OBEC A PO JAKO PLÁTCE DPH V PRAXI

Transkript

1 OBEC A PO JAKO PLÁTCE DPH V PRAXI Osnova semináře: 1. Obce a jejich ekonomická činnost 1.1. Právní rámec podnikatelské činnosti obcí 1.2. Posuzování ekonomické činnosti obcí ve vztahu k DPH 1.3. Veřejnoprávní činnost obcí 2. Registrační povinnost 2.1. Počítání obratu pro povinnou registraci plátce 2.2. Sankce za nesplnění registrační povinnosti 2.3. Zákaz registrace 2.4. Zrušení registrace 3. Předmět daně 3.1. Zdanitelná a osvobozená plnění 3.2. Plnění, která nejsou předmětem daně 3.3. Bezúplatná plnění 3.4. Opravy základu daně a výše daně 4. Nárok na odpočet daně 4.1. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně 4.2. Způsoby uplatnění odpočtu (plný, poměrný, krácený) 4.3. Vyrovnání a úprava odpočtu daně 4.4. Nárok na odpočet daně při registraci plátce a při zrušení registrace 4.5. Nárok na odpočet daně při poskytnutí dotace 5. Administrativní povinnosti podle zákona o DPH 5.1. Daňové doklady a jejich náležitosti 5.2. Evidence přijatých a uskutečněných plnění 5.3. Daňové přiznání 5.4. Ručení za daň 6. Praktické příklady aplikace zákona o DPH u obcí 6.1. Prodej majetku obce 6.2. Nájem nemovitostí 6.3. Finanční činnosti 6.4. Kulturní a sportovní činnosti 6.5. Služby spojené s nájmem nemovitostí včetně dodání energií 7. Významné změny pro rok Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací 7.2. Ostatní očekávané změny 1

2 1. Obce a jejich ekonomická činnost Právní rámec podnikatelské činnosti obcí - zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - zákon č.586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - hospodářská činnost obce je prováděna prostřednictvím příspěvkových organizací nebo obchodních společností (s.r.o., a.s.) nebo pomocí vlastní organizační složky Legislativní a informační prameny ve vazbě na DPH - zákon č.47/2011 Sb., s účinností od (novela zákona o DPH) - Směrnice rady EU 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty - judikatura soudních orgánů - informace MF pro kraje a obce Základní termíny a posuzování ekonomické činnosti obcí ve vztahu k DPH - osoba povinná k dani osoba, která provádí ekonomickou činnost (podnikatel, obchodní společnost nebo příspěvková organizace založená územně samosprávným celkem za účelem výkonu hospodářské činnosti) - osoba osvobozená od povinnosti se registrovat osoba povinná k dani, jejíž obrat nepřesáhl částku Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců a není povinna se registrovat z jiných důvodů ( 94 zákona o DPH) - plátce daně osoba povinná k dani, která je k DPH registrována ze zákona nebo dobrovolně - osoba identifikovaná k dani právnická osoba, která nevykonává ekonomickou činnost, pokud pořizuje zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani (limit Kč) - ekonomická činnost soustavná činnost podnikatelů, činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů (lékaři, advokáti, spisovatelé, umělci, sportovci atd.), soustavné využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů (např. pronájem) - veřejnoprávní subjekty - 5 odst. 3 zákona o DPH, při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy se považují za osoby povinné k dani v případě, že uskutečňují činnosti uvedené v příloze č.3 zákona o DPH (např. dodání vody, tepla, chladu a elektřiny, prodej nového zboží, poskytování nákladní a osobní dopravy, pořádání výstav, veletrhů a kongresů, poskytování stravovacích služeb) Veřejnoprávní činnost obce - při výkonu veřejné správy je na obec pohlíženo jako na veřejnoprávní subjekt, jehož příjmy nejsou předmětem daně - výkon veřejné správy nakládání s odpady na základě zákona č. 185/200 Sb., o odpadech, organizování dopravy na území obce na základě zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, provozování veřejného pohřebiště na základě zákona č.256/2001 Sb., o pohřebnictví - úhrada za výkon veřejné správy správní a místní poplatky - provádění výkonu veřejné správy samostatně obcemi, pověření ze strany obcí příspěvkovým organizacím, smlouvy mezi obcemi a podnikatelskými subjekty 2

3 2. Registrační povinnost - definice obratu dle 6 odst. 2 souhrn úplat za uskutečněná plnění bez daně včetně dotace k ceně (ne zálohy a úplaty za plnění s místem plnění mimo tuzemsko) - úplata všechno to, co má nebo měl obdržet poskytovatel plnění - dotace k ceně - 4 odst. 1 písm. l) příjemci dotace je stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny, nepovažuje se dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného majetku - do obratu se nezahrnuje úplata za prodej hmotného majetku, odpisovaného nehmotného majetku a pozemků, úplata za činnosti v 54 až 56 (finanční, pojišťovací služby, převod a nájem nemovitostí), pokud jsou doplňková příležitostná činnost - doplňkovou činností se rozumí činnost, která není hlavním předmětem podnikání a má doplňkový charakter - příležitostná činnost je činnost, která není prováděna pravidelně a u které není předpoklad opakování do budoucna - povinnost sledovat obrat za 12 kalendářních po sobě jdoucích měsíců časový úsek nemusí být shodný s kalendářním rokem - překročení hranice pro povinnou registraci povinnost podat přihlášku do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl obrat překročen - registrace plátce od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat - ostatní zákonné důvody registrace k DPH - 94 např. pořízení zboží z JČS EU v hodnotě Kč nebo vyšší, pořízení zboží včetně montáže nebo instalace z JČS EU, pořízení nového dopravního prostředku ( 4 odst. 3 písm. b) z JČS EU, pořízení služeb z JČS EU ( 9 odst.1, 10j až 10k, příjemce služby je povinen přiznat a zaplatit daň z této služby dle 108 odst.1 písm.b) - obec jako osoba identifikovaná k dani (např. při zboží z JČS EU nad limit) povinnost k registraci k datu zahájení ekonomické činnosti - stanovení daně při nesplnění registrační povinnosti dle 98 zákona o DPH nově od stanovení daně náhradním způsobem za období, kdy subjekt měl být plátcem DPH a nebyla - dobrovolná registrace někdy ekonomicky výhodnější - zákaz registrace dle 95 odst,10 subjekt uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, zákaz nároku na odpočet dle 72 - zrušení registrace správcem daně z moci úřední plátce neuskutečňuje plnění, osoba není osobou povinnou k dani (např. zrušení živnostenského podnikání), uskutečňování pouze osvobozených plnění bez nároku na odpočet - povinnosti plátce spojené se zrušením registrace k DPH Předmět daně - předmět daně plnění uskutečněná osobou povinnou k dani v rámci své ekonomické činnosti spočívající v dodání zboží, převodu nemovitostí nebo poskytnutí služeb dodání zboží dle 13 převod práva nakládat se zbožím jako vlastník v ekonomickém smyslu, nikoliv v právním pojetí (tzv. výhrada vlastnictví) - poskytnutí služby dle 14 všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti (např. věcné břemeno) - místo plnění u dodání zboží - 7 až 12 - např. místo dodání zboží, místo zahájení přepravy, místo, kde je zahájena montáž zboží - místo plnění při převodu nemovitostí - 7 odst. 6 místo, kde se nemovitost nachází 3

4 - místo plnění u poskytování služeb pro osobu povinnou k dani dle 9 odst. 1 je místo, kde má příjemce služby sídlo nebo místo podnikání (např. provozovnu) - odlišné vymezení místa plnění u služeb dle 10 až 10k např. služby vztahující se k nemovitosti, přeprava osob, služby v oblasti kultury, umění, sportu, stravovací služby, nájem dopravního prostředku - služby vztahující se k nemovitosti např. služby znalce, odhadce nemovitosti, služby realitní kanceláře, ubytovací služby, nájem nemovitosti, stavební práce, zemědělské práce, služby architekta a stavebního dozoru - služby v oblasti kultury, umění a sportu, vědy a vzdělávání apod. od v případě vybírání vstupného je místo plnění tam, kde se akce koná, u služeb souvisejících s akcí (organizace) je směrodatné,komu jsou služby poskytovány (např. osobě nepovinné k dani místo plnění je konání akce) - sazby daně základní a snížená - snížená sazba stavební práce na bytových domech, rodinných domech nebo bytech, případně na stavbách pro sociální bydlení - plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, s nárokem na odpočet daně - osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně - 51, dále 52 a 62 (např. poštovní služby, finanční činnosti, pojišťovací činnosti, převod a nájem pozemků, staveb a bytů, výchova a vzdělávání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc, provozování loterií) - osvobozená plnění s nárokem na odpočet daně - 63, dále 64 až 71 g (např. dodání zboží do JČS,pořízení zboží z JČS, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, dovoz zboží) - povinnost přiznat a zaplatit daň se přenáší na příjemce plnění pokud je poskytovatelem osoba neusazená v tuzemsku a příjemcem je česká osoba povinná k dani - osoba neusazená v tuzemsku odst. 2 zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku nebo osoba registrovaná v JČS, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku - zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění podle 92a zákona např. dodání zlata, železný šrot nebo odpad včetně odpadu z drahých kovů, odpad z plastů, sběrového papíru, odpad z textilu, skleněných střepů (příloha č. 5), obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (do ), poskytnutí stavebních nebo montážních prací (od ), v případě poskytování plátcem pro jiného plátce daně - vznik povinnosti přiznat daň daň na výstupu je povinen přiznat plátce (účetní jednotka) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve ( 21) - uskutečnění dodání zboží den dodání dle kupní smlouvy podle 409 obchodního zákoníku (např. předání zboží prvnímu přepravci), den převzetí v ostatních případech, dnem příklepu při vydražení ve veřejné dražbě, dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží formou finančního pronájmu s následnou koupí, ve kterém je stanovena povinnost nájemce odkoupit najaté zboží - uskutečnění zdanitelného plnění při převodu nemovitostí den předání nemovitosti nabyvateli do užívání nebo dnem doručení listiny, v níž je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve - uskutečnění zdanitelného plnění při poskytnutí služby - 21 odst. 5, den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, den uvedený ve smlouvě, ke 4

5 kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití, také ke dni přijetí úplaty - plnění osvobozená od daně u nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku - plnění, která nejsou předmětem daně např. výnosy za uskutečněná plnění v rámci výkonu veřejné správy - výkon veřejné správy nejsou uskutečňovány v rámci ekonomické činnosti, pouze v případě, že by výrazně narušovaly hospodářskou soutěž (rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž), např. problém je činnost Czech POINT versus notářská činnost - výkon veřejné správy místní poplatky dle zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích (např. poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání městského prostranství, poplatek ze vstupného, z ubytovací kapacity, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za odstraňování komunálního odpadu apod.) - výkon veřejné správy správní poplatky dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, např. poplatky za vydaná povolení, osvědčení, rozhodnutí, poplatky za ověřování listin, poplatky za uzavření manželství, poplatky za vydávání dokladů, poplatky za ověřený výstup z informačního národního terminálu (Czech POINT) dle zákona č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy - přeúčtování nákladů za podmínek stanovených v 36 odst. 11, nemusí být pro obec výhodný může negativně ovlivnit krátící koeficient podle 75 a 76 - výnosy, které nejsou předmětem daně dle 2 odst. 1 náhrady škody od pojišťovny či od osoby, která škodu způsobila, přijaté úroky z prodlení, smluvní sankce, kauce, dary, dotace atd. - dodání zboží nebo převod nemovitostí bez úplaty - 13 odst. 4 písm. a), dále 13 odst. 5, doklad o použití dle 29 místo příjemce je uveden účel použití, povinnost přiznat daň - poskytnutí služby bez úplaty vzniká povinnost přiznat daň dle 21 odst. 6 písm. c) - základ daně u bezúplatných plnění 36 odst. 6 - opravy základu daně a výše daně vypuštění pojmu daňový dobropis a daňový vrubopis a zavedení termínu tzv. opravný daňový doklad (pojmy daňový dobropis a daňový vrubopis lze nadále používat) - povinnost plátce opravit základ daně a výši daně - 42 odst. 1 např. při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, při snížení popřípadě zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění - oprava základu daně a výše daně samostatné zdanitelné plnění a uplatní se sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň z původního zdanitelného plnění, oprava se provede ve lhůtě nejpozději 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění - poskytnutí finančních bonusů a skont např. za překročení obratu odebraného zboží, zaplacení v kratším termínu splatnosti apod., po novele zákona vydána informace GFŘ dne jednoznačná vazba na již uskutečněné zdanitelné plnění, plátce je povinen opravit základ daně a výši daně dle 42 - daňová povinnost je přiznána v nižší než-li zákonné výši daňového řádu, povinnost podat dodatečné daňové přiznání do konce následujícího měsíce po měsíci zjištění 5

6 - oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení nové ust. 44, nemůže být provedena, pokud od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, uplynuly více než 3 roky,. 4. Nárok na odpočet daně - nová právní úprava od , základní podmínky uplatnění nároku na odpočet dle 72 a 73 jsou beze změny, musí se jednat o daň stanovenou podle zákona (chybně stanovená daň na dokladu nezakládá nárok na odpočet daně), vazba na 73 odst. 6 pokud na daňovém dokladu chybně stanovena nižší daň, nárok na odpočet pouze ve výši daně na dokladu - možnost uplatnit nárok na odpočet daně plátce musí mít v držení daňový doklad, pokud se jedná o tuzemská zdanitelná plnění - nárok na odpočet je možno uplatnit v průběhu tří let, od lhůta počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, kdy nárok na odpočet daně vznikl - přiřazovací způsob při posuzování nároku na odpočet daně posouzení, k jaké činnosti se vztahuje, u obcí a jiných veřejnoprávních subjektů je dvoufázový a) druh činnosti ekonomická činnost nebo veřejná správa b) posouzení ekonomické činnosti plnění s plným nárokem na odpočet ( 72 odst. 1) nebo bez nároku na odpočet (osvobozená plnění podle 51) - přijaté zdanitelné plnění souvisí s ekonomickou činností i s činností veřejné správy nárok na odpočet v poměrné výši dle 72 odst. 6, tj. nárok na odpočet v částečné výši (souběh ekonomické činnosti a veřejné správy, souběh ekonomických činností s plným nárokem na odpočet podle 72 odst. 1 a osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně - plný nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které plátce použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v 72 odst. 1 - poměrný odpočet podle 75 nárok plátce na odpočet v takové výši, která odpovídá poměru použití pro ekonomickou činnost, (při souběhu ekonomické činnosti obce a veřejné správy) - pořízení dlouhodobého majetku s účinností od nelze uplatnit plný nárok na odpočet a následný odvod daně na výstupu (tj. nemovitosti bez ohledu na ocenění a movité věci nad Kč, dlouhodobý nehmotný majetek nad Kč,který lze odepisovat dle ZDP,pozemky), nutno vždy uplatnit nárok v poměrné výši odpovídající jeho skutečnému využití pro ekonomickou činnost - změna účelu použití majetku dle 78 v případě uplatnění odpočtu u majetku v plné výši a následně k využití pro činnost, která není považována za neekonomickou - pořízení majetku před postup dle 13 odst. 4 písm. a) nebo 14 odst. 3 písm. a) ve znění účinném do výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (zaokrouhlení na celé procento nahoru), pokud není znám rozsah využití pro ekonomickou činnost, poměr se určí podle předběžného odhadu, po skončení kalendářního roku je plátce povinen přepočítat skutečné využití 6

7 přijatého plnění pro ekonomickou činnost, pokud se tento poměr bude lišit o více než 10 procentních bodů a bude tento rozdíl v neprospěch plátce, je povinen upravit nárok na odpočet daně v posledním zdaňovacím období daného kalendářního roku (pokud rozdíl ve prospěch plátce, je oprávněn to opravit) - nutno odlišit 75 odst. 4 s obdobným ustanovením 78 až 78 - odpočet daně krácený koeficientem podle 76 pokud plátce přijaté plnění použije jak k uskutečnění výše uvedených plnění, tak i plnění osvobozených bez nároku na odpočet daně (dle 51 např. převod a nájem pozemků, bytů a nebytových prostor, poskytování sociálních služeb, kulturních služeb apod.), obdobně je třeba postupovat u přesně neurčených přijatých zdanitelných plnění (režijní výdaje telefonické poplatky, spotřeba el. energie, PHM) - plnění, která se nezahrnují do výpočtu koeficientu podle 76 odst. 4 prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro své ekonomické činnosti, finanční služby a převod nebo nájem staveb, bytů nebo nebytových prostor, pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně - v průběhu roku se používá tzv. zálohový koeficient, který odpovídá hodnotě koeficientu vypočteného v předcházejícím roce - vypořádání nároku na odpočet daně provede se v posledním zdaňovacím období z údajů za celý kalendářní rok - vyrovnání odpočtu daně podle 77 nový mechanismus zavedený od , týká se vyrovnání odpočtu u obchodního majetku s výjimkou dlouhodobého majetku, tj. u drobného hmotného majetku do Kč, podstatou je jednorázové vyrovnání původně uplatněného nároku na odpočet daně k datu provedení změny účelu použití majetku, provádí se pouze ve tříleté lhůtě pro uplatnění odpočtu daně (vztahuje se i na obchodní majetek pořízený před ) - úprava odpočtu podle 78 vztahuje se na dlouhodobý majetek, plátce je povinen sledovat účel použití dlouhodobého majetku - technické zhodnocení pro účely úpravy odpočtu se považuje za samostatný dlouhodobý majetek, počítá se u něj úprava odpočtu samostatně, - lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl původní odpočet uplatněn, v případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je lhůta pro úpravu odpočtu daně 10 let - výpočet úpravy odpočtu daně u majetku pořízeného před účinností novely k se úprava odpočtu vypočte podle 78 a 79 zákona ve znění platném do vzorec pro výpočet úpravy odpočtu: daň na vstupu x (N1 N0) x L / lhůta pro uplatnění odpočtu N1 ukazatel nároku na odpočet daně v roce provedení změny účelu použití majetku N0 ukazatel nároku na odpočet daně v roce pořízení majetku L - lhůta pro uplatnění odpočtu - úprava odpočtu se provede pouze v případě, kdy rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů - nárok na odpočet daně při registraci plátce dle 79 možnost uplatnit odpočet u obchodního majetku, který byl nakoupen od jiných plátců daně ještě před účinností data uvedeném na osvědčení o registraci, omezení pouze na přijaté zdanitelné plnění, které bylo pořízeno nejpozději 12 měsíců před účinností data registrace uvedeného na osvědčení o registraci 7

8 - nárok na odpočet daně lze uplatnit v prvním daňovém přiznání po účinnosti registrace ř metodický Pokyn D-300 v komentáři k 24 odst. 2 písm. ch) ZDP daňově uznatelnými výdaji je také DPH, pokud souvisí s daňově uznatelnými výdaji, a kterou je povinen plátce DPH odvést při zrušení registrace, případně kterou nemůže plátce daně uplatnit jako odpočet podle 75 a 76 zákona, výjimkou je situace, pokud plátce zvýší o tuto daň vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku, hodnotu zásob, pokud vede účetnictví - při ukončení registrace musí plátce daně odvést DPH z majetku o tuto částku zvýší hodnotu obchodního majetku, pokud hodnotu nezvýší, jedná se o daňový výdaj - povinnost snížit nárok na odpočet daně při zrušení registrace plátce u majetku, který je obchodním majetkem plátce a byl u něj (alespoň částečně) uplatněn nárok na odpočet DPH, částka se uvádí v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace na ř. 45 daňového přiznání - nárok na odpočet daně při poskytnutí dotace z hlediska zákona o DPH není poskytnutí dotace z veřejných prostředků považováno za úplatu v rámci ekonomické činnosti, nevstupují přijaté prostředky z veřejných rozpočtů do obratu pro povinnou registraci - dotace k ceně jediná forma dotace, která je předmětem DPH, definována v 4 odst. 1 písm. l) jako přijaté prostředky z veřejných rozpočtů, je-li příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění - základ daně ve zvláštních případech kdy příjemce plnění nebo poskytovatel plnění nemají plný nárok na odpočet daně ( 36 a), základem daně je cena obvyklá mezi osobami, které jsou určitým způsobem kapitálově nebo personálně propojené dle 36 a odst. 3, cenou obvyklou se rozumí cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku 5. Administrativní povinnosti podle zákona o DPH - vystavování daňových dokladů daňový doklad je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH, nutnost dodržení pravidel dle 26 až 35, povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění, - náležitosti daňových dokladů dle 28 odst. 2 písm. l) daň lze uvést v haléřích nebo možnost zaokrouhlení daně na koruny s pevným pravidlem (před novelou libovolně) - údaje o základu daně a dani se uvádějí v české měně, pokud je dohodnuta úhrada v cizí měně, jsou uvedeny údaje i v cizí měně, při přepočtu cizí měny na českou měnu se postupuje podle 4 odst. 4 - druhy daňových dokladů např. běžný daňový doklad ( 28 odst. 2), zjednodušený daňový doklad (do Kč vč. DPH, nemusí obsahovat údaje o příjemci dokladu, základu daně a výši daně), souhrnný daňový doklad ( 26 odst. 2, opravný daňový doklad ( 45), doklad vystavený podle 46 při opravě výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení, - zvláštní režim přenesení povinnosti na příjemce plnění - 92a odst. 6, výpis z evidence pro daňové účely, elektronicky prostřednictvím daňového portálu - podávání daňových přiznání dle 101 do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, i když nevznikla daňová povinnost, lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit 8

9 - povinné přílohy daňového přiznání s účinností od evidence podle 44 odst. 4 (pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení) a 92a odst. 6 (evidence uskutečněných plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, elektronické zasílání prostřednictvím aplikace EPO) - dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost odst. 2 upravuje možnost podat v případě, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, v těchto případech je povinnost uvést důvody, které vedly k podání dodatečného daňového přiznání (písemné sdělení volnou formou) - souhrnné hlášení evidence dodaného zboží a poskytnutých služeb pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, v elektronické podobě s elektronickým podpisem nebo pomocí datových stránek příjemce služby, - ručení za nezaplacenou daň a 109a, pro státy EU dobrovolné, plátce se může stát ručitelem v případě, že přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění - příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou poskytovatelem dle 109 odst. 1 v případě, že příjemce vědět měl nebo mohl, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena - riziko možné aplikace ručení je možné zcela eliminovat prostřednictvím ustanovení 109a příjemci je dovoleno uhradit výši daně z poskytovatele uskutečněného plnění 6. Praktické příklady aplikace zákona o DPH u obcí Prodej majetku obce - je vždy předmětem daně, jsou-li splněny podmínky uvedené v 2 odst. 1, tzn. pokud je uskutečněn za úplatu, osobou povinnou k dani v rámci své ekonomické činnosti a místo plnění je v tuzemsku - majetek, který byl obcí pořízen pro účely výkonu veřejné správy a nebyl využíván ani částečně k ekonomické činnosti, nebude předmětem daně - převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve - u převodu nemovitostí se uplatní obecně základní sazba podle 47 odst. 5, v případě převodu staveb pro sociální bydlení se uplatní v souladu s 48a odst. 3 snížená sazba - definice stavby pro sociální bydlení dle 48a odst. 4 byt, jehož podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2, rodinný dům, jehož podlahová plocha nepřesáhne 350 m 2, bytový dům, v němž není ani jeden byt větší než 120 m 2 - převod pozemků je osvobozen od daně vždy s výjimkou stavebních pozemků, stavební pozemek je v zákoně definován jako nezastavěný pozemek, na němž může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem - nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc (movitá i nemovitá), např. oplocení, studna, inženýrské sítě, nedokončená stavba apod. - prodej movitých věcí pokud je předmětem daně, bývá zpravidla zdanitelným plněním, osvobození je možné v případě, jestliže při jejich pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně Prodej zboží v nezměněném stavu 9

10 - prodej zboží v nezměněném stavu je ekonomickou činností uvedenou v příloze č. 3 zákona, u které je obec vždy považována za osobu povinnou k dani, jedná se o prodej zboží prostřednictvím prodejen provozovaných obcí (např. prodej knih, pohledů, map a upomínkových předmětů v prostorách informačního centra, prodej zboží v prodejně rychlého občerstvení v budově obecního úřadu - při prodeji zboží se uplatňuje základní sazba daně, s výjimkou přílohy č. 1 zboží se sníženou sazbou daně, rozhodující je zařazení do číselného kódu Harmonizovaného systému - pro uplatnění správné sazby daně u potravin je důležité, jestli jde o dodání zboží (potraviny) nebo o poskytnutou službu (stravovací služba), Nájem nemovitostí - dlouhodobý nájem osvobozené plnění, případně může být uplatněna daň, pokud je pronajímáno plátci daně pro účely podnikání (základní sazba daně), nárok na odpočet daně na vstupu - krátkodobý nájem vždy zdanitelné plnění, nájem staveb, bytů nebo nebytových prostor včetně vnitřního vybavení, energie, tepla, plynu a vody, a to nejdéle na 48 hodin nepřetržitě (základní sazba daně) - nájem míst k parkování vozidel, bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů vždy zdanitelné plnění (základní sazba daně) - nájmem se rozumí i podnájem věci - nelze osvobodit poskytnutí práva umístění výherních nebo nápojových automatů v budovách nebo reklamních tabulí, jestliže se nejedná faktický nájem nebytových prostor nebo pozemků (základní sazba daně), nutno posoudit, zda nájemce může užívat tento prostor jako vlastník Finanční činnosti - převod cenných papírů, obchodních podílů na společnostech a členství v družstvech - poskytování úvěrů a peněžních půjček - úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem - sjednání nebo zprostředkování výše uvedených činností - činnosti osvobozené od DPH dle 54 Kulturní činnosti - poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce související krajem, obcí, neziskovou organizací je osvobozeno od DPH dle 61 písm. e) - jsou to služby v oblasti filmů, záznamů, rozhlasové a televizní služby, umělecké a ostatní zábavní služby, služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur, činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení - za dodání zboží úzce souvisejícího s kulturní službou je nutno považovat samostatné dodání zboží za úplatu, např. divadelní program, muzejní sborník, výstavní katalog nebo průvodce po zoo, není to ale např. prodej v divadelním bufetu, prodej nosičů v podobě CD nebo DVD, knih, hraček, upomínkových předmětů Sportovní činnosti - dle 61 písm. d) osvobozeno poskytnutí služeb úzce souvisejících se sportem a tělesnou výchovou právnickými neziskovými osobami osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost (např. škola užívající sportovní zařízení v majetku obce pro výuku tělesné výchovy nebo právnická osoba (s.r.o.), která tyto služby využívá pro zajištění rekreačního sportování svých zaměstnanců 10

11 - odlišit od nájmu, o který by se jednalo v případě, pokud by sportovní zařízení bylo přenecháno nájemci za úplatu, aby ji užíval ve sjednané době a měl z ní příjmy - za služby úzce související se sportem nelze považovat dle 61 písm. d) služby za úplatu v podobě poskytnutí sportovního zařízení jiným osobám pro účely nesouvisející se sportem či tělovýchovou (bály, koncerty, přednášky, výstavy) - osvobození dle 61 písm. f) služby či dodání zboží uskutečňované provozovateli sportovních služeb při příležitostných akcích, které jsou pořádány výhradně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, k nimž jsou provozovatelé zřízeni - osvobozeno je dle 62 odst. 1 dodání zboží, pokud plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet dle 72 odst. 1, neboť zboží bylo určeno výhradně pro služby osvobozené dle 61 písm. d), (např. prodej tenisových míčků) Služby spojené s nájmem nemovitostí včetně dodání energií - např. úklid nemovitostí, odvoz odpadu, dodání vody, tepla, elektřiny atd. nutno rozlišovat, zda se jedná o službu poskytovanou vlastní činností nebo o službu nakoupenou - v případě nakoupeného zboží či služeb, které pořizuje pro jinou osobu, lze využít ust. 36 odst den uskutečnění zdanitelného plnění je podle 21 odst. 6 písm. b) den odečtu z měřicího zařízení, popřípadě den zjištění skutečné spotřeby (dodání energie, vody) - v případě služeb spojených s nájmem se zdanitelné plnění stanoví podle obecné úpravy, tj. dle 21 odst. 5 písm. a) jako den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového dokladu, a to ten den, který nastane dříve (např. úklid nemovitosti) Věcná břemena - právní úprava dle 151n a 151p občanského zákoníku - zřízení věcného břemene omezuje vlastníka nemovité věci (osoba povinná) ve prospěch někoho jiného (osoba oprávněná) tak, že vlastník je povinen něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat - věcné břemeno je předmětem daně dle 14 odst. 1 písm. c) a podléhá základní sazbě daně - k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitosti 7. Významné změny pro rok přenesení daňové povinnosti v případě poskytnutí stavebních nebo montážních prací plátci - 92e, v případě stavebních prací podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve sbírce zákonů odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od (tuzemský reverse charge) - v případě poskytnutí zálohy,ze které vznikla dodavateli povinnost přiznat daň před , se reverse charge uplatní pouze na rozdíl, ze kterého daň nebyla odvedena - zvláštní evidence a výpis z této evidence se bude předkládat správci daně spolu s přiznáním elektronicky - zvýšení snížené sazby z 10% na 14%,od jednotná sazba 17.5% - technické zhodnocení bude považováno za dlouhodobý majetek, uplatnění odpočtu na vstupu bude vykazováno v přiznání k DPH - prodloužení lhůty pro úpravu odpočtu daně u technického zhodnocení nemovitostí z 5 na 10 let Vzorový příklad: 11

12 Obec uplatnila nárok na odpočet daně u nakoupených úklidových služeb, které používá jak k činnosti zdaňované (viz 72 odst. 1 zákona), tak i k činnosti osvobozené bez nároku na odpočet DPH na vstupu (osvobozený pronájem nemovitosti) v těchto zdaňovacích obdobích: čtvrtletí 2011, částka základu daně za čtvrtletí je Kč + DPH Kč Tato částka byla na vstupu krácena zálohovým koeficientem ve výši 52%, tzn. za jednotlivá čtvrtletí byl uplatněn nárok na odpočet daně celkem Kč (4 x Kč). Hodnoty uskutečněných plnění za celý rok byly následující: - zdanitelná plnění: ,- Kč - plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Kč Koeficient vypočteme následovně: Kč / ( ) = 0,75 x 100% ke 75%. Nárok u krácených plnění tedy vypočítáme takto: daň na vstupu za všechna krácená plnění x vypořádací koeficient 4 x x 75% = Kč Uplatněný nárok na odpočet daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích činil celkem Kč. Plátce mohl uplatnit za rok 2010 částku Kč, rozdíl pro ř. 53 činí Kč. 12