Udržitelná doprava v evropských městech 17. leden 2012, Ostrava!!! Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.

Transkript

1 Udržitelná doprava v evropských městech 17. leden 2012, Ostrava!!! Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info

2 Centrum pro efektivní dopravu Think-tank pro rozvoj veřejné dopravy Mise: vysoká rychlost a švýcarský přístup = VRT Takt Celostátní IDS Komfortní přestupní terminály Aktivity Vydávání publikací Pořádání konferencí Organizace exkurzí Konzultace pro veřejnou správu

3 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy Používá-li člověk alespoň jeden prostředek VD, je dobrá šance, aby zůstal v systému Podmínky: Tarifní integrace ein ticket für alles Dopravní integrace ideálně ITG Prostorová integrace komfortní přestupní terminály Marketingová (informační) integrace

4 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy Švýcarsko Vlak bus MHD loď lankovka 250 dopravců celostátně Předplatní jízdenky 48% obyvatel 16+ HalbTax Abo, GA ( paušál ), SwissPass Integrální taktový jízdní řád celosíťově od roku 1982 Odjezdy vždy ve stejnou minutu Všesměrové přípoje v uzlech Interval v dálkové dopravě 30 min., v regio 15 min. Regulovaná konkurence

5 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy všechny vlaky v taktu Rychlovlaky TGV, ICE ad. jsou na území Švýcarska součastí standardní dopravní obsluhy včetně tarifu

6 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy přestupy bez námahy

7 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy přestupy bez námahy

8 Cíl 2: Konkurenceschopná dálková doprava S rychlými vlaky přestanou být lidi nuceni trávit hodiny řízením Podmínky konkurenceschopnosti: Cestovní doba srovnatelná s IAD/letadlem Vlakem 2x rychleji než autem a 2x pomaleji než letadlem Doba čekání na spoj = max. polovina jízdní doby Přestupy bez čekání ITG Cenová výhodnost oproti IAD Spojení z centra do centra

9 Cíl 2: Konkurenceschopná dálková doprava rychlá železnice Modernizované tratě pro rychlost a nové, vysokorychlostní tratě pro rychlost 300+ km/h Francie Paříž Lyon 427 km 1:59 Španělsko Barcelona Madrid 621 km 2:30-3:10 Německo Norimberk Mnichov 171 km 1:06

10 Cíl 2: Konkurenceschopná dálková doprava rychlá železnice

11 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava Nejlepším řešením parkování ve městě je přijet do něj vlakem Principy: Páteří je (pří)městská železnice Mimo město P+R a návazné autobusy Ve městě spolupráce, ne konkurence s MHD Příma obsluha centra (nejlépe vč. historického jádra) Diametrální (průjezdné) linky Obsluha letiště

12 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava - Mnichov, SRN

13 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava - Mnichov, SRN

14 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava - Mnichov, SRN park. míst na P+R

15 Cíl 4: Zklidněná městská doprava Vyloučení aut z center měst prospívá (mj.) obchodním aktivitám. Principy: Regulace vjezdu aut dopravně-stavebními opatření a mýtným Komfortní přestupní terminály (i čistě v rámci MHD) Obsluha centra včetně historického jádra podzemní i povrchovou VD Priorita elektrické trakce MHD (viditelnost sítě) Preference provozu MHD, ideálně segregace, MÚK

16 Cíl 4: Zklidněná městská doprava Kvalitní terminál musí umožnit přestup suchou nohou Bern, Švýcarsko

17 Cíl 4: Zklidněná městská doprava Tramvaje jsou schopny zajistit kapacitní dopravu i ve stísněných podmínkách historických center Sevilla, Španělsko

18 Cíl 4: Zklidněná městská doprava Podzemní garáž pro kola v bývalém podchodu pod 4pruhovou, nyní zklidněnou komunikací Basilej, Švýcarsko

19 Situace v ČR před rokem 1989 Kopírování individuálního motorismu od západního světa jen později a pomaleji Výstavba dálnic, zejména D1 a D2 jako páteře páteře silniční dopravy železniční trať o 50 km delší Výstavba kapacitních silničních systémů velkých měst V Praze sice budováno metro, ale nevhodně propojené s železnicí, místy si konkurující

20 Situace v ČR před rokem 1989 Zaostalost a zchátralost tratí, stanic, vlaků, nízká kvalita služeb v osobní dopravě V nákladní železniční dopravě orientace na přepravu hromadných substrátů Postupné snižování rychlostí osobních vlaků špatný stav tratí Železniční síť je údajně dokončená nejnovější trať je z roku 1953 dálnice se staví, železnice jen opravuje

21 Zaostalost jen před rokem 1989?

22 Situace v ČR vývoj po roce 1989 absence koncepce rozvoje železniční dopravy velká podpora individuální mobility - ambiciózní koncepce dálnic z roku 1969 dále rozšiřovaná sleduje se cíl konkurence na železnici namísto konkurenceschopnosti železnice silný a úspěšný lobbying ostatních druhů dopravy (zejm. silniční a vodní)

23 Nesrovnatelné zpoplatnění Kategorie Délka (km) Zpoplat něno Kategorie Délka (km) Zpoplat něno Vysokorychlostní tratě Celostátní dráhy ( evropské ) z toho železniční koridory Celostátní dráhy - ostatní 0 - Dálnice a rychlostní silnice % % Silnice 1. třídy ,6 % % z toho typu E % % Silnice II. třídy % Regionální tratě % Silnice III. třídy % Celkem výkonově zpoplatněno jen 2,3 % silniční sítě! (> 3,5 t) Vodní doprava neplatí za dopravní cestu ani spotřební daň

24 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy v ČR řada různých systémů neexistuje celostátní dopravní svaz = neexistuje celostátní jízdní doklad na všechnu VD malá podpora dopravního plánování v legislativě (srv. územní plánování) kraje rozvíjí své samostatné IDS, každý odlišné úrovně zhoršení použitelnosti pro občasné cestující Brno výborná tarifní i dopravní integrace (vč. zrychlených vlaků), funkční dispečink Praha chybí zrychlené vlaky, problém v oddělení od Stč. kraje

25 Cíl 1: Jeden systém veřejné dopravy neregulovaná konkurence na železnici Praha-Ostrava jízdní doba vlaku a auta srovnatelná (nestačí) konkurence 2 dopravců na stejné relaci nekoordinace jízdních řádů neuznávání jízdenek

26 Cíl 2: Konkurenceschopná dálková doprava v ČR nikoliv Dálnice (Rychl. silnice) = ambiciózní koncepce z roku 1969 dále rozšiřovaná Modernizace železnice = pouze 4 tzv. koridory + jednotlivosti, VRT zavrženy Koridory Nesplňují mezinárodní dohody AGC a AGTC Rychlostí nekonkurenceschopné IAD, někdy i bus Nenapojují všechny kraje (J, K, L, H) Chybí objízdné trasy (např. Pardubice Olomouc) Nepřinášejí novou kapacitu někdy i snižují!!! Extrémní dopady na provoz při modernizaci

27

28 Cíl 2: Konkurenceschopná dálková doprava v ČR nikoliv Tratě s nevyhovujícími parametry poplatné možnostem páry Trať Praha Brno delší o cca 50 km Trať Praha Ústí nad Labem delší o 30 km Trať Praha Plzeň Cheb průměrná rychlost po modernizaci 73 (57) km/h Chybí řada spojení, nevyhovující parametry, nedostatečná kapacita Zásadní mýtus: Máme nejhustší železniční síť.

29

30 Tři efekty rychlých tratí pro dopravu v ČR 1. Uvolnění kapacity pro příměstskou dopravu (Praha, Brno, Ostrava, ) a pro nákladní dopravu 2. Obsluha některých sídel linkami odbočujícími z VRT na stávající železniční síť 3. Vytvoření rychlého mostu mezi velkými sídly, který oživí i regionální tratě, i pokud by se do nich neinvestovalo

31

32 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava v ČR značné rezervy Praha spojení s dvěma největšími satelitními městy aglomerace, Kladnem a Mladou Boleslaví, jednokolejné a pomalé není plný průjezdný model chybínapojeníletiště další příměstské tratě nevyhovující (Mělník, Rudná-Beroun, Vrané nad Vltavou) kvůli vytížení koridorů nelze zkracovat interval (v Praze dokonce zpomalení Eska!) Modernizované koridory nemohou pojmout veškeré potřebné vlaky. Nutná segregace dálkové dopravy

33 Cíl 3: Efektivní příměstská doprava v ČR značné rezervy (2) Brno některé tratě v nevyhovujícím stavu chybínapojeníletiště kvůli vytížení koridorů nelze zkracovat interval snaha odsunout nádraží z centra Ostrava blížící se vyčerpání kapacity v úseku Přerov-Brno trať do Opavy pouze jednokolejná a pomalá trať do Frýdku-Mýstku jednokolejná, neelektrizovaná bude napojení letiště první v ČR!

34 Cíl 4: Zklidněná městská doprava v ČR často chybí zájem nebo odvaha není mýtné pro vjezd do center (chybí i legislativa) není žádný funkční systém city-logistiky (souvisí s celkovou nekoncepcí kombinované dopravy) města masívně investují do silniční infrastruktury, málo do veřejné dopravy a prakticky vůbec do železniční - ani drobné investice do zastávek suburbanizace bez obsluhy VD povolování komerčních celků s parkovacími kapacitami, které jsou velkým zdrojem IAD, i v místech s kvalitní VD nedostatečná preference vozidel VD v silnič. provozu často odpor proti rozvoji VD, zejména kolejové

35 Kde vzít prostředky na veřejnou dopravu? 7 mld. CHF (2008) Gotthardský základnový tunel: financován z mýta pro kamiony, spotřební daně a části DPH.