Chovatelská strategie při starterové výživě telat

Transkript

1 Metodické listy 08/03 TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU SKOTU Informace pro chovatele, poradce a projektanty STARTEROVÁ VÝŽIVA při odchovu telat TELATA Na základě více než 15letých zkušeností se dá konstatovat, že metoda starterové výživy je maximálně vhodná a pro moderní způsob odchovu telat. Soustřeďuje se totiž na kvalitní a adekvátní rozvoj předžaludku telete a nepřímo i na tělesný rámec. Této metody plně využívají především chovatelé dojených plemen, a to nejen při odchovu jaloviček, ale i při odchovu zástavových býčků. Z praktických zkušeností je zřejmé, že velká část takto odchovaných jaloviček dosáhne v 6 měsících věku daleko většího tělesného rámce než jejich vrstevnice s konvenční krmnou dávkou. Přesto, že je tato metoda v naší chovatelské praxi již rozšířena, jsou patrné určité nejasnosti, které významně snižují pozitivní efekt této metody. Chovatelská strategie při starterové výživě telat Chovatel musí již předem uvažovat, jakou dojnici chce vlastně mít! Jaké funkce musí tato budoucí dojnice a tedy následně celé stádo splňovat? U vysokoprodukční dojnice musí chovatel dosáhnout: 1. Dokonale vyvinutého respiračního systému, zdravé, chřipkou ani zápaly plic nepoškozené plíce. Tvrdí se, že na 1 l mléka dojnice spotřebuje (vydýchá) až 4000 l vzduchu. 2. Dokonale vyvinuté předžaludky s velkým objemem, protože nový typ dojnic je schopen přijmout kg sušiny i více. Při odchovu zde hrozí riziko vytváření tzv. senných břich, tzn., že objemově byl rychlejší růst bachoru než tělesný rámec zvířete. 3. Rozvinutého (jak objemově, tak tvarově) vemena, s velkou mléčnou žlázou se schopností vytvářet více než 40 l mléka. Tyto tři strategické cíle lze splnit vhodnou metodou odchovu, která musí být kvalitní a intenzivní. Toho je možné dosáhnout za pomoci metody starterové výživy. V prvních dvou měsících věku telete může chovatel touto výživou zabezpečit dostatečný rozvoj bachorových papil, tím enormně zvýšit trávicí povrch bachoru, a tak získat kvalitní fermentační plochu trávicího traktu budoucí dojnice. Chovatelé si jistě vzpomenou na školskou poučku: "Nekrmíme krávu, ale její bachor, resp. bachorovou mikrofloru". VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Praha Uhříněves

2 Cíl metody starterové výživy telat Cílem metody starterové výživy je, aby prvotelka ve vysokoprodukčním stádu dosáhla po otelení alespoň 600 kg ž.hm., výšku v kohoutku cm při průměrném přírůstku 0,8 kg a věku při prvním otelení 24 max. 26 měsíců. Nižší věk je ekonomickým přínosem a je dosažitelný. Odlišnosti této metody od konvenční s přídavkem sena Telata nejsou schopna účelně přijímat a trávit objemová krmiva, protože nemají rozvinuté, resp. vyvinuté předžaludky. Pokud jsme v minulosti do krmné dávky vedle mléka a jádra zařazovali seno, nemohlo v předžaludcích docházet k jeho plné fermentaci. Seno se nestrávilo a zcela neproduktivně "zabíralo" místo v trávicím traktu. Nelze pochybovat o tom, že seno sice také zabezpečuje určité mechanické dráždění bachoru, ale je zřejmé, že starter je v prvních dvou měsících účinnější. Už po několika málo hodinách po narození telete je účelné podávat speciální směs - starter, podporující rozvoj předžaludků. Obsah hrubého proteinu ve starteru by měl být mezi %. Jeho příjmem dochází k intenzivní stimulaci stěn bachoru, k namnožení bachorové mikroflory, tvorbě žádoucích kyselin (k. propionová) pozitivně ovlivňujících tvorbu bachorových papil a zpětně i bachorové mikroflory. Tato mechanická stimulace sliznice bachoru pomocí vlákniny ze zrnin je velmi žádoucí. Zvyšuje se její hustota a objem. Při individuálním odchovu postačují dvě vědra: na mléko a vodu na starter I zde platí dodržování maximálního stupně hygieny. Renomovaní výživáři tvrdí, že pokud je spotřeba starteru alespoň 2 kg na kus a den, je možné do krmné dávky již zařadit velmi kvalitní seno, které v tomto období plní dvě funkce: pomáhá spolu se zrninami stimulovat bachorové papily podílí se na objemovém růstu bachoru Je nutné si uvědomit, že v tomto období je stravitelnost sena už velmi vysoká (80-90 %). Při volbě vhodného starteru je chutnost pravděpodobně nejdůležitějším faktorem. Jestliže telata starter ráda přijímají od nejranějšího věku, jsou na odstav připravena daleko dříve. To ušetří náklady! Chutnost je všeobecně nejvyšší u celozrnných krmiv, teprve potom následují kompletní granulovaná krmiva! Telata obecně nemají ráda kašovitá krmiva. Chutnost a příjem bývají obvykle u těchto krmiv nižší než u jiných typů krmiv. Jemné částečky v granulovaných starterech mohou podstatně snížit příjem. Dbát na chutnost starteru!! Je nutné vybírat startery s granulemi, které jsou natolik pevné, že se nerozlamují na kousky. Jestliže se nakoupí starter s převahou mouky, odlomů a drtí u dna pytle je nevyhovující. Tento typ nebude optimalizovat příjem a nebude mít ani přijatelnou kvalitu. Výzkumný ústav živočišné výroby 2

3 Nadměrný výskyt much Řada výrobců krmiv vyvinula jedinečné výrobní technologie za účelem zvýšení chutnosti starteru. Často je jako agens chutnosti pro zvýšení příjmu krmiva využívána melasa (4-5 %). Zvyšuje chutnost a snižuje prašnost. Bohužel vznikají problémy v letním období, protože nadměrný výskyt much na starteru (viz obr.) může znehodnotit chovné prostředí telat do té míry, že se sníží celkový příjem krmiva v důsledku neklidu telat. Řada starterů obsahuje oves, který je chutný a pro telata je navíc dobrým zdrojem vlákniny. Jestliže je ke starteru přidáván tuk, je třeba se ujistit, zda je vysoce kvalitní a zda nebude snižovat příjem. Podmínkou úspěchu je omezení příjmu mléčného nápoje Jednou z podmínek úspěchu metody starterové výživy je restrikční krmení mléčnými nápoji. Telata totiž při pocitu hladu přijímají více starteru. Daleko snadněji si navyknou na jeho příjem. Běžně se podávají dvě dávky mléčného nápoje po 2 l. Jsou však s úspěchem ověřeny i metody zkrmování pouze 3 l mléčného nápoje denně. Toto vše musí být bezpodmínečně doplněno stálým RESTRIKCE MLÉČNÉHO NÁPOJE předkládáním pitné vody tak, aby celkový příjem vody činil alespoň 10 % z celkové hmotnosti telete. Limitované krmení mlékem i MKS (mléčná krmná směs) se samozřejmě příznivě projeví v nákladech, které lze vyčíslit přinejmenším na 600 až 800 Kč úspor na tele. ANO NE 2,5-3,5 l max.4l 6-8 l ZVÝŠENÍ SPOTŘEBY STARTERU OBTÍŽNÝ NÁVYK NA STARTER Požadavky na kvalitu a složení starteru Starter představuje rozhodující článek pro správný Na trhu v České vývoj bachoru a úspěšný odstav. Vzhledem k tomu, že republice příjem suchého krmiva aktivizuje vývoj bachoru existuje mnoho typů a umožňuje včasný odstav, je pro telata před odstavem komerčních starterů. velice důležitá dostupnost starteru a jeho dostatečný Všeobecně jsou tato příjem. Existuje mnoho typů starterů a obdobných vysoce kvalitní krmiva krmiv pro telata. Jsou to: velmi chutná a poskytují komerčně dodávané celozrnné startery, dostatek živin potřebných komerčně dodávané granulované startery pro rozvoj bachoru (s přídavkem nebo bez přídavku píce), a přijatelný růst telete. Kromě toho obsahuje řada komerčně dodávané granulované krmné směsi, starterů specifické přísady, které nejsou někdy i s přídavkem sušeného mléka, v granulovaných mléčných krmných směsích nebo doma vyrobené směsi a mixované startery. doma vyrobených směsích a mixovaných starterech normálně dostupné. Výzkumný ústav živočišné výroby 3

4 Bohužel se distribují také startery, které obsahují vedlejší produkty nízké kvality a příměsi, které nemohou podporovat adekvátní růst. Některé startery obsahují doplňky z řady B-vitaminů, které mají telatům posloužit jako zdroj vitaminů B do doby, než bachor sám začne tyto vitaminy produkovat. Mnoho starterů, zvláště zahraničních, obsahuje kokcidiostatika (Bovatec, Deccox, Rumensin), která poskytují ochranu před kokcidiózními infekcemi. Ochrana zajišťovaná kokcidiostatiky není nákladná a je velmi důležitá. Kokcidiostatika by proto měla být součástí všech starterů v oblastech, kde kokcidióza představuje vážný problém. Všechny startery musí splňovat především nutriční požadavky telete. Některé tyto požadavky jsou uvedeny v níže uvedené tabulce, hodnoty jsou vyjádřeny obvykle jako % sušiny. Tyto hodnoty může chovatel porovnávat s hodnotami na visačkách krmiv. Na nich by mělo být také uvedeno, zda starter obsahuje nějaká aditiva (např. kokcidiostatika). Doporučené živinové složení starteru Pro příklad uvádíme obecné požadavky platné v USA, které by měly být platné i u nás. Požadavky na živiny pro odchov mléčných telat (Pramen: NRC = National Research Council,1989) Živinová složka Jednotka Požadované množství * Hrubý (surový) protein % sušiny 18,0 Tuk % sušiny 3,0 TDN = celkové stravitelné živiny % sušiny 80,0 Metabolizovatelná energie Mcal/kg suš. 3,11 Kalcium %suš. 0,60 Fosfor %suš. 0,40 Vitamin A MJ/kg 2200 Vitamin E MJ/kg 25 * Vitamin D MJ/kg 300 Všechny startery by měly splňovat požadavky uvedené v tabulce. Je však důležité poznamenat, že u těchto požadavků na startery se ještě před několika lety předpokládalo, že seno by mělo být telatům podáváno jako doplněk starteru. To znamená, jestliže se telatům po dobu prvních dvou měsíců po narození seno nepodává, je důležité toto zohlednit s ohledem na tělesnou hmotnost a přírůstky živé hmotnosti (viz pozn. pod tabulkou). * při vynechání sena Pozn.: Nedávné zpřesňující výzkumy naznačují, že požadavky uvedené v tabulce mohou být vyšší až o 25 %. Osvědčené a chovateli prověřené receptury starterů RECEPTURA I. Komponent % celkové dávky Kukuřice, drcená 52,0 Oves ovesné vločky 20,0 Sójový extrahovaný šrot 20,0 Melasa, tekutá 5,0 Mletý vápenec 1,0 Dikalcium fosfát 0,25 Sůl, stopové minerály 0,20 Živočišný tuk 1,50 0,05 Vitaminový doplněk (nebo poskytnout potřebné vitaminy) Jiné (kokcidiostatika, pufr) dle potřeby Tato dávka bude průměrně obsahovat 18 % hrubého (surového) proteinu a 80 % celkových stravitelných živin (TDN) z celkového objemu sušiny. Tato receptura je jednoduchá a efektivní! Při event. záměně kukuřice a ovsa za ječmen či pšenici může vzniknout rovněž výborný starter. Výzkumný ústav živočišné výroby 4

5 RECEPTURA II. Komponent % celkové dávky Mačkaná kukuřice 24,0 Mačkaný ječmen 23,0 Pšeničné otruby 13,8 Sojový šrot (44 % NL) 26,8 Melasa 10,0 Mletý vápenec 1,8 Ostatní minerálie a vitaminy 0,6 Osvědčený příjem starteru přes cucáky z lahví DALŠÍ OSVĚDČENÉ STARTERY (UŽÍVANÉ V NĚMECKU) RECEPTURA III. RECEPTURA IV. RECEPTURA V. % komponent % komponent % komponent 30 kukuřičné zrno 20 lněné semínko 15 ječmen 20 lněné semínko 10 sojový šrot 20 pšenice 20 sušené řízky 16 ječmen 40 oves 10 sojový šrot gran. 15 oves 22 sojový šrot 5 oves 16 pšenice 3 minerálie 9 pšenice 22 sušené řízky melasa 1 řepkový olej řepkový olej minerálie ,1 % hrubý protein 11,5 % hrubá vláknina 10,2 MJ ME/kg 17,7 % hrubý protein 8,1 % hrubá vláknina 10,8 MJ ME/kg Pozn.: Receptura V. je velmi vhodná pro vlastní výrobu 18,3 % hrubý protein 6,5 % hrubá vláknina 11,0 % MJ ME/kg Voda je nejdůležitějším faktorem starterové výživy Ve vývoji telete je nejdůležitější dosažení schopnosti bachoru fermentovat koncentráty a píci. Rozvoj bachoru je nezbytným předpokladem pro úspěšný odstav telete. Fermentací krmiv v bachoru vznikají těkavé mastné kyseliny (TMK). Tyto kyseliny vyvolávají dramatické změny ve velikosti a aktivitě bachoru a připravují tele pro odstav. Jestliže tele v průběhu prvních několika týdnu života nepřijme potřebné množství suchého krmiva, možnost odstavu se oddálí nebo bude odstav probíhat neúspěšně. Fermentaci starteru v bachoru na TMK vyvolávají bachorové bakterie. Aby mohly fermentovat substrát, musí tyto bachorové bakterie žít ve vodním prostředí. Bez dostatečného množství vody nemohou bakterie růst a ruminální vývoj je zpomalen. Většina vody, která se dostává do bachoru, pochází z volně přijímané vody z napájení. Jestliže je voda nabízena telatům od raného věku, nevznikají problémy; telata pijí dostatečné množství vody nutné pro množení bachorové mikroflóry. Bohužel, mnozí naši chovatelé neumožňují telatům volný přístup k vodě, dokud telata nedosáhnou 4 nebo více týdnů věku, protože nesprávně předpokládají, že voda obsažená v mléku je pro tele postačující. Objem vody v těle telete 70 % vody Výzkumný ústav živočišné výroby 5

6 Mléko nebo MKS nemohou nahradit "volnou vodu"!!! Mléko nebo MKS při zkrmování telatům obchází bachor a čepec prostřednictvím čepcobachorového žlabu (splavu). Vytvoření tohoto žlabu je perfektně stimulováno sáním ze struku nebo přes cucáky z věder či lahví, pokud jsou ale ve správné výšce vzhledem k poloze hlavy telete. Tento žlab je u telete aktivní zhruba 12 týdnů věku. Vytváří se nervovou stimulací a umožňuje průchod mléka mimo čepec a bachor přímo do slezu. Proto by zkrmování MKS nemělo být považováno za poskytování dostatečného množství vody! Přítomnost vody je totiž nutná v bachoru pro jeho růst a vývin. Naopak při přímém napájení z věder (bez cucáků ) se reflex čepcobachorového žlabu vytváří bohužel nedostatečně, se všemi negativními důsledky v trávení MKS Telata bezpodmínečně potřebují čerstvou, čistou vodu již od 3. dne věku!!! Výzkum potvrdil, že volný příjem vody může zvýšit hmotnostní přírůstky, příjem starteru a může redukovat výskyt průjmů. Pokud telata měla volný přístup k vodě, zkonzumovala více starteru, rostla rychleji a průjmy, pokud nastaly, trvaly méně dní. Nabídnout telatům vodu je jednoduché a může to okamžitě působit. Jestliže chovatel dosud neumožnil telatům volný přístup k vodě, je čas to udělat co nejdříve! 10 % hmotnost i 70 kg 50 kg voda 7 l 30 kg voda 5 l voda 3 l Schéma trávení mléka Denní spotřeba napájecí vody Velkým problémem může být napájení vodou v mrazových obdobích. Telata potřebují vodu, i když je velice chladno. Zvláště v zimě je důležité, aby tele mohlo "přejít" dříve na suché krmivo, a tak získat dodatečnou energii a protein ze starteru a sena. V USA dokonce zajišťují stacionární rozvod teplé vody do VIB, protože tamní chovatelé pochopili důležitost tohoto opatření. Nezbytná opatření pro úspěšný odchov telat Jenom funkční hospodaření s vodou v organismu telete může navodit přeměnu látek na živiny a umožnit jejich transport, trávení, resorbci, zabezpečit detoxikaci a vyměšování, jakož i celkově dobrý vývoj telete. Už ztráta tělesné vody větší než 20 % z tělesné hmotnosti způsobuje úhyn telete. Předpoklad, že teleti postačuje voda z mléka, je platný pouze první dny jeho života. Ale už velmi brzo samotné mléko ke krytí potřeby vody nestačí. Tele potřebuje denně k životu množství vody rovnající se asi 10 % tělesné hmotnosti. Tedy 40 kg těžké tele musí denně mít k dispozici alespoň 4 l vody. I když počítáme, že v 1 l mléka či MKS je 0,9 l vody, může to i u takto malých telat způsobovat její nedostatek. Při včasném užití starteru se potřeba vody dramaticky zvyšuje. A naopak, bez vody se příjem starteru snižuje, čímž se celý systém této výživy narušuje. Doporučuje se proto, aby se při užití MKS s dietetickými působky zvýšil příjem vody až na 5 l. Stále platí, že starterová výživa má větší efekt při restrikci mléčného nápoje. Výzkumný ústav živočišné výroby 6

7 Odstav telat přesun do skupinového ustájení Jedním z velkých umění při odchovu telat je správné stanovení doby, kdy je možné bezrizikově telata odstavit. Správná doba odstavu ušetří chovateli peníze a zajistí zdravá telata. Kritérium, které musí být před odstavem splněno, je adekvátní rozvoj bachoru. Jestliže teleti odeberete tekutinu (mléko, MKS, atd.), musí být tele schopno získat potřebné živiny ze suchého krmiva, které přijímá po odstavu. Mnohé z těchto živin jsou zajišťovány ruminální fermentací, proto bachor musí být plně funkční předtím, než tele můžeme odstavit. Avšak většina chovatelů rozvoj bachoru nesleduje a nezjišťuje. Spoléhají se na některá jiná kritéria odstavu, a to nejčastěji na věk telete. Jestliže se tele odstavuje podle věku (např. v 8 týdnech), lze předpokládat, že bude mít v době odstavu adekvátně vyvinutý bachor. Část telat má však bachor dostatečně vyvinutý pro odstav již ve věku asi 4 týdnů. Jestliže tele v průběhu odchovu trpí průjmy a odmítá krmivo nebo jestliže starter je špatné kvality či nedostupný, popřípadě jestliže tele nemá přístup k vodě, nemusí být ani ve věku 6-8 týdnů na odstav dostatečně připravené. To je závažný problém! Telata obvykle potřebují i 14 dnů na to, aby začala přijímat určité množství starteru. To ale neznamená, že se nemusí telatům podávat starter po dobu prvních dvou týdnů. Právě naopak! Telata potřebují tuto dobu na to, aby zjistila, že starter je cosi k jídlu, že chutná dobře, a že mohou jeho příjmem zahnat hlad. Potom trvá několik málo týdnů, než jsou telata schopná přijmout dostatečné množství starteru, aby se bachor mohl náležitě vyvinout a bylo možné telata odstavit. Jestliže je v průběhu této doby příjem starteru přerušen, rozvoj bachoru se může oddálit a tele nemusí být pro odstav náležitě připravené. Jak poznat plně rozvinutý bachor? Jestliže je tele z vysokoprodukčního stáda schopno zkonzumovat více než 1 kg starteru denně po dva za sebou následující dny, je připravené na odstav! Jiná doporučení jsou 0,7 kg/den po dobu 2 dnů a 1,4 kg/den po dobu 2 dnů. Menší plemena mají požadavky poněkud odlišné. Telata menších plemen jsou připravena k odstavu při příjmu asi 0,5 kg/den, a to bývá kolem 5 týdnů věku. V české odborné literatuře se často objevuje dokonce ukazatel 2 kg starteru na kus a den. Z našich sledování však vyplynulo, že ve věku 60 dní přijímalo plné 2 kg dobrého starteru jen 15 % telat. Z toho vyplývá, že doporučované 2 kg starteru nebudou tím nejlepším směrným číslem! Výjimku tvořilo období mrazových dnů, kdy se spotřeba starteru zvýšila ke dvěma kilogramům. Aby si chovatel byl jist, že telata jsou připravena k odstavu, potřebuje vědět, kolik starteru přijímají každý den. Umožnění příjmu dostatečného množství vysoce kvalitního, výživného a chutného starteru je samozřejmostí. Voda musí být volně dostupná. Jestliže jsou telata ustájena individuálně, není příliš těžké změřit příjem starteru. Použije se např. plechovka, do které se vejde 1 kg starteru. Odváží se 1 kg starteru a na plechovce se označí hladina, nebo se plechovka seřízne tak, aby obsahovala přesné množství. Od 4 dní věku se začne se zkrmováním malého množství (plná dlaň), dokud tele nezačne starter přijímat. Nabízené množství se zvyšuje každý den, až tele přijme celé množství v nádobce až po značku. Jakmile je toto množství přijímáno teletem po 2 dny, může se tele ihned odstavit. U těchto telat před odstavem je třeba denně dbát na odstranění starých zbytků starteru. Specifická hmotnost starteru se může čas od času měnit. Proto je důležité plnou nádobku pravidelně převažovat, resp. kalibrovat. Zmírnění stresu z odstavu se děje přesunem telat do školky Odstav nemusí být pro telata nadměrně stresující. Aby se přechod usnadnil, je nutné s telaty zacházet tak, aby se počet stresových faktorů minimalizoval. Změny v krmení, ustájení apod. by se měly proto realizovat v jinou dobu než vlastní odstav. Výzkumný ústav živočišné výroby 7

8 Závěrečné praktické rady chovatelům Přemístění telat z individuálních do skupinových kotců by mělo probíhat za těchto podmínek: Nepřemísťovat telata v době odstavu. Ponechat jim týden nebo dva, aby se mohla přizpůsobit stresu z odstavu, a teprve potom je vystavit stresu z přemístění. Umožnit telatům při přemístění do skupin dobrou ventilaci. Stres a špatná ventilace jsou hlavními faktory odpovědnými za zvýšený výskyt onemocnění krátce po odstavu. Zajistit přítomnost kokcidiostatik ve starteru i po odstavu. Telata jsou po přemístění z individuálního ustájení do skupinových kotců často vystavena mnohem širšímu spektru patogenů. Kokcidióza je zvláště běžná u telat od 4. týdne věku a později. Neodstavovat nebo nepřemísťovat telata v době klimatických extrémů nebo náhlých změn počasí, pokud to není absolutně nezbytné. Počasí je pro telata zdrojem stresu. Chovatelským cílem v průběhu odstavu je minimalizovat stresy, kterým jsou zvířata vystavena. U nově odstavených telat se snažit dodržovat počet 4-6 zvířat v kotci. To je pro ošetřování dostatečně velká skupina a přitom dostatečně malá pro telata, aby se mohla adaptovat na nové prostředí. Publikace autorů Doležal a kol. Odchov telat ve 222 otázkách a odpovědích se zaměřuje především na odchov telat v prvních 3 měsících života, tj. v časovém úseku odchovu, ve kterém vznikají ty největší problémy. V roce 2003 vyšlo: 01 / 03 Dojnice Volné porodny krav 02 / 03 Telata Venkovní individuální boxy 03 / 03 Skot Boxové lože optimalizace parametrů 05 / 03 Telata, prasata, Ionizace stájového vzduchu králíci 06 / 03 Skot Boxové lože eliminace chyb 07 / 03 Skot Tepelný stres u skotu VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Praha 10 - Uhříněves, Přátelství Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: dolezal.oldrich@vuzv.cz Ing. Ivana Knížková, CSc. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: knizkova.ivana@vuzv.cz Ing. Josef Knížek VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: knizek.josef@vuzv.cz Metodický list vychází z řešení Institucionálního záměru MZe-M Obrazový materiál převzat z archivu autorů ISBN Výzkumný ústav živočišné výroby