STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Transkript

1 STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Země Latinské Ameriky (Brazílie, Chile, Argentina, Mexiko) Finální verze 6. října 2011

2 Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (kucera@tc.cz) Ing. Naďa Koníčková (konickova@tc.cz) Ing. Michal Pazour, Ph.D. (pazour@tc.cz) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (vondrak@tc.cz) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (cadil@tc.cz) Ing. Daniel Frank (frank@tc.cz) 2

3 Obsah: 1. Úvod Latinská Amerika Základní socioekonomické charakteristiky Výzkum a vývoj Strategie Evropské unie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky a uzavřené dohody Smluvní rámec pro spolupráci České republiky se zeměmi Latinské Ameriky ve výzkumu a vývoji Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky Potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji Cíle strategie Tematické priority spolupráce Formy spolupráce Cílová skupina v České republice Podrobnější informace o vybraných zemích Latinské Ameriky Chile Základní socioekonomické charakteristiky Výzkum a vývoj Základní informace Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Zaměření výzkumné politiky Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Chile Brazílie Základní socioekonomické charakteristiky Výzkum a vývoj Základní informace Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Zaměření výzkumné politiky Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Brazílií Argentina Základní socioekonomické charakteristiky Výzkum a vývoj Základní informace Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Zaměření výzkumné politiky Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Argentinou Mexiko Základní socioekonomické charakteristiky Výzkum a vývoj Základní informace Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Zaměření výzkumné politiky Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Mexikem

4 4. Přílohová část Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika Brazílie Chile Argentina Mexiko Příloha 2 - Účast zemí Latinské Ameriky v rámcových programech Evropské unie Příloha 3 - Vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi Latinské Ameriky Brazílie Chile Argentina Mexiko Příloha 4 Podpora spolupráce Brazílie s vybranými zeměmi ve výzkumu a vývoji Spolupráce Brazílie s Německem Spolupráce Brazílie s Francií Spolupráce Brazílie s USA a Kanadou Spolupráce Brazílie s Japonskem

5 1. Úvod Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) nabývá v současné době na významu a stává se důležitým nástrojem nejen pro získání nových poznatků na hranici lidského poznání, ale i k zajištění jejich transformace do inovací. Kromě rozvoje výzkumné spolupráce v rámci EU stoupá také důraz zlepšení spolupráce s ostatními evropskými státy, které nejsou členy EU, i mimoevropskými zeměmi (tzv. třetími zeměmi). V tomto dokumentu je navržena strategie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky. Vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je vnitřně velmi heterogenním regionem, kde se nacházejí země s různou hospodářskou úrovní a zcela odlišnou úrovní ve VaV, je věnována pozornost pouze čtyřem nejvýznamnějším zemím Brazílii, Chile, Argentině a Mexiku, jejichž potenciál pro spolupráci ve VaV je již dostatečný a neustále se zvyšuje. Také EU zařazuje Brazílii, Chile, Argentinu i Mexiko mezi strategické partnery pro spolupráci ve VaV a s těmito zeměmi má EU také uzavřeny dohody o spolupráci ve VaV. Také ČR má s těmito zeměmi již řadu let uzavřené dohody o vědeckotechnické spolupráci. Informace uvedené v tomto dokumentu je možné využít při aktualizaci stávajících dohod nebo návrzích nových dohod o spolupráci ve VaV s těmito zeměmi na různých úrovních nebo při formulaci konkrétních nástrojů, kterými budou tyto dohody realizovány. Návrh strategie vychází z dokumentu Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV, který byl zpracován Technologickým centrem AV ČR a předán MŠMT v červnu V následující, druhé, kapitole jsou přehledně shrnuty informace o Latinské Americe jako celku a zároveň jsou stručně charakterizovány výše uvedené země a uvedeny základní údaje, které umožňují provést orientační srovnání těchto zemí. Poté je stručně popsán smluvní rámec pro spolupráci s těmito zeměmi. Na závěr této kapitoly je navržena strategie pro spolupráci ČR s Brazílií, Chile, Argentinou a Mexikem. V strategii je nejprve stručně charakterizován potenciál těchto zemí pro spolupráci ve VaV a ve vazbě na tento potenciál je potom navržena strategie, která by měla umožňovat efektivní a přínosnou spolupráci ve VaV s těmito zeměmi. Pozornost je věnována hlavním cílům spolupráce, jejímu tematickému zaměření, formám a cílovým skupinám pro tuto spolupráci. Ve třetí kapitole jsou na podrobnější úrovni postupně uvedeny informace o jednotlivých zemích Latinské Ameriky. Nejprve jsou uvedeny základní socioekonomické charakteristiky, poté je charakterizována úroveň VaV (výdaje na VaV, počet výzkumných pracovníků, zaměření výzkumné politiky a výsledky VaV). Dále je uveden přehled dohod, které má v současné době ČR s těmito zeměmi uzavřeny, a uvedeny některé formy spolupráce realizované mezi konkrétními organizacemi v ČR a dané zemi. V přílohové části dokumentu jsou pro každou zemi uvedeny scientometrické údaje o a patentová statistika, přehled účasti zemí Latinské Ameriky v rámcových programech EU a vyhodnocení spolupráce ČR ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky. V příloze je také uveden příklad, jakými formami je ve vybraných zemích podporována spolupráce s Brazílií ve VaV. 5

6 2. Latinská Amerika 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Latinská Amerika je specifickým kulturním a ekonomickým regionem na Americkém kontinentu, ve kterém jako úřední jazyk dominují románské jazyky (zvláště španělština a portugalština), a jehož kultura v širokém slova smyslu vychází z románské a zejména iberské (španělské a portugalské) kultury. Rozkládá se na něm 20 samostatných států. Plochou přibližně 21 mil. km 2 zabírá zhruba 14,21 % povrchu zemské souše. Populačně se jedná o region, jehož počet obyvatel se stále zvyšuje. Počet obyvatel byl v roce 2010 odhadován na 590 mil. a celkový hrubý domácí produkt (HDP) na 5,16 triliónů USD 1. Jeho tempa růstu byla odhadována pro rok 2010 na 5,7 % a 4 % pro rok Vzhledem k její velikosti, odlišným přírodním podmínkám, etnické a demografické skladbě a rozdílnému historickému (politickému a ekonomickému) vývoji je Latinská Amerika vnitřně velmi heterogenním regionem. Tvoří jí na jedné straně poměrně rozvinuté státy (např. Argentina, Mexiko, Chile, Brazílie) a na straně druhé státy patřící mezi nejchudší na světě (Haiti). Největšími ekonomikami dle absolutní výše HDP jsou Brazílie (2,2 biliónu USD v paritě kupní síly, PPP, v roce 2010), Mexiko (1,5 biliónu USD v PPP v roce 2010) a Argentina (632 miliard USD v PPP v roce 2010). 3 V přepočtu HDP na počet obyvatel byly v roce 2010 ekonomicky nejsilnějšími státy Argentina (15,6 tis. USD v PPP na obyv.), Chile ( USD v PPP na obyv.) a Uruguay (14,3 tis. USD v PPP na obyv.). Naopak ekonomicky nejslabší zemí bylo opět Haiti (1,1 tis. USD v PPP na obyv.), následováno Nicaraguí (3 tis. USD v PPP na obyv.) a Hondurasem (4,4 tis. USD v PPP na obyv.) 4. Pro srovnání tento ukazatel v případě České republiky dosahoval 24,9 tis. USD. Vybrané země, na které je zaměřen tento dokument, tj. Argentina, Brazílie, Chile a Mexiko, patří mezi ekonomicky nejsilnější státy Latinské Ameriky. Dohromady se v roce 2010 podílely 72,4 % na HDP vyprodukovaného státy Latinské Ameriky (Brazílie 34,2 %, Mexiko 24,3 %, Argentina 9,9 % a Chile 4 %). Jejich HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahuje v rámci regionu nadprůměrných hodnot, nejvíce v případě Argentiny (140,3 % HDP v PPP na obyv. v roce 2010), Chile (134,7 %), Mexika (128,3 %) a Brazílie (101,5 %). Počtem obyvatel tyto země dosahují 64,4 % obyvatelstva Latinské Ameriky. Z uvedených zemí jsou nejlidnatějšími Brazílie a Mexiko, ve kterých v roce 2010 žilo 35,1 %, resp. 19,2 % obyvatel Latinské Ameriky, v Argentině žilo 7,2 % a Chile 2,9 %. Také konkurenceschopnost hodnocených zemí dosahuje v rámci Latinské Ameriky nadprůměrné úrovně. Z těchto zemí je nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou Chile. Podle Global Competitiveness Report se Chile umístila na 30. příčce co do konkurenceschopnosti, čímž předstihla i Českou republiku (36. pozice). Brazílie byla celkově 58 a Mexiko 66. V případě Argentiny se stále projevuje vliv ekonomické krize, která zasáhla zemi na přelomu tisíciletí. Proto se Argentina umístila až na 87 pozici. Obrázek č. 1 přináší porovnání úrovně jednotlivých pilířů konkurenceschopnosti těchto zemí. Z grafu je zřejmé, že Chile dosahuje vyšší úrovně konkurenceschopnosti oproti oběma zbývajícím státům v 10 z 12 pilířů. Výrazně je překonává zejména v pilířích Instituce, Infrastruktura, Efektivita trhu zboží a Efektivita trhu práce. V některých pilířích 1 CIA World Factbook, 2 IMF World Economic Outlook 2010, International Monetary Fund. 3 IMF World Economic Outlook Databáze, 4 IMF World Economic Outlook Databáze, 5 Global Competitiveness Report , WEF 6

7 dokonce převyšuje i konkurenceschopnost ČR (jedná se zejména o Instituce a Makroekonomické prostředí). Celkově se konkurenceschopnost Chile nachází ve fázi přechodu od stádia, kdy je konkurenceschopnost založena na efektivitě (efficiency driven), ke stádiu konkurenceschopnosti založené na inovacích (Innovation driven). Zbylé tři státy se nacházejí ve stádiu konkurenceschopnosti založené na efektivitě, přičemž významně zaostávají zejména v pilířích Instituce a Infrastruktura. Konkurenceschopnost ČR se nachází ve stádiu konkurenceschopnosti založené na inovacích, tedy ve stádiu nejvyšším. Instituce Inovace 6 5 Infrastruktura Vyspělost podnikové sféry Makroekonomické prostředí Velikost trhu 1 0 Zdravotnictví a primární vzdělávání Technologická vyspělost Vyšší a celoživotní vzdělávání Vyspělost finančního trhu Efektivita trhu zboží Efektivita trhu práce Brazílie Argentina Chile Mexiko ČR Obr. 1 Porovnání konkurenceschopnosti Argentiny, Brazílie, Chile, Mexika a ČR. Zdroj: Global Competitiveness Report , WEF 2.2 Výzkum a vývoj V souvislosti s ekonomickou vyspělostí Argentiny, Mexika, Brazílie a Chile v rámci latinskoamerických zemí a jejich vazbami na některé evropské země (zejména na Velkou Británii, Španělsko, Portugalsko a Itálii), má VaV v těchto státech poměrně dlouhou tradici. Uvedené země tvoří mezi latinskoamerickými státy špičku v oblasti VaV, a to jak podle základních statistických ukazatelů (výdaje na VaV, počet výzkumníků), tak také škálou oborů VaV a jeho výsledky. Přestože dosahují nejlepších hodnot v regionu, panují mezi nimi značné rozdíly dané jejich velikostí, přírodními podmínkami, odlišným historickým vývojem, rozdílnou strukturou ekonomiky a její vyspělostí. Obr. 2 a 3 přinášejí porovnání Argentiny, Brazílie, Mexika a Chile podle výdajů na VaV v % HDP a počtu výzkumníků na milion obyvatel. Nejvyšších výdajů dosahuje Brazílie jakožto největší i technologicky nejvyspělejší země. Nejnižší výdaje vykazuje Argentina, kde se výdaje na VaV po dlouhodobé stagnaci začaly od roku 2002 zvyšovat v souvislosti se 7

8 snahou o překonání hospodářské krize, a Mexiko, jehož celkové výdaje na VaV v poměru k HDP spíše stagnují. 1,8 1,6 1,4 procenta 1,2 1 0,8 0,6 Argentina Brazílie Chile Mexiko ČR 0,4 0,2 0 Obr Celkové výdaje na VaV v procentech HDP v Argentině, Brazílii, Chile, Mexiku a ČR. Zdroj: World Bank, V počtu výzkumníků na milion obyvatel převyšuje Argentina ostatní země, zatímco v Brazílii a částečně také v Mexiku je nižší hodnota dána podstatně vyšším počtem obyvatel. Výrazné zvýšení počtu výzkumníků v Chile bylo nejspíše způsobeno změnou metodiky zjišťování Počet výzkumníků na milion obyvatel Argentina Brazílie Chile ČR Mexiko Obr. 3 Počet výzkumných pracovníků na 1 milion obyvatel v Argentině, Brazílii, Chile, Mexiku a ČR. Zdroj: World Bank, pozn. Metodika používaná Světovou bankou do výzkumníků zahrnuje také studenty doktorského studia. 8

9 Publikační aktivita v Argentině, Brazílii, Chile a Mexiku nepřetržitě roste od roku 1995 (viz obr. 4). Na tomto obrázku je také patrný výrazný nárůst počtu publikací ve všech uvedených zemí v roce Výrazně nejvyšší počet publikací je v Brazílii, ostatní země následují s výrazným odstupem. Vývoj patentové aktivity v zemích Latinské Ameriky u patentového úřadu v USA (United States Patent and Trademark Office, dále jen USPTO) v letech 2004 až 2009 je uveden na obr. 5. Podobně jako v případě publikací je i počet podaných patentových žádostí nejvyšší v Brazílii, poněkud nižších hodnot dosahuje Mexiko. Patentová aktivita Argentiny a zejména Chile je značně nižší. Z obrázku je také patrné, ve všech zemích, s výjimkou Mexika, je počet podaných patentů v letech 2004 až 2009 prakticky neměnný. V případě Mexika je v letech 2004 až 2008 patrný zřetelný pokles počtu podaných patentových žádostí. Obr. 4 Počty brazilských, chilských, argentinských a mexických publikací v letech 1995 až Zdroj: Thomson Reuters, ISI Web of Science 9

10 Obr. 5 Počty brazilských, chilských, argentinských a mexických patentových žádostí podaných u patentového úřadu v USA (USPTO) v letech 2004 až Zdroj: Strategie Evropské unie pro spolupráci ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky a uzavřené dohody Všechny země Latinské Ameriky, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu, mají již řadu let s Evropskou Unií uzavřené dohody o vědecké a technologické spolupráci. V rámci těchto dohod se konají pravidelná dvoustranná setkání tzv. Řídících výborů (Steering Committee), kde je sledován vývoj spolupráce a hledány příležitosti pro její další rozvoj. Na straně EC jsou nejvýznamnějším nástrojem na implementaci těchto dohod Rámcové programy, na straně zemí Latinské Ameriky jednotlivé národní programy a další aktivity na podporu VaV. Kromě těchto dvoustranných dohod má Brazílie a Argentina uzavřenou smlouvu v oblasti výzkumu jaderné energie a fúze. V tomto případě je protějškem třetích zemí EURATOM. Země Latinské Ameriky se s různou intenzitou zapojují do rámcových programů EU. Největší účast v 6. i 7. rámcovém programu EU má Brazílie, poněkud méně se zapojuje Argentina. Nejnižší účast ze zemí zařazených do tohoto dokumentu má Chile. V 6. rámcovém programu EU byla nejvyšší účast v programu INCO, který je zaměřen na řešení problémů třetích zemí, a dále potom také v tematických prioritách Kvalita a nezávadnost potravin a Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy. V 7. rámcovém programu EU je dosud nejvyšší účast v prioritách ICT, Zemědělství, potraviny a biotechnologie a Životní prostředí, v případě Mexika i v prioritě Nanovědy. Podrobnější rozbor účasti zemí Latinské Ameriky v 6. a 7. rámcovém programu EU je uveden v Příloze 2 tohoto dokumentu. 10

11 2.4 Smluvní rámec pro spolupráci České republiky se zeměmi Latinské Ameriky ve výzkumu a vývoji Smluvní rámec pro zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na dvoustranné úrovni představují dohody o vědeckotechnické spolupráci sjednávané na vládní úrovni v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, popř. tzv. kulturní dohody, gestorem jejichž sjednávání je ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem kultury Ministerstvo zahraničních věcí. Svou vzájemnou spolupráci se zahraničními partnerskými institucemi upravují nezávisle na orgánech státní správy sjednáváním dvoustranných smluvních dokumentů taktéž vysoké školy, výzkumné organizace a další subjekty působící v oblasti výzkumu a vývoje, jakými jsou Grantová agentura České republiky (dále jen GA ČR ) nebo Technologická agentura České republiky (dále jen TA ČR ). Dohody o vědeckotechnické spolupráci má ČR na vládní úrovni uzavřeny s Argentinou, Brazílií, Chile i Mexikem. I když tyto dohody byly uzavřeny již před řadou let (dohody byly uzavřeny již za období ČSSR), konkrétní spolupráce mezi výzkumnými týmy z ČR a zemí Latinské Ameriky není zatím příliš intenzivní. V posledních letech je však patrný jistý posun k zintenzivnění spolupráce ve VaV. Z bibliometrické analýzy, která je zpracována v Příloze 3, vyplývá, že podle počtu společných publikací české týmy nejintenzivněji spolupracují s výzkumnými týmy z Brazílie a Mexika, a nejméně s chilskými týmy. Typickými obory, ve kterých vznikají společné publikace, je fyzika, klinická medicína a vědy o vesmíru (zejména s Chile). 2.5 Návrh strategie a cílů České republiky pro spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky Potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji Brazílie, Chile, Argentina a Mexiko patří mezi ekonomicky nejsilnější státy Latinské Ameriky. Také konkurenceschopnost těchto zemí dosahuje v rámci Latinské Ameriky nadprůměrné úrovně. Nejvíce konkurenceschopnou zemí je Chile, která se podle Global Competitiveness Report umístila na 30. příčce, čímž předstihla i ČR. Chile nachází ve fázi přechodu od stádia, kdy je konkurenceschopnost založena na efektivitě (efficiency driven), ke stádiu konkurenceschopnosti založené na využívání inovací (innovation driven). U ostatních tří zemí se uvádí, že jejich konkurenceschopnost je založena na efektivitě. VaV má v těchto zemích poměrně dlouhou tradici. Uvedené země tvoří v současné době špičku mezi latinskoamerickými státy v oblasti VaV, a to jak podle základních statistických ukazatelů (výdaje na VaV, počet výzkumných pracovníků), tak také škálou kvalitních výzkumných oborů a výsledky, které v nich dosahují. Přestože tyto země předstihují ostatní země v regionu, panují mezi nimi značné rozdíly dané jejich velikostí, přírodními podmínkami, odlišným historickým vývojem, rozdílnou strukturou ekonomiky a její vyspělostí. Investice do VaV v těchto zemích v posledních letech narůstají a zároveň se rozvíjí i výzkumná infrastruktura. Převážná část VaV (základního i aplikovaného) je realizována na veřejných VŠ a ve výzkumných centrech. Postupně se rozvíjí i výzkumné aktivity v soukromém sektoru. Publikační aktivita Chile, Argentiny, Mexika a zejména Brazílie v posledních letech roste. I když úroveň vědeckých publikací měřená jejich impaktem není oborově rovnoměrná, v některých vědních disciplínách tyto země předstihují světový průměr. Všechny uvedené 11

12 země Latinské Ameriky se již také úspěšně zapojují do mezinárodních výzkumných projektů. Z tohoto důvodu lze Brazílii, Chile, Argentinu i Mexiko podle kategorizace uvedené ve studii Podklady pro vytváření strategií ČR pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve VaV zařadit do skupiny B - rostoucí ekonomiky (growth economies). Výzkumný potenciál těchto zemí pro spolupráci ve VaV sice nedosahuje potenciálu nejvyspělejších zemí (tj. zemí skupiny A industrializované země), avšak v některých vědních disciplínách je již zcela dostatečný. EU má s Brazílií, Chile, Argentinou i Mexikem uzavřeny smlouvy o vědecké a technologické spolupráci. Také ČR má s těmito zeměmi této uzavřeny dohody o vědeckotechnické spolupráci na vládní i nevládní úrovni a spolupráce se již s různou intenzitou a výsledky realizuje. Pro zlepšení spolupráce ve VaV s těmito zeměmi, dosažení dostatečného přínosu pro všechny zúčastněné strany a zajištění efektivního využití veřejných prostředků, kterými je tato spolupráce podporována a rozvíjena, je však nezbytné stanovit vhodnou strategii. Nejdůležitější zásady této strategie jsou uvedeny v následujících kapitolách Návrh strategie pro spolupráce ve výzkumu a vývoji Cíle strategie Mezi hlavní cíle spolupráce ve VaV se zeměmi Latinské Ameriky lze zařadit: Rozvoj spolupráce výzkumných týmů a výzkumných pracovišť z ČR s předními výzkumnými týmy a pracovišti, která v současné době existují v jednotlivých zemích Latinské Ameriky, a napojení se na výzkum prováděný na těchto pracovištích. Cílem musí být na jedné na jedné straně přínos pro ČR (využití předností dané země pro rozvoj VaV v ČR), a na straně druhé rozvoj výzkumného potenciálu třetí země tak, aby se postupně stávala rovnocenným partnerem pro spolupráci s ČR i EU. Důležité je také realizovat rozsáhlejší projekty mezinárodního (nadnárodního) významu adresující globální společenské problémy, pro které je přínosné využití specifických znalostí obou zemí a sdílení nákladů a rizik oběma stranami. Brazílie, Chile, Argentina a Mexiko jako země zařazené do skupiny B rostoucí ekonomiky nemají dosud plně rozvinutý potenciál pro spolupráci ve všech vědních disciplínách. Z tohoto důvodu je nezbytné nejprve stanovit vhodné obory, ve kterých bude tato spolupráce rozvíjena a podporována. Programy podporující spolupráci ve vavby měly být tematicky zaměřené zejména na obory, ve kterých jednotlivé země Latinské Ameriky dosahují světové úrovně (resp. se jí blíží). Perspektivními pro spolupráci jsou i obory, které se v těchto zemích v posledních letech intenzivněji rozvíjejí a ve kterých kvalita výsledků výzkumu stoupá. V Brazílii těmto kritériím vyhovují zejména: - matematika; - technické vědy. V Chile lze tyto obory zařadit například: - vědy o vesmíru; - technické vědy; - lékařské vědy (neurovědy, psychiatrii / psychologii, imunologii); - matematiku; - fyziku; - ICT a počítačové vědy; - vědy o Zemi; 12

13 - vědy o životním prostředí a ekologii. Spolupráce s Argentinou by měla být rozvíjena zejména v následujících vědních disciplínách: - lékařské vědy (klinická medicína, neurovědy); - technické vědy; - fyzika; - životní prostředí/ekologie. V Mexiku se jedná zejména o tyto vědní disciplíny: - fyzika; - vědy o vesmíru; - lékařské vědy (klinická medicína); - zemědělské vědy, botanika a zoologie; - životní prostředí a ekologie. Přehledně jsou obory vhodné pro spolupráci s jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky uvedeny v následující kapitole. Využití špičkové a unikátní výzkumné infrastruktury a metodik (know-how) využívaných na výzkumných pracovištích v jednotlivých zemích. Jedná se zejména využití infrastruktury, která není v současné době v ČR a EU dostupná, jako je například infrastruktura vybudovaná na území Chile a Argentiny v Antarktidě. Přínosné je také využívání výzkumné infrastruktury v oborech, ve kterých daná země dosahuje výsledků srovnatelných se světovou špičkou. Špičkové obory v jednotlivých zemích Latinské Ameriky jsou blíže specifikovány v tabulce v následující kapitole. Realizace společných výzkumných aktivit, které odpovídají potřebám obou stran (využití synergických efektů). Kromě rozvoje spolupráce v odvětvích, ve kterých dosahuje daná země úrovně srovnatelné se světovou špičkou, je zapotřebí také rozvíjet spolupráci v oblastech, které odpovídají potřebám této země nebo jsou zařazeny mezi její strategické priority a preferenčně podporovány státem. V těchto případech je však nezbytné posoudit, zda takto zaměřená spolupráce bude mít dostatečný přínos také pro ČR, a to zejména ve vazbě na priority VaV ČR). Pozornost by měla být věnována i zapojení velkých výzkumných infrastruktur, které jsou v současné době budovány z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), do spolupráce ve VaV s těmito zeměmi, což může přispět k zajištění jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. V Brazílii je prioritně podporován VaV v oblasti nanotechnologií, mikroelektroniky a softwaru, farmaceutiky, energetiky a biotechnologií. Mezi brazilské priority je také zařazena sociální inkluze a rozvoj příležitostí založených na VaV pro nejchudší obyvatele. Podobné prioritní oblasti jsou stanoveny i v Argentině (nanotechnologie, biotechnologie, ICT, energetika, zdraví, zemědělství, sociální rozvoj a rozvoj lidských zdrojů) Také v Chile jsou mezi výzkumnými prioritami zařazeny ICT, energetika, zdravotnictví, zpracovatelský průmysl a tradiční sektory chilského hospodářství (například zemědělství, lesnictví, rybolov, vodní zdroje). V Mexiku mezi výzkumné priority patří například informační a komunikační technologie, biotechnologie, pokročilé materiály a výroba a procesy. Prioritou Mexika je i rozvoj infrastruktury, měst a venkova, včetně sociálních a ekonomických aspektů. Prioritní oblasti podpory pro jednotlivé země jsou přehledně shrnuty v následující kapitole. Získání kvalitních výzkumných pracovníků a dalších odborníků (brain-gain) pro vědeckou práci v ČR. Důraz musí být položen zejména na obory, ve kterých daná země dosahuje ve výzkumu dobrých výsledků a ve kterých v ČR tito pracovníci chybí. 13

14 Brain-gain je důležitý i v souvislostech s budováním výzkumné infrastruktury v rámci OP VaVpI, neboť kromě rozvoje lidských zdrojů mohou programy mobility přispět i k napojení českých výzkumných infrastruktur na mezinárodní výzkum a zajištění finančních zdrojů ze zahraničí. Vzhledem k oborovému zaměření nově budovaných výzkumných infrastruktur se jedná například o získání výzkumných pracovníků z oblasti biotechnologií, informačních technologií, materiálového výzkumu a nanotechnologií, fyziky pevných látek, optiky a optoelektroniky a dalších oborů. Cílovou skupinou nástrojů podporujících mobilitu musí být nejen starší a zkušení pracovníci, ale i mladí a talentovaní výzkumní pracovníci, tj. doktorandi a pracovníci na postdoktorandských pozicích (získání talentů). Zaměření těchto programů však musí být zvoleno individuálně pro každou zemi podle úrovně VaV (viz tabulka v následující kapitole). Získání zkušeností výzkumných pracovníků a odborníků z ČR na předních výzkumných pracovištích v jednotlivých zemích v oborech, které jsou v dané zemi na špičkové úrovni (krátkodobé pobyty i dlouhodobé pobyty výzkumných pracovníků a dalších odborníků). Programy mobility by měly být zaměřeny především na mladší výzkumné pracovníky a musí být tematicky zaměřeny na vědní disciplíny, ve kterých se jednotlivé země pohybují na světové špičce. Přehled kvalitních vědních oborů v jednotlivých zemích Latinské Ameriky je přehledně shrnut v tabulce v následující kapitole. Rozvoj spolupráce českých podniků se subjekty z veřejného i soukromého sektoru (výzkumné organizace, podniky). Tato spolupráce musí směřovat jak k získání nových poznatků VaV (které nejsou dostupné v ČR), tak i k uplatnění poznatků VaV v zahraničí. Zde by spolupráce měla být proto zaměřena zejména oblast aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a high-tech odvětví. Perspektivní pro tuto spolupráci mohou být zejména obory, ve kterých zahraniční země podávají vyšší počet patentových přihlášek. Ve všech zemích Latinské Ameriky, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu, je poměrně vysoká patentová aktivita v lékařství a zvěrolékařství, měřicí technice a strojírenství. V Brazílii mezi obory s vysokou patentovou aktivitou také patří výpočetní technika a elektronika. V Chile se jedná o výpočetní techniku, biochemii a biotechnologie, úpravu vody, hutnictví a zemědělství. V Argentině je vysoká patentová aktivita také v zemědělství, organické chemii, dopravě a biotechnologiích, v Mexiku potom v elektrotechnice a sdělovací technice, výpočetní technice a v dopravě. Získání nových trhů podniky z ČR. Vzhledem k tomu, že úroveň technologického rozvoje v zemích Latinské Ameriky není na takové úrovni jako v případě nejvyspělejších zemí světa, existuje zde větší prostor pro rozvoj aktivit podniků z ČR, které v těchto zemích mohou získat nové trhy, zajistit své (levné) dodavatele a distributory apod. Při podpoře těchto aktivit musí být položen důraz zejména na oblast s vysokou technologickou a znalostní náročností (high-tech) Tematické priority spolupráce Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, spolupráce ve VaV s Brazílií, Chile, Argentinou a Mexikem musí být rozvíjena zejména ve vědních disciplínách, ve kterých jsou v uvedených zemích již vytvořeny dostatečné výzkumné kapacity a které z hlediska výsledků VaV předstihují světovou úroveň nebo se jí blíží. Významné pro spolupráci jsou i obory, které zařazeny mezi strategické priority těchto zemí. Přehled těchto vědních disciplín (oborů, tematických oblastí) je uveden v následující tabulce. V levém sloupci tabulky jsou uvedeny obory významné z hlediska publikační aktivity, v prostředním sloupci jsou zařazeny obory, ve kterých je podáno v dané zemi 14

15 nejvíce patentových přihlášek, a ve třetím sloupci jsou obory zařazené mezi strategické výzkumné priority dané země 6. Tabulka 1 Přehled oborů, které jsou ve vybraných zemí Latinské Ameriky významné z hlediska publikační a patentové aktivity a které jsou zařazeny mezi prioritní oblasti. Brazílie Publikační aktivita Patentová aktivita Prioritní oblasti podpory - matematika - technické vědy Chile - vědy o vesmíru - multidisciplinární vědy - technické vědy - neurovědy a chování - matematika - fyzika - psychiatrie / psychologie - imunologie - počítačové vědy - vědy o Zemi - životní prostředí/ekologie Argentina - klinická medicína - multidisciplinární vědy - technické vědy - fyzika - neurovědy a chování - životní prostředí/ekologie - lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena - počítání; výpočty; čítání - strojní součásti nebo prvky - objemové stroje na kapaliny; čerpadla - základní elektrotechnické součásti - zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat - měření; zkoušení - počítání; výpočty; čítání - úprava vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů - biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie; - hutnictví železa - strojní součásti nebo prvky - zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat - lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena - elektrolytické nebo elektroforetické postupy - měření; zkoušení - výroba, přeměna nebo rozvod elektrické energie - lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena - zemědělství; lesní hospodářství; chov zvířat - organická chemie - strojní součásti nebo prvky - měření; zkoušení - doprava; balení; skladování; manipulace - biochemie; pivo; lihoviny; víno; ocet; mikrobiologie - ICT, software - farmaceutika - energetické zdroje, včetně palivových článků - bioprodukty a molekulární biologie - nanotechnologie a mikroelektronika - doprava - zvýšení sociální inkluze, rozvoj příležitostí založených na VaV pro nejchudší obyvatele - informační a komunikační technologie - zemědělství, lesnictví, rybolov (přírodní zdroje) - energetika - vodní zdroje - těžba nerostných surovin, - výroba (zpracovatelský průmysl) - zdraví, zdravotní výzkum - nanotechnologie - biotechnologie - ICT - energetika - zdraví - zemědělství - sociální rozvoj - rozvoj lidských zdrojů 6 Vzhledem k tomu, že v jednotlivých sloupcích je využito jiné oborové třídění, některé obory se mohou opakovat nebo překrývat 15

16 Mexiko - vědy o vesmíru - zemědělské vědy - botanika a zoologie - životní prostředí a ekologie - klinická medicína - fyzika - lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena - základní elektrotechnické součásti - měření; zkoušení - počítání; výpočty; čítání - doprava; balení; skladování; manipulace - strojní součásti nebo prvky - elektrická sdělovací technika - informační a komunikační technologie; - biotechnologie; - pokročilé materiály; - výroba a procesy; - infrastruktura a rozvoj měst a venkova, včetně sociálních a ekonomických aspektů Formy spolupráce Preferovanými formami programů/projektů jsou zejména: - programy podporující společné projekty VaV, zejména ve výše uvedených oborech. Kromě základního výzkumu je zapotřebí podporovat i projekty aplikovaného VaV a programy podporující celý inovační cyklus. Ve všech programech by měla být také podporována komercializace a transfer poznatků do praxe. - programy podporující oboustrannou mobilitu výzkumných pracovníků mezi ČR a vybranými zeměmi Latinské Ameriky oběma směry, a to zejména v oborech uvedených v tabulce v předcházející kapitole. - programy stimulující další rozvoj spolupráce českých a výzkumných týmů z Brazílie, Chile, Argentiny a Mexika, jako jsou krátkodobé výměnné pobyty výzkumných pracovníků, účast na konferencích a dalších akcích Cílová skupina v České republice Cílovou skupinou programů v ČR jsou: - vysoké školy a veřejné výzkumné instituce (programy VaV); - podnikový sektor (podniky realizující aktivity VaVaI); - výzkumní pracovníci z veřejného výzkumu a podniků, odborní pracovníci z podniků (programy mobility). 16

17 3. Podrobnější informace o vybraných zemích Latinské Ameriky 3.1 Chile Základní socioekonomické charakteristiky Chile je nejkonkurenceschopnější ekonomikou Latinské Ameriky, přičemž svojí konkurenceschopností převyšuje řadu zemí EU. Současná konkurenceschopnost je plodem ekonomických reforem, které byly zahájeny za vojenské diktatury a úspěšně pokračovaly po demokratizaci a politické liberalizaci, která nastala v roce Roční tempa růstu HDP v letech dosahovala průměrně 8 %, avšak po roce 1998 se dostavila hospodářská krize v důsledku přísné monetární politiky a nižších příjmů z exportu (zejména z exportu mědi) vyvolaných asijskou ekonomickou krizí. Oživení nastalo od roku 2003, kdy roční tempa růstu přesáhla 3 %. V roce 2010 dosahoval HDP na obyvatele v paritě kupní síly USD, což byla po Argentině druhá nejvyšší hodnota v Latinské Americe, přičemž se HDP meziročně zvýšil o 5 %. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí sektor služeb (v roce 2008 vytvářel 52,3 %) a dále průmysl (25,2%). Míra nezaměstnanosti v roce 2010 dosahovala 8,2 %. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel pracuje ve službách (63,9 % v roce 2005) a průmyslu (23 %) 7. Hlavními hospodářskými odvětvími dle jejich podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti je těžba a zpracování mědi (v roce 2009 se podílela 16,4 % na tvorbě HDP) a jiných surovin, potravinářský průmysl včetně zpracování ryb (4,7 % na HDP), výroba železa a oceli (2,2 % na HDP), dřevozpracující průmysl a výroba stavebních hmot (2,2 % na HDP) 8. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě pozitivní. Vývoz je dlouhodobě závislý na exportu mědi (43 % hodnoty exportu v roce 2008). Dalšími významnými vývozními komoditami jsou ovoce (9 % hodnoty exportu), rybí produkty (3 % hodnoty exportu), papír a celulóza, chemikálie a víno. Dováží se zejména ropa a petrochemické výrobky, elektronika a telekomunikační zařízení, obráběcí stroje a dopravní prostředky. Hlavními obchodními partnery jsou USA, Čína a Brazílie Výzkum a vývoj Základní informace Podpora VaVaI má v Chile dlouhou tradici, jejíž kořeny sahají do třicátých let. Přelomovým okamžikem se stalo založení Národní komise pro vědu a technologický výzkum v průběhu šedesátých let. Dalším milníkem byl audit inovační politiky, který provedla OECD 9 v roce 2007 na žádost nově založené Národní inovační rady pro konkurenceschopnost (Consejo Nacional de Innovación para la Competitividad). Audit sice identifikoval jisté zlepšení kvality VaV a národního inovačního systému, avšak současně upozornil na řadu přetrvávajících nedostatků. Jednalo se zejména o nízké inovační schopnosti a kapacity místních podniků, nízké podnikové výdaje na VaV, nedostatek důvěry v podnikovém sektoru, nedostatek odborníků v technických a 7 IMF World Economic Outlook Databáze, 8 Economy of Chile, 9 OECD Reviews of Innovation Policy: Chile, OECD, Paris. 17

18 přírodovědných oborech, nedostatečnou spolupráci univerzit a podniků, nedostatečné zapojení nadnárodních korporací do aktivit VaV, nedostatečné reakce na nové příležitosti, nedostatečné využívání dostupných zdrojů a vysokou politickou centralizaci. Ve veřejné podpoře VaVaI audit zjistil přílišnou fragmentaci nástrojů, nedostatečnou podporu spolupráce jak mezi výzkumnými organizacemi navzájem, tak i s podniky, či příliš vysoký důraz na VaV při současném zanedbávání podpory inovací. Uvedené nedostatky v národním inovačním systému by měly být postupně řešeny různými programy Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Celkové výdaje na VaV v poměru k HDP v průběhu let vzrostly z 0,49 % na 0,68 %. Ve struktuře výdajů dle druhů VaV převládá základní výzkum (46,2 %) následovaný výzkumem zemědělských technologií (23,1 %). Toto rozdělení je také reflektováno v rozložení výzkumníků, neboť nejvíce výzkumníků (30,9 %) působí v přírodních vědách. Pouze 13,6 % výzkumníků se věnuje technickým oborům. V souvislosti s implementací opatření, která mají napomoci odstranění nedostatků identifikovaných auditem, od roku 2008 výrazně vzrostly výdaje na VaV a překročily tak 1 % na HDP. Současně došlo k výraznému zvýšení podnikových výdajů na VaV z 33 % v roce 2002 na 46 % v roce Zaměření výzkumné politiky Oblast VaVaI je v kompetenci Ministerstva školství (Ministerio de Educación). To současně dohlíží na Národní komisi pro vědu a technologický výzkum (Comisión Nacional de Investigación Científica y Tecnológica, CONICYT), která zodpovídá za financování VaV a poskytování stipendií. V roce 2006 byla založena Národní inovační rada pro konkurenceschopnost jako poradní orgán presidenta zabývající se formulací politik pro vědu, technologie a inovace. V radě jsou zastoupeni ministři průmyslu, hospodářství, vzdělávání, veřejných prací, zemědělství a vicepresident Chilské hospodářské rozvojové agentury. Mandát Národní inovační rady pro konkurenceschopnost spočívá v poskytování návrhů presidentovi, které se týkají nové národní strategie k podpoře inovací a konkurenceschopnosti. Jedná se o průběžný proces, který by dále měl vést k novým formám organizace národního inovačního systému a národních institucí. Systém podpory VaVaI je poměrně roztříštěný. Kromě Ministerstva školství a jeho Národní komise pro vědu a technologický výzkum se veřejné podpoře věnují agentury založené jednotlivými ministerstvy Ministerstvem hospodářství (Ministerio de Economía), Ministerstvem plánování (Ministerio de Planificación) a dalšími odvětvovými ministerstvy. Národní ekonomický rozvojový plán z roku 2001 zařadil VaVaI mezi 6 národních priorit a inicioval vytvoření Chilského inovačního programu, který by měl podporovat sektorově a platformě zaměřené iniciativy. Tento program zahájil proces koordinace mezi agenturami na úrovni jejich programů a přispěl k rozvoji klastrů. V roce 1991 byl zřízen Fond na podporu vědeckého a technologického rozvoje (Fondo de Fomento al Desarrollo Científico y Tecnológico, FONDEF), jehož prostřednictvím jsou financovány VaV projekty v několika prioritních oblastech, které odpovídají tradičním sektorům chilské ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostných surovin, energetika a vodní zdroje), potřebám dynamického rozvoje hospodářství (zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie, infrastruktura) a sociálním potřebám země (zdraví, vzdělávání)

19 V současné době v Chile působí 22 státních výzkumných institucí věnujících se VaV v oblasti zemědělství, medicíny, přírodních a technických věd. Kromě těchto institucí je VaV realizován na universitách, jichž je celkem Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce V Chile bylo v letech 2005 a 2009 podle databáze Thomson Reuters publikováno přibližně 19 tisíc vědeckých publikací, což je nejméně ze zemí zařazených do tohoto dokumentu. Výrazně nejvyšší podíl chilských publikací ve světové produkci je ve vědách o vesmíru. Hlavním důvodem je přítomnost Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory, ESO), která patří k nejvýznamnějším světovým astronomickým a astrofyzikálním výzkumným centrům. Oborově normalizovaná citovanost je v řadě oborů na světové úrovni. Nejvyšší impakt je podle očekávání ve vesmírných vědách, nadprůměrného impaktu však dosahují i technické vědy, vědy o životním prostředí, matematika, neurovědy a psychologie/psychiatrie. V tabulce 2 jsou uvedeny počty chilských odborných publikací registrovaných Thomson Reuters Web of Science se spoluautory z vybraných zemí. Téměř jedna pětina celkového počtu chilských publikací má původ ve spolupráci s americkými výzkumnými institucemi. Druhou nejčastější spolupracující zemi je, pravděpodobně především z jazykových a kulturněhistorických důvodů, Španělsko, které předstihuje Francii, Německo a Spojené království. V případě Chile je Česká republika velmi výrazně předstižena Polskem. Hlavními obory spolupráce českých a chilských výzkumných týmů jsou vědy o vesmíru a klinická medicína. Tabulka 2 Společné publikace chilských autorů s cizími zeměmi v letech Zdroj: Thomson Reuters Web of Science země počet společných publikací % všech publikací Chile USA Španělsko Německo Francie Spojené království Kanada Austrálie Mexiko Holandsko Švýcarsko Japonsko Kolumbie Polsko Portugalsko Venezuela Čína Česká republika Patentová aktivita Chile je, podobně jako publikační aktivita, nejnižší ze zemí, které jsou zařazeny v tomto dokumentu. Nejvyšší počet patentových žádostí v letech 2004 až 2009 byl podán u USPTO v oborech souvisejících s výpočetní technikou. 19

20 Chile se do rámcových programů EU zapojuje méně než Brazílie a Argentina, a zejména v 7. rámcovém programu byla účast výrazně nižší. Podobně jako v případě ostatních zemí Latinské Ameriky, v 6. rámcovém programu EU je nejvyšší účast v programu INCO a tematických prioritách Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy a Kvalita a nezávadnost potravin (v těchto dvou tematických prioritách také chilské týmy nejvíce spolupracovaly s českými výzkumnými týmy). V 7. rámcovém programu se Chile zatím nejvíce zapojuje v prioritě ICT a Životní prostředí. Stručná bibliometrická analýza brazilských vědeckých publikací a základní údaje o patentové aktivitě v Chile jsou uvedeny v Příloze 1. V příloze 2 je potom stručně posouzena účast Chile v rámcových programech EU a v Příloze 3 je provedeno zhodnocení spolupráce ČR s Chile na základě bibliometrické analýzy Smluvní rámec pro spolupráci ve výzkumu a vývoji s Chile Chile uzavřela dohodu o vědecké a technologické spolupráci s EU v září Podobně jako v případě ostatních zemí zařazených do tohoto dokumentu je i pro rozvoj spolupráce s Chile ve VaV zpracována cestovní mapa na léta 2010/ Chile má také uzavřené bilaterální dohody s celou řadou zemí EU, jako je například Francie, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Dánsko a Polsko i ČR. Dohoda o vědeckotechnické spolupráci s Chile byla uzavřena vládou Československé socialistické republiky a vládou Chilské republiky v Santiago de Chile dne 4. listopadu Implementačním orgánem dohody je na chilské smluvní straně Ministerstvo školství (Ministerio de Educación). Kromě této rámcové dohody byla pro oblast česko-chilské spolupráce ve výzkumu a vývoji dne 14. května 2009 v Praze uzavřena rovněž Dohoda o antarktické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky. Implementačním orgánem dohody je na chilské smluvní straně Národní ředitelství pro Antarktidu Ministerstva zahraničních věcí (Dirección Nacional del Antártico del Ministerio de Relaciones Exteriores de Chile). Na základě dohody mohou být podporovány mj. výměny expertů, vědeckého, logistického a technického personálu a uskutečňovány společné česko-chilské výzkumné projekty, a to zejména v oblastech fyziky atmosféry, kosmického záření, meteorologie, geologie, geofyziky, paleontologie, mořské a zemské ekologie, glaciologie, biologie nebo lékařských věd. Rámcově se česko-chilské vědeckotechnické spolupráce týká rovněž Dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory) o přístupu k Úmluvě o založení ESO a souvisejících podmínkách, podepsaná dne 22. prosince Česká republika jejím signováním získala možnost podílet se na využití vědeckých infrastruktur ESO pro řešení výzkumných projektů a na průmyslových a výzkumných kontraktech uzavíraných na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro podniky a výzkumné organizace z účastnických států. Z vysokých škol, které mají s chilskými univerzitami uzavřeny dohody o dvoustranné spolupráci, lze uvést České vysoké učení technické v Praze, Masarykovu univerzitu, Mendelovu univerzitu, Univerzitu Karlovu v Praze, Univerzitu Palackého v Olomouci nebo Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava. GA ČR, TA ČR, ani AV ČR dohody o dvoustranné spolupráce se svými partnery z Chile v současné době uzavřené nemají. 11 Scientific and Technological Cooperation Between EC and Chile. Road Map

21 3.2 Brazílie Základní socioekonomické charakteristiky Brazilská ekonomika je dle nominální hodnoty HDP sedmou největší na světě a osmou největší na základě HDP dle parity kupní síly. Současně je největší ekonomikou mezi latinskoamerickými státy a druhou největší na západní polokouli. Svými vysokými tempy růstu pohybujícími se okolo 5 % se řadí mezi nejrychleji rostoucí světové ekonomiky. Podle Global Competitiveness Report patřila Brazílie v roce 2009 mezi země s nejrychleji posilující konkurenceschopností, přičemž celkovou úrovní konkurenceschopnosti překonala Rusko. Na růstu konkurenceschopnosti se příznivě projevuje vliv ekonomických reforem započatých v devadesátých letech a rozvoj progresivních oborů a technologií. Významný pokrok nastal zejména v rozvoji leteckých a kosmických technologií, kde Brazílie kromě VaV a průmyslové základny disponuje také vlastní základnou pro starty kosmických raket a jako jediná země jižní polokoule je zapojena do budování mezinárodní kosmické stanice. Rozvoj nových technologií je z velké části realizován na základě technologií zakoupených v USA. V roce 2010 dosahoval HDP na obyvatele USD (55. pozice na světě) a USD v paritě kupní síly (71. pozice na světě). Růst HDP v témže roce činil 7,5 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2010 dosahovala jen 5,7 % 13. Na tvorbě HDP se nejvíce podílel sektor služeb, a to 65,8 % v roce 2007 a průmysl (28,7 %). Ve struktuře zaměstnanosti se projevuje velice silný agrární sektor a jeho specializace, která si vyžaduje vyšší podíl lidské práce a současně její relativně nízká cena. Proto je v zemědělství zaměstnáno okolo 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. V průmyslu pracuje jen 14 % obyvatel a v odvětví služeb 66 % 14. Brazilský průmyslový sektor je druhým největším v Americe. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou výroba letadel a dopravních prostředků (zejména automobilů), hutnictví, strojírenství, výroba textilu a obuvi, petrochemie, potravinářský průmysl, výroba hnojiv a elektronika. Bilance zahraničního obchodu je podobně jako v případě Chile dlouhodobě pozitivní. Vyváží se zejména dopravní prostředky (letadla a automobily), stroje, ocel, papír, elektrická zařízení, sójové boby, obuv a káva. V dovozu dominují stroje, elektrická a dopravní zařízení, chemické výrobky a ropa. Hlavními obchodními partnery jsou USA, Čína a Argentina Výzkum a vývoj Základní informace Oblast VaV je v Brazílii dlouhodobě považována za důležitý pilíř rozvoje konkurenceschopnosti. V současné době jsou aktivity VaV realizovány zejména na veřejných vysokých školách, výzkumných centrech a institucích i v soukromých institucích, které fungují především na neziskové bázi. Na uvedených institucích je realizován zejména základní výzkum. Vzhledem k vládním pobídkám se od devadesátých let zvyšuje význam soukromých univerzit a firem, role státních (veřejných) institucí však zůstává dominantní. 12 Global Competitiveness Report 2008, WEF 13 IMF World Economic Outlook Databáze, 14 Economy of Brazil, 21

22 Také aplikovaný výzkum a vývoj je realizován především na veřejných universitách a výzkumných centrech, a to z následujících důvodů: - pouze několik málo brazilských firem je schopných realizovat svůj VaVaI, inovace obvykle řeší formou nákupu v zahraničí; - v high-tech odvětvích dominují velké nadnárodní společnosti, které většinou využívají svá VaV centra lokalizovaná v jiných zemích, aniž by zakládaly výzkumná centra v Brazílii. V posledních letech se však situace v podnikovém VaV začíná postupně měnit s tím, jak zahraniční společnosti podnikající ve výrobě elektroniky (např. Motorola, Samsung či Nokia) založily v Brazílii svá VaV centra. Jednou z pobídek pro investice do VaV bylo kromě relativně nízkých nákladů, vyspělosti a schopností technicky vzdělaných odborníků zavedení zvláštního zákona, který umožnil technologicky zaměřeným firmám podnikajícím v telekomunikacích, výrobě počítačů digitální elektronice apod. osvobození od určitých daní do výše 5 % hrubého zisku. Výsledkem aplikace zákona bylo, že nadnárodní společnosti ročně investovaly více než 1,5 miliardy USD do VaVaI 15. Současně se více začaly zajímat o výsledky VaV generované veřejnými výzkumnými organizacemi a uplatnitelné v automobilovém průmyslu, letectví, softwaru, výrobě optických vláken či elektrických zařízení Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Celkové výdaje na VaV se v průběhu první poloviny devadesátých let pohybovaly okolo 1 % HDP, přičemž brazilský president přislíbil jejich zvýšení na úroveň 2 % do roku Brazílie se současně snaží zvýšit podnikové výdaje na VaV, které dlouhodobě dosahují 40 % na celkových výdajích na VaV. V současné době v Brazílii existuje okolo 350 výzkumných organizací, ve kterých je zaměstnáno přibližně 270 tisíc pracovníků, z nichž 77,6 tisíc tvoří výzkumníci (ve FTE) a 48 tisíc studenti PhD studia. Celkový počet veřejných vysokých škol v roce 2006 dosáhl 207 (83 federálních, 65 státních a 59 místních). Ročně na nich absolvuje v PhD studiu okolo 10 tisíc studentů, 70 % z nich v přírodovědných a technických oborech Zaměření výzkumné politiky Od roku 1985 je oblast VaVaI v kompetenci Ministerstva pro vědu a technologie (Ministério da Ciência, Tecnologia e Inovação), jehož posláním je plánování, koordinace a kontrola aktivit VaV v národních prioritních oblastech. Pod toto ministerstvo patří brazilská inovační agentura FINEP (Financiadora de Estudos e Projetos), která je hlavní agenturou financující technologický vývoj a inovace. Tato agentura také implementuje Národní fond pro vědu a technologie (Fundo Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico, FNDCT) a 14 sektorově zaměřených fondů ropa a zemní plyn (CT-Petro), energetika (CT Energy), vodní zdroje (CT-Hidro), doprava (CT-Transporte), nerostné suroviny (CT-Mineral), kosmické aktivity (CT-Espacial), informační technologie (CT-Info), zemědělské podnikání (CT-Agro), biotechnologie (CT-Ciotec), zdraví (CT-Saúde), telekomunikace (Funttel), letectví (CT-Aeronáutico), rozvoj VaV aktivit v Amazonii (CT- Amazonia) a námořní a říční doprava a konstrukce lodí (CT-Aquaviário). Další agenturou je Národní rada pro vědu a technologický rozvoj (Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico, CNPq), která financuje základní a aplikovaný výzkum a rozvoj lidských zdrojů. Kromě této agentury v Brazílii působí ještě 2 sektorové agentury Národní komise pro jadernou energetiku (Comissão Nacional de Energia Nuclear, CNEN) pro jadernou energetiku a Brazilská vesmírná agentura (Agência Espacial Brasileira, AEB) pro výzkum vesmíru