Informace z oddılove ho dč nı.

Transkript

1 H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g i o n u VYDA VA HOROLEZECKY ODDIL CAO DE CIN Rocnık 5, cıslo 5 Křten 2003 O CTNOSTI JULIUS KUGY íhorolezectı nenı boj ani alecny sta. Cista laska k horam a prırode by mela by t zakladem horolezectı. Nejetsı ctnostı horolezce pak budiz skromnost... V tomto c ısle Co noe ho CAO Dˇcın Valle Sarentina Sladka bolaa Ita lie Jak prezıt nemocnici Vy bˇh na Kacu Podzemı Moraske ho krasu Le printemps en France Cesta pres krızek Noe cesty Strıpky Oke nko HK Varnsdorf C eka na s a mnohe dalsıě CAO News 1 Orasın, Jelenı ˇz - Loupa nı pernıku 7-. Leze Jirı Chose Sšastny

2 Co noe ho CAO Dč cın? Informace z oddıloe ho dč nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın D ubnoa clenska schuzka probehla e stredu U Makukyí, tentokra t prımo na placeí, neboý byala schuzonı mıstnost se rekonstruuje. Program schu zky byl nasledujıcı: - CAO News. Rozda nı dubnošho cısla, pripomınky, na mety. - Cyklisticke casoky. Tradicnı jarnı proerka sil na kolech, organizace, poslednı pokyny atd.. - Velikonoce. Spıse indiidua lnı akce. Cast oddılu se chysta na koncert LN Ostroe. - Weboe stranky. Nasi webmastri se dohodli na urcitych zmena ch oddıloych stra nek. - Oddıloa trika. Milan Cestr informoal o moznosti zıska nı oddıloych tricek. - Ru zne. Fotografie z lezenı i jinych akcı, Paouk rozdal za jemcum noy katalog HUDY sportu, diskuse, olna za baa. A jinak? V dubnu yrazilo hned nekolik oddıloych skupinek za lezenım do zahranicı, ostatnı si uzıali konecne teplejsıho pocası mıstnıch teršnech. Paouk si zlehka prelezl nekolik desıtek na lešm brehu Labe, jinı se museli spokojit leda tak s desıtkou nekterš z lezeckych hospudek. BŠlina ne nane osetroal Ostro. Vyhrabal, ocistil a ylezl dokonce i noou ezicku a samozrejme nepocıtane noych cest. Po Michaloi S ajgloi se od jeho naratu z Tater slehla zem. Uher a Vaishar se pilne pripraoali na casoky a nebyla s nimi rec. Kudrnac s Cestrem naopak delali, jako kazdy rok, mrtš brouky. Na jare nemajı nic najetoí, na podzim jeste nemajı dost najetoí, a tak to jde sta le dokola. Praza k S tšpan si uzıa kulturnıho ziota maticce Praze anebo jezdı z Anickou na cundry. Jıcha, Soboda a Zippak mi Ostroe nazorne prededli ecırek, co zacına uz od rana a notne rozpohyboali jinak ospalš rano na erande pred restauracı. Hraban s LosŘakoou si prohodili lohy ň drı Tana tahala do skal Tomase, teó je to presne naopak. Do skal se nam ra tila nase maminka Terezka R ehakoa a mezi kojenım zesela stoupala kolmicemi. Jistil jı manzel a starostlie dozoroala Jindriska. Kocka si udelal dalsı test na klaustrofobii, tentokra t Moraskšm krasu. Pospısiloi ne nane reprezentujı oddıl orientacnıch bezıch a pora d se jim darı. S kaloa pomalu ani nestıha hla sit sechny sš spechy kanoistice a spolecne s Hoorkoou stanoily noš traýoš rekordy casoka ch ň Jana na 100 km, Ilona do rchu. Paliec se zamiloal. S afarık dostal od Jeni stranicky kol porazit casoka ch Charu. Prıste by mel dostat trosku tezsı kol. Maku ka tocı Krusoice a urcite uz se tesı az nas zase sechny uidı. Emsince uz je deet let a 29. dubna opet prilštli rorysiř Tak si to jaro uzıejte! Horam zdar!!! J Valle Sarentina Ma lo zna ma oblast poblız italske ho Bolzanaě Lukas Chalupecky SKAJP Teplice ednou jsem sliboal, ze neco napısu o oblasti u Bolzana. Nš ze bych byl zas tak lınej, ale uz jsem to jednou nekde psal, a tak se mi nechtelo znou a radeji jsem hledal a hledal ař nasel!! Takze tady je cla necek, jak jsem ho mel sšho casu na sych weboych stra nka ch. Potom jsou fotky a nakonec komentar, jak to idım dneska s odstupem dou let (to to ale letıř ). Takze: Valle Sarentina / 2001 Pri sš taxikarskš jızde do Vilpiana a zpa tky zaca tkem zarı 2001 (odšzt cesace do pra ce) jsem dostal tip na jednu zastrcenou lezeckou oblast tesne edle Bolzana - Sarntal nebo takš Valle Sarentina. Verım, ze takoych je okolı jiste poıcero a mozna je nekdo zna. Ale pochybuju - jsou to etsinou doma cı, kterı je nasteujı a ti to moc nepoı. V tšto oblasti jsou kra tkš cesty od ody (tedy spıse na lšto), ale je tu i jedna monumenta lnı ez (nebo poloez?), na kterou toho moc nepoede (oni jsou Italoš tomhle dost lını). Bude tam asi dost moznostı. Po konzultaci s odbornıky mi bylo durazne doporuceno nezerejnoat podrobneji prıstup do oblasti, pro spatnou zkusenost s podobnymi prıpady. Proto a s prosım - choejte se tam jako lidi, aý nema m spatny sedomı! Pr ıstup do oblasti : Berte to treba jako tip pri ceste do Arca a zastate se na zulu. Z Bolzana po 508 smer Sarntal. Zacnou tunely a po chıli spolujezdec ykrikne, protoze uidı prao dolı (spıse sak nad sebou) obroskou ez. Ta ez je takoy maja k - kdyz ji uidıte (po prujezdu nekolika tunely), tak uz jste to asi prejeli. Ale azne - s parkoa nım je to ponekud horsı, osedcilo se otocit auto u prnıho staenı (potš co minete po praš strane zminoanou ez), ra tit se a parkoat zatacce pred tunelem po praš strane (smer zpet do Bolzana). Tım musıte projıt a pak jeste jednım, potom to pujde dolea zahnout do dolı. Jestli po chilce narazıte na isuty most (pro pesı), tak jdete spra ne a pod a mi tu chıli uz jsou idet ska ly. A teá pa r obra zku : Nejdrıe je po prıjezdu treba trosku nakoupit... (Regenten Pils - pro ty co tam pojedou - osˇdcena znacka a dobra!!!) CAO News 2

3 Pohled z isute ho mostku do udolı, kde se to se odehra a... (stˇna leo - jeden z osmi sektor ) Zcela nahore je zminoany mostek a i na tenhle zdˇny pilırede uz jedna z cest Cellulite spray 6b+ A to uz je ona ˇz z r zny ch pohled... P.S.: Zmınˇnou ˇzı jsem byl prımo fascinoa n. Ono to z fotek tak neyznı. A ani po d kladnˇjsım ohleda a nı (osem na da lku) jsem tam nic neidˇl, co by sˇdcilo o tom, z e se to leze. Tak prıstˇ rtacku sebou a trada! A teá jak to idım dneska: Predne nenı to zula, je to bolzansky porfyr (porfirico bolzanino) a pruodci se pıse, ze to je jedna z nejetsıch eropskych lokalit tohoto materia lu. A rea lu to jsou ty rezaš ska ly u Bolza na, co se kolem nich jede po dalnici, kdyz alıte do Ita lie na jih (treba do Arca...). Ony pak pokracujı dolım smerem na Mera no (tam lezci moc nejezdı, spıs cesaci a mimochodem, to je to dolı co ma hrad Messner - azne). Neda no jsem Arcu koupil na tuto oblast pruodce. Je tam zminoa no celkem osm oblastı kolem Bolzana. A ta mnou popisoana (focena ) je JOHANNES KOFEL / Val Sarentina. Osm sektoru, celkem asi 70 cest (6a - 7b). K parkoa nı pısou, ze je moznš POUZE mezi 15. a 16. tunelem (jak to spocıta te, to jsem teda zedaej), nicmšne ten u toho isutyho mostu je 13. V dolıcku se da i super prespat (i stany a tabora k!!). Doporuceno na pozdnı jaro e. lšto (kuli teplote). Nam se osedcilo, kdyz tam kamosi spali, ylozit eci a auto odšzt nahoru do esnice, hned za cedulı dolea, parkoiste u baru. Da t si kafe, prohodit pa r slo s babcou, co tam bydlı (umı spıs nemecky, ja si s nı moc nepokecal) a zeptat se, jestli by neadilo, kdyby tam to auto zustalo pres noc. Vona se tam tak nudila, ze to zala jako prıjemnou zmenu a nic nenamıtala. Jo a podle pruodce na tu ez (jmenuje se Johannes Kofel) fakt nic neede. To bude neco pro skalnı fršzy aus Decin, co?! Pruodcıka majı kazdym TABBACHINU (skoro). Je to takoej tlej sesitek do modra (PORFIDI - 8 nuoe proposte per arrampicare sul porfido di Bolzano). To je asi sechno co jsem mel na srdci - odcha zım premıtat kam jsem zastrcil bezky, protoze na lezenı to tyhle chumelenici (7.4. pozn. redakce) moc neypada. A uz to bylo tak nadejnyř SKAJP! Sladka bolaa Ita lie Prıhoda z Ferentilla Michael Vylet al HO Tisa Potkat e skalach Jirku Charu to zdycky zaanınšjaky m drbem CAO News. Jelikoz to bylo ale Tise a mısto matrose kletru jsem byl oprenej o berle, tak jsem dostal prostor napsat o tom radšji sam. Jak to lastnš bylo, aby se ostatnıpoucili z chyb druhy ch a hlanš bych zde rad podškoal. L etos jsme chteli zaha jit lezeckou sezonu o neco drıe, a tak jsme se po nadhernych zimnıch Tatra ch rozhodli, ze se pojedeme trochu ohra t do Ita lie. Jelikoz byl zaca tek brezna, museli jsme hodne na jih. Takze jsme cestoali az do Ferentilla ň pekna lezecka oblast cca 100 km od Rıma. Predpoeó pocası nebyla moc dobra, cela Eropa pod mrakem a Rım hla sil teplotu jen kolem deseti stupnu, ale i presto jsme yrazili. Cestu jsme skoro sichni, cetne ridicu za olantem, spesne prospali, ja nejıc. V sobotu rano se ocita me na mıste. Predpoeó se bohuzel naplnila a nas uıtal dšsý a zima. Se spanım enku to zrona tšhle oblasti nenı idea lnı, a proto bylo nejpre treba se poohlšdnout po nejakšm mıste, kde bychom slozili hlay. Po marnšm douhodinošm patra nı jsme rezignoali, sjeli pro ınko a prostreli ubrousek ke snıdani, protoze tom desti se stejne nedalo nic jinšho delat. Odpoledne se mraky zacaly protrha at, a tak jsme se hned poesili do sten. Dırky a zla bky CAO News 3

4 byly jeste mokry, ale na m to moc neadilo. Stoupali jsme jednu cestu za druhou. Po ctyrech cesta ch jsme dali odpocinek a ybrali jsme si dalsı cestu za 6a+, coz bylo pro prnı den nase maximum. Cesta docela pohodoa, slo jen o par kroku nahore a mozna byla do obtıznosti pripocıta na i dšlka cesty. Dolezl jsem pohode k hornı stabilnı karabine, kde jsem procaknul lano a nechal se spustit dolu. Na spoustenı na apne nenı nikdy nic slozitšho a jde spıs jen o rutinu. Bohuzel se pra e to stalo osudnym a jak bya dnesnı dobe modnım doplnkem lezenı, meli jsme kra tky lano a ja se prolštnul pet metru zduchem s dopadem na jedinej obroskej balan, kterej dole lezel. Pruodce ua dı dšlku cesty 28 m a kdyz je lano jen padesa tka, tak tam proste ten kousek chybel. Pruodce bohuzel nelhal. 200 stra nek pro na s hlupa ky okopıroala a jak je idet, tak i to asi nestacilo (ma m ho teó doma, abych pry mohl studoat). Nastestı jsem byl pojistenej u Alpenereinu, kterej zajistil transport do Prahy letecky a pojisýona uhradila eskerš na klady s tım spojenš, celkem EUR. Doma Ustı uz jen pak ctyri dny polezenıcka na ortopedii, ale to uz me ubec neadilo, protoze kolem me lıtaly usmeay sestricky. No teó uz to ypada docela dobre a se je ota zkou casu, kdy to sechno sroste a ja se budu moct yprait do skal zas po sych. Nakonec si doolım podekoat Maýe Motlıkoš a jejı kamara dce Bare z Plzne za jejich elkou pomoc pri zajisýoa nı mšho preozu z Ita lie do C ech. Je to spousta starostı, kterš bych sam nedoka zal, protoze jsem jen lezel na posteli bez jakšhokoli pohybu a s elkymi bolestmi. Ono to ypada jednoduse, zednes telefon, zaolas pojisýone a oni se zarıdı. Mozna lyzarskych strediscıch, kde se s tım zabyajı kazdy den, je to jednoduchš. Ale nemocnice Terni, kde needeli ani co to znamena pojistenı, k odesla nı faxu do zahranicı musıs sehnat podpis reditele nemocnice, sichni mluı jen italsky a nemajı ubec snahu se dorozumet, to jednoduchš nebylo. Dıky moc a omloua m se!!! Na sledoal preoz sanitou do italsky nemocnice s diagnozou zlomenšho bedernıho obratle a paty. Tri dny bolestech, ktery bych nikomu nepra l a jen italsky mluıcı persona l, ktery neumı za dny jiny cizı jazyk cetne doktoru, a tak se radeji se mnou nikdo nebail a spousta dalsıch neprıjemnostı. Tepre tam si cloek uedomuje, ze je potreba opradu da at pozor pri kazdy cinnosti, kterou horolezec dela a taky se yplatı naslouchat rad starsıch a zkusenych horolezcu se kterymi jsem jeste na podzim debatoal e Finale pra e o jistenı, pouzıa nı grigri a pritom jsem mluil takoy ty moudry reci, jakoze osma je osma a sechno ostatnı je zbytecnost a tak. Zna te to, bylo to jiz pozde ecer. "Ja ım, kdybych tenkra t lšpe naslouchalř " (Omloua m se a skla nım az me to zdraotnı sta doolı ň Bšó o, Jano.) Takze tady par rad, ktery ua dı Pit Schubert e sšm druhšm dıle Bezpecnosti a rizika. Na druhym konci zdy udelat uzel, nejlepsı prej osmickoej nebo ta nejbezpecnejsı metoda, kdy se druholezec naaze na druhy konec. Dalsı moznostı, kterou pouzıa treba Paouk, je naa za nı druhšho konce na pytel od lana, coz je pro horolezce asi ten nejjednodussı zpusob. Dalsı dulezitou radou je podıat se pred lezenım do pruodce - ano ja to neudelal, ale proste sta a se a platım za to!!! Meli jsme ho a kamara dce dalo spoustu pra ce, aby tech Patna ctero jak prezıt nemocnici menš ciilizoanem kraji Martina Mat a Motlıkoa Abertamy u Ostroa nad Ohrı 1. Trdı-li am cizı zachranar cizı reci, ze ezou aseho kamara da do urcitšho mesta, neerte mu, nemusı to rıkat spra ne. Zjistete si radeji podle mapy nejetsı mesto okolı a yrazte hledat nemocnici tam. Zachranar si muze myslet, ze se ho pta te kde bydlı jeho matkař 2. Jakmile am ho odazejı, je takš dobrš dat mu zapnuty mobil, kdybyste ho hledali marne. 3. V pora dku je byt sude a za sech okolnostı pora dne lezly a neodbytny - tzn. lšzt tam, kam se nesmı, mluit na sechny kolem a zkouset, nenı-li nekdo pristehoalec z norma lne mluıcı zeme apod. 4. Trdı-li am hlanı lškar, ze mluı ery good nejakym ciilizoanym jazykem, prılis mu neerte, nenı to praidlo. 5. Ma te-li po ruce cıslo na jakšhokoli doktora Cecha ch, klidne mu zaolejte a pro jistotu udelejte lastnı moznš samoysetrenı. Muze se sta t, ze as poazujı za chuda ky CAO News 4

5 bezdomoce kdyz slezete ze skal a dojdou k na zoru, ze nenı treba a s prılis osetroat. 6. Sledujte praidelne, jestli as kamara d nemenı baru, napr. do modra ci do bela, nikdo jiny by si toho totiz nemusel dlouho simnout. 7. Sledujte takš jestli mu nosı jıdlo a jestli mu ho neda ajı tak daleko, ze na nej proste nedosa hne. Okolo lezıcı pacienti by si mohli myslet, ze uz treba nebudeř 8. Jedna te-li s kymkoli a on na as zysoka kasle, zacnete klidne kricet mezina rodnıch nada ka ch, casem se urcite najde nekdo, kdo pochopı, ze se rozcilujete a chcete yhodit spita l do zduchu. 9. Je dobrš polapit jednoho lškare, pamatoat si jeho jmšno, a pak na nej sude sechno sa det. Obcas stacı, kdyz am ostatnı rozumı jen to jmšno. 10. Mluıte-li s Alpenereinem, je dobrš umet nemecky. Rakusani to majı ra di a kdyz jim na lezite durazne trdıte, ze spita l je hrozny, i am to uerı a urychlı podle moznostı odoz. 11. V celšm spita lu se zdycky najde alespon jedna sestra, ktera se narodila e Sycarsku a mluı plynne nemecky, italsky a francouzsky, jen hledat. 12. Vsichni zacnou mluit ası recı okamziku, kdyz se ytiskne faktura ň nic neplaýte. 13. Pokud chcete posılat fax, opusýte nemocnici a yhledejte postu aý je kdekoli daleko. Usetrıte minima lne den pra ce, neerili byste, jaky muze byt nekde problšm s faxem ci nedej boze internetem. 14. Pokud nekdo nedokaze pochopit, ze jste C ech pojisteny Rakousku, klidne tró te, ze jste tak bohaty, ze na to ma teř To pochopı a bude se jim to lıbit. 15. Nikdy neopoustejte zemi pred nemocnym kamara dem ň mohli by na neho zapomenout. Radeji si pockejte az se za nım zaklapnou dere letadla, ma te pak etsı klid. A Michal doplnil bod c. 16: Kdyz uz si tu hubu rozbıt chcete, tak to udelejte radeji e sednı den. O ıkendu nemocnici nikdo nenı a ysetr enı, treba na nitr nı zranenı, a m udelajı az pondelı. V Vybeh na Ka cu aneb jak to lastnč ubec bylo Helena Helca Vrabcoa Na chod Praha jednom strıpku CAO News cıslo 4 byl strucne zmınen muj ykon Ostroe z 30. dubna. Moc dekuji za tu cha lu, ale trosku sebekriticky musım priznat, ze az zase takoy ybeh to nebyl. Myslım, ze jsem na ska le stra ila neprimerene dlouhou dobu a jednu chıli ma lem zdala. Nakonec jsem se ale ke sšmu lastnımu prekapenı prece jen roztresenou rukou zapsala do rchološ knızky. Hezky pocit. Pohled z rcholu byl po tom mšm silı docela prıjemna odmena. Bylo na dherne, ska la hra la a ja zazila docela noy pocit ycerpa nı a stestı dohromady. Nekomu by se mozna mohlo zda t, ze to je trochu moc euforie z jednš lehkš cesty. Ale jednou mi muj bra cha rekl: Vsak prece neza lezı jestli ylezes sedmicku nebo ctyrku, jde o ten pocit, o to, ze jsi prırode, o radost z pohybu na ska le, o prekona a nı sama sebe.í A ja doda a m: Taky o to, byt s fajn lidmi.í A tem, kterı mi uka zali, jak kra sne je e skala ch Ostroe (Liboroi Sobodoi, Jirkoi Cha roi, Lence Cha roš, Ka te a Lucce Soukupoym a Zbynkoi Homoloi), moc dekuji. Pak tedy jeste zlasý Liboroi, ktery me ukecalí a na moje na mitky, ze uz nemuzu, bolı me ruce atd., mi jasne ysetlil: Ne, to ylezes, uz jsi skoro nahore, lez!í A mne nezbylo nic jinšho, nez ylšzt J. Muj ykon na ska le by byl mozna o neco lepsı, kdybych den pred tım neabsoloala skoro 65 kilometruna kole. Trasu naseho cyklo - yletu napla noal Libor - z Decına jsme yrazili pres ruznš malš esnicky (Ludıkoice, Noa Oleska, Srbska Kamenice) do Jetrichoic, odtud nase cesta edla prıjemne chladnym Palininym dolım a dal pres Dolnı Chribskou na Tokan, kde jsme se mezi skupinkami nemeckych turistu obcerstili ň ja pio, Libor tradicne kafe (pouze jedno denne Š pozn.libor.). Na sledne jsme trosku nepla noane projeli necyklistickou, ale nadhernou stezkou pod skalami a po jeste jednš malš presta ce pod Vysokou Lıpou jsme si ychutnali kra sny sjezd pres Meznou do Hrenska. Urazy (ruznš odreniny apod.), kterš si Libor po ceste zpusobil, mu ochotne osetrili mıstnım HUDY sportu, za coz se oddecil na kupem tricka. A na konec podšl Labe do Decına. Opradu skela projızó ka, ktera prispela k tomu, ze tenhle kraj zacına m mıt ra da cım da l ıc. Tak snad zase nš kdy prıs tšč č ahoj! Zlea sedı: Zbynˇk Homola, Lucka Soukupoa, Lenka Cha roa, Katerina Soukupoa, Jirı Cha ra a ja CAO News 5

6 P Z podzemı Moraske ho krasu Petr Pıtrs Kocka CAO Dˇcın o mych ponekud fobioznıch zazitcıch z Pla ni, popsanych tusım lednošm cla nku Podzemnı ertika lyí, jsem se drzıc hesla co te nezabije, to te posılıí nechal opet nala kat do podzemı Moraskšho krasu. Akci zpunktoal Sla ek Kocour Koutecky (mimo jinš aktiity takš sšf zachranaru jeskynaru u nas ň dulezitš!, pointa prijde ke konci), a to hlane kuli nasemu (Spra a NP C eskš Sycarsko) ekonomickšmu odboru. Chuda ci holky ciı celš dny do monitoru, en se pora dne nedostanou, tak kdyz uz, tak se sı para dou. V nedeli hod rano jsme nakonec yrazili sestae 4 kocky a Kocka do Ostroa u Macochy. Kocour byl uz na Morae, sraz byl pred polednem na slepica rne (speleologicka zakladna). Po zatopenı a doplnenı kaloriı jsme se po polednım presunuli (do sestay pribyl jeste Mıra, jeskynar z Prahy) k Simona ku, coz je umely prıstup do centra lnı ca sti Amatšrskš jeskyne. Holky byly pora d ysma tš (iz obr.1). a poolenıch e elkš casoš tısni pri mapoa nı prostor da le po proudu. Pri stehoa nı ecı pro nekolikadennı pobyt da z nich zaskocila padesa tileta oda po obroskš prutrzi (pres aroa nı polnım telefonem chteli stehoa nı dokoncit a nestihli se ra tit). Kdyz oda opadla, kamara di nasli jiz jen jejich tela fixnuta jednom z komınu. Ono je na obra zku idet, ze strop je plne ohlazeny a blystiy jak zrcadlo. Pri tehdejsı elkš ode zde byl tlak asi 25m odnıho sloupce a musely se zde dıt neueritelnš eci. Veci, kterš cloek muze spatrit Ř a zemrıt. Vra tili jsme se pod zebrıky, posilnili se a yrazili ychutnat to praš orechoš. To spocıalo e cca 400 m dlouhšm brodenı proti proudu. Voda mela 4 stupne a bylo jı mısty po pa s. Nekde zase jen 10cm, ale strop byl nad nı jen 30 ň 40cm, takze bylo nutno lšzt po kolenou. Nicmšne jsme to nejak prezili, na konci ylili odu z holinek, zali si alespon suchš ponozky a ydali se projıt zasnš domy a galerie na bezejmennšm prıtoku Bılš ody. Asi 3 hodiny nas Kocour odil od jednoho skostu k druhšmu, az jsme skoncili domu u leknınošho jezırka (iz obr.3). Vedely sice, ze bude nejaky dlouhy sestup, ale kdyz Kocour odemkl a zedl poklop, smıch jim zacal na rtech zamrzat. Sestup zacınal asi 40-ti metroym zebrıkem e skruzıch o prumeru 80cm a pak se postupne slšzalo po dalsıch zebrıcıch a balanech pres tri domy az do hloubky asi 140m k podzemnımu toku Bılš ody. Holky jsme zali mezi sebe, kazda si yzkousela oprenı zady o protilehlou stranu skruzı a uz jsme frceli dolu. Nejpre jsme yrazili po proudu a po cca 100 m brodenı melkš ode jsme stoupili do poodnoš chodby (ta je o neco yse, zaplnuje se odou jen pri elkšm tanı ci prutrzi). Tou jsme klickujıc a kochajıc se yzdobou dorazili az do mısta znacnšho snızenı stropu, kde se dalo postupoat nejpre po ctyrech a poslšze jen plazenım (iz obr.2). Po chıli uzaslšho okukoa nı a par fotka ch jsme zhasli setla a e fantastickš akustice Kocour zapel latinsky Ae Maria jako zpomınku na kamara dy. A potom nas uz cekala jení cesta zpa tky. Znou se zabalit do odotesnych pytlu a esele po pas do ody. Na zebrıky jsem se ydal jako prnı, abych pak nahore moc nezdrzoal se skupinoym snımkem (iz obr.4). Cesta koncila u sifonu se smutnou historiı. Kdysi za totace, kdyz tyto prostory jeskynari objeili, byli po nekolika za kazech Unaa a chlad uz byly zna t, ystup alespon umoznoal ohra t si prochladlš nohy. A tak yuzıajıc dosyta moznosti opery zad o skruze jsme se postupne po 8 hod podzemı ysa pali en. Kocour s Mırou jeste museli zamknout poklop, ja s holkami jsme pelasili asi 1 km k autu, neboý na nas se spesne mrzlo ( jeskyni bylo relatinı teplo, celorocne 8 ň 8,5 stupne Celsia). Pustil jsem topenı a cekali jsme. Pres pole byly idet celoky nejakych lidı, jak smerujı k Simona ku a Kocour s Mırou sta le nesli. Priharasili se asi za pul hodiny, skocili do druhšho auta a yrazili jsme na CAO News 6

7 slepica rnu. Vsechno mokrš slo dolu, holky kolektine zalezly do sprchy a my zatım rozdmycha ali ohen kamnech a arili caj. Az mnohem pozdeji noci, teple a s plnymi zaludky, jsme se od Kocoura dozedeli, proc se lastne pri na ratu tolik opozdili. Vse zacalo tım, ze Kocour nezapsal nas odchod do knihy. K tomu Mıra se den predtım trosku picnul na speleoforu a nekomu slıbil, ze prijde e tri na kafe, aby pak na to sladce zapomnel. (Do dıry jsme lezli e 14,15, ylezli e 22,15.) A tak kdyz bylo po sedmš ecernı, Mıra nikde, dotycny se po nem zacal pomalu shanet. Zjistil, ze sel s Kocourem a dalsımi lidmi do Simona ku a ten je norma lne tak na 3 ň 4 hod. V knize na slepica rne za pis nebyl a tak da manıci ze za chrannš sluzby yrazili plnš zbroji k Simona ku a ostatnı sedeli se sbalenymi ecmi na telefonu. Zkra tka a dobre, kdybychom se opozdili tak o pul hodiny, rozjela se zachranna akce plnš para de. A tak bude tahle skela nastea podzemı Kocoura nakonec sta t par lahinek hodnotnšho na poje e prospech muzsta. Na zaer musım pocha lit nase decata. Byla poprš takošm teršnu a krom drobnych projeu nesouhlasu, tykajıcıch se napr. teploty ody, fyzicky i psychicky obsta la. PS. Pa noe, dš jsou jestš sobodne č?! Z Le printemps en France aneb putoa nıza sluncemě a ca tkem dubna ykouklo slunıcko, ska ly se prohra ly, pocası na s nanadilo na lezenı a hned nato na s pekne ypeklo, tak jsme se rozhodli utšci za teplem do prımorskš Ita lie a Francie. Jana Jıchoa & Vlasta Domes CAO Dˇcın Velikonoce e Finale Ligure jsou zarukou dobršho pocası na lezenı a e Francii jsme na skalka ch jeste nikdy nebyli a chteli jsme poznat par noych oblastı. Puodne jsme meli jet ctyri, ale nakonec jsme jeli sami s Janou nasım starym dobrym Pasıkem. Mirra ska jsme ubytoali psım hotelu, koupili karton Zubra a mohli yrazit. Za 14 hodin jsme byli na mıste. V kempu se tšmer nedalo zaparkoat, sude plno lezcu, hlane z Nemecka, no proste lezecka sezona plnšm proudu. Rozlezli jsme se na Monte Cuccu a prstıky si pomalu zykaly na apno. Hned na druhš ceste byl pocet nasich expresek konfrontoa n s poctem nytua tak jsme k osmi jeste tri prikoupili RockStoru e meste (lze koupit kalitnıho pruodce Finale Y2K). Vecer jsme nemohli ynechat posezenı lezeckš knajpe u Antonia. Pizza i gnochi byly ynikajıcı a mezzo litro ino rosso to jistilo. Druhy den jsme yrazili do noš oblasti Monte Sordo, kterou jsme nasli po kra tkšm bloudenı. Po celšm pa su skal byla idet natazena lana, tak jsme se rozhodli projıt se jeste kousek k oblasti Rocca di Perti. Tento kousek se zmenil docela dlouhou procha zku. Vylezli jsme si peknš cesty 5 az 6b sektoru OASI. Potkali jsme tam dedu - klasika s uprenym pohledem sılence, ktery si lezl cesty solo s lanem zafixoanym za strom. V dalsıch dou dnech jsme prelezli snad nejhezcı cesty na Monte Cuccu - Mani d'oro 60m sektoru La Torre a tri dšlky stometroš petky pres skoby a klınence. Po ctyrech dnech lezenı jsme se ydali na procha zku k mori (docela dobre by se nem dalo chladit pio) zdraı a nesedrenı. Pri ystupu jıloitym zlabem u more Jana ytrhla prilepeny kamen, sjela skoro az do more mezi tesy a byla sedrena az za usima. Na dalsı dny jsme meli yhlšdnuto nekolik lezeckych oblastı e Francii seerne od Nice. Nakonec jsme se rozhodli pro odlehlou oblast Roca de Junic u esnice St.Dalmas le Selage s elkym poctem lehcıch cest a takš pro Annot, ktery lezı pri ceste do Verdonu a skyta rozmanity yber cest. Pred polednem jsme opustili ponurou atmosfšru italskych mestecek a rozjeli se do eselejsı Francie. V Nice jsme zablokoali doprau na sjezdu z dalnice hleda nım otoru na hozenı poplatku 0,80 euro. Jednoeuroku se mi nepodarilo protlacit ani otorem na karty ani mezerou pro ctenky. A najednou jsem uidel par metruza nami elky kos a mince uz letela zduchem a zaora sla nahoru (ani jsme nepockali na drobnš). Z Nice do St.Dalmas le Selage ede klikata silnice malebnou krajinou kanonu reky Tineš. Pred odbockou na St. Dalmas se projızdı strediskem zimnıch sportu Isola 2000, francouzskou obdobou Spindleroa mlyna. Ve ctyri odpoledne jsme byli na mıste a tachometr ukazoal 240 km z Finale Ligure. Dostali jsme se do malebnš esnicky lezıcı e ysce 1500 m na hranici narodnıho parku Parc National du Mercantour. Uprostred dolı bylo nekolik desıtek domecku nalepenych tesne na sebe a udrzoany kostelık se zonicı. Na malinkšm na mestıcku si hra lo par detı u kasny s odou z horskšho potoka, mısty e esnici lezel stary snıh a domorodci susili sneznice, takoy odlehly raj na zemi. Lezecka oblast Roca de Junic je pa r set metruprımo nad esnicı seernım smerem. CAO News 7

8 Potkali jsme starsı pohodoou panı a lamanou francouzstinou se dota zali na cestu pod steny. Popsala nam kudy ede modrou barou znacena cesta. Z obay, ze se po ceste dostaneme az na rchol mısto pod steny, jsme yrazili prımo pod stenu pres kameny, trnı a bodla ky. Nebyla to nejlepsı olba. Z esnice ede modre znacena stezka prımo pod steny (dole e esnici je ukazatel). Kdyz jsme se za tmy raceli po ceste zpa tky do esnice, potkali jsme tutšz panı a ta na nas uz zda lky ka rae ukazoala prstem, ze jsme ji neposlechli. Cestou nahoru je nekolik mıst, kde se da postait stan a u cesty kousek pod stenami je pramen. Oblast je noa, prnı cesty znikaly cernu Vetsina cest zacına na sirokšm balkone, kam ede znacena cesta, par desıtek metru nad zemı, proto je cela stena obehna na oceloym lanem pro bezpecnš zajistenı. Cesty jsou elmi dobre jisteny nyty po 1-2 m, materia l nenı kompaktnı a penec, ale jakysi slepenec. Mısty jsou olnš kameny - helma je samozrejmostı. V oblasti je 116 jedno az trıdšlkoych cest klasifikaci 4b az 7c, znaceny jsou u nastupu cıslem. Podrobnš informace, cetne pruodce, najdete na tšto weboš adrese: Prespali jsme aute kousek pod esnicı, rano si uarili z pruzracnš ody rıcky Tineš a yrazili smer Annot. Je to lezeckš a turistickš centrum, pray opak St. Dalmas. V info centru na hlanım namestı u radnice jsme dostali mapku oblasti. Prıjemna panı nam nabızela lezeckšho pruodce a sta le basnila o Praze. Zaparkoali jsme na elkšm parkoisti u nadrazı a yrazili do skal. Uz cestou nahoru nam ten apenec pripadal nejaky zlastnı - sude kolem pısek a boroice. No jo, on to je pıskoec! V Annotu je elmi trdy pıskoec, trdsı nez na Suska ch a bez kremene. Tomu odpoıda i hornı hranice obtıznosti cest (8c+), z nichz etsina jde do preisu. Velkš mnozstı chytua stupuse zda byt ysekanych. Stihli jsme si zalšzt sektoru Les Mštšores cesty od 5b do 6a+ a projıt ca st oblasti. Veze jsou schoanš lese, cesty jsou elmi dobre zajisteny nyty po 1-2 m. Vraceli jsme se za tmy a nejaky bla zen tam jeste lezl s celokou. Vydali jsme se smerem na Verdon a cestou prenocoali aute. Dalsı den pocası neestilo nic dobršho, bylo zatazeno a schyloalo se k desti. Hned jak jsme prijeli do Verdonu, zacalo prset. Pocity pri pohledu do kanonu reky Verdon se dajı sronat s pocity pred skokem bungee jumpingu - je idet pouze okraj yhlıdky a pak uz jenom dno kanonu o nekolik set metru nız. Asi za hodinu jsme nasli prnı slanoacı ha k, ale protoze jsme nemohli najıt cesty a slanoat s 50m lanem do nezna ma bylo riskantnı, nechali jsme matros lezet aute. Stejne bylo po desti a nikdo nelezl. Objeli jsme cely kanon po nekonecnych zkych serpentina ch, kde setka nı s autobusem je skutku silny zazitek. Jana jako spolujezdec mela obcas pocit cestujıcıho na yhlıdkošm letu. Pocası se zhorsilo, tak jsme yrazili zpa tky na Sycary. Prıstı den od rana snezilo a na hranici s Ita liı 1800 m se eselo lyzoalo. Ve Satšm Morici uz neprselo, ale prijeli jsme tam pozde odpoledne a byla zima, tak jsme jeste dojeli do Frankenjury. Rano jsme ylezli ctyri cesty a prıjemne unaeni se ra tili do C ech radostne priıta ni nasım 4nohym milackem. T Foto Á 2003, Vlasta Domes & Jana Jıchoa Cesta pres krızek aneb zaka zane ooceě Petr Rysak Vranek H.O. HOKET Praha ak jsem zas jednou zaıtal na Boren a lezli jsme na ez, kam se jiz nejakou dobu nesmı. Vrcholoa kniha sak byla idet, a tak nam to nedalo. Starou cestu jsme si prejmenoali na cestu Pres krızekí.. Mohl by nekdo zduodnit a nebo da t erejnosti na edomı, proc ubec je tato ez zaka zana? Hnızdo za dnyho orla belohlašho, natoz nejakou za cnou pampelisku, jsem na Prste nezahlšdl. Sete di se, byly tam knızce i samolepky oku lahodıcı. O to ani tak nejde. Potesilo me, ze tam je kniha, kterou jsem tam da al pred 17 ň 18 roky s mym obra zkem. Takš me potesilo, ze da a me Hore zdar! S tou krabicı to byla docela sranda. Nechal jsem ji delat Bıline na sachte, tenkra t Dul Maxim Gorkij. Mısto aby ji spa jeli, tak ji sarili. Je tezka, ale alespon ydrzı. Honza Srací Nestler ylezl tenkra t na ez den predem, ze tam zaseka tycku na rcholoku. Prst je sak nestabilnı matros, a tak musel ez snızit skoro o pul metru, az do rsticky, ktera se alespon tarila stabilne. Druhy den jsem tam da al bednu a rcholoku. CAO News 8

9 Lidš, kterı praekych doba ch horolezectı daali na ez slana k uz s tım, ze se ez odetra a nım snızı pocıtali, a tak slana k dali skoro da metry pod rchol. I ten reziej starecek tam sta le je. Dokonce ho lezci pietne setrı a slanuje se pres skobu, i kdyz takš ta skobka pamatuje mozna Sudety.. K Liscı ska ly I aneb o kra snč stra ene m dniě JirıChose St astny Horoklub Chomuto Ilustrace Á Petr Vra nek dyz jsem cetl CAO News 12/2002 cla nek Standy Emingra B rensteingebirge, musım rıct, ze jsem dostal chuý se tam zajıt podıat. Z Chomutoa je to preci jen nedaleko a podle popisu to ypadalo celkem slibne. A tak kdyz se 8. brezna udelalo trochu slusnš pocası, zal jsem Marusku a Hanuli k MDZ na ylet. Auto necha a me u pooóackšho domecku pod Jezerkou a da l yrazıme pesky. Cestu k zamku Jezerı zna me dobre, protoze uz jsme tudy sli nekolikra t, ale na Kapucınu jsme jeste nikdo nebyli. Podle mapy bychom meli jıt po lesnı silnicce zhruba po rstenici e sahu Kapucına az k Liscım skala m, ale asi jsme netrefili tu spra nou cestu, protoze se po celkem dlouhšm pochodu ocita me na rcholu Kapucına. Nastestı se rannı mlha rozpustila, takze holky si mohou uzıat slunıcka a uz tolik neremcaj. Z rcholu yrazıme smerem kde se domnıa me, ze by mohly byt ska ly a po chıli na jednu opradu narazıme. Je to zajımaš dojezı, kterš ale pruodci nemuzeme najıt. Na rcholu je sice idet knızka, ale komın mezi rcholy je natolik silne ylednen, ze si na nej solo trekoka ch netroufa m. Oba rcholy jsou kolem dokola osa zeny nyty, kterš se etsinou dajı caknout uz ze zeme a e sech lajı barenš smycky, znacıcı nedokoncenš proystupy. Pripada m si trochu jako zelezarstı. Tolik zeleza pohromade se hned tak neidı. Doteó jsem si myslel, ze nyty podšl spa r da ajı jen Francouzi a Italoš, ale i takoš cesty jsou zde k idenı. Ze by tz. Francouzsky styl lezenıí zapoustel koreny uz i nasich luzıch a hajıch? Neerıcne obcha zım oba rcholy az se dosta a m k dolnı stene. Ackoli to z nahornı strany neypadalo, z druhš strany je kra sna, asi 20 m ysoka dolnı stena. V leš hrane jsou osazeny da nyty (odhaduji klasifikaci tak na 4) a podšl praš hrany zatım jen jeden. Mš oko sak spocinulo na stredu steny, kde je zhruba pulce jemna trhlina, postupne se ytra cejıcı e rchološ stence. Tomu rıka m linie! A kupodiu za dny nyt. V duchu si rıka m, ze by bylo peknš se sem ra tit s matrosem a udelat to, ale smycku si tam radsi neda a m. Jelikoz uz je celkem pozde, jdeme jeste kus dolu na dalsı lesnı cestu a po nı se racıme smerem k domou. Pa rek nam daal typ, ze na hrebeni Alberskych skal je pekny srub a tak ho jeste jdeme prozkoumat. Po chıli tedy odbocujeme z cesty a jdeme ke skala m. Kupodiu srub nacha zıme celkem rychle, ale ypada trochu jinak, nez nam Pa rek ukazoal na fotka ch. Je cely ukryty pod maskoacımi sıtemi a podle typkue ojenskych uniforma ch soudıme, ze ho obsadili ciilnı militaristi. Skoda, tajne jsem doufal, ze ho nekdy yuzijeme k prespa nı, ale podle rozhooru s jednım z nich to ypada, ze tady tra ı eskery olny cas. A tak sestupujeme az na spodnı cestu, ktera na s pria dı zpet k Jezerı. Holky uz toho majı celkem plne zuby a tak je zbytecnš nedrazdım pochalnymi recmi o kra snš stra enem dni. Ale stejnš to byl pš kny ylet. Noe cesty OD NAS ICH DOPISOVATELU (ALENA VAJSKA VAISHAROVA, PAVEL KYSA BECHYNE, VLADISLAV PRCEK NEHASIL A WEBOVÍ STRANKY VRCHOLKY.CZ) Labskš dolı ň pray breh Masi Lofas - Homoklada VI V.Sataa, J.Hael Vleo Z stene sirokou spa rou do jeskyne (smyc ka) a stenou prımo pr es pr eis na balkon. Stenou na rchol. Masi Lofas - Upadle koule VIIb J.Hael x V.Sataa, T.Za kora Stenou podúl leú ý dolnı hrany pres kruh, yse z la bkem na balkon. Stenou na rchol. Masi Lofas - Lofasado jak tornado RP VIIIa V.Sataa x J.Hael, T.Za kora Udolnı stenou pres blok ke kruhu. Stenou prımo, yse sikmo leo na balkon. Sokolıkem na rchol. CAO News 9

10 Masi Duhoa stš na - Skok do haje RP VIIIc T.Za kora, J.Hael, V.Sataa Od 1.kruhu cesty Krok od ra je stenou sikmo prao pres preis (kruh) a ke 2.kruhu cesty Chudoba. Tou na rchol. Kleopatra - Baboky VIIIb Pael Bechyne x Pael Henke. Na stup e V stene u komına, stenou sikmo prao ke kruhu. Prımo pr es hodiny a 2. kruh hranou n.. Kleopatra - Rostš nky VIII Pael Bechyne, Pael Henke, Richard Krc ma r. Str edem SV steny pr es 2 kruhy n.. Ce zar - Ae Ce zare VIIIc Pael Bechyne, Pael Henke. Od V preislou spa rou a stenou ke kruhu. Stenou pod preis a prao za hranu do spa ry, tou n.. Rudolfu kamen - Image VIIIc Pael Henke x Pael Bechyne. Vprao od Labskú cesty preislou spa rou ke kruhu. Hranou na balkon a Labskou cestou bez staenı n.. Hradnıš z - Kastelanoa cesta VIIc. (RP VIII.) Jan Paul x Vladisla Nehasil, D.Nehasil Na stup mezi cestou Letnı arianta Jıznı cesty a cestou Rambo stenou prımo pres kruh ke kruhu Jiz nı cesty. Trhlinou a stenou prımo na rchol. Skrın - Hlaou proti zdi 3/VI Vlastimil Peroutka x Ladisla C erny Ze sedla z ebrem masıu ke kruhu. Preskok na polici pri JZ hrane (2.kruh) a tou na rchol. Hrebenoy kuzel - Prıma Ž dolnıcesta VII Vladisla Nehasil, D.Nehasil Str edem S steny podúl trhliny, yse stenou (kruh) mırne prao a pr es police k ý dolnı spa re. Tou na polici. Liboolne n.. Hrebenoy kuzel - Jarnıslunce VIIb Vladisla Nehasil, D.Nehasil Od nastupu Udolnı cesty preislou stenou, spa rou a tupou hranou pres 2 kruhy, yse pres preis prımo ke 2. kruhu Starú cesty. Tou na rchol. Lomikamen - Zeleny antibiotikum VIIb Daid Va pnık x Pael Bechyne, Pael Jira cek, Pael Henke. Na stup cestou Mistr Permonık, prao na hranu a tou pres bh na rchol. Amate rsky ması (leo od šze Luc isnık) - Brus VIIb Pael Bechyne, Daid Va pnık, Pael Henke. Udolnı hranou pr es K na rchol. (Osazen slana k.) Amate rsky ması - Vsuka VII Daid Va pnık x Pael Bechyne, Pael Henke. Vprao od cesty Brus tupou hranou pr es bh n.. Amate rsky ması - Latkoa ymš na VI Daid Va pnık, Pael Bechyne. V praú casti masıu stenkou a spa rkou pr es bh n.. Zızu ması - Cesta pro pasıka VIIc Pael Henke, Pael Bechyne. Vleo od cesty "HI,CHI,KI,RI,DI,TI,NI" hranou pres bh na balkon. Spa rou a preislou stenou pres K k bh.prımo pres pr eis n.. Zızu ması - Opily c ısn ık VIII Pael Henke, Pael Jira cek, Daid Va pnık, Pael Bechyne. Na stup cestou Mazel Faun, traerz po polici dopraa na hranu a tou pr es 2 bh na rchol. Luc isnık - Nashledanou Labaku VIIc Daid Va pnık x Pael Bechyne, Pael Henke. Pr eislou stenou pri leú ý dolnı hrane pres K na rchol. Masi Mala basta - Americky sen VIIb 2002 Pael Rya,? Vprao od Jasnú zpra y stenou pr es 9 BH na rchol. Ru zoa šz Č Pupendo RP Xb Ondra x Tomajda D.Zleb Comp. Spa rkou S stene na konec k 1. BH, dale prımo stenou pres dalsı 4 BH n.. Ra jec Vidlic ka - Darmozrout VIIb! Pael Bechyne, Pael Henke. Str edem Z steny pr es hodiny, prımo hranou na rchol. Pilatoa šz - Propadlistš dš jin VIIIc Pael Bechyne x Pael Henke. SZ preislou hranou,da le spa rou a leo ke kruhu. Hranou pr es 2.K. na rchol. Pilatoa š z - Amputace Akrobatu RPVIIIb lúto 1997 Toma s Sihnos x Vladimır Pesek Vychodnı stenou pr es 3 BH a elkú hodiny na rchol. Ptac ıkuzel - C eska brana VIIIb J rgen Hťfer SZ hranou pr es kruh prımo na rchol. Rajecka š z - Prıma nahornıstš na VIIIb Steffan Vogel, J.Hťfer, R.Anderssohn Vleo na hornı stene pres kruh na polici a prao spa rou na rchol. Rajecka š z - Wackel pudding VIII Steffan Vogel, J.Hťfer, R.Anderssohn Vprao na hornı stene spa rou a stenou pr es kruh na rchol. Slimakoa š z (Lunaku ması) - Dš c atu m V Pael Olejnıc ek, J.Krız ek SZ hranou do z labu, prao do spa ry a tou na rchol. CAO News 10

11 Trebonska šz - Lunakoa cesta VII Pael Bechyne, Pael Henke. Str edem J steny pr es kruh na rchol. Trebonska š z - Jana Krtitele VI Josef Drasnar, H.Dudkoa, T.Dick Sikmym sokolıkem ý dolnı stene dolea a dojspa rou na rchol. Trebonska š z - Ianc ina cesta V Toma s Dick, H.Dudkoa, J.Drasnar Spa rou Z stene na rchol. Trebonska š z - Dudek V Pael Bechyne, J.Drasnar, T.Dick, H.Dudkoa Leou ý dolnı JZ hranou prımo na rchol. Trebonska š z - Bozımuka (A+B) VI Pael Bechyne, H.Dudkoa, J.Drasnar, T.Dick Praou ý dolnı JV hranou prımo na rchol. Tisa Sóaty Major - Vosoupane lampasy VIIc Pael Henke, Pael Bechyne. Na stup Udolnı cestou. Pod preisem leo ke kruhu, hranou ke kruhu Udolnı cesta a tou na rchol. Gottwald - Kupredu zpatky ni krok VIIc Pael Bechyne, Pael Henke. Na stup prao od cesty Fonta na sokolem a stenou pr es kruh do polic ky, traerz prao na hranu a tou na rchol. Maly dom - Kauleho cesta VI Pael Bechyne, Richard Kaule, Pael Voticky. Vprao od cesty Cesta pro Luka se stenkou a hranou pres kruh na rchol. Veze u C eskš Kamenice Nechutna šz - Mana III Pael Bechyne, Pael Henke. V leú casti ý dolnı steny trhlinou prımo n.. Nechutna šz - Nasup IV Pael Henke, Pael Bechyne. V praú casti ý dolnı steny prımo n.. Trojjedina šz - Hopsa-hejsa VIII Pael Bechyne, Pael Henke. Pr eislou stenou mezi Nahornım komınem a Kres anskou cestou, da le stenou n.. Noa atrakce U Kosti S T R I P K Y.. Na stˇnıci yhlasene lezecke hosp dky U KostiŽ Dolnım Zlebu se mohou od nynˇjska tˇsit nejen z dobre osetrene ho pia Samson, ale i z jedne zajımae noinky. Za pouhe 1 se m zete 10 minut kochat pohledem na lezce na prot ˇjsım brehu prostrednictım obroske ho dalekohledu se statiemü Iker Pou - nejlepsı lezec planety Tımto prılastkem hodnotı sta le ıce zasˇceny ch nena padne ho Spanˇla. Jme no Iker Pou znalo jestˇ neda no jen par jeho nejblizsıch spolulezc, dnes se jım hemzı sechny lezecke casopisy a serery. Pou ma na se m kontˇ nejen prelezenı cest za 9a, ale take nˇkolik nesmırnˇ obtızny ch, nˇkolikade lkoy ch 8b+. Minuly mˇsıc zopakoal cestu Bain de Sang 9a od Freda Nicola. A jeho lezecke m denıcku nechybı ani legenda rnı Action Directe, od neme nˇ legenda rnıho Wolfganga G llicha. Iker Pou - o tomhle lezci jestˇ uslysımeü Ciilkari Labaku Jak nas informoal Petr Kocka z Narodnıho parku C eske Sy carsko, budou, po dohodˇ s C HS, e dnech pracoat na upraa ch horolezecky ch cest na uzemı NP C eske Sy carsko da praconıci na ciilnı sluz bˇ u C HS + edoucı Jirka Bruckner z Adrspachu. Podrobnosti prineseme prıstım cısle. Podřkoanı Jelikoz jsem po trosku tˇzsım urazu, tak musım podˇkoat dˇma Seerocech m za trpˇliost mˇ zıt na lano. Jednım z nich je Sla a Krob z Litomˇric (ale je nasem H.O. HOKET Praha), druhy m Jirı Sailer z H.O. LOKO Most. Jirka, nejenom z e mˇ yede cestu a prehlızı me zdechy a heka nı, ale za zap jcenı starsıch cısel Bulletinu HORY, mˇ p jcil casopis CAO News, kde jsem se, kromˇ jine ho, docetl i o Sla koi Krob a tım se inspiroal a m napsat toto podˇkoa nı a poslat nˇkolik obra zk ü Noych cest se na m seslo elkš mnozstı. Opet se objeily noinky i na yznamnych ezıch. Dalsı informace otiskneme CAO News 6. Petr Rysa k Vra nek, H.O. HOKET Praha CAO News 11

12 Noa cesta na Skrın Hlaou proti zdi se jmenuje noa cesta na Skrın Labske m udolı. Ve ctrtek 17. dubna 2003 se podarilo tento dlouholety projekt La di C erneho konecnˇ uskutecnit a uspˇsnˇ dokoncit. Autori Vlastimil Peroutka x Ladisla C erny cestu oklasifikoali 3/VI a popsali takto: Ze sedla z ebrem masıu ke kruhu. Preskok na polici pri JZ hranˇ (2.kruh) a tou na rchol. Kdyby jste si to neumˇli predstait, tak prostˇ lezete kolmou stˇnou, poloinˇ se otocıte, jen tak preletıte nˇkolik metr do protˇjsı stˇny a tou dolezete na rchol. Jak jednoduch eü Vosoupane lampasy St ateho majora. Sta le je co objeoat. Rozhodnˇ neplatı, z e na nejkra snˇjsı ˇz e uz jsou sechny cesty ylezene. Jen dubnu se kromˇ Skrınů dockaly proy stup naprıklad Ruzoa ůz (Pupendo Xb), Hrebenoy kuzel (Prım a u dolnı VII a Jarnı slunce VIIb), Rudolfu ka men (Image VIIIc) nebo S aty major (Vosoupane lampasy VIIc). Da se predpokla dat, z e ani toto nenı konecny ucetü Bourliak Olier Perry - Smith Mezi jme na neodmyslitelnˇ spjata s historiı pıskocoe ho lezenı patrı i jme no Olier Perry š Smith. Z dochoany ch zpra a ypra ˇnı je nad slunce jasne, z e Perry Smith nebyl jen ynikajıcı lezec, ale i pˇkne kıtkož. Student a syn americky ch zbohatlık, prookoal uz jen tım, kdyz se na prelomu stoletı proha nˇl pomˇrnˇ chude m Sasku a okolı se sy m silny m americky m boura kem a mezi jednotliy mi proy stupy ymetal mıstnı krcmy. Traduje se, z e take proy stup na nedostupnou a hr zu naha nˇjıcı ˇz Teufelsturm ho nalez itˇ rozradostnil. Se sy mi kumpa ny nezrızenˇ kalil blızke knajpˇ (sude ho radi idˇli, protoz e penıze pro nˇj nebyly proble m) a ecer zarsil tım, z e bitce na rozloucenou ymla til celou hospodu. Osem uzıal si nejen Sasku a nejen na pıskocoy ch ˇzıch. V roce 1909 zdolal s Youngem a Knubelem SV stˇnu Weisshornu (4506 m) plnou nebezpecny ch serak. Oproti mnoha jiny m alpsky m rchol m, z sta a tato cesta na rchol obtızna jako prı prnım ystupu. Weisshorn je dodnes jeden z nejna rocnˇjsıch rchol Alp. Na doboe fotografii sedı y kˇt tehdejsıch lezc. Zlea Hoyer, Goldberger, Nake, Walter, Strubelt a uplnˇ prao Olier Perry Smith e se typicke capce. Chybı mu jen jeho poˇstna zahnuta dy mcicka.. Janusoa hlaa Nad dominantou Tissky ch stˇn Janusoou hlaou laježod kˇtna letosnıho roku ceska lajka. O tento lastenecky pocin se postarala lezecka trojice Karel Bůlina, Jirı Same ak Musil a Jarosla S afra nek. Kromˇ noe krabice a rcholoe knihy se tak po dlouhy ch letech ra tila na rchol i plechoa lajka. Pasty rska střna Vrcholoa kniha se objeila i na Pastyrske stˇnˇ Dˇcın ˇ. Take zde kniha z dycky by ala. Tu noou sem ynesli Jirı Cha ra, Tomas Hraban a Tana Los akoa z CAO Dˇcın. PastyrandaŽpatrila jeden cas mezi docela oblıbeny cıl dˇcınsky ch horolezc. V sedmdesa ty ch letech zde byla ytorena ˇtsina soucasny ch cest. Vˇtsinou to jsou lehcı s estky a sedmicky, ale pomˇrnˇ dlouhe, elice hezke a chytoate. Vy jimku torı Buben, zna my spıs jako Hola prdelž prae ca sti stˇny. Touto holinou edou tri na dherne rajbasoe cesty od brı Weingartl. Az nebudete prıstˇ ˇdˇt, kam na jedno odpoledne, mohla by Pastyrska stˇna by t tım pray m mıstem. Urcitˇ nebudete litoat. ORASIN KOMPLET Po lonske akci Horoklubu Chomuto Vejprty kompletž, se i letos uskutecnila podobna akce. V sobotu se bˇhem 24 hodin pokusilo par statecny ch prele zt sechny cesty Orasınˇ. O tom, jak jejich snaz enı dopadlo, am prıstım cısle poypra ı jeden z ucastnık Jirı Chose S astny. A dalsıesela prıhoda z natacenı V hlanı roli, kdo jiny, nez Karel Pıskocoa freza Bůlina. Ostro, pozdnı uternı odpoledne. Mezi ˇz emi chatnˇ stoupa osamˇla postaicka s utocny m kletrem na za dech. Karel Bˇlina jako by cıtil, z e na Vztycene ˇz i by jestˇ, i tak pokrocilou rocnı dobu, nemuselo byt napsa no Hora m zdar. Preci jen ne kaz dy na tuto ˇz yleze. Pod Vychodnı cestou (VIIa) se Karel naazuje na lano a zacın a stoupat soloy m y stupem. Hodiny, smycka do spa ry a uz je u kruhu. Nynı tˇz ky ukrok dolea a uz klemuje se rafy e y lezoe spare. Odazuje se od lana a hrne se k rcholoe knize. Hura! Vyplatilo se! Je zde prnı. Orez e tuz ku a zacne se krasopisnˇ zapisoat. Jaky to kra sny den, kdyz tom ssss MLASKü Karel zeda oci a idı pra ˇ mizejıcı fous se ho lana. Preke rnı situace sam e sednı den na neprıstupne ysoke ˇz i. Nastˇstı zaslechne a posle ze i uidı Milana S arce C erneho pred hospodou. Dˇ hodiny se ho marnˇ snaz il doolat a dioce maal bılym trikem nad hlaou. Sarcik neslysel. Kdyz uz to zacınalo byt hodnˇ napınae, sama prozretelnost Karloi seslala da lezce, kterı se raceli ze skal. A jeden z nich dokonce cestu ylezlü DolnıZleb Company ž Zna ma obchodnı znacka Tomajda & Ondra D.Zleb Company Ř opˇt ra d ı. Mezi horke Žnoinky patrı jejich cesta Volny pa d Xa na Dolnoz lebskou yhlıdku, ale hlanˇ cesta Pupendo Xb seernı stˇnˇ R zoe ˇz e. Gratulujeme!! CAO News 12

13 Cyklisticke casoky CAO Dřcın C asoka na 100 km Por. Jmeno Oddıl C as Prumš rna rychlost Kolo 1. Dunosky Jar. CAO Dˇcın 2:59:58 33,34 Silnicnı 2. Sklıba Martin SKP C. Lıpa 3:01:39 33,03 MTB slike 3. Safarık Milan CAO Dˇcın 3:11:40 31,30 Silnicnı 4. Ha jek Libor TWIST Dˇcın 3:17:05 30,44 Silnicnı 5. Vaishar Zdenˇk CAO Dˇcın 3:22:13 29,67 Silnicnı 6. Kucera Petr CAO Dˇcın 3:23:14 29,52 Silnicnı 7. Kresšan Jan ALCAN 3:25:15 29,23 Silnicnı 8. Hampl Lubos Dˇcın 3:33:40 28,08 Silnicnı 9. Uher Jarosla HK Dˇcın 3:40:29 27,21 MTB slike 10. Soboda Libor CAO Dˇcın 3:41:26 27,10 MTB 11. Cha ra Jirı CAO Dˇcın 3:47:39 26,36 MTB 12. Rous Petr Dˇcın 4:27:43 22,41 MTB 13. Hoorkoa Jana CAO Dˇcın 4:29:40 22,25 Silnicnı 14. Bures Jan ALCAN nedokoncil MTB C asoka do rchu Por. Jmeno Oddıl C as Prumš rna rychlost Kolo 1. Hora k Martin Dˇcın 0:42:15 19,17 MTB 2. Hofman Karel HK Varnsdorf 0:43:13 18,74 MTB 3. Bures Jan ALCAN 0:43:25 18,65 MTB 4. C erny Pael CAO Dˇcın 0:44:14 18,31 MTB 5. Semık Jar. Wastech 0:44:17 18,29 MTB 6. Safarık Milan CAO Dˇcın 0:44:49 18,07 MTB 7. Rus Frantisek ALCAN 0:45:33 17,78 MTB 8. Hanus Mirosla CK Slaia 0:46:32 17,41 MTB 9. Cha ra Jirı CAO Dˇcın 0:48:36 16,67 MTB 10. Vlcek Petr KOB Dˇcın 0:48:52 16,57 MTB 11. Ska loa Ilona CAO Dˇcın 0:52:05 15,55 Treking 12. Vaishar Zdenˇk CAO Dˇcın 0:53:17 15,20 MTB 13. Plachy Jirı ALCAN 0:56:11 14,42 MTB 14. Uher Jarosla HK Dˇcın 1:01:27 13,18 MTB slike 15. Vogeltanz Lad. XC Vidle R zoa 1:30:00 9,00 MTB Zatım nejˇtsı ucast ze sech rocnık. O da rekordy se postaraly z eny Jana Hoorkoa na 100 km a Ilona S ka loa do rchu (obˇ CAO Dˇcın). Tepre tretım muz em, ktery se na 100 km dostal pod magickou hranici trı hodin, je Jarosla Dunosky. Skoda, z e se nemohl zucastnit casoky do rchu. Tam exceloal Martin Hora k. Jeho cas 42:15 je historicky druhy nejlepsı. Karel Hofman prijel az z Varnsdorfu prımo z pra ce. Jen se prele kl a yfunˇl 13,5 km do kopce jako druhy. Klobouk dol pred takoy m prıstupem! Hodnˇ se zmˇnily historicke tabulky. Mezi deset nejlepsıch cyklist na 100 km se protlacili hned ctyri borci z CAO Dˇcın Jarosla Dunosky, Milan S afarık, Zdenůk Vaishar a Petr Kucera. Mezi deseti nejlepsımi rchari jsou z naseho oddılu jen Jan Hora k a Pael C erny. Jiz nıfrancie ala Varnsdorf Z Varnsdorfu odjızdıme nezyklou dobu o nedˇlnım poledni a mırıme nejkratsı cestou k nˇmecke da lnici. Za olantem se strıd a me e dou. Pocası nenı zcela optima lnı, ale sestimıstny plnˇ narany tranzit bez proble mu uha nı smˇr jihoza pad. Po unane noci s lehce promrzly ma nohama prijızdıme do Proence. Cestou potka a me kamion e skarpˇ, ke ktere mu na s to tahne jako magnet. Mˇli jsme sak stˇstı a dobre ho ridice. V Proence nas ıta nˇkolikacentimetroa rsta mokre ho snˇhu... Takto zacın a popisoat sou dobrodruz nou cestu do Francie Karel Hofman z HK Varnsdorf. Cely prıb ˇ h, cetnˇ fotografiı, yjde cernoe m CAO News. Mont Aiguille KOKTEJLU V jubilejnım cısle geograficke ho magazınu KOKTEJL ysel cla nek Hora nedostupnosti o ystupu lezc z CAO Dˇcın na fascinujıcı stoloou horu Mont Aiguille e francouzske m Vercors. Tenhle kopecek by jistˇ sta l za jestˇ jednu nastˇu. Mraky lezenı, idea lnı trasy pro horskou cyklistiku, na dherna krajina, nemnoho nastˇnık a milı domorodci s innou reou jsou snad dostatecny m d odemü O K ENKO HK VARNSDORF Z CHYSTANYCH AKCI HK VARNSDORF kš ten - c eren indiidua lnı akce, jarnı lezenı, umˇla stˇna (podrobnosti zatım nejsou k dispozici) V prubehu celšho roku zusta a moznost indiidua lnıch tršninku Boulder centru e sportonı hale. Praidelnš schuze se konajı kazdy poslednı pa tek mesıci restauraci Hranicnı buk od 20:00 hodin. Informace na tel.: , , nebo mobil Stanisla Feigl, predseda HK Varnsdorf V Y ROCI KVE TEN Milan Drasta 4.5. Pael Hobulak Kala JirıHouba Chara Mirosla Mistık Jan Sihnos Vsem oslaencum blahoprejeme a prejeme hodnš zdraı, spš chu a spokojenostič A alespon dodatecne: 5.4. oslaila sš narozeniny takš Drahoslaa Maku ka Rıhoa CAO News 13

14 C EKA NA S. KALENDAR AKCI CAO DE CIN Nenı dulezite yhrat ale zčcastnit se... CAO News H o r o le z e c k y c a s o p is s e e r o c e s k eh o r e g io n u Zabilku sraz horolezcu Labskem Řdolı. Jeden z nejstarsıch horolezecky ch sraz se uskutecnı tradicnˇ biaku pod Vojtˇchem. Kdo bude chybˇt na srazu, ten jako by nebyl.. Info Uher Sraz horolezcu Jetrichoicıch. Setka nı lezc opra da biaku Jetrichoicıch HK Varnsorf. Info Stˇpa n Bezmezna Mezna hudebnı festial Info Cha roa Sraz horolezcu Roklici Poslednı z trojice jarnıch sraz. Tento pora da Horolezecky oddıl z Ceske Lıpy na taboristi udolı Roklice. Info Cha ra, Bˇlina 7.6. Babylonsky triatlon. Info Ska loa, Vaishar HOCYBOJ Jubilejnı X. rocnık oblıbene ho horolezecko cyklisticke ho boje na trase Prıchoice Labska Stran. Pora da KUR sport Letnı Silestr - akce CAO, VI. rocnık. Oslaa nejdelsıho dne a nejkratsı noci. Stary skandina sky zyk. Rest. U Kosti Dolnım Zlebu, sraz hod. Info Cha ra Sedmistoky zaod na MTB pro narocne. Pora da HK Varnsdorf. Info Stˇpa n, Hofman Alpinsky poha r: ROCKING Tisa Verejny triatlon "HOMO-NI" X. rocnık, pora da : Racing Team Penco Dˇcın. 750 m plaa nı koupalistˇ, 22 km kolo ulicıch Dˇcına (Tyrsoka - Prıper- iadukt u mototechny) 5,5 km bˇh kolem za mku V prıst ım cısle - Jiz nı Francie ala Varnsdorf - Liscı ska ly II - Urcitˇ nebudou chybˇt noe cesty - Orasın komplet - nezapomeneme na praidelne rubriky - a samozrejmˇ mnoho dalsıhoü. Nezapomen! Prıs tıcıslo CAO News ycha zıjiz ! U POZORNE NI PRO CLENY CAO DE CIN POZOR!! PRIS T I ODDILOVA SCHUZKA JE PLANOVANA NA 4. C ERVNA 2003 OD HODIN V RESTAURACI U RIHU. NA POR ADU BUDE LEZENI, LEZENIA LEZENI. OSTATNE, JAKO VZDY.. TÁSIM SE NA SETKANIS VAMI! Sloo na zaš r.. Tak jsme si pora d narıkali na spatne pocası. Te se udˇlalo hezky a hned byly proble my nechce se sedˇt u PC a mydlit do kla esnice. Ta hne to en. Nakonec jsme to jakz takz zla dli, alespon doufa me. Prıspˇk se na m seslo opradu hodnˇ, uz te ma me z poloiny zaplnˇne cernoe cıslo. Vsem Va m moc dˇkujeme. Mnoho lezc zla kaly da dny sa tk k delsım cesta m. Mnozı z nich uz te majı dobrou formu, tak uidıme, s cım se kdo ra tı. Vsem Va m prejeme hodnˇ slunıcka, hodnˇ la sky a sta le suchou cestuü Za celou redakci CAO News Jirı Houba Chara Horám zdar! CAO News Horolezecky casopis seeroceske ho regionu Vyda a HO CAO Dˇcın Pouze pro nitrnı potrebu oddıl Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdin 365, Dˇcın XXXII, , Czech republic, se fredaktor Jirı Cha ra, tel.: , chara@tesmail.cz, weboe stra nky: CAO News online - Sazba: MicrosoftŘ Word 2000, Climbing Adenture - Outdoors CAO News 14