8. ledna 2016 aktuality komentáře dotazy a odpovědi

Transkript

1 1 / 2016 Daňový a účetní 8. ledna 2016 aktuality komentáře dotazy a odpovědi Elektronická podání od roku 2016 Ing. Zdeněk Burda Elektronizace státní správy stále pokračuje a přináší s sebou nové povinnosti pro daňové subjekty. 1. Zrušení výjimky u fyzických osob u DPH týkající se možnosti nepodávat vybraná podání povinně elektronicky. Do konce roku 2015 měly fyzické osoby s obratem za posledních 12 kalendářních měsíců maximálně Kč možnost podávat daňová přiznání k DPH papírovou formou (pokud neměly jiný zákonný důvod pro povinnost podávat přiznání elektronicky). Od roku 2016 však již tato výjimka ze zákona zmizela, a proto i tyto osoby budou muset podávat přiznání k DPH povinně elektronicky. Pan Novák OSVČ měl obrat nižší než 6 mil. Kč. Daňové přiznání za prosinec 2015 podává v lednu 2016 již povinně elektronicky. 2. Kontrolní hlášení u DPH Zjednodušeně se dá říci, že kontrolní hlášení od povinně elektronicky podávají všichni prodávající a kupující uskutečňující či přijímající plnění v tuzemsku. Smyslem kontrolních hlášení je evidenčně spárovat jednotlivá plnění prodávajících s nároky na odpočet u kupujících tak, aby o nich měl finanční úřad přehled již v termínech pro podávání daňových přiznání a nikoli až při následných kontrolách v budoucnu. (Ani ty však nejsou zavedením kontrolních hlášení vyloučeny). 2.1 Frekvence podání Korporace AAA, s.r.o., je čtvrtletní plátce DPH. Přesto bude muset podávat kontrolní hlášení měsíčně. Pokud si bude chtít alespoň trochu ušetřit administrativu, uvede do kontrolního hlášení v prvních dvou Vážení čtenáři, zdravím Vás v roce 2016 kéž je pro Vás rokem úspěšným a doporučuji k pročtení první letošní číslo od začátku do konce. Pokračujeme v aktualitách, tentokrát s důrazem na elektronická podání ve vztahu k DPH. Jistě tušíte, že hovořím o kontrolním hlášení., ale i o běžném přiznání k DPH. Pozor, elektronická forma podání se týká i fyzických osob, které měly z důvodu nízkého obratu do konce roku 2015 výjimku! OSVČ je věnován článek o zálohách na zdravotní pojištění. Všechny fyzické osoby si mohou ověřit, zda musejí podávat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2015, resp. jaké v této povinnosti nastaly změny oproti loňskému zdaňovacímu období. Lucie Čížkovská odborná redaktorka Pan Dvořák OSVČ podává v roce 2016 daňové přiznání k DPH již povinně elektronicky. Nemá však ani datovou schránku ani zaručený elektronický podpis. Proto podá daňové přiznání přes elektronický portál finanční správy EPO bez zaručeného elektronického podpisu a toto podání musí pro jeho platnost do pěti dnů potvrdit doručením vyplněného vytištěného tzv. e tiskopisu svému správci daně (osobně do podatelny nebo poštou) Elektronická podání od roku Stručné přehledy od Výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce Změny v povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok Odpis pohledávky bez tvorby opravné položky obsah dotazy 8... Poskytnutí firemního vozu pro zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené 1 DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna 2016

2 měsících čtvrtletí pouze výstupy a vstupy (nároky na odpočet DPH) až v měsíci třetím. (Nárok na odpočet DPH je možno uplatnit do tří let, a proto je na plátci, kdy se jej rozhodne uplatnit a tím pádem vykázat jak v přiznání, tak v kontrolním hlášení). Pan Janáček je fyzická osoba živnostník, má čtvrtletní zdaňovací období. Protože jde o fyzickou osobu, může podávat kontrolní hlášení čtvrtletně. 2.2 Lhůta podání kontrolního hlášení Kontrolní hlášení se podávají nejpozději do 25. dne následujícího měsíce. Lhůty nelze prodloužit. Korporace HHH, s.r.o., má hodnou paní účetní, které jsou předávány podklady pro DPH obvykle až na poslední chvíli. V daném období jí byly předány podklady za leden až 25. února. Paní účetní je zvyklá, že termín pro podání daňového přiznání je sice 25. února, ale zákonodárce umožňuje toleranci bez sankce v délce 5 pracovních dní. Tato možnost je sice i v roce 2016 zachována, ale pouze pro daňová přiznání. Pro kontrolní hlášení nikoli. Pokud tedy bude přiznání i kontrolní hlášení podáno např. až 27. února 2016, z hlediska daňového přiznání nebude vyměřena pokuta za opožděné tvrzení daně. Za pozdní podání kontrolního hlášení bude vyměřena pokuta ve výši Kč bez ohledu na velikost firmy, daňové povinnosti atd. Pokud by však kontrolní hlášení bylo podáno až po výzvě správce daně, pokuta by činila již Kč. Pan Hrabě živnostník nemá však datovou schránku ani zaručený elektronický podpis. Podává daňové přiznání přes elektronický portál finanční správy EPO bez zaručeného elektronického podpisu a toto podání musí pro jeho platnost do pěti dnů potvrdit doručením vyplněného vytištěného tzv. e tiskopisu svému správci daně (osobně do podatelny nebo poštou). Podání daňového přiznání i kontrolního hlášení za měsíc leden stihnul přes EPO: a) 10. února b) 25. února. Ad a) Platí běžná pravidla, daňové přiznání i kontrolní hlášení podané přes EPO bez zaručeného elektronického podpisu je potřeba správci daně potvrdit do pěti dnů. Ad b) Zde už je situace jiná. Pro potvrzení daňového přiznání platí opět běžná lhůta pěti dnů, pro potvrzení kontrolního hlášení však nikoli. Kontrolní hlášení musí být potvrzeno nejpozději ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, tedy do 25. února. 2.3 Co když nastane chyba? Vzhledem k tomu, že údaje o stejné obchodní transakci vyplňují vždy oba subjekty (prodávající i kupující), existuje zvýšená pravděpodobnost, že se daný obchod na finanční správě nespáruje. Důvodů může být více. Může jít např. o chybu jedné strany spočívající v pouhém překlepu, ale i o situaci, kdy se např. prodávající rozhodl daň nepřiznat a kupující uplatnil nárok na odpočet. Naopak by neměly vadit situace, kdy kupující uplatní nárok na odpočet DPH později. Firma AAA, s.r.o., prodala firmě BBB, s.r.o., zboží za Kč. Obě firmy vyplnily kontrolní hlášení, firma AAA však do něj omylem napsala chybně částku faktury (namísto Kč jen Kč). Výzva od správce daně bude zaslána oběma subjektům, protože se jejich obchodní případ nespároval. Obdrží ji tedy i ten, který jej vyplnil správně. V takovém případě v odpovědi správci daně potvrdí, že jeho údaje byly správné. Výzvy budou obvykle zasílány automaticky, tedy může se často stát, že ani před jejich odesláním neprojdou rukama pracovníků finančních orgánů, ale daňový subjekt bude komunikovat s automatem, např. chyba kód č je v řádku č. Tato skutečnost bohužel dále sníží práva a komfort poplatníků, neboť řada chyb, např. formálního charakteru se dala v minulosti odstranit např. při telefonické komunikaci se správcem daně. Firma NNN, s.r.o., prodala firmě KKK, s.r.o., zboží za Kč. Kupující KKK si však v daném měsíci neuplatnil nárok na odpočet DPH, neuvedl tedy tuto transakci v kontrolním hlášení. Naopak, korporace NNN obchod ve svém hlášení uvedla. Nemohlo tedy dojít ke spárování transakcí. Dle sdělení představitelů státní správy by jejich software měl být naprogramován tak, že tuto situaci nevyhodnotí jako chybu. Hlášení od prodávajícího uchová v paměti do doby, než kupující uplatní nárok na odpočet DPH a teprve potom bude dané transakce párovat. Pokud by tomu však bylo opačně, tedy nárok na odpočet vykázán v hlášení bude a naopak nebude uveden prodávajícím, nastává přesně ta situace, kvůli které byla kontrolní hlášení zaváděna finanční úřad bude mít podezření, zda prodávající svůj obchod nezatajil a bude pátrat po příčině. 2.4 Problémy s lhůtami na reakci Jedním ze základních problémů nové úpravy je kromě obecného nárůstu administrativy i velmi razantní přitvrzení u lhůt, ve kterých má daňový subjekt reagovat. Zatímco u státní správy je protahování nejrůznějších řízení poměrně běžným jevem, při stanovování povinností daňových subjektů jsou některé lhůty až drastické či vzniká otázka, zda nebudou některé novinky napadeny u Ústavního soudu. Pan Novák, živnostník, nemá datovou schránku. Do kontrolního hlášení musí povinně uvést e mail, na kterém s ním bude správce daně komunikovat. Vinou dodavatele, který udělal překlep ve svém kontrolním hlášení, správce daně zašle výzvu i panu Novákovi na jeho e mail. Tato výzva je dle zákona doručena okamžikem jejího odeslání finanční správou. Pan Novák se o ní vůbec nedozvěděl, neboť jeho poskytovatel e mailové schránky tuto výzvu vyhodnotil jako spam. Od okamžiku odeslání výzvy z finančního úřadu mu však běží velice krátká pětidenní lhůta pro reakci. Pan Novák je svědomitý, jednou za deset dní se dívá na server svého poskytovatele e mailové schránky a za deset dní zjistí, že mu ve spamu leží tato zpráva. Okamžitě zkontroluje své kontrolní hlášení a zjistí, že jej má naprosto v pořádku a ihned to správci daně sdělí. Přesto dostane pokutu Kč, kterou není možno prominout. Firma AAA, s.r.o., je malou korporací s několika vzájemně nezastupitelnými zaměstnanci. Paní účetní 25. února řádně podá datovou schránkou přiznání k DPH i kontrolní hlášení, je svědomitá, je přesvědčena, že má vše v pořádku. A skutečně měla. Proto odjede 26. února na týdenní dovolenou do zahraničí. Vinou dodavatele, který DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna

3 udělal překlep ve svém kontrolním hlášení, správce daně zašle 27. února výzvu i firmě AAA do její datové schránky. Téhož dne se jednatel firmy, který daním ani účetnictví vůbec nerozumí, přihlásí do datové schránky. Tím je výzva doručena a běží pětidenní lhůta pro reakci. Jednatel firmy vůbec netuší, co by měl opravovat, účetní je nedostupná, vrátí se za týden. Okamžitě zkontroluje své kontrolní hlášení a zjistí, že je má naprosto v pořádku a ihned to správci daně sdělí. Přesto firma dostane pokutu Kč, kterou není možno prominout. Shrnuto: Z výše popsaného je zcela evidentní, že státní správa nastolila doposud nevídaný kurs takového zpřísnění pravidel, která v konečném důsledku nedělají rozdíl mezi běžnými chybujícími a podvodníky. Nové povinnosti pak vyžaduje zavedením lhůt a sankcí, které jsou snad akceptovatelné ve velkých firmách s mnoha vzájemně zastupitelnými pracovníky, ale fakticky žene do sankcí ty menší, technicky i personálně méně vybavené. Z úst představitelů státní správy jsou slyšet zatím předběžné přísliby o možném snížení sankcí, ale zatím nejsou konkretizovány, přestože by vyžadovaly změnu zákona, což nepochybně zabere určitou dobu. Právní předpisy z daňové a účetní oblasti k různým datům účinnosti, např.: Zákon o daních z příjmů, znění: od od do od do od do Zákon o účetnictví, znění: od od do od do Zákon o DPH, znění: od od do od do Zákaznický portál Stručné přehledy od Stručný přehled sazeb sociálního zabezpečení od Redukční hranice v nemocenském pojištění Hranice I. 888 Kč 901 Kč II Kč Kč III Kč Kč Údaje vycházejí ze Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb. Redukční hranice pro náhradu mzdy Hranice I. 155,40 Kč 157,68 Kč II. 232,93 Kč 236,43 Kč III. 465,85 Kč 472,68 Kč Údaje vycházejí z vyhlášky č. 244/2015 Sb. Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy, tj Kč (v r činil Kč). Výše rozhodné částky zakládající účast OSVČ vedlejší na důchodovém pojištění: Kč (v r částka Kč). Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ: hlavní: Kč (v r. 2015: Kč) vedlejší: Kč (v r. 2015: Kč) Minimální měsíční záloha u OSVČ: hlavní: Kč (v r. 2015: Kč) vedlejší: 789 Kč (v r. 2015: 778 Kč) Minimální pojistné na nemocenské pojištění: 115 Kč (stejné jako v r. 2015). Základní sazby stravného v cizí měně 2016 Základní sazby zahraničního stravného dle 189 odst. 4 zákoníku práce upravuje vyhláška č. 309/2015 Sb. Od dochází k sedmnácti zvýšením sazeb a jedné změně měny oproti roku 2015; jmenujme např: Čína 45 EUR (místo 40), Kanada 50 USD (místo 45), Lichtenštejnsko 60 CHF (místo 45 EUR), Spojené státy americké 55 USD (místo 50). Kompletní přehled naleznete na Zákaznickém portálu 24 v záložce Praktické informace: zakaznik.dashofer.cz 3 DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna 2016

4 Výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016 Ing. Antonín Daněk Jednou ze základních zákonných povinností podnikatelské sféry ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční placení záloh na pojistné, pokud není OSVČ od této povinnosti osvobozena. V roce 2016 tedy platí pro OSVČ v souvislosti s placením záloh následující podmínky. OSVČ zálohy neplatí Ve zdravotním pojištění registrujeme tyto situace, kdy není povinností OSVČ zálohy platit: Při zahájení podnikání u OSVČ státního pojištěnce. V prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí tyto osoby platit zálohy na pojistné. Nulovou výši záloh mají tyto osoby (od měsíce, ve kterém podají Přehled za rok 2015) i tehdy, pokud jsou v předcházejícím kalendářním roce v mínusu, anebo v případě, kdy mají v roce 2016 záporný výsledek své podnikatelské činnosti a je jim zdravotní pojišťovnou povoleno snížení záloh (na nulu). V situaci, kdy OSVČ bude po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí bude nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. V případě souběhu zaměstnání s podnikáním v měsících, ve kterých je OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Nejsou li zálohy placeny, pak OSVČ pojistné za rok 2015 uhradí v roce 2016 jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi od podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne. Zálohy v rozpětí 1 Kč až Kč Vykážou li za rok 2015 kladný hospodářský výsledek osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., pak zálohy v roce 2016 platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ. Záloha Kč Tato částka představuje minimální výši zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (nebo v případě souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. Zálohu Kč budou od ledna 2016 platit ty OSVČ, které hradily do prosince 2015 maximálně Kč, a dále pak ty OSVČ, kterým tato částka (jako minimální) vyjde od měsíce podání Přehledu za rok V roce 2016 se bude jednoznačně jednat o nejčastější výši placené zálohy. Až na hodnotu Kč může být v roce 2016 snížena na základě podané žádosti výše zálohy té OSVČ, pro kterou platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Rovněž platí, že v zaměstnání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy, což dokladuje zaměstnavateli čestným prohlášením. Více než Kč Takovou zálohu budou platit od měsíce podání Přehledu za rok 2015 ty OSVČ, kterým po zúčtování roku 2015 vyjde částka vyšší než minimální. Od ledna 2016 budou platit zálohy vyšší než Kč OSVČ i tehdy, pokud to bude dáno výsledky dosaženými za rok 2016, tedy ještě před podáním Přehledu za rok Od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.? Dotaz Odpis pohledávky bez tvorby opravné položky Potřebovala bych poradit ohledně daňového odpisu pohledky. Máme v účetnictví odkoupenou pohledávku ve výši cca 2 mil. Kč za polskou firmou z roku 2008, která již dávno neexistuje. Nejedná se o spojené osoby. Nikdy k této pohledávce nebyly vytvářeny opravné položky. Provádím pro firmu čistku těchto starých kostlivců a potřebovala bych poradit, zda lze tuto pohledávku jednorázově daňově odepsat v tomto roce. Nebo musíme začít vytvářet opravné položky? Zkrátka, jak se nejlépe této pohledávky zbavit, protože není žádná šance, že bychom ji kdy dostali zaplacenou. Odpověď Pohledávky lze účinně daňově odepisovat pouze v souladu s příslušnými ustanovením zákona o daních z příjmů, což znamená, že lze daňově odepisovat pouze nepromlčené pohledávky, na něž jsou nebo mohou být tvořeny opravné položky podle zákona o rezervách. U běžných obchodních pohledávek, které vznikly před rokem 2014, lze daňově účinné opravné položky u pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než Kč, tvořit pouze v případě, že bylo ohledně této pohledávky zahájeno řízení, jehož se daňový poplatník daně z příjmů řádně účastní. Takovýmto řízením je: a) rozhodčí řízení b) soudní řízení c) správní řízení. Pokud jste tedy žádné takovéto řízení vůči dlužníkovi nezahájili, pak je vaše pohledávka v této chvíli nejen promlčena (pokud nebyl učiněn některý z úkonů prodlužujících lhůtu promlčení pohledávky), ale ani není možné k ní tvořit daňově účinné opravné položky a potažmo tedy není možné ji daňově odepsat. Doporučuji tedy odepsat do nákladů účetní jednotky, a to nedaňově. Jelikož je to poměrně vysoká pohledávka a nevím, v jakých obratech se vaše společnost pohybuje, je možné, že by jednorázový odpis pohledávky zcela významným způsobem ovlivnil výsledek hospodaření vaší účetní jednotky; v tom případě doporučuji zvážit postupné odepsání této pohledávky např. během tří let. V každém případě musíte situaci i důvody ke zvolenému způsobu odepsání pohledávky popsat v příloze účetní závěrky. Ing. Alena Čechová Dotazy DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna

5 Změny v povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 Ing. Ivan Macháček Podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se zabývá v zákonu o dani z příjmů samostatné ustanovení 38g. Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo v tomto ustanovení ke změnám v odstavci 4 tohoto ustanovení a dále došlo k zahrnutí nového odstavce 5 a odstavce 6 do tohoto ustanovení. K dalším změnám v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 došlo tímto zákonem v souvislosti s uplatněním 4 odst. 3 ZDP u vyplácených důchodů a penzí, v 36 odst. 7 ZDP, týkající se příjmů z autorských honorářů a v 38ga ZDP, týkající se uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání u zůstavitele. Solidární zvýšení daně u zaměstnanců 38g odst. 4 ZDP Z ustanovení 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném do , vyplývalo, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, je povinen poplatník podat daňové přiznání. Pokud tedy bylo u poplatníka pouze s příjmy dle 6 ZDP alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, je povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a není možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. Zákon č. 267/2014 Sb., s účinností od , upravil ustanovení 38g odst. 4 ZDP v tom smyslu, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Dle upraveného znění poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník pouze s příjmy dle 6 ZDP nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně podle 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení novely ZDP tento postup bylo možno použít již pro zdaňovací období roku Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2015 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Příklad 1. Poplatník má v roce 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti. V jednotlivých měsících je mu zúčtována mzda nepřevyšující částku Kč. Pouze za měsíc září je mu zúčtována mzda ve výši Kč z důvodu obdržení mimořádné prémie. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Za měsíc září 2015 přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výpočet solidárního zvýšení daně: ( Kč Kč) x 0,07 = 1 648,92 Kč O tuto částku byla zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíc září. Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle 6 ZDP nedosáhne za rok 2015 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc září Připomínáme, že solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Netýká se příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle 10 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi: a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle 15 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro rok 2015 vychází limitní částka z vyhlášky č. 208/2014 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2013 ve výši Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0273, takže průměrná mzda za rok 2013 činí Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2015 činí 48 x Kč = Kč. Pokud součet příjmů dle 6 a dílčího základu daně dle 7 ZDP přesáhne za rok 2015 tuto limitní částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně. Zákon č. 267/2014 Sb. doplnil rovněž s účinností od ustanovení 16a ZDP o nový odstavec 3, ve kterém stanoví, že vykáže li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle 6. Dle znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele zákona o daních z příjmů bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku Příklad 2. Zaměstnanec pobírá v průběhu roku 2015 v zaměstnání mzdu v rozmezí Kč až Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2015 je jeho výsledkem podnikání daňová ztráta ve výši Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem Kč. Vzhledem k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně Kč, při výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně. Ve smyslu novelizovaného 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně 5 DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna 2016

6 v našem případě poplatník dosáhne částky: Kč Kč = Kč Tato částka je nižší než limitní výše Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně. Pro vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky Kč Kč = Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě potvrzení zaměstnavatele a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Oprava chyb na dani zaviněním zaměstnance 38g odst. 5 ZDP Zákonem č. 267/2014 Sb. je s účinností od rozšířeno ustanovení 38g ZDP o nový odstavec 5, týkající se povinnosti podat daňové přiznání z důvodu dluhu na dani nebo neoprávněně vyplaceného daňového bonusu. V tomto ustanovení se uvádí, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle 38i odst. 5 písm. b) ZDP. S účinností od je stanoven nový postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnance, kdy zaměstnavatel (plátce daně) tuto situaci bude řešit pouhým oznámením správci daně, přičemž dluh na dani bude muset uhradit zaměstnanec, který bude muset za tím účelem podat daňové přiznání. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že za účelem zajištění nového postupu při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka, které bude mít plátce daně možnost řešit tím způsobem, že pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude mít povinnost uhradit poplatník, se povinnost podat daňové přiznání tímto poplatníkem, zakotvuje přímo do ustanovení 38g ZDP, ve kterém jsou upraveny obecné podmínky, za kterých má poplatník fyzická osoba povinnost daňové přiznání podat. Správce daně tak již může k podání daňového přiznání poplatníka v těchto případech vyzvat. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání. Daňové přiznání v souvislosti s porušením podmínek soukromého životního pojištění 38g odst. 6 ZDP Podle nového odstavce 6 doplněného do 38g ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí tedy plátce daně (zaměstnavatel), ale dodanění provádí přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle 6 ZDP. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příklad 3. Občan uzavřel v roce 2013 smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. Do uzavřel občan dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. V roce 2016, kdy dosáhne zaměstnanec 55 let, je uzavřen s pojišťovnou dodatek smlouvy a občan si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití. Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože došlo k výplatě části naspořené částky, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, před dosažením věku 60 let zaměstnance, zaniká ve smyslu 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec musí ve smyslu znění 38g bod 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2016, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 jako příjem ze závislé činnosti. Z toho příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nemůže za rok 2016 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň. Připomínáme, že s účinností od je v 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro účely osvobození poskytnutého příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění od daně z příjmů kromě podmínky 2 x 60 stanovena ještě třetí podmínka, a to že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Tato třetí podmínka byla zakomponována i do 15 odst. 6 ZDP, týkající se uplatnění odpočtu od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Pokud nebyla takto smlouva na soukromé životní pojištění upravena v termínu do (ve smyslu znění bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.) a smlouva bude i nadále umožňovat výplatu jiného příjmu, pak nelze, počínaje zdaňovacím obdobím 2015, uplatnit daňovou výhodu ve formě osvobození tohoto příspěvku zaměstnavatele u zaměstnance od daně z příjmů, ani uplatnit daňovou výhodu ve formě odpočtu od základu daně zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (do výše částky Kč). V 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, ve znění účinném od , se uvádí, že dojde li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let: DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna

7 k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle 6 ZDP, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po Obdobně v 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném od , se uvádí, že dojde li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně. Výše uvedený postup dodanění se neuplatní: v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti, a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele anebo pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. K výše uvedenému zpřísnění podmínek v 15 odst. 6 ZDP se v bodě 10 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před ) se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uplatněných ve lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud tedy dojde k výběru jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr), dojde k dodanění (v rámci dílčího základu daně dle 10 ZDP) u poplatníka pouze uplatněného odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem Pokud by však došlo k předčasnému zrušení pojistné smlouvy a poplatník by nedodržel podmínky 2 x 60 (nedosáhl by věku 60 let a pojistná smlouva by netrvala 60 měsíců), musel by provést poplatník v rámci dílčího základu daně dle 10 ZDP dodanění veškerých uplatněných odpočtů od základů daně za uplynulých 10 let (tato sankce totiž existovala v 15 odst. 6 ZDP i před rokem 2015). Daňové přiznání v souvislosti s uplatněním 4 odst. 3 ZDP u důchodů a penzí Ve zdaňovacích obdobích roku 2013 a 2014 se na základě bodu 8 článek II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. nepostupovalo podle ustanovení 4 odst. 3 ZDP. Osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle 4 odst. 1 písm. h) ZDP tak v letech 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle 6 a dílčích základů daně z příjmů dle 7 a 9. V roce 2015 tomu je však již jinak. V přechodných ustanoveních zákona č. 267/2014 Sb. bod 2 se uvádí, že pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Tím se obnovuje pro zdaňovací období roku 2015 aplikace ustanovení 4 odst. 3 ZDP. V tomto ustanovení, ve znění účinném od , se uvádí, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle 6 a dílčích základů daně podle 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku Kč. Do příjmů podle 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle 36 odst. 7 ZDP. Příklad 4. Občan pobírá starobní důchod ve výši Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2015 dosáhne následující zdanitelné příjmy: příjmy ze zaměstnání (hrubá mzda) v celkové výši Kč, příjmy z provozování neřemeslné živnosti ve výši Kč, k nimž uplatňuje paušální výdaje. Dílčí základ daně dle 7 činí Kč 0,6 x Kč = Kč Součet příjmů podle 6 a dílčího základu daně dle 7 činí za rok 2015: Kč Kč = Kč I když součet příjmů podle 6 a dílčích základů daně podle 7 a 9 ZDP přesáhl za zdaňovací období limitní částku Kč pouze o 1 tisíc Kč, podléhá zdanění celá výše vypláceného starobního důchodu, tedy částka Kč x 12 měsíců = Kč. Tato částka je předmětem dílčího základu daně dle 10 ZDP jako ostatní příjem. Nemožnost podat daňové přiznání za rok 2015 v případě příjmů dle 7 odst. 6 ZDP Na základě zákona č. 267/2014 Sb. došlo s účinností od k úpravě znění 7 odst. 6 ZDP v tom smyslu, že příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). V ustanovení 36 odst. 7 ZDP dochází s účinností od k vypuštění možnosti zahrnout příjmy zdaňované dle 7 odst. 6 ZDP poplatníkem do daňového přiznání, jak tomu bylo poprvé a naposled v roce Příklad 5. Autor má v průběhu roku 2015 pouze příjmy ze zpracovaných příspěvků do různých časopisů jednoho vydavatelství. Za rok 2015 obdrží nezdaněné honoráře převyšující v jednotlivých měsících částku Kč v souhrnné výši Kč. K těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. 7 DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna 2016

8 Pouze za měsíce leden, květen a listopad 2015 obdrží autorský honorář ve výši Kč (01/2015), Kč (05/2015) a Kč (11/2015), ze kterých vydavatelství srazilo a odvedlo srážkovou daň ve výši 15 %. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka. Základ daně dle 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2015: Kč Kč x 0,4 = Kč Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání: Kč x 0,15 = Kč Po uplatnění základní slevy na poplatníka je jeho daňová povinnost nulová. Část základní slevy na dani na poplatníka však propadá. Současně ze tří honorářů je odvedena srážková daň Kč. Uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání zůstavitele Zákon o daních z příjmů v ustanovení 38ga, s účinností od , stanoví, že podává li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní: a) nezdanitelnou část základu daně, b) položku odčitatelnou od základu daně, počínaje rokem 2015 s výjimkou daňové ztráty (doplnění zákonem č. 267/2014 Sb.), c) slevu na dani, d) daňové zvýhodnění. Příklad 6. Starobní důchodce najímal byty v soukromém domě a příjmy z nájmu zdaňoval jako příjem dle 9 ZDP. V daňovém přiznání za rok 2013 z důvodu provedení oprav domu (výměna oken a oprava střechy) vykázal poplatník u příjmů dle 9 daňovou ztrátu ve výši Kč. Tuto zčásti uplatnil ve výši Kč v daňovém přiznání za rok Občan v červnu 2015 zemřel a řízení o pozůstalosti bylo ukončeno Pokud zůstatek daňové ztráty z roku 2013 ve výši Kč nebyl uplatněn v daňovém přiznání, které podala osoba spravující pozůstalost (dědic) za období od počátku roku 2015 do dne předcházející smrti zůstavitele, může osoba spravující pozůstalost (dědic) uplatnit tuto daňovou ztrátu naposledy v daňovém přiznání, které podává za období ode dne smrti zůstavitele do (den předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti). V opačném případě neuplatněná daňová ztráta propadá a nemůže ji uplatnit dědic, i když bude v nájmu pokračovat. Dotazy? Dotaz Poskytnutí firemního vozu pro zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené Je možné poskytnout zaměstnankyni na mateřské a rodičovské dovolené služební automobil k soukromým účelům? Během této doby bude vozidlo používat pouze k soukromým účelům. Odpověď Svěřit osobní automobil k soukromým účelům lze pouze tomu zaměstnanci, který služební automobil pro plnění pracovních úkolů také využívá. Na tuto situaci také pamatuje 6 odst. 6 ZDP. Poskytuje li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Jestliže však zaměstnankyně po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené práci nekoná, nemůže jí být svěřen služební automobil, protože jej k výkonu práce nepotřebuje a tedy tento služební automobil jí nemůže být ani svěřen k soukromým účelům. Zákon o daních z příjmů totiž předpokládá svěření služebního automobilu, který je užíván pro pracovní účely. Zaměstnavatel může sjednat se svým zaměstnancem např. smlouvu o výpůjčce podle občanského zákoníku, výpůjčka však má zcela jiné právní souvislosti, než je tomu u zaměstnanců, kteří k výkonu své práce mají od zaměstnavatele svěřené vozidlo, které, pokud se tak zaměstnavatel rozhodne, je možné svěřit zaměstnanci i k soukromým účelům, k čemu Váš dotaz směřuje. Toto svěření k soukromým účelům je však finanční výhodou pro zaměstnance, která se projevuje v navýšení příjmu pro účely zjišťování výše daně. Tento postup však u zaměstnankyně, která po dobu překážek v práci nemá příjem, také možný není. Připravujeme: JUDr. Věra Bognárová Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí Novely zákona o daních z příjmů 2016 Novela zákona o rezervách 2016 Daňový a účetní TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, Praha 6 / IČ: / tel.: , fax: / e mail: cizkovska@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off line nebo on line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne Redakční uzávěrka čísla 1 / 2016 byla dne 28. prosince ISSN DU TIP 1 / 2016 vyšlo 8. ledna