Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Transkript

1 BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, formuje a udržuje tvar těla, přenos látek a informací, obranné reakce, zásobárna látek mezibuněčná hmota - matrix vlákna kolagenní, elastická, retikulární základní hmota glykozaminoglykany, bílkoviny, minerální látky buňky fixní pohyblivé

2 Funkce pojiva strukturální šlachy, pouzdra, kosti obranná buňky imunitního systému střádací Na + a voda, tuková tkáň reparační vznik jizvy nutriční prostředník mezi cévou a orgánem Typy pojivové tkáně - vazivo 1. kolagenní vazivo pouzdra orgánů, podkládá epitely 2. retikulárn rní vazivo krvetvorné a lymfoidní orgány 3. tukové vazivo mechanická a tepelná izolace, energetická zásoba Chrupavka vs. kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty mineralizovaná

3 Chrupavka - cartilago odolná vůči působení tlaku -> nemění tvar buňky: chondroblasty (cyty) mezibuněčná hmota - vlákna + matrix pevnost dána vazbou molekul vody bezcévná tkáň - živiny difúzí (perichondrium, syn. tekutina) Typy chrupavky 1. Sklovitá chrupavka 2. Elastická chrupavka 3. Kolagenní chrupavka 1. Sklovitá chrupavka modrobílá, sklovitá nejrozšířenější typ chrupavky kostra paryb, mnohoštětinatci, měkkýši, hlavonožci pokrývá kloubní plochy součást dýchacích cest spojuje žebra a sternum

4 Trachea Kloubní chrupavka Elastická chrupavka v boltci, zevním zvukovodu, epiglottis v kolagenní a elastická vlákna chrupavka žlutá Vazivová chrupavka kolagenní vlákna bílá, neprůsvitná meziobratlové ploténky, kloubní plošky, čéška

5 Obecná nauka o kostech Funkce kostí opora měkčím tkáním úpon svalů a vazů (pasivní pohybový aparát) ochranná pouzdra orgánů (lebka, páteř, hrudník ) zásobárna vápníku úloha při tvorbě krevních elementů (kostní dřeň) Obecná nauka o kostech Kost (Os, Ossa) je tvrdý, pružný útvar. Její tvar odpovídá funkci: kosti dlouhé: kosti končetin; konce (epifýzy), střed (diafýza), jejich tělo je duté kosti ploché: např. kosti klenby lebeční, lopatka kosti krátké: kosti zápěstní kosti pneumatické: obsahují dutiny vyplněné vzduchem; kost čelní, čichová kosti nepravidelné: obratle Kostní tkáň Kostní tkáň je nejtvrdší z pojiv. Vyskytuje se pouze u obratlovců. Je tvořena z kostních buněk, tzv. osteocytů. Mezibuněčná hmota je vytvářena tzv. osteoblasty. Obsahuje: látky organické: asi 1/3, dodávají kosti pružnost, bílkovina osein látky anorganické: asi 2/3, dodávají kosti pevnost, Ca 3 (PO 4 ) 2, CaCO 3, Stářím se složení mění, přibývá anorganické hmoty snadná lámavost. 2 typy kostní tkáně houbovitá spongiózní (hlavice dlouhých kostí) hutná kompaktní (těla dlouhých kostí)

6 Kostní tkáň hutná Lamelární strutkura Haversovy systémy Haversovy kanálky Volkmanovy kanálky Stavba dlouhé kosti okostice houbovitá tkáň hutná tkáň kostní dřeň diafýza epifýza kloubní chrupavky Vývoj a růst r kostí Kosti se vytváří z chrupavčitého nebo vazivového základu kostnatěním (osifikací) během embryonálního vývoje. Osifikace se šíří ztzv. osifikačních jader RŮST KOSTÍ do šířky: pomocí okostice do délky: uskutečňuje se na tzv. růstové chrupavce

7 Spojení kostí Vazivem: švy na lebce Chrupavkou: např. meziobratlové ploténky Srůstem: např. pánevní kost Pohyblivé spojení, kloub: hlavice jedné kosti zapadá do jamky druhé Typy kloubních spojení KOSTRA ČLOVĚKA 1. OSOVÁ KOSTRA lebka neurocranium splanchnocranium hrudník páteř 2. KOSTRA KONČETIN kostra horní končetiny kostra dolní končetiny pletenec HK, DK volná HK, DK kostra ruky, nohy

8 Osová kostra PÁTEŘ Funkce pátep teře Stavba pátep teře - obratle Meziobratlové ploténky Prohnutí páteře Osová kostra - páteř Typy obratlů Osová kostra kostra hrudníku Žebra pravá : kloubně se upínají na hrudní obratle a prvních 7 párů chrupavkou na hrudní kost Žebra nepravá : 5 párů, 3 se připojují na chrupavku výše uloženého žebra Žebra volná: 2 páry Hrudní kost Hrudní obratle

9 Osová kostra kostra lebky LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejov ejová část (Viscerocranium): 14 kostí horní čelist lícní kost kost nosní kost slzní nosní skořepy kost patrová kost radličná jařmový oblouk dolní čelist jazylka Osová kostra kostra lebky LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí koste čelní kost čichová kost klínov nová Turecké sedlo kost týlní kost spánkov nková kost skalní kost temenní bradavkový výběž ěžek bodcovitý výběž ěžek Osová kostra kostra lebky

10 Švy na lebce šev věncový (korunový): mezi kostí čelní a kostmi temenními šev šípový: mezi kostmi temenními šev lambdový: mezi kostmi temenními a kostí týlní šev šupinový: nad spánkovou kostí Určov ování věku podle lebky Vazivové blány - lupínky KOSTRA KONČETIN KOSTRA HORNÍCH KONČETIN Pletenec lopatkový Volná horní končetina Kostra ruky

11 KOSTRA HK pletenec lopatkový lopatka plochá trojúhelníkovitá kost. Na dorzální straně má lopatka kostěnou hranu, tzv. hřeben lopatky. Hřeben přechází v nadpažek, se kterým se spojuje klíční kost. Hákovitý výběžek lopatky je pozůstatkem po krkavčí kosti. klíční kost (Calvicula): cm dlouhá, esovitě prohnutá kost. Rozlišujeme na ní konec hrudní a konec nadpažkový. KOSTRA HK volná končetina Kloubní spojení HK loketní kloub ramenní kloub

12 KOSTRA HK kostra ruky kosti zápěstní 1. řada (proximální): kost loďkovitá kost poloměsíčitá kost trojhranná kost hráškovitá 2. řada (distální): kost trapézová kost trapézovitá kost hlavatá kost hákovitá KOSTRA KONČETIN KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN Pletenec pánevní Volná dolní končetina Kostra nohy KOSTRA DK pánevní pletenec

13 KOSTRA DK volná končetina Kloubní spojení DK kyčelní kloub kolenní kloub KOSTRA DK kostra nohy hlezenní kloub

14 Onemocnění opěrn rné soustavy osteoporóza osteoartróza dna zlomeniny, vymknutí Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň myoepitely (žahavci, ploštěnci) elektrická svalová tkáň elektrická ploténka Základní typy svaloviny 1. hladká svalovina 2. příčně pruhovaná svalovina 3. srdeční svalovina Tvary svalů

15 Stavba svalu 1. Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva ) i jinde (kůže, prostata) u bezobratlých útrobní a pohybové svaly, kožněsvalový vak (ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši) u obratlovců ve stěnách vnitřních orgánů a ve vazivu kůže vřetenovité svalové buňky jádro centrálně, při jeho pólech organely 2. PříčněP pruhovaná svalovina svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium), jádra na okraji vývoj: myoblasty plazmatická membrána = sarkolema cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum šlacha (tendon) kolagenní vlákna, zakotvení do svalového vlákna

16 Schéma svalu Schéma kosterního svalového vlákna

17 Schéma 2 Příčně pruhovaný sval Příčně pruhovaný sval

18 3. Srdeční svalovina myokard typ příčně pruhované interkalární disky vlastní centrum automacie a rytmicity není řízena vegetativní činností pouze usměrňována O jaký typ svaloviny se jedná? Inervace svalu Vzruchy přichází do svalového vlákna po motorickém nervovém vlákně zmíchy. Jedna nervová buňka vždy inervuje více svalových vláken (tzv. motorickou jednotku). Celý sval je inervován více nervovými buňkami, které tvoří nerv. Nervové vlákno je na svalovém vlákně ukončeno tzv. motorickou ploténkou. Vzruch opačným směrem, do mozku a do míchy, vedou vlákna senzitivní. Informují o napětí svalu.

19 Inervace svalu Svalový stah 1. Nervový vzruch způsobí v motorické ploténce vylití acetylcholinu 2. Acetylcholin způsobí uvolnění iontů Ca 2+ zváčků endoplazmatického retikula, které obklopují myofibrily 3. Tyto ionty způsobují zasouvání aktinu mezi myozin aktinomyozinový komplex. Energii dodává ATP 4. Endoplazmatické retikulum s využitím ATP odčerpává zpět ionty Ca 2+ a dochází ke svalovému uvolnění. 5. Svalový pohyb má charakter tetanických stahů 6. Energie glukóza, CP 7. Svalová únava 8. Kyslíkový dluh Názvy a funkce svalů Ohybače (flexory) Natahovače (extenzory) Přitahovače (adduktory) Odtahovače (abduktory) Svěrače (sfinktery) Rozvěrače (diletátory) Obraceče dlaní dolů (supinátory) Obraceče dlaní nahoru (pronátory)

20 Svaly Svaly hlavy Zevní sval žvýkací Sval spánkový Svaly mimické: připojují se do kůže obličeje Kruhový sval oční Kruhový sval ústní Sval tvářový Další mimické svaly: zdvíhače rtů, nosní křídla, stahovače koutků, sval čelní atd. Svaly krku Tenký podkožní sval krční (Musculus platysma) Zvedač hlavy Svaly nadjazylkové a podjazylkové: ovlivňují polohy jazylky a hltanu Svaly Svaly hrudníku velký prsní sval malý prsní sval přední pilovitý sval mezižeberní svaly Bránice Svaly břicha zevní a vnitřní šikmý sval břišní přímý sval břišní příčný sval břišní pánevní svaly Svaly ramene a paže sval deltový sval nadhřebenový a podhřebenový svaly oblé dvouhlavý sval pažní trojhlavý sval pažní Svaly Svaly předloktí zevní a vnitřní ohybač zápěstí dlouhý sval dlaňový natahovač prstů natahovač malíku Svaly ruky sval palcový sval malíkový Svaly dolní končetiny čtyřhlavý sval stehenní krejčovský sval velký přitahovač stehna přední sval holenní

21 Svaly Svaly dolní končetiny velký sval hýžďový dvojhlavý sval stehenní trojhlavý sval lýtkový Svaly zad sval trapézový široký sval zádový sval rombický sk. lopatkových svalů vzpřimovače páteře ORIENTACE NA LIDSKÉM M TĚLET