VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR

Transkript

1 SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR Zpracoval: sekretariát SCHP ČR

2 Obsah Úvodní slovo prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR... 3 Svaz chemického průmyslu České republiky Charakteristika chemického průmyslu v České republice Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu České republiky Postavení a srovnání chemického průmyslu v ČR s chemickým průmyslem v Evropě Vývoj produkčních a ekonomických ukazatelů Výroba a tržby Zahraniční obchod Přidaná hodnota Zaměstnanost, produktivita a mzdy Investice Výrobní základna Ochrana zdraví, bezpečnost a životní prostředí Příloha č. 1: Přehled vybraných hospodářských ukazatelů chemického průmyslu v ČR za rok

3 Úvodní slovo prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR Výsledky chemickém průmyslu v roce 2013 lze stručně shrnout takto:. Výsledky chemického průmyslu v ČR v r byly významně ovlivněny příznivým vývojem v domácí i zahraniční ekonomice. Přitom situace se v průběhu roku zlepšovala, takže všechny agregace odvětví chemie skončily v černých číslech a dynamika růstu byla vesměs vysoká, většinou dvojciferná: CZ Nace 19.2 rafinérské zpracování ropy, přes celoevropské problémy rafinérií, meziročně zvýšila tržby o téměř deset procent v tomto oboru, a v CZ Nace chemický průmysl, díky vysoké domácí i zahraniční poptávce zvýšil tržby o více než 12,2 procent. Naopak podstatně nižší tempo růstu bylo zaznamenáno ve farmacii (CZ Nace 21), kde tržby stouply jen o jedno procent.. Velmi příznivě se loni vyvíjela situace v gumárenském a plastikářském průmyslu(cz Nace 22.0), díky růstu poptávky v navazujících odvětvích, především v automobilovém průmyslu, tržby meziročně vzrostly o 10,8 procent.. Výrazný meziroční nárůst většiny průmyslových a finančních ukazatelů v porovnání s rokem 2013 ve všech odvětvích chemického průmyslu (celkové zvýšení tržeb o 10,4 %, nárůst počtu pracovníků o 2,8 %, převážně zásluhou značného přírůstku pracovníků v gumárenském a plastikářském průmyslu ). Příznivý vývoj byl zaznamenán také v investiční činnosti, neboť celkové investice do chemického průmyslu meziročně vzrostly o více než 13 procent na 26,6 mld. Kč vývoz z odvětví chemie stoupl proti roku 2013 o 14,6 procent, zatímco dovoz o 13,2 procent. Přes vyšší dynamiku exportu se vysoké záporné saldo chemie meziročně zvýšilo o 9,1 mld. Kč na minus 122,3 mld. Kč. Hlavní zásluhu na tom mělo odvětví CZ Nace 20, kde záporné saldo stouplo o téměř 10 mld. Kč. příznivě se v roce 2014 vyvíjel finanční ukazatel účetní přidaná hodnota, neboť díky vysokým tržbám meziročně vzrostl více než 22,5 procentních bodů. Nejvyšší nárůst PH byl dosaženo v CZ Nace 192 a CZ Nace 20.. Ing. Petr Cingr prezident 3

4 Svaz chemického průmyslu České republiky Svaz chemického průmyslu České republiky (dále jen SCHP ČR) byl založen v roce 1992 jako dobrovolné sdružení výrobních, obchodních, projekčních, výzkumných a dalších organizací, které mají vztah k rafinérskému, chemickému a farmaceutickému průmyslu a k průmyslu zpracování plastických hmot a pryže. Původně sdružoval 37 společností, k to bylo 90 individuálních členů a 3 kolektivní členy (Asociace výrobců nátěrových hmot ČR AVNH ČR, Česká asociace čisticích stanic CACS, Svaz obchodníků a distributorů ČR SCHOD ČR). Nově přibyla Česká asociace ochrany rostlin CCPA. Celkem SCHP ČR reprezentuje 138 organizací plus čtyři výše uvedené asociace. Nejvyšším výkonným orgánem SCHP ČR je představenstvo, v jehož čele je volený prezident a dva až tři viceprezidenti. Činnost SCHP kontroluje dozorčí rada. Rozhodující milníky v činnosti SCHP ČR v roce 2014: výročí dobrovolné iniciativy Responsible Care v ČR, systematické úsilí vedoucí ke zvyšování konkurenceschopnosti chemického průmyslu ČR, - Den chemie a odborná konference organizovaná ve spolupráci s MPO na téma Společenská odpovědnost a Responsible Care v chemickém průmyslu ČR ( ), - Účinná advokacie při projednávání a schvalování energetického zákona a zákona o POZE, advokacie před hlasováním ve výboru ENVI o metodice pro nastavení Carbon Leakage List, - Soutěž o nejlepšího mladého chemika ČR a Sektorová dohoda pro chemii pro klíčové aktivity k přípravě dorostu pro chemický průmysl, - Společná iniciativa asociací chemického průmyslu střední Evropy směrem k udržení a posílení konkurenceschopnosti chemického průmyslu, - Projekt SCHP ČR Sociální dialog v chemickém průmyslu ( dne podepsána kolektivní smlouva vyššího stupně s Odborovým svazem ECHO). Hlavní témata a priority SCHP v roce 2015: - Konkurenceschopnost chemického průmyslu v ČR, - Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015, - Příprava a realizace Sektorové dohody pro chemii Dorost pro chemický průmysl, - Průmyslová politika EU a ČR, - Energetika a klimatické změny, - Realizace principů Responsible Care včetně zajištění TRINS, - Podpora vědy, výzkumu a inovací, - Podpora vzdělávání v chemickém průmyslu ČR, - Sociální dialog v chemickém průmyslu, - Čerpání EU a Národních fondů. Systémově budou tyto aktivity rozvíjeny přes výbory Svazu, koordinované představenstvem a sekretariátem SCHP ČR. Základem koncepce činností SCHP ČR je ovlivňování tvorby legislativních norem a exekutivy České republiky, resp. tvorby legislativy v rámci EU a rozhodnutí orgánů EU tak, aby nebránila, ale podporovala podnikání v chemii a prospívala členům SCHP ČR. Dále je to vytváření pozitivního image chemického průmyslu u odborné i laické veřejnosti a vedení dialogu se sociálními partnery. Strategickým plánem SCHP je vytvářet lobbistické kanály a komunikační skupiny vůči exekutivě, parlamentu ČR a dotčeným strukturám EU. SCHP ČR je řádným členem Rady evropského chemického průmyslu (Cefic) a v rámci evropského sociálního dialogu rovněž členem Evropského sdružení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu (ECEG). SCHP ČR je členem Svazu průmyslu a dopravy. 4

5 1. Charakteristika chemického průmyslu v České republice Výroční zpráva za rok 2014 vychází ze souhrnných údajů Českého statistického úřadu, podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu, celních statistik, zahraničních statistických údajů zpracovávaných Cefic a z vlastních odborných odhadů a zjištění. Pokud jsou uváděny údaje za r. 2013, jsou přepočteny na metodiku a strukturu platnou v roce Ve statistice chemického a zpracovatelského průmyslu jsou uváděny výsledky za všechny podnikatelské subjekty, stejně jako v případě přidané hodnoty a hmotných investic. Údaje o zahraničním obchodu zahrnují veškeré vývozy a dovozy produktů v CZ-CPA (Standardní klasifikace produkce). Základní ukazatele chemického průmyslu v ČR dosažené v r uvádí tabulka č. l. Tabulka č. 1 Základní ukazatele chemického průmyslu v ČR v r index 14/13 % Ukazatel jednotka rok 2013 rok 2014 chemický zpracov. průmysl průmysl celkem Tržby v běžných cenách mld. Kč 540,4 597,0 113,5 109,9 Počet zaměstnanců tis. osob 112,9 116,2 102,9 103,9 Vývoz mld. Kč 381,1 437,1 114,6 114,4 Dovoz mld. Kč 494,3 559,4 113,2 115,1 Přidaná hodnota mld. Kč 105,4 129,1 122,5 115,2 Údaje za čtyři agregace chemického průmyslu a jejich srovnání s výsledky zpracovatelského průmyslu ČR jsou uvedeny v příloze č. 1 na konci zprávy. Do odvětví chemického průmyslu jsou v této zprávě zahrnuty čtyři agregace, a to: rafinérské zpracování ropy (CZ Nace 192), chemický a farmaceutický průmysl (CZ Nace 20 a CZ Nace 21) gumárenský a plastikářský průmysl (CZ Nace 22). Výrobní program subjektů v agregaci: rafinérské zpracování ropy tvoří pohonné hmoty, topné a mazací oleje, suroviny pro petrochemické zpracování, parafiny a asfalty; chemický a farmaceutický průmysl tvoří anorganické a organické chemikálie, průmyslová hnojiva, základní petrochemické produkty, plastické hmoty v primární formě a syntetické pryskyřice, syntetické kaučuky, barvy, barviva a pigmenty, agrochemikálie, léčiva, kosmetické a čisticí prostředky, chemická vlákna a řada ostatních chemických výrobků (fotochemikálie, lepidla, výbušniny apod.); gumárenský a plastikářský průmyslu zahrnuje výrobu pneumatik včetně protektorování a vzdušnic, dále široký sortiment produktů z plastů pro výrobní spotřebu a finální užití. 5

6 1.1 Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu České republiky Pozici chemického průmyslu v ČR ve zpracovatelském průmyslu ČR, vyjádřenou jako jeho podíl v % na základních ekonomických ukazatelích v r.2013 a 2014, vyjadřuje graf č. 1. Graf č. 1 Poznámka: b.c. = běžné ceny Jak vyplývá z grafu č. 1, v r u jednoho ze sledovaných ukazatelů - tržby, došlo k mírnému poklesu podílu odvětví na zpracovatelskému průmyslu. U ukazatele vývoz jeho podíl stagnoval na úrovni 2013, zatímco podíl počtu zaměstnanců naopak mírně vzrostl- o jednu desetinu procenta, díky hospodářské konjunktuře doma i v zahraniční, dostal se zhruba na úroveň roku 2011 a dosáhl osob. Počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu ČR vzrostl oproti roku 2013 o 3,8 procent na osob. Nejvýrazněji o osm desetin procenta se zvýšil podíl na přidané hodnotě ZP, na 13,8 p.b. Pozici a podíl hlavních agregací a rozhodujících oborů a odvětví chemického průmyslu na ekonomických výsledcích chemie v ČR v r ve srovnání s rokem 2013 ukazuje tabulka č. 2. 6

7 Tabulka č. 2 Podíly agregací a vybraných oborů chemického průmyslu na vybraných základních ukazatelích chemického průmyslu v ČR v r a 2014 (v %) Počet Přidaná Tržby v b.c. Agregace/obor pracovníků hodnota Vývoz a b a b a b a b Zpracov. ropy (CZ - Nace 192) 22,1 22,0 1,2 1,1 1,4 1,7 8,5 8,6 Chem. průmysl (CZ -Nace 20) 30,9 31,4 23,8 23,3 27,3 29,3 41,4 39,4 Léčiva (CZ Nace 21) 5,6 5,1 8,4 8,1 10,3 10,0 10,2 12,9 Chemický a farmaceutický průmysl (Nace 20 a 21) 36,5 36,5 32,2 31,4 37,6 39,3 51,6 52,3 Zrostl Gumárenský a plastikářský průmysl (Nace 22) 41,4 41,5 66,6 67,5 61,0 59,0 39,9 39,1 a = rok 2013 b = rok 2014 Pozitivně lze hodnotit vývoj podílu u rozhodujícího ukazatele tj. tržeb v agregaci CZ Nace 20 (+0,5 %) a v agregaci CZ Nace 22 (+0,1 %). O 0,5 % naopak klesl podíl agregace CZ Nace 21 a o jednu desetinu bodu v oboru CZ Nace 192. Příznivě se v roce 2014 vyvíjela situace v ukazateli účetní přidaná hodnota, kde ve dvou agregacích meziročně vzrostl jejich podíl, z toho nejvíce v Nace 20 (+ 2 p.b.) a v CZ Nace 19.2 (+ 1,4 p.b.), zatímco pokles v agregaci 21 byl nepatrný (- 0,3 p.b.) a v odvětví CZ Nace 22.0 byl meziroční pokles naopak poměrně výrazný (- 2 p.b.). V případě vývozu se nejvíce, o 2,7 p. b. zvýšil podíl oboru CZ Nace 21.0 (+ 2,7 p.b.)a mírně také stoupl podíl CZ Nace 192 (+0,1 p.b.), zatímco se výrazněji snížil podíl agregace CZ Nace 20.0 (-2 p.b.) a mírněji podíl CZ Nace 22.0 (-0,8 p.b.). Pohyb počtu pracovníků byl v roce 2014 nevýznamný, přičemž vzrostl jen u CZ Nace 22.0 (+0,9 p.b.), zatímco u dalších odvětví chemie byl meziroční pokles nízký. 1.2 Postavení a srovnání chemického průmyslu v ČR s chemickým průmyslem v Evropě Porovnání vývoje chemického průmyslu v ČR s chemickým průmyslem v zahraničí, zejména s EU, provází řada problémů a nepřesností plynoucích z různého pojetí tohoto odvětví u nás a v Evropské unii (Cefic). Ve výroční zprávě Svazu chemického průmyslu ČR za rok 2014 je zahrnut vedle chemického a farmaceutického průmyslu také vývoj v rafinérském zpracování ropy a v gumárenském a plastikářském průmyslu. Ve většině členských zemí Evropy je ovšem chemický průmysl pojímán mnohem úžeji a zahrnuje jen samotnou chemii, tj. CZ Nace 20 (bez farmacie), včetně výroby chemických vláken. Z těchto důvodů je v kapitole 1.2 za ČR porovnávána s EU-28 pouze agregace chemický průmysl, která odpovídá mezinárodní nomenklatuře CZ Nace 20, používané v EU od roku 2009, tedy bez farmacie. 7

8 Pozice chemického průmyslu v EU (bez farmacie) Pozici chemického průmyslu ČR vůči EU ve srovnatelném pojetí (CZ Nace 20.0 v rámci podílu ostatní ) uvádí graf č. 2: Graf č. 2 Z grafu 2 je patrné, že největším producentem chemikálií v EU-27 zůstává nadále SRN (tržby 149,7 mld. EUR, podíl na tržbách EU-27 byl 28,4 %), následovaná Francií, Nizozemskem a Itálií. Podíl těchto čtyř zemí na tržbách EU v roce 2013 činil 62,6 % (329,7 mld. EUR). Pokud k tomu připočteme Velkou Británii, Španělsko, Belgii tento podíl se zvýší na 83,6 procent (440,7 mld. EUR). Dalších 21 členských států EU-28 (tedy včetně Chorvatska) v roce 2013 generovalo 16,4 % z celkových tržeb tj. 86,2 mld. EUR přičemž více než polovina z toho připadla na pět států Polsko, Švédsko, Rakousko, Finsko a Českou republiku. Z nových členských zemí EU-13 se nejvíce na tržbách chemického průmyslu EU- 27 podílelo Polsko (2,8 %), Rakousko (2,6 %), podíl ČRbyl 1,3 %. Profil světového a evropského chemického průmyslu V roce 2013 podle odhadu Cefic dosáhly tržby chemického průmyslu ve světě (bez farmacie) mld. EUR, což představuje nárůst proti roku 2012 ( mld. EUR) pouze o 2,4 % procent. Evropský chemický průmysl, tj. EU-28 a zbytek Evropy, nadále patří s celkovými tržbami 630 mld. EUR k lídrům, když na světových tržbách se v hodnotovém vyjádření podílí 20 %. Protože však světová konkurence je stále silnější, region Evropy ztratil svou dřívější vedoucí pozici ve prospěch Číny (její tržby v roce mld. EUR). Celkové tržby chemického průmyslu v Asii, včetně Číny a Japonska, byly v roce mld. EUR, tedy téměř třikrát vyšší v Evropě. Evropa, Asie a NAFTA představovaly v roce 2013 dohromady 91,5 % z celosvětového obratu chemického průmyslu. Vývoj v letech 2003 až 2013 sice naznačuje, že EU zůstává lídrem ve světových tržbách, avšak region postupně ztrácí vůči Číně a Asii (bez Japonska). Podíl EU-28 na světovém obratu chemie klesl v roce 2013 oproti roku 2003 o 14,7 procentních bodů, hlavně díky dynamickému růstu chemického průmyslu v Číně a Indii. Objem tržeb EU sice ve sledovaném období stoupal, 8

9 s výjimkou krizového roku 2009, avšak tržby v ostatním světě, zejména v Asii, rostly rychlejším tempem. Třicet největších světových chemických společností dosáhlo v roce 2013 celkový kombinovaný obrat mld. EUR. Dvanáct firem z TOP 30 pocházelo z Asie a realizovaly tržby za mld. EUR, což představovalo 57,7 % z celkového obratu TOP 30 a 51,5 % z celosvětových tržeb. Jedenáct subjektů z TOP 30 byly firmy evropské, které generovaly tržby v celkové výši 543 mld. EUR, což představovalo 19,3 % z obratu TOP 30 a 17,2 % z celosvětového obratu. ČR se v roce 2014 podílela na tržbách globálního chemického průmyslu (bez farmacie) cca 0,22 %. Toky světového obchodu s chemickými produkty EU-28 patří spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla EU-28 v roce 2013 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu 42,5 %), zatímco v dovozu to byla Asie (podíl 37,4 %). Jedničkou byla Evropa i v celosvětovém obratu (vývoz + dovoz). Rozdělení tržeb EU-27 podle výrobkových oborů Výroba v chemickém průmyslu EU-28 v roce 2013 (podle dělení Cefic) pokrývá tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ Nace petrochemikálie, deriváty a anorganika), chemické speciality a kvalifikovaná chemie (CZ Nace 202 agrochemikálie, CZ Nace 203 nátěrové hmoty, CZ Nace 205 chemické speciality, polotovary a kvalifikovaná chemie, CZ Nace 206 chemická vlákna), a spotřební chemie (CZ Nace 204 mýdla, detergenty, parfumérie a kosmetika). Základní chemikálie se většinou produkují ve velkých objemech a využívají jak v samotné chemii, tak v dalších průmyslových odvětvích. V roce 2013 tvořily 61,8 % z celkových tržeb a jejich podíl proti roku 2012 klesl z 63,1 %. Chemické speciality pokrývají široké sortimentní portfólio, např. nátěrové hmoty, agrochemikálie, barviva a pigmenty. Produkují se zpravidla v menších objemech, přesto však v roce 2013 představovaly 26,5 % z celkových tržeb chemického průmyslu EU-28. Spotřební chemie se většinou prodává finálním konzumentům (mýdla, detergenty, kosmetika a parfumerie) a společně tyto produkty tvoří zbývajících 11,7 % z celkových tržeb EU 28 v roce Pokud porovnáváme rozdělení tržeb v EU v letech 2012 a 2013, zjišťujeme, že podíl tržeb petrochemikálií a polymerů je převažující, neboť ty tvořily přes polovinu (53,1 %) z celkových tržeb EU. Rozdělení tržeb v EU je odlišné od struktury v ČR, neboť zatímco základní chemikálie v Unii tvořily v roce 2013 podíl 61,8 %, v ČR to bylo 80,1 %. Podíl chemických specialit v EU-28 byl 26,5 % (v ČR 16,8 procent) a podíl spotřební chemie 11,7 % (ČR jen 3,3 %). Struktura tržeb podle teritorií a spotřeby Dodávky členským státům v rámci EU se v posledních šestnácti letech více než zdvojnásobily. Evropský vnitřní trh měl přitom velmi pozitivní vliv na rozvoj odvětví chemie a je klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. V roce 2013 proti roku 2003 prodej chemikálií uvnitř EU vzrostl o téměř 72 % (na 270 mld. EUR ). Intra-trh EU, který dnes čítá přes 500 milionů konzumentů, je klíčovým faktorem v mezinárodní konkurenci a díky přistoupení třinácti nových členských zemí, se významně rozšířil. Zatímco intra-eu tržby vzrostly ze 183 mld. EUR v roce 2003 na 292 mld. EUR v roce 2013 tj. o 60 procent, důležitost domácích prodejů v EU klesá a v roce 2013 dosáhly jen 18 procent z celkového prodeje EU. Více než 9

10 čtvrtinu z celkových tržeb 26 procent putovalo mimo trh EU a třemi klíčovými odbytišti byly jednak nečlenské evropské státy a dále země seskupení NAFTA a Asie. Přínos chemického průmyslu k ekonomice EU-27 Podle údajů Eurostatu a Cefic se v roce 2013 podílel chemický průmysl EU (bez farmacie) na tvorbě hrubého domácího produktu EU 1,1 %. Zdánlivě se to může jevit jako nízký podíl, ale nutno brát v úvahu klesající podíl průmyslu na tvorbě HDP ve vyspělých zemích a naopak růst podílu sektoru služeb. Podíl zpracovatelského sektoru EU na tvorbě HDP totiž klesl z 23,7 % v roce 1995 na 18 % v roce 2013 (v ČR se tento podíl pohybuje kolem cca 25 %). Chemické výrobky přitom nacházejí uplatnění prakticky ve všech oblastech ekonomiky. Významnými odběrateli chemikálií jsou gumárenský a plastikářský průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy a automobilový průmysl. Téměř dvě třetiny chemikálií v EU jsou využity v průmyslovém sektoru, včetně stavebnictví, zatímco více než jedna třetina směřuje do dalších oblastí ekonomiky, jako jsou zemědělství, služby apod. Zaměstnanost v chemickém průmyslu EU Chemický průmysl EU (bez farmacie) zaměstnával v roce 2013 necelých 1,2 mil. lidí. Přitom přímá zaměstnanost v tomto odvětví klesala v letech 1996 až 2013 ročně v průměru o 1,9 % a počet zaměstnanců byl v roce 2013 zhruba o 28 procent nižší oproti roku Kromě toho chemický průmysl generoval nepřímou zaměstnanost podél hodnotového řetězce, která byla třikrát vyšší než zaměstnanost přímá. Cca 96 % firem mělo méně než 250 zaměstnanců, takže většinou převládly malé a střední podniky. SME přitom v EU realizovaly 28 % z celkových tržeb a zaměstnávaly 35 % z celkového počtu pracovníků. Jen čtyři procenta společností zaměstnávalo více než 249 lidí, ty však vytvořily 72 procent z celkového prodeje (tržeb). V ČR se kategorie velkých chemických podniků s 250 a více pracovníky odhadem podílí na celkových tržbách 74 % a na počtu zaměstnanců 60 procenty. Zatímco mzdové náklady na zaměstnance v chemickém průmyslu EU rostly v letech v průměru ročně o 3,2 %, zaměstnanost ve stejném období klesala o 1,9 procent. Mezi léty mzdové náklady vzrostly o 11 %, celková zaměstnanost se snížila o 17,8 %. Pracovní síly v CHP EU jsou přitom kvalifikovanější, vzdělanější a lépe placené než činí průměr zpracovatelského průmyslu EU. Zahraniční obchod v EU-27 EU je klíčovým hráčem na globálním trhu chemikálií. V roce 2013 (bez farmacie) země EU-28 vytvořily kladné saldo v celkové výši 48,7 mld. EUR, což představovalo dosavadní maximum (v roce mld EUR). V extra EU obchodu s chemikáliemi připadl nejvyšší podíl 27,2 % na zbytek Evropy, na seskupení NAFTA to bylo 22,4 %, zatímco na Asie (bez Japonska a Číny) 22,6 procent. Údaje o zahraničním obchodu za období 1998 až 2013 naznačují, že indikátor konkurenceschopnosti obchodu (TDI), který porovnává obchodní bilanci (export minus import) k celkovému obratu (dovoz + vývoz) regionu, se od roku 2003 v EU27 postupně zhoršuje, což oslabuje konkurenceschopnost chemického průmyslu vůči ostatnímu světu a znamená, že dovoz chemikálií roste rychlejším tempem než jejich vývoz. Chemické speciality představovaly v roce 2013 celkem 52,4 % z obchodního přebytku EU-27 v hodnotě 25,5 mld. EUR. Druhým nejsilnějším sektorem byla spotřební chemie (podíl 32,6 % tj. přebytek 15,9 mld. EUR), následovala výrobková skupina polymery (podíl 16,6 procent, přebytek 8,1 mld. EUR) a petrochemikálie ( podíl 4,9 %, přebytek 2,4 mld. EUR). Skupina základní anorganické látky se záporným saldem 3,1 mld. EUR (hlavně díky hnojivům) je jediným sektorem od roku 1994, který vykazuje obchodní deficit. 10

11 Obchodní pozice EU-27 v některých důležitých subsektorech vykazuje známky postupného zhoršování. Zvláště to platí o surovinách a energeticky náročných chemikáliích, kde je globální konkurenceschopnost EU ohrožena. Jmenovitě se jedná o základní organiku (petrochemikálie), jakož i o základní anorganiku (například hnojiva). V ČR je obchodní bilance v chemickém průmyslu trvale vysoce záporná (viz samostatná kapitola o zahraničním obchodu), přičemž v roce 2013 záporné saldo meziročně vzrostlo o 9,1 mld. Kč na minus 122,3 mld. Kč. V odvětví CZ-Nace 20 (chemický průmysl bez farmacie) v roce 2014 dosáhlo záporné saldo hodnoty minus 76,1 mld. Kč a bylo o 10 mld. Kč vyšší než v předcházejícím roce, ve farmaceutickém průmyslu (CZ Nace 21) činilo v roce 2014 záporné saldo minus 40,2 mld. Kč a meziročně naopak pokleslo o 800 mil. Kč. Investice, náklady na výzkum a vývoj Investice do rozvoje odvětví a do inovací, včetně výzkumu a vývoje, jsou pro zachování budoucí konkurenceschopnosti chemického průmyslu EU rozhodující. Poměr objemu investic k tržbám v EU sice od roku 1999 mírně klesá, avšak v absolutních číslech je toto kolísání minimální. Investice v západní Evropě v letech postupně rostly, poté však v krizovém roce 2010 proti roku 2008 zaznamenaly prudký pokles o 22,9 %. na úroveň 16,3 mld. EUR. V roce 2012 následovala solidní zvýšení na 19,2 mld. EUR a v roce 2013 pak mírný pokles na 18,6 mld. EUR. To představuje 14,1 procent z celkového objemu osmi nejvíce investujících zemí. Jasným lídrem v oblasti investic do chemického průmyslu je Čína, která v roce 2013 v tomto odvětví investoval téměř polovinu z celkového globálního objemu 66,7 mld. EUR. Čína se lídrem stala již v roce 2006, kdy do chemického průmyslu investovala 27,4 mld. EUR, takže na ní připadly plné dvě třetiny investic osmi největších světových investorů do chemického průmyslu. Přitom USA a EU jsou v tomto případě v lepší pozici než třeba, Japonsko, Korejská republika a také země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie). Ukazatel kapitálové intensity (kapitálové investice/tržby) dosahuje v Číně a dalších rozvojových zemích daleko vyšší hodnoty než ve zbytku světa. V samotné Číně tento ukazatel vzrostl z 5,6 % v roce 2003 na 6,4 % procent v roce Přitom většina významných produkčních zemí v letech zvyšovala svoji kapitálovou intenzitu, s výjimkou EU a Korejské republiky. V roce 2013 nejnižší kapitálové intenzity dosahovala EU (3,5 %) a Brazílie (3,4 %), zatímco v Číně to bylo 6,4 %, v USA 5,1 %, v Japonsku 4,5 procent a v Ruské federaci dokonce 7,9 procent. V absolutních číslech se náklady na výzkum a vývoje v evropském chemickém průmyslu v období 1991 až 2013 pohybovaly ročně v průměru kolem 7,8 mld. EUR. Poměr náklady na VaV versus tržby v chemickém průmyslu EU, tedy intenzita VaV, se postupně zhoršil z 2,8 procent v roce 1991 na 1,6 procent v roce V Japonsku tento ukazatel v období dosáhl v průměru 4,2 %, byl tedy více než dvakrát vyšší než v EU (1,6 %) a v USA. Čína v tomto ukazateli zatímco výrazně zaostává jak za USA a tak za EU a v období zde dosáhl v průměru jen 0,7 %.. 2. Vývoj produkčních a ekonomických ukazatelů Vývoj v chemickém průmyslu v ČR byl v r ovlivňován řadou vnějších a vnitřních faktorů. Z těch vnějších lze uvést v prvé řadě lepšící se hospodářskou a finanční situaci v EU-28 vyvolanou konjunkturou ve většině členských zemích EU a růstem poptávky v zahraničí a nižší ceny ropy. Z vnitřních faktorů se jednalo zejména o živou domácí poptávku po chemikáliích v některých navazujících zpracovatelských odvětvích, zvláště v automobilovém průmyslu. Domácí spotřeba, vyjádřená v běžných cenách, výrazně 11

12 vzrostla z cca 653,9 mld. Kč v roce 2013 na 719,3 mld. Kč, tj. o 10 procenta, resp. o 65,6 mld. Kč. V porovnání s předchozím vývojem šlo o výrazný růst dynamiky a to jak v tuzemsku, tak na zahraničních trzích. 2.1 Výroba a tržby Tržby vycházejí z prodeje v tuzemsku a dodávek na export v b.c. Ukazatele za jednotlivé agregace a obory chemického průmyslu přibližuje tabulka č. 3. Vývoj tržeb v chemickém průmyslu ČR v r Tabulka č. 3 Agregace/obor Tržby v b.c. v mld. Kč % Rafinér.zpracování ropy 119,5 131,1 109,7 Chemický průmysl 167,0 187,4 112,2 Farmaceut. průmysl 30,1 30,4 101,0 Gum. a plast. prům. 223,8 248,1 110,8 Chemický průmysl celkem 540,4 597,0 110,5 Zprac. prům. mld. Kč ,9 Poznámka: všechny organizace odvětví (Zdroj: odhady ČSÚ a MPO) Z tabulky č. 3 lze odvodit tyto závěry: Nejvyšší dynamiky růstu tržeb (v b.c.) dosáhly v roce 2014 agregace chemického průmyslu CZ Nace 20 (+12,2 %) a gumárenského a plastikářského průmyslu - CZ Nace 22 (+10,8 %), zatímco agregace CZ Nace 19.2 po předchozím propadu znovu, i přes problémy evropských rafinérií, loni skončila v černých číslech (+ 9,7 %). Nejnižší nárůst byl v roce 2014 zaznamenán u agregace CZ Nace 21.0 (+1,0 %). Jestliže v chemickém průmyslu jako celku vzrostly v roce 2014 meziročně tržby o 10,5 p.b., ve zpracovatelském průmyslu ČR to bylo o téměř deset procent (+9,9 %).. Vývoj na domácím trhu v roce 2014 je zachycen v tabulce č. 4, která charakterizuje situaci ve vývozní výkonnosti, domácí spotřebě a v krytí spotřeby dovozem. Agregace/obor Vývozní výkonnost, domácí spotřeba a její krytí dovozem Vývozní výkonnost (vývoz/tržby) % Domácí spotřeba (tržby vývoz + dovoz) mld. Kč Tabulka č. 4 Krytí spotřeby dovozem % Zpracování ropy 27,0 28,8 144,3 154,6 39,5 39,6 Chemický průmysl 91,7 89,1 238,3 268,7 94,0 92,4 Farmaceutický průmysl 129,4 185,6 69,5 70,6 112,7 136,9 12

13 Agregace/obor Vývozní výkonnost (vývoz/tržby) % Domácí spotřeba (tržby vývoz + dovoz) mld. Kč Krytí spotřeby dovozem % Gumár. a plastik. průmysl 68,1 68,8 206,7 230,6 65,2 66,5 Chemický průmysl celkem 70,5 73,2 653,7 719,3 75,6 77,8 Zprac. průmysl ČR 87,7 91, , ,1 85,6 89,7 Z tabulky č. 4 vyplývá, že: domácí spotřeba v b.c. v chemickém průmyslu meziročně stoupla o deset procent, resp. téměř 66 mld. Kč, na 719,3 mld. Kč; v roce 2014 se vývozní výkonnost velké chemie zvýšila meziročně o 2,7 procentního bodu, zatímco u zpracovatelského průmyslu o 3,6 procentní body. Největšího růstu bylo dosaženo ve farmaceutickém průmyslu (+ 56,2 p.b.) a ve oboru zpracování ropy (+ 1,8 proc. bodu), zatímco v chemickém průmyslu (CZ Nace 20) tento ukazatel meziročně klesl o 2,6 p. b. a v CZ Nace 22 byl zaznamenán mírný meziroční nárůst o 0,7 p.b. krytí spotřeby dovozem se zvýšilo v roce 2014 o 2,2 p.b. na 77,8 procent, přičemž k nárůstu došlo ve třech agregacích, z toho nejvíce v odvětví CZ Nace 21 (+ 24,2 p.b) a v odvětví CZ Nace 22 (+ 1,3 p.b.), v oboru CZ Nace 192 o 0,1 p.b., pouze v odvětví CZ Nace 20 došlo k poklesu o 1,6 p.b. Ve zpracovatelském průmyslu tento ukazatel meziročně stoupl poměrně výrazně - o 4,1 procentního bodu na téměř devadesát procent. 2.2 Zahraniční obchod V kapitole 2.2 jsou údaje převzaty ze statistiky zahraničního obchodu v nomenklatuře SKP Standardní klasifikace produkce (CZ-CPA). Obrat zahraničního obchodu s produkty chemického průmyslu v důsledku globální konjunktury meziročně vzrostl v roce 2014 o 113,3 mld. Kč na 996,5 mld., tj. o 13,3 %. Základní ukazatele vývozu, dovozu a obchodní bilanci uvádí tabulka č. 5: Vývoz, dovoz, bilance v roce 2013 a 2014 Tabulka č. 5 Vývoz Dovoz Saldo Základní ukazatele vývozu, dovozu a bilance zahraničního obchodu v v mil. Kč v mil. Kč v mil. Kč v % v % agregace/obor / / Rafinérské zpracování ropy , , Výrobky chemického průmyslu , , v tom: Základní chemikálie , , Výrobky farmaceut. průmyslu , , Gumárenské a plast. výrobky , , v tom: zboží z pryže , , zboží z plastů , , Výrobky chem. prům. celkem , , Zahr. obchod ZP celkem v mld. Kč , ,

14 Z tabulky č. 5 je patrné, že zahraniční obchod s chemickými výrobky se v roce 2014 vyvíjel velmi příznivě, neboť jeho obrat meziročně vzrostl o 121 mld. Kč, z toho vývoz o 14,6 procent a dovoz o 13,2 procent. Protože vývoz rostl podobným tempem jako dovoz, záporné saldo meziročně stouplo proti roku 2013 o 9,1 mld. Kč. Příznivý vývoj zvýšení obratu zahraničního obchodu ve všech čtyřech sledovaných agregacích, z toho nejvíce v CZ CPA farmaceutické výrobky\ (o 35,8 mld. Kč, vysoké kladné saldo v agregaci CZ CPA 22 zboží z pryže a plastů ( + 17,5 mld. Kč) Nepříznivý vývoj zhoršení záporného salda v agregaci CZ CPA 20 výrobky chemického průmyslu meziročně o téměř 10 mld. Kč. Vývoz Jak vyplývá z tabulky č. 5, na celkovém meziročním růstu vývozu ve výši mil. Kč se podílely výrobky jednotlivých agregací takto: zpracování ropy mil. Kč, tj. + 9,7 % chemického a farmaceutického průmyslu mil. Kč, tj. 56,7 % gumárenského a plastikářského průmyslu mil. Kč, tj. 33,6 % Celkem mil. Kč, tj.100,0 % V roce 2014 se na růstu vývozu podílely všechny čtyři sledované agregace, z toho nejvíce chemický průmysl (+ 14,2 mld. Kč) a farmacie (+ 17,5 mld. Kč). Nejvýrazněji přitom meziročně stoupl export ve farmaceutickém průmyslu CZ CPA 21.0 (+ 44,9 procent) na 56,4 mld. Kč. Dynamika růstu v odvětví CZ CPA 20.0 (+9 %) a CZ Nace 22.0 (+12,4 %) byla nižší, v oboru CZ Nace 19.2 export meziročně vzrostl o 16,7 %, a to i přes problémy rafinérského průmyslu. Dovoz Dovoz chemických produktů proti r vzrostl o mil. Kč. a na tomto nárůstu se podílely výrobky všech sledovaných agregací takto: zpracování ropy mil. Kč, tj. 6,3 % chemický a farmaceut. průmysl mil. Kč, tj. 65,3 % gumárenský a plastikářský průmysl mil.kč. tj. 28,4 % Celkem mil. Kč, tj. 100,0 % Podrobnější skladbu změn ve vývozu, dovozu i v saldu ukazuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6 Meziroční změny vývozu, dovozu a salda skupin výrobků chemického průmyslu Změna Skupina vývozu dovozu salda podíl na podíl na podíl na mil. Kč změně mil. Kč změně mil. Kč změně v % v % v % Rafinérské produkty ˇ , , ,4 Produkty chem. prům. (200) , , ,3 z toho: základní chemikálie (201) , , ,1 14

15 Změna Skupina vývozu dovozu salda podíl na podíl na podíl na mil. Kč změně mil. Kč změně mil. Kč změně v % v % v % Produkty farmaceut. průmyslu , , ,7 Produkty gum. a plast. prům , , ,6 z toho: výrobky z pryže , , ,3 výrobky z plastů , , ,7 Produkty chem. prům. celkem , , ,0 Celkové záporné saldo se meziročně zvýšilo o mil. Kč a v porovnání s rokem 2013 se vyvíjela nepříznivě obchodní bilance u těchto výrobkových skupin: skupina výrobků změna salda v mil. Kč Chemický průmysl Produkty farmacie -769 celkem vybrané : Příznivě se vyvíjela bilance v dalších dvou agregacích skupina výrobků změna salda v mil. Kč Rafinérské produkty Gumáren. a plast.průmysl celkem vybrané Struktura vývozu a dovozu Struktura vývozu a dovozu se v roce 2014 změnila oproti předchozímu roku jen nepatrně, což ukazuje tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Vývoj podílů skupin výrobků na celkovém chemickém vývozu a dovozu výrobků chemického průmyslu od r do r Skupina Podíl na celkovém vývozu výrobků chem. prům. v % Podíl na celkovém dovozu výrobků chem. prům. v % Produkty zpracování ropy 7,8 8,5 8,6 13,7 11,6 10,9 Produkty chem. prům. 46,9 41,4 39,4 44,2 45,3 44,4 v tom: základní chemikálie 32,3 22,9 22,3 22,4 25,7 25,2 Produkty farma. průmyslu 7,1 10,2 12,9 13,1 15,9 17,2 Výrobky z pryže a plastů 38,2 39,9 39,1 29,0 27,2 27,5 15

16 v tom: z pryže 17,6 19,2 18,2 7,6 8,6 8,6 z plastů 20,6 20,7 20,9 21,4 18,6 18,9 Pro vývoz je v roce 2014 charakteristický většinou jen nepatrný pohyb podílů jednotlivých agregací. Přitom nejvýrazněji u vývozu o 2 p.b klesl podíl chemických produktů na 39,4 %, zatímco podíly ostatních agregací se meziročně změnily většinou jen minimálně, přičemž nejvýrazněji vzrostl podíl výrobků CZCPA 21 (+ 2,7 p.b.), zatímco podíl CZ CPA 22 klesl o 0,7 p.b. a podíl agregace CZ CPA 19.2 naopak nepatrně stoupl - o 0,1 p.b. V dovozu byla v roce 2014 situace obdobná jako u vývozu, přičemž vzrostl zejména podíl farmaceutických výrobků CZ CPA 21 (+ 1,3 p.b.), podíl výrobků chemického průmyslu a gumárenského a plastikářského průmyslu stagnovaly a podíl rafinérských produktů poklesl o 0,7 p.b. Bilance zahraničního obchodu Bilance zahraničního obchodu s výrobky chemického průmyslu v r zůstala i nadále vysoce záporná (-122,3 mld. Kč) a v porovnání s rokem 2013 negativní saldo vzrostlo o cca 9,1 mld. Kč. Přehled skupin výrobků s významným aktivním a pasivním saldem a vývoj v r v porovnání s 2000 a 1995 ukazuje tabulka č. 8. Vývoj salda rozhodujících skupin výrobků od r do r Tabulka č. 8 Saldo v mil. Kč Rozdíl Skupina výrobků Produkty zpracování ropy Chemické a farmaceut. produkty v tom: chemické výrobky (Nace 20) léčiva (Nace 21) Gumárenské a plastik. výrobky v tom: Gumárenské Plastikářské Chemické výrobky celkem příznivě se ve sledovaném období vyvíjelo saldo u výrobků odvětví CZ CPA 22, což platí především o oboru gumárenské produkty (CZ Nace 22.1), kde má ČR vysoce aktivní obchodní bilance (v roce 2014 (+31,7 mld. Kč), hlavně zásluhou vývozu pneumatik. Postupně naopak klesá pasivní saldo v oboru zboží z plastů; nepříznivě se v posledních letech vyvíjelo záporné saldo zahraničního obchodu s léčivy, když po přechodném mírném poklesu v roce 2010, v roce 2014 toto saldo vzrostlo na minus 40,2 mld. Kč; také saldo produktů zpracování ropy stoupá a v roce 2014 dosáhlo 23,5 mld. Kč. Díky vysoké poptávce trvale výrazně roste záporné saldo jak v chemickém průmyslu ( v roce 2014 minus 76,1 mld. Kč) tak ve farmacii (minus 40,2 mld. Kč) 16

17 Teritoriální skladba zahraničního obchodu Dominantním teritoriem pro vývoz i dovoz produktů chemického průmyslu do ČR zůstaly i v r země EU-28. Podíl EU-28 (včetně Chorvatska) na celkovém obratu zahraničního obchodu s chemikáliemi byl v roce 2014 vysoký, což je bezprostřední důsledek rozšíření EU o 13 nových zemí v letech Pro srovnání jsou v tabulce č. 9 uvedeny údaje za skupiny zemí EU-28 a EU-13 (pouze nové členské země, včetně Bulharska, Rumunska a Chorvatska) a data za zbytek světa.. Tabulka č. 9 Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s EU-13, EU-28 a ostatními zeměmi Teritorium chem. výrobky celkem 2014 mld. Kč 14/13 v % Výrobky agregace zpracování ropy chemie a farm. gum. a plasty mld. Kč mld. Kč mld. Kč 14/13 v % 14/13 v % 14/13 v % Země EU13 vývoz 124,6 113,4 17,7 128,3 69,6 107,2 37,3 111,3 dovoz 113,1 111,6 28,2 101,6 57,1 132,5 27,8 114,9 saldo x) +11,5 +2,9-10,5 +3,4 +12,5-2,7 +9,5 +0,2 Země EU28 vývoz 368,4 117,1 35,8 117,4 190,2 119,2 142,4 114,5 dovoz 464,0 113,2 59,1 105,5 277,8 115,1 127,1 112,9 saldo x) -95,6-7,2-23,3-8,5-87,6-5,9 +15,3-3,5 Ostatní svět vývoz 68,6 103,0 1,9 105,5 38,4 102,9 28,3 102,9 dovoz 95,5 113,0 2,1 190,9 67,2 109,8 26,2 118,0 saldo x) -26,9-10,4-0,2-0,9-28,8-4,9 +2,1-10,4 x) u salda není uveden index, ale meziroční rozdíl v mld. Kč: znaménko znamená zhoršení salda, znaménko + zlepšení V roce 2014 rostla obchodní výměna s EU-13 a s EU-28 podobně vysokým tempem, přičemž dynamika vývozu byla v obou případech vyšší než u dovozu vývoz do ostatního světa meziročně stoupl pouze o 3 %, zatímco dovoz o 13 %, což zhoršilo záporné saldo v tomto seskupení o více než 10 mld. Kč dynamika růstu vývozu vyjádřená indexem 2014/13 byla u většiny výrobkových skupin vyšší než u dovozu, přesto záporné saldo vzrostlo s ohledem na vyšší základ u dovozu.. Podrobnější přehled o podílech hlavních teritorií na vývozu a dovozu v r nabízí tabulka č. 10. Tabulka č. 10 Podíly na vývozu a dovozu podle hlavních teritorií zahraničního obchodu a hlavních skupin výrobků v r

18 Podíly v % na skupina výrobků vývozu dovozu EU-13 EU-28 ostatní EU-13 EU-28 ostatní Zpracování ropy 46,9 95,0 5,0 46,1 96,6 3,4 Výrobky chemického a farmaceut. průmyslu 30,4 84,2 15,8 16,5 80.,5 19,5 Výrobky gumárenského a plastik. průmyslu 21,9 83,4 16,6 24,3 83,0 17,0 země EU-27 nadále zaujímají rozhodující podíl na vývozu i dovozu výrobků u všech agregací chemického průmyslu, přičemž ve všech případech tento ukazatel převyšuje 80 procent; výraznější rozdíl v podílu zemí EU-13 a EU-28 je zřejmý jen u rafinérských produktů, neboť značná část obchodní výměny se v tomto oboru realizuje s novými členskými státy unie, hlavně se Slovenskem a Polskem. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu v podrobnějším členění podle nejvýznamnějších obchodních partnerů ve střední Evropě a podle skupin výrobků chemického průmyslu zachycuje tabulka č. 11 Tabulka č. 11 Významní obchodní partneři ČR (sousední země) ve výrobcích chemického průmyslu v r podle obratu Poř. č. Země obrat v mld. Kč zprac. ropy chem.a farm. gum. a plast. Celkem 1. Německo 31,8 152,2 118,5 302,5 2. Slovensko 30,5 37,5 21,8 89,8 3. Polsko 10,0 45,1 22,6 77,7 4. Rakousko 12,3 18,1 11,5 41,9 5. Maďarsko 4,5 21,5 11,4 37,4 6. Slovinsko 0,2 5,6 1,7 7,5 Celkem významné 89,3 280,1 187,6 557,0 Celkem svět 98,9 573,6 324,0 996,5 podíl význam. % Země EU-28 94,2 468,0 269,5 832,3 podíl zemí EU-27 % Pozice našich šesti bezprostředních sousedů v obchodu s chemikáliemi je velmi silná. Jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu s výrobky chemického průmyslu v roce 2014 činil 56 %, z toho v oboru rafinérské zpracování ropy 90 %, v odvětví chemického a farmaceutického průmyslu 49 % a v gumárenského a plastikářského průmyslu 58 %. Dynamiku vývoje zahraničního obchodu dle meziročního indexu 2014/13 u vybraných seskupení ukazuje tabulka č

19 Tabulka č. 12 Dynamika vývoje zahraničního obchodu s významnými teritorii v roce 2014 Země 2014/13 v % Obratu Vývozu Dovozu Svět 113,3 114,7 113,2 EU ,9 117,1 113,2 EU ,6 113,4 111,6 Celkově dynamika růstu v r. 2014, vzhledem ke globálnímu vývoji, oproti roku 2013 výrazně zrychlila se všemi hlavními obchodními partnery a rostla podstatně rychlejším tempem než v předchozím roce. Vývoj salda ve vybraných teritoriích a zemích ukazuje tabulka č. 13. Bilance zahraničního obchodu se zeměmi EU a sousedními zeměmi Tabulka č. 13 Země Bilance v mld. Kč Svět -106,3-113,2-122,3 EU 13 +5,7 +8,6 +7,3 EU 28-93,9-95,4-95,3 Německo -41,0-43,2-42,2 Slovensko +3,4 +4,8 +7,3 Polsko -1,7-2,8-3,9 Rakousko -3,5 +0,5-0,2 Sousední země celkem -36,1-40,7-39,0 Zbývá na ostatní celkem -69,8-72,5-83,3 pasivní saldo se zeměmi EU-28 se meziročně snížilo o 100 mil. Kč; aktivní saldo s EU-13 meziročně kleslo o 1,3 mld. Kč na 7,3 mld. Kč, na zhoršení aktivního salda v rámci EU-13 měla rozhodující vliv obchodní výměna se Slovenskem (aktivní saldo zde vzrostlo na 7,3 mld. Kč), zatímco s Polskem se záporné saldo naopak meziročně zhoršilo o 1,1 mld. Kč na minus 3,9 mld.kč. Názornější představu o charakteru obchodu a jeho struktuře se sousedními zeměmi podává graf č. 3. Graf č. 3 Struktura zahraničního obchodu se sousedními zeměmi v roce 2014 v mld. Kč 19

20 2.3 Přidaná hodnota V roce se účetní přidaná hodnota v chemickém průmyslu meziročně výrazně zvýšila, o 22,5 p.b., hlavně zásluhou citelného nárůstu u všech sledovaných agregacích. Přitom v oboru CZ Nace 19.2 meziročně stoupla o více než 42 procent a v chemickém + farmaceutickém průmyslu CZ Nace o téměř 28 procent. Důvodem byl příznivý hospodářský vývoj jak v ČR tak v Evropě. Také v odvětví CZ Nace 22 gumárenský plastikářský průmysl byla dynamika mimořádně vysoká téměř 19 procent. Přitom jde o odvětví, které vytváří v rámci chemie daleko nejvyšší objem přidané hodnoty. Také ve zpracovatelském průmyslu ČR byla dynamika růstu objemu účetní přidané hodnoty velmi vysoká (+ 15,3 %). Základní údaje jsou uvedeny v tabulce č. 14 Přidaná hodnota v chemickém průmyslu ČR v letech 2013 a 2014 Účetní přidaná hodnota Agregace/obor v mil. Kč % Rafinérské zpracování ropy ,1 Chemie a farmacie ,9 Gumárenský a plastikářský průmysl ,7 Chemický průmysl celkem ,5 Zpracovatelský průmysl ČR celkem ,3 Tabulka č

21 Poměr účetní přidané hodnoty k tržbám v b.c. se v chemii meziročně zlepšil o 2,1 procentního bodu, přičemž k poklesu nedošlo v žádné ze čtyř agregací. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu došlo v odvětví CZ Nace ( + 2,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu se tento poměrový ukazatel v roce 2014 meziročně zlepšil o 1,1 p.b.. poměr účetní přidané hodnoty k tržbám v % Agregace r r r Rafinérské zpracování ropy 1,9 1,3 1,6 Chemický a farmaceutický průmysl 22,9 20,1 23,3 Gumárenský a plastikářský průmysl 28,3 28,6 30,7 Chemický průmysl celkem 20,0 19,5 21,6 Zpracovatelský průmysl ČR celkem 23,4 23,7 24,8 2.4 Zaměstnanost, produktivita a mzdy Zaměstnanost v chemickém průmyslu v roce 2014 vzrostla proti r o 2,8 procent, zatímco ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 3,8 procent ( osob). Ve všech agregacích počet lidí stoupl, s výjimkou rafinérského zpracování ropy, kde se tento ukazatel snížil meziročně o 113 osob, což potvrzuje tabulka č. 15. Tabulka č. 15 Zaměstnanost, produktivita práce, průměrné mzdy v chemickém průmyslu v roce 2014 Agregace/obor Počet pracovníků Produktivita práce Prům. měsíční mzda osob 14/13 z tržeb b.c. tis. Kč/ měsíc 14/13 z přidané hodnoty tis. Kč/ 14/13 měsíc Kč 14/13 % Rafinérské zpracování ropy , , , ,7 Chemický a farm. průmysl , , , ,6 Gumárenský a plast. průmysl , , , ,4 Chemický průmysl celkem , , , ,0 Zpracov. průmysl ČR celkem , , , ,3 Nárůst počtu pracovníků v roce 2013 zaznamenala většina odvětví v rámci velké chemie, s výjimkou rafinérského zpracování ropy, přičemž nejvíce lidí meziročně přibylo v v gumárenském a plastikářském průmyslu ( ), zatímco v odvětví CZ Nace 20 a CZ Nace 21 byl pohyb nepatrný. Ukazatel produktivity z tržeb se meziročně zlepšil díky vysokým tržbám ve všech agregacích, zejména v chemickém + farmaceutickém průmyslu ( + 10,3 procent) a v oboru CZ Nace 19.2 (+ 19,6 %). Také v odvětví CZ Nace 22, byla dynamika produktivity práce z tržeb solidní ( + 7,3 %). Ukazatel produktivity z přidané hodnoty se loni vyvíjel oproti předchozím létům velmi příznivě a a ve všech agregacích byla jeho dynamika dvojciferná. Růst mezd se v roce 2014 díky zlepšujícímu se vývoji jak v tuzemsku, tak v v EU pohyboval kolem dvou procent a byl mírně rychlejší než ve zpracovatelském průmyslu.. 21

22 2.5 Investice Hmotné investice v chemickém průmyslu v r zaznamenaly, přes některá úsporná a racionalizační opatření, meziroční růst o téměř o sedm procent na 26,7 mld. Kč. Velmi nízká míra investic nadále trvala v oboru rafinérské zpracování ropy (986 mil. Kč), naopak vysokou investiční aktivitu vykázalo odvětví CZ Nace 22 (+38,2 %). Objem investic v odvětví CZ Nace meziročně nepatrně klesl (-11,9 %). Objemy hmotných investic v jednotlivých agregacích jsou uvedeny v tabulce č. 16. Hmotné investice v chemickém průmyslu v ČR Tabulka č. 16 Agregace Hmotné investice v mil. Kč Hmotné investice celkem v % Celkem tržeb v b.c Zpracování ropy ,4 0,6 Chemie a farmacie ,6 5,4 Gumár. a plast. průmysl ,3 5,0 Chemický průmysl celkem ,8 4,2 22

23 3. Výrobní základna V roce 2014 počet podniků v chemickém průmyslu většinou stagnoval nebo mírně klesl ( např. v gumárenském a plastikářském průmyslu o 8 subjektů), v odvětví CZ Nace o 4 subjekty). Stav na konci roku 2014 ukazuje tabulka 17. Počet a velikost podniků chemického průmyslu v ČR v r Tabulka č. 17 Ukazatel zpracování ropy Agregace chemie a farmacie gumárenský a plastik. průmysl Chemický průmysl celkem Počet podniků s 50 a více zaměstnanci r s 20 a více zaměstnanci r Podíl zaměstnanců na celk. počtu zaměstnanců celkem v %: v podnicích s 20 a více: r Podíl tržeb na tržbách celkem v %: v podnicích se 20 a více zam.: r Průměrná velikost podniků podle počtu pracovníků se většinou, kromě gumárenského a plastikářského průmyslu, postupně snižuje, což je zřejmé z následujícího přehledu: Průměrná velikost podniků podle počtu pracovníků r r Zpracování ropy Chemický a farmaceutický průmysl Gumárenský a plastikářský průmysl Chemický průmysl celkem Průměrná velikost podniků v chemickém průmyslu se proti roku 2013 nepatrně snížila (o 10 lidí ) a byla mírně nad úrovní zpracovatelského průmyslu, kde tento ukazatel loni dosáhl 127 pracovníků 23

24 4. Ochrana zdraví, bezpečnost a životní prostředí Responsible Care Odpovědné podnikání v chemii K programu Responsible Care (RC) se k 18. květnu 2015 hlásilo 79 členských společností SCHP ČR. Do jeho plnění jsou také zapojeni kolektivní členové SCHP ČR Asociace výrobců nátěrových hmot ČR, dále Svaz chemických obchodníků a distributorů ČR a kolektivní přidružený člen Česká asociace čistících stanic jako celek. Právo užívat logo RC má celkem 46 členských společností SCHP ČR; z to 41 výrobních a pět nevýrobních, zejména středních škol. Česká asociace ochrany rostlin, která se stala novým kolektivním členem se do plnění principů RC dosud nezapojila. Iniciativa RC je z základem nejen pro plnění úkolů SCHP a jeho společností v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí, ale v posledních letech se stále více profiluje jako konkrétní příspěvek udržitelného rozvoje. Velká pozornost je věnována výrobě a péči o výrobek. Od roku 2006 představenstvo SCHP ČR uděluje Cenu udržitelného rozvoje. V roce 2015 čs. chemický průmysl vstoupil do 22. roku plnění RC. Po celou dobu plnilo principy RC 16 organizací, které se přihlásily v roce Většina členů hodnotící skupiny Výboru HSE prošla školením externích auditorů pro ISO 9000, ISO a OHSAS 18000, což přispívá ke zkvalitnění systému hodnocení plnění principů RC, ale do značné míry nahrazuje požadavek na hodnocení dosahovaných výsledků třetí stranou.. Cena udržitelného rozvoje byla poprvé udělena v roce 2006 společnosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava. V dalších letech ji získaly společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, Spolchemie, PARAMO a Hexion (dnes Momentive Specialty Chemicals), v letech 2009 a 2010 tato cena udělena nebyla. V roce 2011 ji obdržela firma Ing. Petr Švec PENTA (poprvé podnik s kategorie MSP) a v roce 2013 a.s. Lučební závody Draslovka, Kolín. V roce 2014 se stala jejím držitelem Fatra, a.s. TRINS (Transportní informační a nehodový systém) Transportní informační a nehodový systém (TRINS) je systém pomoci při nehodách spojených s přepravou nebezpečných chemických látek. Patří k šestnácti fungujícím ICE ( in Case of Emergency) systémům v Evropě, jejichž činnosti koordinuje Evropská rada chemického průmyslu (Cefic). Výsledky činnosti jsou pravidelně ročně hodnoceny ve výroční zprávě. Centrála TRINS zabezpečována dispečinkem společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o., s podporou společnosti UNIPETROL Services je pravidelně kladně hodnocena. V roce 2012 poprvé poklesl počest společností do zapojených do TRINS a to na 24 ( v roce ).V březnu 2015 se novým členem TRINS stala Česká asociace čistících stanic, jejíž členové zabezpečí přednostní čištění cisteren potřebných k přečerpávání produktů v případě havárie a čištění zásahových prostředků Hasičského záchranného sboru. Strategickým cílem je pokračovat v součinnosti s HZS při prevenci dopravních nehod s únikem chemikálií a v trendu minimalizace úniků chemikálií a materiálových škod při nehodách. Tímto způsobem chce SCHP přispět k lepšímu hodnocení chemie jako celku v očích veřejnosti. Dodatkem byla v roce 2014 rozšířena součinnost i na spolupráci při ohrožení stacionárních zařízení využívajících chemikálie. Dne byl podepsán dodatek ke smlouvě o spolupráci mezi SCHP ČR a Ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím 24

25 Hasičského záchranného sboru, ve kterém se devět společností zavazuje rozšířit spolupráci i na havárie ve stacionárních provozech využívajících chemické produkty. 25

26 Příloha č. 1 Ukazatel Přehled vybraných hospodářských ukazatelů chemického průmyslu v ČR za rok 2014 Jednotka Zpracování ropy /13 % Chemický a farmaceutický průmysl /13 % Gumárenský a plastikářský průmysl /13 v % Chemický průmysl celkem Zprac.průmysl v ČR Celkem Tržby z průmyslové činnosti mil. Kč b.c , , , , ,9 Vývoz (CZ - CPA) mil. Kč b.c , , , , ,4 Dovoz (CZ - CPA) mil. Kč b.c , , , , ,1 Počet pracovníků (průměr) osob , , , , ,8 Měsíční mzda (průměr) Kč , , , , ,3 Tržby v b.c. na 1 pracovníka za měsíc tis. Kč , , , , ,2 Přidaná hodnota na 1 prac. za měsíc (b.c.) tis. Kč , , , , ,9 Hmotné investice mil. Kč b.c , , , , ,3 Přidaná hodnota mil. Kč , , , , , /13 v % /13 % x) Vývoz i dovoz zahrnuje veškerý export a import v CZ CPA za celou ČR (nejedná se tedy o přímý vývoz a dovoz) 26