F AKULTA DOPRAVNÍ Č VUT K ONVIKTSKÁ 20, P RAHA 1

Transkript

1 F AKULTA DOPRAVNÍ Č VUT K ONVIKTSKÁ 20, P RAHA 1 ITS v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí ČR (802/210/108) příloha č.7 Pilotní listy Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek a kol. VERZE 1.0

2 Pilotní list č.1 Monitorování dopravní infrastruktury a řízení dopravy - pilotní vybavení úseku dálnice ITS systémy Cílem tohoto projektu je otestování vybraných aplikací ITS na úseku dálnice D8 Praha Nová Ves (cca 20 km) a jejich následné rozšíření na celý úsek dálnice D8, která patří do koridoru Drážďany-Praha-Brno-Vídeň. Dále se počítá s tím, že po úspěšném otestování na zmíněném úseku D8 bude systém implementován na nejzatíženější dálnici D1. Testovací provoz bude zaměřen na aplikace: poskytování informací o jízdních dobách (Travel Time) a stavu dopravy, řízení a monitoring provozu, detekce vozidel. Veškeré informace budou svedeny do lokálního řídícího centra v Nové Vsi, odtud poté bude probíhat řízení dopravy a informování řidičů. Současný stav na zmiňovaném úseku D8 je takový, že je vybaven plnně digitálním systémem SOS-call, automatickými sčítači dopravy (indukční smyčky) ve dvou řezech a dvěmi silničními meteorologickými stanicemi Vaisala. To vše je po metalickém vedení staženo do lokálního centra v Nové Vsi, kde tyto informace využívají pracovníci ŘSD ČR a Policie ČR. SOS-call Dálniční informační systém na Nové Vsi Pro uskutečnění výše zmíněných cílů je nutné dovybavit stávající infrastrukturu na 20-ti kilometrovém úseku Praha Nová Ves potřebným počtem automatických sčítačů dopravy (v cca 7 řezech) a zároveň lokální středisko příslušným software pro výpočet Travel Time a zjišťování dopravního zatížení. Déle je nutné podél dálnice rozmístit portály (cca 4 ks) s proměnným dopravním značením (Variable Message Sign) sloužící k řízení provozu a současně rozmístit informační tabule pro informování o stavu dopravy a jízdních dobách. V neposlední řadě budou na dvou výjezdech instalovány videodetekční zařízení spolu s kamerovým systémem. 1

3 Místo realizace pilotního projektu: Úsek dálnice D8 Praha Nová Ves (cca 20 km) a jejich následné rozšíření na celý úsek dálnice D8, která patří do koridoru Drážďany-Praha-Brno-Vídeň případová studie (feasibility study) pilotní projekt 2

4 Pilotní list č.2 Monitorování dopravní infrastruktury a řízení dopravy - pilotní vybavení silničního tunelu ITS systémy. Projekt je zaměřen na dobudování telematických aplikací v silničním tunelu Hřebeč. Jedná se o tunel dlouhý cca 580 m na silnici I/35 (E 442), která slouží pro tranzitní dopravu jako alternativa k dálnici D1 a je vedena severní částí ČR, s denní intenzitu cca voz/den (3 500 nákladních/den). Cílem projektu je zařazení tohoto tunelu, po stránce vybavení, mezi evropské standardy a zajistit tak řidičům komfortní a bezpečný průjezd. Tunel nebude mít svůj lokální velín, ale informace budou přeneseny do vzdáleného dispečinku a odtud bude probíhat nezbytné řízení a informování. Projekt je v současné době zpracován ve stupni studie proveditelnosti. V současné době není tunel zrovna na vysoké úrovni z pohledu evropských, ale i českých norem a technických podmínek, míněno z pohledu vybavení ITS a jiných bezpečnostních systémů. V minulosti bylo na dvou estakádách na východním výjezdu z tunelu instalováno automatické postřikové zařízení solanky firmy Boschung. Uvnitř tunelu jsou 2 SOS kabiny, které ne zcela vyhovují současným trendům a je nutná jejich obnova. Dále je zde zcela nevyhovující dopravní značení. Základním prvkem je obnova a repase centrálního řídícího systému na který musí být napojen i řídící systém postřiku solanky. Současně je nutné vytvořit záložní dispečerské pracoviště v blízkosti tunelu a řídící pracoviště na vzdálenám dispečinku. Do tunelu je nutné instalovat kamery pro videodetekci a monitoring dopravy, pruhovou signalizaci a dále provést revizi akomodačního osvětlení. Vně tunelu je nutné instalovat několik proměnných značek a portálů, 2 SOS hlásky a sčítače dopravy. Místo realizace pilotního projektu: Tunel Hřebeč dlouhý cca 580 m na silnici I/35 (E 442) 3

5 případová studie (feasibility study) pilotní projekt 4

6 Pilotní list č.3 Dopravně-informační centrum města Prahy a středočeského kraje. Projekt řeší realizaci nadstavby nad stávajícími diverzifikovanými systémy řízení v Praze a ve Středočeském kraji. Cílem je vytvoření jednotného informačního prostředí, které sbírá data a informace z dopravy a informace ekologické. Tyto informace jsou převedeny do jednotného databázového prostředí, které bude pro tento účel vytvořeno. Hlavním výstupem projektu je vytvoření integrujícího dopravně informačního centra, které bude poskytovat informace o situaci v regionu Prahy a Středočeského kraje pro uživatele komunikací, pro příslušné úřady a hlavně pro regionální centra v sousedních krajích a zemích, takže bude možné reagovat na dopravní, resp. ekologickou situaci směrováním vozidel na jiné trasy. Vytváří se tak základ pro přes-hraniční spolupráci ve středoevropském regionu. V současné době je v pražském regionu s cca 1,5 mil. obyvatel budována dopravní ústředna realizující přímé řízení prostřednictvím světelných signalizačních zařízení. Není zde realizováno spojení s centrem řízení veřejné dopravy ani zde není vybudováno dopravněinformační centrum. Prakticky nezávisle je připravováno řídící centrum policie pro Pražský silniční okruh, který je budován, a který umožní objíždění Prahy ze všech směrů. Integrace s řídícím systémem Prahy není zatím realizována. Přitom je zřejmé a četné zahraniční zkušenosti to dokazují, že aglomeraci typu hlavního města, která ovlivňuje dopravu v okolí desítek až stovky kilometrů je nutné monitorovat a řídit ve velkých vzdálenostech. Praktické důsledky mohou způsobit, že kolaps dopravy v Praze vyvolávající blokování Pražského okruhu ovlivní například průjezdy kamionů z Německa na Slovensko, neboť dojezdové vzdálenosti z hranic jsou okolo 2-3 hodin. Místo realizace pilotního projektu: Hlavní město Praha, Středočeský kraj případová studie (feasibility study) pilotní projekt 2005 vyhodnocení pilotního projektu Poznámky: Pokud budou výsledky projektu pozitivní, lze předpokládat jeho rozšíření na další města a regiony. 5

7 Pilotní list č.4 Dopravní informační stojany použitelné nevidomými a slabozrakými Ve spolupráci s organizací ROPID - Regionálním organizátorem Pražské integrované dopravy, bude v roce 2003 dokončeno propojení vlakové a autobusové dopravy včetně zobrazení poznámek k vyhledaným spojením. Pro použití informačního stojanu nevidomými bude jeho ovládání prováděno 6-ti tlačítky, umístěnými na těle stojanu nebo povely vysílače nevidomých VPN01. Hlasový výstup v češtině a angličtině bude kombinací namluvených sekvencí s generovaným hlasovým výstupem na reproduktorech, umístěných v těle stojanu. Samoobslužné informační stojany jsou v současnosti využívány na mnoha místech ČR. Software pracuje pod všemi operačními systémy MS Windows a umožňuje vyhledávat optimální spojení až v 6-ti různých kategoriích doprav - autobusové, vlakové, letecké ČSA a v několika MHD. Vyhledávání spojení respektuje samozřejmě časová omezení, umožňuje vyhledávat spojení předchozí i následující. Aktualizovaná data jsou stahována jednotlivými uživateli z internetových stránek Celostátního informačního systému jízdních řádů, garantovaným ČR. Samoobslužné stojany nejsou v současnosti vybaveny žádnými prostředky, umožňujícími jejich nezávislé použití nevidomými a slabozrakými osobami. Přizpůsobení nejnovějších informačních stojanů spolu se softwarem Dopravního Informačního Systému je v současné době navrženo a bylo po připomínkách odsouhlaseno Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS). Řešení pilotního projektu představuje laboratorní vytvoření a otestování převodníku protokolů, naprogramování kombinace hlasového výstupu, plné přeprogramování současného uživatelského rozhraní, namluvení nejpoužívanějších frází a jejich uložení na disk. Místo realizace pilotního projektu: Hlavní město Praha, Masarykovo nádraží případová studie (feasibility study) pilotní projekt Poznámky: Praktické odzkoušení dopravně-informačního stojanu pro nevidomé a slabozraké může být po jednoduchých softwarových změnách aplikováno po celé Evropě. 6

8 Pilotní list č.5 Poskytování informací o dopravním spojení pro nevidomé a těžce zrakově postižené občany Aplikace pro poskytování informací o dopravním spojení provozovaná na internetové adrese bude upravena tak, aby mohla být využívána nevidomými a jinak těžce zrakově postiženými občany. Pro nevidomé a jinak těžce zrakově postižené občany bude upravená aplikace k dispozici na adrese Úpravy budou realizovány v souladu s projektem občanského sdružení Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS) - Blind Friendly Web a standardy vydanými mezinárodním konsorciem W3C, vydávajícím normy v oblasti internetových technologií. Jedná se zejména o úpravy, které povedou k tomu, že každá ze stránek na adrese bude splňovat minimálně následující zásady: všechny grafické objekty sloužící k navigaci mají alternativní popisky vypovídající hodnoty ovládání prvků stránky není vázáno na jeden druh hardwarového vybavení počítače, důležité navigační a ovládací prvky stránky jsou ovladatelné pomocí myši i klávesnice všechny objekty na stránce jsou dostupné bez závislosti na použité technologii (např. JavaScriptová menu, Java applety), v případě výskytu takto nepřístupného objektu stránka obsahuje plnohodnotnou přístupovou alternativu každá buňka tabulky obsahuje pouze ty informace, které spolu logicky souvisí změnu obsahu stránky smí způsobit pouze aktivace nějakého prvku uživatelem u rámů je povoleno rolování (scrolling) a změna velikosti rámu uživateli se nesmí otevírat další okna prohlížeče, aniž by o tom byl informován doplňující popisky textových odkazů mají stejnou informační hodnotu jako samotné odkazy stránka je přístupná i při nastavení různých barevných schémat Windows stránka je přístupná i při ignorování barev na stránce, stylů a velikosti písma barvy písma a podkladu jsou dostatečně kontrastní při použití orientačních prvků, které jsou čistě grafické (IMAGE MAP, některé prvky JavaScriptu apod.) je stránka doplněna o vhodnou alternativu (např. seznam textových odkazů) na stránce je umožněna změna velikosti písma prostředky prohlížeče všechny grafické objekty mají alternativní textové popisky nebo jsou schované na pozadí pomocí CSS hlavní sdělení stránky je vždy na začátku stránky a pokud není, má návštěvník možnost přeskočit stále se opakující navigační část stránka má smysluplný titulek vystihující její obsah jednotlivé formulářové prvky jsou buď opatřeny atributem TITLE, nebo svázány s popiskem pomocí tagu LABEL uživatel je v případě, že odkaz vede na dokument jiného typu než HTML, na tuto skutečnost dopředu upozorněn. 7

9 Místo realizace pilotního projektu: Intrnetová stránka pilotní projekt 8

10 Pilotní list č.6 Clearingové centrum veřejné osobní dopravy Cílem je vytvořit prostředí, které umožní křížové používání bezdotykových čipových karet s nahranou elektronickou peněženkou mezi dopravci, tzn. že zákazník bude mít jen jednu jedinou kartu, kterou bude používat u všech participantů tohoto prostředí. Součástí prostředí je: unifikovaná sada bezpečnostních klíčů umožňující čtení karet vydaných různými dopravci unifikovaná podoba aplikace elektronické peněženky clearingové centrum, které na základě zpracování transakcí z jednotlivých akceptačních míst (tj. míst, kde lze elektronickou peněženku dobít či s ní zaplatit) určí, jaké částky si mají jednotliví dopravci přeúčtovat díky tomu, že cestující může zaplatit za jízdu v dopravním prostředku jednoho dopravce elektronickou peněženkou, kterou si nabil u jiného dopravce. Clearingové centrum bude též podporovat různé bezpečnostní mechanizmy (distribuce seznamu zakázaných karet, hlídání návaznosti zůstatků karet vzhledem k transakcím atd.) V pilotním projektu jde o zapojení dvou dopravních společností, které jsou již dnes vybaveny těmito kartami a každý samostatně nabízí možnost nahrát si na ni elektronickou peněženku. Dále jde též o zapojení železnice, která bude figurovat pouze v roli akceptátora elektronických peněženek, nebude tedy umožňovat jejich dobití ani ve vlacích ani na nástupištích. V dnešní době jsou již autobusy jednotlivých meziměstských dopravců v ČR postupně vybavovány strojky, které umožňují akceptaci bezdotykových čipových karet Marine. Tyto karty jsou využívány nejen k realizaci předplatitelských kupónů (měsíční, studentské atd.), ale i k aplikaci elektronické peněženky. Zákazník složí u daného dopravce určitý obnos peněz, za který obdrží bezdotykovou kartu, kterou může v jeho autobusech platit místo hotových peněz. Tato karta mu nabízí i zajímavý systém slev, protože dopravce má zájem získat peníze předem. Navíc si cestující může v místech, kde lze kartou platit, kartu opět dobít. Za současného stavu musí tedy cestující mít pro každého dopravce, v jehož dopravních prostředcích chce platit elektronickou peněženkou, jinou kartu. V prvé řadě je nutné zajistit interoperabilitu na úrovni čtecích zařízení karet Marine, jinými slovy používání jednotných klíčů. Dále vznikne unifikovaná aplikace elektronické peněženky, která bude vzájemně kompatibilní mezi všemi participanty prostředí. Pak bude možné vydávat karty, které lze používat všude. Následně bude stanoven způsob, jak transakce o každém použití karet v jednotlivých zařízení budou přenášena do clearingového centra ke zpracování. Tyto transakce musí obsahovat všechna data od všech participantů a musí být přenesena do stanovené doby od jejich vzniku. Data budou následně v clearingovém centru zpracována ze dvou hledisek: určení částek, které si jednotliví dopravci dluží mezi sebou (nutnost vzájemného rozúčtování tržeb vznikne křížovým používáním karet tj. byly dobity u jiného dopravce, než kde byly použity pro jízdu) 9

11 identifikace podezřelých karet, např.takových, kterých nenavazují jednotlivé zůstatky transakce na sebe a jde tedy pravděpodobně o pokus o neoprávněnou manipulaci s kartou Nakonec bude vytvořen mechanizmus, jak si dopravci po zpracování předají peníze. Místo realizace pilotního projektu: Středočeský kraj pilotní projekt implementace 10

12 Pilotní list č.7 Elektronické mýtné v ČR Cílem projektu je navrhnout a zrealizovat vyhovující systém elektronického mýtného pro ČR tak, aby bylo možno odzkoušet jednotlivé navržené funkce na základě možností dostupných technologií na území ČR v návaznosti na další telematické aplikace. Dalším cílem je řešení a testování interoperability elektronického mýtného se sousedními zeměmi, zejména Rakouskem a Německem. Všechny výše uvedené cíle budou řešeny v návaznosti na situaci v EU a na situaci v ostatních státech Visegradu. Další aplikace budou testovány během pilotního projektu, např. on-line navigace, sledování přepravy nebezpečných nákladů, atd. Jednotlivé cíle projektu lze shrnout: popis stávajících přístupů k řešení elektronického mýtného a popis existující legislativy, doporučení a technických řešení, popis možností uplatnění jednotlivých technologií při vývoji a poskytování telematických služeb, návrh systému elektronického mýtného, uzavření partnerství pro tvorbu a provozování systému elektronického mýtného v rámci CONNECT zemí, vývoj softwarových aplikací, návrh pilotního projektu a jeho organizační zajištění implementace pilotního projektu a testování jednotlivých funkcí a parametrů. Místo realizace pilotního projektu: Středočeský kraj návrh pilotního projektu pilotní projekt implementace a testování 11

13 Pilotní list č.8 Dopravně-řídící centrum - Ostrava Pilotní projekt dopravně řídicího centra (DŘC) s krajskou působnosti na MSK (Moravskoslezský kraj) logicky navazuje na podobná řídící centra na trase VI. multimodálního koridoru, kterým bude zajišťována dopravní komunikace mezi regiony a členskými státy a taktéž podpora telematickým informačním systémům v dopravních sítích MSK. Předmětem řešení projektu je integrace stávajících informačních systémů v městských a státních organizacích (dopravní podniky, správci silnic, podniky technických služeb) a následně v dopravních společnostech na území MSK do jednoho místa DŘC. Na tomto řídícím místě bude prováděna správa rozsáhlé databáze dopravních informací od státních a samosprávných orgánů, městských a státních podniků, odkud se budou distribuovat požadovaná data prostřednictvím internetu, operátorů mobilních přístrojů a ostatních informačních systémů všem uživatelům dopravy. Důležitou funkci bude DŘC plnit rovněž v předávání on-line dopravních informací pracovišti integrovaného záchranného systému v Ostravě (Centrum tísňového volání). Zřízením DŘC se rovněž vytváří podmínky pro: zvýšení bezpečnosti městského silničního provozu, zmírnění negativních účinků v dopravě na životní prostředí ve městě, zvýšení efektivnosti dopravy i kapacity na přetížených úsecích, zlepšování kvality poskytovaných služeb v dopravě, zmírnění negativních účinků dopravy na životní prostředí, snižování časových ztrát způsobených kongescemi, zavádění integrovaného systému řízení dopravy ve městech, optimalizace návrhu přestupních uzlů integrované osobní veřejné dopravy a podpora integrovaných systémů osobní veřejné dopravy, telematická podpora rozvoje dopravně-zbožových center v regionech, podpora integrovanému řízení bezpečnosti a ochrany MSK, čímž se naplňuje Regionální operační program MSK pro nové dopravní projekty. V oblasti organizace a řízení dopravy město Ostrava v současné době realizuje rozsáhlý projekt s názvem Automatizovaný systém řízení městského silničního provozu jehož schéma je uvedeno na obrázku v příloze číslo 1. V r byla zprovozněna dohledová ústředna SITRAFFIC WATCH, dalším cílem je budování systému SSZ s preferencí MHD a liniovými koordinacemi, regulace vnější a vnitřní dopravy systémem orientačního dopravního značení, regulace statické dopravy ve vazbě na terminály MHD, další preference veřejné osobní dopravy a její plná integrace. Dopravní zpravodajství ve městě Ostrava je poskytováno odborem dopravy společně s městskou organizací Ostravské komunikace, a.s., na internetové adrese V I. etapě jsou plně funkční sekce parkování, uzavírky a stav ovzduší. V dalších etapách se počítá s rozšířením sekcí námraza (bude v zimním období), krize, doprava a nehody. Většina městských úřadů a organizací používá různorodé informační systémy a aplikace, které nejsou schopné vzájemné výměny dat. Z tohoto důvodu často při přebírání dat musí být 12

14 prováděny zbytečné operace, čímž se zvyšuje čas pro využití dat a také tím dochází k nehospodárnému zacházení s veřejnými finančními prostředky. Integrace informačních systémů v tomto případě je nezbytná, a to nejen pro náš pilotní projekt DŘC, ale rovněž k nové cestě veřejné správy k informační společnosti. Místo realizace pilotního projektu: Moravskoslezský kraj, město Ostrava feasibility study pilotní projekt 13

15 Pilotní list č.9 Systém RDS-TMC Prvním cílem řešení navrženého projektu je realizace pilotního projektu přes-hraniční spolupráce a výměny dat pro účely jejich poskytování systémem RDS/TMC s následujícími parametry řešení: specifikace pilotní oblasti mezi ČR a Rakouskem, ČR a Německem, pilotní odzkoušení výměny a synchronizace RDS/TMC zpráv - synchronizace informací v tomto kontextu znamená vytvoření navazujících lokalizačních tabulek a poskytování jednotných kódů událostí na obou stranách hranic regionů, což klade nároky na výměnu informací mezi jednotlivými operátory systému RDS/TMC. Druhým cílem řešení je příprava a realizace praktické implementace RDS/TMC systému s následujícími parametry řešení: tvorba ekonomického modelu, který umožní postupnou implementaci systému RDS/TMC na území ČR s konkrétní účastí jednotlivých soukromých i veřejných organizací, implementace systému RDS/TMC v ČR. Místo realizace pilotního projektu: Oblast státních hranic mezi ČR a Rakouskem, ČR a Německem. Květen 2004 specifikace dvou pilotních projektů řešících synchronizaci RDS/TMC informací mezi Českou republikou a Rakouskem případně mezi Českou republikou a Německem Červen 2004 tvorba ekonomického záměru provozování systému RDS/TMC v ČR, identifikace možných zdrojů příjmu, stanovení nákladů na provoz systému a řešení obchodních a právních vztahů mezi jednotlivými subjekty zahrnutými do projektu. Září 2004 pilotní projekt systému RDS-TMC ve vybraných částech ČR zejména v příhraničních oblastech a ověření synchronizace informací mezi jednotlivými regiony Implementace systému RDS/TMC ve vybraných částech ČR s ohledem na vytvořený ekonomický záměr 14

16 Pilotní list č.10 Informační systém pro přepravu nebezpečných nákladů Prvním cílem řešení je realizace feasibility study praktického nasazení systému pro sledování a řízení přepravy nebezpečných nákladů s následujícími parametry: Popis existujících systémů v jednotlivých zemí (ČR, Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo) a analýza možností jejich vzájemného propojení Specifikace podmínek pro pilotní ověření systému pro monitorování a řízení přepravy nebezpečných nákladů na trasách: o Drážďany-Praha-Brno-Vídeň/Bratislava (Německo, ČR, Rakousko, Slovensko) o Brno-Olomouc-Ostrava-Katowice/Žilina (ČR, Polsko, Slovensko) Příprava pilotního projektu na základě výše uvedených informací Druhým cílem je realizace pilotního projektu přes-hraniční spolupráce a výměny dat pro účely jejich využití s následujícími parametry řešení. Realizace pilotního projektu na dvou trasách s využitím stávajících systémů: o Drážďany-Praha-Brno-Vídeň/Bratislava (Německo, ČR, Rakousko, Slovensko) o Brno-Olomouc-Ostrava-Katowice/Žilina (ČR, Polsko, Slovensko) Pilotní odzkoušení výměny a synchronizace zpráv mezi regionálními systémy sledujícími přepravu nebezpečných nákladů - synchronizace informací v tomto kontextu znamená jednotnou metodiku popisu nebezpečných nákladů, jednotné digitální mapy (přesnost, atributy), jednotný popis událostí (nehoda, atd.), atd., což klade nároky na výměnu informací mezi jednotlivými subjekty účastnící se přepravy nebezpečných nákladů Vyhodnocení pilotního projektu z hlediska přínosů a výdajů a doporučení následných kroků pro praktickou implementaci Místo realizace pilotního projektu: Moravskoslezský kraj, město Ostrava 2004 popis existujících systémů případně řešených projektů v zemích, jež se budou účastnit pilotního projektu (ČR, Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo), specifikace 15

17 podmínek pro pilotní ověření systému pro monitorování a řízení přepravy nebezpečných nákladů na vybraných trasách a příprava pilotního projektu 2005 realizace pilotního projektu na dvou vybraných trasách pilotní odzkoušení výměny a synchronizace zpráv mezi regionálními systémy sledujícími přepravu nebezpečných nákladů 2006 vyhodnocení parametrů pilotního projektu 16

18 Pilotní list č.11 Systém tísňového volání (E-CALL) Prvním cílem řešení je realizace feasibility study praktického nasazení systému tísňového volání v ČR s následujícími parametry: Popis existujících systémů a evropských standardů Specifikace podmínek pro pilotní ověření systému v ČR v oblasti Centra tísňového volání Ostrava a následně Centra tísňového volání Moravskoslezského kraje Příprava pilotního projektu na základě výše uvedených informací Druhým cílem je realizace pilotního projektu a praktické odzkoušení funkčnosti navrženého systému s následujícími parametry Pilotní projekt bude realizován v Centru tísňového volání ve městě Ostrava, kde je odpovídající technické vybavení, existující digitální mapové podklady, atd. dle dostupných Evropských norem (tím bude zajištěna interoperabilita s ostatními zeměmi) V rámci pilotního projektu budou testovány jednotlivé případy tísňového a nouzového volání jako je např.: o nehoda automobilu detekovaná vozidlovými senzory o ruční vyvolání funkce tísňového volání mobilním telefonem o hromadné volání několika účastníků nehody o atd. Vyhodnocení pilotního projektu z hlediska technických parametrů: o Sledování a vyhodnocení přesnosti určení polohy v jednotlivých situacích určených pomocí sítě mobilních operátorů o Sledování systémových parametrů systému tísňového volání, zejména času odezvy v jednotlivých situacích, bezpečnosti a spolehlivosti předání tísňové informace centru, atd. Doporučení následných kroků pro praktickou implementaci Místo realizace pilotního projektu: Moravskoslezský kraj, město Ostrava Květen 2004 popis existujících systémů a norem týkajících se systému tísňového volání 17

19 Září 2004 specifikace podmínek pro pilotní ověření systému tísňového volání v ČR Prosinec 2004 příprava pilotního projektu realizace pilotního projektu ve městě Ostrava a v Moravsko-slezském kraji 2006 vyhodnocení parametrů pilotního projektu jak po stránce technické tak i organizační 2006 doporučení následných kroků pro praktickou implementaci systému implementace 18