ROZHODNUTÍ. Odůvodnění

Transkript

1 ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pplk. Sochor 27, Prh 7 tel.: , fx: post@uoou.cz, *UOOUX00D4EVH* Čj. UOOU-05185/14-53 ROZHODNUTÍ Předsedkyně Úřdu pro ochrnu osobních údjů jko odvolcí orgán příslušný podle 2, zákon č. 101/2000 Sb., o ochrně osobních údjů o změně některých zákonů, podle odst. 2 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl dne 21. únor 2019 podle ustnovení 152 odst. 6 písm. b) zákon č. 500/2004 Sb. tkto: Rozkld účstník řízení, společnosti se sídlem proti rozhodnutí Úřdu pro ochrnu osobních údjů čj. UOOU-05185/14-47 ze dne 14. listopdu 2018, se zmítá npdené rozhodnutí se potvrzuje. Odůvodnění Správní řízení pro podezření ze spáchání správního deliktu podle 45 odst. 1, 3 zákon č. 101/2000 Sb., o ochrně osobních údjů o změně některých zákonů, bylo zhájeno dne 28. květn 2014 doručením oznámení účstníkovi řízení, společnosti, se sídlem (dále jen účstník řízení ), to n podnět tehdejšího předsedy Úřdu pro ochrnu osobních údjů (dále jen Úřd ) RNDr. Igor Němce. Následně n zákldě provedeného dokzování shromážděného spisového mteriálu vydl správní orgán prvního stupně dne 30. července 2014 rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-13, podle něhož se účstník řízení dopustil správního deliktu uvedeného v ustnovení 45 odst. 1, 3 zákon č. 101/2000 Sb., to tím, že v souvislosti se zveřejněním informcí o odposlechu záznmu telekomunikčního provozu informcí získných z odposlechu záznmu telekomunikčního provozu uskutečněného ( zveřejnil v deníku prostřednictvím zprvodjského portálu údje, které byly blíže specifikovány v předmětném rozhodnutí. Tímto jednáním dle správního orgánu prvního stupně porušil účstník řízení povinnost stnovenou v 8c zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), podle

2 které nikdo nesmí bez souhlsu osoby, jíž se tkové informce týkjí, zveřejnit informce o nřízení či provedení odposlechu záznmu telekomunikčního provozu podle 88 trestního řádu nebo informce z něj získné, údje o telekomunikčním provozu zjištěné n zákldě příkzu podle 88 trestního řádu, nebo informce získné sledováním osob věcí podle 158d odst. 2 3 trestního řádu, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby nebyly-li použity jko důkz v řízení před soudem. Z tento správní delikt byl účstníkovi řízení uložen pokut ve výši Kč. Účstník řízení podl proti tomuto rozhodnutí rozkld, který byl rozhodnutím předsedy Úřdu čj. UOOU-05185/14-20 ze dne 26. září 2014 zmítnut. Uvedené rozhodnutí předsedy Úřdu posléze účstník řízení npdl správní žlobou, kterou zmítl Městský soud v Prze (dále jen městský soud ) svým rozsudkem čj. ze dne 9. srpn Proti tomuto rozsudku městského soudu všk účstník řízení podl ksční stížnost, n jejímž zákldě Nejvyšší správní soud svým rozsudkem čj. ze dne 3. květn 2018 zrušil jk rozsudek městského soudu ze dne 9. srpn 2017, čj. tk rozhodnutí předsedy Úřdu čj. UOOU-05185/14-20 ze dne 26. září 2014 věc vrátil Úřdu k dlšímu řízení. Svoje rozhodnutí Nejvyšší správní soud zdůvodnil především tím, že jk Úřd, tk městský soud nedosttečně roztřídil informce obsžené v publikovných článcích s ohledem n rozsh zveřejnění přípustný ve smyslu 8d trestního řádu, který by ve svém důsledku vedl k modifikci rozshu deliktního jednání účstník řízení. Návod k této modifikci dl Nejvyšší správní soud v bodu 42 příslušného rozsudku s tím, že je nutné zejmén chránit soukromí osob, n které se vzthovlo sledování nřízené, tedy pní pn pní, vůči nimž byl obsh informcí podle Nejvyššího správního soudu ž znevžující (jednlo se o částečný obsh článku, který Nejvyšší správní soud specifikovl pod bodem 39 písm. b) svého rozsudku). Jsnou převhu ochrny soukromí nd veřejným zájmem pk sptřovl Nejvyšší správní soud u článku, který specifikovl v bodě 39 písm. f) svého rozsudku, neboť se dle jeho názoru jednlo o komunikci soukromého obshu. Celkově pk k této otázce Nejvyšší správní soud shrnul, že nelze upřít převhu veřejného zájmu n zveřejnění informcí tm, kde tyto informce seznmují veřejnost s tím, že předsed vlády byl při svém mocenském rozhodování relevntně ovlivňován osobou, jíž tkové jednání formálně vzto nepříslušelo, že tto osob komunikovl s prcovníky zprvodjských služeb ve věcech svého soukromého zájmu týkjícího se premiér. Úplné zveřejnění odposlechů záznmů telekomunikčního provozu tk bylo problemtické bylo nmístě rozsh informcí omezit, le pokud se tk nestlo, bylo n žlovném jeho předsedovi, by tyto informce roztřídili zodpovědně se zbývli tím, v jkém rozshu bylo zveřejnění těchto informcí přípustné ve smyslu 8d trestního řádu. Totéž měl učinit i městský soud. Stěžovtelce tk lze v podsttné míře přisvědčit v tvrzení o nesprávném právním posouzení věci ve smyslu 103 odst. 1 písm. ) s. ř. s. 2/10

3 V návznosti n předmětný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydl odvolcí orgán Úřdu rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-31 ze dne 14. červn 2018, kterým rozhodnutí správního orgánu prvního stupně čj. UOOU-05185/14-13 ze dne 30. července 2014 zrušil věc vrátil k novému projednání. Dne 18. července 2018 vydl správní orgán prvního stupně rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-38, kterým byl účstník řízení uznán vinným ze spáchání přestupku podle 45 odst. 1, 3 zákon č. 101/2000 Sb., neboť porušil zákz zveřejnění osobních údjů, to tiskem veřejně přístupnou počítčovou sítí. Tohoto se dopustil tím, že zveřejnil informce získné z odposlechu záznmu telekomunikčního provozu uskutečněného v deníku prostřednictvím zprvodjského portálu. Z tento přestupek (pozn. dle 5 zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti z přestupky řízení o nich se správní delikty právnických osob oznčují od 1. července 2017 jko přestupky) byl účstníkovi řízení uložen pokut ve výši Kč v návznosti n změnu rozshu výroku rozhodnutí. Toto rozhodnutí účstník řízení posléze npdl řádným rozkldem. N zákldě tohoto rozkldu odvolcí orgán rozhodnutí správního orgánu prvního stupně čj. UOOU-05185/14-38 ze dne 18. července 2018 zrušil vrátil věc k novému projednání s tím, že správní orgán prvního stupně měl nejprve znovu provést test proporcionlity s ohledem n poždvek Nejvyššího správního soudu uvedený v bodě 41 rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018: Test proporcionlity správní orgán musí provést konkrétně ve vzthu ke všem dotčeným osobám ke všem informcím. následně rozhodnout ohledně snkce, resp. jejího poměrného snížení. Následně správní orgán prvního stupně vydl dne 14. listopdu 2018 ve věci nové rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-47 (dále npdené rozhodnutí ). Správní orgán prvního stupně provedl opětovně změnu rozshu výroku rozhodnutí, konkrétně výroku I. písm. ) ž c) v návznosti n znovu provedený test proporcionlity ve vzthu ke zveřejněným informcím. Došlo též opětovně ke změně výše uložené snkce, která byl oproti předchozímu rozhodnutí snížen o částku Kč. Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně pk podl účstník řízení řádný rozkld, doručený Úřdu prostřednictvím dtové schránky dne 28. listopdu Účstník řízení v rozkldu nvrhl npdené rozhodnutí zrušit řízení zstvit, eventuálně rozhodnutí zrušit věc vrátit k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně. Nmítl nesprávné právní posouzení věci rozhodnutí npdl v plném rozshu tj. ve všech jeho výrocích, to pro jeho údjný rozpor s právními předpisy nesprávnost. Účstník řízení předně tvrdil, stejně jko ve svém předchozím rozkldu, že informce získné z odposlechů záznmů telefonního provozu, které jsou předmětem správního řízení, byly zveřejněny v souldu s 8d zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Test proporcionlity byl dle účstník řízení proveden povrchně, niž by správní orgán prvního stupně u článků uvedených v bodě I. písm. ) ž c) výroku npdeného rozhodnutí uvedl, jkými úvhmi došel ke svému závěru, což povžovl z jednání v rozporu s rozhodnutím předsedkyně Úřdu i soudů. Účstník řízení je toho názoru, že správní orgán prvního stupně při testu proporcionlity nedosttečně přihlédl ke skutečnosti, že jím 3/10

4 zveřejněné informce byly veřejnosti již známy jejich soukromý chrkter je tk znčně oslben. V návznosti n tuto skutečnost účstník řízení opětovně uvedl, že informce o, jkož i informce o oznčování slovy, byly zveřejněny již dříve. V této souvislosti poukázl účstník řízení n rozsudek městského soudu čj. ze dne 2. říjn 2017, jímž bylo zrušeno rozhodnutí předsedy Úřdu čj. UOOU-01670/14-17 ze dne 23. červn 2014, týkjící se zveřejnění vide. Městský soud v přípdě posuzování míry záshu do soukromí reflektovl mimo jiné též skutečnost, že některé ve videu zveřejněné informce byly veřejnosti již známé. Účstník řízení dále konsttovl, že o nebyl uveden žádná soukromá informce. Skutečnost, že v prcovní době z peníze dňových popltníků sledovl své kolegy, je informcí, n jejímž zveřejnění je dle účstník řízení veřejný zájem. V přípdě nebylo dle účstník řízení uvedeno, která z informcí je soukromého chrkteru, neboť on tm žádnou nesptřuje zároveň je přesvědčen, že v přípdě článku uvedeného pod bodem I. písm. ) výroku npdeného rozhodnutí je dán veřejný zájem ve vzthu k možnému zneužívání zprvodjských služeb. K článku uvedenému pod bodem I. písm. d) výroku npdeného rozhodnutí pk účstník řízení uvedl, že části SMS zpráv jsou vytrženy z kontextu, neboť z celé komunikce je zřejmé, že se týká upltnění vlivu n premiér obszování vysoké státní funkce. K článku pod bodem I. písm. e) výroku npdeného rozhodnutí pk uvedl účstník řízení tutéž rgumentci. Dále účstník řízení správnímu orgánu prvního stupně vytkl, že nezohlednil skutečnost, že od zveřejnění článků uplynuly více než čtyři roky žádná z osob se n účstník řízení neobrátil s žádostí směrující k ochrně práv n soukromí. Tuto skutečnost nezohlednil správní orgán prvního stupně ni při ukládání snkce. Závěrem svého rozkldu účstník řízení nmítl vnitřní rozpornost npdeného rozhodnutí, když konsttovl, že není zjevné, proč byly ve výroku rozhodnutí oznčeny i psáže ze zveřejněných článků, u kterých dle svého názoru dostál příslušným nárokům n něj kldeným, tedy když zveřejnil prfrázi obshu odposlechů, viz npř. psáže v bodě I. písm. d) e) výroku npdeného rozhodnutí. Odvolcí orgán přezkouml npdené rozhodnutí v celém rozshu včetně procesu, který předcházel jeho vydání, především se zbývl rgumentcí účstník řízení. V této souvislosti povžuje odvolcí orgán z nezbytné především konsttovt, že účstník řízení v zásdě pouze opkuje rgumenty, které již byly vypořádány jk v rámci správního řízení, tk v rámci řízení soudního, přičemž správní orgán prvního stupně je při své rozhodovcí činnosti v souldu s 78 odst. 5 zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v jeho rozsudku. Rovněž pk byl vázán rozhodnutím předsedkyně Úřdu čj. UOOU-05184/14-44 ze dne 19. říjn 2018, kterým bylo předchozí rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušeno věc byl vrácen k novému projednání. V kontextu těchto rozhodnutí pk odvolcí orgán přezkoumávl jk obsh jednotlivých výroků npdeného rozhodnutí, tk jejich odůvodnění. 4/10

5 Ohledně účstníkem řízení nmítného povrchně provedeného testu proporcionlity u článků uvedených v bodě I. písm. ) ž c) výroku npdeného rozhodnutí odvolcí orgán uvádí, že správní orgán prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí týkjícího se výše uvedených výroků, dosttečně zdůvodnil, zveřejnění kterých informcí v jkém rozshu povžuje z zásh do práv n ochrnu osobních údjů, neboť u nich převžuje právo n ochrnu soukromí dotčených osob nelze tedy dovodit převhu veřejného zájmu nd zveřejněním těchto informcí. Správní orgán prvního stupně ve výroku npdeného rozhodnutí uvedeném pod bodem I. písm. ) týkjícího se článku s názvem ze dne 20. květn 2014 ponechl pouze ty části článku, které se dotýkjí soukromí sledovných osob, konkrétně pní. Přepis konverzce s ( ) byl z výroku rozhodnutí vypuštěn. Správní orgán prvního stupně tk postupovl v souldu s poždvky odvolcího orgánu uvedenými v rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-44 ze dne 19. říjn 2018 s poždvky Nejvyššího správního soudu uvedenými v bodě 42 rozsudku čj. ze dne 3. květn Nejvyšší správní soud zde uvedl, že je u tohoto článku zřejmá převh zájmu n ochrně soukromí u těch osob, n něž se sledování vzthovlo (, vůči nimž byl obsh místy dokonce znevžující. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že sporné je dotčení ktérů odposlechů v tomto článku, jimiž byli přičemž předmětem odposlechu záznmu telekomunikčního provozu bylo její úkolování zprvodjských služeb soukromým sledováním. Vzhledem ke skutečnosti, že některé konverzce se zprvodjci týkjící se soukromí dotčených (sledovných) osob nebylo možné vypustit z výroku rozhodnutí, kde byli zmíněni i ktéři odposlechů, to s ohledem n zchování celistvosti tkových konverzcí, zvolil správní orgán prvního stupně ve výroku npdeného rozhodnutí formulci ve vzthu k (informcím), by bylo ptrné, ve vzthu, k jkým subjektům byl spáchán předmětný přestupek. V odůvodnění npdeného rozhodnutí, které se týká tohoto výroku, pk správní orgán prvního stupně uvedl, že část textu článku, je vůči osobě pní, pn pní místy ž znevžující, proto zde nelze dovodit převhu veřejného zájmu nd právem n ochrnu soukromí těchto tří osob. Správní orgán prvního stupně uvedl, že Přezdívky, kterými jsou oznčovány v doslovném přepisu komunikce postupy použité vůči těmto osobám ze strny dlších osob, jsou hrubě urážlivé význmně nrušují jejich soukromí, to i bez toho by došlo k jejich zveřejnění. Tuto skutečnost nevzl účstník řízení vůbec v potz pro účely brvitého dokreslení svého titulku je použil, niž by doslovný přepis se všemi detily byl nezbytný k objektivnímu informování veřejnosti o neklých prktikách užívných prcovníky zprvodjské služby. Z výše uvedeného je tedy ptrné, jkými úvhmi se správní orgán při testu proporcionlity, který provedl v souldu se závěry Nejvyššího správního soudu uvedenými v rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018, řídil. Je zřejmé, že správní orgán prvního stupně zkouml obsh serióznost zveřejněné informce (krok vhodnosti), tedy, zd byl zveřejněn seriózním způsobem, nebo nopk, zd se snžil vyvolt spíše senzci či popst osobu ryze negtivním způsobem, když konsttovl, že doslovný přepis odposlechů (komunikcí) se všemi detily použil účstník řízení pro dokreslení svého brvitého titulku. Tento fktor testu proporcionlity je zmíněn i v rozsudku Evropského soudu pro lidská práv v rozsudku ve věci Bédt proti Švýcrsku ze dne 29. březn Správní orgán prvního stupně též zhodnotil závžnost záshu do soukromí dotčených osob, (tedy dlšího kroku zkoumného při testu proporcionlity zmíněného v rozsudku Bédt proti Švýcrsku, kdy se jedná o fktor 5/10

6 přiměřenosti, by následně bylo možno zhodnotit proporcionlitu v užším slov smyslu v souldu s konstntní judikturou Ústvního soudu), když oznčil části článku vůči těmto osobám místy ž z znevžující, neboť byly tyto osoby hrubě uráženy bylo význmně nrušeno jejich soukromí. Správní orgán prvního stupně zkouml rovněž i míru potřebnosti záshu do práv dotčených osob, když konsttovl, že doslovný přepis komunikcí nebyl nezbytný k objektivnímu informování veřejnosti o neklých prktikách užívných prcovníky zprvodjské služby. Odvolcí orgán v této souvislosti konsttuje, že tkový doslovný přepis komunikcí zveřejněný účstníkem řízení n internetu, předstvuje vážný zásh do důstojnosti dlších práv dotčených osob, nejen pní le zejmén jejích v té době nezletilých dětí; zveřejnění bylo schopno nrušit zásdním způsobem nejen jejich vzth k otci, le i poznment jejich budoucí citový vývoj. Soukromí dětí jejich zrnitelnost požívá zvláštní ochrnu n úrovni mezinárodní, ústvní i zákonné. V opkovně judikovné snížené ochrně soukromí veřejných činitelů není zmínk (zcel logicky), že by se stejný princip snížené ochrny soukromí upltňovl n jejich děti, v tomto přípdě nezletilé. Odvolcí orgán ovšem podotýká, že v odůvodnění tohoto výroku měl správní orgán prvního stupně též uvést, jké postvení ve společnosti měly dotčené osoby konsttovt, že převh soukromého zájmu plyne i z tohoto jejich postvení. Součsně se měl též blíže vyjádřit k obshu jednotlivých konverzcí v kontextu (z účelem) zdůvodnění převhy soukromého zájmu s ohledem n tento obsh. Ohledně bodu I. písm. b) výroku npdeného rozhodnutí, který obshuje přepis části článku nzvného ze dne 21. květn 2014, který se týká výhrdně komunikce s její popisující průběh sledování jehož zveřejněním byl spáchán přestupek týkjící se záshu do soukromí, pn pní, nutno konsttovt, že správní orgán prvního stupně v souldu s poždvky odvolcího orgánu, uvedenými v rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-44 ze dne 19. říjn 2018 s poždvky Nejvyššího správního soudu, uvedenými v bodě 42 rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018, z předmětného výroku rozhodnutí vypustil část informcí vzthující se k pnu ( ). Nejvyšší správní soud ohledně informcí uvedených v tomto článku uvedl, že lze shledt převhu veřejného zájmu jen ve vzthu ke komunikci s neboť se týká sledování osob zprvodjskou službou; oproti tomu v dlší části obshující komunikci s její nelze shledt veřejný zájem vůbec. Je tedy zcel evidentní, že správní orgán prvního stupně, co se týče rozshu předmětného výroku, postupovl v souldu s právním názorem Nejvyššího správního soudu. V odůvodnění npdeného rozhodnutí týkjící se této části výroku pk správní orgán prvního stupně uvedl, že Ani v tomto přípdě nelze přisvědčit názoru účstník řízení n převze zájmu veřejnosti při získávání těchto informcí. Dotčenou osobou tk je v tomto přípdě nikoliv pouze, le tké její sledovné osoby, kdy zájem n ochrně jejich soukromí jednoznčně převáží. Správní orgán dle pokynu odvolcího orgánu vyhodnotil část článku obshující komunikci mezi z výroku rozhodnutí vypustil z důvodu převhy veřejného zájmu následující věty: Nopk informci o tom, že vozí do práce, která 6/10

7 jednoznčně nznčuje existenci jiných než prcovních vzeb mezi těmito osobmi, je nutno povžovt z zshující do soukromí. Stejně tk správní orgán posoudil zveřejnění informce o nonymní SMS zprávě o údjném vzthu s jiným mužem. Převhu veřejného zájmu n sdělení těchto informcí obsžených v této části článku tedy nelze sptřovt. Vzhledem k rozshu obshu článku odvolcí orgán shledl toto zdůvodnění předmětného výroku rozhodnutí správním orgánem prvního stupně z plně dostčující, neboť přiměřeně reflektovlo jk postvení těchto osob, tk obsh zveřejněných informcí, kterými se správní orgán prvního stupně řídil při plikci testu proporcionlity ohledně posuzování veřejného zájmu n sdělení informcí, které jsou obshem dotčeného výroku rozhodnutí. Ohledně bodu I. písm. c) výroku npdeného rozhodnutí, který se týká části článku, ze dne 21. květn 2014, jehož zveřejněním byl spáchán přestupek ve vzthu k soukromí, pn pní, je zřejmé, že správní orgán prvního stupně opět postupovl v souldu s poždvky odvolcího orgánu uvedenými v rozhodnutí čj. UOOU-05185/14-44 ze dne 19. říjn 2018 s poždvky Nejvyššího správního soudu uvedenými v bodě 42 rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018, který konsttovl, že hodnocení tohoto článku odpovídá hodnocení článku uvedenému pod bodem I. písm. b) výroku npdeného rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně totiž z předmětného výroku rozhodnutí vypustil část informcí vzthující se k pnu. V odůvodnění tohoto výroku pk uvedl, že zveřejnění této části článku vyhodnotil správní orgán (s odkzem n odůvodnění obsžené v předchozím odstvci) jko porušení zákzu zveřejnění, n které nelze vztáhnout výjimku podle 8d odst. 1 trestního řádu. S ohledem n odkz správního orgánu prvního stupně n odůvodnění bodu I. písm. b) výroku npdeného rozhodnutí uvedené výše, povžuje odvolcí orgán tkovéto odůvodnění výroku rozhodnutí z plně dostčující. K námitce účstník řízení, že části SMS zpráv uvedené v bodě I. písm. d) výroku npdeného rozhodnutí jsou vytržené z kontextu, odvolcí orgán uvádí, že správní orgán prvního stupně postihl účstník řízení pouze z zveřejněné části článku, které byly vyhodnoceny jko porušující právní povinnosti účstník řízení. Tuto skutečnost pk účstník řízení mylně oznčuje z vytržení z kontextu. Ohledně účstníkem řízení nmítnému dřívějšímu zveřejnění některých informcí uvedených v článku týkjících se vzthu, odvolcí orgán odkzuje n vyjádření Nejvyššího správního soudu, uvedené v bodě 45 rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018, kdy soud konsttovl následující: Je tedy zjevné, že účstník řízení názor Nejvyššího správního soudu nebere v potz, neboť ve svých rozkldech rgumentuje zveřejněním informcí veřejnosti známých 7/10

8 opkovně. Vzhledem k výše uvedenému pokládá odvolcí orgán předmětný rgument účstník řízení z irelevntní. Rozsudek městského soudu čj. ze dne 2. říjn 2017, který účstník řízení zmiňuje v souvislosti s oslbením soukromého chrkteru zveřejňování informcí, které jsou veřejnosti již známy, se týkl mteriálně odlišné věci, přičemž kždý přípd je nutno posuzovt individuálně v kontextu skutečností relevntních pro posouzení soudem projednávného skutku. Ve výše citovném rozsudku, který se týkl přípdu zveřejnění videozáznmu zdržení městský soud konsttovl, že n zveřejnění informce byl dán silný veřejný zájem, neboť policie byl vystven kritice z nedekvátnost postupu při zdržování Jk výslovně městský soud uvedl, hrozil vážná ztrát důvěry v policii, která v demokrtickém právním státu má zjišťovt nestrnné dodržování právních předpisů je předním vykonvtelem monopolu státní moci n používání síly. Městský soud dále konsttovl, že důvěr ve státní orgány zejmén policii je pro fungování demokrtického právního státu klíčová, neboť Pokud veřejnost ztrtí důvěru, že policie postupuje nestrnně s respektem k právům osob, mohlo by to mít dlekosáhlé důsledky pro fungování právního státu. Policie n obvinění ohledně nedekvátnosti postupu při zdržování regovl skrze opkovná slovní písemná vyjádření, všk kritik jejího postupu přetrvávl. Z nedekvátnosti postupu policii obviňovl i. Aby důvěr v policii nebyl dále snižován, rozhodl se policie zveřejnit video ze zdržování Městský soud proto konsttovl, že zveřejnění vide sledovlo veřejný zájem 8d odst. 1 trestního řádu mohl být zákonným podkldem pro jeho zveřejnění. Po provedeném testu proporcionlity pk dospěl městský soud k závěru, že zásh do soukromí nebyl velký oproti sledovnému legitimnímu cíli, který měl velký význm. V kontextu posuzování míry záshu do soukromí - z hledisk jeho negtivního dopdu, pk městský soud konsttovl, že některé zveřejněné informce byly již všeobecně známé (npříkld, že byl zdržen). Městský soud též uvedl, že způsob zveřejnění informce nebyl nijk skndlizující, le došlo k němu seriózním způsobem v kontextu informování o záležitosti velkého veřejného zájmu zveřejnění nemělo negtivní dopd n probíhjící trestní řízení. Jk již bylo uvedeno výše, byl v dném přípdě splněn i podmínk nezbytnosti dného záshu do soukromí dotčených osob, jkožto jeden fktorů testu proporcionlity plikovného při kolizi práv n informce záshu do soukromí osob, neboť kritik policie přetrvávl i přes její opkovná slovní písemná vyjádření. Jk je ptrno z výše uvedeného, veřejný zájem n zveřejnění záběrů ze ztýkání převážil nd zájmem n ochrně jejího soukromí městský soud tk konsttovl, že v dném přípdě žlobce přestupek nespáchl, neboť nebyl nplněn mteriální stránk přestupku. V posuzovném přípdě zveřejnění informcí o odposlechu záznmu telekomunikčního provozu informcí získných z odposlechu záznmu telekomunikčního provozu uskutečněného které zveřejnil účstník řízení v deníku prostřednictvím zprvodjského portálu, všk Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že úplné zveřejnění odposlechů záznmů telekomunikčního provozu by bylo problemtické bylo nmístě rozsh informcí omezit. Toto konsttování tk smo o sobě vylučuje přijetí závěru ohledně nenplnění mteriální stránky přestupku podle 45 odst. 1, 3 zákon č. 101/2000 Sb. 8/10

9 Co se týče rgumentu účstník řízení, že správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí nezohlednil skutečnost, že od zveřejnění článků uplynuly více než čtyři roky žádná z osob se n účstník řízení neobrátil s žádostí směřující k ochrně práv n soukromí, odvolcí orgán konsttuje, že ni v této věci účstník řízení nerespektuje názor Nejvyššího správního soudu v dné věci vyjádřený v rozsudku čj. ze dne 3. květn V bodě 44 předmětného rozsudku je uvedeno, že: Správní delikt podle 45 odst. 1 zákon o ochrně osobních údjů není vázán n návrh dotčené osoby ni n vyšší míru jejího dotčení; rekce dotčených osob by mohly mít význm rovněž pro úvhu o výši pokuty (jistě je rozdíl, pokud osob dotčená zveřejněním informcí z trestního řízení v důsledku tohoto zveřejnění nbude postvení téměř celebrity, nebo pokud nopk utrpí zdrvotní újmu, nebo je poškozen v osobním životě či v prcovním upltnění). Správní orgán prvního stupně tk mohl s ohledem n výše uvedené vzít míru dotčení subjektů osobních údjů v potz pouze v rámci úvhy ohledně výše pokuty, niž by všk byl k tomuto povinován. Stejně tk je nutno přistupovt k hodnocení bsence domáhání se ochrny soukromí dotčenými osobmi v občnskoprávním řízení, které je n správním řízení nezávislé. Lze tedy konsttovt, že v tomto přípdě správní orgán prvního stupně nepochybil. K rgumentci účstník řízení, že npdné rozhodnutí je rozporné, neboť ve výrocích npdeného rozhodnutí jsou u bodu I. písm. d) e) oznčeny i psáže ze zveřejněných článků, u kterých, dle svého názoru, dostál nárokům n něj kldeným v předchozích rozhodnutích Úřdu, odvolcí orgán konsttuje, že výrok uvedený v bodě I. písm. d) zcel odpovídá právnímu posouzení Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. ze dne 3. květn 2018 uvedenému v bodě 42 (pozn. specifikce jednotlivých článků byl proveden v bodě 39 předmětného rozsudku). Nejvyšší správní soud zde došel k závěru, že článek ze dne 22. květn 2014, obshující částečnou citci osobních rozhovorů zpráv mezi s vyhodnocením osobní podřízenosti, je soukromého obshu tudíž lze přisvědčit převze zájmu n ochrně jejich soukromí. Odůvodnění tohoto výroku shledl odvolcí orgán rovněž jko vyhovující, neboť správní orgán prvního stupně n strně 18 npdeného rozhodnutí uvedl, že zveřejnění tkto konkrétních detilních informcí nebylo nezbytné k dokreslení vlivu n politická rozhodnutí coby tudíž došlo jejich zveřejněním k záshu do soukromí tké těchto dvou osob. Byť se jednlo o osoby veřejného zájmu, není zde nmístě popřít i jejich právo n soukromí způsobem, jkým to učinil účstník řízení. Ohledně výroku uvedeného v bodě I. písm. e) npdeného rozhodnutí, tedy článku ze dne 22. květn 2014, který obshuje popis pěti hovorů zpráv mezi jejichž ráz je převážně osobním řešením jejich konfliktů, z nichž je ovšem zřejmé, že jejich příčinou byl odlišný názor n osobu odvolcí orgán uvádí, že výrok rozhodnutí je formulován v souldu s právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v rozsudku čj. ze dne 3. květn Nejvyšší správní soud v bodě 42 tohoto rozsudku uvedl, že ohledně obshu článku by bylo možno provést úvhu stejně jko ohledně obshu článku uvedeném v bodě I. písm. d) výroku, ovšem s tím, že zde je výrzněji zřejmý vliv n politická rozhodnutí Dle Nejvyššího správního soudu nelze upřít převhu veřejného zájmu n zveřejnění informcí tm, kde tyto informce seznmují veřejnost s tím, že předsed vlády byl při svém mocenském rozhodování relevntně ovlivňován osobou, jíž tkové jednání formálně vzto nepříslušelo, že tto osob komunikovl s prcovníky zprvodjských služeb ve věcech 9/10

10 svého soukromého zájmu týkjícího se premiér. N zákldě tohoto názoru Nejvyššího správního soudu byl již rozhodnutím správního orgánu prvního stupně čj. UOOU-05185/14-38 ze dne 18. července 2018 z výroku vypuštěn komunikce mezi týkjící se obszení vedení Nejvyššího kontrolního úřdu, ze které bylo zřejmé relevntní ovlivňování n čemž npdené rozhodnutí nic nezměnilo. V této souvislosti ovšem odvolcí orgán upozorňuje, že vyvíjení (byť gresivního) tlku docílení vlivu ve výsledku jsou stále dvě různé situce. Tlk v souvislosti s obszováním pozice prezident Nejvyššího kontrolního úřdu ukzuje, že premiér si nepřestl uvědomovt svoji osobní odpovědnost, která náleží ke klíčové exekutivní funkci, kterou zstávl, nátlku nepodlehl. Z odposlechu vyplývá, že nebyl pro něho problém se premiérství vzdát. Viz odposlech ve 23:54h uvedený ve zmiňovném článku Správní orgán prvního stupně všk v předmětném výroku ponechl SMS zprávu přepis hovoru týkjící se názoru n, ( v letech ), neboť tto komunikce je svým chrkterem primárně soukromá, čkoli se týká veřejně činné osoby. Ze zveřejněných informcí, které jsou obshem výroku uvedeného v bodě I. písm. e) npdeného rozhodnutí, je totiž pouze ptrný odlišný názor n osobu který byl předmětem soukromého prtnerského sporu. Přestože se tedy zveřejněné informce netýkjí pouze ryze soukromých záležitostí, není zde dán převh veřejného zájmu n jejich zveřejnění. Tento závěr je zcel zřejmý i z odůvodnění obshu výroku uvedeného v bodě I. písm. e) npdeného rozhodnutí správním orgánem prvního stupně, kde je konsttováno, že se jedná o přepis soukromé komunikce mezi, přičemž nebyl shledán převžující zájem veřejnosti n zveřejnění tkto konkrétních detilních sporů hádek mezi těmito dvěm osobmi. Správní orgán prvního stupně tedy ohledně odůvodnění této části výroku reflektovl poždvky n něj kldené v rozhodnutí předsedkyně Úřdu čj. UOOU-05184/14-44 ze dne 19. říjn Odvolcí orgán proto neshledl vnitřní rozpor obshu výroku npdeného rozhodnutí uvedeného v bodě I. písm. e) v relevnci n psáž zdůvodnění rozhodnutí citovnou účstníkem řízení v rozkldu. Závěrem tedy odvolcí orgán shrnuje, že rgumentci účstník řízení odmítl, neboť v rozkldem npdeném rozhodnutí shledl pouze dílčí nedosttky v jeho odůvodnění, které všk nezkládjí nepřezkoumtelnost tohoto rozhodnutí. Zároveň po celkovém přezkoumání neshledl ni žádné okolnosti způsobující nezákonnost rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému proto odvolcí orgán rozhodl tk, jk je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se podle ustnovení 91 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, nelze odvolt. Prh 21. únor 2019 otisk úředního rzítk Z správnost vyhotovení: JUDr. Ivn Jnů, v. r. předsedkyně 10/10