Potenciál ČR v klíčových umožňujících technologiích (KETs) Shrnutí. Technologické centrum AV ČR

Transkript

1 Potenciál ČR v klíčových umožňujících technologiích (KETs) Shrnutí Technologické centrum AV ČR

2 Dokument je shrnutím studie Key Enabling Technologies v ČR zpracované Technologickým centrem Akademie věd ČR v roce Studie byla vypracována s podporou MŠMT v projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA (LM ). Na titulní straně je použit obrázek z internetových stránek Science360 National Science Foundation (USA).

3 Klíčové umožňující technologie (KETs) - stručná charakteristika Klíčové umožňující technologie (Key Enabling Technologies, KETs) představují technologie náročné na znalosti s intenzivním VaV a rychlými inovačními cykly vyžadující vysoké kapitálové náklady a vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Tyto technologie se uplatňují v nových produktech náročných na znalosti s vysokou přidanou hodnotou a jsou považovány za základ pro zajištění ekonomického růstu, vytváření nových pracovních míst a posílení evropského hospodářství. KETs jsou výrazně multidisciplinární povahy. Mezi jednotlivými KETs jsou patrné značné překryvy, a lze tedy jen obtížně (a pouze s jistým přiblížením) nalézt přiřazení mezi tříděními využívanými ve statistických indikátorech (vědní disciplíny, hospodářská odvětví, produkty a další odvětvová třídění) ke konkrétní klíčové technologii. Z tohoto důvodu je nutné výsledky všech analýz zaměřených na širokou oblast KETs považovat pouze za orientační a vzájemná porovnání provádět s rozvahou. Pro posouzení úrovně ČR v KETs, jehož hlavní výsledky jsou uvedeny v tomto dokumentu, byla využita analýza publikační aktivity, patentová analýza, analýza veřejných a podnikových výdajů na výzkum a vývoj (VaV) a analýza zahraničního obchodu. KET Fotonika Mikro- a nanoelektronika Nanotechnologie Průmyslové biotechnologie (též bílé biotechnologie ) Pokročilé materiály Pokročilé výrobní technologie Obecná charakteristika Průřezová technologie zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování a využívání světla v aplikacích. Mikroelektronika je průřezovou technologií zahrnující polovodičové komponenty, vysoce miniaturizované elektronické subsystémy, včetně jejich integrace do větších systémů a produktů. Za nanoelektroniku jsou považovány všechny oblasti mikroelektroniky se strukturou na úrovni nanometrů. Průřezové technologie pro struktury s rozměry od 1 do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru. Technologie využívající mikroorganismy nebo enzymy pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů v sektorech jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl apod. Široká oblast materiálů s obtížně definovatelnými hranicemi zahrnující pokročilé kovy, pokročilé syntetické polymery, pokročilou keramiku, nové kompozity, pokročilé biopolymery a další materiály. Výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní KETs, zahrnující automatizaci, robotiku, měřicí systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy. Zdroj: Studie zpracované EK k problematice KETs ( 1

4 Souhrnný potenciál České republiky v klíčových umožňujících technologiích ČR má ve většině technologických oblastí, které lze zařadit do KETs, předpoklady pro realizaci špičkového výzkumu přinášejícího zcela nové poznatky i aplikačně zaměřeného VaV s výsledky uplatňujícími se v inovacích. V ČR v těchto technologických oblastech působí výzkumné organizace (VO) realizující excelentní výzkum, jehož výsledky jsou publikovány v prestižních vědeckých časopisech, i aplikačně zaměřené VO, jejichž výsledky mají dostatečný komerční potenciál a jsou patentově chráněny nejen v ČR, ale i v zahraničí. V ČR také existuje značný počet podniků, které realizují vlastní VaV nebo ve svých aktivitách spolupracují s VO. Z časového vývoje počtu publikací i patentů se jednoznačně ukazuje, že publikační i patentová aktivita ČR ve všech KETs roste. Na rozvoji výzkumného i aplikačního potenciálu ČR v KETs se pozitivním způsobem projevily veřejné finanční prostředky. S využitím finančních prostředků Strukturálních fondů EU (SF) je v současné době budována nová infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) vybavená špičkovou infrastrukturou umožňující realizovat výzkum světové kvality (Evropská centra excelence) a současně i centra, kde bude realizován aplikačně zaměřený VaV s výsledky uplatňujícími se v inovacích (Regionální VaV centra). Veřejné finanční prostředky přispěly i k realizaci celé řady konkrétních projektů VaVaI, jejichž zaměření pokrývalo všechny KETs. Mezi jednotlivými KETs jsou však značné rozdíly, a to jak ve výzkumném potenciálu, tak v oblasti aplikací. Porovnání publikační a patentové aktivity ČR v KETs Na vodorovné ose je podíl publikací ČR v KETs v celkovém světovém počtu publikací v příslušných KETs v letech 2008 až 2012, na svislé ose je podíl patentových přihlášek ČR v KETs u Evropského patentového úřadu (EPO) a podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) v celkovém světovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT v letech 2009 až Svislá červená linie vyznačuje podíl všech publikací ČR v jejich světovém počtu, vodorovná červená linie podíl všech patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v celkovém světovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT. Zdroj: Web of Science a EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen

5 Jak je patrné z obrázku, kde je porovnán podíl publikací a patentových přihlášek ČR v KETs v celkovém světovém počtu publikací a patentů v těchto technologiích, jedinou KET, kde publikační i patentová aktivita převyšuje průměrnou hodnotu pro ČR 1, je Fotonika. Publikační i patentová aktivita ČR v této KET roste rychleji než ve světovém průměru. Významné předpoklady pro další rozvoj této technologické oblasti vytváří nová infrastruktura pro VaVaI, která je v současné době budována s využitím SF. Další perspektivní technologií jsou Pokročilé materiály, kde publikační aktivita v ČR převyšuje světový průměr. I když podíl patentových přihlášek v jejich celkovém počtu je v ČR v této KET poněkud nižší, než je tomu ve světě, počet přihlášek v absolutní hodnotě je vyšší než ve většině ostatních KETs. Vzhledem k tomu, že poměrně vysoký podíl tvoří přihlášky u EPO a podle PCT, i v této KET tedy vznikají poznatky s dostatečným komerčním potenciálem a uplatněním na zahraničních trzích. Také v této KET dochází ke značnému rozvoji kapacit VaVaI, neboť s využitím SF je budována (resp. byla již vybudována) řada center umožňujících realizovat jak excelentní výzkum, tak VaV s využitím v aplikacích. Poněkud odlišná situace je v případě Nanotechnologií. I když subjekty z ČR v Nanotechnologiích podávají u EPO a podle PCT pouze nízký počet patentových přihlášek, jejich podíl v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT převyšuje světový průměr (což souvisí s tím, že i ve světě není počet patentových přihlášek v Nanotechnologiích příliš vysoký). Podíl publikací v Nanotechnologiích v jejich celkovém počtu je v ČR sice poněkud nižší než ve světovém průměru, avšak přibližně na stejné úrovni jako ve vyspělých státech EU-15 (v publikační aktivitě v této KET dominuji asijské země). Nanotechnologie zároveň představují obor, který se v ČR značně rozvíjí. Publikační aktivita ČR roste rychleji než ve světě a také citovanost publikací je poměrně vysoká. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou v současné době budovány nové výzkumné kapacity, které umožní realizovat špičkový výzkum v oblasti nanotechnologií, lze očekávat, že se tato technologická oblast bude dále rozvíjet. V ostatních KETs je již publikační i patentová aktivita ČR ve srovnání se světem podprůměrná. Průmyslové biotechnologie jsou technologií, kde podíl publikací ČR je hluboko pod světovým průměrem, avšak patentová aktivita není světovému průměru příliš vzdálena. Opačným případem je Mikro- a nanoelektronika, kde je patentová aktivita ČR ve srovnání se světem velmi nízká (nejnižší ze všech KETs), avšak publikační aktivita je oproti Průmyslovým biotechnologiím výrazně vyšší. V Pokročilých výrobních technologiích se ČR v publikační i patentové aktivitě nachází přibližně na dvou třetinách světového průměru. Nicméně i v KETs, kde ČR nedosahuje světové úrovně, lze nalézt výzkumná pracoviště, která mají kvalitní výzkumnou infrastrukturu a ve kterých působí výzkumné skupiny realizující VaV mezinárodně srovnatelné kvality. Ve všech těchto KETs publikační aktivita roste (zpravidla rychleji než ve světovém průměru), což svědčí o pozitivním vývoji v těchto technologických oblastech. K rozvoji těchto KETs přispěje i nová infrastruktura pro VaVaI, která je budována s využitím finančních prostředků SF. 1 Tj. kde podíl publikací i patentových přihlášek v dané KET ve světovém počtu publikací a patentových přihlášek v této KET je vyšší než podíl celkového počtu publikací a patentových přihlášek ČR v celkovém světovém počtu publikací a patentových přihlášek. 3

6 Publikační aktivita ČR v klíčových umožňujících technologiích Celková publikační aktivita i počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, v ČR v posledních letech roste. V KETs Fotonika a Pokročilé materiály je podíl publikací v celkovém počtu publikací ČR vyšší než ve světě. Nejvyšší zaostávání ČR za světem je naopak patrné v KET Průmyslové biotechnologie. Ve všech KETs existují v ČR špičková pracoviště VaV, jejichž publikace dosahují špičkové kvality a mají ve srovnání se světem nadprůměrnou citovanost. ČR se jako malá země s omezenými výzkumnými kapacitami na světové produkci vědeckých prací podílí pouze malým procentem (0,76 % v roce 2012). Z tohoto důvodu i počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, není příliš vysoký. Počet vědeckých prací publikovaných v ČR v letech 2008 až 2012, které se podařilo s využitím klíčových slov přiřadit k jednotlivým KETs, se pohyboval mezi tisícem (Průmyslové biotechnologie) a čtyřmi tisíci (Pokročilé materiály). Jak je však patrné z následujícího obrázku, mezi jednotlivými KETs jsou značné rozdíly. ČR je ve srovnání se světem výrazně nadprůměrná v relativním zastoupení publikací v KET Pokročilé materiály (podíl publikací je v této KET přibližně o 30 % vyšší než ve světě) a ve Fotonice (přibližně o 15 % více než ve světě). To ukazuje, že v ČR je VaV ve srovnání se světem poněkud více orientován na tyto technologické oblasti. V Pokročilých výrobních technologiích a Nanotechnologiích se v ČR podíl publikací v jejich celkovém počtu blíží světovému průměru. V Mikro- a nanoelektronice a zejména v Průmyslových biotechnologiích je zaostávání ČR již výraznější. Pozitivní ovšem je, že v ČR počet publikací ve všech KETs roste rychleji než celkový počet publikací ČR i počet všech publikací ve světě. Z rozboru citovanosti publikací zaměřených na KETs vyplývá, že v ČR existuje řada výzkumných týmů, které provádějí světově relevantní a nadprůměrně citovaný výzkum. Přehled těchto VO je uveden v závěru dokumentu. Porovnání podílu publikací v KETs v jejich celkovém počtu Na vodorovné ose je podíl vědeckých prací publikovaných ve světě v jednotlivých KETs v celkovém světovém počtu publikací, na svislé ose tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl publikací v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací za období 2008 až Zdroj: Web of Science. 4

7 Patentová aktivita ČR v klíčových umožňujících technologiích I když patentová aktivita roste, ČR v počtu patentových přihlášek vztažených na velikost země značně zaostává za technologicky vyspělými zeměmi. V KETs Fotonika a Nanotechnologie podíl patentových přihlášek v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT převyšuje světový průměr. Ve srovnání se světem je v ČR naopak nízký podíl patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice. ČR patří mezi země s velmi nízkou patentovou aktivitou. I když patentová aktivita ČR postupně roste, počet mezinárodních patentových přihlášek, jako jsou přihlášky u Evropského patentového úřadu (EPO) či přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) vztažený na velikost země zůstává v ČR hluboko pod průměrem technologicky vyspělých zemí. V součtu za léta 2002 až 2013 bylo subjekty z ČR u EPO a podle PCT podáno necelých 400 patentových přihlášek, které lze s využitím mezinárodního patentového třídění přiřadit ke KETs. Podíl ČR na světovém počtu patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT činil necelých 0,1 %, což je výrazně méně, než činil podíl ČR v celkovém počtu publikací v KETs. Patentová aktivita v KETs v ČR v posledních letech narůstá. Nejvýrazněji roste počet patentových přihlášek u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), a to zejména v Nanotechnologiích a Pokročilých výrobních technologiích. Jak je však patrné z následujícího obrázku, v ČR je ve většině KETs podíl patentových přihlášek v jejich celkovém počtu nižší než ve světě. Nad světovým průměrem je pouze podíl patentových přihlášek ve Fotonice a Nanotechnologiích. Naopak relativně nízká je patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice. V ČR je v absolutní hodnotě poměrně vysoký počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT také v Pokročilých materiálech a Pokročilých výrobních technologiích. Vzhledem k tomu, že i ve světě je v těchto KETs přihlašován vysoký počet patentů, ČR za světem poněkud zaostává. Porovnání podílu patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs v jejich celkovém počtu Na vodorovné ose je podíl patentových přihlášek v jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT ve světě, na svislé ose je tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl přihlášek v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací a patentových přihlášek v období 2009 až Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 (údaje pro roky 2012 a 2013 jsou v databázi neúplné). 5

8 Zahraniční obchod ČR s produkty využívajícími klíčové umožňující technologie Podíl exportu i importu produktů zařazených do KETs v ČR roste. Na exportu i importu ČR se nejvíce podílejí produkty zařazené do KETs Pokročilé materiály, Mikro- a nanoelektronika a Fotonika. I když celková bilance zahraničního obchodu ČR vykazuje v posledních letech přebytek, bilance zahraničního obchodu v KETs je záporná. Nejvyšší schodek obchodní bilance je v Pokročilých materiálech a v Mikro- a nanoelektronice. Naopak v Pokročilých výrobních technologiích je v posledních dvou letech patrný mírný přebytek obchodní bilance. Podíl exportu produktů spadajících do KETs tvořil v součtu tří let 2009 až 2011 přibližně 3,5 % celkového exportu ČR, což je méně než v součtu za členské státy EU-27. Jak je patrné z následujícího obrázku, nejvyšší podíl na celkovém exportu ČR mají Pokročilé materiály. Naopak velice okrajově se na celkovém exportu ČR podílejí Nanotechnologie a Průmyslové biotechnologie. Podíl exportu s produkty zařazenými do KETs je v ČR (s výjimkou Fotoniky) nižší než v součtu za členské státy EU-27. Pozitivní však je, že export produktů zařazených do KETs v ČR v posledních letech narůstá. Import produktů zařazených do KETs převyšuje jejich export a celková platební bilance ČR v KETs je tedy záporná. Schodek zahraničního obchodu je patrný téměř ve všech KETs. Jedinou výjimkou jsou Pokročilé výrobní technologie, kde je v posledních dvou letech mírný přebytek obchodní bilance. Na importu se nejvíce podílejí Pokročilé materiály a produkty spadající do Mikro- a nanoelektroniky. Vysoký import je také patrný ve Fotonice. Důvodem je zejména dovoz solárních článků a panelů v souvislosti s poskytovanou veřejnou podporou, kdy v letech 2008 až 2011 vzrostl dovoz na více pětinásobek běžné hodnoty dovozu. Porovnání podílu exportu (plné body) a importu (prázdné body) ČR a EU s produkty zařazenými do KETs na celkovém exportu a importu Na vodorovné ose je podíl exportu/importu s produkty zařazenými do KETs na celkovém exportu/importu pro součet za členské státy EU-27, na svislé ose jsou tytéž podíly pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl exportu/importu v ČR vyšší než v EU-27 a naopak. Hodnota je stanovena pro součet údajů za období 2008 až Zdroj: Databáze UN Comtrade. 6

9 Výdaje na výzkum a vývoj ČR v klíčových umožňujících technologiích Na podporu VaV, jehož zaměření odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných finančních prostředků určených na VaV. Jak vyplývá z údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, největší část účelové podpory, která v letech směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu VaV v oblasti Fotoniky a Pokročilých materiálů. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v ČR v sektorech NACE, kde v zahraničí působí společnosti aktivní v KETs, zpravidla nízké. Výjimkou je NACE VaV v oblasti přírodních a technických věd, kde jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru poměrně vysoké. Na podporu VaV, který svým zaměřením odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných prostředků. Podle údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) největší část účelové podpory, která v letech 2005 až 2013 směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu projektů VaV ve Fotonice a Pokročilých materiálech. Ve finančních objemech se výrazně projevilo financování velkých výzkumných center prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), která však budou využívána nejen pro výzkum týkající se KETs (jedná se zejména o projekty Evropských center excelence ELI, Biocev, CEITEC a IT4Innovations). V podnikatelském sektoru jsou dlouhodobě nejvyšší výdaje na VaV v odvětví NACE Výroba motorových vozidel a jejich motorů, kde však ve světě vzniká pouze 1,4 % patentových přihlášek v KETs. Druhé nejvyšší výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětví NACE VaV v oblasti přírodních a technických věd, kde je v zahraničí podáváno přibližně 8,5 % patentových přihlášek v KETs (nejvíce v Průmyslových biotechnologiích a Nanotechnologiích, kde je více než 20 % celkového počtu patentových přihlášek podáváno společnostmi působícími v tomto odvětví). Nejvyšší podíl patentových přihlášek v KETs je ve světě podáván společnostmi působícími v odvětvích NACE 201 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku (téměř 20 % z celkového počtu patentových přihlášek v KETs) a NACE Výroba elektronických součástek a desek (přibližně 12 %), kde jsou v ČR výdaje na VaV poměrně nízké. ~ 7

10 Fotonika Počet publikací ve Fotonice výrazně roste a narůstá i jejich podíl v celkovém publikačním výstupu ČR. Podíl publikací ve Fotonice roste rychleji než ve světě a ČR v současné době v podílu publikací ve Fotonice převyšuje světovou úroveň. VaV ve Fotonice je poměrně kvalitní a v ČR existuje řada pracovišť, kde vznikají vysoce kvalitní publikace, jejichž citovanost převyšuje světový průměr. Také počet patentových přihlášek ve Fotonice v ČR roste, a to nejen u ÚPV, ale i u EPO a podle PCT. Podíl patentových přihlášek ve Fotonice v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT se v letech 2009 až 2012 dostal na úroveň, která je ve světě. K rozvoji výzkumných kapacit ve Fotonice významným způsobem přispěly finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU. V současné době je v rámci OP VaVpI budováno Evropské centrum excelence Extreme Light Infrastructure (ELI), které bude využito i pro VaV v jiných technologických oblastech. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou však v odvětvích, kde v zahraničí vzniká vysoký podíl patentových přihlášek, poměrně nízké. Export i import produktů zařazených do KET Fotonika v ČR roste, celková bilance zahraničního obchodu je však záporná. PUBLIKACE V období mezi roky 2008 a 2012 mělo alespoň jednoho spoluautora z ČR přibližně 2,8 tisíc publikací, které bylo možné s využitím klíčových slov přiřadit do KET Fotonika, což je zhruba 4,4 % celkového publikačního výstupu ČR. Fotonika tak patří mezi obory, kde ČR v podílu publikací v celkovém počtu publikací převyšuje světový průměr (v celkovém světovém počtu publikací je přibližně 3,8 % publikací zaměřených na Fotoniku). Také podíl českých publikací ve Fotonice v celkovém světovém počtu publikací ve Fotonice je vyšší než celkový podíl publikací ČR ve světovém publikačním výstupu. Podíl publikací ve Fotonice ve světě i v ČR výrazně roste. Nárůst podílu publikací ve Fotonice je v ČR přibližně stejný jako ve světě a vyšší, než činí průměrný nárůst publikační aktivity ČR. Ve tvorbě publikací v zahraniční spolupráci dominují země, se kterými má ČR celkově nejrozsáhlejší spolupráci, tj. Německo, USA, Spojené království a Francie. Téměř tři čtvrtiny publikací ČR ve Fotonice pocházejí ze sedmi VO - Fyzikálního ústavu AV ČR, Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Vysokého učení technického v Brně (VUT), Univerzity Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě (VŠB TU). V ČR existuje řada pracovišť, kde vznikají vysoce kvalitní publikace, jejichž citovanost převyšuje světový průměr 8 v tomto oboru. Mezi pracoviště realizující excelentní výzkum patří zejména Univerzita Palackého v Olomouci, Fyzikální ústav AV ČR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Univerzita Karlova v Praze a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (kde se však jedná pouze o malý počet publikací). PATENTY Také počet patentových přihlášek ČR ve Fotonice od roku 2005 roste, a to nejen u ÚPV, ale i u EPO a podle PCT. ČR se tak v letech 2009 až 2012 dostala v podílu patentových přihlášek ve Fotonice v celkovém počtu přihlášek u EPO a podle PCT na úroveň, jako je ve světě. Více než 40 % patentových přihlášek podaných v letech 2002 až 2012 subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT bylo z osvětlení. Přibližně čtvrtina přihlášek byla zaměřena na problematiku přístrojů a zařízení, zhruba 20 % přihlášek se týkalo měření. Téměř polovina těchto patentových přihlášek byla podána fyzickými osobami a přibližně třetinu přihlašovatelů tvořily podniky. Vysoké školy a ústavy AV ČR se podílely přibližně na 10 % patentových přihlášek. Z podniků je nejvýznamnějším přihlašovatelem společnost ROBE lighting s.r.o. (resp. Robe show lighting s.r.o.). Dalšími významnými přihlašovateli jsou Hella Autotechnik, s.r.o., Optaglio s.r.o., Labio a.s. a CESNET. Z veřejného sektoru je nejvýznamnějším přihlašovatelem Ústav analytické chemie AV ČR. Dalšími významnými přihlašovateli jsou Fyzikální ústav AV ČR, Univerzita Palackého

11 v Olomouci, VUT v Brně a Technická univerzita v Liberci. VÝDAJE NA VaV K rozvoji výzkumných kapacit ve Fotonice významným způsobem přispěly finanční prostředky SF. V rámci OP VaVpI byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Extreme Light Infrastructure (ELI), která bude využita i v řadě dalších výzkumných směrů. Největším příjemcem účelové podpory VaV ve Fotonice se tak stal Fyzikální ústav AV ČR. Dalšími významnými příjemci byly Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Karlova v Praze. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou však v odvětvích, kde v zahraničí vzniká vysoký podíl patentových přihlášek, poměrně nízké. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Export i import s produkty zařazenými do Fotoniky v ČR roste. Export v roce 2013 dosáhl výše téměř 300 mil. USD, což bylo přibližně na úrovni 0,18 % celkového exportu ČR. Celková bilance zahraničního obchodu je však záporná. Obchodní bilanci negativně ovlivnil nárůst dovozu fotovoltaických panelů ve vazbě na poskytované dotace výrobcům solární energie (zejména v letech 2011 a 2012). Nejvýznamnější výzkumné organizace a podniky aktivní ve Fotonice v ČR z hlediska publikační a patentové aktivity 2 F O T O N I K A Publikační aktivita Patentová aktivita Vysoké školy Ústavy Podniky ČVUT v Praze Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita v Brně VUT v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice VŠB-TU v Ostravě VŠCHT v Praze Technická univerzita v Liberci Fyzikální ústav AV ČR Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Ústav analytické chemie AV ČR Robe Lighting, s.r.o. Robe Show Lighting, s.r.o. HELLA Autotechnik, s.r.o. Optaglio, s.r.o. Labio, a.s. CESNET 2 Pro zařazení subjektů do této tabulky a následujících tabulek v dalších kapitolách (pokud není uvedeno jinak) byla zvolena tato kritéria (odděleně pro VŠ, ústavy a podniky): - Publikační aktivita: podíl na celkovém počtu publikací v dané KET vyšší než 4 % nebo normovaná citovanost převyšující světový průměr a podíl na celkovém počtu publikací v dané KET převyšující 2 %. - Patentová aktivita: celkový počet patentových přihlášek u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2013 v dané KET - 4 a více. - Tmavým bodem je u každého subjektu vyznačeno, zda jeho publikační a patentová aktivita odpovídá výše uvedeným kritériím. VŠ a ústavy jsou v tabulkách uspořádány sestupně podle počtu publikací (VŠ a ústavy, které nemají značku u publikační aktivity, jsou seřazeny sestupně podle počtu patentových přihlášek). Podniky jsou seřazeny sestupně podle počtu patentových přihlášek. 9

12 Mikro- a nanoelektronika Počet publikací z Mikro- a nanoelektroniky roste mírně vyšším tempem než ve světě. Podíl publikací v Mikro- a nanoelektronice v celkovém publikačním výstupu je však v ČR nižší než ve světovém průměru. Také v této KET existují pracoviště realizující kvalitní VaV s výstupy, jejichž kvalita převyšuje světový průměr. Patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice je ze všech KETs nejnižší a ČR je v podílu patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice v celkovém počtu přihlášek hluboko pod světovým průměrem. Veřejné prostředky na VaV přispěly k realizaci celé řady projektů VaVaI zaměřených na Mikro- a nanoelektroniku. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru nejsou v sektorech, kde ve světě vzniká v této KET nejvyšší podíl patentových přihlášek, vysoké. Zahraniční obchod ČR (export i import) v KET Mikro- a nanoelektronika v ČR postupně narůstá. Mikro- a nanoelektronika se výraznou měrou podílí na celkovém dovozu do ČR a negativní saldo je podle očekávání vysoké (druhé nejvyšší po Pokročilých materiálech) a v posledních letech se mírně zvyšuje. PUBLIKACE Z Mikro- a nanoelektroniky bylo v období mezi lety 2008 a 2012 v databázi Web of Science nalezeno zhruba 1,7 tisíc prací, které mají spoluautora z ČR, což je zhruba 2,6 % celkového publikačního výstupu ČR v tomto období. Podíl publikací v Mikro- a nanoelektronice v celkovém počtu publikací je v ČR nižší než ve světě. Také podíl českých publikací z Mikro- a nanoelektroniky v celkovém světovém počtu publikací v Mikroa nanoelektronice je poněkud nižší, než činí celkový podíl publikací ČR ve světovém publikačním výstupu. Počet publikací v Mikro- a nanoelektronice v ČR roste daleko rychleji než celkový publikační výstup ČR (v Mikro- a nanoelektronice činil meziroční průměrný nárůst přibližně 6 %, celkový počet publikací ČR narůstal ročně o 3,4 %). Nárůst počtu publikací z Mikro- a nanoelektroniky v ČR také mírně převyšuje nárůst počtu publikací v tomto oboru ve světě. Podobně jako ve Fotonice i v této KET dominují v zahraniční spolupráci země, se kterými má ČR celkově nejrozsáhlejší spolupráci Německo, USA, Spojené království a Francie. Mezi publikačně nejaktivnější VO patří Fyzikální ústav AV ČR, Univerzita Karlova v Praze, VUT v Brně a ČVUT v Praze. Jejich vědecké práce mají citovanost mírně nad světovým průměrem nebo se světovému průměru blíží. Mezi nejvíce citované patří vědecké práce z Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie AV ČR. PATENTY Patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice je ze všech KETs nejnižší. Počet patentových přihlášek u EPO byl do roku 2008 prakticky nulový, počty patentových přihlášek podle PCT se pohybují v nižších jednotkách ročně. Také u ÚPV je v této KET podáváno subjekty z ČR pouze několik přihlášek ročně. Podíl patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice v jejich celkovém počtu je tak v ČR hluboko pod světovým průměrem. Přibližně tři čtvrtiny patentových přihlášek podaných v letech 2002 až 2012 subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT se týkalo polovodičů. Více než 60 % přihlašovatelů byly fyzické osoby, což je poněkud více než ve Fotonice. Přibližně 16 % přihlašovatelů tvořily VŠ, přibližně 10 % přihlašovatelů ústavy AV ČR. Pouze 13 % přihlášek bylo podáno podniky, což je výrazně méně než v případě Fotoniky. Z podniků byla nejvýznamnějším přihlašovatelem společnost Polovodiče, a.s. Z veřejných výzkumných institucí byl výrazně nejaktivnější Fyzikální ústav AV ČR. Z VŠ bylo nejvýznamnějším přihlašovatelem ČVUT v Praze. VÝDAJE NA VaV Mezi největší příjemce účelové podpory VaV patřily Fyzikální ústav AV ČR, ČVUT v Praze, VUT v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Podobně jako ve Fotonice i v této KET jsou podnikatelské výdaje na VaV 10

13 v odvětvích, kde ve světě vzniká nejvyšší podíl patentových přihlášek (zejména NACE Výroba elektronických součástek a desek), poměrně nízké. Relativně vysoké podnikové výdaje na VaV jsou však v dalších odvětvích, kde by mohl být realizován VaV zaměřený na oblast mikroelektroniky, jako je NACE Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení či odvětví NACE Výroba ostatních strojů pro speciální účely. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod ČR (export i import) v KET Mikro- a nanoelektronika postupně narůstá. Mikro- a nanoelektronika se výraznou měrou podílí na celkovém dovozu do ČR a negativní saldo je vysoké (druhé nejvyšší po Pokročilých materiálech) a v posledních letech se mírně zvyšuje. Export produktů řazených do Mikro- a nanoelektroniky je poměrně vysoký (druhý nejvyšší po Pokročilých materiálech) a v posledních letech roste. Nejvýznamnější výzkumné organizace a podniky aktivní v Mikro- a nanoelektronice v ČR z hlediska publikační a patentové aktivity 3 M I K R O - A N A N O E L E K T R O N I K A Publikační aktivita Patentová aktivita Vysoké školy Ústavy Podniky Univerzita Karlova v Praze VUT v Brně ČVUT v Praze VŠCHT v Praze Masarykova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Česká zemědělská univerzita v Praze Fyzikální ústav AV ČR Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Ústav makromolekulární chemie AV ČR Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR Polovodiče, a.s. NEE Innovations, s.r.o. 3 V případě patentové aktivity jsou do tabulky zařazeny subjekty, které v období 2002 až 2013 v této KET podaly dvě a více patentových přihlášek. 11

14 Nanotechnologie Počet publikací z Nanotechnologií ve světě i v ČR vzrostl mezi lety 2008 a 2012 o téměř 70 %, což je nejvíce ze všech KETs. V podílu publikací v Nanotechnologiích v celkovém počtu publikací dosahuje ČR přibližně 85 % světového průměru, což je úroveň blízká většině zemí EU-15. Také v této KET v ČR existují pracoviště, která realizují výzkum mezinárodní kvality. Počet patentových přihlášek ČR v Nanotechnologiích u EPO a podle PCT je však velmi nízký, strmě naopak narůstá počet patentových přihlášek podaných u ÚPV. Jelikož i světový počet patentových přihlášek je v této KET nízký, podíl patentových přihlášek v Nanotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT mírně převyšuje světový průměr. Také v KET Nanotechnologie veřejné prostředky na VaV výrazně přispěly k rozvoji VaV infrastruktury. S využitím SF EU jsou v současné době budována výzkumná i technologicky zaměřená centra (například Středoevropský technologický institut - CEITEC), což vytváří předpoklady pro další rozvoj této technologické oblasti. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětvích, kde ve světě vzniká vysoké množství patentových přihlášek, poměrně vysoké. Zahraniční obchod s produkty spadajícími do Nanotechnologií je ze všech KETs nejnižší. Také v této KET je bilance zahraničního obchodu dlouhodobě záporná. PUBLIKACE Počet vědeckých prací z Nanotechnologií, registrovaných v letech 2008 až 2012 v databázi Web of Science, které odpovídaly stanoveným klíčovým slovům a měly alespoň jednoho spoluautora z ČR, přesáhl 1,6 tisíc (přibližně 2,5 % celkového počtu publikací ČR). Tento podíl je však poněkud nižší než ve světovém průměru. ČR dosahuje zastoupení publikací z této KET přibližně 85 % světového průměru, což je úroveň blízká většině zemí EU-15. Mezi lety 2008 a 2012 vzrostl světový počet publikací o téměř 70 %, což je nejvíce ze všech KETs. Také v ČR počet publikací narůstal a ČR se v uvedeném časovém intervalu v nárůstu vyrovnala světovému průměru (v některých letech byl nárůst v ČR dokonce vyšší než světový). Výzkumné týmy z ČR v Nanotechnologiích nejčastěji spolupracují s Německem. Nadprůměrná je také společná publikační aktivita s asijskými zeměmi, jako je Japonsko, Singapur a Malajsie (ve srovnání s celkovým počtem společných prací). Také v této KET v ČR existují pracoviště, která realizují výzkum mezinárodní kvality. V publikacích je nejvíce zastoupena Univerzita Karlova v Praze, přičemž průměrná normalizovaná citovanost těchto prací byla přibližně 10 % nad světovým průměrem. Dalšími významnými VO jsou Ústav makromolekulární chemie AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci, jejichž práce mají citovanost výrazně nad světovým průměrem. Vysoký podíl v celkovém počtu publikací mají také Fyzikální ústav AV ČR a VŠCHT v Praze. Také 12 další pracoviště, která se na celkovém počtu publikací v Nanotechnologiích příliš nepodílejí, mají publikace s vysoce nadprůměrnou citovaností, což může ukazovat, že na těchto pracovištích existují malé, avšak světově excelentní výzkumné týmy v oboru Nanotechnologií. PATENTY Počet patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT je velmi nízký a pohybuje se pouze v jednotkách přihlášek ročně. Velmi strmě však roste počet patentových přihlášek u ÚPV (mezi lety 2006 a 2011 jejich počet vzrostl ze 4 na více než 40), což může svědčit o tom, že se jedná o přihlášky s nepříliš vysokou komerční hodnotou, které vznikají v souvislosti s hodnocením VaV a rozdělováním institucionální podpory VO podle jeho výsledků. Vzhledem k tomu, že i světové počty patentových přihlášek v Nanotechnologiích jsou nízké, podíl patentových přihlášek v Nanotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT mírně převyšuje světový průměr. Naprostá většina patentových přihlášek (téměř 90 %) se týká nanostruktur. Více než 40 % přihlašovatelů jsou podniky, což je více než v ostatních KETs, avšak většina podniků podala zatím přihlášku pouze u ÚPV. Nejaktivnějším přihlašovatelem z veřejného sektoru je Technická univerzita v Liberci, dále následují ČVUT v Praze, VŠCHT v Praze a Univerzita Karlova v Praze. Z AV ČR se na patentových přihláškách nejvíce podílejí Ústav anorganické che-

15 mie AV ČR, Ústav makromolekulární chemie AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Z podniků je daleko nejaktivnější Elmarco, s.r.o. Poměrně aktivní jsou také společnosti Royal Natural Medicine, s.r.o., Student Science, s.r.o., Precheza, a.s. a České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s. VÝDAJE NA VaV Významnými příjemci podpory jsou Masarykova univerzita (Středoevropský technologický institut - CEITEC), Fyzikální ústav AV ČR, Univerzita Palackého v Olomouci a Technická univerzita v Liberci. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětvích, kde ve světě vzniká vysoké množství patentových přihlášek, vysoké (jedná se zejména o NACE VaV v oblasti přírodních a technických věd s více než 20 % patentových přihlášek v této KET). ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod s produkty spadajícími do Nanotechnologií je nízký (po KET Průmyslové biotechnologie nejnižší). Export s produkty zařazenými do Nanotechnologií však v posledních letech poněkud roste. Bilance zahraničního obchodu je záporná. Nejvýznamnější výzkumné organizace a podniky aktivní v Nanotechnologiích v ČR z hlediska publikační a patentové aktivity N A N O T E C H N O L O G I E Publikační aktivita Patentová aktivita Vysoké školy Ústavy Podniky Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci VŠCHT v Praze VUT v Brně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Masarykova univerzita v Brně VŠB - TU Ostrava ČVUT v Praze Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Technická univerzita v Liberci Ústav makromolekulární chemie AV ČR Fyzikální ústav AV ČR Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav chemických procesů AV ČR Ústav fyziky materiálů AV ČR Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Institut klinické a experimentální medicíny Ústav jaderné fyziky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR Fyziologický ústav AV ČR Elmarco, s.r.o. Royal Natural Medicine, s.r.o. Student Science, s.r.o. Precheza, a.s. České technol. centrum pro anorg. pigmenty, a.s. 13

16 Průmyslové biotechnologie Podíl publikací v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu publikací je v ČR poměrně nízký a pohybuje se přibližně na polovině světového průměru. Meziroční nárůst počtu publikací je však v ČR téměř dvojnásobný ve srovnání s meziročním nárůstem celkového publikačního výstupu ČR. Počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT není v Průmyslových biotechnologiích příliš vysoký, pohybuje se v jednotkách ročně a má mírně klesající tendenci. Podíl patentových přihlášek ČR v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT je pod světovým průměrem. S využitím finančních prostředků ze SF byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), kde Průmyslové biotechnologie budou tvořit jednu část výzkumných programů. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětvích, kde je v Průmyslových biotechnologiích podáváno nejvíce patentových přihlášek, poměrně vysoké. Export a import produktů spadajících do KET Průmyslové biotechnologie je nejnižší ze všech KETs. Bilance zahraničního obchodu je podobně jako v naprosté většině KETS záporná. PUBLIKACE V letech 2008 až 2012 bylo v ČR publikováno více než tisíc vědeckých prací, které lze s využitím zvolených klíčových slov zařadit do KET Průmyslové biotechnologie (přibližně 2 % celkového počtu publikací ČR v tomto období). Světový podíl publikací v Průmyslových biotechnologiích v tomto období (s využitím stejných klíčových slov) činil přibližně 3,5 % celkového počtu publikací, což je více než v ČR. Meziroční nárůst počtu publikací v Průmyslových biotechnologiích byl však v ČR téměř dvojnásobný ve srovnání s meziročním nárůstem celkového publikačního výstupu ČR, což svědčí o rozvoji VaV aktivit v oborech spadajících do této KET. Na rozdíl od ostatních KETs nebyl největší podíl společných publikací vytvořen ve spolupráci s Německem (které je podle počtu publikací celkově nejvýznamnějším partnerem), ale s USA. 14 Téměř tři čtvrtiny publikací v této KET mají alespoň jednoho autora ze čtyř VO Univerzity Karlovy v Praze, Mikrobiologického ústavu AV ČR, VŠCHT v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Publikační výstupy Mikrobiologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně dosahují v citovanosti světového průměru. Výrazně nadprůměrné citovanosti dosahují publikační výstupy pouze několika VO - Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR, které však přispěly k celkovému publikačnímu výstupu ČR v této KET pouze na úrovni jednotek procent. PATENTY Nejvyšší počet patentových přihlášek je podáván u ÚPV. Počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT je nízký, pohybuje se v jednotkách ročně a má mírně klesající tendenci. Podíl patentových přihlášek v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek je v ČR poněkud nižší než ve světovém průměru (ve světě činí tento podíl přibližně 1,4 %, v ČR přibližně 1 %). V patentových přihláškách podaných v letech 2002 až 2012 dominují přihlášky zaměřené na enzymy (téměř tři čtvrtiny z celkového počtu patentových přihlášek). Přibližně 40 % přihlašovatelů jsou fyzické osoby, přibližně čtvrtinu přihlašovatelů tvoří podniky, VŠ a ústavy AV ČR se podílejí na 14 %, resp. 16 % celkového počtu přihlašovatelů. V Průmyslových biotechnologiích jsou mezi přihlašovateli také více zastoupeny další VO, jako jsou ústavy zaměřené na aplikovaný VaV (8 % celkového počtu přihlašovatelů patentů). Z veřejného výzkumu je nejvýznamnějším přihlašovatelem Mikrobiologický ústav AV ČR. Z VŠ je nejaktivnější Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Nejaktivnější přihlašovatelem z podnikového sektoru je Ivax Pharmaceuticals, s.r.o. a dále Hypro Otrokovice, s.r.o. a Zentiva, a.s. VÝDAJE NA VaV Výzkumné kapacity se v tomto oboru v posledních letech výrazně rozvíjejí. S využitím

17 finančních prostředků OP VaVpI byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), kde Průmyslové biotechnologie budou tvořit jednu část výzkumných programů. Největším příjemcem účelové podpory VaV se tak stal Ústav molekulární genetiky AV ČR. Dalšími významnými příjemci byly Ústav jaderné fyziky (zde se jedná o financování účasti ČR na evropském neutronovém zdroji ESS, který však bude využit pro podstatně širší spektrum výzkumu), Ústav chemických procesů AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Podnikové výdaje na VaV jsou v odvětvích NACE, kde je v Průmyslových biotechnologiích podáváno nejvíce patentových přihlášek, poměrně vysoké (jedná se zejména o odvětví NACE VaV v oblasti přírodních a technických věd s více než 20% podílem na celkovém počtu patentových přihlášek z této KET). ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod s produkty zařazenými do Průmyslových biotechnologií je ze všech KETs nejnižší. Výše exportu se v posledních letech výrazněji nemění, bilance zahraničního obchodu je podobně jako v naprosté většině ostatních KETs dlouhodobě záporná. Nejvýznamnější výzkumné organizace a podniky aktivní v Průmyslových biotechnologiích v ČR z hlediska publikační a patentové aktivity P R Ů M Y S L O V É B I O T E C H N O L O G I E Publikační aktivita Patentová aktivita Vysoké školy Ústavy Podniky Univerzita Karlova v Praze VŠCHT v Praze Masarykova univerzita v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Univerzita Palackého v Olomouci Mikrobiologický ústav AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR Ústav experimentální botaniky AV ČR Ústav molekulární genetiky AV ČR Ústav makromolekulární chemie AV ČR Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Biologické centrum AV ČR Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Ústav hematologie a krevní transfuze Ivax Pharmaceuticals, s.r.o. Hypro Otrokovice s.r.o. Zentiva a.s. 15

18 Pokročilé materiály Počet publikací v Pokročilých materiálech je v ČR vysoký. Počet publikací zaměřených na Pokročilé materiály roste daleko rychleji než celková publikační aktivita ČR. Také průměrný meziroční nárůst počtu publikací v Pokročilých materiálech je v ČR vyšší než ve světovém průměru a ve srovnání se státy EU-28 je dynamika publikování v ČR přibližně dvojnásobná. Počet patentových přihlášek v Pokročilých materiálech je vysoký, a to nejen u ÚPV, ale i u EPO a podle PCT. Ve srovnání se světovým průměrem je však podíl patentových přihlášek v Pokročilých materiálech v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT poněkud nižší. Také v KET Pokročilé materiály přispěly veřejné finanční prostředky k rozvoji výzkumné infrastruktury (jedná se zejména o Středoevropský technologický institut - CEITEC). Výdaje na VaV v podnikovém sektoru nejsou v odvětvích, kde v této KET ve světě vzniká vyšší podíl patentových přihlášek, příliš vysoké. Export i import produktů zařazených do KET Pokročilé materiály několikanásobně převyšuje export i import v ostatních KETs. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě záporná, schodek zahraničního obchodu se zvyšuje a je nejvyšší ze všech KETs. PUBLIKACE V letech 2008 až 2012 bylo v ČR publikováno více než 4 tisíce vědeckých prací, které podle klíčových slov spadají do KET Pokročilé materiály, což je více než 6 % celkového počtu publikací ČR v tomto období. ČR se tak řadí k zemím s vyšší publikační aktivitou v Pokročilých materiálech (ve světovém počtu bylo nalezeno přibližně 5 % publikací, které lze zařadit do KET Pokročilé materiály). Průměrný meziroční nárůst počtu publikací v Pokročilých materiálech byl přibližně dvojnásobný ve srovnání s celkovým růstem počtu publikací ČR. Počet publikací v Pokročilých materiálech v ČR také roste rychleji než ve světovém průměru a ve srovnání s EU-28 je dynamika publikování ČR přibližně dvojnásobná. Podle počtu společných publikací je nejvýznamnějším zahraničním partnerem Německo a Francie. Téměř dvě třetiny publikací týkajících se Pokročilých materiálů byly v letech 2008 až 2012 publikovány autory ze čtyř VO Univerzity Karlovy v Praze, Fyzikálního ústavu AV ČR, VŠCHT v Praze a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Průměrná citovanost těchto prací se pohybovala na úrovni světového průměru. V ČR existují také VO, jejichž příspěvek k celkovému publikačnímu výstupu ČR v této KET nebyl vysoký, avšak publikace vykazovaly velmi vysokou průměrnou citovanost. Jednalo se zejména o Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR, Biofyzikální ústav AV ČR a Fyziologický ústav AV ČR. PATENTY Počet patentových přihlášek v Pokročilých materiálech je v ČR vysoký. Poměrně vysoký je zejména počet přihlášek podle PCT, který se dlouhodobě pohybuje nad deseti přihláškami ročně. V Pokročilých materiálech také není patrný výraznější nárůst patentové aktivity u ÚPV v souvislosti s hodnocením VaV a rozdělováním institucionální podpory. ČR je však v podílu patentových přihlášek v Pokročilých materiálech stále mírně pod světovým průměrem, což souvisí s tím, že podíl patentových přihlášek je v této KET i ve světovém průměru vysoký. Oborová struktura patentových přihlášek podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012 je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi více oborů. Relativně nejvíce jsou zastoupeny přihlášky zaměřené na sloučeniny a makromolekuly. Dalšími výrazněji zastoupenými obory jsou povlaky a nanomateriály a dále vrstvy. Téměř polovinu přihlašovatelů tvoří v této KET fyzické osoby. Téměř třetina přihlašovatelů je z podnikového sektoru, relativně nižší podíl přihlašovatelů je z veřejného výzkumu (avšak v absolutních číslech je i počet přihlašovatelů z veřejného sektoru poměrně vysoký). Nejaktivnější VO je VŠCHT v Praze. Z ústavů AV ČR je nejaktivnější Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Ústav anorganické chemie AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikální ústav AV ČR. Z VŠ jsou poměrně aktivní také Technická univerzita v Liberci, ČVUT 16

19 v Praze, VUT v Brně a VŠB - TU Ostrava. Z podnikové sféry byly nejaktivnější Pivot, a.s., Preciosa, a.s., Invos, spol. s.r.o. a SHM, s.r.o. VÝDAJE NA VaV Nejvýznamnějším příjemcem účelové podpory VaV byla Masarykova univerzita v Brně (Středoevropský technologický institut - CEITEC), kde je materiálový výzkum orientován převážně směrem k biomedicínským aplikacím. Dalšími významnými příjemci jsou Fyzikální ústav AV ČR a Ústav jaderné fyziky (přibližně polovina státní podpory ÚJF je však určena na financování účasti ČR na Evropském neutronovém zdroji ESS, který bude využit pro podstatně širší spektrum výzkumu). Výdaje na VaV v podnikovém sektoru však jsou v odvětvích, kde v této KET ve světě vzniká vyšší podíl patentových přihlášek, poněkud nižší. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Vzhledem k tomu, že do této KET spadá široké spektrum materiálů (které však mohou obsahovat pokročilé i obyčejné materiály), je export i import velmi vysoký a několikanásobně převyšuje export i import v ostatních KETs. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě záporná, schodek zahraničního obchodu se zvyšuje a je nejvyšší ze všech KETs. Nejvýznamnější výzkumné organizace a podniky aktivní v Pokročilých materiálech v ČR z hlediska publikační a patentové aktivity P O K R O Č I L É M A T E R I Á L Y Publikační aktivita Patentová aktivita Vysoké školy Ústavy Podniky Univerzita Karlova v Praze VŠCHT v Praze ČVUT v Praze Univerzita Pardubice VUT v Brně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VŠB - TU Ostrava Masarykova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Technická univerzita v Liberci Fyzikální ústav AV ČR Ústav makromolekulární chemie AV ČR Ústav fyziky materiálů AV ČR Ústav fyzikální chemie AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Pivot, a.s. Preciosa, a.s. Invos, spol. s.r.o. SHM, s.r.o. Safina, a.s. Elmarco, s.r.o. 17

20 Pokročilé výrobní technologie Podíl publikací z Pokročilých výrobních technologií v celkovém publikačním výstupu ČR je ve srovnání se světem podprůměrný. Počet publikací však v ČR roste téměř dvakrát rychleji než ve světě. Počet patentových přihlášek v Pokročilých výrobních technologiích je sice poměrně vysoký, avšak ČR v jejich podílu v celkovém počtu přihlášek u EPO a podle PCT za světovým průměrem zaostává. S využitím veřejných prostředků byla financována cela řada projektů VaVaI zaměřených na Pokročilé výrobní technologie a došlo i ke zlepšení výzkumné infrastruktury. V podnikovém sektoru jsou však výdaje na VaV v odvětvích, kde ve světě vzniká nejvíce patentových přihlášek, poměrně nízké. Zahraniční obchod s produkty zařazenými do Pokročilých výrobních technologií není ve srovnání s ostatními KETs příliš vysoký. Pokročilé výrobní technologie jsou však jedinou KET, kde je v posledních dvou letech patrný mírný přebytek obchodní bilance. PUBLIKACE S využitím zvolených klíčových slov bylo v letech 2008 až 2012 identifikováno přibližně 300 publikací s autorem z ČR, které bylo možné zařadit do KET Pokročilé výrobní technologie, což je přibližně 0,5 % celkového publikačního výstupu ČR 4. Relativní zastoupení této KET v publikačním výstupu ČR je ve srovnání se světem přibližně stejné, počet publikací však v ČR roste téměř dvakrát rychleji než ve světě. Mezinárodní spolupráce domácích výzkumných pracovišť se zahraničními týmy je v této KET podprůměrná. Na publikační aktivitě se nejvýrazněji podílejí největší technické univerzity ČVUT v Praze, VUT v Brně, VŠB - TU Ostrava a VŠCHT v Praze. Dalšími publikačně aktivními VO jsou Fyzikální ústav AV ČR (publikace se týkají převážně aplikací laserů v technologických procesech) a Západočeská univerzita v Plzni. Nadprůměrně citované jsou vědecké práce Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně. Více než trojnásobek světového průměru dosáhly v citovanosti publikační výstupy Rockwell Automation Research Center. PATENTY Pokročilé výrobní technologie patří mezi KETs, ve kterých subjekty z ČR podávají více patentových přihlášek, a to včetně přihlášek u EPO a podle PCT. V této KET je také patrný nárůst počtu přihlášek u ÚPV od roku 2006 (zřejmě v souvislosti metodikou hodnocení VaV). Podíl přihlášek v Pokročilých výrobních technologiích v celkovém počtu patentových přihlášek je však v ČR 4 Důvodem nízkého počtu publikací v této KET je úzký výběr klíčových slov tak, aby byly sledovány pouze publikace týkající se Pokročilé výroby. 18 mírně pod světovým průměrem. Více než třetina patentových přihlášek se týká materiálů, vyšší podíl přihlášek se týká také přístrojů a biotechnologií (v obou oborech je podáváno přibližně 20 % patentových přihlášek z této KET). Více než třetinu přihlašovatelů tvoří podniky, přibližně stejný podíl mají i fyzické osoby. VŠ se na celkovém počtu přihlášek podílejí 16 %, ústavy AV ČR zhruba 11 %. Z VŠ mají největší podíl přihlášek Technická univerzita v Liberci, VŠCHT v Praze, ČVUT v Praze, Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci. Z ústavů AV ČR jsou nejaktivnější Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Ústav anorganické chemie AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Z podnikového sektoru je nejaktivnějším přihlašovatelem Elmarco, s.r.o., mezi další aktivní společnosti patří Zentiva, a.s., COMTES FHT, a.s., České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s. a Třinecké železárny, a.s. VÝDAJE NA VaV Největší podíl účelové podpory VaV v oborech spadajících do KET Pokročilé výrobní technologie získalo ČVUT v Praze a Západočeská univerzita v Plzni. Do KET Pokročilé výrobní technologie lze zařadit i příspěvek na účast ČR v Evropském neutronovém zdroji ESS získaný Ústavem jaderné fyziky AV ČR, kde bude mj. realizován aplikovaný technologický výzkum. Podnikové výdaje na VaV jsou v odvětvích, kde ve světě vzniká nejvíce patentových přihlášek, poměrně nízké (jedná se zejména o odvětví NACE Výroba elektronických součástek a desek a NACE Výroba základních chemických látek, které se na patentových přihláškách v této KET podílejí více než 15 %). Pozitivní je, že v ČR