Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
|
|
- Markéta Burešová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Jan Mládek Termín:
2 Monitoring MSK část 4 Faktory ovlivňující životní prostředí Obsah 1 Úvod Název průzkumu Cíl průzkumu Použitá metodika Lokalizace, historie obhospodařování, vegetace a flóra studijních ploch Metody studia Statistické analýzy Výsledky a diskuse Změny počtu druhů Změny druhového složení směrované managementem Souhrn - vliv managementu na druhovou skladbu Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání.26 7 Bibliografické údaje k zájmovému území Seznam použitých informačních zdrojů Přílohy...28 Seznam názvů rostlinných druhů zapsaných na trvalých plochách a jejich zkratek...28 Označení a management experimentálních ploch...32 Lokalizace dřevěných ohrad na lokalitách:...37 Lokalizace trvalých monitorovacích ploch na lokalitách:...38 Souřadnice v systému WGS-84 (stupně)...38 Fotodokumentace...41 Mapové přílohy
3 1 ÚVOD V současnosti máme krajinu rozdělenou na poměrně velké a hospodářsky vyhraněné pozemky, tedy louky se pouze sečou a pastviny pouze vypásají. Toto rozdělení je podporováno i Ministerstvem zemědělství v podobě agro-environmentálních opatření (Anonymous 2007). Protože v České republice existuje dosud málo studií popisujících reakce konkrétních druhů rostlin na pozemcích s rozdílnou historií na nové typy obhospodařování (např. Krahulec et al. 1994, Pavlů et al. 2003, Hejcman et al. 2005), bylo v CHKO Beskydy v roce 2006 vybráno více lokalit, kde jsou různé typy managementu experimentálně zkoušeny a jejich vliv dlouhodobě monitorován. Byly vybrány celkem čtyři varianty hospodaření: pastva, pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny (jednou za dva roky), kosení porostu v první polovině července a ponechání ladem. 2 NÁZEV PRŮZKUMU Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy (kód 5.8.). 3 CÍL PRŮZKUMU Monitoring druhového složení vegetace, změn pokryvností a frekvence výskytu cévnatých rostlin pod vlivem různých forem managementu lučních porostů na trvalých plochách v CHKO Beskydy. 4 POUŽITÁ METODIKA 4.1 LOKALIZACE, HISTORIE OBHOSPODAŘOVÁNÍ, VEGETACE A FLÓRA STUDIJNÍCH PLOCH Experimentální plochy pro studium vlivu obhospodařování na vegetaci byly v roce 2006 založeny na třech lokalitách v jižní části CHKO Beskydy: loc.1 Pulčín (obec Francova Lhota, místní část Pulčín) V těsné blízkosti NPR Pulčín-Hradisko (s rozsáhlými slepencovými skalními útvary) byly založeny dva soubory experimentálních ploch (tj. dvě ohrady), které leží v nadmořské výšce cca 685 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou pod skalami (zkr. Pulčín ohrada A, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 1, Mapy 1, 4) se vyznačuje JJV orientací s mírným sklonem (kolem 10º), místo bylo dlouhou dobu bez jakéhokoli hospodaření, teprve posledních šest let je prováděno kosení, v roce 2006 byl travní porost prvním rokem přepasen ovcemi. Travinobylinné společenstvo představuje degradační stádium oligotrofního porostu sv. Arrhenatherion, které v horní části zarůstá expanzivní hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). V rámci monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 55 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Pteridium aquilinum, Festuca rubra, Galium album, Fragaria viridis, Cerastium arvense, Viola canina, Rumex acetosella, Veronica chamaedrys, Stellaria graminea, Galeopsis bifida, Hypericum maculatum, Arrhenatherum elatius. Trvalý travní porost s ohradou blíže k obci (zkr. Pulčín ohrada B, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 2, Mapy 1, 4) se vyznačuje SSZ orientací a vysokou svažitostí (kolem 30º), porost byl před rokem 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl 3
4 přes deset let ponechán bez hospodaření, v roce 2003 byl odstraněn nálet a od té doby zde probíhá pastva ovcí. Společenstvo lze vegetačně zařadit jako oligotrofní typ v rámci sv. Arrhenatherion. Při monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 99 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Festuca rubra, Galium album, Hypericum maculatum, Plantago laceolata, Alchemilla sp., Dactylis glomerata, Briza media, Chaerophyllum aromaticum, Festuca pratensis, Trisetum flavescens, Potentilla erecta, Carex hirta. loc.2 Kýchová (obec Huslenky, místní část Kýchová) Experimentální plochy leží ve střední části sevřeného údolí potoka Kýchová (na jeho pravém břehu), plochy se nachází v nadmořské výšce cca 600 m n. m na svahu se západní orientací a sklonem cca 20º. Trvalý travní porost s dolní ohradou (zkr. Kýchová ohrada C, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 3, Mapy 2, 5) byl před rokem 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes 10 let ponechán bez hospodaření, od roku 2001 zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Z vegetačního hlediska lze společenstvo přiřadit k asoc. Anthoxantho-Agrostietum (sv. Cynosurion), tj. typickým krátkostébelným oligotrofním porostům karpatských pastvin. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 86 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Cruciata glabra, Alchemilla sp., Filipendula vulgaris, Trifolium medium, Knautia arvensis, Veronica chamaedrys, Centaurea jacea, Potentilla erecta, Leontodon hispidus, Achillea millefolium. Trvalý travní porost s horní ohradou (zkr. Kýchová ohrada D, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 4, Mapy 2, 5) byl od začátku 90. let ponechán bez hospodaření, v roce 2001 byl pokosen a od té doby zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Travinobylinné společenstvo náleží také k asoc. Anthoxantho-Agrostietum ( sv. Cynosurion). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 90 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Leontodon hispidus, Trifolium repens, Trifolium medium, Festuca rubra, Thymus pulegioides, Filipendula vulgaris, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Cruciata glabra, Veronica chamaedrys, Alchemilla sp., Knautia arvensis. loc.3 Losovy (obec Huslenky, místní část Losovy) Oba dva soubory experimentálních ploch leží na jižních svazích vrchu Ochmelov (733,9 m) na silně sklonitých výslunných travních porostech v závěru údolí místní části Losovy v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou v centrální části údolí (zkr. Losovy ohrada E, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 5, Mapy 3, 6) byl do roku 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně, přepasení otav a vypalování stařiny), následně ponechán pět let bez obhospodařování, poté sedm let kosen a od roku 2002 zde probíhá pastva ovcí nebo krav. Travinobylinné společenstvo lze klasifikovat jako subxerotermní trávník sv. Bromion erecti ochuzený o některé teplomilné prvky, na místech s větší intenzitou vypásání pak inklinuje ke krátkostébelným porostům sv. Cynosurion (asoc. Anthoxantho-Agrostietum). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 119 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Centaurea jacea, Trifolium medium, Plantago media, Agrostis capillaris, Leontodon hispidus, Ononis spinosa, Carex pallescens, Fragaria viridis, Plantago lanceolata, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Calamagrostis epigeios. 4
5 Trvalý travní porost s ohradou na východě (zkr. Losovy ohrada F, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 6, Mapy 3, 7) byl ponechán minimálně 15 let bez údržby, v roce 2006 prvním rokem vypásán ovcemi. Vegetace představuje degradační stádium vysokostébelného porostu sv. Bromion erecti. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 91 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Trifolium medium, Fragaria viridis, Centaurea jacea, Viola hirta, Agrostis capillaris, Briza media, Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Galium album, Plantago lanceolata, Carex pallescens, Achillea millefolium. 4.2 METODY STUDIA Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch o velikosti 1m 2. Tento přístup byl badateli již několikrát úspěšně využit pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování (Ryser et al. 1995, Krahulec et al. 2001, Pavlů et al. 2003). Abychom mohli studovat vliv pastvy odfiltrovaný od přirozených sukcesních trendů, tak kromě pasených ploch bylo nutno ještě sledovat plochy kontrolní tj. nepasené. Protože není zcela zřejmé, který typ managementu by měl sloužit jako kontrolní (kosení vs. ladem), byly vybrány celkem 4 varianty: i) pastva ii) pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny jednou za dva až tři roky, tradiční forma údržby trvalých travních porostů na Valašsku (proběhlo v roce 2007 a 2009 resp. 2010, vždy v první polovině dubna za pomocí plynového hořáku, viz Příloha Fotodokumentace) iii) kosení porostu v první polovině července iv) ponechání ladem Na třech lokalitách v CHKO Beskydy byly proto založeny experimentální plochy (Obrázek 1) o velikosti 5 5 m v blokovém uspořádání se čtyřmi typy managementu, do jejichž středu byla umístěna snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2. Tato plocha byla pro snadné dohledání v dalších letech v každém rohu fixována železnou trubičkou. GPS pozice trvalých ploch na každé lokalitě je zaznamenána v Příloze Lokalizace trvalých monitorovacích ploch (systém WGS-84). Pro pokrytí heterogenity společenstev na pastvině bylo na každé lokalitě založeno 10 bloků experimentálních ploch (Příloha Označení a management exp. ploch). Z technických důvodů bylo vždy pět bloků sdruženo pro vybudování jedné dřevěné ohrady kolem ploch kontrolních (srovnej Hejcman et al. 2002) a tyto bloky umístěny v terénu tak, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi bloky nikoli napříč jednotlivými typy managementu v rámci bloku. Záznamy údajů z trvalých ploch byly prováděny na každé lokalitě v co nejkratším intervalu, každý rok pokud možno ve stejném fenologickém stadiu porostu za pomoci dalších botaniků (M. Dančák, R. Hédl, M. Kocyanová, M. Kočí). Snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2 byla pro zpřesnění výzkumu ještě rozdělena pomocí železného rámu do 9-ti podploch (délka strany 33 cm viz foto na titulní straně), přičemž v každé podploše bylo sepsáno kompletní druhové složení a na procentické škále odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných taxonů. 4.3 STATISTICKÉ ANALÝZY Záznamy o pokryvnosti rostlin (databáze, pouze na CD) v jednotlivých podplochách velikosti cm monitorovacích ploch z let všech tří lokalit (Pulčín, Kýchová, Losovy) byly převedeny do programu MS Excel. 5
6 Aby bylo možno data o pokryvnostech na úrovni podploch (velikosti cm) správně analyzovat, byla databáze rozdělena na 6 samostatných souborů, tedy na každé lokalitě byly hodnoceny zvlášť změny vegetace u a bloku ploch. Příslušný typ managementu (pastva-g, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše byl okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), obdobně také individuální označení každé podplochy u každé ohrady na lokalitě (Subplot ID: dummy proměnné o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Takto připravené matice druhů a snímků byly analyzovány mnohorozměrnými metodami v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak a Šmilauer 2002). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. způsoby obhospodařování (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: rozdíly individuálních podploch SubplotID, rok zápisu Y) a díky komplikovanému uspořádání experimentu s tzv. dvojitým split-plot designem bylo v programu GenPerm ( pro jednu ohradu na lokalitě vypracováno správné permutační schéma, které bylo poté načteno do analýz programu Canoco (soubor grid.per - pro všechny ohrady jeden stejný soubor s permutačním schématem. Schéma bylo vytvořeno tak, že v rámci bloku se 4 úrovněmi managementu byly volně permutovány celé plochy (1m 2 ), podplochy (v rámci plochy) nebyly permutovány, a volně byl permutován čas. Druhou možností je záznamy o pokryvnosti druhů z podploch sloučit pro celou plochu velikosti 1 m 2. A sice, sloučením dat pro celé plochy velikosti 1 m 2 lze získat dvě odlišné proměnné: pokryvnost druhu na ploše 1 m 2 byla spočítána jako průměrná pokryvnost druhu ze všech 9 podploch, a frekvence výskytu druhu na ploše 1 m 2 vyjadřovala počet podploch na dané ploše, kde se daný druh v daném roce vyskytoval. Pro mnohorozměrné analýzy v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) na úrovni ploch velikosti 1 m 2 byl také příslušný typ managementu (pastva- G, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), individuální označení každé plochy jedné ohrady na lokalitě (PlotID: dummy proměnné o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), obdobně také označení každého bloku jedné ohrady na lokalitě (BlockID: dummy proměnné s 5 sloupci kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. interakce způsobu obhospodařování s rokem (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: počáteční rozdíly individuálních ploch PlotID, rok zápisu Y, číslo bloku BlockID). Díky uspořádání experimentu s tzv. jednoduchým split-plot designem byly v rámci každého bloku volně permutovány celé plochy (1m 2 ) a čas byl permutován cyklickým posunem (time series, dependent across whole plots). Tabulka č. 1: Schéma mnohorozměrných analýz RDA na úrovni podploch (změny pokryvnosti analýza 1) a na úrovni ploch (změny průměrné pokryvnosti a frekvence na 1 m 2 analýza 2). analýza testované proměnné kovariáty 1 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F SubplotID, Y 2 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F PlotID, Y, BlockID Vysvětlivky: Y (year) rok, G(grazing) pastva, M (mowing) kosení, U (unmanaged) bez obhospodařování, F (fire) vypalování, SubplotID individuální označení každé podplochy (dummy proměnná o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), PlotID individuální označení každé plochy (dummy proměnná o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), BlockID individuální označení každého bloku (dummy proměnná o 5 sloupcích kódovaných binárně 0-1) v rámci bloků byly volně permutovány celé plochy. Pro přehledné zobrazení výsledků mnohorozměrných analýz v ordinačních diagramech RDA byly všechny taxony cévnatých rostlin označeny šesti-písmennou zkratkou, a sice první tři písmena ve zkratce náleží rodu a poslední tři písmena jsou odvozena od názvu druhu (např. Centaurea jacea má zkratku CenJac). Výjimečně je vzhledem ke shodě zkratek různých druhů použit jen rodový název (např. Carum), kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 6
7 Pro celkové zhodnocení vlivu různých způsobů managementu na vegetaci byly také provedeny jednorozměrné analýzy změn druhové rozmanitosti u jednotlivých ohrad na úrovni ploch velikosti 1m 2. A sice v programu Statistica 9.0 ( byly pomocí analýzy repeated measures ANOVA porovnány změny počtu druhů na metrových plochách vzhledem ke způsobu obhospodařování plochy. Poznámka: Nomenklatura druhů v práci je dle klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Obrázek 1: Blokové uspořádání experimentu, 4 varianty managementu, každá 10 opakování, lokalita Losovy. 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 ZMĚNY POČTU DRUHŮ U všech ohrad měl vliv na počet zjištěných druhů rok zápisu (Tabulka č. 1, u Kýchová C téměř statisticky významně), tedy během let docházelo na plochách k významnému kolísání druhové bohatosti bez ohledu na management. Na lokalitách Pulčín B, Kýchová D a Losovy E byl zaznamenán rozdíl ve vývoji počtu druhů mezi různými managementy (Tabulka č. 1), tj. interakce rok x management je statisticky signifikantní (Kýchová D téměř). Na lokalitě Pulčín B (Obrázek 3), která více než 10 let ležela ladem, se počet druhů během pěti let monitoringu držel zhruba na stejné úrovni na neobhospodařovaných plochách. Na ostatních plochách se zde počet druhů rychle zvyšoval, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaženo na plochách pasených a pasených+vypalovaných. Na lokalitě Kýchová D (Obrázek 5) se počet druhů během prvních čtyř let monitoringu držel zhruba na stejné úrovni na kosených a neobhospodařovaných plochách, u kterých však v roce 2010 došlo k výraznému ochuzení druhové rozmanitosti. Naopak na plochách pasených a pasených+vypalovaných se projevil výrazný nárůst počtu už ve druhém roce experimentu, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaženo na plochách pasených+vypalovaných ve druhém roce po prvním vypalování (tj. 2008). Druhé vypalování stařiny (v roce 2009) zde počet druhů naopak výrazně snížilo. 7
8 Na lokalitě Losovy E (Obrázek 6) se na všech obhospodařovaných plochách počet druhů během monitoringu výrazně neměnil. Naopak plochy ponechané ladem už v roce 2008 zaznamenaly výrazný pokles druhové bohatosti a za celých pět let experimentu na nich došlo k poklesu z průměrně 47 druhů na 1 m 2 na 32 druhů, tedy k snížení druhové rozmanitosti o cca jednu třetinu původního stavu!!! Na ostatních lokalitách k významným změnám v druhové bohatosti vlivem managementu nedocházelo. Tabulka č. 2: Výsledky Repeated measures ANOVA pro změnu počtu druhů v závislosti na managementu statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. lokalita F-ratio P-value management 0,148 0,930 Pulčín, ohrada A rok 3,089 0,022 interakce rok x management 1,254 0,268 management 1,601 0,228 Pulčín, ohrada B rok 6,305 0,000 interakce rok x management 2,146 0,026 management 0,695 0,568 Kýchová, ohrada C rok 2,393 0,060 interakce rok x management 0,546 0,876 management 1,980 0,158 Kýchová, ohrada D rok 2,521 0,050 interakce rok x management 1,797 0,068 management 4,419 0,019 Losovy, ohrada E rok 9,324 0,000 interakce rok x management 5,680 0,000 management 0,948 0,441 Losovy, ohrada F rok 5,224 0,001 interakce rok x management 0,498 0,908 8
9 Obrázek 2: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada A. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 3: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada B. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 9
10 Obrázek 4: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada C. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 5: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada D. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 10
11 Obrázek 6: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada E. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 7: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada F. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 11
12 5.2 ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚROVANÉ MANAGEMENTEM Výsledky na úrovni podploch a celých ploch se mohou lišit (Herben a Münzbergová 2003), proto byly kromě analýz změn pokryvnosti druhů v podplochách provedeny také analýzy na úrovni ploch. Analýzy byly založeny na datech o pokryvnosti druhu pro plochu 1 m 2 (získána jako průměr pokryvnosti druhu z 9 podploch) nebo na datech o frekvenci výskytu druhu na ploše 1 m 2. Výsledky analýz (Tabulky č. 3 5) ukazují, že rozdíly mezi různě obhospodařovanými plochami jsou výraznější v případě analýz na úrovni ploch, u nichž kanonické osy u všech ohrad vysvětlují větší procento variability druhových dat. Vzhledem k faktu, že na odečtu trvalých ploch se podílí více botaniků a díky meziročním posunům ve vypásání lokalit zemědělci není možné monitorovat plochy ve stejném fenologickém stádiu, je nejvhodnější pracovat s výsledky analýz změn frekvence druhů (viz Mládek 2008, Křivánková 2010). Na data s frekvencí výskytu druhů v ploše totiž nemají takový vliv rozdíly mezi botaniky a rozdíly v dominanci druhů v různých fenologických stádiích vegetace. Tabulka č. 3: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu pokryvnosti druhů na podplochách (33 33 cm), Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 21,202 0,002 2,9 9,602 0,002 3,9 Pulčín B 41,481 0,002 5,5 16,356 0,002 6,4 Kýchová C 32,403 0,002 4,3 13,414 0,002 5,3 Kýchová D 22,073 0,012 3,0 12,394 0,002 5,0 Losovy E 9,827 0,020 1,4 6,714 0,004 2,7 Losovy F 9,715 0,020 1,3 5,205 0,032 2,1 Tabulka č. 4: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu průměrné pokryvnosti druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi. statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 4,352 0,030 5,6 1,989 0,030 7,6 Pulčín B 10,957 0,002 13,1 4,391 0,002 15,3 Kýchová C 11,617 0,002 13,7 4,939 0,002 16,9 Kýchová D 7,725 0,004 9,6 4,316 0,004 15,1 Losovy E 3,386 0,002 4,4 2,396 0,002 9,0 Losovy F 2,911 0,076 3,8 1,585 0,056 6,1 Tabulka č. 5: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu frekvence druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 1,908 0,336 2,5 1,344 0,170 5,2 Pulčín B 2,825 0,014 3,7 1,664 0,004 6,4 Kýchová C 3,588 0,002 4,7 2,500 0,002 9,3 Kýchová D 5,305 0,002 6,8 3,689 0,002 13,2 Losovy E 5,058 0,002 6,5 3,082 0,002 11,2 Losovy F 4,774 0,002 6,1 2,795 0,002 10,3 Ordinační diagramy na úrovni podploch zobrazují druhy, u kterých na většině podploch jedné plochy roste pokryvnost konzistentně v důsledku daného managementu (nebo pokryvnost nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Zatímco diagramy na úrovni ploch zachycují druhy, u kterých konzistentně dochází k největšímu průměrnému nárůstu (nebo nejmenšímu poklesu) pokryvnosti na 12
13 ploše vlivem daného managementu. Ordinační diagramy analýz frekvencí zobrazují druhy, které nejvíce zvyšují frekvenci výskytu v ploše konzistentně v důsledku daného managementu (nebo u nich frekvence nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Tedy managementy, které umožňují vysokou lokální heterogenitu vegetace (jemnozrnnou strukturu) pak podporují zvyšování frekvence u mnoha druhů (hodně šipek druhů koreluje s interakcí daného managementu s rokem). V případě, že jsou rozdíly mezi managementy obdobné na všech úrovních analýz (obdobné změny pokryvnosti druhů v podplochách, změny pokryvnosti i frekvence druhů v plochách), je možné považovat odlišnosti v trendu vývoje za velmi robustní (nezpochybnitelné). Druhy, které byly konzistentně podporovány daným managementem na všech úrovních analýz (jejich změna je zásadní tj. jsou zobrazeny ve všech diagramech), pak je možno považovat za indikátory daného typu obhospodařování na dané lokalitě. Jednotlivé druhy rostlin se velmi lišily v zastoupení ve vegetaci studovaných lokalit před zahájením experimentu, proto bylo studováno, zda se pořadí dominant na různě obhospodařovaných plochách v roce 2010 zásadně lišilo od pořadí průměrné pokryvnosti druhů ze všech ploch v roce Je samozřejmě možné, že různě obhospodařované plochy se lišily díky heterogenitě porostu druhovým složením již na začátku, proto by bylo více relevantní porovnávat pořadí dominance v rámci těchto ploch tj a 2010 (ne všech ploch). Nicméně toto srovnání by již bylo nepřehledné a stejně by neodfiltrovalo celkový posun druhového složení během let na všech managementech (způsobený například klimatickými změnami). Tento významný vliv roku záznamu na druhové složení (i viz kap. změna počtu druhů), stejně jako počáteční rozdíly ve druhové skladbě ploch byly však odfiltrovány v mnohorozměrných analýzách RDA. Tedy lze konstatovat, že skutečnou reakci konkrétních druhů rostlin na management vystihují nejlépe ordinační digramy RDA analýz a závěrečné srovnání změn pořadí dominance má posloužit pouze k orientačnímu pohledu, zda se zjištěné pozitivní / negativní reakce druhů na daný management již zásadně promítly do dominance různě obhospodařovaných porostů. 13
14 Obrázek 8: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. 14
15 Obrázek 9: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Obrázek 10: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Na lokalitě Pulčín A se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených (pasených+vypalovaných) tzn. při spuštění kolmice od šipek (U*year a G*year) na první ordinační osu (osa x) je vzdálenost mezi těmito průsečíky s osou největší. Všechny tři druhy analýz (Obrázky 8 10) shodně ukazují, že ponechání ladem podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka skvrnitá a ostřice bledavá, kterým režim bez disturbancí umožnil se vegetativně rozrůstat a potlačovat jiné druhy. Pastva zde naopak konzistentně na všech úrovních podporovala dominanci dobře obrůstajícího psinečku obecného, dále také výskyt svízele bílého, řepíku lékařského, rožce rolního a třeslice prostřední. Režim pastvy+vypalování měl podobnější vliv na vegetaci jako pastva samotná a ponechání ladem než kosení, které na úrovni pokryvnosti i frekvence v ploše shodně podpořilo vysokou bylinu kakost luční a klonální ostřici měkkoostennou a svízelku lysou. Vliv managementu se již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). A sice v obou pasených variantách a na kosených plochách se jako dominanta udržel psineček obecný, zatímco na neobhospodařovaných plochách byl tento fenologicky pozdější druh potlačen vzrůstnými druhy jako hasivka orličí a ovsík vyvýšený. Ovsík před zahájením experimentu byl 13. nejhojnějším druhem na lokalitě (viz Metodika), a po pěti letech se stal třetím nejvíce zastoupeným druhem ploch ponechaných ladem. V ordinačních diagramech nebyl vždy zobrazen, protože jeho výskyt byl podpořen i na kosených plochách (Obrázek 9, v roce 2010 zde 6. nejhojnější druh) a na nepříliš intenzivně pasených plochách (v roce 2010 zde 7. nejhojnější druh). Vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí: - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, VioCan, FraVir, AchMil (celkem 48 %) - na pasených plochách: PteAqu, AgrCap, FesRub, GalAlb, CerArv (celkem 64 %) - na kosených plochách: FesRub, AgrCap, PteAqu, FraVir, VioCan (celkem 43 %) - na neobhospodařovaných plochách: PteAqu, FesRub, ArrEla, FraVir, RumAce (celkem 54 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 15
16 Obrázek 11: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Obrázek 12: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. 16
17 Obrázek 13: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Na lokalitě Pulčín B se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 11 13). Vliv kosení je na rozdíl od Pulčín A nejpodobnější vlivu pastvy+vypalování. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti vysokých bylin jako je chrpa luční, svízel bílý a chrastavec rolní, dále klonálně se rozrůstající mateřídoušku vejčitou a mochnu nátržník ale také geofyt česnek ořešec. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A psineček obecný, dále také trojštět žlutavý, jednoletku kokrhel menší a umožnily zvýšit významně frekvenci pastevním druhům jako je jetel plazivý a ocún jesenní. Kosení podpořilo shodně vysoké byliny kerblík lesní a chrastavec rolní, dále také třeslici prostřední a zběhovec plazivý. Vliv managementu se již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). V obou pastevních variantách se od začátku experimentu (viz Metodika) udržely jako hlavní dominanty krátkostébelné trávy psineček obecný a kostřava červená, zatímco na kosených plochách se po pěti letech experimentu mezi dominanty dostala krabilice zápašná (původně až 9. nejhojnější na lokalitě) a na plochách ponechaných ladem výrazně převládl svízel bílý (průměrná pokryvnost 27 %!!!) a třezalka skvrnitá (průměrná pokryvnost 13 Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, FesPra, CruGla (celkem 44 %) - na pasených plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, VerCha, CruGla (celkem 40 %) - na kosených plochách: AgrCap, ChaAro, FesRub, GalAlb, PlaLan (celkem 52 %) - na neobhospodařovaných plochách: GalAlb, HypMac, AgrCap, PotEre, FesRub (celkem 63 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 17
18 Obrázek 14: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. Obrázek 15: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. 18
19 Obrázek 16: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová ohrada C. Na lokalitě Kýchová C se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a kosených od obou pastevních variant (Obrázky 14 16). Ponechání ladem na obou úrovních analýz shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti ovsíku vyvýšeného, vikve plotní, rozrazilu rezekvítku a mateřídoušky vejčité. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz vzrůstné druhy jako chrastavec rolní, ovsík vyvýšený, dále časnou biku ladní a obdobně jako na Pulčíně B také zběhovec plazivý. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A i B psineček obecný, dále také bobovité jako vikev ptačí, v. úzkolistou, štírovník růžkatý ale i bylinu s přízemní růžicí prasetník skvrnitý nebo jedovatý pryskyřník mnohokvětý. Vliv managementu se zde již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, pouze se přehodilo pořadí dominance mezi pastvou výrazně podpořeným psinečkem a původně hojnější kostřavou červenou. Na kosených plochách výrazně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %), která byla vystřídána kostřavou červenou (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů) a chrastavcem rolním (původně 8. nejhojnější na lokalitě). Na neobhospodařovaných plochách pak překvapivě pronikla mezi dominanty mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů. Neobhospodařováním výrazně podporovaný ovsík (Obrázky 14 16) byl zatím až devátým dle průměrné pokryvnosti na plochách ponechaných ladem. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, FilVul, LeoHis (celkem 41 %) - na pasených plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, AlcMon, FilVul (celkem 39 %) - na kosených plochách: FesRub, KnaArv, BraPin, AlcMon, LeuVul (celkem 17 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, FesRub, ThyPul, AgrCap, CruGla (celkem 23 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 19
20 Obrázek 17: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. Obrázek 18: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. 20
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring
VíceCardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.
Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens
VíceLolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů
BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny
VíceVyužitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
VícePlán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)
Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství
VíceTab. I: Fytocenologická tabulka.
Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista
VíceBOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1
VícePříloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle
VíceVlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2
Vlhká louka SEČENÁ Luční květiny 60% % bedrník větší (Pimpinella major) 1,5 blatouch bahenní (Caltha palustris) 0,2 blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) 0,1 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,5 česnek
VícePEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU
1. blatouch bahenní (Caltha palustris) 2. bledule jarní (Leucojum vernum) 3. čekanka obecná (Cichorium intybus) 4. černohlávek obecný (Prunella vulgaris) P E X E S O PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU Pexeso
VícePastevní biotopy pro rizikové koně.
Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení
VíceZpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky
Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky 11. června 2011 Za slunečného počasí jsme se v počtu 11 lidí vydali od železniční stanice v Huslenkách vzhůru po polní cestě směrem
VíceExkurze za teplomilnou květenou Beskyd
34 EXKURZE Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd Field trip to the thermophilous flora of the Beskydy Mts. Marie Popelářová Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy,
VíceCharakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula
VíceZdrojové plochy diaspor lučních rostlin
BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o
VíceObnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském
VíceSrovnání flóry agrárních valů a jejich lemů
Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1
VícePříl. 2.2: Geobiocenologické snímky
Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky V rámci PP Třebíčsko jsme zvolil 7 výzkumných ploch, na kterých jsem provedl zevrubný geobiocenologický průzkum. Bylo dbáno na to, aby výzkumné plochy zahrnuly pokud
VíceBOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled
VíceBílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %
Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených
VíceBIOD0801_louka_ZZ_w.doc str. 1
BIOD0801_louka_ZZ_w.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Množení lučních druhů v kultuře číslo projektu: 03030108 1. Údaje o žádající organizaci
VíceA. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Na Ostrážné Předměty
VíceBOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden
VíceZpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.
Aktualizované posouzení vlivu koncepce Územní plán Horní Branná na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr.
VíceVýsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín M. Popelářová Ivan Jindra, Zlín Nad Bratřejovkou (k. ú. Pozděchov) 340 taxonů vyšších cévnatých rostlin 33 taxonů z Červeného seznamu (Grulich 2012) Zajímavější
Vícedílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.
dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz
VícePříloha XIII - soupis rostlinných druhů
Příloha XIII - soupis rostlinných druhů Aegopodium podagraria Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla vulgaris Alliaria petiolata Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Anemone
VíceBOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě.
I. stupeň BOTANIK Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. smrk obecný jedle bělokorá modřín opadavý borovice lesní lípa srdčitá bříza bělokorá olše lepkavá buk lesní dub letní
VíceFLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU
Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin
VíceMapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
VíceVEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY
Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ
VíceFoto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba
VíceBotanický a entomologický průzkum podhorské louky
Gymnázium Trutnov zaměření: všeobecné Jiráskovo náměstí 325 Seminární práce z biologie Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Magdaléna Francová Janské Lázně, únor 2014 Třída: 8. X Prohlašuji,
VícePŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ
PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ 1. SOUPIS DRUHŮ V BIOKORIDORU KUNÍ HORA TRAVIČNÁ * nově nalezený druh oproti roku 2000 Synuzie dřevin Acer campestre javor babyka Acer pseudoplatanus javor klen Carpinus betulus
VíceDokumentace SEA - doplnění (vyhodnocení vlivu na životní prostředí) ( ČÁST A - VURÚ) ÚZEMNÍ PLÁN KTOVÁ. D o p l n ě n í n á v r h u
Dokumentace SEA - doplnění (vyhodnocení vlivu na životní prostředí) ( ČÁST A - VURÚ) * ÚZEMNÍ PLÁN KTOVÁ D o p l n ě n í n á v r h u Objednatel: Obecní úřad Ktová Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer Březový
VíceBrdek nad škrobárnou
Botanický průzkum lokality Brdek nad škrobárnou Ester Ekrtová & Libor Ekrt 2009 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370 05, České
VíceVliv obhospodařování na druhovou skladbu a funkční charakteristiky travních porostů
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Vliv obhospodařování na druhovou skladbu a funkční charakteristiky travních porostů Michaela Hermanová Diplomová
VícePořadové číslo: NRBK K 21
(nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka
VíceVEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 2 MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY
Vč. sb. přír. Práce a studie, (): - ISSN - VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY Phytosociological study of the non-forested ecosystems in the area of
VíceDruhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny
Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny 1 UP Olomouc, 2 ČZU Praha, 3 Mendelu Brno, 4 VÚRV Praha-Ruzyně, 5 INRA Toulouse, Francie, 6 Université Toulouse, Francie, 7
VíceBotanika na sjezdovkách
14 EXKURZE Botanika na sjezdovkách Marie Popelářová datum: 21. 6. 2014 vedoucí: Marie Popelářová Exkurze pořádaná ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy se zaměřila na zkoumání květnatých luk v okolí vrcholu
VíceSLALOMOVÉ KÁRY AREÁL NAD NÁDRAŽÍM, ŽELEZNÁ RUDA. Hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
SLALOMOVÉ KÁRY AREÁL NAD NÁDRAŽÍM, ŽELEZNÁ RUDA Hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti červenec 200 Předmět hodnocení: Zadavatel: Zpracovatelka: Kontakt: Spolupráce: Slalomové káry
VíceVyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000 ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VÍCHOVÁ NAD JIZEROU
Vyhodnocení vlivů na životní prostředí ( Dokume ntace SEA čá st A ) Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000 ( část B) * ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VÍCHOVÁ NAD JIZEROU Objednatel: Obec Víchová nad Jizerou
VícePříloha T-2. Abecední seznam zjištěných druhů cévnatých rostlin
Příloha T-2 Abecední seznam zjištěných druhů cévnatých rostlin V následujícím seznamu jsou uvedeny všechny druhy vyšších rostlin, které jsme na lokalitě našli při botanických průzkumech v letech 1996-1999
VícePlán péče o přírodní památku NA HADOVNĚ
Plán péče o přírodní památku NA HADOVNĚ na období 2017-2026 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1512 kategorie ochrany: přírodní památka název
VíceZdrojové plochy diaspor lučních rostlin
BIOD_louka_1303_ZZ_161302-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161302 1. Údaje o
VíceKvětena Těšovských pastvin
Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně
VícePROTOKOL Z TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ
PROTOKOL Z TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ Lokalita: PP Skalsko Datum: 10.6.2016 Počasí: zataženo s deštěm, teplota 20 C Druh průzkumu: botanický Šetření provedl: Milan Kotilínek Ondřej Kotilínek Vykonané činnosti:
Vícev rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066 Vydání první, Mělník 2014
S B O R N Í K ZE SEMINÁŘE PROJEKTU Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066
VíceRapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012
Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500
VíceObnova lučních porostů
Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk
VíceFotoatlas semenáčků. Martina Horáčková
Fotoatlas semenáčků Martina Horáčková 2016 Slovo úvodem (aneb jak tento fotoatlas vznikl a komu je určen) V rámci svého magisterského a doktorského studia geobotaniky na Karlově univerzitě v Praze jsem
VíceBotanický průzkum stanovišť podél cest
Botanický průzkum stanovišť podél cest Přírodní škola, Praha 2001 Úvod: Cesty jsou uţ po staletí fenoménem naší krajiny. Vytváří souvislé pásy v zásadě stejných ekologických podmínek a není proto nikterak
VíceMetodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz
Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143
VíceVLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ NA DRUHOVÉ SLOŽENÍ LUK V JAHODOVĚ U RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU
2009 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ NA DRUHOVÉ SLOŽENÍ LUK V JAHODOVĚ U RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU Jitka Málková /1 & Michaela Jedličková /2 1/ PF Univerzity Hradec Králové, Rokitanského
VíceTravobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:
Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací
VíceÚčinnost herbicidních látek firmy Dow AgroSciences na vybrané plevele v trávnících
Účinnost herbicidních látek firmy Dow AgroSciences na vybrané plevele v trávnících Ing. Jan Frydrych Ing. Pavla Volková OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Zubří Pokusy na výzkumné stanici v Zubří ověření biologické
VíceBílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %
Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených
VícePříloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch
Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp
VíceBiologický komentář k návrhovým plochám. ÚP Provodov Šonov. Jan Losík
Biologický komentář k návrhovým plochám ÚP Provodov Šonov Jan Losík srpen 2014 Zadavatel: EMPLA AG, spol. s. r. o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové Zpracovatel: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova
VícePlán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025
Plán péče o přírodní památku Razovské tufity na období 2016-2025 J. Losík a A. Háková 2015 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1916 kategorie
VíceMožnosti využití herbicidů Pixxaro a Zypar v trávnících (předběžné sdělení) doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Seminář SPTJS, Zubří
Možnosti využití herbicidů Pixxaro a Zypar v trávnících (předběžné sdělení) doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Seminář SPTJS, Zubří 21. 2.2019 Trávníky (nedostatečně zavlažované) 2018 silné poškození nedostatkem
VíceMANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ
MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape
VíceRevitalizace Staré Ponávky
Revitalizace Staré Ponávky Dokumentace pro územní řízení a stavební povolení D.1.1 Technická zpráva Brno, únor 2018 KONCEPT GEOtest, a.s. tel.: 548 125 111 Šmahova 1244/112, 627 00 Brno fax: 545 217 979
VíceZměny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech
Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno
VíceRostliny v Hrádníkách
Rostliny v Hrádníkách Vypracovaly : Zábelková Daniela Nováková Anna Co roste v Hrádníkách? BYLINY Pampeliška lékařská Mařinka vonná Pryskyřník prudký Česnáček lékařský Kopřiva dvoudomá Konvalinka vonná
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK14_louka_ZZ-01110_2014-00-www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy:
VíceREVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU
REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:
VíceTDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky
Arrhenatherion elatioris TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky Tabulka 5, sloupec 3 (str. 182) Orig. (Oberdorfer 1957): Poa-Trisetetum (Knapp
Více158 Ekologické zemědělství
158 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 159 10 Pícninářství 10.1 Trvalé travní porosty v EZ z hlediska biodiverzity 10.1.1 Předpoklad vzniku a existence trvalých travních porostů (TTP) 1) Označení
VíceLouka v Jinošovském údolí
Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov
VíceÚroda 12/2011, vědecká příloha
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ
VíceJsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech?
Jsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech? doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., SPJTS Zubří doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova univerzita Brno 2014 Šťovík (Rumex spp.)
VícePROJEKT "ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLONEC NAD NISOU" JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVA
PROJEKT "ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLONEC NAD NISOU" JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Obsah ÚVOD...3 ČÁST A VYHODNOCENÍ
VíceTEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš
Nardo strictae-agrostion tenuis TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš Tabulka 8, sloupec 3 (str. 289) Orig. (Krahulec 1990b): Sileno vulgari-nardetum
VíceBiocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09
C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní
VíceBotanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality
Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality D o u p o v s k é h o r y Kód EVL: CZ0424125 - Doupovské hory Zadavatel: Ústecký kraj Řešitel: Ing. Miroslav Broum
VíceLouka u rybníku Šilhan
Botanický průzkum lokality Louka u rybníku Šilhan Ester Ekrtová & Libor Ekrt 2009 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370 05, České
VíceHomolka u Vimperka. Libor Ekrt 1 & David Půbal 2. Branišovská 31, CZ , České Budějovice,
Botanický inventarizační průzkum lokality Homolka u Vimperka Libor Ekrt 1 & David Půbal 2 2009 1 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ-370
VíceI/14 Česká Třebová Opatov (I/43)
I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické
VíceKatedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)
Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka
VíceZahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA
Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika
VíceÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE POD RALSKEM
Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území Část A - doplnění Posouzení vlivů na životní prostředí (dokumentace SEA) Část B - doplnění Vyhodnocení vlivů ÚP na území NATURA 2000 (na EVL a PO podle 45h
VíceTDB02 Melandrio rubri-phleetum alpini Blažková in Krahulec et al. 1997* Horské knotovkové louky. Polygono bistortae-trisetion flavescentis
Polygono bistortae-trisetion flavescentis TDB02 Melandrio rubri-phleetum alpini Blažková in Krahulec et al. 1997* Horské knotovkové louky Tabulka 5, sloupec 6 (str. 182) Orig. (Krahulec et al. 1997): Melandrio-Phleetum
VíceSortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...
VíceKurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013
Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_louka_ZZ_791_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Jahodník trávnice - květen 2011 Údaje o projektu název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin
VícePokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah
Příloha 2 Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/, snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah 1. Druhy acidofilní... 3 2. Druhy bazifilní... 5 3. Druhy halofilní...
VíceObr. 4 Výsečový graf počtu plevelů ve vinici Podkova na stanovišti Zatravněné meziřadí
SEZNAM PŘÍLOH Obr. 4 Výsečový graf počtu plevelů ve vinici Podkova na stanovišti Zatravněné meziřadí Obr. 5 Výsečový graf počtu plevelů ve vinici Podkova na stanovišti Úhor Obr. 6 Výsečový graf počtu plevelů
VíceHISTORIE KVĚTNATÝCH LUK
HISTORIE KVĚTNATÝCH LUK d) Historie používání květnatých luk sahá do pozdního středověku, kdy pana Marie byla vyobrazena na obraze s Jezulátkem sedícím na květnaté louce (Horcus conclusus). V období baroka
VícePLÁN PÉČE O POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ 2016 2025 RNDr. Alena Vydrová, 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2176 kategorie
VícePřírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA
Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.
VíceAlej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES
Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění
VíceVytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.4 Botanický
VíceLouky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures
Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,
VíceTŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD
TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD Řád:Trifolio arvensis-festucetalia ovinae - Primitivní travinno-bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd
VícePlán péče o PP Sochorov
Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační
VíceHOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum. RNDr. Kamila Vítovcová Křesanov 37, Vimperk
RNDr. Kamila Vítovcová lencova.kamila@seznam.cz Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum
VíceVelká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann
Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa
Více