VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO

Transkript

1 VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO Eva TOŠOVSKÁ Discussion Paper No February 2006 P.O. Box 882, Politických vězňů 7, Praha 1, Czech Republic

2

3 VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO Eva Tošovská Národohospodářský ústav AV ČR Abstrakt: Na základě spolupráce mezi Ústavem geoniky, Ústavem pro soudobé dějiny, Etnologickým ústavem, Sociologickým ústavem a Národohospodářským ústavem Akademie věd ČR a Sdružením obcí Orlicka se realizuje projekt Regionální a environmentální politika ČR a EU a rozvojové zájmy Orlicka, která se soustředila v první fázi na mikroregion Králicko. Předložená studie představuje první etapu úvah a analýz na téma dopadu politiky životního prostředí ČR na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko. V úvodu je podána ekonomická charakteristika tohoto mikroregionu, který je v rámci Pardubického kraje charakterizován jako strukturálně postižený a hospodářsky slabý region. Dopad environmentální politiky a jejich nástrojů je založen na tzv. internalizaci externalit, tj. zakládá prvky databáze, umožňující analyzovat vývoj poplatků za znečištování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů.v další části jsou komentovány z hlediska kriterií udržitelného rozvoje projekty, připravované v tomto mikroregionu a šance ekologického zemědělství.v poslední kapitole je aplikován nový institut finančních náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na konkrétní tituly ochrany přírody a krajiny v mikroregionu Králicko. Klíčová slova: udržitelný rozvoj, poplatky za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů, environmentální dotace, ekologické zemědělství, finanční náhrady za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření. 2

4 Úvod Rozvojová strategie každého vyspělého státu a jeho mikroregionů se v současné době již nemůže orientovat pouze na hospodářský růst daného celku, ale cílem musí být kvalitativní stránka rozvoje daného území a především jeho udržitelnost. Cílem je komplexní přístup k řízení mikroregionu, který propojuje ekonomické, sociální, ekologické, kulturní a další aspekty, které ovlivňují životní úroveň místního obyvatelstva. Na tyto požadavky reaguje celosvětově přijatá koncepce udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj v pojetí Evropského parlamentu 1 znamená zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. K respektování principů udržitelného rozvoje se přihlásila zavázala i vláda České republiky v lednu Proto z této strategii vychází jak Program rozvoje Pardubického kraje, tak Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje a mnohé další pro obce s rozšířenou působností - relevantní dokumenty,. Koncepce udržitelného rozvoje má tři hlavní dimenze 2 : ekonomickou, environmentální a sociální. Uvedení této strategie do praxe předpokládá nalézt na základě konsensu zúčastněných zainteresovaných stran harmonii a rovnováhu mezi všemi těmito dimenzemi. Naplnění ekonomické dimenze v praktickém životě předpokládá udržitelný hospodářský rozvoj regionu doprovázený rostoucími příjmy jeho obyvatel. Do sociální dimenze patří vše co umožňuje rozvoj a kvalitnější život obyvatel, tj. jejich přístup ke vzdělání, 1 Viz Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000. Obdobná široce využívaná definice udržitelného rozvoje pochází již z r a je obsažena ve zprávě Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj /tzv. Brundtlandová komise/. 2 Tyto principy je třeba respektovat bez ohledu na to zda se obce s rozšířenou působností přihlásily k tzv. místní Agendě 21, která je dobrovolným nástrojem k uplatnění principů udržitelného rozvoje. Ta vychází z hlavního dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce Do místní Agendy 21 a dalších podobných iniciativ, jako je např. program zdravých měst aj., se zapojuje stále více místních úřadů v mnoha zemích. Např. ve Švédsku mají všechny místní správy vypracovanou strategii udržitelnosti, ve Velké Británii 90% těchto úřadů. 3

5 zdravotní péči, kvalitnímu bydlení, sociální uznání, přístup ke kultuře aj. Lze toho dosáhnout nejenom kvalitním fungováním obcí, veřejných institucí, občanské společnosti ale i posílením rodiny. Environmentální dimenze předpokládá respektovat reálně existující ekologické limity daného území, uchovat a rozvíjet kvalitativní parametry přírodního prostředí daného regionu a nezatěžovat přírodní prostředí znečištěním, odpady apod. více než unese jeho přirozená asimilační kapacita. Na základě úzké spolupráce mezi některými ústavy Akademie věd ČR a Sdružením obcí Orlicka se již několik let realizuje projekt, který se zaměřuje na hlubší analýzu ekonomické, sociální a environmentální dimenze rozvoje mikroregionu Králicko.Tento mikroregion, který je součástí Pardubického kraje, byl vybrán proto, že je na jedné straně hospodářsky slabým mikroregionem s výrazným nedostatkem pracovních příležitostí, na druhé straně se vyznačuje jedinečnou přírodou a krajinou, jejíž vybrané části spadají pod některou kategorii zvlášť chráněných území. Vzhledem k těmto a dalším charakteristikám /historie, osídlení aj./ se stal pro mnohé ústavy Akademie věd jakousi terénní laboratoří. Předložená studie představuje první etapu úvah a analýz na téma dopadu politiky životního prostředí na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko. Klade si následující cíle: - stručně charakterizovat mikroregion Králicko a jeho ekonomické aktivity, - nastínit jeden z možných způsobů vyjádření dopadu nástrojů politiky životního prostředí ČR na ekonomický rozvoj mikroregionu, založený na tzv. internalizaci externalit, - stručně komentovat projekty, zaměřené na ekonomický rozvoj mikroregionu a šance ekologického zemědělství, - aplikovat institut finančních náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na konkrétní tituly ochrany přírody a krajiny v mikroregionu Králicko. 1. Charakteristika mikroregionu Králicko Mikroregion Králicko je podle specifikace obsažené v Programu rozvoje Pardubického kraje tvořen obcemi Červená Voda, Dolní Morava, 4

6 Králíky, Lichkov, Mladkov a Těchonín. Město Králíky přitom patří mezi 15 obcí s rozšířenou působností v rámci Pardubického kraje. V roce 2004 měl tento mikroregion obyvatel, což představuje 97,7% jejich početního stavu z roku Je to druhý nejméně lidnatý mikroregion okresu Ústi nad Orlicí. V roce 2004 se na celkovém počtu jeho obyvatel podílely téměř 80 procenty pouze dvě obce /Králíky s obyvateli a Červená Voda s obyvateli/. Pozitivní charakteristikou však bezpochyby je, že má správní obvod Králíky ze všech správních obvodů Pardubického kraje nejnižší podíl obyvatel ve věku 65 let a více /11,8%/ a nejpříznivější index stáří, tj. počet osob ve věku 65 let a více na sto dětí ve věku 0 14 let. V roce 2004 činila katastrální výměra mikroregionu Králicko ha, hustota obyvatel 55,69 obyvatel na ha. Pro srovnání: ve stejném období činila hustota obyvatel v okresu Ústí nad Orlicí 109,67, v okresu Pardubice 179,96. 3 V rámci mikroregionu má největší hustotu obyvatel město Králíky /88,69/, následováno Červenou Vodou /67,44/ a Lichkovem /61,09/. Na celkové výměře správního obvodu Králíky se podílí ze 43% zemědělská půda, ze 44% lesní porosty. Na Králicku převažují lesy, louky a pastviny. Celý region patří mezi oblasti nejméně postižené antropogenní činností Ekonomická charakteristika Králicka Mikroregion Králicko je v rámci Pardubického kraje zařazen mezi regiony určené pro soustředěnou podporu. V souladu s kategorizací typů regionů určených pro podporu, ze které vychází politika regionálního rozvoje ČR 4, patří mezi strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony. Důvody této pozice Králicka v rámci Pardubického kraje 5 jsou ve zjednodušené podobě vyjádřeny osmi indikátory, které je možno pokládat za nejsouhrnnější ekonomicko-sociální charakteristiku tohoto mikroregionu. Výše každého indikátoru je vztažena k průměru za Pardubický kraj, který má hodnotu 1. 3 Ve všech letech je hustota počítána z výměry k Pramen: ČSÚ, Krajská representace Pardubice 4 V souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. 5 Podle Program rozvoje Pardubického kraje, Krajský úřad Pardubického kraje, únor

7 Indikátor míry nezaměstnanosti, vymezený jako poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel, vycházející z pětileté řady údajů okresního úřadu práce, má na Králicku hodnotu 1,35, Indikátor daňové výtěžnosti, vymezený jako poměr daňových příjmů v daném území ku počtu trvale bydlících obyvatel, činí na Králicku 0,79. Údaje pokrývají období let a jsou čerpány ze zdrojů Ministerstva financí a ČSÚ. Indikátor průměrné mzdy, vymezený jako poměr celkových mzdových prostředků ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel, činí na Králicku 0,98, Indikátor relativního počtu podnikatelů jako souhrnný ukazatel o atraktivitě podnikání v daném území, činí na Králicku 0,88, Indikátor hustoty obyvatelstva, který signalizuje atraktivitu daného území, a to v konfrontaci přírodních, ekonomických a sociálních faktorů, dosahuje na Králicku hodnoty 0,51, Indikátor přirozeného přírůstku obyvatelstva, který vypovídá o atraktivitě trvalého bydlení v daném území, a to v konfrontaci demografických /věkových/, ekonomických /životní úroveň a aspirace na její budoucí vývoj/ a sociálních /stabilita rodiny apod./ faktorů, má na Králicku minusové znaménko, Indikátor podílu zaměstnanosti v zemědělství, který souhrnně vypovídá o typu ekonomické struktury daného území, je nad průměrem Pardubického kraje a dosahuje hodnoty 1,04, Indikátor podílu zaměstnanosti v průmyslu, který souhrnně vypovídá o typu ekonomické struktury daného území, činí 1,08 Jde o relativní ukazatele /s výjimkou ukazatele přirozeného přírůstku obyvatelstva, kde je uvažován jen kladný, nulový nebo záporný výsledek/. Indikátory byly vypočteny jako podíl průměru časové řady ukazatele za mikroregion a průměru časové řady za kraj. Byly použity pětileté průměry /ve většině případů jde o období /, s některými praktickými i logickými výjimkami Pomineme-li demografické indikátory, potvrzují hodnoty výše uvedených indikátorů vysokou míru nezaměstnanosti na Králicku, nízkou atraktivitu tohoto regionu pro podnikání, nižší průměrné mzdy i nižší daňové 6

8 příjmy v přepočtu na hlavu trvale bydlícího obyvatele. K poslednímu ukazateli je však třeba dodat, že výše daňových příjmů obcí je ovlivňována celostátními předpisy, které v případě menších obcí vedou ke zkreslení tohoto ukazatele ve směru jeho snížení Struktura zaměstnanosti v mikroregionu Králicko Jestliže v roce 1991 měl mikroregion Králicko ekonomicky aktivních obyvatel, poklesl za deset let, tj. k roku 2001, tento počet na 91% /tj obyvatel/ a na této výši se udržel až do konce r Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu je 44%, tj , žen. Vývoj odvětvové struktury zaměstnanosti na Králicku mezi lety je charakterizován několika tendencemi: Předně dosti výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství, lesnictví a rybolovu /ze 17,3 % v r na 7,1% v r. 2001/. K mnohem méně výraznému poklesu došlo v průmyslu / ze 48,0% na 39,6%/. Na druhé straně se výrazně zvýšil podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve službách /z 29,6 na 44,6%/ a ve stavebnictví /ze 5,1 na 8,8%/. Podle nejnovějších údajů je struktura odvětvové ekonomické činnosti ekonomicky aktivních obyvatel Králicka následující /v procentech/: - pracovníci zpracovatelského průmyslu 37,1% /z nich je nejvíce zaměstnáno v textilním průmyslu, při výrobě elektrických a optických přístrojů a v dřevařském a korkařském průmyslu./, - pracovníci ve stavebnictví 8,4% - pracovníci činní v obchodě a při opravách automobilů a spotřebního zboží 8% - pracovníci veřejné správy 7,3% - pracovníci v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství 6,8% - pracovníci ve školství 6,0% - pracovníci v pohostinství a ubytování 5% - pracovníci v dopravě, skladování, na poště a v telekomunikačních službách 5,9% - pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci zabývající se veterinárními a sociálními aktivitami 4,3% 76 % ekonomicky aktivního obyvatelstva má statut zaměstnanců v pracovním a služebním poměru. Z hlediska budoucího rozvoje mikroregionu Králicko je velmi pozitivní fakt, že téměř 31% jeho ekonomicky aktivního obyvatelstva je ve věku let, 25% ve věku let a stejné procento 7

9 ve věku let. Lze tudíž konstatovat, že mikroregion Králicko disponuje relativně vysokým, resp. mladým pracovním potenciálem. Velké reservy jsou ve vzdělanostní struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva Králicka: 47% je vyučených nebo má střední odborné vzdělání bez maturity, 28% má úplné střední vzdělání s maturitou, 18,5% má pouze základní vzdělání, včetně neukončeného. Pouze 5,4% ekonomicky aktivních obyvatel na Králickou má vysokoškolské vzdělání. Vzhledem k příznivé věkové struktuře ekonomicky aktivních na Králicku je v této oblasti velký potenciál pro možné zlepšení. Budeme-li analyzovat ekonomicky aktivní obyvatelstvo Králicka podle zaměstnání, převažují /27,5%/ řemeslníci, kvalifikovaní výrobci /kovodělníci, strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů/, zpracovatelé a opraváři. Na druhé místě /16,4%/ jsou techničtí, zdravotničtí, zemědělští a pedagogičtí pracovníci. Třetí a čtvrté místo zaujímají stejným podílem /12,8%/ provozní pracovníci ve službách a obchodě a pracovníci při obsluze strojů a zařízení. Ze současných oficielních statistik vyplývá, že ke konci roku 2004 bylo ve správním obvodu Králíků registrováno ekonomických subjektů, z toho byl největší podíl činný v obchodě a při opravách automobilů a výrobků pro domácnost /26% /, následovalo zemědělství, myslivost a lesní hospodářství /přes 15%/, stavebnictví /13,4%/ a průmysl /10,7%/. V oblasti ubytování a stravování bylo činných pouze 7,5% ekonomických subjektů. Ekonomické subjekty zaregistrované na Králicku měly v 70% případů právní formu fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku, v 11-ti procentech samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku. V mikroregionu není zaregistrován žádný státní podnik, čtyři ekonomické subjekty mají formu akciové společnosti, tři subjekty formu veřejné obchodní společnosti, navíc zde funguje jedno družstvo. O tom, že se na Králickou nepodařilo vytvořit středí stav svědčí to, že 60% ekonomických subjektů nemá žádné zaměstnance, více než 7% ekonomických subjektů má pouze 1 5 zaměstnanců. Skutečností však zůstává, že mnoho ekonomických subjektů počet zaměstnanců neuvedlo. Od konce r do konce r přibylo 49 ekonomických subjektů. 8

10 Kvalitu života místních obyvatel značně ovlivňuje jak často a do jaké vzdálenosti musí dojíždět za prací. Z dostupných údajů vyplývá, že ze správního obvodu Králíky vyjíždí za prací téměř 1600 zaměstnanců, tj. 39% jejich celkového počtu. Cca 65% těchto zaměstnanců vyjíždí přitom denně.asi polovina zaměstnanců denně vyjíždějících za prací stráví na cestě méně než 29 minut, 37% zaměstnanců minut a 11% zaměstnanců hodinu a více. Do škol vyjíždí z Králicka téměř 44% z celkového počtu žáků, studentů a učňů /830/. Jestliže bylo výše uvedeno, že z celého správního obvodu Králíky vyjíždí za prací 39% zaměstnanců, je evidentní, že se toto procento v jednotlivých obcích značně liší. Vysoce nad průměrem pro celý mikroregion je především Lichkov /69,2%/, Mladkov /67,6/ a Dolní Morava /59,3%/. Naopak z Králíků vyjíždí za prací jen 31,9% pracujících a z Červené Vody 38,4. Podobně pokud jde o žáky, studenty a učně, vyjíždí jich z Dolní Moravy celých 100%, z Mladkova 87%, Lichkova 85,1% a z Červené Vody 46,1%. Z Králíků vyjíždí do škol a učilišť pouze 27,1% studentů a učňů. Je to spojeno se skutečností, že ve městě Králíky je gymnázium /nejbližší soukromé gymnásium se nachází v Letohradě/, Střední odborné učiliště zemědělské a Střední odborné učiliště opravárenské. 6 Registrovaná míra nezaměstnanosti 7 na Králickou činila ke konci roku ,2%,. I když míra nezaměstnanosti mírně kolísá /v r.2002 činila 12,13%, v r ,52%/, je vysoce nad průměrem nezaměstnanosti Pardubického kraje /r ,54%, r ,55%, r ,45%/. V roce 2004 bylo na Králicku registrováno 607 uchazečů o zaměstnání, z toho 54,5% žen, 6,3% absolventů škol a 12,7% občanů se změněnou pracovní schopností. Více než čtvrtina uchazečů o zaměstnání je starší 50 let. Skoro 37% uchazečů je evidováno jako nezaměstnaní více než jeden rok, což je negativní jak z psychologického hlediska, tak z hlediska ztráty pracovních návyků a kvalifikace. Jestliže na konci roku 2003 připadalo na Králicku na 1 volné místo 14,5 uchazečů, ke stejnému období roku 2004 to bylo již 18,4 uchazečů /přitom průměr za Pardubický kraj je 12.0 uchazečů/. 6 viz 7 Registrovanou mírou nezaměstnanosti rozumíme podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních. 9

11 Výše uvedená struktura ekonomických činností v mikroregionu Králicko napovídá, že míra znečištění životního prostředí průmyslovou činností zde bude relativně velmi nízká. Na druhé straně je možno ve zvýšené míře očekávat citelnější dopad veškerých povinností a omezení spojených s ochranou přírody a krajiny na zemědělské a lesní hospodaření. 2. Dopad nástrojů politiky životního prostředí na ekonomický rozvoj Králicka. Podrobnější a komplexnější ekonomická analýza dopadu politiky životního prostředí České republiky a především jejich nástrojů na ekonomický rozvoj jakéhokoliv mikroregionu je metodologicky velmi náročný úkol. V dané kapitole je nastíněn jeden z možných dílčích přístupů k analýze tohoto typu, který je založen na internalizaci externalit. Tento přístup je presentován přesto, že datová základna nutná pro jeho vyjádření není úplná a neumožnila sledovat pomocí delších časových řad vývojové trendy Teoretický vstup: Znečištění životního prostředí je v ekonomické teorii označováno jako negativní externalita. Ta vzniká v případě, že ekonomický subjekt /znečišťovatel/ omezuje doprovodnými efekty své průmyslové, zemědělské či jiné činnosti /znečištěním/ jiný subjekt a vzniklou škodu či zvýšené náklady mu nekompenzuje. Z ekonomického pohledu nenese znečišťující subjekt všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné. 8 To vede v teoretické rovině k neefektivnosti, protože výrobci vyrábějí větší množství statků, než by vyráběli v případě, že by nesli veškeré náklady. Ekonomické řešení ochrany životního prostředí usiluje o to, aby znečišťovatel v maximálně možné míře přihlížel při svém rozhodování k dopadům svých aktivit na životní prostředí, resp. včlenil negativní externality do svých výrobních nákladů. Tento proces začlenění znečištění do výrobních nákladů původce znečištění, kdy se externí /vnější/ náklady přemění na náklady interní /vnitřní/ se označuje jako internalizace externalit. 8 Např. znečišťující látky vypouštěné z uhelné elektrárny poškozují blízké lesy: citlivé dřeviny odumírají, mění se věkové složení lesa, je ohrožena produkce semen atd. Vlastníkům lesa v důsledku 10

12 K částečné internalizaci externalit dochází přímo či zprostředkovaně několika různými způsoby: - první způsob internalizace externalit má podobu zákonně stanovené povinnosti ekonomických subjektů, využívajících některou z funkcí přírodního prostředí, platit poplatky, odvody či jiné ekonomické nástroje politiky životního prostředí. Nejčastějším případem je využívání přírodního prostředí v jeho funkci média absorbujícího odpady výrobní nebo spotřební činnosti a s tím spojené placení poplatků /poplatky za znečišťování ovzduší, poplatky za znečištění vypouštění odpadních vod, poplatky za ukládání odpadů na skládky aj./. - pokud politika životního prostředí České republiky stanoví v měřitelné kvantitativní nebo kvalitativní podobě míru povoleného chování znečišťovatele /např. emisní limity podle zákona o ovzduší, ukazatele přípustného stupně znečištění vod, standardy, normy aj./ probíhá internalizace externalit nepřímo prostřednictvím nákladů, které musí znečišťovatel vynaložit ke splnění těchto limitů nebo norem, - podobně je tomu v případě, že jsou pro určitý výrobní proces předepsány konkrétní provozní požadavky, týkající se např. parametrů technologií, kvality používaných surovin či způsobu nakládání s odpadními látkami, - pokud jsou v dané oblasti životního prostředí jasně definována vlastnická práva, může mít internalizace externalit podobu kompenzace škod mezi původcem znečištění a poškozeným. Strany spolu vyjednávají o výši odškodnění až dojdou k efektivnímu řešení. Určitou překážkou pro vedení soukromých vyjednávání o kompenzaci škod mohou být vysoké transakční náklad. Z tohoto zjednodušeného teoretického výkladu ekonomických přístupů k ochraně životního prostředí vyplývá první možný směr analýzy dopadu politiky životního prostředí, resp. jejich nástrojů, na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko: znečištění podstatně rostou náklady na hospodaření. Emisí škodlivin přenesla elektrárna část svých nákladů na vlastníky lesa. 11

13 Je jím sledování vývoje objemu poplatků za znečišťování životního prostředí /tudíž míry internalizace externalit/ v daném mikroregionu v delší časové řadě. Tuto analýzu je možno pojmout dvojím způsobem: - sledovat vývoj environmentálně motivovaných poplatků souhrnně za celý mikroregion /tj. pracovat s úhrnem poplatků/, event. s rozlišením jaký objem poplatků zůstává obci a jaký je odváděn do Státního fondu životního prostředí, - vybrat si pro analýzu relativně větší firmu a sledovat podíl těchto poplatků na celkových nákladech firmy nebo na jejím zisku. I když jde pouze o jeden ze způsobů internalizace externalit, je to způsob nejvíce relevantní. Pozornost bude zaměřena jak na poplatky spojené se znečišťováním životního prostředí, tak na platby spojené s využíváním přírodních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší Tyto poplatky platí provozovatelé zvlášť velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů. V mikroregionu Králicko nejsou v současné době žádné zvlášť velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, pouze zdroje malé a střední. Ve všech případech jde o spalovací zdroje. ====================================================== Malé zdroje znečišťování ovzduší Výkon zdroje v kw Králíky Yes technik 199 Králíky pekárna Falta 163 Králíky samoobsluha a prodejna 107 Králíky VČP 26 Králíky Hasičský záchranný sbor 95 Králíky VAK, a.s. 24 Králíky Správa a údržba silnic 45 Králíky Česká pošta 47 Králíky - Městský úřad 146 Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky Česká spořitelna 34 Králíky konzum 76 Králíky Komerční banka 36 Králíky bytový dům č Králíky Policie ČR 45 Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č

14 Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Králíky bytový dům č Červený Potok České dráhy 32 Dolní Lipka - České dráhy 50 Dolní Lipka SOUO 1036 Dolní Hedeč Poutní dům 168 Heřmanice hotel 125 Prostřední lipka ZEOS 40 Střední zdroje znečišťování ovzduší Králíky Agrostav 690 Králíky základní škola č Králíky Klub na Střelnici 466 Králíky INCOT č Králíky Novalamp, ubytovna č Králíky Wood Product 307 Králíky - pekárny Falta 750 Králíky Adlerberg 200 Králíky VÚ Hůrka 384 Králíky školní jídelna č Králíky výchovný ústav č Červená Voda Aeskulap č Červená Voda bytový dům č Červená Voda bytový dům č Červená Voda Domov důchodců č Červen Voda mateřská školka 240 Červená Voda Kartáčovny 420 Červená Voda Pila Kašpar 630 Červená Voda Roltechnik 3300 Moravský Karlov STANO Bohuslav Kalousek 2320 Dolní Morava hotel Sněžník 290 Dolní Hedeč Klášter č Mladkov VÚ Adam 372 Údaje z Městského úřadu Králíky O výši poplatku provozovatelů středních stacionárních zdrojů rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tyto poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. O výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá obecní úřad. K tomu je však třeba doplnit, že spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kw nejsou předmětem poplatku za znečišťování ovzduší. Z výše uvedené evidence malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší je pod hranicí tohoto tepelného výkonů 12 spalovacích zdrojů.výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí. 13

15 Poplatky za znečišťování ovzduší Poplatky za znečišťování ovzduší na Králicku /v Kč/ Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky Z výše uvedených údajů byla jen velmi malá část poplatků, spojená s poplatky z malých zdrojů znečišťování, rozpočtovým příjmem obce. Veškeré ostatní poplatky jsou spojeny se středními zdroji znečišťování a provozovatele je uhrazují prostřednictvím Finančního úřadu Ústí nad Orlicí do Státního fondu životního prostředí. Agenda poplatků za znečišťování životního prostředí pro Králicko byla od převedena z Finančního úřadu Ústí nad Orlicí na Celní úřad Ústí nad Orlicí Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod. Tyto poplatky platí právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových. Poplatek se platí za jednotlivé zdroje znečišťování. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok m3. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Hlavními zdroji, ze kterých jsou na Králicku vypouštěny odpadní vody do vod povrchových jsou: - Čistírna odpadních vod /ČOV/ Králíky, jejímž vlastníkem je město Králíky, provozovatelem Služby města Králíky, poplatky za vypouštění odpadních vod za rok Kč, za rok Kč, - ČOV Intercolor, jejím vlastníkem je obec Červená Voda, provozovatelem Intercolor, a.s., Červená Voda Bílá Voda, poplatky za vypouštění odpadních vod za rok Kč. 14

16 2.4. Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí Oprávněný subjekt, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků. Pokud odebírá povrchovou vodu z významných vodních toků je povinován též platbou k úhradě správy povodí a to podle účelu užití povrchové vody a podle jejího skutečně odebraného množství.. V námi analyzovaném regionu je registrován jeden odběratel vody z vodních toků a to firma INTERCOLOR a.s., Červená Voda - Bílá Voda, která přispěla k úhradě správy vodních toků v r částkou Kč Poplatky za odebrané množství podzemní vody Odběratel, který má povolení k odběru podzemní vody je povinen platit poplatek za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Vybírání poplatku je v kompetenci finančních úřadů místně příslušných podle sídla odběratelů podzemní vody. Výše poplatku je dána výměrem České inspekce životního prostředí. Podle dostupných informací platí v mikroregionu Králicko tyto poplatky následující subjekty: - firma Novalamp, s.r.o.,v roce 2005 ve výši Kč, - obec Lichkov, v roce 2004 ve výši Kč, - firma INCO, s.r.o. Králíky, obec Dolní Morava v roce Kč v roce Kč v roce Kč v roce Kč v roce Kč. Údaje podle Ing.D. Gonzálezové, Městský úřad Králíky 2.6. Poplatky za ukládání odpadů na skládky. Pokud jde o produkci odpadu /z energetiky, průmyslu, zemědělství/ bylo v evidenci mikroregionu Králíky v roce tun odpadu. Do této evidence však spadají pouze subjekty, které vyprodukují ročně více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo 50 tun ostatních odpadů. Většina malých producentů odpadů není proto podchycena. Odpady, které produkuje převážná 15

17 část zemědělsky podnikajících subjektů, nejsou rovněž součástí evidence, protože hnůj není pokládán za odpad, ale hnojivo. Množství komunálního odpadu na osobu a rok činilo např. ve městě Králíky 0,18 tun. Na základě zákona č. 188/2004 Sb. o odpadech, je původce odpadu povinen platit za ukládání odpadů na skládky poplatek.tento poplatek se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu na skládky a je příjmem obce, na jejímž území skládka leží. Provozovatel skládky původci odpadu potvrdí vybrání poplatku. Riziková složka se týká nebezpečného odpadu a její výnosy jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Souhrnnější údaje o objemu poplatků za ukládání odpadů na skládky za všechny ekonomické subjekty v mikroregionu Králicko nemáme k dispozici. V obecné rovině platí, že kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. Na území obce s rozšířenou působností Králíky není však v současné době žádná skládka ani jiné zařízení na zpracování odpadu. Pro zpřesnění analýzy v této oblasti bude proto v další fázi nutné získat údaje buď od provozovatelů skládek v jiných regionech, kam firmy z Králicka odpad vozí anebo přímo u těchto firem. Pokud jde o výši poplatků za ukládání odpadů na skládky byly by relevantní především údaje, které platí větší ekonomické subjekty /Novalamp, a.s.králíky, Intercolor, a.s. Červená Voda, Kartáčovny, s.r.o. Červená Voda aj./ provozovatelům skládek. Přitom jde o subjekty, které produkují i odpad, kategorizovaný jako nebezpečný, např. zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, baterie a akumulátory, vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky aj./ Oslovená firma Novalamp a.s. na poskytnutí údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky nereagovala. Komunální odpad z mikroregionu Králicko se vozí na přibližně 40 km vzdálené skládky firmy Sita Moravia a.s. v Rapotíně u Šumperku nebo firmy Ekola s.r.o. v Českých Libchavách u Ústí nad Orlicí, které mají kapacitu na příštích 20 let. Skládka komunálních odpadů v Dolních Boříkovicích byla v 90-tých letech uzavřena a rekultivována za pomoci dotací ze Státního fondu životního prostředí. Biologicky rozložitelný odpad je předáván rovněž výše uvedeným dvěma firmám anebo kompostárně v Lanškrouně. Vzhledem k charakteru zástavby v mikroregionu Králicko si většina obyvatel zpracovává 16

18 bioodpad sama kompostováním na vlastních pozemcích a jeho celková produkce za mikroregion není tudíž vysoká. Pro ilustraci uvádíme údaje o množství skládkovaných odpadů za město Králíky v letech : Množství skládkovaného odpadu za město Králíky Rok Skládkovné v Kč/tunu Množství v t Celkem Kč Skládkovné za tunu odpadů jde včetně poplatku obci, na jejímž území skládka leží. Údaje podle P. Brandejse, Městský úřad Králíky V námi sledovaném kontextu jsou relevantní celkové náklady spojené s provozem celého systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů, které jsou evidovány na výdajové stránce rozpočtu města. Při odhadu těchto nákladů za celý mikroregion Králicko, vyjdeme z disponibilních údajů za město Králíky. Rok Skládkovné Doprava Tříděný odpad Celkem Údaje podle P. Brandejse, Městský úřad Králíky Jestliže celkové platby spojené s celým systémem hospodaření s komunálním odpadem za město Králíky, které má spolu s integrovanými obcemi cca 4800 obyvatel, činily např. v r cca 2,7 mil. Kč, pak údaje za celý mikroregion s necelými obyvatel, by byly přibližně dvojnásobné, tj. cca 5,4 mil. Kč. Obec může vybírat poplatek za likvidaci komunálního odpadu vznikajícího na jejím území. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem odpadu je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků bytových jednotek, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec. V případě města Králíky jde o nejvýznamnější poplatek, který je na straně rozpočtových příjmů. 17

19 Poplatek za likvidaci komunálního odpadu v Králíkách /v tis.kč/ OBDOBÍ ROK Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 2 370, , , ,77 0,00 POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽP CELKEM 2 371, , , ,30 10,03 Odvody za odnětí půdy ze zem.půd.fondu 2.7. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Tento poplatek má chránit zemědělskou půdu, přispívat k jejímu šetrnému využívání a k minimalizaci jejího záboru. Plošná ochrana půdy je přitom zajišťována diferencovaně v závislosti na produkční schopnosti půd, vyjádřené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami. Zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná může být odňata trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu nebo dočasně. O výši odvodů za odnětí půdy rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Část odvodů /40%/ je příjmem obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek /60%/ je příjmem Státního fondu životního prostředí. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Při výpočtu odvodu se přihlíží též k faktorům životního prostředí, které budou odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněny.naopak sazba odvodu může být snížena je-li půda poškozena emisemi znečišťujících látek z průmyslových zdrojů, vodní nebo větrnou erozí a dalšími vlivy. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na Králicku /v Kč/ Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky 2.8. Odvody za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Trvalým nebo dočasným odnětím pozemků funkcí lesa se rozumí jejich využití pro jiné účely než je lesní hospodářství. Výši poplatku stanoví 18

20 orgán státní správy lesů v rozhodnutí. Z poplatku připadá 40% obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí pozemků plnění funkce lesa a ta jej musí využít pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. 60% poplatků plyne do Státnímu fondu životního prostředí. Při výpočtu poplatku se bere v úvahu jak produkce dřeva a jeho průměrná cena, tak faktor ekologické váhy lesa. Odvody za odnětí pozemků funkcím lesa Odvody za odnětí pozemků plnění funkce lesa na Králicku /v Kč/ Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky 2.9. Úhrada z dobývacího prostoru a úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů Ochrana a využití nerostného bohatství v České republice je spojeno s dvěma typy plateb. Úhradu z dobývacího prostoru, která je závislá na ploše dobývacího prostoru, platí organizace zabývající se hornickou činností. Příjemcem úhrady je obec, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů, která je závislá na tržní ceně nerostu, platí organizace zabývající se hornickou činností. Přitom 25% platby jde do státního rozpočtu, 75% platby je příjmem obce, kde je lokalizován dobývací prostor. Správní obvod Králicko není téměř zasažen negativními dopady těžební činnosti. Za perspektivní je možno považovat ložisko vysokoprocentního vápence Velká Morava. Tato surovina je však těžena v malých objemech a je využívána pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Podstatné rozšíření těžby se nepředpokládá. Podle údajů Městského úřadu Králíky nebyla proto žádná z těchto úhrad v minulých letech placena. 19

21 2.10. Závěrem: Hlavním cílem této kapitoly byla snaha souhrnněji vyjádřit objem plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů v mikroregionu Králicko podle následujícího schématu: PŘEHLED HLAVNÍCH PLATEB ZA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR OBLAST PLATBA PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ* VODA ODPADY OBALY OVZDUŠÍ HORNINY PŮDA Platba za odebrané množství podzemní vody Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí Poplatky za uložení odpadů Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů / za komunální odpad Registrační a evidenční poplatek dle zákona o obalech Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé středních stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé malých stacionárních zdrojů Poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují (freony) Úhrada z dobývacího prostoru Úhrada z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu za trvalé a dočasné odnětí Poplatek za odnětí dle lesního zákona trvalé a dočasné * Hlavní právní předpis, který upravuje danou platbu ** SFŽP Státní fond životního prostředí ČR Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č. 20/2004 Sb., o vodách Zákon č.188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č.289/1995 Sb., o lesích Tento cíl se podařilo naplnit pouze částečně. Díky vstřícné spolupráci pracovníků Městského úřadu Králíky se podařilo zjistit údaje, které podle příslušných zákonů evidují obce s rozšířenou působností. Některé další údaje je však nezbytné zjistit přímo u znečišťovatelů tj. ekonomických subjektů, lokalizovaných v analyzovaném mikroregionu. Z tohoto důvodu nepokládáme první souhrnný odhad plateb pro rok 2005 /téměř 6 mil. Kč/ za zcela korektní, 20

22 protože chybějící údaje mohou odhad míry internalizace externalit značně zkreslit. Navíc není k dispozici delší časová řada vývoje plateb za znečišťování životního prostředí a plateb za využívání přírodních zdrojů v daném mikroregionu, která by umožnila hodnotit vývojové tendence a porovnat získané výsledky se situací v jiných mikroregionech. Danou kapitolu je ve výše uvedeném kontextu možno považovat pouze za nastartování analýzy tohoto typu, která otevírá velký prostor pro další výzkum a zpřesňování údajů. Dalším možným rozšířením výzkumu v oblasti internalizace externalit v mikroregionu by byla podrobnější mikroekonomická analýza plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů u dvou vytypovaných největších znečišťovatelů a určení podílu těchto plateb na celkových nákladech firmy, event. na jejím zisku. Předmětem analýzy by byly i náklady na ochranu životního prostředí, vydávané danou firmou. Pro realizaci analýzy tohoto typu se jako nejvhodnější jeví firma Novalamp, s.r.o., lokalizovaná ve městě Králíky, která je tradičním výrobcem světelných zdrojů v České republice 9. Její současný sortiment zahrnuje normální a dekorační žárovky, lineární a kompaktní zářivky, vysokotlaké rtuťové a sodíkové výbojky a speciální žárovky pro dopravní prostředky. Firma dodává tyto výrobky jak pro domácí tak pro zahraniční trhy Druhou firmou by mohla býti firma Intercolor, a.s. v Červené Vodě, popř. Kartáčovny, s.r.o. v Červené Vodě. Předpokladem k provedení takové analýzy je ochota daných firem poskytnout relevantní údaje. 3. Příjmy obcí z poplatků za znečišťování životního prostředí Při splnění zákonných podmínek se stává určitá část plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů součástí příjmové stránky rozpočtu obcí. Je to však relativně malá část. Obecné schématické rozdělení výnosů z plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů přináší následující tabulka: 9 Navazuje na činnost svého předchůdce, kterým byla firma Teslamp Holešovice a.s. 21

23 OBLAST PLATBA PŘÍJEMCE Platba za odebrané množství podzemní vody 50 % SFŽP ** 50 % rozpočet kraje Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod SFŽP VODA povrchových Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Obec Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí správce vodního toku Poplatky za uložení odpadů základní složka - obec riziková složka - SFŽP Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a SFŽP ODPADY odstranění vybraných autovraků Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, Obec přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů / za komunální odpad OBALY Registrační a evidenční poplatek dle zákona o SFŽP obalech Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé SFŽP zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé SFŽP OVZDUŠÍ středních stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší provozovatelé Obec malých stacionárních zdrojů Poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a SFŽP výrobků, které je obsahují (freony) Úhrada z dobývacího prostoru Obec HORNINY Úhrada z vydobytých nerostů na výhradních 25 % - státní rozpočet ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě 75 % - obec a zušlechtění Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního 40 % - obec PŮDA fondu za trvalé a dočasné odnětí 60 % - SFŽP Poplatek za odnětí dle lesního zákona trvalé a 40 % - obec dočasné 60 % - SFŽP ** SFŽP Státní fond životního prostředí ČR Podíl poplatků za znečišťování životního prostředí na příjmech města Králíky bude dokumentován pomocí finanční stránky plánu na ochranu životního prostředí tohoto města. Uvádíme jak výdajovou, tak příjmovou stránku tohoto plánu v členění podle položek rozpočtové skladby. Výdaje a jejich struktura v roce /v tis. Kč/ OBDOBÍ ROK Údržba městských pozemků a lesů 49,99 28,31 0,00 8,05 0,00 Odchyt toulavých zvířat 39,47 22,28 19,00 25,52 31,38 Činnost odborného lesního hospodáře 77,42 88,13 60,65 0,00 0,00 Celospolečenská funkce lesů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Úhrada nákladů na zpracování lesních osnov 32,75 0,00 0,00 0,00 0,00 Výsadba dřevin 30,05 43,05 16,50 0,00 0,00 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSP. CELKEM 229,68 181,77 96,25 33,57 31,38 22

24 OBDOBÍ ROK Ostatní nakládání s odpady svoz a likvidace TDO 2 562, , , ,70 0,00 Skládka inertního materiálu 0,00 306,60 0,00 0,00 0,00 Rekultivace uzavřené skládky TDO 0,00 286, ,57 0,00 141,33 Plán odpadového hospodářství města 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zpevněná plocha pro dočasné ukládání bio odpadů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Péče o veřejnou zeleň 121,87 100,92 105,06 173,62 603,70 Péče o veřejnou zeleň - péče o regionální biokoridor 1 338,14 886,73 0,00 0,00 0,00 Péče o veřejnou zeleň - SMK, s.r.o. 596,92 322,16 0,00 0,00 0,00 Proti radonová opatření 0,00 0,00 0,00 0,00 3,00 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CELKEM 4 619, , , ,32 748,03 Příjmy včetně dotací v roce /v tis Kč/ OBDOBÍ ROK Poplatky za vypouštění odpadních vod 0,00 0,00 11,40 0,00 0,00 Poplatek za znečišťování ovzduší 1,00 0,00 2,80 16,30 9,35 Odvody za odnětí zemědělské půdy 0,00 0,80 0,00 0,23 0,68 Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa 0,00 13,81 0,00 0,00 0,00 Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 2 370, , , ,77 0,00 POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽP CELKEM 2 371, , , ,30 10,03 OBDOBÍ ROK Správní poplatky - životní prostředí 42,10 1,20 0,00 0,00 0,00 Správní poplatky - rybářské a lovecké lístky 18,66 8,07 6,48 6,90 7,74 SPRÁVNÍ POPLATKY CELKEM 60,76 9,27 6,48 6,90 7,74 OBDOBÍ ROK Dotace na biokoridor 1 263,83 886,73 0,00 0,00 0,00 Dotace na výsadbu melioračních dřevin 42,20 41,05 11,00 0,00 0,00 Dotace na zpracování lesních osnov 39,98 0,00 0,00 0,00 0,00 Dotace na činnost lesního hospodáře 103,75 88,13 60,66 0,00 0,00 Dotace na vyhledávání radonu 0,00 0,00 0,00 0,00 3,00 Dotace na rekultivaci uzavřené skládky TDO 235,22 286, ,42 0,00 0,00 PŘIJATÉ DOTACE CELKEM 1 684, , ,08 0,00 0,00 OBDOBÍ ROK Daňové příjmy celkem Města Králíky , , , , ,30 PŘÍJMY MĚSTA KRÁLÍKY CELKEM , , , , ,10 Údaje podle M.Pecháčkové, finanční odbor Městského úřadu Králíky 23

25 Z výše uvedených údajů vyplývá, že se poplatky za znečišťování životního prostředí spolu se správními poplatky podílely mezi rokem na daňových příjmech města Králíky průměrně 6,1%, na celkových příjmech města v průměru 2%. Přitom tyto poplatky jsou tvořeny více než 98% poplatky za likvidaci komunálního odpadu. I tento malý podíl poplatků za znečišťování životního prostředí na příjmech města vypovídá o velmi nízkém stupni znečištění v tomto městě. 4. Dotace na ochranu životního prostředí - město Králíky Až dosud byly předmětem pozornosti nástroje negativní stimulace, /především poplatky za vypouštěné znečištění a jiné/, které se vztahují na již vzniklé poškození životního prostředí. Politika životního prostředí ČR však na druhé straně využívá i nástroje pozitivní stimulace /preventivní/, které mohou usměrňovat činnosti ekonomických subjektů tak, aby k poškození vůbec nedocházelo. Do této skupiny patří především dotace a subvence, daňové úlevy aj. Dotace na realizaci významných akcí na ochranu životního prostředí mohou pramenit jak ze státního rozpočtu /resp. rozpočtu ministerstev/, tak především ze Státního fondu životního prostředí účelového fondu relativně nezávislého na státním rozpočtu.. Krátký přehled dotací 10 na ochranu životního prostředí v městě Králíky: V letech investovalo město Králíky Kč do Výstavby a rekonstrukce kanalizace a výstavby čistírny odpadních vod. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši Kč a bezúročnou půjčku ve výši Kč od Státního fondu životního prostředí ČR /dále SFŽP/, V letech město investovalo Kč do Rekonstrukce městské zeleně-obnovy památného stromořadí na Hoře Matky Boží v Králíkách. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši Kč od SFŽP ČR, V letech investovalo město Kč do Rekultivace uzavřené skládky TDO, Dolní Boříkovice u Králík. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši Kč a úročenou půjčku ve výši Kč od SFŽP ČR, 10 podle dopisu M.Pecháčkové, vedoucí finančního odboru Městského úřadu Králíky čj. 2006/FO/Mpe ze dne

26 V roce 2004 obdrželo město dotaci z Ministerstva životního prostředí ve výši Kč na Založení biotopu lesního charakteru, k.ú. Králíky z Programu péče o krajinu SO 1 Založení regionálního biokoridoru. V roce 2005 obdrželo město na stejný účel dotaci ve výši Kč. Město Králíky dostává ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství - dotace na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) a dotace na činnost odborného lesního hospodáře (OLH) v případech, kdy jeho činnost hradí stát, podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. V roce 2004 to bylo na MZD Kč a na OLH Kč. Podíl environmentálních dotací na příjmech města Králíky OBDOBÍ ROK Dotace na biokoridor 1 263,83 886,73 0,00 0,00 0,00 Dotace na výsadbu melioračních dřevin 42,20 41,05 11,00 0,00 0,00 Dotace na zpracování lesních osnov 39,98 0,00 0,00 0,00 0,00 Dotace na činnost lesního hospodáře 103,75 88,13 60,66 0,00 0,00 Dotace na vyhledávání radonu 0,00 0,00 0,00 0,00 3,00 Dotace na rekultivaci uzavřené skládky TDO 235,22 286, ,42 0,00 0,00 PŘIJATÉ DOTACE CELKEM 1 684, , ,08 0,00 0,00 OBDOBÍ ROK Daňové příjmy celkem Města Králíky , , , , ,30 PŘÍJMY MĚSTA KRÁLÍKY CELKEM , , , , ,10 Podíl env. dotací na příjmech města 1,95% 1,21% 1,94% Podíl env. dotací na daňových příjmech 4,43% 3,64% 7,12% Údaje podle M. Pecháčkové, Městský úřad Králíky Z výše uvedených údajů vyplývá, že dotace na ochranu životního prostředí se podílí na daňových příjmech města Králíky mezi lety v průměru 5%, na celkových příjmech města v průměru 1,7%. 25

27 5. Dopady projektů na životní prostředí 5.1. Teoretický vstup: Jedním z významných preventivních nástrojů politiky ochrany životního prostředí ČR je proces posuzování vlivů na životní prostředí proces EIA /Environmental Impact Assessment/. Zavedl jej zákon ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, který byl novelizován v r /zákon č. 100/2001 Sb./. Předmětem povinného posuzování jsou pouze záměry staveb, činností a technologií uvedených v příloze č.1 zákona 100/2001 Sb. Povinné posuzování podle výše uvedených právních norem mohou provádět pouze autorizované osoby, pravidelně zveřejňované ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR. V rámci procesu EIA se zatím dostatečným způsobem neuplatňuje variantnost hlavních součástí navrhovaných projektů ani porovnávání různých podmínek realizace příslušných záměrů. Hlavním nástrojem, který by měl předejít takovému využití jakéhokoliv správního obvodu, které by bylo v neprospěch přírody a nevhodně zasahovalo do krajiny, je územní plánování. To nejen reguluje jeho funkční a prostorové uspořádání, stanoví limity jeho využití a určuje nutné asanační nebo rekultivační zásahy, ale stanoví též způsob jeho dalšího využití. Územní plán by měl především garantovat, že nedojde k živelné zástavbě dosud nezastavěné krajiny, která by byla z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny nežádoucí. I pro zkvalitnění územního plánování přináší vědecko-výzkumná pracoviště nové nástroje.např. katedra geografie Přírodovědecké fakulty University J.E.Purkyně rozpracovává v současné době metodiku hodnocení potenciálu území pro cestovní ruch, stejně jako metodiku pro hodnocení ekologické a sociální zátěže území. 11 Pokud se rozhoduje o větších projektech, především kontroverzních, a o alternativách různých návrhů projektů, nabízí ekonomická teorie významný nástroj v podobě srovnání nákladů a přínosů /tzv. cost-benefit analysis/ alternativních projektů. Jde-li o projekt, který se významněji dotýká životního prostředí, měly by do této analýzy vstoupit i environmentální náklady a environmentální přínosy /užitky/. Pokud nebudou náklady na ochranu životního prostředí a užitky pro životní prostředí /event. ztráty těchto užitků, tj. 11 viz 26