokladu zapracování těchto podmínek využití ploch: maximálně 1 hlavní objekt, stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, hlavní objekt bude orientován hřebenově, tzn. podélnou stranou rovnoběžně s osou komunikace, umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu, koeficient zeleně 0,8. Dotčený orgán dále uvádí, že pozemky jsou svažité, pohledově exponované, vzhledem k cennosti lokality bude brán zvýšený zřetel na charakter budoucí zástavby. Urbanistická struktura i stavby lidové architektury jsou součástí kulturně historické charakteristiky krajinného rázu chráněného ustanovením 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. K bodu č. 6 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) vymezena jako zastavitelná plocha HZ8 o výměře 0,18 ha a zastavitelná plocha HZ9 o výměře 0,18 ha. Došlo sice k vymezení nových zastavitelných ploch, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochami zastavitelnými). Pro využití zastavitelných ploch HZ8 a HZ9 je nově stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2). Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté s dotčeným orgánem po veřejném projednání, zůstaly tedy takřka stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení ploch v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, jsou vymezeny plochy zastavitelné, tzn. plochy s požadovaným způsobem využití). Územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě na svažitých, pohledově exponovaných pozemcích, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily. Pro tento konkrétní posuzovaný případ úvaha pořizovatele, podrobně odůvodněná v úvodní části jednání, znamená, že zásadní je skutečnost, že podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) jsou v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, takřka totožné jako byly v návrhu, předloženém k veřejnému projednání v prosinci Jediný rozdíl je v tom, že nově je pro využití zastavitelných ploch HZ8 a HZ9 stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2), což se pořizovateli jeví pro dotčený orgán jako výhodnější. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, co se změnilo od veřejného projednání a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v daném místě, neboť územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě na svažitých, pohledově exponovaných pozemcích, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily (další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). Pořizovatel dále konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochami zastavitelnými a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 prakticky nezměnila, resp. k podmínkám využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání).

16 K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelných plochách HZ8 a HZ9 pořizovatel uvedl: maximálně 1 hlavní objekt V textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je v podmínkách využití ploch HZ8 a HZ9 tento požadavek již zohledněn je stanovena podmínka realizovat max. 1 hlavní objekt. stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, hlavní objekt bude orientován hřebenově, tzn. podélnou stranou rovnoběžně s osou komunikace umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu V textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání jsou zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby stanoveny (viz podrobný komentář u bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). koeficient zeleně 0,8 V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je pro využití zastavitelných ploch HZ8 a HZ9 stanoven koeficient zastavění 0,1 (vysvětleno výše). Z výše uvedeného vyplývá, že požadované podmínky pro využití zastavitelných ploch HZ8 a HZ9 jsou návrhem územního plánu již stanoveny, jejich opakování u příslušných zastavitelných ploch by znamenalo nežádoucí duplicitu. Územní plán, jako jeden ze základních koncepčních dokumentů obce k usměrňování jejího rozvoje, je nutno vnímat jako nedílný celek, tzn. všechny jeho části, textovou a grafickou část, včetně textové a grafické části odůvodnění, a to i v jejich vzájemných souvislostech. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ8 a HZ9, včetně koeficientu zastavění, který znamená ve svém důsledku přísnější podmínku pro využití ploch, než je koeficient zastavění stanovený pro plochy stabilizované. Požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením z prosince Ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak je deklarováno samotným dotčeným orgánem v odůvodnění jeho stanoviska ze dne (viz podrobný komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 6 stanoviska dotčeného orgánu. 7. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Petrovice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí se zmenšením zastavěného území o pozemky parcelní číslo 492/2, 493/2, části pozemků parcelní číslo 471, 322/2, 165/2 a pozemky parcelní číslo 158/2, 165/1, 929/2, 929/5, 931/2 v souladu se skutečným stavem v území. K bodu č. 7 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: Pořizovatel vzal tuto část stanoviska dotčeného orgánu na vědomí. 8. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ10, katastrální území Petrovice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: na pozemku parcelní číslo 938/2-0 hlavních objektů, plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní, na pozemku parcelní číslo 938/1 lze připustit výstavbu max. 2 hlavních objektů za podmínky, že nová výstavba bude respektovat charakter stávající urbanistické struktury a zástavby, na kterou vhodně naváže (umístěním, vzájemnými odstupy, orientací, parametry stavby, charakterem apod.). Dotčený orgán dále uvádí, že pozemek parcelní číslo 938/2 svým trojúhelníkovým tvarem a umístěním bez přístupu v druhé řadě za stávající zástavbou není vhodný k výstavbě samostatného hlavního objektu. Zastavění tohoto pozemku by vedlo k nekoncepčnímu rozšiřování zástavby ve směru do volné krajiny a narušení dochované urbanistické struktury původně

17 lesní lánové vsi ležící v nivě pravostranného přítoku Kněžického potoka. Urbanistická struktura je součástí kulturně historické charakteristiky krajinného rázu, chráněného ustanovením 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. K bodu č. 8 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) o výměře 0,39 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Pro využití zastavitelné plochy PZ10 je nově stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2). Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly tedy takřka stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). Územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě ve směru do volné krajiny, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily. Pro tento konkrétní posuzovaný případ úvaha pořizovatele, podrobně odůvodněná v úvodní části jednání, znamená, že zásadní je skutečnost, že podmínky využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) jsou v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, takřka totožné jako byly v návrhu, předloženém k veřejnému projednání v prosinci Jediný rozdíl je v tom, že nově je pro využití zastavitelné plochy PZ10 stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2), což se pořizovateli jeví pro dotčený orgán jako výhodnější. Forma vymezení plochy nemá vliv na předpoklady pro faktické možnosti využití území vytvořené návrhem územního plánu. Zastavitelnou plochu PZ10 a navazující stabilizovanou plochu s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) lze využít v žádoucích návaznostech a souvislostech, různá forma jejich vymezení není překážkou vzájemné provozní a funkční návaznosti pozemků situovaných v dané ploše. Územním plánem jsou tímto, v souladu s ustanovením 18 odst. 2 stavebního zákona, vytvořeny předpoklady pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Navíc pořizovatel, nahlédnutím do veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního; nahlížení do katastru nemovitostí, ověřil, že, v případě pozemku parcelní číslo 938/2 a severně navazujících pozemků a staveb v zastavěném území, se jedná o pozemky jednoho vlastníka, takže lze předpokládat, že budoucí využití pozemku, případná další zástavba v území, bude řešena komplexně a s ohledem na tyto zjištěné vlastnické vztahy. Následně pořizovatel uvedl, že stanovení podmínek pro využití pozemků přísluší regulačnímu plánu (viz ustanovení 61 odst. 1 stavebního zákona) a vymezení stavebních pozemků, včetně vzájemných odstupů a konkrétních parametrů staveb, přísluší územnímu rozhodnutí (viz 79 odst. 1 stavebního zákona). Následné rozhodování o změnách v území (zejména správní řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, vydání územního souhlasu) bude probíhat stejným způsobem a dle stejných ustanovení stavebního zákona ať se jedná o plochu stabilizovanou nebo o plochu zastavitelnou. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v zastavitelné ploše budou odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu zpoplatněny dle zvláštního zákona, jímž je zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel dále konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochou zastavitelnou a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 prakticky nezměnila, resp. k podmínkám využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání). K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelné ploše PZ10 pořizovatel uvedl: na pozemku parcelní číslo 938/2-0 hlavních objektů Tomuto požadavku dotčeného orgánu lze vyhovět, v textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch bude z podmínek využití plochy PZ10 vypuštěn počet hlavních objektů. plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní Tomuto požadavku dotčeného orgánu nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu. Zohlednění tohoto požadavku dotčeného orgánu by bylo nezákonností, neboť dotčený orgán požaduje podrobnosti, které svým obsahem náleží regulačnímu plánu (viz ustanovení 43 odst. 3 a 61 odst. 1 stavebního zákona, příloha č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a, v návaznosti na tato legislativní ustanovení, podrobný komentář, který zazněl v úvodní části jednání). na pozemku parcelní číslo 938/1 lze připustit výstavbu max. 2 hlavních objektů za podmínky, že nová výstavba bude respektovat charakter stávající urbanistické struktury a zástavby, na kterou vhodně naváže (umístěním, vzájemnými odstupy, orientací, parametry stavby, charakterem apod.). Stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb přísluší regulačnímu plánu. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že pořizovatel zohlednil požadavek dotčeného orgánu v souvislosti

18 s vypuštěním počtu hlavních objektů v zastavitelné ploše PZ10, nelze stanovit požadovanou podmínku pouze pro určitý pozemek v zastavitelné ploše. V textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání jsou zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby stanoveny (viz podrobný komentář u bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě prakticky beze změny, pouze s tím, že bude vypuštěn max. počet hlavních objektů. Tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ10, včetně koeficientu zastavění, který znamená ve svém důsledku přísnější podmínku pro využití plochy, než je dohodnutá podmínka po veřejném projednání (ve stabilizovaných plochách byl dohodnut koeficient zastavění 0,2). Požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením, předloženým ve veřejném projednání v prosinci V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky pro využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání. Ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak je deklarováno samotným dotčeným orgánem v odůvodnění jeho stanoviska ze dne (viz podrobný komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 8 stanoviska dotčeného orgánu. 9. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ11, katastrální území Petrovice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: 1 hlavní objekt, pozemek bude mít samostatný přístup, nové stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu, koeficient zeleně 0,7. K bodu č. 9 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) o výměře 0,18 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Pro využití zastavitelné plochy PZ11 je nově stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2). Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly tedy takřka stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). Viz další podrobný komentář u předchozích, věcně obdobných, bodů stanoviska dotčeného orgánu. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, co se změnilo od veřejného projednání a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v daném místě(další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). Pořizovatel konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochou zastavitelnou a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 prakticky nezměnila, resp. k podmínkám využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání).

19 K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelné ploše PZ11 pořizovatel uvedl: 1 hlavní objekt V textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je v podmínkách využití plochy PZ11 tento požadavek již zohledněn je stanovena podmínka realizovat max. 1 hlavní objekt. pozemek bude mít samostatný přístup nové stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu V textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání jsou zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby stanoveny (viz podrobný komentář u bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). koeficient zeleně 0,7 V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je pro plochu PZ11 stanoven koeficient zastavění 0,1 (vysvětleno výše). Z uvedeného vyplývá, že požadované podmínky pro využití zastavitelné plochy PZ11 jsou návrhem územního plánu již stanoveny, jejich opakování u příslušné zastavitelné plochy by znamenalo nežádoucí duplicitu. Územní plán, jako jeden ze základních koncepčních dokumentů obce k usměrňování jejího rozvoje, je nutno vnímat jako nedílný celek, tzn. všechny jeho části, textovou a grafickou část, včetně textové a grafické části odůvodnění, a to i v jejich vzájemných souvislostech. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ11, včetně koeficientu zastavění, který znamená ve svém důsledku přísnější podmínku pro využití plochy, než je koeficient zastavění stanovený pro plochy stabilizované, který je na základě dohody s dotčeným orgánem po veřejném projednání 0,2. Požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením z prosince K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 9 stanoviska dotčeného orgánu. 10. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) PZ12, katastrální území Petrovice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,8. Dotčený orgán dále uvádí, že plocha může sloužit například pro manipulaci, dočasnému uskladnění krmiva apod. na pozemku parcelní číslo 597/1. Dotčený orgán preferuje využití stávajícího zemědělského areálu na pozemku parcelní číslo st. 196, s tím, že rozšiřování zemědělské výroby v místě není žádoucí ani z důvodu zachování harmonického měřítka a vztahů v krajině. Z pohledu ochrany krajinného rázu a návaznosti na volnou krajinu je rozšiřování areálu a staveb velkého měřítka v místě (v přímém sousedství ploch venkovského bydlení) nežádoucí. K bodu č. 10 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) o výměře 0,35 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Nově je pro využití zastavitelné plochy PZ12 stanoven koeficient zastavění 0,5. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití zemědělskou výrobu a, například v kategorii podmíněně přípustného využití, lehký průmysl za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí. S ohledem na ustanovení 11 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. kde je uvedeno, že plochy výroby a skladování zahrnují mj. i pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní zemědělské stavby. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití).

20 V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatoval, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v dané lokalitě, neboť územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě v části řešeného území Petrovice, které patří mezi tradiční lánové vsi s venkovskou zástavbou drobného měřítka a vysokou mírou koncentrace staveb tradiční lidové architektury, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily (další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). K tomu pořizovatel ještě doplnil, že nedohledal ani žádné důvody, proč dotčený orgán považuje stanovení koeficientu zastavění 0,5 v daném místě za nepostačující, když po veřejném projednání nepožadoval ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) stanovení koeficientu zastavění vůbec. Ve stanovisku dotčeného orgánu, uplatněném po veřejném projednání a v průběhu následného jednání pořizovatele s dotčeným orgánem bylo dotčeným orgánem požadováno stanovení koeficientu zastavění pouze ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV). Podmínky pro využití plochy výroba a skladování zemědělská výroba (VZ), včetně podmínek prostorového uspořádání, nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány, dotčený orgán nepožadoval žádnou změnu či doplnění těchto podmínek. Pořizovatel tedy dovodil, že stanovené podmínky pro využití plochy nebyly z hlediska dotčeného orgánu jakkoliv problematické ani v této konkrétní lokalitě. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) PZ12, včetně stanoveného koeficientu zastavění 0,5. Věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Nově je pro využití plochy stanoven koeficient zastavění, což se, ve srovnání s tím, že řešení návrhu územního plánu z prosince 2015 v dané konkrétní lokalitě nestanovovalo žádný koeficient zastavění, pořizovateli jeví pro dotčený orgán z hlediska následného rozhodování o změnách v území jako jednoznačně výhodnější. Toto řešení znamená pro dotčený orgán pevnější právní oporu pro vydávání závazných stanovisek v následujících správních řízeních. V případě, že dotčený orgán požaduje jiné podmínky využití plochy v konkrétní lokalitě, měl tyto své požadavky uplatnit v rámci veřejného projednání. K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 10 stanoviska dotčeného orgánu. 11. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Kněžice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí se zmenšením zastavěného území o část pozemku parcelní číslo 219/1 (ve stanovisku dotčeného orgánu je mylně uvedeno katastrální území Lvová) v souladu se skutečným stavem v území. K bodu č. 11 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: Pořizovatel vzal tuto část stanoviska dotčeného orgánu na vědomí. 12. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Kněžice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí se zmenšením zastavěného území o pozemek parcelní číslo 86 (ve stanovisku dotčeného orgánu je mylně uvedeno katastrální území Lvová) v souladu se skutečným stavem v území. K bodu č. 12 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: Pořizovatel vzal tuto část stanoviska dotčeného orgánu na vědomí. 13. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Kněžice v Lužických horách Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí se zmenšením zastavěného území o pozemky parcelní číslo 376, 374/1, 374/2, 375/1, 375/2, 857/2 (ve stanovisku dotčeného orgánu je mylně uvedeno katastrální území Lvová) v souladu se skutečným stavem v území. K bodu č. 13 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: Pořizovatel vzal tuto část stanoviska dotčeného orgánu na vědomí.

21 14. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Lvová Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán nesouhlasí s rozšířením zastavěného území a vymezením části pozemku parcelní číslo 1352 jako stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) a částí pozemků parcelní číslo 1334 a 1336 jako stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV). Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě odlišné záležitosti, rozdělil pořizovatel tento bod stanoviska dotčeného orgánu na dvě části. 14.a. - úprava hranice zastavěného území a v důsledku toho vymezení části pozemku parcelní číslo 1352 jako stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) Svůj nesouhlas dotčený orgán odůvodňuje zejména takto: část pozemku parcelní číslo 1352 je degradována pastvou krav, zbylá část pozemku má ryze přírodní charakter, v přímém sousedství se nalézá lokální biocentrum LC187 Kněžičky, zahrnující vyvinutou nivu Kněžického potoka a zaniklou vodní nádrž, zahrnutí předmětné části pozemku do zastavěného území by představovalo riziko další potenciální nekoncepční výstavby v místě, s ohledem na existenci prvků územního systému ekologické stability je jakákoliv další výstavba neslučitelná se zájmy ochrany přírody, pozemek se nalézá v údolní nivě Kněžického potoka, je pomáčený, nachází se na něm vzrostlá zeleň, již stavby stávajícího zemědělského areálu představují narušení harmonického měřítka a vztahů v krajině, s ohledem na přírodní a kulturně historické hodnoty v místě je další nekoncepční rozšiřování zástavby, zejména zemědělského areálu, ve směru do volné krajiny nežádoucí. K bodu č. 14a stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezil projektant zastavěné území v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona. Pořizovatel zdůraznil zásadní skutečnost, že se jedná o pozemek; resp. část pozemku, v intravilánu. V tomto konkrétním případě: se jedná o pozemek; resp. část pozemku, v intravilánu, jedná se o pozemkové parcely, tvořící souvislý celek se zastavěným stavebním pozemkem, a tedy o faktické využívání části pozemku zahrnutého do zastavěného území - zázemí zemědělské výroby - manipulační plocha, částečně pod oplocením (na jednání byla doložena fotodokumentace pořizovatele), hranici zastavěného území tvoří spojnice lomových bodů, druh pozemku dle katastru nemovitostí ostatní plocha. 14.b. - úprava hranice zastavěného území a v důsledku toho vymezení částí pozemků parcelní číslo 1334 a 1336 jako stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) Svůj nesouhlas dotčený orgán odůvodňuje zejména takto: pozemky parcelní číslo 1334 a 1336 leží pod hrází zaniklé vodní nádrže v údolní nivě Kněžického potoka, v jehož trase byl vymezen lokální biokoridor LK17, zahrnutí předmětných částí pozemků do zastavěného území by představovalo riziko další potenciální nekoncepční výstavby v místě, s ohledem na existenci prvků územního systému ekologické stability je jakákoliv další výstavba neslučitelná se zájmy ochrany přírody, pozemky se nalézají v údolní nivě Kněžického potoka, jsou pomáčené, nachází se na nich vzrostlá zeleň, na pozemku parcelní číslo 1334 byl při aktualizaci mapování biotopů v letech vymapován přírodní biotop L2.2 jasanovo-olšové luhy. K bodu č. 14b stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezil projektant zastavěné území v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona. Pořizovatel zdůraznil zásadní skutečnost, že se jedná o pozemky v intravilánu. V tomto konkrétním případě: se jedná o pozemky v intravilánu, jedná se o pozemkové parcely, tvořící souvislý celek se zastavěným stavebním pozemkem, hranici zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, druh pozemku parcelní číslo 1336 dle katastru nemovitostí ostatní plocha. Pořizovatel, s vědomím, že v Územním plánu obce Jablonné v Podještědí, platném po dobu pořizování nového územního plánu, je zastavěné území vymezeno dle legislativy, platné v době pořizování a schválení tohoto územního plánu (tzn. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), a že není zákonná povinnost právní návaznosti platné územně plánovací dokumentace a územně plánovací dokumentace následně pořizované, podpůrně zmínil, že v Územním plánu obce

22 Jablonné v Podještědí je zastavěné území v dané lokalitě vymezeno ve větším rozsahu než v návrhu pořizovaného územního plánu. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat vymezení zastavěného území v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v konkrétních místech beze změny. K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 14 stanoviska dotčeného orgánu. 15. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) LZ2, katastrální území Lvová Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán souhlasí s vymezením nové zastavitelné plochy za předpokladu zapracování těchto podmínek využití plochy: na ploše lze realizovat max. 2 hlavní objekty, stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, stavby budou situovány v co nejbližší vazbě na stávající komunikaci tak, aby se zabránilo vzniku nových komunikací, umístění a orientace staveb bude vycházet z charakteru dochované urbanistické struktury, kterou vhodně doplní tak, aby na zahrady navazovala volná krajina, koeficient zeleně 0,9. Dotčený orgán dále uvádí, že pro Židovice je charakteristická rozvolněná zástavba s velkými vzájemnými odstupy staveb. Z tohoto důvodu je nežádoucí zahušťování zástavby v místě a vznik zástavby kobercové. Požadavky na stanovení uvedených podrobných podmínek pro využití plochy dotčený orgán dále odůvodňuje zejména tím, že v území s vysokou zachovalostí struktury sídla platí (dle studie preventivního hodnocení krajinného rázu území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory) přísné regulativy pro novou výstavbu, která svou hmotou, měřítkem a architektonickým výrazem musí respektovat tradiční formy. Dotčený orgán doplňuje, že nadměrná výstavba v místě je nežádoucí z hlediska přírodních hodnot. Při aktualizaci mapování biotopů v letech byl na předmětném pozemku vymapován přírodní biotop T1.1 ovsíkové louky. Zachování tohoto přírodního biotopu je důležité z hlediska zachování biodiverzity. K bodu č. 15 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla v tomto konkrétním případě část plochy určené ke stávajícímu využití; resp. část stabilizované plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) o výměře 0,6 ha, vymezena jako plocha zastavitelná. Došlo sice k vymezení nové zastavitelné plochy, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě (stabilizovaná plocha byla nahrazena plochou zastavitelnou). Pro využití zastavitelné plochy LZ2 je nově stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2). Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly tedy takřka stejné. Pořizovatel opětovně zdůraznil, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení plochy v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití). Územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě v území s vysokou zachovalostí struktury sídla, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily. Pořizovatel konstatoval, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. k možnosti zástavby části stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), která byla nahrazena plochou zastavitelnou a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 prakticky nezměnila, resp. k podmínkám využití této plochy v daném místě, dotčený orgán v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnil žádné požadavky na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání nad rámec vpředu uvedených dohodnutých podmínek (uvedeny v podrobném komentáři, který zazněl v úvodní části jednání). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání stanoven koeficient zastavění. Koeficient zeleně stanoven není. V dané návaznosti pořizovatel konstatuje, že ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal důvody požadavku na stanovení koeficientu zeleně, proč dotčený orgán požaduje stanovení nové podmínky prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání, co se změnilo od veřejného projednání a jaký vliv by tato změna podmínek prostorového uspořádání měla mít na veřejný zájem, který dotčený orgán v procesu pořizování územního plánu hájí, a to konkrétně v daném místě, neboť územní podmínky, rozumí se situování lokality určené k zástavbě v území s vysokou zachovalostí struktury sídla, se od veřejného projednání v prosinci 2015 nezměnily (další podrobnější vysvětlení - viz komentář pořizovatele k bodu č. 2 stanoviska dotčeného orgánu).

23 K jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavitelné ploše LZ2 pořizovatel uvedl: na ploše lze realizovat max. 2 hlavní objekty V textové části územního plánu v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je v podmínkách využití plochy LZ2 tento požadavek již zohledněn je stanovena podmínka realizovat max. 2 hlavní objekty. stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby stavby budou situovány v co nejbližší vazbě na stávající komunikaci tak, aby se zabránilo vzniku nových komunikací umístění a orientace staveb bude vycházet z charakteru dochované urbanistické struktury, kterou vhodně doplní tak, aby na zahrady navazovala volná krajina V textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání jsou zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby stanoveny (viz podrobný komentář u bodu č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). koeficient zeleně 0,9 V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je pro plochu LZ2 stanoven koeficient zastavění 0,1 (vysvětleno výše). Z uvedeného vyplývá, že podmínky pro využití plochy jsou návrhem územního plánu stanoveny, jejich opakování u příslušné plochy s rozdílným způsobem využití by znamenalo nežádoucí duplicitu. Územní plán, jako jeden ze základních koncepčních dokumentů obce k usměrňování jejího rozvoje, je nutno vnímat jako nedílný celek, tzn. všechny jeho části, textovou a grafickou část, včetně textové a grafické části odůvodnění, a to i v jejich vzájemných souvislostech. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v dané lokalitě beze změny, tzn. ponechání zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) LZ2, včetně koeficientu zastavění, který znamená ve svém důsledku přísnější podmínku pro využití plochy, než bylo dohodnuto pro stabilizované plochy po veřejném projednání (byl dohodnut koeficient zastavění 0,2). Požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je prakticky totožný s řešením z prosince K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 15 stanoviska dotčeného orgánu. 16. Úprava hranice zastavěného území, katastrální území Lvová Obsah stanoviska dotčeného orgánu: Dotčený orgán konstatuje, že pozemek parcelní číslo 1237 má charakter nezastavěného území, nachází se na něm pouze stavba kůlny, sloužící pro obhospodařování předmětného pozemku. Z tohoto důvodu požaduje předmětný pozemek navrátit do nezastavěného území, případně nezastavitelnou plochu v rámci zastavěného území. K bodu č. 16 stanoviska dotčeného orgánu uvedl pořizovatel na jednání dne následující komentář: V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezil projektant zastavěné území v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona. Pořizovatel zdůraznil zásadní skutečnost, že se jedná o pozemek; resp. část pozemku, v intravilánu, a současně upřesnil, že se jedná o pozemek parcelní číslo 1237/1 v katastrálním území Lvová. Dále pořizovatel uvedl, že na tomto pozemku byly realizovány stavby Objekt pro obhospodařování pozemku a Pergola u kůlny na nářadí, a doložil stanoviska dotčeného orgánu k těmto stavbám a územní souhlasy stavebního úřadu. Objekt pro obhospodařování pozemku Závazné stanovisko dotčeného orgánu zn. 1095/LH/2009 ze dne , kterým dotčený orgán souhlasí s vydáním povolení na stavbu Objekt pro obhospodařování pozemku parcelní číslo 1237 v katastrálním území Lvová bez připomínek. Jedná se o stavbu celodřevěného objektu o půdorysném rozměru 5 x 4 m a výšce 5 m, osazeného na betonových patkách, se sedlovou střechou opatřenou živičnou krytinou. Své souhlasné stanovisko dotčený orgán odůvodnil zejména tím, že realizací navržené stavby nedojde v dané lokalitě k výraznému narušení krajinného rázu stavbou dotčeného prostředí ani k žádnému podstatnému negativnímu zásahu do zájmů chráněných zákonem (rozumí se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Územní souhlas pro stavbu Objekt pro obhospodařování pozemku na pozemku parcelní číslo 1237/1 v katastrálním území Lvová vydal Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor výstavby, jako příslušný stavební úřad dne pod č.j. Výst.394/10. V odůvodnění územního souhlasu je mj. uvedeno, že stavební pozemek má obdélníkový tvar, a je tvořen pozemkem parcelní číslo 1237/1 o výměře 979 m 2, který je evidovaný v kultuře trvalý travní porost. Pro uskutečnění umisťované stavby se jako stavební pozemek vymezuje část pozemku parcelní číslo 1237/1 o výměře 20 m 2, rovnající se zastavěné ploše navrhované stavby.

24 Stavba pergoly u kůlny na nářadí Vyjádření dotčeného orgánu ke stavbě Pergoly u kůlny na nářadí na pozemku parcelní číslo 1237/1 v katastrálním území Lvová č.j. SR/1039/LI/ ze dne , kterým dotčený orgán souhlasí s realizací stavby pergoly u kůlny na nářadí na pozemku parcelní číslo 1237/1 v katastrálním území Lvová. Územní souhlas pro stavbu Stavba pergoly u kůlny na nářadí Lvová na části pozemku parcelní číslo 1237/1 v katastrálním území Lvová vydal Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor výstavby, jako příslušný stavební úřad dne pod č.j. OSÚ/2568/ V odůvodnění územního souhlasu je mj. uvedeno, že se jedná o jednoduchou přízemní nepodsklepenou stavbu o půdorysném rozměru 5 x 4 m, konstrukce dřevěná trámová, osazena na betonových patkách, zastřešení sedlovou střechou krytina asfaltové šablony červenohnědé barvy. Dále pořizovatel uvedl, že v tomto konkrétním případě: se jedná o pozemek; resp. část pozemku, v intravilánu, jedná se o pozemkové parcely, tvořící souvislý celek se zastavěným stavebním pozemkem, a tedy o faktické využívání části pozemku zahrnutého do zastavěného území - samostatná zahrada, včetně objektu, sloužícího pro obhospodařování zahrady, a objektu, sloužícího k rekreačnímu využívání zahrady pergola, hranici zastavěného území tvoří spojnice lomových bodů. Pořizovatel navrhl toto řešení projednané části stanoviska dotčeného orgánu: Ze všech výše uvedených důvodů pořizovatel navrhuje ponechat vymezení zastavěného území v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v konkrétním místě beze změny. Předmětná část pozemku je zastavěna stavbami o celkové půdorysné výměře 40 m 2, s nimiž dotčený orgán vyslovil souhlas s odůvodněním, že jejich realizací nedojde v dané lokalitě k výraznému narušení krajinného rázu ani k žádnému podstatnému negativnímu zásahu do zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. K návrhu pořizovatele se při jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: Vyjádření dotčeného orgánu bude dosláno. Pořizovatel konstatoval, že při jednání nebyl přijat závěr k bodu č. 16 stanoviska dotčeného orgánu. V návaznosti na průběh jednání dne pořizovatel formuloval tento návrh na řešení rozporu: V průběhu dnešního jednání pořizovatel prokázal následující: Podmínky pro využití zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, které požaduje dotčený orgán, a které lze stanovit v územním plánu, návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí již obsahuje. Podrobné podmínky pro využití zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, které požaduje dotčený orgán, nelze v územním plánu stanovit, neboť toto přísluší regulačnímu plánu a jejich stanovení v územním plánu by bylo nezákonností. Vymezení zastavěného území v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v souladu s 58 stavebního zákona. Pořizovatel zdůrazňuje zásadní skutečnost, že se jedná o pozemky; resp. části pozemků, v intravilánu. Ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na tyto skutečnosti pořizovatel navrhl vydání nového stanoviska dotčeného orgánu k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. K návrhu pořizovatele na řešení rozporu se na jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto:vzhledem k tomu, že se DO plně neztotožňuje s pořizovatelem v řešení rozporu a ke složitosti záležitosti AOPK CHKO Lužické hory do 30ti kalendářních dnů od tohoto jednání vyhotoví písemné vyjádření. V závěru jednání o možnosti smírného odstranění rozporu ve smyslu ustanovení 5 správního řádu a ve smyslu ustanovení 4 odst. 2 a odst. 8 stavebního zákona, které se konalo dne , pořizovatel konstatoval, že při jednání prozatím nedošlo k dohodě. Vyjádření dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne Dne bylo pořizovateli doručeno cit.: Vyjádření k jednání dne o možnosti smírného odstranění rozporu mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem, který vznikl po opakovaném veřejném projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí č.j. SR/0717/LH/ ze dne V první části tohoto vyjádření dotčený orgán reaguje na podrobný obecný komentář pořizovatele, který zazněl v úvodní části jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne Tato první část vyjádření dotčeného orgánu obsahuje 6 odstavců, k nimž pořizovatel následně uvádí stručný komentář.

25 Odstavec č. 1 vyjádření dotčeného orgánu cit.: AOPK ČR považuje změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí (pro opakované veřejné projednání) spočívající ve změně vymezení zastavěného území a vymezení části ploch, určených ke stávajícímu způsobu využití, resp. části stabilizovaných ploch, původně zahrnutých do zastavěného území, nově jako ploch zastavitelných, za zásadní podstatnou úpravu Územního plánu (jak ostatně konstatuje i pořizovatel na str. 4 zápisu z jednání dne ). Komentář pořizovatele: Zásadní podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání spočívala ve změně vymezení zastavěného území. Na základě stanovisek dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, jímž je Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, zn. KULK 88999/2016 ze dne a zn. KULK 3927/2017 ze dne , uplatněných po veřejném projednání, byla hranice zastavěného území v upraveném návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezena v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona a dle podkladu pro uzavření dohody o smírném odstranění rozporu mezi pořizovatelem a dotčených orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který byl řešen po veřejném projednání návrhu územního plánu. Vymezení části ploch, určených ke stávajícímu způsobu využití; resp. části stabilizovaných ploch, původně zahrnutých do zastavěného území, jako ploch zastavitelných, je tedy pouze důsledkem této podstatné úpravy návrhu územního plánu. Pořizovatel v opakovaném veřejném projednání projednal podstatnou úpravu návrhu územního plánu (změnu vymezení zastavěného území), včetně souvisejícího důsledku této podstatné úpravy, kterým je změna formy vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, přesněji změna ploch stabilizovaných na plochy zastavitelné. Odstavec č. 2 vyjádření dotčeného orgánu cit.: AOPK ČR nesouhlasí s tvrzením pořizovatele, že tyto změny nejsou v rozporu se zájmy chráněnými AOPK ČR v procesu pořizování ÚP na základě zákona č. 114/1992 Sb. Změnou stabilizovaných zastavěných ploch na plochy návrhové zastavitelné dojde jednoznačně ke zhoršení rozhodovací pozice AOPK ČR SCHKO LH jako příslušného dotčeného orgánu ochrany přírody v územním a stavebním řízení. Stabilizované zastavěné plochy (vždy součástí zastavěného území) AOPK ČR chápe jako plochy, jejichž současný stav (stávající funkční využití) odpovídá vymezenému funkčnímu využití. Jedná se o zastavěné stavební pozemky, jejichž součástí jsou zahrady, ostatní plochy atp. Návrhové zastavitelné plochy (mohou být součástí zastavěného i nezastavěného území) AOPK ČR chápe jako plochy určené ke změně funkčního využití, jejichž současný stav (stávající funkční využití) neodpovídá navrhovanému funkčnímu využití. Pro AOPK ČR je stěžejní skutečnost, že návrhové zastavitelné plochy jsou oproti plochám stabilizovaným určeny ke změně funkčního využití. Jinými slovy jsou určeny k realizaci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití konkrétní funkční plochy. Pokud AOPK ČR souhlasí s vymezením zastavitelné plochy, v navazujících řízeních (územní a stavební řízení) těžko odůvodní nesouhlas s realizací staveb uvedených v hlavním, přípustném či podmíněně přípustném využití příslušné funkční plochy. Vzhledem k tomu, že jsou návrhové zastavitelné plochy určeny k nové výstavbě, jsou vlastníky pro tento účel nabízeny, případně investory vyhledávány. Tlak na výstavbu je v jejich případě mnohem vyšší než u ploch stabilizovaných i z toho důvodu, že mohou být po 5-ti letech z návrhu územního plánu bez náhrady vypuštěny. To, že jsou návrhové zastavitelné plochy určeny k nové výstavbě, prioritně vyplývá i ze skutečnosti, že jsou předmětem vyhodnocení uplatňování územního plánu dle 55 stavebního zákona. AOPK ČR se domnívá, že nesouhlas s realizací staveb ve stabilizovaných zastavěných plochách lze odůvodnit velmi dobře např. na základě zachování charakteru urbanistické struktury, která je součástí kulturně historické charakteristiky krajinného rázu chráněného ust. 12 ZOPK. Z výše uvedených důvodů považujeme změnu stabilizovaných zastavěných ploch na plochy návrhové zastavitelné za podstatnou. Tato změna je pro nás přijatelná pouze za předpokladu zapracování námi stanovených specifických podmínek do návrhu územního plánu. Komentář pořizovatele: Zde dotčený orgán uvádí argument, že změnou vymezení části stabilizovaných ploch, původně zahrnutých do zastavěného území, jako ploch zastavitelných, dojde jednoznačně ke zhoršení jeho rozhodovací pozice jako dotčeného orgánu ochrany přírody v územním a stavebním řízení. Pro dotčený orgán je stěžejní skutečnost, že zastavitelné plochy jsou, oproti plochám stabilizovaným, určeny ke změně funkčního využití; resp. jsou určeny k realizaci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití konkrétní funkční plochy. Konstrukce dotčeného orgánu spočívá v tom, že pokud odsouhlasí vymezení zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití pro určitou funkci, těžko odůvodní nesouhlas s realizací staveb dle stanovených podmínek pro využití této plochy. K tomu pořizovatel uvádí, kromě podrobného komentáře, který zazněl v úvodní části jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , že totéž platí i pro plochy určené ke stávajícímu způsobu využití (stabilizované plochy). Pokud dotčený orgán spatřuje ve sporných plochách zástavbu jako problematickou, měl možnost v rámci společného jednání, v krajním případě i v rámci veřejného projednání, uplatnit požadavek, aby v konkrétních lokalitách v zastavěném území byly vymezeny plochy, které neumožňují zástavbu, např. plochy zeleně v zastavěném území. Tato praxe je při zpracování a pořizování územních plánů poměrně běžná. Toto však dotčený orgán neučinil, naopak možnost zástavby v předmětných lokalitách dotčený orgán v předchozích fázích pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí nerozporoval, ani nepožadoval jakékoliv specifické podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v konkrétních lokalitách. Navíc se jedná o konstrukci dotčeného orgánu nepodloženou žádným ustanovením zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dotčený orgán neuvádí žádné ustanovení tohoto zvláštního zákona, na základě kterého je oprávněn hájit veřejný zájem ochrany přírody v procesu pořizování územních plánů, z něhož by vyplývalo, že rozhodovací pozice dotčeného orgánu v územním a stavebním řízení je odlišná pokud se jedná o záměr v zastavitelných plochách a stabilizovaných plochách.

26 Ohledně zmínky ustanovení 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pořizovatel odkazuje na stanovisko dotčeného orgánu SR/0717/LH/ ze dne , které bylo vydáno na základě dohody dotčeného orgánu s pořizovatelem o smírném odstranění rozporu, který byl řešen po veřejném projednání. Z tohoto stanoviska vyplývá, že podmínky ochrany krajinného rázu nebyly s dotčeným orgánem dohodnuty, a z tohoto důvodu bude ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 uvedeného zákona č. 114/1992 Sb. S ohledem na tyto skutečnosti uplatní dotčený orgán konkrétní podrobné požadavky na zachování krajinného rázu místa v navazujících správních řízeních. Odstavec č. 3 vyjádření dotčeného orgánu cit.: Pořizovatel se mylně domnívá a opakovaně ve svém sdělení uvádí, že AOPK ČR rozlišuje požadavky plošného a prostorového uspořádání území zvlášť pro konkrétní zastavitelné plochy a zvlášť pro stabilizované plochy. Podmínky plošného a prostorového uspořádání území jednotlivých funkčních ploch AOPK ČR považuje za obecné platné jak pro stabilizované, tak i pro návrhové plochy. U jednotlivých problematických zastavitelných ploch pak AOPK ČR dále stanovuje specifické podmínky, které stanovují, za jakých podmínek lze na příslušné ploše stavět. Specifikace podmínek u jednotlivých zastavitelných ploch je v praxi nejúčinnější (domníváme se, že není v možnostech stavebního úřadu a úřadu územního plánování seznámit investora se všemi pro něj důležitými skutečnostmi, včetně zohlednění cílů a úkolů územního plánování). Proto považujeme za důležité vlastníky příp. investory seznámit se zájmy chráněnými zákonem i prostřednictvím specifických podmínek pro danou plochu. Komentář pořizovatele: Dotčený orgán zde jednoznačně potvrzuje, že stanovené podmínky plošného a prostorového uspořádání pro využití ploch s rozdílným způsobem využití považuje za obecně platné, ať se jedná o plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, nebo o plochy zastavitelné, tzn. plochy s požadovaným způsobem využití. Tímto se ztotožňuje s podrobným komentářem pořizovatele, který zazněl v úvodní části jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , a to, že faktická možnost využití ploch zůstala beze změny, a to jak v případě, že se jedná o plochy určené ke stávajícímu způsobu využití (plochy stabilizované), tak v případě, že se jedná o plochy určené k požadovanému způsobu využití (plochy zastavitelné). Specifické podmínky pro využití jednotlivých konkrétních ploch s rozdílným způsobem využití buď návrh územního plánu již obsahuje, nebo je nelze v územním plánu stanovit, protože se jedná o podrobnost, která územnímu plánu nepřísluší. Pochybnost dotčeného orgánu o možnostech úřadu územního plánování a stavebního úřadu ohledně aplikace platného územního plánu ponechává pořizovatel bez komentáře. Odstavec č. 4 vyjádření dotčeného orgánu cit.: Vzhledem k tomu, že se pravidelně účastníme školení za účasti pracovníků MMR, kterých se dotazujeme na míru podrobnosti podmínek plošného a prostorového uspořádání území stanovených v územním plánu, nesouhlasíme s tvrzením, že námi stanovené specifické podmínky plošného a prostorového uspořádání území pro jednotlivé zastavitelné plochy svou podrobností odpovídají podmínkám plošného a prostorového uspořádání území stanoveným v regulačním plánu. AOPK ČR ve svých podmínkách nepožaduje vymezení uliční a stavební čáry, neurčuje vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost, objem a tvar stavby, údaje o kapacitě stavby ani neurčuje části pozemku, které mohou být zastavěny, ani neurčuje míru zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami. Komentář pořizovatele: Komentář k jednotlivým požadavkům dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití jednotlivých konkrétních zastavitelných ploch je podrobně uveden výše, v popisu průběhu jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , a v návaznosti na to i dalších částech tohoto vyhodnocení. Odstavec č. 5 vyjádření dotčeného orgánu cit.: AOPK ČR se domnívá, že ze strany pořizovatele nedošlo ke snaze zapracovat připomínky AOPK ČR, pouze bylo zdůvodněno, proč většinu připomínek zapracovat nelze. Se zdůvodněním pořizovatele se AOPK ČR neztotožňuje. Komentář pořizovatele: Požadavky dotčeného orgánu na stanovení podmínek pro využití jednotlivých konkrétních zastavitelných ploch jsou buď v návrhu územního plánu již zohledněny, nebo je nelze v územním plánu stanovit, protože se jedná o podrobnost, která územnímu plánu nepřísluší. Podrobný komentář je uveden výše v popisu průběhu jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , a v návaznosti na to i dalších částech tohoto vyhodnocení. Odstavec č. 6 vyjádření dotčeného orgánu cit.: Postupy pořizovatele před zasláním dopisu č.j. OSÚ 3816/15 ze dne považuje AOPK ČR za neformální a v rozporu s procesem pořizování územního plánu dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Vzhledem k tomu, že ve svém sdělení pořizovatel poukazuje na nečinnost AOPK ČR, upozorňujeme na nestandartní postupy ÚÚP, např. vyhlášení veřejného projednání bez souhlasného formálního stanoviska AOPK ČR SCHKO LH k návrhu územního plánu pro společné jednání. Domníváme se dále, že poskytnutí konceptu upraveného stanoviska AOPK ČR č.j. SR/0717/LH/ nelze považovat za nečinnost, ale za vstřícný krok vůči pořizovateli a snahu o dosažení dohody.

27 Komentář pořizovatele: Svým dopisem č.j. OSÚ 3816/15, Ev.č. 7798/17 ze dne pořizovatel v žádném případě nepoukazoval na nečinnost dotčeného orgánu, šlo pouze o slušný dotaz pořizovatele za účelem nezpochybnitelného zjištění ohledně stanoviska dotčeného orgánu, uplatněného k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v rámci opakovaného veřejného projednání. Ohledně dalšího upozornění dotčeného orgánu na absenci formálního souhlasného stanoviska dotčeného orgánu před veřejným projednáním pořizovatel uvádí, že ve všech fázích projednávání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí postupoval zákonným způsobem. Již v rámci zpracování návrhu územního plánu proběhla, na základě pověření pořizovatele, konzultace projektanta s dotčeným orgánem nad rozpracovaným návrhem územního plánu ( ová korespondence dotčeného orgánu s projektantem ze dne , , a ). Společné jednání o návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne Následně, v období po společném jednání, proběhly další neformální konzultace zástupce dotčeného orgánu s projektantem, formou ové korespondence (dne , , dne a dne ). V závěru elektronické komunikace zástupce dotčeného orgánu uvádí cit.: Dobrý den, Vámi zaslaný upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí ( výrok ) jsem standardně postoupil všem kolegům ze správy dle odborností a podrobně jej prošel i sám, od žádného z kolegů jsem neobdržel žádnou další připomínku a dle mého názoru jste dostatečně zohlednili požadavky, které jsme k návrhu uplatnili při společném jednání, pouze bych v kapitole 3.3 v odstavci podmínky pro využití plochy doplnil u ploch SV formulaci nové objekty budou odpovídat charakteru a struktuře stávající zástavby, jak je popsána v kapitole 3.2. V návaznosti na konstatování dotčeného orgánu, že požadavky, uplatněné v rámci společného jednání byly dostatečně zohledněny, dospěl pořizovatel k závěru, že řešení konkrétní záležitosti vyústilo v dohodu pořizovatele s dotčeným orgánem. S ohledem na to, že předmět nesouhlasu ve stanovisku dotčeného orgánu, uplatněném v rámci společného jednání, zanikl, pořizovatel dovodil, že všemi výše popsanými postupnými kroky došlo v závěru komunikace pořizovatele s dotčeným orgánem k dohodě, a to i přesto, že tato dohoda nebyla přímo stvrzena novým stanoviskem dotčeného orgánu. Dle názoru pořizovatele smyslem ustanovení 4 odst. 2 stavebního zákona, které ukládá orgánům územního plánování postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, je především faktická součinnost pořizovatele a dotčeného orgánu, k níž v tomto případě nezpochybnitelně došlo, byť neformálním způsobem a prostřednictvím projektanta na základě pověření pořizovatele. Přestože změna stanoviska dotčeného orgánu by byla nejčistším vyústěním vzájemné součinnosti, má pořizovatel za to, že i forma, která nepřímo odkazuje na smysl ustanovení 4 odst. 2 stavebního zákona cit.: orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů a ustanovení 5 správního řádu cit.: pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci, je možná, pokud došlo k naplnění dohodnutých řešení. Pro úplnost pořizovatel dodává, že v dalších fázích pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí (v rámci veřejného projednání i v rámci opakovaného veřejného projednání) jsou všechny jeho kroky i z formálního hlediska stvrzeny příslušnými písemnostmi. Návrh pořizovatele na vypořádání stanoviska dotčeného orgánu, uplatněného v rámci veřejného projednání, byl předmětem jednání, které se konalo dne v kanceláři pořizovatele za účasti zástupce pořizovatele, určeného zastupitele a zástupce dotčeného orgánu. V závěru jednání došlo k dohodě, stvrzené, v rámci ověření záznamu z jednání, podpisy účastníků jednání, a na základě této dohody vydal dotčený orgán stanovisko č.j. SR/0717/LH/ ze dne , zpřesňující původní stanovisko č.j. SR/0717/LH/ ze dne Popis postupu pořizovatele ohledně jednání s dotčeným orgánem po opakovaném veřejném projednání je dostatečně zřejmý z tohoto vyhodnocení, není nutno jej opakovaně komentovat. Ve druhé části vyjádření č.j. SR/0717/LH/ ze dne dotčený orgán reaguje na komentáře pořizovatele k jednotlivým částem (bodům) stanoviska č.j. SR/0717/LH/ ze dne , které bylo doručeno pořizovateli dne , tak, jak byly projednávány na jednání dne Z této části vyjádření je zřejmé, že ve 2 případech došlo k dohodě (jedná se o bod č. 14 a bod č. 16 stanoviska dotčeného orgánu dotčený orgán souhlasí s úpravou hranice zastavěného území). Rozpor tedy dál trval v 9 případech, resp. sporných zůstalo 9 částí (bodů) stanoviska dotčeného orgánu. Zde pořizovatel považuje za nutné uvést, že na jednání, které se konalo dne projednával s dotčeným orgánem jeho stanovisko komplexně, jako celek, mimo jiné i z důvodu snazší orientace dotčeného orgánu a vzhledem k tomu, že předpokládal uzavření dohody. Pro další postup však bylo nutno ve stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne pojmenovat požadavky, ke kterým se ze zákona nepřihlíží, neboť dotčený orgán je, ve smyslu ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, vázán svým stanoviskem a ve svém stanovisku uplatněném v rámci opakovaného veřejného projednání, rozumí se v textu stanoviska, při jednání dne ani v následně vydaném vyjádření ze dne , nedoložil nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, požadavky, které jsou v návrhu územního plánu již zohledněny a konečně požadavky, které zůstávají předmětem řešení rozporu. Následně pořizovatel uvádí sporné části (body) stanoviska dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , včetně rozlišení, dle předchozího odstavce.

28 1. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ13, katastrální území Heřmanice v Podještědí Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: 0 hlavních objektů, pokud dojde k obnově objektu na pozemku parcelní číslo st. 273, může plocha sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) k této stavbě a může být využívána jako zahrada, při realizaci staveb (včetně oplocení) bude respektována původní urbanistická struktura, památka drobné sakrální architektury (kříž na kamenném podstavci), krajinářsky cenné dřeviny, migrační prostupnost a doprovodná zeleň údolní nivy Heřmanického potoka. Dotčený orgán se současně domnívá, že tyto podmínky neobsahují podrobnosti, které přísluší regulačnímu plánu a lze je tudíž stanovit v územním plánu. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že požadavky dotčeného orgánu jsou návrhem územního plánu v převážné míře respektovány, zejména stanovením charakteru a struktury zástavby a podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Navíc věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením, předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavku dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, tzn., že plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) k této stavbě a může být využívána jako zahrada, nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně možné zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu. Dle ustanovení 61 odst. 1 stavebního zákona regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb; dle v přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., textová část regulačního plánu podle rozsahu navržené regulace dále obsahuje mj. i určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, a zastavitelnost pozemku dalšími stavbami. Předmětem rozporu zůstává požadavek dotčeného orgánu na stanovení podmínky pro využití plochy a to, plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě na pozemku parcelní číslo st. 273 a může být využívána jako zahrada. 2. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ10, katastrální území Heřmanice v Podještědí Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: 0 hlavních objektů, plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu, koeficient zeleně 0,9. Dotčený orgán se současně domnívá, že tyto podmínky neobsahují podrobnosti, které přísluší regulačnímu plánu a lze je stanovit v územním plánu. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavku dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, tzn., že plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu, nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně možné zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu (viz komentář k části č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). Ohledně požadavku na stanovení koeficientu zeleně dotčený orgán uvádí cit.: Ke stanovení koeficientu zeleně v podmínce pro plochu HZ10, HZ8, HZ9, HZ11, HZ12, PZ11, PZ12, LZ2, (bod č. 2,3,4,6,9,10,15 zápisu) uvádíme, že v textové části návrhu územního plánu v příloze č. 1 na str. 31, Vymezení pojmů, je koeficient zastavění definován takto: Koeficient zastavění vyjadřuje poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře stavebního pozemku. Na straně 16 zápisu z jednání se uvádí z citovaného vymezení koeficientu zastavění vyplývá, že výměra stavebního pozemku, která nebude zastavěna nadzemními částmi staveb, bude využita pro zeleň, případně pro nezbytné zpevněné plochy. Pro zamezení vzniku nadbytečných zpevněných ploch a zajištění minimálního podílu zeleně považujeme stanovení koeficientu zeleně v podmínkách prostorového a plošného uspořádání území těchto návrhových ploch (tzv. podmínky využití ploch) za důležité z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. K citované argumentaci dotčeného orgánu pořizovatel konstatuje, že ve stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , ani ve vyjádření dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne

29 nedohledal důvody, proč dotčený orgán požaduje stanovení koeficientu zeleně v této konkrétní lokalitě, z jakých důvodů požaduje odlišné stanovení podmínek prostorového uspořádání, nad rámec podmínek, dohodnutých po veřejném projednání. Dotčený orgán nepožadoval stanovení koeficientu zeleně v rámci stanovení podmínek prostorového uspořádání nejen v této konkrétní lokalitě, ale obecně v návrhu územního plánu ani v rámci projednání ve společném jednání dle 50 stavebního zákona, ani v rámci veřejného projednání dle 52 stavebního zákona. Dotčený orgán přichází s tímto požadavkem prakticky na konci procesu pořízení územního plánu (v rámci opakovaného veřejného projednání). Ve svém vyjádření č.j. SR/0717/LH/ ze dne dotčený orgán sice odůvodňuje, že důvodem tohoto požadavku je zamezení vzniku nadbytečných zpevněných ploch a zajištění minimálního podílu zeleně, avšak pořizovatel je toho názoru, že dotčený orgán měl tento požadavek uplatnit v předchozích fázích pořizování územního plánu, neboť od počátku byly tyto plochy určeny k zastavění pro danou funkci. Podmínky pro využití ploch, dohodnuté s dotčeným orgánem po veřejném projednání, ani územní podmínky, rozumí se situování lokalit určených k zástavbě v daných místech, se nezměnily. Ve smyslu ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona cit.: Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska nohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. Dle názoru pořizovatele nelze zákonem nepodloženou konstrukci dotčeného orgánu o zhoršení jeho rozhodovací pozice v následných územních a stavebních řízeních, které by měly být způsobeny odlišnou formou vymezení ploch, určených k zástavbě, považovat za nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko (rozumí se stanovisko vydané v rámci veřejného projednání) vydáno. Z uvedených důvodů se k této části stanoviska nepřihlíží. Předmětem rozporu zůstává požadavek dotčeného orgánu na stanovení podmínky pro využití plochy a to, že plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu. 3. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) HZ11, katastrální území Heřmanice v Podještědí Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,9. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití umístění staveb občanského vybavení sportovně-tělovýchovné povahy. S ohledem na ustanovení 6 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., kde je uvedeno, že plochy občanského vybavení zahrnují mj. i pozemky staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport a pozemky související dopravní a technické infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní stavby pro tělovýchovu a sport. Ve stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , ani ve vyjádření dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne pořizovatel nedohledal žádné důvody proč dotčený orgán požaduje specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě, nad rámec podmínek dohodnutých po veřejném projednání.dle názoru pořizovatele nelze zákonem nepodloženou konstrukci dotčeného orgánu o zhoršení jeho rozhodovací pozice v následných územních a stavebních řízeních, které by měly být způsobeny odlišnou formou vymezení ploch, určených k zástavbě, považovat za nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko (rozumí se stanovisko vydané v rámci veřejného projednání) vydáno. Z uvedených důvodů, s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, se k této části stanoviska nepřihlíží. Z téhož důvodu se nepřihlíží k požadavku na stanovení koeficientu zeleně (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). 4. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) HZ12, katastrální území Heřmanice v Podještědí Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,8. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území

30 v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití zemědělskou výrobu a, například v kategorii podmíněně přípustného využití, lehký průmysl za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí. S ohledem na ustanovení 11 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. kde je uvedeno, že plochy výroby a skladování zahrnují mj. i pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní zemědělské stavby. Ve stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , ani ve vyjádření dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne pořizovatel nedohledal žádné důvody proč dotčený orgán požaduje specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě, nad rámec podmínek dohodnutých po veřejném projednání.dle názoru pořizovatele nelze zákonem nepodloženou konstrukci dotčeného orgánu o zhoršení jeho rozhodovací pozice v následných územních a stavebních řízeních, které by měly být způsobeny odlišnou formou vymezení ploch, určených k zástavbě, považovat za nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko (rozumí se stanovisko vydané v rámci veřejného projednání) vydáno. Z uvedených důvodů, s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, se k této části stanoviska nepřihlíží. Z téhož důvodu se nepřihlíží k požadavku na stanovení koeficientu zeleně (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). 6. Zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ8 a HZ9, katastrální území Heřmanice v Podještědí Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití ploch: maximálně 1 hlavní objekt, stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, hlavní objekt bude orientován hřebenově, tzn. podélnou stranou rovnoběžně s osou komunikace, umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu, koeficient zeleně 0,8. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly stejné. Pro využití zastavitelných ploch HZ8 a HZ9 byl nově stanoven koeficient zastavění 0,1 (namísto původního 0,2), což pro dotčený orgán znamená pro následná správní řízení výhodnější řešení. Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavky ohledně charakteru a struktury zástavby jsou stanoveny v textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání - jsou stanoveny zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby. K požadavku na stanovení koeficientu zeleně se, s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, nepřihlíží (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). 8. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ10, katastrální území Petrovice v Lužických horách Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: na pozemku parcelní číslo 938/2-0 hlavních objektů, plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní, na pozemku parcelní číslo 938/1 lze připustit výstavbu max. 2 hlavních objektů za podmínky, že nová výstavba bude respektovat charakter stávající urbanistické struktury a zástavby, na kterou vhodně naváže (umístěním, vzájemnými odstupy, orientací, parametry stavby, charakterem apod.). Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly z hlediska funkce stejné, byl změněn pouze koeficient zastavění dané plochy (namísto 0,2 je nově stanoven koeficient zastavění 0,1) což je ve svém důsledku pro dotčený orgán příznivější. Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavku dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, tzn., že plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní, nelze vyhovět, neboť stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně možné

31 zastavitelnosti pozemku dalšími stavbami, přísluší regulačnímu plánu (viz komentář k části č. 1 stanoviska dotčeného orgánu). Požadavky ohledně charakteru a struktury zástavby jsou stanoveny v textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání - jsou stanoveny zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby. Předmětem rozporu zůstává požadavek dotčeného orgánu na stanovení podmínky pro využití plochy a to, že plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní. 9. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ11, katastrální území Petrovice v Lužických horách Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: 1 hlavní objekt, pozemek bude mít samostatný přístup, nové stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, umístění staveb bude vhodně doplňovat původní dochovanou urbanistickou strukturu, koeficient zeleně 0,7. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly z hlediska funkce stejné, byl změněn pouze koeficient zastavění dané plochy (namísto 0,2 je stanoven koeficient zastavění 0,1) což je ve svém důsledku pro dotčený orgán příznivější. Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavky ohledně charakteru a struktury zástavby jsou stanoveny v textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání - jsou stanoveny zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby. K požadavku na stanovení koeficientu zeleně se, s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, nepřihlíží (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). 10. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) PZ12, katastrální území Petrovice v Lužických horách Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: v dané ploše nelze umístit žádnou nadzemní stavbu, koeficient zeleně 0,8. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití výroba a skladování zemědělská výroba (VZ) nebyly po veřejném projednání dotčeným orgánem rozporovány. Dotčený orgán nepožadoval ani žádnou specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě. Pořizovatel má tedy za to, že podmínky pro využití plochy byly s dotčeným orgánem dohodnuty i v případě této konkrétní lokality a umožňovaly v kategorii hlavního využití zemědělskou výrobu a, například v kategorii podmíněně přípustného využití, lehký průmysl za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí. S ohledem na ustanovení 11 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. kde je uvedeno, že plochy výroby a skladování zahrnují mj. i pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury, je zřejmé, že se jedná i o nadzemní zemědělské stavby. Ve stanovisku dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , ani ve vyjádření dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne pořizovatel nedohledal žádné důvody proč dotčený orgán požaduje specifickou úpravu podmínek pro využití plochy v daném konkrétním místě, nad rámec podmínek dohodnutých po veřejném projednání.dle názoru pořizovatele nelze zákonem nepodloženou konstrukci dotčeného orgánu o zhoršení jeho rozhodovací pozice v následných územních a stavebních řízeních, které by měly být způsobeny odlišnou formou vymezení ploch, určených k zástavbě, považovat za nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko (rozumí se stanovisko vydané v rámci veřejného projednání) vydáno. Z uvedených důvodů, s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, se k této části stanoviska nepřihlíží. Z téhož důvodu se nepřihlíží k požadavku na stanovení koeficientu zeleně (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu).

32 15. Zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) LZ2, katastrální území Lvová Dotčený orgán trvá na stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání pro využití plochy: na ploše lze realizovat max. 2 hlavní objekty, stavby budou svým charakterem navazovat na charakter tradiční zástavby, stavby budou situovány v co nejbližší vazbě na stávající komunikaci tak, aby se zabránilo vzniku nových komunikací, umístění a orientace staveb bude vycházet z charakteru dochované urbanistické struktury, kterou vhodně doplní tak, aby na zahrady navazovala volná krajina, koeficient zeleně 0,9. Z podrobného komentáře pořizovatele k této části stanoviska dotčeného orgánu, který uvedl pořizovatel při jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , vyplývá, že věcně se jedná o návrh využití území v konkrétní lokalitě, který je totožný s řešením předloženým ve veřejném projednání v prosinci Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV), dohodnuté po veřejném projednání s dotčeným orgánem, zůstaly z hlediska funkce stejné, byl změněn pouze koeficient zastavění dané plochy (namísto 0,2 je stanoven koeficient zastavění 0,1) což je ve svém důsledku pro dotčený orgán příznivější. Stanovení počtu hlavních objektů bude z návrhu územního plánu vypuštěno. Požadavky ohledně charakteru a struktury zástavby jsou stanoveny v textové části územního plánu v kapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání - jsou stanoveny zásady rozvoje s ohledem na charakter a strukturu zástavby. K požadavku na stanovení koeficientu zeleně se s ohledem na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona nepřihlíží (viz komentář k části č. 2 stanoviska dotčeného orgánu). Komentář pořizovatele k vypuštění specifické podmínky pro využití zastavitelných ploch, a to stanovení počtu hlavních objektů Návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí, předložený ke společnému jednání v roce 2014 tuto podmínku pro využití zastavitelných ploch neobsahoval. Tato podmínka využití zastavitelných ploch byla v návrhu územního plánu stanovena po společném jednání na základě jednání o vypořádání stanoviska dotčeného orgánu, uplatněného k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. V rámci neformální dohody dotčeného orgánu a pořizovatele prostřednictvím projektanta ohledně vypořádání tohoto stanoviska byla dotčenému orgánu dne zaslána textová část návrhu územního plánu, upravená dle požadavků dotčeného orgánu, která již tuto podmínku obsahovala. Pořizovatel tak projevil snahu vyjít dotčeného orgánu vstříc a zohlednit v co největší míře jeho požadavky, což dokladuje poslední zpráva dotčeného orgánu zaslaná projektantovi a jeho prostřednictvím pořizovateli dne cit.: Dobrý den, Vámi zaslaný upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí ( výrok ) jsem standardně postoupil všem kolegům ze správy dle odborností a podrobně jej prošel i sám, od žádného z kolegů jsem neobdržel žádnou další připomínku a dle mého názoru jste dostatečně zohlednili požadavky, které jsme k návrhu uplatnili při společném jednání, pouze bych v kapitole 3.3 v odstavci podmínky pro využití plochy doplnil u ploch SV formulaci nové objekty budou odpovídat charakteru a struktuře stávající zástavby, jak je popsána v kapitole 3.2. V dalším průběhu pořizování územního plánu s ohledem mj. i na aktuální vzdělávací semináře, aktuální výklady příslušných ustanovení stavebního zákona i jeho prováděcích vyhlášek apod., dospěl pořizovatel ve shodě s projektantem k závěru, že tuto podmínku je nutno z návrhu územního plánu vypustit. Základním východiskem pro tuto úvahu pořizovatele je vyhodnocení obsahu územního plánu podle platných právních předpisů, tj. ve smyslu stavebního zákona a zejména pak jeho novely provedené zákonem č. 350/2012 Sb., která přinesla zásadní změnu v posuzování obsahu územně plánovací dokumentace, a to u územních plánů v ustanovení 43 odst. 3, podle kterého územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Podmínka pro využití zastavitelných ploch, která spočívá ve stanovení maximálního počtu hlavních objektů, neodpovídá stavebním zákonem stanovenému obsahu územního plánu a je takovou podrobností, která do územního plánu nepatří. Také z pohledu vyhlášky č.500/2006 Sb., přílohy č. 7 vyhlášky, která stanoví obsah územního plánu, se nejedná o regulativ podmínku pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, ani o stanovení podmínek prostorového uspořádání. Z uvedených důvodů byla specifická podmínka pro využití zastavitelných ploch, a to stanovení počtu hlavních objektů, z návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vypuštěna. Shrnutí pořizovatele ohledně předmětu řešení rozporu Z průběhu jednání o možnosti smírného odstranění rozporu, které se konalo dne , podrobně zdokumentovaném v zápise, který vyhotovil pořizovatel, z vyjádření dotčeného orgánu k návrhu pořizovatele na řešení rozporu č.j. SR/0717/LH/ ze dne a z předchozího textu vyplývá, že předmětem rozporu zůstávají tyto požadavky dotčeného orgánu na stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb: podmínka pro využití zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ13 v katastrálním území Heřmanice v Podještědí - plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě na pozemku parcelní číslo st. 273 a může být využívána jako zahrada

33 podmínka pro využití zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) HZ10 v katastrálním území Heřmanice v Podještědí - plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) do 25 m 2 k novostavbě na pozemku parcelní číslo st a zároveň může být využívána jako zahrada k tomuto objektu podmínka pro využití zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech venkovské (BV) PZ10 v katastrálním území Petrovice v Lužických horách - plocha může sloužit k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru (stodoly, kůlny apod.) ke stavbě hlavní Zohlednění požadavků dotčeného orgánu Z předchozího textu tohoto vyhodnocení vyplývá, že podrobné podmínky pro využití pozemků v takové podobě (formě), jak to požaduje dotčený orgán, nelze v územním plánu stanovit. Současně se pořizovateli jevilo, že žádat o vyřešení těchto sporných bodů stanoviska dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne Ministerstvo pro místní rozvoj by se neslučovalo s některými ze základních zásad pro činnosti správních orgánů, které jsou stanoveny v části první správního řádu, a to, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů, tj. se zásadou rychlosti řízení, jejímž účelem je požadavek, vést řízení tak, aby probíhalo bez průtahů, a dále, že správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, tj. se zásadou hospodárnosti řízení, jejímž účelem je požadavek, aby se řízení provedlo s co nejmenšími náklady. Z uvedených důvodů pořizovatel znovu prověřil požadavky dotčeného orgánu, avšak snažil se jimi zabývat z jiného úhlu pohledu, a sice, zda by nebylo možné tyto požadavky zohlednit takovým způsobem, jaký umožňuje územní plán. V první řadě pořizovatel uvádí, že pro uplatnění svých požadavků má dotčený orgán v následných správních řízeních v první řadě velmi účinnou oporu v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel zmiňuje zejména následující ustanovení tohoto zákona: 12 ochrana krajinného rázu; odst. 4 tohoto ustanovení krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Pořizovatel upřesňuje, že podmínky ochrany krajinného rázu nebyly s dotčeným orgánem dohodnuty (viz stanovisko dotčeného orgánu č.j. SR/0717/LH/ ze dne , které bylo vydáno na základě dohody dotčeného orgánu s pořizovatelem o smírném odstranění rozporu, který byl řešen po veřejném projednání); ochrana krajinného rázu, která je nad rámec podrobnosti územního plánu, bude zajištěna v navazujících správních řízeních postupem podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti uplatní dotčený orgán konkrétní podrobný požadavek na zachování krajinného rázu místa v navazujícím správním řízení. 44 odst. 1 bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti působnost Agentury a správ národních parků; odst. 3 písm. j) tohoto ustanovení - Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti vydávají závazné stanovisko k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona. Na základě Územního plánu Jablonné v Podještědí může dotčený orgán své konkrétní a podrobné požadavky pro využití jednotlivých pozemků opřít o požadavek pro rozhodování o změnách v území, stanovený v Územním plánu Jablonné v Podještědí, v kapitole 2.3 textové část s názvem Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území cit.: Při rozhodování o změnách v území je požadováno zohledňovat při umísťování staveb a zařízení stávající kompoziční vztahy a historicky vytvořené struktury a vazby v sídlech, mezi sídly, v krajině a mezi sídlem a krajinou. Dále může v navazujících správních řízeních dotčený orgán opřít svá stanoviska nebo závazná stanoviska o zásady rozvoje stanovené v kapitole 3 textové části s názvem Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, v podkapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání např.: vycházet při nové výstavbě z hmoty, měřítka a architektonického výrazu stávajících forem, zachovat pohledové osy na terénní a kulturní dominanty místního i nadmístního významu, minimalizovat při nové výstavbě či přestavbě stávajících staveb rozsah terénních úprav, v maximální možné míře zachovat rostlý terén, zvláště v místech přechodu zástavby do volné krajiny. Zohlednění požadavků dotčeného orgánu řešením Územního plánu Jablonné v Podještědí V Územním plánu Jablonné v Podještědí v kapitole 3 textové části s názvem Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, v podkapitole 3.2 s názvem Plošné uspořádání jsou pro jednotlivé zóny stanoveny zásady rozvoje, které vycházejí z popsaného charakteru a struktury zástavby a jsou stanoveny za účelem zachování, event. obnovy charakteru daných území při jejich budoucím využití.

34 V popisu charakteru a struktury zástavby zóny A lesozemědělská krajina v rámci CHKO včetně rozptýlené zástavby, samot a osad - je mj. uvedeno místy jsou objekty stále doplněny hospodářským zázemím. V popisu charakteru a struktury zástavby zóny C prostorově rozsáhlejší, kompaktnější sídla - je mj. uvedeno určujícím typem zástavby jsou starší jednopodlažní obytné budovy s podkrovím venkovského charakteru (historicky převládají roubené a hrázděné budovy, často s podstávkou) s obdélníkovým, případně odvozeným půdorysem (zemědělské usedlosti, statky, chalupy) spojené s hospodářskými objekty V návaznosti na popsaný charakter zástavby, který mj. doplňuje i hospodářské zázemí byla v textové části doplněna tato zásada: - citlivě rozvíjet kontaktní zónu zástavby a volné krajiny, zachovat přírodní, kulturní a estetické hodnoty okraje sídel, pozvolný přechod zástavby do volné krajiny zajistit mj. i využitím okrajů sídel jako zahrad, případně k realizaci hospodářského zázemí Tato zásada není novým řešením územního plánu, vychází z popisu charakteru a struktury zástavby jednotlivých zón, je pouze další konkretizací specifické struktury a charakteru území, který byl v návrhu územního plánu popsán (je součástí již zmíněné kapitoly 3.2 textové části). Jinými slovy je takto řečeno např. místy jsou objekty stále doplněny hospodářským zázemím; určujícím typem zástavby jsou jednopodlažní obytné budovy spojené s hospodářskými objekty, dvory a zahradami; vycházet z architektonického výrazu stávajících forem; minimalizovat při nové výstavbě či přestavbě stávajících staveb rozsah terénních úprav, v maximální možné míře zachovat rostlý terén, zvláště v místech přechodu zástavby do volné krajiny. Z těchto důvodů se nejedná o podstatnou úpravu návrhu územního plánu, neboť stanovením této zásady nebyly nově dotčeny veřejné zájmy, nebyla nově dotčena vlastnická práva a už vůbec nebyl podstatně změněn návrh řešení. Dále byla v této souvislosti doplněna textová část odůvodnění, a to kapitola s názvem Urbanistická struktura, vývoj osídlení, nejen obecně (tj. odkazem na ustanovení 18 a 19 stavebního zákona), ale i konkrétně, příkladným uvedením zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, kterých se doplněná zásada, v návaznosti na stanovisko dotčeného orgánu, zejména týká. Pořizovatel uzavírá, že stanovení nové zásady v územním plánu znamená ve svém důsledku pro dotčený orgán výhodnější situaci pro následné rozhodování o změnách v území; resp. pro uplatňování stanovisek a závazných stanovisek, neboť tato zásada není vztažena pouze ke třem konkrétním lokalitám, resp. pozemkům, ale lze ji uplatňovat v území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, v území řešeném Územním plánem Jablonné v Podještědí. Tímto postupem pořizovatel zohlednil požadavky dotčeného orgánu způsobem a ve formě, které umožňuje územní plán, přičemž nezatížil řízení o vydání územního plánu opatřením obecné povahy, zbytečnými průtahy a nehospodárností, které by byly důsledkem řešení celé záležitosti (požadavek na využití tří konkrétních lokalit, resp. pozemků, k realizaci doplňkových staveb venkovského charakteru, kterými jsou např. stodoly, kůlny apod.)na úrovni ústředních správních orgánů (Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí).

35 Vyhodnocení souladu se stanoviskem dotčeného orgánu ochrany přírody - Krajského úřadu Libereckého kraje, respektive vyhodnocení souladu s výsledkem řešení rozporu Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, jako pořizovatel Územního plánu Jablonné v Podještědí, projednal, dle ustanovení 53 odst. 2 ve spojení s 52 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád), v opakovaném veřejném projednání upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí. Opakované veřejné projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne Podle ustanovení 52 odst. 3 ve spojení s 53 odst. 2 stavebního zákona mohou dotčené orgány do 7 dnů ode dne opakovaného veřejného projednání uplatnit stanovisko k podstatným úpravám návrhu územního plánu, které jsou předmětem projednání, neboť dle ustanovení 53 odst. 2 stavebního zákona se na opakovaném veřejném projednání projedná upravený návrh územního plánu v rozsahu podstatných úprav. V pozvánce k opakovanému veřejnému projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí pořizovatel na uvedená ustanovení stavebního zákona dotčené orgány výslovně upozornil a pro úplnost dále upozornil dotčené orgány na ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona cit.: Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. S ohledem na toto ustanovení stavebního zákona pořizovatel v textu pozvánky doplnil, že v případě, že dotčený orgán uplatní v téže věci navazující stanovisko, které nebude splňovat náležitosti dle ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, ke stanovisku se, ve smyslu tohoto ustanovení stavebního zákona, nepřihlíží. Stanoviska dotčeného orgánu ochrany přírody, uplatněná v rámci opakovaného veřejného projednání K upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, uplatnil Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný dotčený orgán ochrany přírody podle ustanovení 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen dotčený orgán), jako součást Koordinovaného stanoviska odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje a stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje jako nadřízeného orgánu dle 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k upravenému a posouzenému Návrhu územního plánu Jablonné v Podještědí zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 72508/2017 ze dne , které bylo doručeno pořizovateli dne , stanovisko cit.: KÚLK, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody dle 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), k vydání stanoviska z hlediska dotčených zájmů ochrany přírody a krajiny dle zákona, nemá k Návrhu ÚP Jablonné v Podještědí, předloženému k opakovanému veřejnému projednání žádné připomínky. Podle 77 odst. 1 písm. q) zákona je příslušným orgánem k vydání stanoviska z hlediska ostatních zájmů ochrany přírody a krajiny Magistrát města Liberec. Dne (tzn. poslední den lhůty pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů v rámci opakovaného veřejného projednání) bylo pořizovateli doručeno Koordinované stanovisko odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje a stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje jako nadřízeného orgánu dle 52 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k upravenému a posouzenému Návrhu územního plánu Jablonné v Podještědí změna bodu 2 stanoviska ze dne č.j. KULK 72508/2017 zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne V úvodu tohoto stanoviska je uvedeno cit.: KÚLK, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný dotčený orgán ochrany přírody dle 77a odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pod který spadá vymezování a hodnocení regionálního ÚSES, požádal dne o změnu svého stanoviska, uplatněného v rámci koordinovaného stanoviska ze dne pod č.j. KULK 72508/2017. Na základě této žádosti došlo ke změně stanoviska v bodě č. 2. V bodě č. 2 citovaného koordinovaného stanoviska ze dne změnil dotčený orgán své stanovisko k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí takto cit.: KÚLK, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody dle 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), k vydání stanoviska z hlediska dotčených zájmů ochrany přírody a krajiny dle zákona, má, na základě podnětu MŽP ze dne , k Návrhu ÚP Jablonné v Podještědí, předloženému k opakovanému veřejnému projednání, tuto připomínku: Podrobnějším posouzením návrhu systému ÚSES bylo zjištěno, že návrh regionálního biokoridoru, značený v územním plánu jako biokoridor 408/409 je chybně vytyčen pouze jako vodní. V Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je však daný biokoridor č. 05 RK veden jako terestrický, který spojuje stávající terestrická biocentra. V návrhu ÚP Jablonné v Podještědí tak dochází k chybnému vytyčení uvedeného biokoridoru v rozporu s metodikou pořizování ÚSES. Požadujeme návrh daného biokoridoru situovat na terestrické území, tak aby byla zachována jeho funkce. Z daného důvodu nelze souhlasit s návrhem ÚSES a tedy ani s návrhem územního plánu.

36 Z hlediska ostatních zájmů ochrany přírody není k návrhu územního plánu z hlediska zájmů ochrany přírody, chráněných krajským úřadem, připomínek. Podle 77 odst. 1 písm. q) zákona je příslušným orgánem k vydání stanoviska z hlediska ostatních zájmů ochrany přírody a krajiny Magistrát města Liberec. Podnět Ministerstva životního prostředí ze dne , který byl dle textu změněného stanoviska důvodem pro změnu stanoviska dotčeného orgánu k upravenému návrhu územního plánu, ve svém změněném stanovisku dotčený orgán nijak blíže nespecifikuje. Komentář pořizovatele ke změněnému stanovisku dotčeného orgánu zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne Z celého textu stanoviska dotčeného orgánu ze dne a ze zřejmých souvislostí pořizovatel dovodil, že nesouhlas dotčeného orgánu se týká vymezení regionálního biokoridoru, resp. zpřesnění tohoto prvku územního systému ekologické stability, vymezeného v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje, který je v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí označen RK05 nikoliv 408/409. Předmětem nesouhlasu dotčeného orgánu je tedy dle dovození pořizovatele úsek regionálního biokoridoru RK05 mezi lokálními biocentry LC408 Markvartické rybníky a LC409 Markvartický rybník V. Ohledně předmětu opakovaného veřejného projednání pořizovatel uvádí, že pro informaci a snazší orientaci dotčených orgánů, které části návrhu územního plánu jsou předmětem opakovaného veřejného projednání, zajistil v součinnosti s projektantem zpracování Přílohy č. 1 odůvodnění s přesnou a jednoznačnou specifikací provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, včetně grafické přílohy. Tato byla způsobem umožňujícím dálkový přístup (na zveřejněna jako součást odůvodnění. Z této přílohy č. 1 odůvodnění je nezpochybnitelně zřejmé, že vymezení regionálního biokoridoru RK05, resp. zpřesnění tohoto prvku územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES), vymezeného v zásadách územního rozvoje v návrhu územního plánu, nebylo předmětem podstatných úprav, nebylo tedy předmětem opakovaného veřejného projednání. Vymezení regionálního biokoridoru RK05 se od veřejného projednání (prosinec 2015) nezměnilo. Stanovisko dotčeného orgánu ze dne má tedy charakter navazujícího stanoviska dotčeného orgánu v téže věci. I přes upozornění v pozvánce k opakovanému veřejnému projednání pořizovatel nově zjištěné a doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, tzn. splnění požadavků ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona, ve změněném stanovisku dotčeného orgánu ze dne nedohledal. Přestože zákonná úprava stavebního zákona stanoví, že k takovému stanovisku dotčeného orgánu se nepřihlíží, pořizovatel, zejména s ohledem na ustanovení 8 odst. 2 správního řádu cit.: správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy, opakovaně, písemně dopisem č.j. OSÚ.3816/15; Ev.č. 7396/17 ze dne dotčený orgán upozornil na nezbytnost odůvodnění navazujícího stanoviska v téže věci, a to nově zjištěnými a doloženými skutečnostmi, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno. Pořizovatel ve své písemné žádosti o doplnění stanoviska konstatoval, že nově zjištěnými a doloženými skutečnostmi může být např. změna zvláštního zákona nebo aktualizace zásad územního rozvoje, a dále musí být odůvodněno, že těmito nově zjištěnými a doloženými skutečnostmi se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno. Pořizovatel ještě doplnil, že se v žádném případě nejedná o jeho libovůli, ale o doplnění navazujícího stanoviska dotčeného orgánu žádá výhradně z toho důvodu, že je, jako příslušný správní orgán, při pořizování územního plánu povinen respektovat příslušná ustanovení stavebního zákona, mj. i ustanovení 4 odst. 4 stavebního zákona. Z tohoto důvodu pořizovatel považoval doplnění navazujícího stanoviska dotčeného orgánu v téže věci, prokazující soulad s citovaným ustanovením stavebního zákona, za nezbytné. Sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne Dne bylo pořizovateli doručeno sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne V tomto sdělení dotčený orgán uvádí zejména: Vzhledem ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o nový územní plán, mělo ze strany zpracovatele dojít k zapracování všech poskytnutých územně analytických podkladů. Jedním z těchto podkladů byl i regionální systém ÚSES tak, jak byl poskytnut ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, které nabyly účinnosti dne Zpracovatel územního plánu nerespektoval vytyčení ÚSES tak, jak je vedeno v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje; konkrétně u RK05, ale převzal chybně vytyčený ÚSES z původní územně plánovací dokumentace. Ze zaslaného výřezu platného stavu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje je zřetelně patrné, že biokoridor RK05 je terestrický a je veden mimo vodní hladinu rybníků v daném území, tedy i rybníku Markvart. (Poznámka: Dotčený orgán v této souvislosti odkazuje na přílohu sdělení, a to na výřez výkresu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje; ke sdělení však tato příloha přiložena nebyla. Pořizovatel dovodil, že se jedná o totožný výřez grafické části Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, který byl přílohou změněného stanoviska dotčeného orgánu zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne , a z tohoto důvodu již dodatečné zaslání přílohy nepožadoval.). V daném případě se podstatně nezměnily podmínky. Závaznost ÚSES však vzniká až po schválení územně plánovací dokumentace, a proto je třeba na nezákonnost územně plánovací dokumentace upozornit v jakékoli fázi jejího pořizování.

37 Krajský úřad v průběhu projednávání ÚP a jeho změn v letech nezaznamenal, že došlo k chybnému vylišení uvedeného biokoridoru, resp. k jeho vylišení v rozporu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje i jeho funkčností (v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje suchozemský biokoridor spojující lesní a luční biocentra, tady pouze vodní). Uvedené chybné vylišení však výslovně neschválil (pokud by byla změna ve vedení ÚSES zpracovateli ÚP avizovaná, pak by se výslovně k navrženým změnám krajský úřad vyjádřil). Přestože se tedy podstatně žádné podmínky v území nezměnily, platí, že uvedený biokoridor je vylišen v rozporu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. Odkaz na ustanovení 36 odst. 5 stavebního zákona cit.: Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Pořizovatel Územního plánu Jablonné v Podještědí nerespektoval výše citované ustanovení stavebního zákona a jednal tak v rozporu s tímto zákonným ustanovením. Návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí je v rozporu s novou metodikou vymezování ÚSES, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v březnu Konstatování, že cit.: V daném případě měl být celý ÚSES v území revidován autorizovanou osobou pro ÚSES, která by danou chybu odhalila již v rámci návrhu ÚPD. Komentář pořizovatele ke sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne Dotčený orgán sice nedoložil žádné nově zjištěné skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých byla původní; resp. předchozí stanoviska vydána, avšak ve svém sdělení ze dne upozorňuje na to, že spatřuje rozpor návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se stavebním zákonem; resp. rozpor se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, a z tohoto důvodu pořizovatel dospěl k závěru, že je nezbytné se změněným stanoviskem dotčeného orgánu zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne , včetně následného sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne , zabývat. S ohledem na ustanovení 4 odst. 2, písm. b) stavebního zákona dotčené orgány vydávají cit.: stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona, je pořizovatel povinen stanovisko dotčeného orgánu respektovat, pokud nelze stanovisko dotčeného orgánu respektovat, je pořizovatel povinen vyvolat rozpor. Nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu nelze respektovat, a proto pořizovatel dále postupoval dle příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu o řešení rozporů. Řešení rozporů upravuje 4 odst. 8 stavebního zákona a 136 odst. 6 ve spojení s 133 správního řádu s tím, že prvním krokem řešení rozporu je pokus o smírné odstranění rozporu ve smyslu ustanovení 5 správního řádu cit.: Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci, při podpůrném použití ustanovení 4 odst. 2 stavebního zákona cit.: Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Pořizovatel, ve smyslu ustanovení 4 odst. 8 stavebního zákona, projedná protichůdná stanoviska, a pokud dojde k dohodě, vyústí řešení rozporu ve změnu stanoviska dotčeného orgánu, včetně odůvodnění, na základě dohody. Dle názoru pořizovatele povaha projednávané věci umožňovala dosažení smírného odstranění rozporu, a proto pořizovatel předpokládal dohodu o smírném odstranění rozporu na úrovni pořizovatele a vydání nového, tzn. souhlasného stanoviska dotčeného orgánu na základě dohody. Jednání o možnosti smírného odstranění rozporu K jednání o možnosti smírného odstranění rozporu na úrovni pořizovatele ve smyslu ustanovení 4 odst. 2 a odst. 8 stavebního zákona a ve smyslu ustanovení 5 správního řádu pořizovatel přizval dotčený orgán pozvánkou č.j. OSÚ.3816/15; Ev.č. 1600/18 ze dne , která byla dotčenému orgánu doručena dne V pozvánce pořizovatel upozornil dotčený orgán, že průběh jednání o smírném odstranění rozporu musí být řádně zdokumentován, tzn., že o průběhu jednání bude v den konání jednání a na místě konání jednání vyhotoven zápis. Z tohoto důvodu pořizovatel požádal dotčený orgán, aby se jednání zúčastnil zástupce (případně zástupci) dotčeného orgánu, který bude oprávněn k zastupování dotčeného orgánu na jednání, tím se rozumí, že bude oprávněn k podpisu zápisu z tohoto jednání. Pro jednání připravil pořizovatel návrh zápisu, který zaslal dotčenému orgánu elektronicky 10 dní před konáním jednání, s tím, že současně nabídl dotčenému orgánu poskytnutí upřesňujících informací v případě, že by to bylo potřebné. Lhůtu pro přizvání dotčeného orgánu k jednání o možnosti smírného odstranění rozporu stavební zákon ani správní řád přímo nestanoví, z tohoto důvodu pořizovatel přizval dotčený orgán k jednání v jím stanovené přiměřené lhůtě cca 30 dnů předem, což považoval za dostatečné, neboť se jedná o nejdelší lhůtu pro přizvání dotčených orgánů k obdobným jednáním, kterou pro proces pořizování územního plánu stanoví stavební zákon (např. přizvání k veřejnému projednání dle ustanovení 52 odst. 1 stavebního zákona). Jednání o možnosti smírného odstranění rozporu se konalo v kanceláři pořizovatele, tj. v kanceláři Městského úřadu Jablonné v Podještědí, odboru stavební úřad, Náměstí míru 22, Jablonné v Podještědí dne od 11:00 hodin. Pro uzavření dohody o smírném odstranění rozporu pořizovatel v prvé řadě uvedl, že v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je návrh ÚSES vymezen v textové a grafické části a odůvodněn v textové a grafické části odůvodnění.

38 Pořizovatel zdůraznil, že konkrétní regionální biokoridor RK05 je od počátku zpracování a projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezen beze změny. 1. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí předloženém ke společnému jednání dle 50 stavebního zákona je vymezení ÚSES součástí podkapitoly textové části 5.2 s názvem Návrh systému ekologické stability. Regionální biokoridor RK05 je v této podkapitole textové části uveden. V grafické části, ve výroku, ve výkrese č. 2 s názvem Hlavní výkres, je v daném místě při Markvartickém rybníku regionální biokoridor RK05 vymezen (viz výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres). Společné jednání o návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne V zákonné lhůtě, v rámci Koordinovaného stanoviska odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje dle 50 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, k Návrhu územního plánu Jablonné v Podještědí zn. OÚPSŘ/95/2012/OUP ze dne , uplatnil dotčený orgán následující stanovisko cit.: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny dle 77a odst. 4 písm. x) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), k vydání stanoviska z hlediska dotčených zájmů ochrany přírody a krajiny dle téhož zákona, nemá k Návrhu ÚP Jablonné v Podještědí žádné připomínky. Odůvodnění: Podle Návrhu ÚP Jablonné v Podještědí nebudou zájmy ochrany přírody v kompetenci krajského úřadu dotčeny. Podle 77 odst. 1 písm. q) zákona je příslušným orgánem k vydání stanoviska z hlediska zákonných zájmů na úseku ochrany přírody a krajiny Magistrát města Liberec. Toto stanovisko se vztahuje pouze na území mimo Chráněnou krajinnou oblast (dále jen CHKO) Lužické hory. Na území CHKO Lužické hory je příslušným orgánem ochrany přírody k vydání stanoviska z hlediska všech zájmů ochrany přírody dle 78 zákona Správa CHKO LH. Výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres grafická část návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí výrok společné jednání (2014) 2. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí předloženém k veřejnému projednání dle 52 stavebního zákona je vymezení ÚSES též součástí podkapitoly textové části 5.2 s názvem Návrh systému ekologické stability. Regionální biokoridor RK05 je v této podkapitole textové části uveden. V grafické části, ve výroku, ve výkrese č. 2 s názvem Hlavní výkres, je v daném místě při Markvartickém rybníku regionální biokoridor RK05 vymezen (viz výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres). Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne V zákonné lhůtě, v rámci Koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje jako dotčeného orgánu a jako nadřízeného orgánu dle 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k veřejnému projednání Návrhu územního plánu Jablonné v Podještědí zn. OÚPSŘ/95/2012/OÚP ze dne , uplatnil dotčený orgán následující stanovisko cit.: KÚLK, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody a krajiny dle 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), příslušný k vydání stanoviska z hlediska dotčených zájmů ochrany přírody a krajiny dle zákona, nemá k upravenému a posouzenému Návrhu ÚP Jablonné v Podještědí připomínek. Toto stanovisko se vztahuje pouze na území mimo chráněnou krajinnou oblast Lužické hory. Na území CHKO Lužické hory je příslušným orgánem ochrany přírody k vydání stanoviska z hlediska všech zájmů ochrany přírody dle 78 zákona Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

39 Výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres grafická část návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí výrok veřejné projednání (2015) V rámci jednání dne se pořizovatel dále velmi podrobně zabýval sdělením dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne , které v daných souvislostech považuje za doplnění nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne , resp. za konkretizaci nesouhlasného stanoviska. Stěžejním obsahem sdělení je konstatování dotčeného orgánu, že zpracovatel návrhu územního plánu nerespektoval vytyčení ÚSES tak, jak je vedeno v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje konkrétně u biokoridoru RK05, ale převzal chybně vytyčený ÚSES z původní územně plánovací dokumentace (pořizovatel dovodil, že tím se rozumí Územní plán obce Jablonné v Podještědí schválený dne usnesením zastupitelstva města č. 357/2004). Dále dotčený orgán uvádí, že ze zaslaného výřezu platného stavu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje je zřetelně patrné, že biokoridor RK05 je terestrický a je veden mimo vodní hladinu rybníků v daném území, tedy i rybníku Markvart. Dotčený orgán tedy poukazuje na to, že vymezení regionálního biokoridoru RK05 je v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v nesouladu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje a údajný nesoulad spočívá v chybném vylišení uvedeného biokoridoru v místě Markvartického rybníku. Z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s projektantem opakovaně podrobně prověřili soulad vymezení regionálního biokoridoru RK05 v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí; resp. zpřesnění tohoto regionálního biokoridoru, vymezeného v územně plánovací dokumentaci vydané krajem, se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. V Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje v textové části jsou v kapitole D.3 stanoveny Zásady koncepce rozvoje územního systému ekologické stability. V této kapitole jsou vyjmenovány skladebné prvky ÚSES (či jejich části) regionálního biogeografického významu. Biokoridor RK05 je zde pouze uveden bez další bližší specifikace či označení, tzn., že z textové části přímo nevyplývá, že biokoridor RK05 je terestrický, a že je veden mimo vodní hladinu rybníků v daném území, tedy i mimo vodní hladinu rybníku Markvart. Stvrzení konstatování dotčeného orgánu ve sdělení ze dne , že se jedná o suchozemský biokoridor, spojující lesní a luční biocentra, pořizovatel tedy v textové části Zásad územního rozvoje Libereckého kraje nedohledal. V kapitole D.3 textové části jsou dále pod písm. a) až f) stanoveny úkoly pro územní plánování. ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je vymezen v souladu s těmito úkoly. Regionální biokoridor RK05 je v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje vymezen jako veřejně prospěšné opatření pro ÚSES. V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je, v návaznosti na Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, regionální biokoridor RK05 též vymezen jako veřejně prospěšné opatření (viz kapitola 7 textové části s názvem Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit). Vymezení ÚSES v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je v textové části odůvodnění zásad územního rozvoje odůvodněno v kapitole D.3 s názvem Zásady koncepce rozvoje územního systému ekologické stability. Jsou zde uvedeny podklady pro vymezení systému a pro stanovení úkolů pro územní plánování a dále to, že detailní vymezení ÚSES všech biogeografických významů je úkolem pro další podrobnější dokumentace ÚSES a zapracování v jednotlivých územně plánovacích dokumentacích. Dále je zde uvedeno, že grafická lokalizace prvků ÚSES je podrobněji znázorněna v grafické části. Ani z textové části odůvodnění nevyplývá konkrétní požadavek na vymezení biokoridoru RK05 a na jeho charakter, naopak je zřejmé, že detailní vymezení ÚSES je úkolem pro další podrobnější dokumentace a zapracování v jednotlivých

40 územních plánech. Soulad lokalizace uvedeného biokoridoru v grafické části Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, v nichž jsou (dle Územně analytických podkladů Libereckého kraje, jejich úplné aktualizace z června 2017) biokoridory znázorněné liniemi, a návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je zřejmý z následujícího soutisku. Soutisk vymezení regionálního biokoridoru RK05 v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje a jeho zpřesnění v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí (ve všech fázích pořizování územního plánu bylo stejné) zelená osa podklady Krajského úřadu Libereckého kraje Pro úplnost pořizovatel při jednání ještě doplnil, že v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, v textové části odůvodnění v kapitole s názvem Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, je soulad se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje podrobně odůvodněn. Je vyhodnocen soulad se stanovenými prioritami územního plánování, včetně vyhodnocení souladu s prioritami pro zajištění příznivého životního prostředí, které platí pro celý Liberecký kraj, se zřetelem na řešené území a konkrétní přírodní hodnoty, kterými řešené území disponuje. Z této kapitoly textové části odůvodnění je dále zřejmé i to, že ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje jsou Územním plánem Jablonné v Podještědí převzaty, zpřesněny a respektovány hodnoty, limity a záměry, mj. v oblasti ochrany přírody též regionální biokoridor RK05. Dále pořizovatel uvádí, že pro účely jednání dne zajistil v součinnosti s projektantem zpracování samostatného podrobného dokumentu s názvem Soulad vymezení trasy regionálního biokoridoru RK05 v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, stvrzeného autorizovaným projektantem ÚSES, z něhož je zřejmé, že i v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je biokoridor RK05 vymezen ve vodních společenstvech, resp. je veden různými společenstvy od vodních, přes mokřadní až po lesní. Toto mj. vyplývá i z popisu tohoto prvku ÚSES dle Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Liberec cit.: RK05 je veden v širším zájmovém území střídavě v údolnicové poloze podél toku (jižní část katastrální území Postřelná), následně se odchyluje a je veden lesním komplexem svahovými polohami až do Markvartic (cca 4 km), zde je opět sveden do údolí Panenského potoka s vloženým biocentrem soustavou rybníků (délka cca 2 km) a u osady Zpěvná se opět vrací do svahových poloh lesního komplexu a dále pokračuje v této poloze severním a jihovýchodním směrem. Na základě všech výše uvedených a doložených skutečností pořizovatel při jednání dne dospěl k závěru, že považuje soulad vymezení regionálního biokoridoru RK05 v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje za prokázaný, což znamená, že ustanovení 36 odst. 5 stavebního zákona pořizovatel při pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí respektuje. Dále se pořizovatel při jednání dne zabýval i částí sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne , v níž dotčený orgán poukazuje na údajný nesoulad návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí s novou metodikou vymezování ÚSES, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v březnu 2017, a dále nepřímo na to, že vymezení ÚSES v návrhu územního plánu není zpracováno autorizovaným projektantem ÚSES. K uvedenému pořizovatel v první řadě uvedl, že pojem územní systém ekologické stability krajiny je vymezen v 3 odst. 1 písm. a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, cit.: územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, a dále to, že v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je vymezení ÚSES v souladu s citovaným zákonným ustanovením. Přestože pro vymezení ÚSES je závazné zejména uvedené ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., dokladoval pořizovatel při

41 jednání navíc dále to, že vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí; resp. vymezení regionálního biokoridoru RK05, je v souladu i s metodikou vymezování ÚSES, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v březnu Pořizovatel konkrétně a podrobně doložil soulad s těmito body metodiky (viz zápis z jednání, který je uložen v dokladové dokumentaci o pořízení územního plánu): s kapitolou 3 s názvem Účel vymezování územního systému ekologické stability krajiny s kapitolou 6 s názvem Principy vymezování ÚSES Pro úplnost pořizovatel při jednání ještě doložil, že vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v souladu: s Územně analytickými podklady obce s rozšířenou působností Liberec - návrh pro společné jednání v roce 2014 s úplnou aktualizací z roku 2012; návrh pro veřejné projednání s úplnou aktualizací z roku 2014; návrh pro opakované veřejné projednání s úplnou aktualizací z roku 2016; viz výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres grafické části návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí opakované veřejné projednání 2017, včetně poskytnutých podkladových dat. Pořizovatel, v reakci na vpředu uvedené sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne , konstatoval, že projektant územního plánu zapracoval všechny poskytnuté územně analytické podklady; v aktuálních Územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Liberec je biokoridor RK05 vymezen stejně jako v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. Projektant tedy nepochybně vycházel mj. z výše zmíněných Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Liberec. s dosud platnou územně plánovací dokumentací, tedy s Územním plánem obce Jablonné v Podještědí (schválen dne , nabytí účinnosti vyhlášky dne ), viz výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres grafické části návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí opakované veřejné projednání 2017, včetně poskytnutých podkladových dat. Výřez výkresu č. 2 s názvem Hlavní výkres grafická část návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí výrok opakované veřejné projednání (2017), včetně poskytnutých podkladových dat: zelená osa podklady Krajského úřadu Libereckého kraje transparentní fialová plošná linie podklady z dosud platného Územního plánu obce Jablonné v Podještědí + aktuálních Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Liberec červená linie biokoridor vymezený v projednávaném návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí V závěru jednání dne pořizovatel zrekapituloval skutečnosti prokázané a doložené pořizovatelem a projektantem: Vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v souladu s ustanovením 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vymezení regionálního biokoridoru RK05 v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v souladu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje (tzn., že je vyloučen rozpor s ustanovením 36 odst. 5 stavebního zákona). Vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je v souladu s územně analytickými podklady kraje i s územně analytickými podklady obce s rozšířenou působností. Vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, včetně vymezení regionálního biokoridoru RK05, je v souladu s metodikou vymezování ÚSES, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v březnu 2017.

42 V návaznosti na uvedenou rekapitulaci pořizovatel formuloval tento návrh na řešení rozporu: V průběhu jednání pořizovatel prokázal, že vymezení ÚSES v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí; resp. vymezení regionálního biokoridoru RK05, je v souladu s ustanovením 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje (tzn., že je vyloučen rozpor s ustanovením 36 odst. 5 stavebního zákona), v souladu s územně analytickými podklady kraje i obce s rozšířenou působností a v souladu s metodikou vymezování ÚSES, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v březnu S ohledem na tento prokázaný soulad pořizovatel navrhuje vydání nového, souhlasného stanoviska dotčeného orgánu k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. K návrhu pořizovatele na řešení rozporu se na jednání dne dotčený orgán vyjádřil takto: KÚLK do 14 pracovních dnů od tohoto jednání vyhotoví písemné stanovisko a vyjádření, neboť návrh pořizovatele na řešení rozporu nelze z hlediska zájmu ochrany přírody a krajiny akceptovat. Vzhledem k vyjádření dotčeného orgánu k návrhu pořizovatele bylo zřejmé, že při jednání dne k dohodě nedojde, a z tohoto důvodu bude pořizovatel dále povinen pokračovat v řešení rozporu. V té souvislosti pořizovatel ještě v průběhu jednání upozornil dotčený orgán, že pro pokračování řešení rozporu je stěžejní mj. i kompletní zákonné zmocnění dotčeného orgánu. Ve stanovisku dotčeného orgánu zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne , které je součástí Koordinovaného stanoviska odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje a stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje jako nadřízeného orgánu dle 52 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k upravenému a posouzenému Návrhu územního plánu Jablonné v Podještědí je uvedeno zákonné zmocnění dotčeného orgánu k vydání stanoviska, a to ustanovení 77a odst. 4 písm. x) a 77a odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, cit.: krajské úřady uplatňují stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a dále k ostatním územním plánům a regulačním plánům z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. Ve smyslu ustanovení 4 odst. 2 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením 149 odst. 1 a odst. 2 správního řádu, stanovisko dotčeného orgánu obsahuje závaznou část a odůvodnění a v závazné části musí dotčený orgán uvést nejen ustanovení zákona, které ho zmocňuje k vydání stanoviska, ale i další ustanovení zvláštního zákona, na kterých je obsah závazné části stanoviska založen. Ustanovení zvláštního zákona, které zmocňuje dotčený orgán k vydání stanoviska, je v úvodu jeho stanoviska uvedeno, avšak ustanovení zvláštního zákona, na kterém je obsah stanoviska založen, tzn. zákonné zmocnění dotčeného orgánu k vydání stanoviska z hlediska souladu návrhu územního plánu se zásadami územního rozvoje, pořizovatel ve stanovisku dotčeného orgánu nedohledal. Toto zákonné zmocnění není dohledatelné ani ve sdělení dotčeného orgánu č.j. KULK 83559/2017 ze dne , které bylo pořizovateli doručeno dne , a které pořizovatel v daných souvislostech považuje za upřesnění a doplnění nesouhlasného stanoviska ze dne , resp. za konkretizaci tohoto nesouhlasného stanoviska. Z těchto důvodů pořizovatel ještě v průběhu jednání dne vyzval dotčený orgán k doplnění zákonného zmocnění, tzn. uvedení konkrétního ustanovení zákona č.114/1992sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které opravňuje dotčený orgán k vydání stanoviska z hlediska souladu návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. Doplnění zákonného zmocnění pořizovatel do doby jednání nepožadoval, neboť, jak již bylo opakovaně uvedeno, předpokládal dohodu a následnou změnu stanoviska dotčeného orgánu. Z tohoto důvodu nepožadoval pořizovatel doplnění zákonného zmocnění přímo na jednání, ale, po dohodě s dotčeným orgánem, poskytl k doplnění zákonného zmocnění dotčenému orgánu lhůtu do 14 pracovních dnů. Po dohodě s dotčeným orgánem pořizovatel formuloval následující závěr jednání:pořizovatel konstatuje, že při dnešním jednání nedošlo k dohodě a ke smírnému odstranění rozporu na úrovni pořizovatele. Další postup řešení projednávané záležitosti se bude odvíjet od doplnění jednoznačného a nezpochybnitelného zákonného zmocnění (tzn. uvedení konkrétního ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které opravňuje dotčený orgán k vydání stanoviska z hlediska souladu návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje) dotčeným orgánem a od obsahu vyjádření dotčeného orgánu. Tyto skutečnosti budou mít zásadní a rozhodující dopad do řešení celé záležitosti. Vyjádření dotčeného orgánu č.j. KULK 30851/2018 ze dne Dle závěrů jednání o možnosti smírného odstranění rozporu mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem, které se konalo dne a které je podrobně zdokumentováno v zápise z jednání, založeném v dokladové dokumentaci o pořízení územního plánu, měl dotčený orgán doložit: písemné vyjádření k návrhu pořizovatele na řešení rozporu, doplnění zákonného zmocnění, tzn. uvedení konkrétního ustanovení zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které opravňuje dotčený orgán k vydání stanoviska z hlediska souladu návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. Dne byla pořizovateli doručena písemnost č.j. KULK 30851/2018 ze dne , která je nazvaná Stanovisko k žádosti o doplnění stanoviska k opakovanému veřejnému projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. S ohledem na text v prvním odstavci písemnosti, kde dotčený orgán uvádí návaznost na jednání dne , pořizovatel dovodil, že se jedná o písemnost, která měla dle závěrů jednání obsahovat výše uvedené vyjádření k návrhu pořizovatele na

43 řešení rozporu a dále doplnění zákonného zmocnění dotčeného orgánu. V dalším textu je tedy tato písemnost označována jen jako vyjádření dotčeného orgánu. Komentář pořizovatele k jednotlivým částem vyjádření dotčeného orgánu č.j. KULK 30851/2018 ze dne S uvedením zákonného zmocnění dotčeného orgánu, na základě, kterého je dotčený orgán oprávněn uplatňovat stanovisko k územním plánům z hlediska zájmů, chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tzn. ustanovení 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny, se pořizovatel s dotčeným orgánem ztotožňuje s tím, že dodává, že dotčený orgán je, ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, oprávněn uplatňovat stanoviska k územním plánům pouze z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem. Dále dotčený orgán uvádí, že na základě ustanovení 77a odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, cit.: krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území jeoprávněn hodnotit regionální systém ekologické stability podle ustanovení 4 odst. 1 zákona. Toto ustanovení zní cit.: Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem. Dotčený orgán uvádí, že z tohoto zákonného ustanovení vychází jeho kompetence vymezovat a hodnotit regionální systém ÚSES, tedy posuzovat, vymezit a hodnotit jej i v rámci zásad územního rozvoje a následně posuzovat jeho soulad v odborném vymezení v rámci nižších územně plánovacích dokumentací. Dotčený orgán doplňuje, že ve fázi pořízení zásad územního rozvoje nelze odsouhlasit regionální biokoridor jako terestrický a současně shodný biokoridor v nižší územně plánovací dokumentaci vytyčit jako vodní. Dotčený orgán dále odůvodňuje, že to, že je předmětný biokoridor RK05 veden jako terestrický vyplývá z metodické pomůcky Ministerstva životního prostředí pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability, vydané ve Věstníku MŽP č. 8/2012, které uvádí limitující šířky biokoridorů regionálního významu. Dotčený orgán dodává, že vzhledem k tomu, že charakter regionálních biokoridorů vychází z dané specifikace, není třeba v každých zásadách územního rozvoje vymezovat všechny biokoridory jako terestrické, neboť toto vyplývá z jiného podzákonného ustanovení. Dotčený orgán odkazuje na bod č zmíněné metodické pomůcky kde je stanoveno, že v rámci územního plánu dochází ke zpřesňování vymezení regionálních a nadregionálních ÚSES z nadřazené dokumentace vždy v návaznosti s místním ÚSES, aby dohromady vytvořily propojenou reprezentativní síť. Dotčený orgán uzavírá, že toto je odborná práce autorizovaného projektanta ÚSES, a dále ještě podrobně popisuje principy upřesnění koridorů regionálního ÚSES, vyplývající z metodické pomůcky. K popsané části vyjádření dotčeného orgánu ze dne pořizovatel uvádí že citované ustanovení zákona 77a odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sice opravňuje dotčený orgán posuzovat vymezení regionálního systému územního systému ekologické stability, ale pouze z hlediska zájmů, chráněných citovaným zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pokud dotčený orgán argumentuje zásadami pro vymezování ÚSES, které vyplývají z metodické pomůcky Ministerstva životního prostředí pro vyjasnění kompetencí v problematice ÚSES, vydané ve Věstníku MŽP č. 8/2012, ve vztahu k vymezení regionálního biokoridoru RK05, měl toto učinit nejpozději v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, které se konalo v roce Toto však dotčený orgán neučinil nejen v rámci společného jednání, ale ani v rámci veřejného projednání v roce Pořizovatel v dané souvislosti odkazuje na ustanovení 53 odst. 2 stavebního zákona, kde je výslovně uvedeno, že na opakovaném veřejném projednání se projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav. Návrh územního plánu se tedy neprojednává kompletně znovu, ale pouze v částech, které byly dotčeny podstatnou úpravou. Přitom se postupuje obdobně podle 52 stavebního zákona, tzn., že při opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu se postupuje obdobně jako při veřejném projednání. Toto omezení (rozumí se, že na opakovaném veřejném projednání se projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav) se následně musí nutně projevit v možnosti uplatňování stanovisek dotčenými orgány. Při opakovaném veřejném projednání upraveného návrhu územního plánu se postupuje obdobně jako při veřejném projednání, tzn. podle 52 stavebního zákona, a byť v daném ustanovení stavebního zákona výslovné omezení ve vztahu k možnosti dotčených orgánů uplatňovat stanoviska k podstatně upravenému návrhu územního plánu chybí, je třeba toto omezení dovodit právě z toho, že při opakovaném veřejném projednání se upravený návrh územního plánu projedná pouze v rozsahu provedených úprav, a proto svá stanoviska mohou dotčené orgány směřovat pouze do provedených úprav návrhu územního plánu. Opačný přístup, tedy připuštění stanovisek dotčených orgánů i k tomu, co není předmětem opakovaného veřejného projednání, bez ohledu na to, zda stanovisko je směřováno do podstatných úprav návrhu územního plánu nebo nikoliv, by znamenal rezignaci na koncentraci řízení, kterou stavební zákon stanoví v 52 odst. 3 stavebního zákona. Tato zásada přitom má v řízení o územním plánu zcela oprávněné místo, neboť jde o řízení, kterému je z důvodu jeho rozsáhlosti zcela nezbytné stanovit určité časové limity. Jsou-li, i přes výše učiněné závěry, stanoviska, která nesměřují do podstatných úprav návrhu územního plánu uplatněna, musí, dle názoru pořizovatele, splňovat požadavky, stanovené v 4 odst. 4

44 stavebního zákona, cit.: Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. Pořizovatel znovu opakuje, že od počátku pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí dotčený orgán deklaroval v textu svých postupně uplatňovaných stanovisek, že k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí nemá žádné připomínky. Pořizovatel, s ohledem na citované ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (krajské úřady hodnotí regionální systém ekologické stability.), legitimně předpokládal, že konstatování dotčeného orgánu (nemá žádné připomínky.), zahrnuje mj., i hodnocení regionálního systému ekologické stability, tedy i zpřesnění vymezení regionálního biokoridoru RK05 v návaznosti na jeho vymezení v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje. Vzhledem k tomu, že vymezení regionálního biokoridoru RK05 prokazatelně nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání, pořizovatel k argumentaci dotčeného orgánu zásadami pro vymezování ÚSES, které vyplývají z metodické pomůcky Ministerstva životního prostředí pro vyjasnění kompetencí v problematice ÚSES, vydané ve Věstníku MŽP č. 8/2012, musí opět nutně uvést, že měla být dotčeným orgánem uplatněna v předchozích fázích pořizování územního plánu. Navíc je pořizovatel přesvědčen, že jak trasa, tak charakter regionálního biokoridoru má vyplývat především ze zásad územního rozvoje, a teprve následně z metodické pomůcky. Pořizovatel nedohledal, na základě čeho dotčený orgán tvrdí, že v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je regionální biokoridor RK05 vymezen jako terestrický. Z textové části Zásad územního rozvoje Libereckého kraje ani z textové části odůvodnění toto nevyplývá, zde není stanovena ani šíše koridoru pro vymezení předmětného biokoridoru. Dotčený orgán toto své tvrzení dokládá konstatováním ve svém změněném stanovisku zn. OÚPSŘ 95/2012/OÚP; KULK 74859/2017 ze dne , že cit.: V Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je však daný biokoridor RK05 veden jako terestrický, který spojuje stávající terestrická centra, a dále grafickým znázorněním bez uvedení měřítka, které nazývá Výřez ZÚR LK. Přestože doložené grafické znázornění postrádá měřítko, je pouhým odhadem zřejmé, že se nejedná o měřítko 1 : , ve kterém jsou vydány Zásady územního rozvoje Libereckého kraje. Ani z konstatování dotčeného orgánu, ani z předloženého grafického znázornění nevyplývá, jakým způsobem dotčený orgán dospěl k závěru, že v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je biokoridor RK05 vymezen mimo katastrální hranici rybníku Markvart. K tomu pořizovatel musí uvést, že grafická část Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, konkrétně výkres s názvem Výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ÚSES je zpracován v měřítku 1 : V tomto měřítku jsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje i vydány. S grafickou částí zásad územního rozvoje je tedy nutno nakládat s ohledem na její podrobnost a měřítko zpracování, tzn., že zásady územního rozvoje garantují informaci v měřítku, ve kterém jsou vydány. Zásady územního rozvoje nelze aplikovat tak, že by se výkresy grafické části libovolně zvětšily do jiného měřítka (libovolným zvětšením do jiného měřítka). Územní plán má jinou podrobnost a měřítko zpracování výkresů grafické části, a proto projektant Územního plánu Jablonné v Podještědí při zpřesnění záměrů, vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, vycházel (kromě všech výše v textu zmíněných podkladů) z dat z garantovaných souborů informací, poskytnutých Krajským úřadem Libereckého kraje pro účely územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností jako záměry vyplývající ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Vymezení biokoridoru RK05 je s Územně analytickými podklady obce s rozšířenou působností Liberec (tedy i se záměry, vyplývajícími ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, které jsou obsahem těchto územně analytických podkladů viz soutisk výše) v souladu. Obdobně zpracoval projektant i podklad pro jednání dne , který, jako příloha k zápisu z jednání, je uložen v dokladové dokumentaci o pořízení územního plánu. Následně pořizovatel dokládá výřez grafické části Zásad územního rozvoje Libereckého kraje v měřítku 1 : , tzn. v měřítku, ve kterém je tato územně plánovací dokumentace vydána. Náhledem je zřejmé, že informaci, že v daném místě rybníku Markvart je regionální biokoridor RK05 veden mimo hranici vodní hladiny rybníka nelze, s ohledem na měřítko výkresu, spolehlivě a jednoznačně vyčíst. K tomu pořizovatel považuje za potřebné doplnit, že v textové části Územně analytických podkladů Libereckého kraje, jejich úplné aktualizaci z června 2017, v části Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území je územní systém ekologické stability, jako sledovaný jev 021, uveden v kapitole s názvem Obecná ochrana přírody a krajiny tak, že v krajských dokumentech (rozumí se Zásady územního rozvoje Libereckého kraje a Územně analytické podklady Libereckého kraje) je řešen výhradně nadregionální a regionální územní systém ekologické stability s tím, že biocentra jsou řešena jako plochy, které jsou pospojované liniemi, znázorňujícími biokoridory; v praxi ale není šířka biokoridorů stálá a mění se. Zároveň biokoridory vyšších řádů v sobě obsahují biocentra nižších řádů. Výřez výkresu č. 2 s názvem Výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ÚSES grafická část Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (2011)

45 Průběžná trasa regionálního biokoridoru RK05 vymezeného v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí je detailně znázorněna v již zmíněném dokumentu názvem Soulad vymezení trasy regionálního biokoridoru RK05 v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, stvrzeného autorizovaným projektantem ÚSES, který zpracoval projektant pro účely jednání dne Tento dokument obsahuje i základní charakteristiku předmětného biokoridoru dle návrhu územního plánu: biokoridor v rámci jižní poloviny řešeného území postupně sleduje Fibichův potok, Věnný potok, dále využívá zalesněného území (převaha smrku, jedle, borovice, druhotně olše, bříza, buk) na východní hranici. U Valdova se odklání zpět do vnitrozemí, vstupuje do soustavy Markvartických rybníků. Pod osadou Zpěvná opouští vodní plochy a vstupuje do lokálního biocentra LC117. Délka biokoridoru je m, šířka 40 m. Tato charakteristika odpovídá popisu tohoto prvku ÚSES dle Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Liberec, které mj. obsahují i záměry, vyplývající ze Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, cit.: RK05 je veden v širším zájmovém území střídavě v údolnicové poloze podél toku (jižní část katastrální území Postřelná), následně se odchyluje a je veden lesním komplexem svahovými polohami až do Markvartic (cca 4 km), zde je opět sveden do údolí Panenského potoka s vloženým biocentrem soustavou rybníků (délka cca 2 km) a u osady Zpěvná se opět vrací do svahových poloh lesního komplexu a dále pokračuje v této poloze severním a jihovýchodním směrem. Uvedené porovnání dokladuje, že i v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje je biokoridor RK05 vymezen ve vodních společenstvech, resp. je veden různými společenstvy od vodních, přes mokřadní až po lesní. V další části svého vyjádření se dotčený orgán vrací k záležitosti změny podmínek, za kterých byla jeho původní stanoviska vydána. Přestože dotčený orgán ve svém sdělení č.j. KULK 83559/2017 ze dne výslovně uvádí, že cit.: přestože se tedy podstatně žádné podmínky v území nezměnily, tak se jeho úvaha od data vydání tohoto sdělení posunula, a ve svém vyjádření č.j. KULK 30851/2018 ze dne uvádí, že cit.: nedošlo ke změnám situace na místě, ale došlo k několika změnám zákona. Následně dotčený orgán, bez dalšího, uvádí strohý výčet zákonů, kterými byl od roku 2014 novelizován zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel znění uvedených zákonů prověřil. Jedná se o zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, zákon č. 175/2014 Sb., kterým se mění zákon č.114/1992 Sb. (v příloze k zákonu se slovo Kokořínsko nahrazuje slovy Kokořínsko Máchův kraj ), zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě (zřízení agentury ochrany přírody a krajiny České republiky), zákon č.15/2015sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon č. 319/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb. (Vymezení národních parků), zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po prověření uvedených zákonů pořizovatel zjistil, že žádný z uvedených zákonů, kterými byl novelizován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví nové skutečnosti ohledně vymezování a hodnocení regionálního ÚSES, neupravuje zákonné zmocnění dotčeného orgánu a neobsahuje ani jiná ustanovení, která by mohla být nově zjištěnými skutečnostmi, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých byla původní stanoviska dotčeného orgánu vydána.